Ing. Vladislav Bízek, CSc. Organizace DHV CR, spol. s r.o. Název textu Ekonomické nástroje v oblasti stacionárních zdrojů BK9 - Ekonomické a daňové

Transkript

1 Autor Ing. Vladislav Bízek, CSc. Organizace DHV CR, spol. s r.o. Název textu Ekonomické nástroje v oblasti stacionárních zdrojů Blok BK9 - Ekonomické a daňové nástroje Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou

2 9.2 Ekonomické nástroje v oblasti stacionárních zdrojů Vyhodnocení možnosti uplatnění systémových nástrojů se zaměřením na specifické podmínky pražské aglomerace Úvod Obecně lze konstatovat, že ekonomické nástroje ochrany ovzduší typu poplatků za znečišťování ze stacionárních zdrojů nejsou v prostředí Evropské unie příliš rozšířeny. Zpoplatnění několika znečišťujících látek je zavedeno v omezeném rozsahu pouze ve třech členských státech (Dánsko oxid siřičitý, Itálie oxid siřičitý a oxidy dusíku a Švédsko oxidy dusíku) a dále v Norsku (oxid siřičitý). V některých členských státech je zpoplatněn obsah síry v kapalných palivech a ve Švýcarsku je zpoplatněn obsah těkavých organických látek ve výrobcích. Ve větším rozsahu, srovnatelném s Českou republikou, jsou poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší naopak aplikovány v všech kandidátských státech s výjimkou Slovinska. Běžnější jsou v evropském prostoru sankční platby pokuty a dále nástroje pozitivní ekonomické stimulace. Systém ekonomických nástrojů ochrany ovzduší v České republice je založen na nosné ose poplatky za znečišťování ovzduší Státní fond životního prostředí ČR finanční podpora investičních akcí k ochraně ovzduší. Paralelelně existuje soustava odstupňovaných sankčních plateb pokut. Systém byl v průběhu devadesátých let doplňován dalšími opatřeními zejména v oblasti pozitivní stimulace ( ekomiliarda, Národní program ozdravění ovzduší, částečně také pohřebné ) a státní podporou individuálních akcí (např. státní garance na úvěr Světové banky na odsíření elektráren společnosti ČEZ). V příhranicních oblastech s Rakouskem a SRN byla některá opatření k ochraně ovzduší financována v rámci podpůrných programů těchto států. Stávající systém ekonomických nástrojů ochrany ovzduší v České republice Poplatkový systém je založen zákonem č.389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů. Základními rysy systému poplatků jsou: - vysoký počet zpoplatněných znečišťujících látek (92 individuálních látek nebo definovaných skupin látek) - vysoký počet zpoplatněných zdrojů (všechny velké více než 2000 zdrojů a střední zdroje téměř 30 tisíc zdrojů, malé spalovací zdroje užívané v souvislosti s podnikatelskou činností, difuzní zdroje např. zápary) - diferencované sazby poplatků s přihlédnutím k rizikovosti znečišťujících látek - přímá závislost platby na množství emisí v případě velkých a středních zdrojů - taxativní poplatky s určitým stupněm flexibility v případě malých zdrojů a difuzních zdrojů - náběhová křivka sazeb poplatků v období 1992 až přírážky v případě překračování emisních limitů 2

3 - různé výnosové určení (poplatky z velkých a středních zdrojů příjmen Státního fondu životního prostředí, poplatky z malých zdrojů příjmem obcí) - možnost odkladu a odpuštění části poplatku (40 %) v případě, že původce znečištění zahájil a dokončil realizaci opatření k omezení emisí V období 1992 až 1999 nepřesáhl celkový výnos poplatků za velké a střední zdroje částku 12 mld Kč. Srovnáním s celkovou výší investic k ochraně ovzduší, která ve stejném období činila 125 mld. Kč (124,707 mld) se ukazuje, že nastavené sazby poplatků nemohou plnit stimulační funkci a jejich význam je, s výjimkou ojedinělých individuálních případů, ryze fiskální. Pokud by neexistovaly souběžné normativní nástroje (povinné dodržování emisních limitů a dalších technických požadavků na provoz zdrojů znečišťování), bylo by pro provozovatele zdrojů znečišťování výrazně (cca 10 x) výhodnější platit poplatky a žádná opatření k omezení emisí nerealizovat. Fiskální efekt poplatků je zajímavý z hlediska Státního fondu životního prostředí, z hlediska hlavního města Prahy je však velmi omezený. Město je totiž příjemcem výnosu poplatků pouze v případě malých zdrojů (celkový výnos z malých zdrojů v České republice činí cca 20 milionů Kč). Rok Podrobný popis vybraných poplatků je uveden v následující tabulce Suma poplatků z velkých zdrojů nominální hodnota dle ČIŽP (mil Kč) Suma poplatků z velkých a středních zdrojů skutečné příjmy SFŽP (mil Kč) Suma poplatků z malých zdrojů skutečné příjmy obcí (mil Kč) , , , , , , , , , ,0 26, , ,0 23, , ,0 20, , ,0 18,022 Poznámka: Příjmy SFŽP v letech 1996 až 1999 zahrnují postupně vzrůstající podíl splátek poskytnutých úvěrů, nezahrnují však částku 6,1 mld Kč, poskytnutou na podporu Programu ozdravění ovzduší v letech 1994 až Systém sankčních plateb - pokut za porušování povinnosti v ochraně ovzduší je založen zákonem č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkmi, ve znění pozdějších předpisů.systém lze jej charakterizovat následujícími rysy: - široká škála sazeb pokut v rozsahu od 500 Kč do 10 milionů Kč diferencovaná v závislosti na míře porušení zákona - možnost zdvojnásobit sazbu pokuty v případě opakovaného porušení zákona 3

4 - pokuty může ukládat několik orgánů ochrany ovzduší (Česká inspekce životního prostředí, okresní úřad, orgán obce) - uložené pokuty jsou, v případě okresních úřadů a orgánů obcí, vždy příjmem orgánu, který je uložil a musí být účelově vázány k ochraně ovzduší - pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí Přehled pokut, uložených oblastním inspektorátem České inspekce životního prostředí v hlavním městě Praze za porušení zákona v oblasti ochrany ovzduší je uveden v následující tabulce: Rok Počet pokut Nejvyšší uložená pokuta Celkový objem pokut Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 2000 n.a. n.a. n.a. Systém pozitivní ekonomické stimulace v oblasti ochrany ovzduší je založen především na podporách ze Státního fondu životního prostředí ČR. Finančním zdrojem podpor byl, kromě regulérního příjmu z poiplatků u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, také jednorázový převod částky 6,1 mld Kč z Fondu národního majetku na zajištění Národního programu ozdravění ovzduší. Vzhledem k tomu, že část prostředků je poskytována formou úvěrů, je zajištěn určitý sekundární příjem. Přehled výdajů SFŽP v oblasti ochrany ovzduší je uveden v následující tabulce: Rok Podpora ze SFŽP k ochraně ovzduší (mil.kč) , , , , , , , , ,8 4

5 Z uvedených informací vyplývá, že stávající právní úprava ochrany ovzduší poskytuje hlavnímu městu Praze, stejně jako okresním úřadům a orgánům obcí, prakticky nulovou možnost využívat ve své vlastní kompetenci ekonomické nástroje ochrany ovzduší. V oblasti negativní i pozitivní stimulace jsou možnosti následující: - určitá kompetence ukládat pokuty - možnost využívat výnosu z uložených pokut - kompetence ukládat poplatky za malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší užívané v souvislosti s podnikatelskou činností - možnost nakládat s výnosem z těchto poplatků Ve prospěch kvality ovzduší hlavního města Prahy působí v oblasti negativní stimulace také Česká inspekce životního prostředí (ukládání pokut a vyměřování poplatků z velkých zdrojů) a Státní fond životního prostředí (udělování podpor). V průběhu devadesátých let získávalo město Praha dotace na akce k ochraně ovzduší v rámci tzv. ekomiliardy a v některých spíše ojedinělých případech bylo příjemcem zahraniční podpory. Nově navrhovaný systém ekonomických nástrojů ochrany ovzduší V současné době je v Poslanecké sněmovně Parlamentu v druhém čtení projednáván vládní návrh nového zákona o ovzduší (parlamentní tisk č. 912 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslance Ing. Drdy a pozměňovacích návrhů schválených Výborem pro regionální rozvoj, místní samosprávu a životní prostředí dne ) Základním ekonomickým nástrojem ochrany ovzduší zůstávají i v novém zákoně poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší. Oproti stávající právní úpravě je však v návrhu zákona zavedena celá řada změn. Spektrum látek, jejichž emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů jsou zpoplatněny, je navrhováno následovně: - tuhé znečišťující látky - anorganické kyslíkaté sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý - anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý - těkavé organické látky - těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov - polycyklické aromatické uhlovodíky - oxid uhelnatý - methan - amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak - I. třída (azbest, benzen, berylium) - II. Třída (anorganické a organické sloučeniny fluoru, chloru a bromu vyjádřené jako prvky, sulfan, sirouhlík) 5

6 Sazby pro výše uvedené látky emitované ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů, jsou navrženy takto: Znečišťující látka (látky) Sazba poplatku (Kč za tunu) Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku 800 Oxid uhelnatý 600 Methan Amoniak Těkavé organické látky Těžké kovy Polycyklické aromatické uhlovodíky Třída I Třída II Dále jsou zpoplatněny hořící nebo zapařené části uhlených dolů a lomů nebo hořících skládek a výsypek, a to sazbou 200 Kč ročně za 1 m 2 hořící plochy nebo zapařeného objemu. Emise amoniaku vznikající jako vedlejší produkt chemických reakcí probíhajících v zařízeních pro odstraňování emisí oxidů dusíku nejsou zpoplatněny. Sazby poplatků za malé spalovací zdroje jsou, v závislosti na tepelném výkonu a spalovaném palivu, navrhovány takto: Palivo Rozmezí sazeb (Kč / rok) Jmenovitý tepelný výkon Do 50 kw včetně Nad 50 kw do 100 kw včetně Nad 100 kw do 200 kw Topné oleje s obsahem síry od ,1 do 0,2 % Topné oleje s obsahem síry do % Jiná kapalná paliva a látky, pokud zákon jejich spalování nezakazuje Černé uhlí Hnědé uhlí tříděné, palivo z hnědého uhlí Hnědé uhlí energetické, lignit Uhelné kaly. Proplástky V případě koksu, dřeva, zemního plynu nebo topného oleje s obsahem síry do 0,1 % není sazba poplatku stanovena. 6

7 Oproti stávající právní úpravě jsou navíc zpoplatněny malé zdroje znečišťování emitující tuhé látky (sazba 500 Kč 5000 Kč ročně) a provozy se spotřebou organických rozpouštědel do 5 kg za den (při provozu alespoň 10 dnů za měsíc) zařazené jako malé zdroje (sazba Kč ročně). Z hlediska administrativního je úprava poplatků za znečištění ovzduší upravena následujícím způsobem: - zpoplatněna je i nově zaváděná kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a to stejně jako kategorie zdrojů velkých a středních - o výši poplatků u zvláště velkých a velkých zdrojů zozhoduje a poplatek vybírá a vymáhá orgán kraje - o výši poplatků u středních zdrojů rozhoduje okresní úřad, vymáhá a vybírá je finanční úřad - poplatky u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí - o výši poplatku u malých zdrojů znečišťování ovzduší rozhodují, poplatek vymáhají a vybírají orgány obce - výnosy poplatků u malých zdrojů jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí - malý spalovací zdroj o jmenovitém tepelném příkonu do 50 kw není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší, nejedná-li se o zdroj provozovaný fyzickou osobou výhradně v souvislosti s podnikatelskou činností nebo právnickou osobou - v případě zvláště velkých, velkých a středních zdrojů může provozovatel, zahájil-li realizaci opatření ke snížení emisí zpoplatněné znečišťující látky alespoň o 15 %, požádát o odklad části předmětného poplatku po dobu realizace opatření a následné odpuštění až do 60 % celkové výše poplatku Navrhovaná úprava v případě zvláště velkých, velkých a středních zdrojů je sice z věcného hlediska poměrně významná. Krajů ani obcí se však příliš významně nedotkne, protože zpoplatnění, založené na skutečně emitovaném množství znečišťujících látek, neposkytuje orgánu kraje či okresu žádnou flexibilitu a výnos z poplatků je příjmem Státního fondu životního prostředí. Orgánům kraje navíc přibude poplatková agenda u zvláště velkých a velkých zdrojů, která je podle současné právní úpravy zajišťována Českou inspekcí životního prostředí. Z hlediska obcí jsou v nové právní úpravě nejvýznamnější poplatky z malých zdrojů znečišťování ovzduší, jejichž úprava jednak poskytuje určitou regulační flexibilitu (poplatky jsou stanoveny jako dolní a horní mez), jednak je kromě zachovaného zpoplatnění malých spalovacích zdrojů nově navrhováno zpoplatnění malých zdrojů emitujících prach a malých zdrojů užívajících organická rozpouštědla. V případě sazeb poplatků u malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší je navrhováno pouze částečné zvýšení některých sazeb. 7

8 V případě sankčních plateb dochází oproti současné právní úpravě k určitým dílčím změnám a upřesněním. Navrhovanou úpravu lze z hlediska kompetencí jednotlivých orgánů ochrany ovzduší charakterizovat následovně: - orgán obce může provozovateli malého zdroje uložit pokutu v rozmezí 500 Kč až 150 tisíc Kč v závislosti na závažnosti porušení zákona - orgán kraje může uložit provozovateli zvláště velkého či velkého zdroje při porušení povinností souvisejích s poplatkovou agendou pokutu v rozsahu 500 Kč až Kč - okresní úřad může uložit provozovateli středního zdroje při porušení povinností souvisejích s poplatkovou agendou pokutu v rozsahu 500 Kč až Kč - orgán obce může uložit provozovateli malého zdroje při porušení povinností souvisejích s poplatkovou agendou pokutu v rozsahu 500 Kč až Kč - pokuty uložené orgánem kraje či obce jsou příjmem kraje či obce a musí být použity k ochraně ovzduší - pokuty uložené okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu - Česká inspekce životního prostředí může provozovatelům zdrojů ukládat pokuty v rozsahu 2000 Kč až Kč v závislosti na závažnosti porušeného ustanovení - Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem SFŽP a z 50 % příjmem obcí, na jejichž území k porušení zákona došlo - Pokuty jsou aditivní a v případě opětovného porušené stejného ustanovení mohou být uloženy až do výše dvojnásobku horní hranice příslušné sazby. Shrnutí Nově navrhovaná právní úprava ochrany ovzduší je, v souladu s filosofií relevantních právních předpisů Evropských společenství, prakticky zcela založena na aplikaci nástrojů normativního typu emisních a imisních limitů, technických požadavků na provoz zdrojů znečišťování ovzduší, národních emisních stropů, odvětvových emisních stropů, plánů snižování emisí na všech úrovních od jednotlivého zdroje přes jejich definovanou skupinu až po plány (programy) krajské a národní. Některé nově zavedené nástroje především plány snižování emisí u jednotlivých zdrojů či definovaných skupin zdrojů (např. tzv. stávající velká spalovací zařízení) vytvářejí určitý prostor pro ekonomickou optimalizaci. Stejný prostor pro optimalizaci bude vytvářet také související zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, který se bude týkat kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Z hlediska přímé aplikace ekonomických nástrojů poplatků za znečišťování ovzduší nepřináší nová právní úprava přílišnou změnu. Základní funkcí poplatků i nadále zůstává funkce fiskální s tím, že vetšina výnosu (poplatky ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů) bude i nadále shromažďována ve Státním fondu životního prostředí. V oblasti malých zdrojů znečišťování, kdy je orgánům obce poskytnuta určitá flexibilita při stanovení výše poplatku, bude možno v některých případech využít i funkce stimulativní, konkrétně stimulace k záměně paliva. Určitá možnost spočívá také v rozšíření zpoplatnění na malá zařízení užívající organická rozpouštědla a zejména na zdroje emitující tuhé znečišťující látky (zdroj znečišťování ovzduší je v návrhu zákona definován, kromě jiného také jako jiná 8

9 plocha s možností... úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší... ). Z hlediska aplikace sankčních plateb (pokut) je stanovené rozmezí srovnatelné se stávající právní úpravou. Vzhledem k tomu, že návrh zákona zachovává anebo zpřísňuje stávající povinnosti a navíc ukládá povinnosti nové, nelze vyloučit, že jak počet uložených pokut tak i jejich celková výše budou vykazovat spíše stoupající trend. Z hlediska obcí je v této souvislosti významné také nové výnosové určení pokut, kdy 50 % pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí bude příjmem obce, na níž ke skutkové podstatě zakládající udělení pokuty došlo Návrh příslušných opatření pro všechny kategorie stacionárních zdrojů Výchozí situace Na základě dostupných informací o vyhodnocování kvality ovzduší v pražské aglomeraci lze konstatovat, že: - imisní limity podle směrnice 1999/30/EC byly v období 1998 a 1999 dle výsledků komplexního hodnocení překračovány u oxidu dusičitého a u suspendovaných částic - z výsledků měření na jednotlivých měřících stanicích dále vyplývá, že v roce 2000 byl překračován imisní limit podle směrnice 1999/30/EC pro oxid dusičitý a pro suspendované částice, imisní limit podle směrnice 2000/69/EC pro oxid uhelnatý a dále cílový imisní limit pro ozón podle návrhu směrnice Common Position 16/ pražská aglomerace bude s jistotou vyhlášena sídelním seskupením (aglomerací ve smyslu směrnice 96/62/EC) - převažující část území bude oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (zónou ve smyslu směrnice 96/62/EC) - pro pražský kraj budou stanoveny emisní stropy pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak s termínem dosažení pražský kraj v přenesené působnosti bude ze zákona povinen připravit program snížení emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak a dále pro prach - pražský kraj v přenesené působnosti bude ze zákona povinen připravit integrovaný program zlepšování kvality ovzduší (oxid dusičitý, suspendované částice, oxid uhelnatý, ozón) - orgán kraje v přenesené působnosti bude podle zákona o ovzduší vydávat povolení k zvláště velkým, velkým a středním zdrojům a integrovaná povolení k zváště velkým zdrojům Doporučení Obecnými pravidly pro aplikaci ekonomických nástrojů jsou především: - kombinace negativní a pozitivní stimulace s cílem vytvořit klima, v němž bude chování příznivější k ovzduší (a životnímu prostředí jako celku) ekonomicky 9

10 výhodnější než chování příznivé méně či chování ovzduší a životnímu prostředí škodící - aplikace ekonomických nástrojů v kontextu nástrojů normativních; v tomto případě lze s výhodou využít zákonem uložených programů snižování emisí a programů pro zlepšení kvality ovzduší - co nejšiřší aplikace zákonem umožněných flexibilních mechanismů regulace zejména plánů snižování emisí u zdrojů, které mohou vést k omezení znečišťování ovzduší srovnatelnému s plošnou aplikací emisních limitů za výrazně nižších nákladů jedná se tedy o nepřímou formu pozitivní ekonomické stimulace Na základě rozboru návrhu nového zákona o ochraně ovzduší lze pro přímou i nepřímou aplikaci ekonomických nástrojů ochrany ovzduší v podmínkách pražské aglomerace doporučit následující konkrétní kroky a opatření: - v oblasti poplatků za znečišťování ovzduší u malých zdrojů maximálně využít možností daných zákonem a to především u nově zpoplatněných malých zdrojů emitujících tuhé znečišťující látky nebo užívajících organická rozpouštědla (těkavé organické látky) Zdůvodnění: Jak tuhé znečišťující látky (ve formě suspendovaných části) tak i těkavé organické látky (jakožto prekurzor troposférického ozónu) jsou z hlediska Prahy prioritními polutanty, protože jak v případě suspendovaných částic tak i ozónu jsou překračovány imisní limity. V případě těkavých organických látek bude Praze navíc stanoven krajský emisní strop s lhůtou k dosaždní do roku U malých zdrojů by navíc mohl alespoň v omezené míře působit stimulativní efekt poplatků. Poplatky dále generují určitý výnos využitelný v oblasti pozitivní stimulace. - v oblasti pokut co nejvíce využívat prostor vymezený rozsahy sazeb, tak aby pokuty účinně odrazovaly od nedodržování zákonných povinností či dokonce jejich porušování; zde účinně spolupracovat s Českou inspekcí životního prostředí a zaměřit se přednostně na případy nedodržování emisních limitů u zdrojů Zdůvodnění: Sazby pokut jsou stanoveny tak, že mohou působit, jsou-li řádně aplikovány jako poměrně účinný nástroj negativní ekonomické stimulace. Zanedbatelný zde není ani přímý fiskální efekt, kteý lze odhadnout v řádu 5 až 10 milionů Kč. - V oblasti přímé pozitivní ekonomické stimulace je vhodné jednak se zaměřit na podporu změny způsobu vytápění a podporu záměny paliv u malých spalovacích zdrojů v domácnostech i soukromém sektoru, jednak zvážit podporu provozovatelům malých zdrojů emitujícíh těkavé organické látky (formou podpůrného programu) 10

11 Zdůvodnění: U malých zdrojů znečišťování nejsou stanoveny emisní limity a další technické požadavky a výše stanovených poplatků není stanovena dostačně k zajištění účinné stimulace. Malé spalovací zdroje v domácnostech nejsou zpoplatněny vůbec. Pozitivní stimulace poskytnutí finanční podpory je tak prakticky jedinou možností pro omezení emisí z malých zdrojů (váha emisí z malých zdrojů se bude dále zvyšovat tak, jak dochází ke snižování emisí z regulovaných zdrojů středních, velkých a zvláště velkých a produkované zdravotní riziko je zvýšené protože malé zdroje obvykle emitují v dýchací vrstvě atmosféry - V případě zdrojů znečišťování ovzduší, u nichž to nový zákon umožňuje, co nejvíce aplikovat variantu aplikace plánů snižování emisí namísto plošné aplikace emisních limitů Zdúvodnění: Varianta plánu snížení emisí je zavedena pro takové případy, kdy by strikní dodržování emisních limitů znamenalo vynaložení prostředků neúměrných dosaženému snížení emisí jedná se tedy o nepřímou pozitivní ekonomickou stimulaci. - ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR zahájit jednání o založení speciálního podpůrného programu zaměřeného na zlepšování kvality ovzduší v sídelních seskupeních (aglomeracích) vyhlášených dle nového zákona o ovzduší. Zdůvodnění: Z předběžných analýz, založených na psouzení kvality ovzduší České republiky dle metodiky stanovené Rámcovou směrnicí o ovzduší 96/62/EC, vyplývá, že v České republice budou vyhlášeny 4 aglomerace (Pražská, Brněnká, Ostravská a Ústecka) s celkovým počtem 2,7 milionu obyvatel. V návrhu nového zákona o ovzduší je sídelní seskupení (aglomerace) definováno jako vymezené osídlené území, na němž žije nejméně obyvatel, případně území s menším počtem obyvatel, kde vysoká hustota osídlení vyžaduje zvláštní opatření k ochraně ovzduší. V Praze navíc dochází k nejvyšší kumulaci překračování imisních limitů. Zvláštní podpůrný program je proto v případě Prahy zcela na místě. - V rámci připravovaných plánů snižování emisí co nejvíce využívat mechanismu dobrovolných dohod mezi orgány ochrany ovzduší na straně jedné a provozovateli stacionárních zdrojů či osobami jimi zřízenými na straně druhé Zdůvodnění: Dobrovolné dohody jsou velmi flexibilním a účinným nástrojem ochrany životního prostředí, s nímž jsou velmi dobré zkušenosti v některých členských státech Evropské unie (zejména Nizozemí a Německo). Návrh zákona o ovzduší tuto možnost explicitně zmiňuje. 11