Časopis chráněného bydlení Mnichovo Hradiště

Transkript

1 Historický den Zvířetice VÝTISK ZDARMA

2 Domov Pod Skalami Kurovodice najdete na samém prahu Českého ráje, v malebné krajině pod Drábskými světničkami, nedaleko Mnichova Hradiště. Chráněné bydlení v současné době poskytuje tuto sociální službu 14 uživatelům, kteří bydlí v 5 chráněných bytech. Posláním chráněného bydlení je poskytovat lidem s mentálním postižením individuální míru podpory a pomoci k dosažení maximální míry samostatnosti a seberealizace, žít svobodným, samostatným a zodpovědným způsobem života v běžné společnosti. Cílovou skupinou jsou dospělí muži a ženy s mentálním postižením, kteří potřebují individuální míru podpory při naplňování svých potřeb, které souvisí s běžným životem ve společnosti, běžným denním životem. Cíle služby integrace uživatel do běžné společnosti v návaznosti na přiměřenou míru podpory, vycházející z jejich individuálních schopností a možností péče o svojí osobu, podpora při uvědomování si sama sebe jako plnohodnotného článku společnosti činnosti spojené s běžným chodem bytu využívání veřejně dostupných služeb, využívání nabídek volnočasových aktivit z běžných zdrojů podpora při ochraně vlastních práv, podpora při sebeobhajování zaměstnávání na volném trhu práce Sociální služba chráněného bydlení je poskytována v souladu s osobními cíli uživatelů. Služba je poskytována celoročně. Podporu se snaží pracovníci chráněného bydlení dát uživatelům, kteří využívají tuto sociální službu,odpovídající jejich individuálním potřebám, a to tímto způsobem: Poskytnutím ubytování Podporou při zajištění stravy Podporou při zajištění chodu domácnosti Zprostředkováním kontaktů se společenským prostředím Prostřednictvím sociálně terapeutických činností Prostřednictvím aktivizačních, vzdělávacích a výchovných činností Pomocí při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Uživatelé chráněného bydlení zvládají sebeobsluhu a není tedy potřebná podpora pracovníka po celý den. Ve všední dny uživatelé chráněného bydlení dojíždějí do Domova Pod Skalami Kurovodice, kde pracují na úseku stravovacím, úklidovém, v prádelně, na zahradě. Čtyři z uživatelů pracují v běžné společnosti a svou pílí a přístupem k práci dokazují, že i lidé s mentálním postižením najdou své uplatnění ve společnosti a na volném trhu práce. Odpoledne se vrací zpět do chráněného bydlení a podporu potřebují při každodenních činnostech jako je příprava jídla, nákup, při vyřizování finančních záležitostí, při jednání na úřadech, při návštěvě u lékaře apod. Uživatel společně s pracovníkem řeší dodržování předem dohodnutých pravidel, osobní cíle, vycházející z jeho individuálního plánu, monitorování. Každý z uživatelů má svoje záliby navštěvují divadlo, kino, hrají ping-pong nebo kopanou, jezdí plavat, chodí na internet nebo do knihovny, chodí do kostela. A plány? Někdo by se chtěl zdokonalit v triviu, jiný by chtěl více času trávit na výletech nebo na prodloužených víkendech, další by chtěl získat zaměstnání a jiný zase být doma a v klidu si užívat soukromí. Hlavně žít a bydlet tak, jak žijí nyní. 2

3 Historický den Zvířetice Celou sobotu jsme s obavami shlíželi k obloze a doufali, že déšť ustane, protože už na zítřek máme naplánovaný celodenní výlet na hrad Zvířetice. A ono se počasí opravdu umoudřilo. Po počátečních peripetiích s vlakem jsme vystoupili na správné zastávce a zamířili k hradu. Zvířetický kopec nás sice trochu zbrzdil, ale na nadšení nám neubral. Plánovaný program byl zahájen slavnostním příjezdem císaře Karla IV. a jeho početné družiny. Následovalo taneční vystoupení skupiny Ambrosie, a pak námi nejvíce očekávaní šermíři Rytíři krále Jana. Rytíři předvedli nádherné ukázky boje s mnoha historickými zbraněmi, byla to opravdu napínavá podívaná. Po shlédnutí celého dopoledního programu jsme se zastavili u mnicha, který nám prodal odpustky za naše hříchy, prozkoumali jsme starodávné sklepení a vylezli jsme na hradní věž (do prvního patra všichni), nejodvážnější až nahoru. A nakonec výletu jsme se už tradičně vyfotili na památku, tentokrát v plné rytířské zbroji. Chráněné bydlení Domov Barbora Kutná Hora Na pátek jsme dostali pozvánku na otevření chráněného bydlení v Domově Barbora v Kutné Hoře. Nabídku přijali i čtyři uživatelé chráněného bydlení z Mnichova Hradiště a tak jsme jeli. Cesta nám ubíhala moc dobře a co nevidět jsme byli na místě ani jsme moc nebloudili. Měli jsme možnost prohlédnout si dvě chráněná bydlení. Měli jsme možnost pohovořit s kolegyněmi o radostech, ale i starostech, které s sebou přináší provoz chráněných bydlení. Mají podobné obavy, jako jsme měli my, když jsme s chráněným bydlením začínali. My v Mnichově Hradišti snad máme jednu věc už za sebou, a to, že už fungujeme tři roky a nějaké ty zkušenosti jsme nasbírali. A co je velmi důležité, naši uživatelé mohli porovnávat. Občerstvení, které bylo připraveno pro tak slavnostní den, jsme rádi ochutnali mimochodem, bylo výborné. Příjemné páteční odpoledne jsme ukončili posezením v cukrárně a pak zase hurá domů. 3

4 Můj život na chráněném bydlení Od 30. dubna 2007 už bydlím na chráněném bydlení. Jsem velice ráda, že jsem tu šanci dostala. Jsem ráda, že jsem tady. Mám tu svou práci, kterou mám, chodím tam moc ráda, mám tam prima kolektiv. Chodím do knihovny si půjčovat knížky nebo na internet. Ten mě baví. A od září budu zase chodit cvičit na Pilates. Už se na to těším, až tam budu zase chodit. Na chráněnku je to fajn, máme každá svůj pokoj. Střídáme se na úklid po tejdnu, tak nám to vyhovuje, je to fajn. Takhle já si představuju svůj život. Můžu do Domova za paní Dufkovou, to je fajn babička. Vaření na chráněném bydlení je fajn, každá si vaříme podle svých možností a tak dále. Někdy si upečeme třeba dohromady koláč, potom si ho rozdělíme. Moje návštěvy v Domově důchodců Modrý kámen Od 3.července 2007, tj. celé tři roky, chodím za paní Zdeničkou Dufkovou. Bavíme se spolu o životě nebo jen tak. Paní Zdenička mi vypráví, jak byla malá, nebo na co velmi ráda vzpomíná,nebo co ji zamlada bavilo a dělala to ráda. Taky mi vypráví, jak se ji bydlí tady v Domově Modrý kámen v Mnichově Hradišti, jak je tam spokojená. Podle mýho názoru, myslím si, že jo. Je vždy ráda, když za ní přijdu na návštěvu a já za ní chodím ráda, když můžu. A tak si spolu popovídáme, je to fajn za ní jít. Je to fajn babička a já sama z toho mám dobrý pocit, tak jako ona. Pozn. Tato činnost, kterou dělá p. Jarošová je, myslím, velmi záslužná. Paní Jarošová je velmi komunikativní a dokáže naslouchat. Máme zde zcela jasný příklad toho, jak i člověk se zdravotním postižením, který bydlí v chráněném bydlení v Mnichově Hradišti dokáže smysluplně využít svůj volný čas k tomu, aby jinému člověku nabídl svojí přítomností a povídáním si, využití volného času a zavzpomínání na doby minulé. U našich seniorů je to obzvláště důležité. Jak chodím ven s Filípkem Chodím si ráda půjčovat Filípka (pejsek). Jsem ráda, když jde se mnou ven na procházku. Vždy se dohodnu s paní Maruškou to je panička Filípka. Vždy se spolu domluvíme, v kolik jí ho mám přivést zpět a tak v tu dobu je vždy Filda doma. Jsem ráda, že se mnou chodí ven rád, tak jako já. Já mám s paní Maruškou dobrej přátelskej vztah. Jsem ráda, že mi vždy Fildu půjčí. Články napsala už. chráněného bydlení Božena Jarošová 4

5 Výlet do Kosmonos Na sobotu připadl Den evropského kulturního dědictví, vypravili jsme se ho strávit do blízkého města Kosmonosy, které mělo naplánovaný bohatý kulturní program. Využili jsme vstupu zdarma a navštívili jsme Loretu, která ukrývá tzv. Svatou chýši (kopie domku pany Marie, kde archanděl Gabriel zvěstoval narození Ježíška). Ta kosmonoská je navíc unikátní právě výzdobou v italském stylu. A skutečně, připadali jsme si jako v Itálii. Dále jsme si prohlédli z dálky zvonici, ta je veřejnosti nepřístupná. Prošli jsme ambity s originály soch ze 17. století a kostel sv. Martina, který nyní funguje jako výstavní síň. Další na programu byl pravěký skanzen Altamira. Zde jsme měli prohlídku s průvodcem, který nám ukázal celý areál. Viděli jsme, jak se vyrábějí hliněné nádoby a jejich vypalování v peci, tavení skla, tkaní na tkalcovském stavu a tvorbu kovových šperků. Nejodvážnější z nás ochutnali chléb z mletého zrní pečený na kameni byl opravdu výborný. A nakonec prohlídky Altamiry jsme si vyzkoušeli střelbu z luku. Nebylo to nic jednoduchého, chce to opravdu pořádnou sílu napnout tětivu a ještě správně zamířit. Povedlo se, po několika neúspěšných pokusech, které končily v křoví, jsme zasáhli terč. Celý výlet jsme zakončili shlédnutím slavnostního průvodu městem. Kosmonoské oslavy se opravdu povedly, bylo to příjemné cestování časem od pravěku až po baroko. 5

6 Jmeniny Po úspěchu s oslavou narozenin jsme se rozhodli tuto příjemnou akci zopakovat, tentokrát při oslavě svátku Marie. Všichni jsme se sešli v bytě oslavenkyně, přinesli jsme malé dárky, nezapomněli jsme pořádně pogratulovat a usedli jsme k prostřenému stolu. Zákusky byly sice kupované, ale protože hostitelka zná naše chutě, naservírovala každému zrovna ten jeho nejoblíbenější dortík z blízké cukrárny. Bylo to opravdu milé překvapení. Tímto ale zábava nekončila, na řadu přišlo hudební vystoupení uživatele Radka, který nám zahrál spoustu známých melodií a nakonec i písničky na přání, ty byly úplně nejlepší. I tahle oslava se nám moc povedla, už teď plánujeme něco dalšího. Oslavování S oslavováním se u nás na chráněném bydlení doslova roztrhl pytel, tak si to všichni náležitě užíváme. Nejprve přišel na řadu svátek Ludmily, na který nám Lída nachystala opravdu výborný polárkový dort. Udělali jsme si příjemné odpolední posezení u kávy se sladkým pohoštěním. Následovaly Radkovi 33. narozeniny, které nejdříve oslavil se svojí rodinou, a pak na chráněném bydlení. Nemohl chybět dort se svíčkami a gratulace. Tentokrát jsme si navíc upekli domácí slané tyčinky z listového těsta. Bylo to opravdu parádní, všichni jsme si pochutnali a závěr odpoledne nám oslavenec zpříjemnil hrou na elektronické varhany. Už nyní se těšíme na začátek října, kdy budeme pokračovat. 6

7 Víkend pro sebe Tři uživatelé chráněného bydlení přijali nabídku na akci s názvem Víkend pro sebe, který proběhl od 17. do 19. září v Rožmitále pod Třemšínem. Tady jsou ohlasy všech tří účastníků. Můj víkend Přijeli jsme do Nesvačil, pak jsme se ubytovali. Ve tři hodiny jsme měli přivítání. Každý řekl svoje jméno, pak jsme si dali pravidla, že si neskáčeme do řeči, pak byla pět minut přestávka, pak jsme pokračovali v těch vztazích. Pak jsme měli večeři, hráli jsme na pravdu a šli jsme spát. To byl pátek. Druhý den zase rozhovory o vztazích. Byli jsme na snídani, paní kuchařka všechno dělala sama. Pak zase rozhovory s kamarády, měli jsme říct, jak bysme pomáhali slepým lidem. Já jsem fotila a kamerovala na foťák. Byli jsme v lese a pouštěli si DVD, mluvili jsme o sexu, bylo to moc pěkný. To byla sobota. Třetí den začínal zase snídaní, pak jsme seděli v jídelně a mluvili o partnerství, vztazích. Pak jsme říkali, co se nám líbilo, každej si řek svůj názor. Pak jsme sbalili svoje věci a odjeli jsme do svých domovů. Dávali jsme si kontakty na sebe a foto. To byla neděle Ostatní říkali, že jsou z ústavů, někteří mají podporované bydlení, ale všichni jsme byli spokojení. Lektorky byli s náma taky spokojený a říkali, jestli příště přijedeme. Byli tady moc hodný. Cesta zpátky byla bez problémů. Článek napsala uživatelka chráněného bydlení Lída Šimáková 1/ Měli jsme všelijaké soutěže 2/ Měli jsme takové rozmlouvání o sexuálních vztazích 3/ Také jsme měli poradu, jak se máme k sobě chovat a jak se k sobě kamarádsky chovat 4/ Měli jsme tam zařízené jídlo, obědy a snídani, měli jsme tam takové povídání o vztazích, jak se partneři chovají při tom, když se chtějí usmířit 5/ Pak jsme tam měli také diskotéku, provázel jí jeden ze skupiny a pomáhala mu i jeho partnerka 7

8 6/ Měli jsme také probírání mezilidských vztahů, jak se lidi mají k sobě chovat. Měli by se chovat dobře k sobě. 7/ Šli jsme na vycházku a tam jsme hledali, co nám paní schovala 8/ Pak jsme byli také v restauraci si něco koupit, nějaký takové mlsy 9/ A také jsme schůzovali o vztazích 10/ Jeli jsme tam z Hradiště autobusem a zpátky jsme jeli taky autobusem. V Praze jsme jeli i metrem, cesta byla pěkná 11/ Až na to, že jsme museli tašky dávat na zem nebo na sebe, protože tam bylo plno lidí Článek sepsal uživatel chráněného bydlení Jaroslav Kout 17.září jsme jeli z Mnichova Hradiště v 6.10 hod. do Prahy Černý most. Cesta byla příjemná. Hodně pěkných baráků a tak jsme potom přijeli na Černý most. Pak jsme jeli metrem na Anděl, kde jsme vystupovali z metra. Šli jsme čekat na autobus na Příbram. V Příbrami jsme vystoupili a šli na další autobus, kterej nás kousek odvezl k penzionu, kde už nás čekala paní kuchařka. Paní lektorky nám řekly, že si můžeme vybrat pokoj. Já bydlela s Lídou. Tak jsme si vybalili tašky, pak jsem si šla dát sprchu a potom přijížděli další. V 15 hodin nám paní kuchařka udělala moc dobrou bramboračku. V 18 hodin byla večeře a sraz byl v 19,30 hodin. To jsme měli takové kolo, kde se musel každej představit a říct kolik mu je a odkud je a jeho koníčky a proč přijel. Všichni jsme se představili. 18.září byla snídaně v 8 hodin. Po snídani byla chvilka zábavy. V 9,30 bylo zase sezení s lektorkami a povídali jsme si, co je to kamarád a partner. Pak jsme šli přezout a šli jsme ven, kde nás čekali úkoly. Hráli jsme takovou hru na slepou bábu. Bylo to fajn, zvládli jsme to všichni. Ve 12 byl moc a moc dobrej oběd. Paní kuchařka nám uvařila dobré buchtičky s krémem a dobrou polévku. Po obědě byl polední klid. Ve 14 hodin jsme se zase oblékli a šli ven, kde nám každému dali vybrat si figurku, podle toho se udělala družstva. Byly červený, modrý a zelený. Tak jsme každej šel ke svému družstvu. Potom nám lektorky řekli, že musíme hledat obálky podle té barvy, v které jsme byly. Všechny obálky jsme našli, tak byly všechny úkoly splněny. Potom jsme šli takovou krásnou přírodou, fakt pěknou. Po večeři jsme ty obrázky skládali co patří k partneroj a ke kamarádoj. To bylo taky splněno a potom následovala dýza, byla fajn, stála za to. Mě se líbila, až na tu hudbu, jinak to šlo. 19. září jsme zase vstali, udělali hygienu a šli na snídani. Byla moc dobrá, bylo kakao a vánočka. V 9,30 jsme zase sedli do kruhu, tam jsme měli říct svůj názor, co nám to dalo. Mě osobně daly ty vztahy a partnerství hodně moc a moc. Věřím, že mi to pomůže, byla to fajn parta, moc a moc hodné lektorky. Moc a moc dobře nám pomáhali, jak využívat čas, jak si udělat ten čas, aby to bylo, jak má být. Fakt pěknej víkend, moc a moc mi to pomohlo najít dobré přátelé, to já jsem si našla i dobrou kamarádku. Mám na co vzpomínat, je to úžasnej kraj a ta příroda je supr. To je vše, fajn lidi tam byly, to se musí vidět. Článek napsala uživatelka chráněného bydlení Božena Jarošová Vydává: Redakce: Fotografie: Dastychová Michaela (dastychovami@centrum.cz) Petrová Miloslava Jarošová Božena, Šimáková Lída, Kout Jaroslav archiv redakce 8