Jánsk potok. Okres Kutná Hora

Transkript

1 Okres Kutná Hora 3 Pfiírodní památka Jánsk potok Území zaujímá vedle vlastního Jánského potoka i jeho dva pfiítoky a rybník v mûlké, ãásteãnû zalesnûné údolní nivû, 0,5 km jihozápadnû od obce Dobrovítov. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Dobrovítov 480 m n. m. V mûra: 4,4 ha Vyhlá eno: 00 Soubor vodních a luãních ekosystémû s v skytem v znamn ch a zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, pfiedev ím populace stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). GEOLOGIE Mírnû zafiíznut potok teãe v nivních uloïeninách, jejichï podkladem jsou porfyroblastické svory a dvojslídné pararuly ãáslavského krystalinika, zde do hloubky znaãnû zvûtralé. Z hornin se ãasto uvol- Àují porfyroblasty granátû a dal- ích minerálû, v jemnozrnn ch nánosech potoka se hromadí navûtral muskovit. Na trvale podmáãen ch plochách jsou vytvofieny gleje, na plochách obãasnû podmáãen ch pseudogleje, které na su ích místech pfiecházejí v kambizem. Vedle fluvizemí a glejov ch pûd se v území vyskytují je tû kambizemû kyselé (oligobazické). leriana dioica), fiefii nice luãní (Cardamine pratensis) a ole - ník kmínolist (Selinum carvifolia). Svahy údolí lemují dubohabrové lesy s lipnicí hajní (Poa nemoralis), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) a kopytníkem evropsk m (Asarum europaeum), na vlhãích místech také s p eníãkem rozkladit m (Milium effusum). ZVÍ ENA Z obojïivelníkû tu byl zji tûn skokan zelen (Rana kl. esculenta), s. hnûd (R. temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Z ptákû byl pozorován ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), ãáp ãern (Ciconia nigra), konipas horsk (Motacilla cinerea), k. bíl (M. alba) abrhlík lesní (Sitta europaea). Ze savcû se pravidelnû vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). KVùTENA Cenné jsou vlhké pcháãové louky svazu Calthion, které zarûstají ol inami avbudoucnu bude zapotfiebí obnovit jejich kosení. K v znamn m rostlinn m druhûm této lokality patfií prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice prosová (Carex panicea), blatouch bahenní (Caltha palustris), kozlík dvoudom (Va- Pohled na údolí Jánského potoka. Stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), drobná kaprovitá rybka, vyïaduje pro svûj Ïivot v znamn podíl tûní a klidn ch úsekû vrámci potokû, které osídluje. 3 Kopytník evropsk (Asarum europaeum) rostoucí na svazích údolí ukazuje na pûvodní zalesnûní listnat m lesem. KH 3 6

2 Stfiední âechy GEOLOGIE Ve svrchnokfiídovém mofii byla Kamajka ostrovem tvofien m rulami kutnohorského krystalinika. V prohlubeninách se v horninû ukládaly pfiíbojové pfiíbfieïní sedimenty svrchního cenomanu a spodního turonu vápnité slepence aï organodetritické vápence s písãitou pfiímûsí. Obsahují mnoho zkamenûlin mofisk ch mlïû, plïû, kor Û, ãervû, lilijic, ostnokoïcû, mofisk ch hub a mechovek, kter ch bylo odtud po- Skalnat v choz kfiídov ch hornin ze svrchního cenomanu. Ústfiice Lopha diluviana. Sbírky Národního muzea. psáno pfies 00 druhû. Velmi dûleïité jsou rovnûï nálezy ramenonoïcû a mechovek i zuby ÏralokÛ. ProtoÏe se jedná o b val lom, jsou zdej í hlíny b valou hlu inou a materiálem odvalû, na nichï jsou vyvinuty mûlké jílovité a písãité hlíny. KVùTENA Plocha b valého lomu je zarostlá jilmem vazem (Ulmus laevis), dubem (Quercus sp.), vrbami (Salix spp.), v podrostu slivoní trnitou (Prunus spinosa), svídou krvavou (Swida sanguinea), bezem ãern m (Sambucus nigra), tfie ní (Cerasus avium) avbylinném patfie nitrofilními ruderály. Kolem obãasné tûàky na dnû lomu rostou vlhkomilnûj í druhy, jako je pomnûnka fiídkokvûtá (Myosotis sparsiflora), pryskyfiník lít (Ranunculus sceleratus), ostfiice klasnatá (Carex contigua), karbinec evropsk (Lycopus europaeus) a na such ch skalkách napfi. r t barvífisk (Reseda luteola) nebo bodlák obecn (Carduus acanthoides). ZVÍ ENA Okolní plochá krajina je intenzivnû zemûdûlsky vyuïívána, a tak pfiedstavuje Kamajka dûleïité refugium Pfiírodní památka Kamajka Opu tûn mûlk jámov lom na nízké vyv eninû km severozápadnû od Chotusic, 5 km severnû od âáslavi. Katastrální území: Chotusice pro obojïivelníky (napfi. skokan hnûd Rana temporaria, kuàka obecná Bombina bombina a rosniãka zelená Hyla arborea), ptáky (sedmihlásek hajní Hippolais icterina, ãervenka obecná Erithacus rubecula, dlask tlustozob Coccothraustes coccothraustes aj.) i dal í skupiny ÏivoãichÛ. HISTORIE Zdej í návr í poslouïilo pruskému králi Bedfiichu II. jako velitelské stanovi tû za bitvy u Chotusic Nadmofiská v ka: 7 35 m V mûra: 0,00 ha Vyhlá eno: 933 (podle návrhu na pfiehlá ení 0,9 ha) Jedná se o bohaté a svûtovû proslulé nalezi tû zkamenûlin mofisk ch ÏivoãichÛ svrchní kfiídy (svrchní cenoman, spodní turon). VYUÎITÍ Území dnes, po ukonãení tûïby, silnû zarûstá dfievinami. Pro zpfiístupnûní v chozû je nutná jejich asanace. POZNÁMKA Hranice chránûného území jsou zakresleny podle návrhu na pfiehlá ení. BIBLIOGRAFIE 405, 498, 64, 033, 038, 049, 07, 6, 67, 750, 80, 80, 839 MAPA ÚZEMÍ strana 74 6 KH 4

3 Okres Kutná Hora Národní pfiírodní památka KaÀk Opu tûn lom na v chodním svahu pfii okraji lesa, 800 m od vrcholu kopce KaÀk (35,7 m n. m.), 300 m severnû od okraje zástavby obce Sedlec, asi km severov chodnû od centra Kutné Hory. Katastrální území: Sedlec u Kutné Hory Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,3630 ha Vyhlá eno: 933 (odhad) Pfiedmûtem ochrany je zbytek pfiíbojového útesu kfiídového mofie (svrchní cenoman a spodní turon) s hojn mi zkamenûlinami. Jde o svûtovû nejproslulej í paleontologickou lokalitu svrchní kfiídy v âeské republice. GEOLOGIE PodloÏí tvofií metamorfované horniny kutnohorského krystalinika ruly aï migmatity. Vrchol KaÀku vyãníval jako ostrov v kfiídovém mofii. Po jeho obvodu se v kapsách ukládaly sedimenty svrchního cenomanu a spodního turonu tvofiené vápnit mi slepenci, organodetritick mi vápenci a silnû vápnit mi slínovci. Tyto horniny obsahují velké mnoïství zbytkû nejrûznûj ích organismû fias, mlïû, plïû, ostnokoïcû, ramenonoïcû, korálû, mechovek a foraminifer. Ze zdej í lokality byla popsána fiada nov ch druhû, napfi. mechovka Kankopora kankensis. Chránûné území tvofií pfieváïnû opu tûn jámov lom se zbytkem hrubozrnn ch vápnit ch slepencû (nûkteré valouny slepencû dosahují metrov ch rozmûrû). Zdej í pûdy pfiedstavují zbytky odvalû a ãásteãnû se uplatàují i svahové a eluviální hlíny s drobn mi úlomky rul a kfiídov ch hornin. KVùTENA Cel jiïní a jihov chodní svah vrchu KaÀk pokr vá teplomilná vegetace trávníkû s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), svefiepem pfiím m (Bromus erectus) a kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) spolu s druhy pro tyto trávníky typick mi, k nimï náleïí alvûj luãní (Salvia pratensis), máãka ladní (Eryngium campestre), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), viãenec ligrus (Onobrychis viciifolia), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon) a ãiãorka pestrá (Coronilla varia). Na okraji lûmkû a v místech v chozu horniny se objevují suchomilnûj í druhy, jako je kavyl vláskovit (Stipa capillata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) nebo p r prostfiední (Elytrigia intermedia). Svah slouïil jako extenzívní sad, nyní postupnû zarûstá rûïí vinnou (Rosa rubiginosa) ar. ípkovou (R. canina), svídou krvavou (Swida sanguinea) a ptaãím zobem (Ligustrum vulgare). ZVÍ ENA Na území národní pfiírodní památky se vyskytuje teplomiln hmyz. Nedávno zde byl nalezen ãervotoã Oligomerus retowskii (jedná se o jeho první lokalitu v âechách) a bezkfiídl stepní nosatec Argoptochus quadrisignatus, nov druh pro âeskou republiku. Dále se tu vyskytuje napfi. vzácná vãela Hoplitis rufohirta, která si staví hnízda v ulitách páskovek a suchomilek. V okolí Ïije majka (Meloe decorus). Je tû v 60. letech 0. stol. zde byla kolonie sysla obecného (Spermophilus citellus). VYUÎITÍ Nalezi tû zkamenûlin bylo objeveno pfii tûïbû v lomu. Lámalo se zde jiï v 9. století a jiï z té doby pocházejí první sbûry. Území je ohroïeno zarûstáním, proto je nutno ãas od ãasu provádût zásahy, které udrïují dno lomu a v chozy kfiídov ch hornin holé. ZávaÏnûj í je v ak nekontrolovan pohyb amatérsk ch sbûratelû po území, ktefií odlamují kusy hornin a lokalitu postupnû niãí. POZNÁMKA Území v minulosti nûkdy bylo a dosud obãas b vá oznaãováno také pomístním názvem Na Vr ích. BIBLIOGRAFIE 67, 405, 494, 498, 64, 83, 033, 036, 038, 04, 045, 049, 069, 07, 8, 637, 64, 750, 76, 80, 80, 839 MAPA ÚZEMÍ strana 74 Balvany omleté mofisk m pfiíbojem kfiídového mofie. Pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon) je charakteristick m druhem váleãkov ch trávníkû. 3 Bezkfiídl stepní nosatec Argoptochus quadrisignatus byl zji - tûn v âeské republice jen na dvou lokalitách ve stfiedním Polabí. Stepní trávník v chránûném území KaÀk je jednou z nich. 4 Thamnastrea composita, úlomek z korálového trsu, nalezen na KaÀku. Sbírky Narodního muzea. 3 4 KH 5 63

4 Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kyselé ruly kutnohorského krystalinika. Stránû a údolí tvofií terénní stupeà, kter vznikl erozní ãinností fiíãky Klejnárky ve ãtvrtohorách. Z pûd jsou vyvinuty hnûdozemû. KVùTENA B valá pastvina svfiesovi tûm samovolnû zarostla kfiovinami a na ãásti plochy byly vysázeny borovice lesní (Pinus sylvestris). V polovinû 90. let 0. století byly provedeny rozsáhlé asanaãní zásahy vedoucí k odstranûní stromû a kefiû. V souãasnosti zde pfievládá po- Vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) je druh svûtl ch lesû a luk, po asanaãním zásahu se jeho populace v rezervaci posílila. Pûnice slavíková (Sylvia borin) je hojn m druhem typick m pro stanovi tû s hust ími kfiovinn mi porosty. 3 Pohled na pastvinu Lhoteck ch strání. 4 Violka psí (Viola canina) je acidofilní druh typick pro suché smilkové trávníky. rost trav, jako je kostfiava ovãí (Festuca ovina), lipnice luãní (Poa pratensis), medynûk vlnat (Holcus lanatus) a tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). V tomto monotónním porostu se místy jednotlivû objeví druhy oligotrofního vfiesovi tû vfies obecn (Calluna vulgaris), kruãinka nûmecká (Genista germanica), janovec metlat (Sarothamnus scoparius), violka psí (Viola canina), smilka tuhá (Nardus stricta), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), mochna nátrïník (Potentilla erecta) a kontryhel siv (Alchemilla glaucescens). Pomûrnû dobfie se regeneruje vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), jehoï populace (v roce 000) ãítala více neï sto jedincû. Dfiíve uvádûn vstavaã kukaãka (Orchis morio) nebyl nalezen. V roce 004 zde byl zaznamenán v skyt nûkolika desítek jedincû ífiící se bfiichatkovité houby kvûtnatce Archerova (Anthurus archeri), která pochází z Austrálie a Nového Zélandu. Na evropském kontinentû se tento druh objevil teprve na poãátku 0. století. ZVÍ ENA Na lokalitû byla zji tûna fiada mot lû, napfi. otakárek fenyklov (Papilio machaon), a blanokfiídl ch. Poãetnû zastoupeny jsou pfiedev ím vãely (Apoidea). Z obratlovcû tu Ïije je tûrka obecná (Lacerta Pfiírodní rezervace Lhotecké stránû Kfiovinaté stránû na levém svahu údolí Ol anského potoka, 600 m jiïnû od Nové Lhoty, asi 7,5 km jiïnû od Kutné Hory. Katastrální území: Nová Lhota agilis). Hnízdí zde bûïné druhy ptákû kfiovin, napfi. pûnice slavíková (Sylvia borin), p. hnûdokfiídlá (S. communis), konopka obecná (Carduelis cannabina) a budníãek men í (Phylloscopus collybita). VYUÎITÍ Tradiãní vyuïití pastviny zaniklo, je tfieba trvalé Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,6 ha Vyhlá eno: 985 Pfiedmûtem ochrany jsou oligotrofní smilkové louky a pastviny s historick m v skytem vstavaãe kukaãky (Orchis morio) a stávajícím v skytem vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). péãe ochranáfiû spoãívající v pokraãování asanaãních zásahû za nejlep í lze povaïovat extenzivní pastvu. BIBLIOGRAFIE 64, 643, 07 MAPA ÚZEMÍ strana KH 6

5 Okres Kutná Hora Pfiírodní památka Na ãerné rudû Nad údolní nádrïí Vrchlice,,4 km severnû od obce Male ov. Katastrální území: Male ov Nadmofiská v ka: 330 m V mûra: 0,953 ha Vyhlá eno: 00 Podzemní prostory opu tûného magnetitového dolu pfiedstavující velmi v znamné zimovi tû netop rû, pfiedev ím populace netop ra ãerného (Barbastella barbastellus). GEOLOGIE B valé skarnové loïisko zrudnûné hlavnû magnetitem a s v skyty pegmatitû s pyritem a pyrhotinem na trhlinách v horninû se vyskytuje v migmatitizovan ch dvojslídn ch pararulách. V rudû se vyskytují hojné sulfidy Ïeleza jako závalky a Ïilky a vyskytují se irudy olova a zinku. Zajímavé jsou nálezy modrého aï zelenomodrého apatitu, bílého drúzovitého prehnitu, skapolitu a titanitu. Na stûnách b valého lomu se vyskytují náteky limonitu a uhliãitanû Ïeleza a vzácnû i mûdi. V okolí dolu se vyskytují kambizemû oglejené s pseudogleji. KVùTENA Okolí opu tûn ch tol je zarostlé náletem borovice lesní (Pinus sylvestris), habru obecného (Carpinus betulus), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) akfiovinami lísky obecné (Corylus avellana), svídy krvavé (Swida sanguinea), trnky (Prunus spinosa), hlohû (Crataegus sp. div). V podrostu pfievládají nitrofilní druhy jako kuklík mûstsk (Geum urbanum), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo kakost smrdut (Geranium robertianum). Z invazních druhû zde roste net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora). Na pûvodní dubo- habfiinu upomíná pouze lipnice hajní (Poa nemoralis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), zimolez p fiit (Lonicera xylosteum) a kozinec sladkolist (Astragalus glycyphyllos). ZVÍ ENA Lokalita patfií mezi nejv znamnûj í zimovi tû netop ra ãerného (Barbastella barbastellus) na území âech (aï 00 zimujících jedincû). Dále se zde v men ím poãtu (5 0 ex.), ale pravidelnû, vyskytují netop r velk (Myotis myotis), n. vodní (Myotis daubentonii) an. u at (Plecotus auritus). Ojedinûle a nepravidelnû pak ve tolách zimují n. fiasnat (Myotis nattereri), n. vousat (Myotis mystacinus), n. veãerní (Eptesicus serotinus), n. dlouhouch (Plecotus austriacus) avrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). VYUÎITÍ Vstupy do tol jsou uzavfieny mfiíïemi a ir í okolí je oploceno. BIBLIOGRAFIE 380 MAPA ÚZEMÍ strana 75 Vstup do toly po tûïbû magnetitu. Srst zimujícího netop ra vodního (Myotis daubentonii) je pokryta kondenzovan mi kapkami vody. 3 Zimující netop r velk (Myotis myotis) na rozdíl od vrápencû, ktefií se pfii spánku do kfiídelní blány balí, netop fii skládají kfiídla podél tûla. 3 KH 7 65

6 Stfiední âechy GEOLOGIE Podklad rovinatého terénu luïních niv tvofií dvojslídné pararuly kutnohorského krystalinika pfiekryté místy slínovci spodního turonu a tûrkopískov mi terasami Labe. Po celé plo e jsou na nich vyvinuty typické nivní pûdy (fluvizemû) místy gleje. KVùTENA Pfiírodní rezervace zahrnuje hlavnû tvrd luh asociace Querco-Ulmetum, zastoupeny jsou v echny tfii subasociace li ící se reïimem vlhkosti. PfievaÏuje jilmová doubrava typická. V lesích je dobfie vyvinut jarní aspekt s ãesnekem medvûdím (Allium ursinum), sasankou pryskyfiníkovou (Anemonoides ranunculoides), dymnivkou dutou (Corydalis cava) a plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura). V kvûtnu tu mûïeme nalézt i vzácnûj í pomnûnku fiídkokvûtou (Myosotis sparsiflora). Zdej í jilmy (jilm vaz Ulmus laevis) rostou pfiedev ím v lesním plá ti a nejeví váïnûj í LadoÀka rakouská pravá (Scilla drunensis subsp. drunensis) má v této rezervaci jednu ze sv ch nûkolika lokalit na dolním toku Doubravy, ãastûji se vyskytuje na jiïní a stfiední Moravû. Leknín bíl (Nymphaea alba) najdeme na odstaven ch fiíãních ramenech v rámci rezervace. 3 Pohled do luïního lesa. známky grafiózy. V men ím lesním celku na jih od Ïelezniãní trati roste ladoàka rakouská pravá (Scilla drunensis subsp. drunensis), která zde má jedno z izolovan ch nalezi È podél fieky Doubravy (nûkolik set jedincû). Maloplo nû je zastoupena baïinná ol ina asociace Carici elongatae-alnetum vyvinutá druhotnû v depresi podél Ïelezniãní tratû (vybudovaná jako poïární pfiíkop). Rezervace zahrnuje dále dvû slepá ramena Labe, jiï v pokroãilém stupni zazemnûní (stáfií let). V nich se rozvíjejí porosty stulíku Ïlutého (Nuphar lutea) a leknínu bílého (Nymphaea alba), také jsou zastoupeny dobfie vyvinuté porosty rákosin (Glycerietum maximae, Phragmitetum communis). Kromû tûchto vodních ploch jsou zde je tû ãetnûj í drobné tûnû, které jsou pozûstatkem systému meandrû vedlej ího toku fiíãky Doubravy. V nich vzácnû vykvétá Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). V terénní depresi zazemnûného ramene je vytvofieno pro Polabí vzácnûj í spoleãenstvo baïinn ch vrbin s vrbou popelavou (Salix cinerea). Vrezervaci dále nalezneme nûkolik men ích luk se zachovalou druhovou garniturou. Vegetaãnû se jedná o pozûstatky bezkolencov ch trávníkû, které díky celkovému poklesu hladiny podzemní vody v labské nivû a vinou absence záplav pfiecházejí v mezofilní porosty blízké ovsíkov m/psárkov m loukám (jedná Pfiírodní rezervace Na hornické Území se rozkládá mezi fiekou Labem a tratí Kolín Pardubice, jihozápadnû od ústí fieky Doubravy, km jihozápadnû od Zábofií. Katastrální území: Svatá Katefiina usv. Mikulá e, Zábofií nad Labem Nadmofiská v ka: 00 m V mûra: 4, ha Vyhlá eno: 00 Soubor spoleãenstev luïního lesa, vodní a mokfiadní spoleãenstva zarûstajících tûní a mrtv ch ramen a spoleãenstva stfiídavû vlhk ch nivních luk s v skytem fiady vzácn ch a zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. se o jednotku Alopecuretum pratensis galietosum borealis). Ze vzácnûj ích druhû zde najdeme violku slatinnou (Viola stagnina), rozrazil dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), jarvu Ïilnatou (Cnidium dubium), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria) a tuïebník obecn (Filipendula vulgaris). TuÏebník zde vytváfií charakteristick pozdnû letní barevn aspekt. V nûkolika luãních sníïeninách se rozvíjí vegetace vysok ch ostfiic ostfiice ostré (Carex acutiformis), o. mûch fikaté (C. vesicaria) a o. banátské (C. buekii). Do rezervace také spadá nûkolik b val ch polí, v minulosti zatravnûn ch, kde je dnes druhovû chudé spoleãenstvo s dominantní psárkou luãní (Alopecurus pratensis) a metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). ZVÍ ENA Území je refugiem pro faunu; je obklopené intenzivnû obhospodafiovanou polabskou krajinou. Na staré stromy je vázán v skyt xylofágních bezobratl ch ÏivoãichÛ. VYUÎITÍ Lesní i luãní porosty je tfieba obhospodafiovat s maximálním ohledem na druhovou diversitu a refugiální charakter lokality. BIBLIOGRAFIE 0, 685 MAPA ÚZEMÍ strana KH 8

7 Okres Kutná Hora Národní pfiírodní památka GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitické pararuly kutnohorského krystalinika s relikty bazálních kfiídov ch hornin (svrchnocenomanské hrubozrnné limonitické pískovce), na nichï jsou vyvinuty mohutné svahové hlíny. V severní ãásti údolí vyvûrá siln pramen vytváfiející potok, kter po 300 m napájí mal rybníãek. Na svahov ch hlínách je vyvinuta hnûdozem. KVùTENA Pod hladinou malého mûlkého rybníãku roste jediná v âeské republice známá Rybníãek uhofian Niva pod prameni tûm Hofianského potoka s mal m rybníãkem a dolní ãástí pfiilehlého úboãí 500 m jiïnû od Hofian. Katastrální území: Hofiany u Kutné Hory Nadmofiská v ka: m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 985 Jedná se jedinou souãasnou lokalitu rdestice hustolisté v âeské republice. populace kriticky ohroïeného druhu rdestice hustolisté (Groenlandia densa). Na hladinû ji doplàuje porost laku níku nièolistého (Batrachium trichophyllum) a okfiehku men ího (Lemna minor). PobfieÏí lemuje zblochan fiasnat (Glyceria notata), sítina sivá (Juncus inflexus) a pryskyfiník lít (Ranunculus sceleratus). Podél potûãku, nad i pod rybníãkem je bûïná potoãní vegetace s topoly (Populus sp.), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), stfiemchou obecnou (Padus avi- um), svídou krvavou (Swida sanguinea), hlohem jednosemen m (Crataegus monogyna) asnitrofilním podrostem. ZVÍ ENA Na území je zastoupeno iroké spektrum mokfiadních a vodních druhû bezobratl ch, pfiedev ím hmyzu. Zarostl litorál rybníãka hostí znaãné mnoïství larev dvoukfiídl ch (Diptera), pfiedev ím pakomárû, jepic ãeledí Siphlonuridae a Caenidae, váïek (Odonata), chrostíkû (Trichoptera), dále vodní brouky rodû Agabus, Acilius ãi Hydroporus avodní plo tice (Sigara, Ilyocoris, Notonecta, Plea, Nepa, Ranatra a Gerris). Dno potoka oïivuje poãetn zoobentos. V rybníãku byl nalezen plï Radix peregra. VYUÎITÍ Rybníãek jeví známky eutrofizace, ífií se nárûsty vláknit ch fias. V rámci komplexních pozemkov ch úprav byla pfiijata opatfiení, která mají za cíl rozãlenit povodí nad rybníãkem a zabránit erozi a splachûm Ïivin do rezervace. BIBLIOGRAFIE 47, 64, 943, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 75 Laku ník nièolist (Batrachium trichophyllum) zarûstá hladinu rybníãku spoleãnû s okfiehkem. Rdestice hustolistá (Groenlandia densa) je ponofienou vodní rostlinou, dnes jiï velmi vzácnou, je dûvodem ochrany této lokality. KH 9 67

8 Stfiední âechy GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií metamorfované horniny kutnohorského krystalinika svorové ruly, migmatity a amfibolity. V jiïní ãásti území byla udávána asi 3 m mocná Ïíla granáticko-biotitického pegmatitu, kter nebyl v souãasnosti potvrzen. V prohlubních na povrchu tûchto hornin se ukládaly spodnoturonské, pfieváïnû masivní jemnozrnné biodetritické vápence a vápnité jílovce s ãetn mi zkamenûlinami (Ïraloãí zuby, úlomky ústfiic, ãlánky stonkû lilijic, ostny jeïovek, mlïi, plïi a foraminifery). Vzhledem ktomu, Ïe zde bylo intenzivnû tûïeno, nejsou na odvalech po tûïbû dosud vyvinuty pûdy. Po obvodu lomového prostoru jsou mûlké váté písky a spra e s pokryvem arenick ch kambizemí, luvizemí a pararendzin. KVùTENA Na obnaïen ch sucích nacházíme spoleãenstva mûlk ch skalních pûd s rozchodníkem ostr m a r. úzkolist m (Sedum acre, S. boloni- Drozd zpûvn (Turdus philomelos) je bûïn m obyvatelem rûzn ch biotopû se vzrostl mi stromy od horsk ch lesû po parky a zahrady. Pohled na kfiídov útes ze spodního turonu. ense), v depresích pfievládají vlhkomilné jednoleté byliny obnaïen ch den a sekundární spoleãenstva kfiovin. Stromové patro zastupují druhy dubohabrov ch hájû (dub letní Quercus robur, javor mléã Acer platanoides, tfie eà ptaãí Cerasus avium) s vtrou en m smrkem ztepil m (Picea abies), borovicí lesní (Pinus sylvestris), modfiínem opadav m (Larix decidua) a náletem bfiízy bûlokoré (Betula pendula). ZVÍ ENA Lokalita je refugiem ÏivoãichÛ v intenzivnû vyuïívané zemûdûlské krajinû. Hnízdí zde bûïné hájové druhy ptákû, jako napfi. budníãek men í (Phylloscopus collybita), drozd zpûvn (Turdus philomelos), Èuh k obecn (Lanius collurio) ãi pûnice slavíková (Sylvia borin). V tûàkách najdeme skokana hnûdého (Rana temporaria) a kuàku obecnou (Bombina bombina). HISTORIE Z areálu jsou známy sbûry paleolitické a mezolitické industrie. Pfiírodní památka Skalka uîehu ic Západní v bûïek Îehu ické skalky (4,8 m n. m.) s nûkolika mal mi jámov mi lomy v ohbí potoka Brslenky 500 m od okraje zástavby obce Îehu ic, severnû od silnice Rohozec Îehu ice, 6 km severnû od âáslavi. Katastrální území: Îehu ice VYUÎITÍ âást území je obhospodafiována jako louka a v chozy hornin jsou dobfie pfiístupné. V ir ím okolí se nachází pásmo hygienické ochrany. stupnû. Vb valém lomu se Nadmofiská v ka: 6 0 m V mûra: 0,67 ha Vyhlá eno: 999 Území pfiírodní památky je jednou ze základních srovnávacích lokalit pro stratigrafii mofisk ch sedimentû ãeské kfiídy. Pfiedmûtem ochrany je kfiídov útes (spodní turon) s bohat m nalezi tûm zkamenûlin pfiíbfieïní facie v prohlubních vznikl ch mofiskou abrazí. tûïil amfibolit pouïívan na tûrk. BIBLIOGRAFIE 493, 498, 64, 038, 049, 050, 07, 750, KH 0

9 Pfiírodní památka Starkoãsk lom Opu tûn zatopen jámov lom v nízkém hfibítku na pravém bfiehu Lovãického potoka 800 m jihozápadnû od obce Starkoã, pfii severní stranû silnice vedoucí z âáslavi do Podhofian. Katastrální území: Starkoã u Bílého Podolí Nadmofiská v ka: 30 m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 985 Pfiírodní památka je klasick m nalezi tûm nerostû (pfiedev ím granátu almandinu) a bohat m nalezi tûm kfiídov ch zkamenûlin (spodní turon). GEOLOGIE Zdej í oblast tvofií pararuly a migmatity malínské série kutnohorského krystalinika, které obsahují velké krystaly almandinu. Kromû ãervenofialového, aï 7 cm velkého almandinu (nejvût í v âeské republice) byl na lokalitû zji tûn pyrit, rutil, titanit, kyanit, dumortierit, apatit, turmalín, fluorit aj. Ve spodním turonu byla oblast zalita mofiem a ukládaly se zde pfiíbfieïní sedimenty slepence, organodetritické vápence a slínovce, které obsahují ãetné zkamenûliny. Na nûkter ch místech povrchu skalky, kde horninu tvofiil erlan, vznikly selektivní erozí prohloubeniny, které pfiipomínají obfií hrnce. V horninû jsou i dal í mûlké prohlubnû vzniklé mofiskou abrazí. V tûchto prohlubních se ukládaly kfiídové sedimenty se zkamenûlinami mofisk ch ÏivoãichÛ (ústfiice, korály, serpulidi). Pro- toïe se jedná o území b valého lomu, neexistují tu vyvinuté pûdy, ale pouze materiál odvalû, kter je ãásteãnû tvofien jílovit mi aï písãit mi hlínami s ãetn mi úlomky rul. Vlastní prostor lomu je zatopen vodou. KVùTENA Vedle lomové stûny je zachován svah pfiirozeného v chozu. Na nûm rostou prvky teplomilné skalní vegetace jako kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), pelynûk ladní (Artemisia campestris), chrpa por nská (Acosta rhenana), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), krvavec men í (Sanguisorba minor), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) a tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides). Lom je zatopen vodou a na jeho okrajích se uchytila vrba ãervená (Salix purpurea), v. popelavá (S. cinerea), v. jíva (S. caprea) av. kfiehká (S. fragilis), dále rákos obecn (Phragmites australis), orobinec úzkolist (Typha angustifolia), ostfiice li ãí (Carex vulpina) ao. nedo áchor (C. pseudocyperus), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum), svízel bahenní (Galium palustre), pryskyfiník lít (Ranunculus sceleratus) a sítina ãlánkovaná (Juncus articulatus). V lemu a na svazích se vyskytují teplomilná kfiovinná spoleãenstva s pestr m sloïením kefiového patra (trnka Prunus spinosa, bez ãern Sambucus nigra, rûïe ípková Rosa canina, hloh jednosemenn Crataegus monogyna, svída krvavá Swida sanguinea). Okres Kutná Hora ZVÍ ENA Území je v znamn m refugiem ÏivoãichÛ, obklopené intenzivnû zemûdûlsky vyuïívanou krajinou. Byla zde zaznamenána druhovû bohatá spoleãenstva bezobratl ch, napfi. mûkk Û, pavoukû a hmyzu. Ze vzácn ch ãi ohroïen ch druhû jmenujme vodoucha stfiíbfiitého (Argyroneta aquatica) azfiádu váïek (Odonata) ustupující mot lici lesklou (Calopteryx splendens). Ze stfievlíkû stojí za zmínku druhy Demetrias monostigma, Amara curta, Panagaeus bipustulatus nebo Syntomus pallipes. Samotné jezírko je biotopem pro skokana hnûdého (Rana temporaria), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a ãolka obecného (Triturus vulgaris). V slunné svahy hostí populaci je tûrky obecné (Lacerta agilis). HISTORIE Do roku 946 se v lomu tûïila jemnozrnná, vrstevnatá biotitická pararula, která byla pouïívána na tûrk a lomov kámen. VYUÎITÍ Lokalita byla odkryta tûïební ãinností. V souãasné dobû je silnû zarostlá stromy akfiovinami. Území b valého okresního lomu je navrïeno jako interakãní prvek v rámci systému ekologické stability krajiny. Cílov m stavem má b t zachování a ochrana stávajících geologick ch jevû, pfiirozen ch zoocenóz i druhovû pestré mokfiadní, kfiovinné, skalní a teplomilné luãní vegetace. POZNÁMKA Místní polní cesty byly zavezeny stavebním materiálem nebo rekultivovány na pole. Pfiístup je moïn stezkou vy lapanou náv tûvníky v poli. BIBLIOGRAFIE 498, 64, 493, 038, 049, 054, 060, 093, 07, 44, 839 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Pohled na Starkoãsk lom, bohaté nalezi tû nerostû a kfiídov ch zkamenûlin. Mofiské Ïivoãi né houby druhu Corynella tenuis z usazenin spodního turonu. KH 69

10 Stfiední âechy Kvetoucí bledule jarní v ãasném jafie. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitické pararuly moldanubika, na nichï jsou vyvinuty pûdy glejového typu s rûznû mocn m slatinn m horizontem na povrchu aï organozemû. KVùTENA Vprameni tní ol inû (Alnenion glutinoso-incanae) je pfiimí en smrk ztepil (Picea abies) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) aroste v ní typická mokfiadní kvûtena, zejména bledule jarní (Leucojum vernum), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota) apod. ZVÍ ENA V ãistém potoce byl zaznamenán v skyt stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). Z bezobratl ch zde byly nalezeny Pfiírodní rezervace Velká a Malá Ol ina Tfii podmáãené plochy na rozsáhlé plo inû podél Chlumského potoka,5,5 km jihozápadnû od Chlumu uzb ova. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Chlum u Zb ova severní ãásti m, (okres Kutná Hora), obou jiïních ãástí Dobrnice m (okres HavlíãkÛv Brod) V mûra: 4,96 ha Vyhlá eno: (,90 ha okres Kutná Hora 98 (HavlíãkÛv Brod), a 3,06 ha okres 985 (Kutná Hora) HavlíãkÛv Brod) Prameni tní ol ina se rozkládá v ploché nivû potoka a má v razn jarní aspekt tvofien dominantní bledulí jarní (Leucojum vernum). napfi. plo tice hladinatky (Velia sp.) ãi plo tûnka Dendrocoelum lacteum. V zkum malakofauny v roce 996 odhalil pomûrnû bohaté spoleãenstvo s citliv mi druhy plïû Vertigo substriata, Eucobresia diaphana, Clausilia pumila a Petasina unidentata. VYUÎITÍ Lokalita je vzdálená od komunikací, proto má perspektivu dal ího neru eného v voje. BIBLIOGRAFIE 64, 898, 07, KH

11 Okres Kutná Hora Pfiírodní památka Zbyslavská mozaika Severov chodní svah kam ku, na nûmï stojí obec Zbyslav, 00 m severnû od kostela na pozemku Pod pansk mi stodolami. Katastrální území: Zbyslav Nadmofiská v ka: 5 3 m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 977 Pfiírodní památku tvofií klasická lokalita badatele Antonína Friãe, rulová skála se zachoval mi stopami pfiíboje kfiídového mofie (spodní turon). Hlavním objektem ochrany je zbytek slepence s vápnit m tmelem, tzv. zbyslavská mozaika, která se zachovala na plo e jen asi m. Z hlediska tohoto fenoménu jde pravdûpodobnû o jedno z nejmen ích zvlá tû chránûn ch území na svûtû. GEOLOGIE Rulov kam k, na kterém leïí obec Zbyslav, se náhle zvedá z okolní krajiny. Podklad tvofií ortoruly kutnohorského krystalinika. Ve svrchní kfiídû byl tento kam k ostrovem v mûlkém a teplém mofii. Pfii pobfieïí se ukládaly pfiíbfieïní sedimenty (slepence, vápence aslínovce). Na lokalitû samé se zachovala 5 cm mocná vrstviãka slepence, kter se skládá z drobn ch (maximálnû 7 cm velk ch) rulov ch valounkû tmelen ch bûlo ed m vápnit m slínovcem, kter obsahuje ãetné drobné úlomky zkamenûlin; celek pfiipomíná mozaiku. Ze zkamenûlin je moïno uvést napfi. serpulidy, kor e nebo ústfiice. V okolí mozaiky jsou vyvinuty mûlké pûdy typu kambizemí s úlomky rul. KVùTENA Chránûn fenomén porûstají bûïné mechorosty. Pfiilehlou stráà porûstá trnovník akát (Robinia pseudacacia) s podrostem ruderálních druhû, napfi. vla toviãník vût í (Chelidonium majus). ZVÍ ENA Vzhledem k nepatrné rozloze chránûného území nelze hovofiit o jeho zvífienû. VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena nárûstem mechu, kter je tfieba odstraàovat, a dále erozními procesy. Vzhledem k velmi malé plo e hlavního objektu ochrany, bude tfieba ãasem fie it jeho dal í osud (pravdûpodobnû pfienesením do muzea). BIBLIOGRAFIE 64, 793, 033, 036, 043, 044, 049, 05, 09, 07, 44, 66, 363, 839 MAPA ÚZEMÍ strana 77 Celkov pohled na rulovou skalku se stopami pfiíboje kfiídového mofie. Detail chránûného fenoménu slepence tvofieného z rulov ch valounkû spojen ch vápnit m tmelem. KH 3 7

12 Stfiední âechy Vzhled obory vytváfiejí staré duby. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií kfiídové (spodní turon) slínovce, z velké ãásti pfiekryté fiíãními tûrkopísky a nivními hlínami, na nichï se vyvinuly hnûdozemû a v nivû gleje. KVùTENA Porosty na místû b valého rybníka Kravince avnivû fieky Doubravy byly zaloïeny jako pfiírodnû krajináfisk park a obora pro jelení adaàãí zvûfi. V souãasné dobû je zde centrální kosená a spásaná louka s pfievaïující psárkou luãní (Alopecurus pratensis) a kostfiavou luãní (Festuca pratensis). V louce jsou skupiny star ch stromû, dubû (Quercus robur, ale i Q. rubra), bfiíz Pfiírodní památka Îehu ická obora Obora v nivû mezi fiíãkou Doubravou a Îehu ick m náhonem na jihozápadní stranû, mezi Îehu icemi a Bojmany. Katastrální území: Îehu ice, Bojmany Nadmofiská v ka: 0 6 m V mûra: 48,9 ha Vyhlá eno: 97 Nejrozsáhlej í pfiírodní památka kutnohorského okresu zahrnuje krajináfisk park zaloïen v nivû fieky Doubravy jako obora pro chov vysoké zvûfie. Na území dodnes Ïije proslulá populace bíl ch jelenû. 7 KH 4

13 Okres Kutná Hora a jasanû ztepil ch (Fraxinus excelsior), platanû (Platanus sp.), jírovcû maìalû (Aesculus hippocastanum) adal ích vzácnûj ích introdukovan ch dfievin, mezi nimiï najdeme dfiezovec trojtrnn (Gleditsia triacanthos), liliovník tulipánokvût (Liriodendron tulipifera) ãi jerlín japonsk (Sophora japonica). Ve vlhãích sníïeninách rostou skupiny ol í (Alnus glutinosa) s vlhkomiln m podrostem kostfiavy obrovské (Festuca gigantea), lipnice obecné (Poa trivialis), net kavky nedûtklivé (Impatiens noli-tangere), Èovíku krvavého (Rumex sanguineus) a pomnûnky bahenní (Myosotis palustris). Na stfiídavû zamokfien ch loukách v jiïní ãásti území roste napfi. bukvice lékafiská (Betonica officinalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pcháã ed (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale) a celá fiada ostfiic: napfi. o. ostrá (Carex acutiformis), o. oddálená (C. distans), o. chabá (C. flacca), o. plstnatá (C. tomentosa), o. Otrubova (C. otrubae). Na su ích plochách pfiistupuje svefiep vzpfiímen (Bromus erectus) a nápadná uïanka lékafiská (Cynoglossum officinale). Podél toku Doubravy jsou lesní porosty s prvky pfiirozeného luïního lesa, jako je ãesnek medvûdí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. bobovitá (C. intermedia), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) a s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), piïmovka mo- usová (Adoxa moschatellina), p eníãko rozkladité (Milium effusum), kru tík polabsk (Epipactis albensis) aj. V fiece roste v klidnûj ích zátoãinách stulík Ïlut (Nuphar lutea) avodvodàovacích strouhách potoãník vzpfiímen (Berula erecta). Z hub zde byl zji tûn napfi. teplomiln parazitick choro rezavec dubov (Inonotus dryadeus). ZVÍ ENA Území pfiírodní památky je známé pfiedev ím unikátním chovem bíl ch jelenû, pûvodem pravdûpodobnû zpersie. Populaci lze pfiifiadit k poddruhu jelen kavkazsk (Cervus elaphus maral). Introdukce do stfiední Evropy se datuje kolem roku 780. Od hrabûte Kinského pfiivezl do obory stádo kolem roku 830 Josef Matyá hrabû Thun-Hohenstein. Pozdûji zde byla umístûna i ãerná a danãí zvûfi. Obora se star mi stromy poskytuje dostatek hnízdních moïností pro fiadu ptaãích druhû, jako je napfi. strakapoud velk (Dendrocopos major) nebo dudek chocholat (Upupa epops). Ve strm ch bfiezích fieky Doubravy hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Zajímavá je hnízdní kolonie kavek obecn ch (Corvus monedula), zdravcû zde loví jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), ze sov kalous u at (Asio otus) nebo pu tík obecn (Strix aluco). Nûkolik set let staré duby na hrázi b valého rybníka jsou biotopem vzácn ch pralesních druhû xylofágního hmyzu, napfi. páchníka hnûdého (Osmoderma eremita), roháãe obecného (Lucanus cervus) a nosoroïíka kapucínka (Oryctes nasicornis). Z mot lû tu byla zastiïena napfi. stuïkonoska dubová (Catocala sponsa). Pfii kalamitním holoïíru housenek obaleãe dubového (Tortrix viridana) byl spatfien krajník piïmov (Calosoma sycophanta). V dutinách star ch dubû ãasto hnízdí sr eà (Vespa crabro). Hojní jsou zde Ïivoãichové vázaní primárnû i zprostfiedkovanû na trus velk ch b loïravcû. V fiíãce Doubravû, v okolních nádrïích a mokfiadech Ïijí na vodu vázaní bezobratlí (napfi. mot lice lesklá Calopteryx splendens) a obojïivelníci (napfi. skokan tíhl Rana dalmatina as. skfiehotav R. ridibunda) HISTORIE Na krajinotvorbû Îehu icka se v znamnû podílel hrabûcí rod Thun-HohensteinÛ, zvlá tû pak hrabû Josef Matyá ( ). Z jeho popudu vznikl mimofiádnû urbanisticky a architektonicky v znamn komplex klasicistní krajiny. Dnes je Îehu ická obora souãástí krajinné památkové zóny Îehu icko. VYUÎITÍ Obora je trvale obhospodafiována a majitel (firma Václav Stome lesy s. r. o.) dbá o dobr stav zvûfie i vegetace v obofie. V obofie byl v minul ch desetiletích upravován vodní reïim a hladina podzemní vody byla sníïena. V sledkem je hynutí star ch dubû na nedostatek vláhy spojen s nákazou tracheomykózními houbami a parazitací ochmetem. Jsou provádûny v sadby dubû vzrostl mi sazenicemi se stfiídav m v sledkem. POZNÁMKA Novela vyhlá - ky z roku 993 nemûní území, upravuje pouze podmínky ochrany. BIBLIOGRAFIE 7, 40, 6, 8, 539, 64, 947, 034, 04, 07, 3, 33, 68, 55, 583, 730, 73, 835 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Mohutn jedinec jelena kavkazského. 3 Ocún jesenní (Colchicum autumnale) je hojn m druhem vlhãích luk v obofie. 4 Rezavec dubov (Inonotus dryadeus), nehojná choro ovitá houba parazitující na kofienech a spodních ãástech kmenû dubû. 3 4 KH 5 73

14 Stfiední âechy KAMAJKA STR. 6 KA K STR. 63 LHOTECKÉ STRÁNù STR KH 6

15 Okres Kutná Hora NA âerné RUDù STR. 65 NA HORNICKÉ STR. 66 RYBNÍâEK U HO AN STR. 67 KH 7 75

16 Stfiední âechy ÎEHU ICKÁ OBORA STR. 7 STARKOâSK LOM STR KH 8

17 Okres Kutná Hora ZBYSLAVSKÁ MOZAIKA STR. 7 KH 9 77

18 Stfiední âechy Památné stromy. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Bílé Podolí, p. ã. 87/, u zpevnûné cesty vedoucí od západního okraje Koukalky k západnímu okraji Zafiíãan (pravdûpodobnû dfiívûj í hráz rybníka). O: 430, 370 cm, Vs: asi 5 m, S: asi 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. Bohdaneã u Zbraslavic, p. ã. 556/3, u sídla Lesní správy poslední dûm smûrem na Tfiebûtín. O: 4 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Bohdaneã u Zbraslavic, p. ã. 34, u kapliãky na rozcestí nad obcí ve smûru od Zbraslavic. O: 95 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 4. Lípa velkolistá, skupina stromû, k. ú. Bohdaneã u Zbraslavic, p. ã. 658/, u kfiíïku vlevo u silnice Bohdaneã Ostrov, dfiíve u ústí polní cesty. O: 35, 350 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 5. Douglaska tisolistá, k. ú. Bratãice u Potûh, p. ã. 79/, Zálesí ã. p. 69, parková úprava pfied lesovnou. O: 35 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Bratãice u Potûh, p. ã. 79/, Zálesí ã. p. 69, parková úprava pfied lesovnou. Lípa se v r. 005 rozlomila, ochrana z ní bude sejmuta. O: 390 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 7. Dub letní, k. ú. Bfiezová u Úmonína, p. ã. 30/, hráz rybníka Bfiezovského. Pfii odbahàování rybníka odlomena ãást koruny. O: 360 cm, Vs: 0,5 m, S: 400 let. 8. Jasan ztepil, k. ú. Bfiezová u Úmonína, p. ã. 89, u ã. p. (b val ml n) pod hrází rybníka Bfiezovského. O: 96 cm, Vs: m, S: 0 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Bfiezová u Úmonína, p. ã. 30/, hráz rybníka Bfiezovského. O: 335 cm, Vs: 8,5 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Bfiezová u Úmonína, p. ã. 64/, u plotu zahrady za domem ã. p. v jihov chodní ãásti obce. O: 30 cm, Vs: 8,5 m, S: 00 let. Lípa malolistá u rybníka Dubí.. Lípa malolistá, k. ú. Bylany u Kutné Hory, p. ã. 49/, u pramene sv. Vojtûcha (pûvodnû skupina 4 stromû, doplnûno mlad ími, jedna vysazená asi v roce 90, dvû roku 994). O: 450 cm, Vs: 7 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. âáslav, p. ã. 873/53, parãík na rohu Tylovy aspudilovy ulice. O: 380 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 3. Dub letní, k. ú. âáslav, p. ã. 60/, mezi ãistírnou odpadních vod pod Podmûstsk m rybníkem a prádelnou a ãistírnou v KoÏeluhách. O: 355 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 4. Jasan ztepil, k. ú. âáslav, p. ã. 308, Kostelní námûstí, asi 30 m od vchodu do chrámu sv. Petra a Pavla. O: 40 cm, Vs: m, S: let. 5. Lípa malolistá (3 stromy), lípa evropská (3), lípa velkolistá (), k. ú. âáslav, p. ã. 48, v Lochách u kostela a cesty k nûmu (podél potoka). O: 50, 60, 0, 390, 340, 95, 305, 300 cm, Vs: 8 6 m, S: 70 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. âáslav, p. ã. 897, pfied domem ã. p. 54 v osadû Vrcha. O: 335 cm, Vs: 7 m, S: 60 let. 7. Dub letní, k. ú. âejkovice u Zb ova, p. ã. 5, proti ã. p. 7 na severním okraji obce, vlevo od silnice do Zb ova. O: 740 cm, Vs: 0 m, S: asi 400 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. DobfieÀ u Kutné Hory, p. ã. 308/3, náves urybníãku. O: 40 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 9. Jilm vaz, k. ú. Horka u Îehu ic, p. ã. 797/0, 50 m severnû od kfiiïovatky Îehu ice Svobodná Ves Bojmany, ve dnû zaniklého rybníka Tou ek. O: 430 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 0. Stromofiadí dubû a jilmû, k. ú. Horka u Îehu ic, Horu ice, p. ã. 83, 689/4, podél cesty ze Îehu ic do Horu ic, hráz b valého rybníka Svûtlov. O: cm, Vs: 0 m, S: let.. Lípa velkolistá, k. ú. Horka nad Sázavou, p. ã. 3, dvûr b valé hájovny ã. p. 9, nad vesnicí. O: 558 cm, Vs: 4 m, - S: 00 let.. Javor mléã, k. ú. Horka nad Sázavou, p. ã. /, u cesty ke kravínu za zámkem v b valém parku. O: 5 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 3. Dub letní, k. ú. Horní Buãice, p. ã. 75/4, v poli severov chodnû od Horních Buãic, v blízkosti kfiiïovatky silnic Zbyslav Horní Buãice Vrdy. O: 445 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Horu ice, p. ã. 6, u sochy sv. Jana Nepomuckého (z roku 740) pfied ã. p. 9 b valou hájovnou a letním sídlem mnichû sedleckého klá tera. Lípa byla pfii vichfiici v ãervnu 00 rozlámána takov m zpûsobem, Ïe bude zru ena její ochrana. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 65 let. 5. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Chabefiice, p. ã. 496/4, u silnice Zruã Chabefiice, u kapliãky. O: 3, 344 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Chabefiice, p. ã. /3, v obci u silnice do Kácova u kfiíïku. O: 506 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 7. Dub letní, k. ú. Chmeli tû, p. ã. 87/3, okraj lesíka západnû od obce. O: 306 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Jindice, p. ã. 53/, asi 00 m od b valé hájenky, okraj pole po pravé stranû cesty z Jindic do Solopysk. O: 48 cm, Vs: m, S: 350 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Jindice, p. ã. /, v blízkosti rybníãku na okraji zámeckého parku. O: 570 cm, Vs: asi 7 m, S: asi 300 let. 30. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Kotouãov, p. ã. 55, na kfiiïovatce cest severnû od obce, u bílého kfiíïku. O: 35, 95 cm, Vs: 4,5 m, S: 0 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Kotouãov, p. ã. 95, za stodolou ã. p. 8, kraj obce u silnice od Bûlé. O: 43 cm, Vs: 3,5 m, S: asi 50 let. 3. Dub letní zvan ÎiÏkÛv, k. ú. Kutná Hora, p. ã. 409, ve stráni nad údolím Vrchlice, nad ml nem. O: 48 cm, Vs: 4,5 m, S: 300 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Michalovice, p. ã. 6, v obci u ã. p. 7 (u BöhmÛ). O: 346 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Michalovice, p. ã. /, v zahradû za domem ã. p. 6, v souãasné dobû pouze asi 4 m vysoké torzo kmene s nov m obrostem. O: 390 cm, S: asi 400 let. 78 KH 30

19 Okres Kutná Hora 35. Lípa malolistá, k. ú. Mitrov u Uhlífisk ch Janovic, u kfiíïku pfii silnici Mitrov Malejovice. O: 404 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 36. Stromofiadí javorû, lip, topolû, jasanû, k. ú. Nové Dvory u Kutné Hory, p. ã. 836, hráz rybníka Nov a podél b valé cesty od rybníka k silnici Kutná Hora Pfielouã. O: cm, Vs: 5 30 m, S: aï 50 let. 37. Buk lesní, k. ú. Petrovice I, p. ã. 846, Na ãern ch bahnech, okraj smrkového lesa. O: 30 cm, Vs: 5 m, S: 30 let. 38. Hlo ina úzkolistá, skupina stromû, k. ú. Rohozec u Îehu ic, p. ã. 06, travnat pozemek u fiímskokatolického kostela v obci, severnû a jiïnû od v chodní ãásti kostela. O: 45, 60 cm, Vs: 8 m, S: asi 00 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. RoztûÏ, p. ã. 74/4, poslední strom ve stromofiadí podél cesty k zámku. O: 400 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 40. Dub letní, k. ú. Samop e, p. ã. 57, v osadû Mrchojedy v zahradû u ã. p. 4 (západní okraj). O: 348 cm, Vs: asi 5 m, S: asi 00 let. 4. Dub letní, zvan Dub u DlabalÛ, k. ú. Solopysky, p. ã. 30/, na zahradû u Pospí ilû (u ã. p. 58), asi m od oplocení. O: 38 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Solopysky u Kutné Hory, p. ã. 6, u statku Kunvald, u vchodu od Jindic. O: 33, 97 cm, Vs: 8 m, S: 70 let. 43. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Solopysky u Kutné Hory, p. ã. 678/5, pfied kostelem. O: cm, Vs: 0 m, S: 90 let. 44. Lípa malolistá, k. ú. Solopysky u Kutné Hory, p. ã. 8, u polní cesty na Poìousy u kapliãky sv. Cyrila a Metodûje. O: 38 cm, Vs: 5 m, S: 30 let. 45. Buk lesní, k. ú. Tupadly u âáslavi, p. ã. 34/l, asi 0 m od okraje Tupadelské baïantnice pfii silnici Îáky Tupadly. O: 35 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 46. Dub letní, skupina 6 stromû, k. ú. Tupadly u âáslavi, p. ã. 335, 39, 346, severní ãást Tupadelské baïantnice pfii silnici Îáky Tupadly, jednotlivé stromy v porostu pfii cestû k rybníku Trubn. Stromy jsou v rûzné mífie proschlé. O: 390, 360, 535, 485, 485, 390 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 47. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Tupadly u âáslavi, p. ã. 34, 340/, hráz rybníka Trubn v severní ãásti Tupadelské baïantnice. O: 435, 395, 580, 580 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 48. Lípa malolistá, k. ú. Tupadly u âáslavi, p. ã. 570/, nad strïí za stavidly u rybníka Dubí nad âáslavkou. Kuriózní sv m rûstem. O: nûkolik kmenû, nejsilnûj í 60 cm, Vs: 5 m, S: 70 let. 49. Lípa malolistá, skupina 5 stromû, k. ú. Útû enovice, p. ã. 55, na návsi v Radvanãicích, v trojúhelníku tfií cest. PÛvodnû 6 stromû, jeden poraïen. O: 0 85 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 50. Jasan ztepil, k. ú. Vavfiinec, p. ã. 3/, na louce na v chodním okraji obce za stodolou u ã. p. 9. O: 57 cm, Vs: 0 m, S: 90 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Vavfiinec, p. ã. 864/5, vlevo u vchodu na hfibitov. O: 95 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Vidice u Kutné Hory, p. ã. 78/, u kostela. O: 388 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 53. Dub letní, k. ú. Vinafie, p. ã. 774/, na pozemku b valé cesty asi 50 m v chodnû od b valého ml na molcov. O: 450 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 54. Dub letní, k. ú. Vinafie, p. ã. 774/4, u cesty ve svahu pfiímo u potoka jiïnû od Vinice, západnû od silnice Vinice Vinafie. O: 400 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 55. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, k. ú. Vlastûjovice, p. ã. 67/, dvûr starého ml na v osadû Budãice (stavební a technická památka). O: 33, 30, 6 cm, Vs: 7, 5, 4 m, S: 0 let. 56. Dub letní, k. ú. Vrdy, p. ã. 479/, za dvorem u skovické ba- Ïantnice, na okraji polí smûrem na Îleby. O: 545 cm, Vs: m, S: 350 let. 57. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Vrdy, p. ã. 448/, jiïní okraj skovické baïantnice, severnû od b valé hájovny, nedaleko od okraje pole. O: 55, 650 cm, Vs: 5 m, S: 350 let. 58. Dub letní, k. ú. Vrdy, p. ã. 35/4, na ostrûvku v poli asi 300 m od silnice Koudelov Skovice. O: 540 cm, Vs: 7 m, S: 350 let. Skupina dubû letních, hráz rybníka Trubn, k. ú. Tupadly. 3 Lípa malolistá, k. ú. Horu ice, u sochy sv. Jana Nepomuckého zniãená vichfiicí v roce KH 3 79

20 Stfiední âechy Dub letní, k. ú. Zábofií nad Labem, p. ã. 74, u cesty vedoucí z obce k hájovnû, 00 m od kraje lesa na okraji pole. O: 390 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 60. Dub letní, k. ú. Zábofií nad Labem, p. ã. 64/, pod Îaloudkov m kopcem u cesty k hájovnû (zelená turistická znaãka). O: 65 cm, Vs: 3 m, S: 450 let. 6. Dub letní, k. ú. Zafiíãany, p. ã. 088/, u kfiiïovatky silnic Svobodná Ves Zafiíãany Îehu ice. Strom je dosti proschl. O: 445 cm, Vs: 5 m, S: let. 6. Dub letní, k. ú. Zafiíãany, p. ã. 74/, v polích vpravo od silnice Zafiíãany smûr Îehu ice, V Rolejchu, jihozápadnû od Zafiíãan. Silnû proschl. O: 45 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 63. Dub letní, skupina 5 stromû, k. ú. Zbyslav, p. ã. 40/, v poli vlevo od silnice Bílé Podolí Zbyslav. Dva ze stromû jsou zcela suché, dva silnû proschlé, pouze nejslab í z nich je zdrav. O: 400 (such ), 390, 330, 370 (such ), 35 cm, Vs: m, S: 300 let. 64. Dub letní, k. ú. Zbyslav, p. ã. 50, v remízu v poli jihov chodnû od obce, jiïnû od zbyslavského ml na v blízkosti b valého odvodàovacího pfiíkopu, vpravo od silnice Vrdy Zbyslav. Strom roste na skalce, kterou jeho mohutné kofieny obepínají, kmen je pouze asi jeden metr vysok. V souãasné dobû je horní ãást koruny suchá. O: 55 (ve v i m) cm, Vs: 8 m, S: 350 let. 65. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Zb ov v âechách, p. ã. 0/, hráz rybníka v obci. PÛvodnû bylo dubû pût, jeden odumfiel. O: cm, Vs: 9 m, S: 400 let. 66. Dub letní, k. ú. Zruã nad Sázavou, p. ã. 44, v zámeckém parku v blízkosti Kolovratské vûïe (zbytek pûvodního opevnûní). O: 489 cm, Vs: 6 m, S: 480 let. 67. Lípa malolistá, k. ú. Zruã nad Sázavou, p. ã. 44, v zámeckém parku v blízkosti zahradnictví, její v sadba je svazována s drïením Zruãe rodem KalenicÛ. O: 496 cm, Vs: 4 m, S: asi 450 let. 68. Dub letní, k. ú. Îehu ice, p. ã. 688/9, v poli asi 650 m severnû od Druhanic. O: 340 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 69. Dub letní, k. ú. Îehu ice, p. ã. /, pfied domem J. V. Sticha v místech b valého panského dvora pfied b valou tvrzí (Star m zámkem). O: 490 cm, Vs: 9 m, S: 350 let. 70. Lípa velkolistá, k. ú. Îehu ice, p. ã. /, pfied domem J. V. Sticha, v místech b valého panského dvora pfied b valou tvrzí (Star m zámkem). O: 355 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 7. Javor klen, k. ú. Îelivec, p. ã. 475/, u Îeliveckého dvora, severozápadnû od osady. O: 435 cm, Vs: 30 m, S: asi 00 let. 7. Dub letní, k. ú. Îí ov, p. ã. 9, na bfiehu rybníka v zahradû uã.p. 3. O: 473 cm, Vs: m, S: 80 let. 73. Buk lesní, k. ú. Îleby, p. ã. 9/, jihov chodní okraj Ïlebské baïantnice. O: 30 cm, Vs: 5 m, S: asi 00 let. 74. Dub letní, k. ú. Îleby, p. ã. 897/3, na travnatém ostrûvku v poli asi 400 m jiïnû od Markovického dvora. O: 65 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 75. Dub letní, k. ú. Îleby, p. ã. 9/, severní ãást BaÏantnice usv. Anny, asi 00 m od b valé hájenky, za hrázkou. O: 55 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 76. Lípa malolistá, k. ú. Îleby, p. ã. 64/, na mírném svahu v blízkosti oplocení zahrady domu ã. p. 8. O: 555 cm, Vs: 0 5 m, S: 300 let. 77. Lípa malolistá, oboustranná alej, k. ú. Îleby, p. ã. 964, 793/, 903, 909/0, podél cesty od silnice ve Îlebech smûrem na markovick lom. O: cm, Vs: m, S: asi 0 let. 78. Smrk ztepil, k. ú. Îleby, p. ã. 87/, louka v jihov chodní ãásti Ïlebské obory, nedaleko toku Hostaãovky. O: 45 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 4 Jasan ztepil, k. ú. Bfiezová u Úmonína, u b valého ml na. 80 KH 3