Zdroj: PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu benešovském. Praha

Transkript

1 Příloha 1: Celkový pohled na areál zámku Jemniště Zdroj: mapy.cz [online]. Příloha 2: Půdorys hlavní budovy zámku Zdroj: PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu benešovském. Praha

2 Příloha 3: Půdorys starého zámku Zdroj: SVOBODA, Ladislav a Jiří ÚLOVEC. Encyklopedie českých tvrzí. Praha: Argo, s. 256 Příloha 4: Starý zámek dnes Zdroj: Archiv autora, vyfotografováno 8. dubna 2017

3 Příloha 5: Zámek Jemniště dnes průčelí zámku Zdroj: Archiv autora, vyfotografováno 8. dubna 2017 Příloha 6: Zámek Jemniště dnes vstupní pavilon a konírna Zdroj: Archiv autora, vyfotografováno 8. dubna 2017

4 Příloha 7: Zámek Jemniště dnes zadní průčelí se zahradními pavilony Zdroj: Archiv autora, vyfotografováno 8. dubna 2017 Příloha 8: Zámek Jemniště dnes levé křídlo zámku z parku Zdroj: Archiv autora, vyfotografováno 8. dubna 2017

5 Příloha 9: Hlavní průčelí zámku (1962) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu. Exterier zámku Jemniště. Příloha 10: Hospodářská budova po levé straně čestného nádvoří (1962) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu. Exterier zámku Jemniště.

6 Příloha 11: Zadní průčelí zámku (1962) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, Exterier zámku Jemniště Příloha 12: Interiér prvního patra zámku (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, Zámek Jemniště instalace

7 Příloha 13: Interiér prvního patra zámku expozice hraček (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, Zámek Jemniště instalace Příloha 14: Vstupní pavilon (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, vstupní pavilon, ohražení čestného dvora

8 Příloha 15: Stav omítek (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště Příloha 16: Levé křídlo zámku z parku (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště

9 Příloha 17: Zadní průčelí zámku se zahradními pavilony (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště Příloha 18: Starý zámek (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště

10 Příloha 19: Vstupní pavilon s hlavní branou (1970) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště Příloha 20: Vstupní pavilon s konírnou (1974) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriér zámecké budovy, vstupní pavilon, konírna

11 Příloha 21: Zámecká kaple sv. Josefa (1979) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, interiér Jemniště, kaple Příloha 22: Část zadního průčelí (1983) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, část zámecké zahrady

12 Příloha 23: Hlavní sál štuková výzdoba (1993) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, Jemniště štuk Příloha 24: Nástropní freska v lodi kaple (1993) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, Jemniště kaple

13 Příloha 25: Boční průčelí, okno v kapli (1994) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, exteriéry zámku Jemniště Příloha 26: Statické zajištění klenby nad přízemím (1993) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, opravy

14 Příloha 27: Statické zajištění klenby v prvním patře interiér (1993) Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, opravy interiér Příloha 28: Muzeum Podblanicka mapy klášterního a panovnického zboží u Benešova Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Museum Podblanicka. s. 7

15 Příloha 29: Muzeum Podblanicka model středověkého Českého Šternberka Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Museum Podblanicka. s. 8 Příloha 30: Muzeum Podblanicka přehlídka vedut a erbů Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Museum Podblanicka. s. 9

16 Příloha 31: Stálá výstava československo-sovětského přátelství úvod v přízemí Zdroj: BROŽOVSKÝ, Miroslav, Marie MORÁVKOVÁ a Zdeněk KÁRNÍK. Státní zámek Jemniště: stálá výstava československo-sovětského přátelství. Příloha 32: Stálá výstava záběr z prvního patra Zdroj: BROŽOVSKÝ, Miroslav, Marie MORÁVKOVÁ a Zdeněk KÁRNÍK. Státní zámek Jemniště: stálá výstava československo-sovětského přátelství.

17 Příloha 33: Expozice maleb Josefa Lady Zdroj: Archiv ÚOP středních Čech Národního památkového ústavu, výstava Josefa Lady Příloha 34: Erb Sternbergů Zdroj: hradceskysternberk.cz/rod (online)

18 Příloha 35: Zdeněk Sternberg Zdroj: jemniste.cz/historie-sternbergu (online) Příloha 36: František a Terezie Mensdorff-Pouilly Zdroj: VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. Praha: Paseka s. 56

19 Příloha 37: Rozhovor s Jiřím Sternbergem ze dne 21. března 2017 Nejprve k Vašemu zaměstnání na Českém Šternberku. Zde jste byl do roku 1992? JS: Ano, Český Šternberk byl jeden z prvních objektů, který byl vrácen po revoluci, zároveň s Mělníkem. A strýc hledal nějakého kastelána, tak jsem tam přišel. Jako kastelán jsem byl do roku 1995, než jsme pak šli na Jemniště. Kdy jste byl poprvé na Jemništi? JS: To bylo někdy v roce 1991, myslím, že jaro nebo léto. Tehdy se právě řešily restituce. Strýc a jeho sourozenci včetně táty se sešli v Českém Šternberku a tam se dohadovali, jestli se bude či nebude restituovat, protože tehdy ta právní situace byla trošku jiná. Tehdy byl návrh zákona o restitucí nemovitostí takový, že co se týká budov asi neomezeně, ale co se týká zemědělské půdy, tak jen 250 h. To by samozřejmě bylo komplikované. Veškeré hrady a zámky z toho nějak udržet. Proto se tedy rozhodovali, co bude. Pak tedy zákon přišel v té podobě, že se restituovaly pozemky všechny mimo zákonných výjimek. Tam se tedy dohodli, že restituovat bude strýc Zdeněk a táta bude restituovat Jemniště. V rámci této schůzky jsme udělali takový fakultativní výlet na Jemniště, kterým jsem tehdy poprvé navštívil Jemniště. Jaký byl Váš první dojem? Na zámku byla tehdy výstava map a prováděl nás starší správce. Výstava byla zajímavá, která sem ale širokou veřejnost nenalákala. A s tou restitucí Jemniště to tehdy vypadalo komplikovaně, takže jsme se dohodli, že napřed se bude restituovat Český Šternberk a pak se zkusí Jemniště, protože byly problémy s nacistickou správou a tím, jak to na základě vyhlášky vyvlastnili tetě, která ale nebyla vlastníkem. A proto náš advokát, který zařizoval obě restituce, nedával moc šancí, že by to mohlo dopadnout. Pak jsem tu byl ještě několikrát v letech 1993, Na nádvoří se v tu dobu pracovalo, dělaly se vzduchové kanály kolem koníren. Určitě to nebylo tak, že bych překročil bránu a posadil se z toho na zadek. V závěti odkázala Terezie zámek Vašemu otci? JS: Kdepak, to byla úžasná sranda. Její poslední vůli psal její manžel František rukou po její smrti. To bylo tuším rok po její smrti. Napsal, že celý zámek Jemniště a všechny dvory Postupice, Popovice a nevím, co všechno, odkazuje mně. Takže jsem byl zvyklý na to, že Jemniště bude moje. Ale táta zámek restituoval proto, protože ta závěť byla de facto neplatná, protože do testamentu se nemohlo napsat něco, co dotyčný nevlastnil. František to psal jako její vůli, takže ani tetou to nebylo podepsané. Nicméně ta rodinná rada uznala, že to je její právo, a proto dr. Nikodým, který nám dělal restituce, řekl, že bude jednodušší, když bude restituovat táta, protože u úřadů by se složitě vysvětlovalo, proč restituuji já než otec, který je její bližší příbuzný.

20 Jaké máte vzpomínky na Terezii? JS: Já si pamatuji, když bydleli v Postupicích na faře. Jezdili jsme tam tak jednou za dva roky. Když zemřela, tak se musel uvolnit byt, takže jsme tam jezdili častěji. Mně bylo tenkrát relativně málo, jezdili jsme tam s rodiči a se sestrou. Když jsme přijeli, tak jsme seděli se sestrou někde v rohu a oni se bavili mezi sebou, možná zčásti německy ještě. Takže to byla spíš taková odtrpěná rodinná návštěva. Když jste se přestěhovali na Jemniště, čím jste začali co se týká rekonstrukcí? Na místě, kde je dnes kuchyně u restaurace, bydlel kastelán pan Baroch, pak jeden údržbář bydlel v zámku, tam, kde bydlíme dnes my. Přestěhovali jsme ho do dnešního apartmánu Terezie. Začali jsme tedy bydlet v levém křídle. Byt byla taková první velká práce. Tehdy se jednalo o tři místnosti. V roce 1997 jsme zavedli ústřední topení. Byt se dělal tak do roku První větší stavební akcí byla přední strana zámku, která nejrychleji odchází, také protože směřuje na západní stranu. Vy jste tedy bydleli v zámku a zároveň jste dělali prohlídkovou trasu? JS: Ne ne, prohlídková trasa byla v podstatě stejná jako teď. Ta výstava map skončila tak 2 roky předtím, než nám byl zámek předán, protože se sem někdo vloupal. Část map se tehdy ztratila, část byla vydána Lobkowiczům a NPÚ se s nimi nějak dál nedohodl na tom, že by je tady nechali, protože se řešilo lepší zabezpečení a NPÚ to nemohlo lépe zabezpečit. Takže Lobkowiczové své mapy odvezli. Výstava se tedy rozmělnila. Chvíli byl zámek zavřený, pak sem nastoupil jako kastelán pan Baroch pod NPÚ, který s kamarády nadšenci drhli parkety, prostory celkově zlidštili. Pak si z Památkového ústavu sehnali nábytek z různých svozů, který se tady začal vystavovat a normálně probíhala expoziční prohlídka v těch prostorách, jako je dneska. Myslím, že jediná jídelna k tomu nebyla. My jsme s Památkovým ústavem podepsali smlouvu na rok, že si tady ponecháme jejich nábytek a postupně jsme naváželi nábytek ze Šternberka, který byl původně odtud a vyměnili jsme to. Provádět se začalo hned někdy v dubnu Kolik má zámek stálých zaměstnanců v současné době? Asi 10 opravdu stálých zaměstnanců. Starou tvrz, která byla součástí zděděného majetku, teď pronajímáte? Starou tvrz vlastnila obec, která nám jí vydávala na základě nějaké dohody o vydání. Bydleli v ní asi dva dlouhodobí nájemníci. Když jsme ji dostali zpět, tak jsme tam nechali přechodně bydlet nějakou rodinu s malými dětmi. Ale asi po dvou letech se naskytla příležitost pronajmout ji panu Černému, který tam bydlí dodnes. Ten se zavázal, že tvrz opraví. Těm staronájemníkům

21 jsme zajistili jiné ubytování, takže to bylo prázdné a mohli jsme ji poskytnout panu Černému, který má nájemní smlouvu na nějakých 20 let, což vychází do ledna Kolik tak stojí údržba zámku ročně? No, to je hrozně komplikované. Já to řeknu jinak. Když se za posledních 10 let vzalo to, co zámek vydělal, ať se jednalo o příjmy ze vstupného, svateb, ubytování, kavárny, a odečetly se od nich mzdy a režie zámku, pak každý rok vykazoval zámek ztrátu 1,5-2 miliony korun. V tomto nebyly započtené žádné opravy. Každý rok byly investice do zámku jiné, takže nedokáži úplně říct nějakou určitou částku, ale tak odhadem jde o 10 miliónů ročně. Loni poprvé jsme neskončili ve ztrátě.