JEDEN SVĚT DĚTEM Filmy pro nižší ročníky základních škol (8 13 let) Projekce č. 3 / věk 11 13

Transkript

1 Y L K Š R P PRJEKCE JEDEN SVĚT DĚTEM Filmy pro nižší ročníky základních škol (8 13 let). Filmy jsou staveny do tří bloků, zahraniční snímky jsou opatřeny českým dabingem Prokce č. 1 / věk 8 11 Byl dnou den kopec / 29 min. Tak to vidím já: Amia / 15 min. Mo soudka / 8 min. Prokce č. 2 / věk Létající Anne / 20 min. Dětská práva: An / 4 min. Dětská práva: Romy / 4 min. Dětská práva: Alexandra / 3 min. Mo soudka / 8 min. Prokce č. 3 / věk Muž, který sázel stromy / 30 min. Kde si máme hrát? / 22 min. Dětská práva: Antas / 4 min. Dětská práva: Habibola / 3 min.

2 Byl dnou den kopec / Charlotta Copcutt, An Weitz, An Klara Ahrén / Švédsko, Chile / 2010 / 29 min. Priscila, Esteban, Gille a Felipe žijí vrcholku dnoho z kopců města Valparaíso v Chile. Jejich skromné domovy skýtají nádherný výhled mořské pobřeží. Ve snímku prokládaném animacem i sledume životy čtyř dětí z chudinské čtvrti, jich problémy, nálady a touhy. Gille ži n s babičko u, Felipe musí starat o svého mladšího bratra, Priscila touží být modelkou a Esteban nerad chodí ven, protože nemá žádné kamarády. Svo starosti zachycují v komiksových příbězích v časopisu, který v místním centru pro děti vydávají a prodávají. Tak to vidím já: Amia / Břetislav Rychlík / Česká republika / 2010 / 15 min. Šestiletá Amia bydlí s rodiči a mladším bratrem Shivou statku uprostřed šumavské samoty. Jejich rodiče opustili město a rozhodli žít především v souladu s přírodou. Amia prožívá v šumavs ké divočině krásné dětství, jím přáním být kobylou, anebo vílou. Doma ale musí přirozeně také pomáhat s rodinnou farmou. Ve svém věku tak dokáže chytit koně do ohlávky, krmit hospodářská zvířata nebo obdělávat záhony. Rodičům díky jich tolerantní výchově daří v dětech rozvít bujnou fantazii, osobitost a temperament, ale také smysl pro zodpovědnost. Mo soudka / Loui-Marie Colon / Belgie / 2006 / 8 min. domu. Každá z nich Loutkově animovaný snímek představu den den v životě dvou obyvatelek dnoho koupele či sprchy, kávy, vaření vstávání, ranního od dvě obě e má jiné každodenní rituály a návyky. Sledum že to sama pozná tak, plýtvá jimi a druhá ně zodpověd mi s energie sledování televize a vytápění. Jed zachází nebo utahovat světlo ti z místnos odchodu po zhasít Stačí těžké. svých účtech. Přitom šetřit nemusí být opatření i drobná jak ukazu, soudek dvou zvyků domácích vodovodní kohoutek. Film vtipném srovnání šetří energii a také peníze. Létající Anne / Catherine Vam Campen / Nizozemí / 2010 / 20 min. kupu strami v superjedenáctiletá Anne první pohled obyčejná holandská dívka. Chodí do školy, ale bohužel trpí Tourettovým Anne ploty. šplhá nebo ě trampolín marketu, zdí kole a také ráda skáče začne točit místě občas Například tiky. různými provu syndromem, mozkovou dysfunkcí, která Anne za svo mýdlo. třeba nebo ě v obchod účtenka být to Může nebo olizu vše, co má zrov blízku. te a potřebu vodou pod jste když jako stejné, to Je pomoci. chování stydí, ale nemůže si dnoduše den. školní i celý vydrží to občas t, ovládnou tiky dechnout, popisu. Někdy jí daří své Dětská práva: An / Ayfer Ergün / Nizozemí / 2010 / 4 min. i uhodí, svěřu devítiletá Nemám tuhle práci ráda, protože lidé mě často křičí, dávají mi a někdy mě čekajícím řidičům čelní my kde zácpě, í v dopravn den každý tráví An z Albánie. Namísto školní docházky muži dávají více než a že peněz, více dostane usmě, řidiče když skla jich aut. Čam vypozorovala, že a za vydělané radost mít budou rodiče že Ví, á. spokon eura, tři ženy. Pokud jí podaří za den vydělat peníze koupí jídlo a další potřebné věci. Dětská práva: Romy / Wilberry Jacobs / Nizozemí / 2009 / 4 min. ve škole, kteří ni s obdvanáctiletá Romy trpí dváhou. Léta musí snášet šikanu ze strany svých spolužáků ostatním dětem, které a závidí pláče často, nešťastná Romy jmé. libou pokřikují a dávají jí různá urážlivá většinou ale svůj utekla, dětí ostatních i a urážkam problémy svými před si společně hrají hřišti. Nejradši by ve školách jsou kteří dětí, jiných ce detitisí jako Podobně hůř. ště smutek zajídá sladkostmi, a cítí pak nedělo. nic by jako tvářit, rodiči denně šikanovány, také o sží před

3 Dětská práva: Alexandra / Marjoleine Boonstra / Nizozemí / 2010 / 3 min. Alexandra ži v malé vesnici nedaleko bonsko-chorvatské hranice. Když přijde ze školy, tráví většinu času s domácími zvířaty. Dříve si hrála svým mladším bratrem Simonem. Až do dne, kdy si spolu hráli louce a Alexandra šla podivný černý předmět. Zvedla ho ze země, podala Simonovi a v tu chvíli ozvala strašlivá exploze. Šlo o nevybuchlý granát z doby válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Dodnes nechce Alexandra o tragické události, během níž zahynul jí bratr, mluvit ani před rodiči. Muž, který sázel stromy / Fredérick Back / Kada / 1987 / 30 min. V poetickém animovaném snímku sledume příběh fiktivní postavy Élzearda Bouffiera, osamělého pastevce z pustiny ve francouzských Alpách. Jednoho dne, datovaného do roku 1910, ho potká mladý poutník. Fascinovaně pozoru muže, který každý den vysadí sto žaludů do neúrodné planiny, aby tak vrátil život do míst, ž zdánlivě vždy zahynula. Poutník nemůže obětavého Élzearda zapomenout, proto po deti letech vrací a zjišťu, že v oněch místech raší mladý les. Poustevník neúvně a nezištně pokraču ve své práci, která dává ho životu smysl. Po mnoha letech kraji díky ho zásahu obrodí a osídlí ji zvířata i lidé. Příběh ukazu, jak mocný může být zásah diného člověka, který vytrvá ve své obětavé práci. Kde si máme hrát? / Angeli Andrikopoulou, Argyris Tpelikas / Řecko / 2010 / 22 min. Skupinka dětí z dné čtvrti v dnom řeckém městě milu fotbal. Každý den po škole si kopají s míčem před domem, což ale nelibě nesou soudé, a pravidelně vyhánějí. Kam ale mají jít, když v blízkém okolí není žádné hřiště? Každé dítě má právo si hrát, musíme svého práva dovolat, rozhodno u dnoho dne tři z nich. Alexandra, Vlad a Chrysa vypraví za starostou města s žádostí o vybudo vání dětského hřiště místě zarostlého a nevyužívaného plácku. Postupně ale zjišťují, že podání podobné žádosti není zdaleka tak dnoduché. Přesto nevzdávají a podstupují všechny nutné kroky. Podaří jim konec po ročním sžení dosáhnout svého cíle? Dětská práva: Antas / Dorothée Forma / Nizozemí / 2010 / 4 min. Každé ráno, když vstanu, si sadím heteroxuální tvář, říká Antas. V Litvě, kde ži, není ho xuální orientace akceptová. Jeho učitel biologie tvrdí, že homoxuálové jsou nemocní lidé, kteří by měli léčit. Proto má raději falešnou přítelkyni Agne a svým skutečným přítelem veřejnost i raději předstírají, že jsou n kamarádi. Antas nechápe, proč zrov v ho zemi panu taková nenávist vůči homoxuálům, a rád by tuto situaci změnil. Nizozemí / 2010 / 3 min. táboře v Holandsku. tánu tráví už osmnáctý měsíc v utečeneckém Patnáctiletý Habibola pocházející z Afghánis a proto připraven náročné právníkem. Ví, že to nebude dnoduché, Jeho snem stát pilotem, lékařem či pší přátelé, kteří byli po í, že nedopadne stejně jako ho dva nejle studium. Nejdříve ale musí získat azyl a věř Habibolovi po své vlasti a rodini zpět do země, odkud utekli. I když několikaletém pobytu v táboře deportová něj tam není bezpečno. Jeho otce tam pokusili zabít a ani pro čích stýská, ví, že domů vrátit nemůže. Dětská práva: Habibola / Christel Voorn / otnímu prostředí. V krátta radí lidem, jak chovat šetrněji k živ Série animovaných spotů, ve kterých zvířa lepší zacházení s přírodou ují nešetrné lidské způsoby, bízejí tipy kých vtipných spotech postavičky parod k menší devastaci přírody. každý z nás může svým chováním přispět a jími zdroji a současně zdůrazňují, že Prokce pro základní a střední školy prokce v dopoledních a časných odpoledních hodinách dabované dokumentární filmy pro žáky nižších ročníků ZŠ dokumentární filmy v původním znění s českými titulky pro vyšší ročníky ZŠ a SŠ po každé prokci beda s hostem Festival Jeden svět největší lidskoprávní filmový festival v Evropě d z nejvýzmnějších kulturních akcí v ČR již třináctý ročník festival uskuteční ve 35 městech ČR v roce 2010 vštívilo prokce pro školy diváků Program Jeden svět školách vzdělávání prostřednictvím dokumentárních filmů tematické sady doprovodných metodických materiálů zapo každá druhá česká škola (více než ZŠ a SŠ)

4 LY K Š R P E PRJEKC y Jeden svět pro stnícuh dent škol a pro střední školy Filmy pro vyšší ročníky základ Zahraniční filmy jsou opatřeny českými titulky. U každého titulu uvádíme doporučený věk diváka. Filmy jsou promítány dnotlivě, pouze snímky Svobodné viště a Stalin. Proč ne? jsou promítány společně v dnomu bloku.

5 či tygra / Ja Počtová / Česká republika / 2010 / 41 min. / 13+ Než doma nudit nebo flákat po ulicích, lepší si jít zaboxovat, popisu středoško lák z pražského Žižkova, proč několikrát týdně vštěvu místní tělocvičnu. Boxerský klub či tygra si tu před lety otevřel bývalý šampion a osminásobný mistr republiky Stanislav Tišer, aby ochránil romské děti před nástrahami ulice. Za dobu existence mu podařilo vybudovat z ošuntělého klubu důležité místo, které bezplatně vštěvují mladí lidé z celé Prahy, včetně těch romských. Mladší i starší, dívky i chlapce spoju zápal pro box, ale i přátelství s vřelým romským trenérem, který jim často hrazu blízkého čle rodiny. Energické mu boxerovi daří vštěpovat jim sportovní pravidla, ž jich životu dávají řád a posilují mimo svalů i jich křehká bevědomí. Svižný snímek dokumentaristky Jany Počtové tak zachycu nen žižkovský fenomén, ale také pozitivní sílu sportu, ž vede mladé lidi k disciplíně a cílevědomosti. Thembi / Jo Menell / Jižní Afrika / 2010 / 48 min. / 14+ Více než pět milionů jihoafričanů ži s HIV, virem, který způsobu onemocnění AIDS. Větši z nich o své nemoci nechce mluvit a přesvědče, že momentem, kdy byli diagnostikováni jako HIV pozitivní, ztratil jich život smysl. Tak to ale nebylo u mladé africké dívky Thembi, sršící nezdolno u energií, bezprostředností, smyslem pro humor a hlavně vůlí pokusit prolomit hranice mlčení, které v jí zemi tuto nemoc obestírají. Thembi onemocněla v 16 letech a o osm let později své nemoci podlehla. Během té doby ale rozhodla známit svým příběhem co největší počet lidí. V rámci svého přednáškového turné o životě s AIDS obla nespočet škol, tkala s americkým prezidentem, přednášela půdě parlamen tu a skrze veřejnoprávní rádia jí příběh dostal k milionům posluchačů. Živě poskládaný portrét energické dívky prokládán zdařilými animovanými kvencemi, ž ilustrují jí vnitřní monolog s démonizovanou nemocí. Koupil jm deštný prales / Hele Nygren, Jacob Andrén / Švédsko / 2010 / 58 min. / 15+ školáků do akce záchranu Když bylo Jacobovi Andrénovi osm let, zapojil stejně jako statisíce švédských ně měl být koupen kus za kde Ameriky, Latinské do deštných pralesů. Vybrané peníze byly tehdy odeslány že pokusí vypátrat, rozhodl, Jacob letech dvaceti Po. deštného pralesa, a tak zachráněn před vykácením deštného pralesa, část chází případně a kde určení zda finční prostředky opravdu dorazily místo chází někde mezi pralesa kus hledaný že zjišťu, pátrání který pomohl zachránit. Při téměř detektivním vesničanů a chudých život těžký poznává putování Během Honduram a Kostarikou, a vydává cestu. těží. Snínelegálně často zde které firmám, těžařským oběť za vlastní oči vidí, kolik deštného pralesa již padlo nost angažova lní individuá že, dokazu a zároveň pralesů mek nenásilnou formou informu o stavu deštných má svůj nepopiratelný výzm. Chci to zkusit / Susa Pilgrim / Itálie / 2010 / 62 min. / 16+ studijní pobyt ve Španělsku Třiadvacetiletý Luigi Fantinelli z Itálie studu univerzitu v Bologni a hlásí účastní těchto stáží, vůbec kteří h, studujícíc milionů dvou v rámci programu Socrates Erasmus. Z více než 1977 speciální školy pro v roce zrušila Itálie m. syndrome ým prvním a zatím diným studentem s Downov i handicapovaným studovat zdravým umožnil aby tak, systém děti s touto vadou a restrukturalizovala školský vysokoškolské vzdělání. získat snem hož Luigiho, ého společně. Režisérka filmu ukazu příběh cílevědom a více osamostatňu. více stále také ale dráhu, ckou V Bologni nenom připravu budoucí pedagogi Murcie, kde ho španělské do odjíždí a později i přítelkyn si Bydlí v projatém bytu svými spolužáky. Najde toho, jak reflexe ani nechybí filmu Ve ované. handicap pro aci čeká studium ve španělštině a práce v organiz těžké prosadit ve světě zdravých lidí. Manželka za padesát ovcí / Nima Sarvestani / Švédsko / 2010 / 52 min. / 17+ letech prodal o 45 let Snímek představu případ afghánské dívky Sabere, kterou nevlastní otec v deti u, vzpomíná ve filmu bevražd myslela jm Často staršímu muži. Šest let byla ho soukromou služkou. že jí podařilo štěstí, měla však z mála d Jako v očích. šestnáctiletá Sabere manželský život slzami návrat k matce Sabeřin e sledum filmu Ve osudem. ým s podobn uniknout a ukrýt v azylovém domě pro ženy marnou ukazu Film bydliště. své zatajovat a musí ohrožení do a jímu novému muži. Všichni tak dostávají. Když v bezpečí být možnost dinou představu ni pro který shu Sabeřiny rodiny dosáhnout jího rozvodu, Farzedetileté dceři, další ho kvůli at vyhrožov začnou zdá, že jim osud konečně kloněn, otčímovi ut po jích patnáctinách, h, kterou slíbil výměnou za padesát ovcí jinému muži. Splátka měla proběhno ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.

6 Svobodné viště / Mathew Charles, Albi Kovayova / Velká Británie / 2010 / 30 min. / 17+ Dostat vystoupení státem zakázanéh o běloruského Svobodného divadla není nic dnoduchého. Zámci o vystoupení jsou pomocí ů a sms zpráv směrováni určité místo okraj i hlavního města Minsku, odkud jsou pak nenápadně odvedeni do malého domku. V poslední evropské dikta tuře, jak bývá Lukašenkův režim často zýván, představu tento domek s malým improvizovaným sálem a partou divadelních dšenců dinečný ostrůvek svobody. Snímek zach ycu hlavní postavy divadelního souboru Kolju s Natašou, kteří zasvětili svůj život divadlu, některé členy souboru a jich každodenní problémy a rad osti, ale také neoficiální divadelní školu a jí studenty. I když všich ni dobře vědí, že každé představení, v něm ž nekompromisně kritizují Lukašenkův režim, může být jich posle dní, tak ve své práci pokračují. Svou podp oru členům divadla vyjádřil mimo jiných známých jmen i dramatik Tom Stoppard, který zúčastnil také demonstra ce před běloruskou ambasádou v Londýně. Film bude promítán v bloku společně s filmem Stalin. Proč ne? Stalin. Proč ne? / Kiril Sakharnov / Rusko / 2010 / 14 min. / 17+ Kdys volnost jak slunce nám zářila v dál i, k ní veliký Lenin nás bouřemi veď; a věr nosti lidu vždy nás učil Stalin, nás učil jít v práci i hrdinství vpřed. Tento výňatek ze sovětské hymny z rok u 1943 zdobí zdi dné moskevské stanice metra. V roce 2009 byl nápis obnoven v rámci nákladné rekonstruk ce. Autoři dokumentu rozhodli zjistit, co si o tom myslí řadov í Moskvané. V náhodné anketě ptali lidí, jaký mají názor postavu Stali. Stali můžeme vinit z d iného, a sice že po sobě nezanechal nástu pce, dozvídají mimo jiné. Snímek dnu stranu prozrazu, že někdejší sovětský diktátor v Rusku dodnes těší kultu osobnosti. Zároveň však ukazu, že část ruského obyv atelstva si uvědomu, kdo Stalin opravdu byl a kolik nevinných lidí bylo za ho vlády v politických procech popraveno. Film bude promítán v bloku společně s filmem Svobodné viště. Pořadatel festivalu: Podpora: Tento prok t byl podpo řen z fondů Evropské unie. Prok t byl podpo řen z prostře dků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci ráce. Programu zahraniční rozvojové spolup