Klasifikační řád pro školní rok 2017/2018

Transkript

1 Střední škola AGC a.s. Rooseveltovo nám. 5, Teplice Klasifikační řád pro školní rok 2017/2018 vydaný v souladu s 69 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon ) ve znění pozdějších předpisů a novel, jako nedílná součást školního řádu. Vydáno dne: Platnost od: Číslo jednací: Počet stran: 40 Verze: 3. Ing. Jaroslav Myslivec ředitel školy Schváleno Školskou radou dne

2 Obsah dokumentu: I. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ... 3 II. HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ PRAVIDLA HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKŮ... 4 VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE CHOVÁNÍ ŽÁKŮ PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE VZDĚLÁVÁNÍ INTAKTNÍCH ŽÁKŮ... 6 KRITÉRIA STUPŇŮ PROSPĚCHU... 6 PODROBNOSTI KRITÉRIÍ STUPŇŮ PROSPĚCHU V TEORETICKÉM VYUČOVÁNÍ... 6 PODROBNOSTI KRITÉRIÍ HODNOCENÍ ODBORNÉHO VÝCVIKU A PRAXE: PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI... 8 SPECIFIKACE: ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA III. PRAVIDLA STANOVENÍ VÝSLEDNÉHO HODNOCENÍ ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MZ IV. INFORMACE O WEBOVÉ APLIKACI SYSTÉMU BAKALÁŘI V. PRAVIDLA PRO KLASIFIKACI NÁSTAVBOVÉHO A ZKRÁCENÉHO DÁLKOVÉHO STUDIA VI. DESATERO UČITELE K HODNOCENÍ ŽÁKA VII. ROZHODNUTÍ ŘEDITELE ŠKOLY O OBSAHU PROFILOVÝCH ZKOUŠEK MATURITNÍ ZKOUŠKY KONANÉ V KALENDÁŘNÍM ROCE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY A PROFILOVÉ ZKOUŠKY ŘÁDNÉ DENNÍ STUDIUM (4 ROKY) ZAKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU ZKRÁCENÉ DÁLKOVÉ STUDIUM (2 ROKY) ZAKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU NÁSTAVBOVÉ DÁLKOVÉ STUDIUM (3 ROKY) ZAKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU VIII. KRITÉRIA HODNOCENÍ PROFILOVÉ (ŠKOLNÍ) ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ORGANIZACE PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ORGANIZACE ZKOUŠKY HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ZKOUŠKY IX. PŘÍLOHY DOKUMENTU PŘÍLOHA 1: MINIMÁLNÍ KLASIFIKAČNÍ PORTFOLIO ŽÁKA PRO POLOLETNÍ HODNOCENÍ PŘÍLOHA 2: ŠKOLNÍ SEZNAM LITERÁRNÍCH DĚL Z ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATURY K ÚSTNÍ ZKOUŠCE Z ČJL SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO JARNÍ A PODZIMNÍ TERMÍN MZ PŘÍLOHA 3: ZÁZNAM O HODNOCENÍ ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠKY Strana č. 2 / 40

3 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je přílohou školního řádu školy, podle 30 odst. (2) školského zákona ( Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů. ). I. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků a) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. b) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. c) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června (do uzávěrky klasifikace za 2. pololetí). Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. d) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák podmínečně nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. e) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše z 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše z 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. f) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. g) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. h) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle zákona 561/2004 Sb., 69 odst. 9, ve znění pozdějších předpisů, na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. i) Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva. Strana č. 3 / 40

4 II. Hodnocení a klasifikace žáků Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. Za 1. pololetí lze vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení ( 69 odst. 1 školského zákona). 1. Pravidla hodnocení chování žáků Žáci mají mimo jiné tyto povinnosti: a) osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení úplného středního vzdělání, připravovat se na práci a odbornou činnost v povolání a na život, b) osvojovat si zásady morálky a řídit se jimi, plnit pokyny pracovníků školy, c) chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí, d) dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a plnit další pokyny obsažené ve školním řádu. Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou dle 31 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona a 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: a) pochvaly, b) jiná ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo dlouhodobou úspěšnou práci, Uděluje: ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby třídní učitel je může udělit po projednání s ředitelem školy Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření: c) zápis do třídní knihy, d) napomenutí třídního učitele, učitele odborného výcviku, e) důtka třídního učitele, důtka učitele odborného výcviku, Uděluje: třídní učitel nebo učitel odborného výcviku na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících, v této záležitosti postupuje bezodkladně f) důtka ředitele školy, Uděluje: ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby (např. při jednání na pedagogické radě), projednání v pedagogické radě není povinností, v této věci postupuje bezodkladně S právními důsledky na žáka: g) podmíněné vyloučení žáka ze školy, h) vyloučení žáka ze školy. Stanovuje se: Strana č. 4 / 40

5 rozhodnutím ředitele školy (výsledek správního řízení), o svém rozhodnutí ředitel školy informuje pedagogickou radu Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly, jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky prokazatelným, písemným způsobem žákovi a zákonnému zástupci. Třídní učitel je povinen postupovat v součinnosti s vedoucím studijního oddělení školy a osobně provést záznam do dokumentace školy vedené v IS Bakaláři ( 28 zák. č. 561/2004 Sb.). Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. 2. Pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení lze chápat jako formativní či kriteriální, které je výchovným prostředkem neformálního charakteru a zaměřuje se jak na průběh, tak na výsledek školní práce. To znamená, že je zacílené na zvýšení účinnosti procesu dosahování kognitivních, afektivních, sociálních i psychomotorických cílů žáka, a to ne prioritně ve srovnání s normou", tj. ve vztahu k výkonům spolužáků ve třídě, ale vzhledem k předem danému kritériu bez ohledu na výkony spolužáků. Dochází k odhalování chyb v práci žáka a sebehodnocení je východiskem k odstranění chyb analýzou příčin a vyvozením důsledků. Je doplňkem oficiálních forem hodnocení, daných zákonem. V užším smyslu je z didaktického hlediska cílem sebehodnocení to, aby se stalo kompetencí, podporující samostatnost a nezávislost žáka na učiteli, a aby směřovalo k rozvoji autentické osobnosti. Tato kompetence je důležitá k uplatnění v dalším životě, kdy dochází k sebereflexi v oblasti sociální, pracovní nebo světonázorové. Sebehodnocení je dlouhodobý proces, kterému je třeba se učit. Je závislé na kognitivním vývoji žáka, protože proces hodnocení náleží do nejvyšší úrovně myšlení člověka. Sebehodnocení předpokládá určitý přesah vlastní osobnosti, což je v mladším věku nesmírně náročná činnost, kterou je třeba pěstovat přiměřeně k věkovým zvláštnostem žáků. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 3. Pravidla hodnocení a klasifikace chování žáků Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se provádí na konci prvního i druhého pololetí. V denní formě vzdělání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se i přes udělení důtky třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných Strana č. 5 / 40

6 osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes udělení důtky ředitele školy dopouští dalších přestupků. Hodnocení chování není výchovné opatření dle školského zákona a může být uděleno nezávisle na těchto opatřeních vždy po projednání na pololetní klasifikační poradě. Hodnocení chování se určuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování a školní řád. Hodnocení chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období. Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodní v třídním výkazu IS Bakaláři. 4. Pravidla hodnocení a klasifikace vzdělávání intaktních žáků Dle školního vzdělávacího programu se hodnotí těmito stupni prospěchu: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Není možné používat k hodnocení žáka mezistupně, například 4-. Pouze při hodnocení za 1. a 3. čtvrtletí lze v případě nutnosti pro názornost hodnotit rozsahem dvou známek, například 3 až 4. (v sestavě z IS Bakaláři označení 3-, v tomto případě se však nejedná o hodnocení žáka mezistupněm) Kritéria stupňů prospěchu Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí: a) ucelenost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí, vztahů a schopnost vyjádřit je a aplikovat, b) kvalita a rozsah získaných dovedností a jejich uplatnění při vlastní práci, c) schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, d) kvalita myšlení, především logika a samostatnost, e) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, aktivita žáka f) kvalita, výstižnost, odborná a jazyková správnost ústního i písemného projevu, g) osvojení účinných metod samotného studia. Při klasifikaci výsledků praktických činností se hodnotí zejména: a) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, b) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, c) aktivita, samostatnost a iniciativa v praktických činnostech, d) organizace vlastní práce a pracoviště, dodržování předpisů o BOZP, překonávání překážek v práci. Podrobnosti kritérií stupňů prospěchu v teoretickém vyučování stupeň 1 (výborný): žák ovládá ŠVP a učebními osnovami požadované kompetence, výstupy vzdělávání - poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho Strana č. 6 / 40

7 projevuje samostatnost. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je estetický. Výsledky činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. stupeň 2 (chvalitebný): žák ovládá učebními osnovami a ŠVP požadované kompetence, výstupy vzdělávání - poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. stupeň 3 (dobrý): žák má v ucelenosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné. Ústní a písemný projev není vždy správný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. stupeň 4 (dostatečný): žák má v ucelenosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. stupeň 5 (nedostatečný): žák si požadované poznatky neosvojil uceleně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušný vyučovací předmět. V případě dvou učitelů na předmět se postupuje odděleně, u dílčí konečné klasifikace jiné než 5 či N se výsledná známka určuje váženým průměrem (podílem hodin učitelů). Podrobnosti kritérií hodnocení odborného výcviku a praxe: Stupeň 1 (výborný): žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá teoretické poznatky v praxi. Praktické činnosti vykonává pohotově a samostatně. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez vážných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Vědomě dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Hospodárně využívá suroviny, materiál a energii. Vzorně obsluhuje výrobní zařízení a pomůcky. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Strana č. 7 / 40

8 Stupeň 2 (chvalitebný): žák projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky v praxi. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Vědomě dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V hospodárném využívání surovin, materiálů a energií se dopouští malých chyb. Výrobní zařízení a pomůcky udržuje s drobnými nedostatky. Vyskytující se překážky překonává s pomocí učitele odborného výcviku. Stupeň 3 (dobrý): žákův vztah k práci a praktickým činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Teoretické poznatky využívá v praxi za pomoci učitele odborného výcviku. V praktických činnostech se dopouští chyb a při stanovení postupu způsobu práce potřebuje občasnou pomoc učitele odborného výcviku. Výsledky jeho práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště většinou v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na podněty učitele OV je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. Při obsluze výrobních zařízení a pomůcek musí být často podněcován. Vyskytující se překážky překonává s pomocí učitele OV. Stupeň 4 (dostatečný): žák pracuje bez zájmu. Teoretické poznatky využívá v praxi za soustavné pomoci učitele OV. V praktických činnostech se dopouští chyb a při stanovení postupu a způsobu práce potřebuje soustavnou pomoc učitele OV. Výsledky jeho práce mají závažné nedostatky. Vlastní práci organizuje za soustavné pomoci učitele OV. Méně dbá na pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Porušuje zásady hospodárného využívání surovin, materiálů a energií. V obsluze výrobních zařízení a pomůcek má závažné nedostatky. Vyskytující se překážky překonává jen s pomocí učitele odborného výcviku. Stupeň 5 (nedostatečný): žák neprojevuje zájem o práci. Teoretické poznatky nedokáže v praxi uplatnit ani s pomocí učitele OV. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele OV. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné a nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá o pořádek na pracovišti, neovládá a nedodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiál a energie. V obsluze a údržbě výrobních zařízení a pomůcek má závažné nedostatky. Stupeň prospěchu určuje učitel odborného výcviku, který vyučuje žáka na příslušný obor. V případě, že výuku provádí více vyučujících, dohodnou se na konečné klasifikaci společně. 5. Pravidla hodnocení a klasifikace vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Týká se především žáků s individuálním vzdělávacím plánem (IVP) a žáků se zdravotním postižením či zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, kombinované postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení nebo chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. Strana č. 8 / 40

9 Provádí se v intencích výše uvedených hodnocení v teoretickém vyučování a odborné praxe s přihlédnutím k omezujícím činitelům dle IVP žáka, či stanovisek pedagogickopsychologické poradny, v součinnosti s výchovným poradcem školy. Specifikace: Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Jejich vzdělávání se uskutečňuje pomocí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními je využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciální pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. Na základě žádosti zákonných zástupců a doporučení školského poradenského zařízení rozhodne ředitel školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. IVP vychází ze ŠVP, závěrů vyšetření žáka školským poradenským zařízením, popř. doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, odborného lékaře nebo dalšího odborníka a vyjádření zákonných zástupců žáka. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka a je součástí dokumentace školy. Obsah IVP a další pravidla stanoví vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Způsob hodnocení - klasifikace bude se zákonným zástupcem žáka projednán při tvorbě IVP. V IVP bude způsob hodnocení přesně stanoven. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení školského poradenského zařízení a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení žáka, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností těchto žáků volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem a možnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Učitel pracuje podle IVP, pokud je vypracován. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Žákovi jsou sděleny pozitivní stránky výkonu, objasněna podstata neúspěchu s návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován, koordinátorem je výchovný poradce školy v součinnosti třídního učitele. 6. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) běžným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), d) konzultacemi s ostatními učiteli. Učitel je povinen vést evidenci o každém hodnocení žáka a tuto bezodkladně zveřejňovat v IS Bakaláři. Strana č. 9 / 40

10 Minimální počty hlavních známek (kompozice, ústní zkoušení, písemný test, domácí nebo seminární práce apod.) pro průběžnou klasifikaci jsou: 4 známky za pololetí u předmětů s 1 hodinovou týdenní dotací 6 známek za pololetí u předmětů s 2 hodinovou týdenní dotací 9 známek za pololetí u předmětů s 3 a více hodinovou týdenní dotací Rozpis počtu a typu dílčích známek za jednotlivé předměty přesně specifikuje tabulka Minimální klasifikační portfolio žáka pro pololetní hodnocení, která je přílohou (číslo 1) tohoto dokumentu. Počet a typ známek závisí na konkrétním předmětu a požadavcích daného vyučujícího. Získat požadovaný počet a typ známek v rámci pololetí může žák: v řádných termínech, které jsou podle daného typu známky zpravidla totožné s platným rozvrhem hodin v náhradních termínech, individuálně domluvených s vyučujícím Každý vyučující umožní žákům získat během pololetí předepsané počty známek alespoň v minimálním rozsahu, stanoveném tímto dokumentem. Zodpovědnost splnit předepsané portfolio známek za dané pololetí tak leží především na straně žáka. Pokud žák z jakéhokoliv důvodu nezíská předepsaný minimální počet známek daného typu, je z tohoto předmětu za aktuální pololetí nehodnocen. Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn (dle 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo uvolněn (a). Klasifikaci zapisuje učitel okamžitě, bez zbytečných průtahů do IS Bakaláři. Učitel oznamuje bezodkladně žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výkonů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů (v případě, že je žák např. v dalším týdnu na OV). Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nekoncentrovaly v určitých obdobích. V jednom dni mohou být naplánovány maximálně 2 písemné práce a vyučující si dopředu s 14denním předstihem v třídní knize termín rezervují. Nejzazší termín konání písemné práce je v týdnu, který začíná 14 dní před uzavřením klasifikace. Pokud se žák nedostaví na důležitou písemnou práci, je mu určen náhradní termín pro její vykonání. Pokud se žák nedostaví na náhradní termín bez omluvy, je klasifikován nedostatečnou. Jestliže má žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o přezkoušení. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovaného předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Se způsobem konstrukce výsledné známky seznámí učitel žáky na začátku klasifikačního období. Pro konstrukci výsledné známky je doporučeno použít aritmetický/vážený průměr a při stanovování klasifikačního stupně přihlédnout k dalším aspektům dovednosti, zájem, aktivita V průběhu klasifikačního období ho nemění. 7. Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka na konci l. a 2. pololetí vyjadřuje výsledky hodnocení vzdělávání ve vyučovacích předmětech a hodnocení chování; nezahrnuje hodnocení v nepovinných předmětech. Žák může být na konci 1. a 2. pololetí hodnocen následovně: Strana č. 10 / 40

11 Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném vyučovacím předmětu prospěch horší než stupeň 2 (chvalitebný), průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný. Žák je nehodnocen, není-li z některého předmětu v 1. pololetí klasifikován. Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný, nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci 2. pololetí. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu (v termínu určeném plánem práce pro příslušný rok) se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování. Na konci klasifikačního období v termínu po příslušné pedagogické radě, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky hodnocení vzdělávání do IS Bakaláři. Zákonný zástupce žáka je informován průběžně o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména: a) třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů prostřednictvím zápisu do IS Bakaláři, případně žákovské knížky, eventuálně na třídních schůzkách informujících o prospěchu a chování žáků, b) třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, c) ředitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem, d) aktuálně pomocí IS Bakaláři, umožňující dálkový přístup k výsledkům výchovy a vzdělávání. III. Pravidla stanovení výsledného hodnocení zkoušek profilové části MZ Hodnocení profilových zkoušek konaných ústní formou se provádí podle klasifikační stupnice známkami: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Hodnotí se aktuální výkon žáka při jeho ústní prezentaci: správnost, věcnost a komplexnost odpovědi, reagování na doplňující otázky a vlastní vystupování. Známku z ústní profilové zkoušky navrhují maturitní komisi v souladu se stupnicí klasifikace pro výsledky vzdělávání ve vyučovacích předmětech (viz dokument Kritéria hodnocení profilové (školní) části maturitní zkoušky doplněk Klasifikačního řádu) zkoušející a přísedící daného předmětu. V případě jejich neshody dojde ke hlasování zkušební maturitní komise, při rovnosti hlasů je rozhodující stanovisko předsedy. Hodnocení profilových maturitních zkoušek konaných písemnou formou se provádí na základě pravidel stanovených pro danou písemnou zkoušku vlastním zadáním práce. Každá práce je posuzována zadávajícím hodnotitelem a kontrasignována zkoušejícím či přísedícím pro ústní profilovou zkoušku. Kritéria hodnocení profilových zkoušek podléhají schválení maturitní komisí. Strana č. 11 / 40

12 Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky provede zkušební maturitní komise bezprostředně po ukončení zkoušek profilové části. IV. Informace o webové aplikaci systému Bakaláři Webová aplikace žákům a jejich zástupcům umožňuje: a) mít přehled o průběžné klasifikaci žáka ve všech předmětech, b) mít přehled o pololetní klasifikaci žáka ve všech předmětech za celou dobu studia, c) mít přehled o docházce žáka do školy, d) mít přehled o rozvrhu žáka a jeho aktuálních změnách, e) mít přehled o vyučujících žáka, f) komunikovat s třídním učitelem elektronickou formou. Bezpečnost webové aplikace je zaručena především prostřednictvím těchto opatření: použitím zabezpečeného připojení, použitím jedinečného uživatelského jména a hesla, nutností potvrdit a ověřit všechny údaje editované pres webové rozhraní. Je v zájmu všech chránit přidělené uživatelské jméno a heslo před ztrátou a případným zneužitím. Škola nenese žádnou odpovědnost za škody způsobené zneužitím těchto údajů. V případě ztráty přidělených údajů je nutno neprodleně kontaktovat třídního učitele. V. Pravidla pro klasifikaci nástavbového a zkráceného dálkového studia Jsou předmětem přílohy Školního řádu pod názvem: Pravidla pro organizaci tříletého nástavbového dálkového studia a zkráceného dálkového studia. VI. Desatero učitele k hodnocení žáka 1. Výsledné hodnocení žáka z daného předmětu (klasifikační stupeň) musí být průsečíkem hodnocení jeho znalostí, dovedností a postojů. 2. Co je pro učitele v daném předmětu axiomem, to je mnohdy pro žáka Mont Everest či Anapurna. 3. Při hodnocení žáka používat stejný přístup jako by šlo o vlastního potomka. 4. Závěrečnou klasifikaci realizovat z dostatečného počtu známek, zahrnout do klasifikace body za aktivitu a plnění úkolů, snahu, vystupování a chování žáka. 5. Chválit, chválit, chválit 6. Nepřeceňovat význam známky, tu brát jako pomocný faktor hodnocení. Mnohdy horší student ve škole v praxi dosáhne lepších výsledků. 7. Preferovat ústní zkoušení s pomocným vedením. Zařazovat motivační testy, umožňovat opravy, zařazovat náhradní termíny pro nepřítomné. 8. V daném předmětu nebrat jako rozhodující při klasifikaci poznatky z jiného předmětu, nestavět na nich výslednou známku např. z testu, hodnotit i postup. 9. Neodbývat žáka, být k němu vstřícný, respektovat ho, nepovyšovat se, neponižovat ho. 10. Být důsledný, dodržovat pravidla hry, být příkladem. Strana č. 12 / 40

13 VII. Rozhodnutí ředitele školy o obsahu profilových zkoušek maturitní zkoušky konané v kalendářním roce 2018 (příloha Klasifikačního řádu) Střední škola AGC a.s. zastoupená ředitelem školy, jako věcně a místně příslušný správní orgán, na základě 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů - Vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, ROZHODL u jednotlivých oborů vzdělání o zařazení maturitních předmětů profilové části maturitní zkoušky, seznamu literárních děl z Českého jazyka a literatury a stanovil následný seznam profilových zkoušek školní části maturitní zkoušky následovně: Školní vzdělávací programy a profilové zkoušky 1. Řádné denní studium (4 roky) zakončené maturitní zkouškou RVP Informační technologie, (18-20-M/01) - ŠVP Technik ICT a průmyslové aplikace Ústní zkouška: Programové vybavení teorie informace, operační systémy, programovací jazyky, Office systémy, grafické systémy, digitální realita Technické vybavení hardware počítačů, elektrotechnika, diagnostika a konfigurace počítačových sítí, automatizační a regulační technika, robotika Praktická zkouška: programování, tvorba www stránek, databázové systémy a SQL, grafické systémy, elektrotechnika, diagnostika sítě, PLC systémy Nepovinná zkouška: operační systémy, grafické systémy, programování, elektrotechnika a automatizace RVP Ekonomika a podnikání (63-41-M/01) - ŠVP Ekonom a podnikání Ústní zkouška: Podniková ekonomika tržní ekonomika, podnikové činnosti, daně, sociální a zdravotní pojištění, právní formy podnikání, marketing, management, psychologie prodeje, bankovnictví a právo Účetnictví účetnictví a daňová evidence, vnitropodnikové účetnictví, administrativa Praktická zkouška: řešení komplexních účetních příkladů, obchodní korespondence Nepovinná zkouška: management a marketing, obchodní korespondence a administrativa RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika (75-31-M/01) - ŠVP Učitel MŠ a vychovatel Ústní zkouška: Pedagogika vlastní pedagogika a její druhy, diagnostika, vzdělávací systém, didaktika, metodiky tělesné výchovy, výtvarné výchovy, hudební výchovy, dramatické výchovy, metodika jazykové a literární výchovy Psychologie obecná psychologie, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, sociální psychologie, spolupráce s rodinou, vývoj osobnosti, biologie dítěte, komunikační strategie a rétorika Praktická zkouška: Strana č. 13 / 40

14 Hudební výchova s metodikou nácvik písní s metodickou obhajobou, výchovně-vzdělávací cíle pro výchovu dětí ke správnému dýchání a hlasové průpravě, dějiny hudby, teorie hudby, nebo Výtvarná výchova s metodikou výroba výtvarně-didaktické pomůcky s metodickou obhajobou, výchovně-vzdělávací cíle pro výchovu dětí k výtvarné zručnosti a k vizuální gramotnosti Nepovinná zkouška: Hudební výchova dějiny hudby, základy hudební nauky Výtvarná výchova historie výtvarnictví, grafické styly 2. Zkrácené dálkové studium (2 roky) zakončené maturitní zkouškou RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika (75-31-M/01) - ŠVP Učitel MŠ a vychovatel (od roku 2014) Ústní zkouška: Pedagogika pedagogika, pedagog, pedagogické disciplíny, předškolní vzdělávání, diagnostika, školská soustava, legislativa, obecná didaktika, metodika tělesné, výtvarné a hudební výchovy, metodika dramatické, jazykové a literární výchovy Psychologie obecná psychologie, psychologické disciplíny, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, sociální psychologie, psychopatologie, spolupráce s rodinou, vývoj osobnosti, biologie dítěte, komunikační strategie a rétorika Praktická zkouška: Hudební výchova s metodikou nácvik písní s metodickou obhajobou, výchovně-vzdělávací cíle pro výchovu dětí ke správnému dýchání a hlasové průpravě, dějiny hudby, teorie hudby, nebo Výtvarná výchova s metodikou výroba výtvarně-didaktické pomůcky s metodickou obhajobou, výchovně-vzdělávací cíle pro výchovu dětí k výtvarné zručnosti a k vizuální gramotnosti Nepovinná zkouška: Hudební výchova dějiny hudby, základy hudební nauky Výtvarná výchova historie výtvarnictví, grafické styly 3. Nástavbové dálkové studium (3 roky) zakončené maturitní zkouškou RVP Podnikání, kód L/51 ŠVP Ekonom a podnikání (od roku 2011) Ústní zkouška: Podniková ekonomika tržní ekonomika, podnikové činnosti, daně, sociální a zdravotní pojištění, právní formy podnikání, marketing, management, psychologie prodeje, bankovnictví a právo Účetnictví účetnictví a daňová evidence, vnitropodnikové účetnictví, administrativa Praktická zkouška: řešení komplexních účetních příkladů, obchodní korespondence Nepovinná zkouška: management a marketing, obchodní korespondence a administrativa RVP Mechanik elektrotechnik, kód L/51 ŠVP Elektrotechnik (od roku 2012) Ústní zkouška: Strana č. 14 / 40

15 Elektronika RLC prvky ve stejnosměrných a střídavých obvodech, pasivní a aktivní prvky, analogová a digitální technika, vazba elektroniky a silnoproudé elektrotechniky Elektrotechnika výroba, rozvod a užití elektrické energie. Elektrické stroje a přístroje, elektrická měření, rozvodná zařízení Praktická zkouška: analogová a digitální technika, návrh, zapojení, měření Nepovinná zkouška: Elektrotechnická měření, Automatizace a číslicová technika Maturitní témata příslušné ústní profilové zkoušky daného oboru jsou k dispozici na URL: Kánon titulů z české a světové pro jarní a podzimní termín MZ2018 Pravidla pro výběr literárních děl: Žák vybírá 20 literárních děl (seznam odevzdá řediteli školy do 31. března 2017) Světová a česká literatura do konce 18. století min. 2 literární díla Světová a česká literatura 19. století min. 3 literární díla Světová literatura 20. a 21. století min. 4 díla Česká literatura 20. a 21. století min. 5 literárních děl Minimálně dvěma literárními díly musí být v seznamu žáka zastoupena próza, poezie, drama Seznam žáka může obsahovat maximálně dvě díla od jednoho autora Kompletní seznam literárních děl je uveden v příloze č. 2, klasifikačního řádu. VIII. Kritéria hodnocení profilové (školní) části maturitní zkoušky Kritéria jsou platná pro školní rok 2017/2018. Obory vzdělání: Informační technologie, Ekonomika a podnikání, Předškolní a mimoškolní pedagogika, NDS Mechanik elektrotechnik, NDS Podnikání, ZDS Předškolní a mimoškolní pedagogika. Pozn.: Tento dokument má obecně platnou závaznost a je předmětným doplněním Klasifikačního řádu školy, slouží k zabezpečení maturitních zkoušek v oborech středního vzdělání s maturitou a závěrečných zkoušek v oborech středního vzdělání s výučním listem ve školním roce 2017/2018. A. ÚSTNÍ ZKOUŠKY Maturitní zkouška z povinných odborných předmětů je vykonávána v profilové části ústní formou a jako praktická zkouška z odborných předmětů (dle oboru). Úkolem této části maturitní zkoušky je ověřit u žáků jejich znalosti a jejich aplikování v oblasti profilového předmětu. 1. Organizace profilové části maturitní zkoušky a) Ředitelem školy byly stanoveny povinné profilové odborné předměty, jejichž složení a forma zkoušky jsou uvedeny v kapitole VII. článek 3. tohoto dokumentu pro jednotlivé obory a formy vzdělávání vyučované školou. Dále byla stanovena nabídka nepovinných předmětů profilové části maturitní zkoušky ve složení a formě uvedené tamtéž. b) Příprava k ústní formě této části zkoušky trvá pro intaktní žáky 15 minut. Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek se doba přípravy prodlužuje na základě informace Strana č. 15 / 40

16 v posudku z pedagogicko-psychologické poradny. Ústní zkouška pak trvá nejdéle 15 minut. c) Zkoušení vede zkoušející, přísedící má právo klást doplňující otázky. d) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. e) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná (s výjimkou jednání zkušební maturitní komise). f) Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, musí svou nepřítomnost řádně omluvit nejpozději do tří pracovních dnů od konání zkoušky. Pokud nepřítomnost žáka nebude řádně a včas omluvena, považuje se výsledek dané zkoušky jako nedostatečný (stupeň 5) a nelze v tomto případě uplatňovat nároky na náhradní termín. Nekoná-li žák zkoušku z profilového předmětu, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nekonal (a). g) Jestliže žák po zahájení zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit tuto zkoušku, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky v jiném termínu téhož zkušebního období. 2. Hodnocení a klasifikace profilové části maturitní zkoušky a) Hodnocení ústní části maturitní zkoušky je v souladu s 24 a 25 vyhl. č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. b) Hodnocení zkoušky ze zkušebního předmětu se provádí podle klasifikační stupnice: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Základní kritéria pro hodnocení žáka vyjádřené stupněm prospěchu: Stupeň 1 (výborný): tímto stupněm je hodnocen žák, který bezpečně ovládá učivo, samostatně a logicky myslí, dovede samostatně řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat. Vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Stupeň 2 (chvalitebný): tímto stupněm je hodnocen žák, který ovládá učivo, samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně. Dopouští se občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Stupeň 3 (dobrý): tímto stupněm je hodnocen žák, který má ve znalostech mezery takové, že na ně může bez obtíží navazovat při pomoci zkoušejících, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které však s návodem dovede odstranit. Vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Stupeň 4 (dostatečný): tímto stupněm je hodnocen žák, který má ve znalostech učiva předepsané učebními osnovami mezery a na tyto znalosti může navazovat s velkou pomocí zkoušejících. Není samostatný v myšlení a při řešení se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí zkoušejících. Vyjadřuje se nepřesně. Stupeň 5 (nedostatečný): tímto stupněm je hodnocen žák, který má ve znalostech učiva předepsaného učebními osnovami zásadní a hrubé mezery. Neodpovídá správně a úkoly nevyřeší ani se značnou pomocí zkoušejících. Vlastní hodnocení je prováděno zkoušejícím a přísedícím na tiskopis Záznamu o hodnocení ústní profilové zkoušky (příloha č. 3). Strana č. 16 / 40

17 c) Žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud je hodnocen stupněm výborný až dostatečný. d) Klasifikaci žáka navrhuje zkoušející ke schválení zkušební komisi (po domluvě s přísedícím). e) Nedojde-li při hodnocení žáka mezi zkoušejícím a přísedícím ke shodě, jsou návrhy obou předloženy ke schválení zkušební komisi. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební maturitní komise. f) O hodnocení žáka při zkoušce hlasují členové zkušební maturitní komise, kteří byli této zkoušce přítomni po převážnou část doby konání zkoušky. g) V případě, že žák zkoušku z předmětu vykonal neúspěšně, může ji konat v opravném termínu, a to z každého zkušebního předmětu nejvýše dvakrát. h) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole. i) Hodnocení ústní zkoušky z předmětu oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku konal. j) Předmětové komise mají právo upřesnit a upravit tato kritéria z důvodu specifik pro daný zkušební předmět a předložit je se souhlasem ředitele školy předsedovi maturitní komise ke schválení před začátkem maturitních zkoušek v dané komisi. B. PRAKTICKÁ A PÍSEMNÁ ZKOUŠKA Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Praktická a písemná zkouška z odborných předmětů je vykonávána v profilové části maturitní zkoušky. Úkolem zkoušky je ověřit u žáků znalosti a jejich aplikování v oblasti profilových předmětů. 1. Organizace zkoušky a) Ředitelem školy byla stanovena jako součást profilové části maturitní zkoušky praktická zkouška z odborných předmětů, které jsou uvedeny v příloze tohoto dokumentu pro jednotlivé obory a formy studia. b) Praktická zkouška z odborných předmětů se koná písemnou formou a trvá nejdéle 420 minut. Není veřejná. c) Písemná zkouška z odborných předmětů trvá nejdéle 300 minut. Není veřejná. d) Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, musí svou nepřítomnost řádně omluvit nejpozději do tří pracovních dnů od konání zkoušky. Pokud nepřítomnost žáka nebude řádně a včas omluvena, považuje se výsledek dané zkoušky jako nedostatečný (stupeň 5) a nelze v tomto případě uplatňovat nároky na náhradní termín. Nekoná-li žák zkoušku z profilového předmětu, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nekonal (a). e) Jestliže žák po zahájení zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit tuto zkoušku, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky v jiném termínu téhož zkušebního období. f) Pokud se zkouška skládá z více částí (předmětů), vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části (předměty) dané zkoušky. 2. Hodnocení a klasifikace zkoušky a) Hodnocení těchto části maturitní zkoušky je v souladu s 24 a 25 vyhl. č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Strana č. 17 / 40

18 b) Hodnocení praktické a písemné zkoušky z odborných předmětů se provádí podle klasifikační stupnice: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Předmětem hodnocení praktické a písemné zkoušky z odborných předmětů je: ucelenost a přesnost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost písemného (popř. grafického) projevu, kvalita výsledků činností. Základní kritéria pro hodnocení žáka vyjádřené stupněm prospěchu: Stupeň 1 (výborný): žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho písemný projev je formálně i obsahově správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Stupeň 2 (chvalitebný): žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně či s nepodstatnými nedostatky uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladů a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Písemný projev má menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Stupeň 3 (dobrý): žák v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí projevuje nedostatky. Dopouští se podstatnějších nepřesností a chyb. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Ve výsledcích jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Stupeň 4 (dostatečný): žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Strana č. 18 / 40

19 Stupeň 5 (nedostatečný): žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby. Vlastní hodnocení je prováděno hodnotitelem (učitel daného předmětu) a kontrasignováno zkoušejícím či přísedícím u ústní maturitní zkoušky na přebal praktické zkoušky (dvoulist). c) Žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud je hodnocen stupněm 1 až 4. d) Klasifikaci žáka navrhuje učitel odborného předmětu, který provádí opravu žákovy práce. e) V případě, že žák praktickou zkoušku z odborných předmětů (či její část) a písemnou zkoušku vykonal neúspěšně, může ji konat v opravném termínu, a to nejvýše dvakrát. f) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole. g) Hodnocení praktické a písemné zkoušky z odborných předmětů oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek. Strana č. 19 / 40