MIKE MIGNOLA JOHN BYRNE. Překlad: Jan Kantůrek

Transkript

1 S É M Ě Z K Á Z Y MIKE MIGNOLA JOHN BYRNE Překlad: Jan Kantůrek

2 SÉMĚ ZKÁZY Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.

3 SÉMĚ ZKÁZY Hellboye vymyslel a nakreslil Mike Mignola Scénář John Byrne Příběh koloroval Mark Chiarello Obálku koloroval Dave Stewart Bonusové příběhy koloroval Matthew Hollingsworth Do češtiny přeložil Jan Kantůrek Vydání připravili Barbara Keselová & Scott Allie Hellboyovo logo navrhnul Kevin Nowlan Soubor graficky upravil Mike Mignola & Cary Grazzini Vydavatel Mike Richardson

4 Z anglického originálu Hellboy: Seed Of Destruction, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc. v roce 2003, českou verzi vydal: Martin Trojan 3-Jan, Štěpánská 36, Praha 1 Druhé upravené české vydání 2007 Vytištěno v České republice ISBN: Neil Hankerson výkonný vicepresident Tom Weddle ekonomický vicepresident Randy Stradley vedoucí vydavatel Chris Warner senior redaktor Sara Perrinová marketingová vicepresidentka Michael Martens vicepresident obchodního rozvoje Anita Nelsonová obchodní a licenční vicepresidentka David Scroggy vicepresident produktového rozvoje Dale LaFountain vicepresident informačních technologií Darlene Vogelová ředitelka nákupu Ken Lizzi generální rada ČESKÉ VYDÁNÍ Jan Kantůrek překlad z angličtiny Martin Trojan lettering Václav Dort redakce překladu, barevné korekce Miroslav Adamec redakce překladu, jazykové korektury Kamila Beňová zahraniční korespondent Jitka Fialová distribuce Comics Centrum předtisková příprava Navštivte naše internetové stránky: nebo naši prodejnu: Štěpánská 36 (Štěpánská pasáž) Praha 1, Telefon: , , FAX: , 2007 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována, nebo publikována jinou formou bez přímého písemného souhlasu autorů. Hellboy: Seed Of Destruction Mike Mignola s Hellboy copyright 1993, 1994, 1997, 1999, 2003, 2007, Michael Mignola. All rights reserved. Dark Horse Comics and the Dark Horse logo are registered trademarks of Dark Horse Comics Inc., registered in various categories and countries. All rights reserved. Kdyby mi někdo před padesáti lety tvrdil, že jednou napíšu předmlu vu ke comi csové knize, řekl bych mu nejen, že se zbláznil on, ale i to, že než bych udělal něco tako vého, musel bych se především zbláznit já. Tehdy jsem ještě psal povídky pro laciné magazíny. Ani časopisy, ani věci, které jsem do nich posílal, nebyly právě přínosem pro dobrou pověst americké literatury, ale díky jim jsem si začal říkat spisovatel. Dnes bych si asi mohl činit stejné nároky a získal bych si pravděpodobně větší pozornost kritiky a médií kdybych se toulal po městě a ničil budovy tím, že bych na ně sprejoval graffiti. Ale přestože mi tenkrát podobné příležitosti chyběly, byl jsem publikovaný autor. Někteří z mých kolegů, kteří si dělali nárok na stejný status, nebyli moc spokojeni se svými příjmy. Pod různými pseudonymy melouchařili a psali scénáře a příběhy pro comicsové seriály. Jenže to bylo něco, o čem člověk ve slušné společnosti nemluvil, nemluvil o tom dokonce ani v soukromí. I v těch dnech existovaly hranice slušnosti kdokoliv mohl prohlásit, že je znovuzrozený křesťan, ale jen málokdo byl ochoten připustit, že je znovuupálený satanista. A pro nemálo lidí byly comicsové knihy dílem satanovým. Byly to odporné obludy, slizcí nositelé násilí a jejich tvůrci patřili k těm, jejichž činy teprve naplnily pravý význam termínu prznitelé dětí. To si myslel i dr. Frederick Wertham, psychiatr, který vedl útok proti všem těm šestákovým*) démonům. Pikantní je, že to byl o několik let později právě tentýž dr. Wertham, na nějž celkem pozitivně zapůsobil můj román The Scarf (Šál). V následující korespondenci jsme si s dobrým doktorem vyměňovali názory na násilí v comicsových příbězích, jakoby ani jeden z nás nebral na vědomí všechny ty vraždy a zločiny, které jsem rozesel po stranách svého tištěného textu. Za poslední půlstoletí se však hodně změnilo myslím tím například věci jako comics nebo sebe. Alespoň jedna z nich comics se neobyčejně vylepšila. V tehdejších dobách bylo velmi jednoduché vystopovat comicsy vzniklé na základě dobrodružných příběhů uveřejňovaných v laciných časopisech. Mnoho postav, jejichž dobrodružství vycházela na pokračování, bylo převedeno a transplantováno na stránky plné obrázků a bublin. Umělecké zpracování nezapřelo silný vliv novinových seriálů, kreslených vtipů a ilustrací původních laciných sešitů. Větší část nabízených comicsových příběhů byla nepůvodních a mnoho comicsů skutečně opravňovalo mínění všech těch v dobrém úmyslu jednajících kritiků, kteří se obávali toho, že se z jejich dětí pod vlivem těchto děl stanou násilníci a lumpové. A comicsy skutečně svůj vliv měly, o tom nepochybujte. Mladí, kteří jimi byli ovlivněni, nakonec vyrostli a z mnohých se stali ovlivňovatelé spisovatelé, výtvarníci, filmaři. ÚVOD Robert Bloch Dnes se ovlivňované stalo ovlivňujícím, takže výchozí předmět a ovlivněný následek udělaly kotrmelec. Teď jsou často nositelem novinek comicsy. Mnohé noviny kopírují jejich grafický styl a další formy výtvarného umění zcela běžně přejímají jejich techniky. Navíc velká část jazyka moderní filmové a televizní tvorby, jak se zdá, očividně převzala z comicsů způsob rychlých prostřihů, obrovských detailů, často se měnících pohledů a mnoho dalších inovací, které určují napětí a tempo a samozřejmě potřebují velmi citlivý střih. To všechno bylo postupně a pomalu přijato pod vše -obecně stravitelnou hlavičkou pop-art, ale máme důkazy o tom, že někteří velmi talentovaní umělci, nadaní spisovatelé a chytří nakladatelé začínají její hranice pomalu překračovat. Jsou nespokojeni s nekonečným (a většinou bezmyšlenkovitým) opakováním dávno přežvýkaných směsek a ohlížejí se po jiných projektech, po chytřejších způsobech, jak přilákat pozornost dospělejších čtenářů, po nových cestách, jak vyprávět staré příběhy. Hellboy je skvělý příklad, jak povýšit comicsový příběh z blízké budoucnosti na vyšší literární úroveň a současně u něj zvýšit míru napětí. Jeho příběhová linie kombinuje tradiční postupy s novějšími panely obsahujícími doplňující komentáře a obojí je unášeno proudem doslova virtuózně využitých, skvělých uměleckých efektů. Jako v každém průkopnickém díle i tady se najdou drobné chyby. Ty bláho! nebyla sarkastická fráze, která by se používala v roce 1944, stejně tak jako by nikdo někoho nebo něco necharakterizoval jako vystřižený z kreslený grotesky. To jsou však jen drobnosti, mušince na nádheře stropu Sixtinské kaple. Celkově vzato je Hellboy ve svém výsledku skutečným uměleckým dílem původním, novým a vzrušujícím. Znovu a znovu nacházíme samostatné obrázky i celé stránky, předvádějící podrobnou a někdy úmyslně ironizující znalost klasických forem a postupů. Mnohé jednotlivé panely, které jsou výtvorem výjimečného talentu, by se daly zarámovat a použít jako grafické dílo samy o sobě. Překvapující použití barev ještě násobí jejich účinek a zesiluje dopad zápletky a děje. To už má velmi daleko k pop-artu světa Andyho Warhola nebo k pošetilým a prázdným výtvorům drogové kultury. Tvůrčí přístup, který nacházíme v Hellboyovi, je svéprávná a samostatná umělecká forma, která se vyvíjí a je naladěná na dnešní dobu, pro niž je samozřejmě určena. A kromě toho všeho je to ďábelsky dobré čtení! *) Pozn. překl.: U nás pro to existoval krásný termín morzakorovým, což byla zkratka slov mor(d) za korunu. Pozn. překl.: Robert Bloch ( ) americký spisovatel, autor hororů s psychologickými a nadpřirozenými motivy. Byl poměrně plodný, ale jeho dílo u nás není příliš známé. Tu a tam se jeho práce objevily v různých výborech (např. stejnojmenná povídka ze sbírky Vlak do pekla nebo povídka Plášť ve sbírce Tichá hrůza). Už to, že napsal Psycho, tolik proslavené filmem A. Hitchcocka, potvrzuje, že byl mistrem svého řemesla.

5 Jacku Kirbymu, H. P. Lovecraftovi, mé milované ženě Christine a úžasnému Elmeru Newtonovi. KAPITOLA PRVNÍ

6 Deník seržanta George Whitmana, USA 23. prosince 1944 Východní Bromwich, Anglie. Jsme tady už dva dny a nijak se to nelepší. Všichni muži jsou z toho místa nervózní. Snad kdy by to tady mělo jméno. Nebo kdyby byli lidi z vesnice ochotní o tom mluvit. Jenže nejsou. Jejich postoj se nezměnil, ani když jsme jim řekli, že se někde v okolí může potulovat útočnej oddíl nacistickejch komandos. Naopak. Tvářili se, jako kdyby byli náckové ta poslední věc na světě, který by se museli bát. Kdyby to byla pravda, tak bysme tady nebyli. Tak teda... podle nás se jedná o tohle: Hitler poslal do Anglie zvláštní skupinu. Já jim říkám komandos, ale máme tady tři lidi z Britský společnosti pro zkoumání paranormálních jevů, a ti tvrděj, že skopčáci jsou ve skutečnosti skupinou specialistů na strašidla. Že jsou tady proto, aby vykonali nějakej magickej obřad. Přivolali obludy. Probudili mrtvý. Ty bláho!

7 Ale ať je to co je to, nadělalo to nejvyšším lampasákům dost starostí na to, aby sem poslali speciální oddíl rangerů. A je tu s náma Pochodeň svobody. Je zvláštní dívat se, jak stojí s klukama a dává si hrnek kafe. Jsem spíš zvyklej vídat ho poskakovat ve filmovejch týdenících a bojovat proti nějaký nesmyslný nacistický hrozbě. Ale zdá se, že je to fajn chlap. A věří na to, co se tady prej děje. Jak říká, vlastní zdroje mu údajně potvrzujou, že náckové jsou v poslední etapě přípravy něčeho, čemu říkají Projekt Ragna Rok. Myslím, že naši kámoši Angláni nebyli moc odvázaní, když zjistili, že jsme jim nevěřili ani slovo, dokud nám to Pochodeň nepotvrdil. Jediný háček je v tom, že nedokáže říct, co to bude. Takže, Brůme? Sem nás dostala vaše pověst, ale jediné, co z toho máme, jsou prostydlé zadky. Seržante, strávil jsem po s le dn í c h devět let studiem tohoto místa, zkoušel js em zji stit, co se tady kdysi stalo. Byla to věc tak strašlivá, že zničila v eške ro u vůli místních obyvatel už jen o ní hovořit. Když mi lady Cynthia řekla, že poruchy, které cítí v éteru, mají střed přímo tady... ne. počkejte. Mys lí m, že... je ta dy ještě jeden... da lší zdroj... Jsou tři. Profesor Malcolm Frost z americký univerzity Blackfriar. Trevor Bruttenholm (zvaný Brům), což je nějakej zázračnej paranormální machr. A lady Cynthia Eden-Jonesová, o který se říká, že je nejlepší anglický médium. A celý týhle partě jak vystřižený z kreslený grotesky velím já, chlápek, kterej až do minulýho tejdne v životě neslyšel slovo paranorm ální. No dva dny už kempujeme v tomhle prázdninovým táboře a zatím nic. Žádní duchové. Žádný obludy. Žádní náckové. Ale lady Cynthia říká, že se to stane tady. A že se to stane dnes v noci....ale ten leží na sever odsud, daleko na sever... Cítím chlad a vodu. Je to malý ostrůvek nedaleko skotského pobřeží... Jsou uvězněni v nebi. Sedm jest jejich počet. Zrozeni v hlubinách oceánu, ani muži ani ženy. Jsou jako skučící vítr, který nezná slitování ani milosrdenství.

8 Jsou hluší k modlitbám a pochlebování. Jsou Hadem. Jsou zuřivou bestií. Větrnou smrští. Jso u velkou silou A mocí A jejich citem jest lhostejnost. Drtí zemi j a ko zrno. N ezn a jí slitování. povstanou p roti li dstv u. Touží prolévati kr ev j a ko déšť a trhati maso. Oh! C ítí m to. Bo lest. utr p e n í. j a ko př i n esm í r n é tragédii. Dávn é, prastaré tragédii. To cítím. Ty pocity mě sem přivedly. A je to právě ten prastarý žal, který působí na zlé síly, a vypustí je dnes v noci do světa. Jsou zlým větrem. Pekelným dechem věštícím příchod ničivé bouře. Jsou to mocné děti. Heroldové morových ran. Nositelé trůnu Erešigalova. N ec hť se jich sedm pozvedne z bezedné hlubin, s h ozeny budiž okovy, jejic h b u diž svoboda i moc. Ohnisko! Ohnisko se přesouvá! Ví c energie! Jestliže h o teď ztratíme... Nejsme tady sami. Jsou zde neklidní duchové. duchové posvěcených. Kněze. Řádové sestry. Jejich stíny jsou s námi. Na tomto místě straší jejich bolest. Jejich tajemství poskvrňuje tyto starodávné kam eny. přinášejí... poselství. říkají... přidejte energii, nedovolte, aby její hladina poklesla. Dá m pozor. Ale jestli to bude dál...začne hrozit, že nám shoří primární vinutí! pokračovat... Jsou záplavou, která se přežene zemí. Sedm mocných bohů, sedm démonů útrap, sedm v nebi jakož i sedm na zemi. říkají... že přichází...

9 co s e to...? Cynthie... Madam! K zemi! nuže? Sarkasmus? Můj sarkasmus by vám měl dělat ty nejmenší starosti, černokněžníku... Slíbil jste fuhrerovi zázrak. Něco, co zvrátí průběh války a zajistí Říši vítězství. herr Hitler nemá rád selhání. N a z ázr a k, ke kte r ém u tady došlo, se zdá tohle pusté m í sto z ázr ačn ě nezměněné. Ušetřete m ě své h o s a r ka sm u, von Krupte. Já jsem neselhal, von Krupte. uvedl jsem do pohybu u dá lo sti, kte r é n e lze zvr átit, a n i zastavit. S lí b i l jsem herr H itle rovi zázrak.

10 A ta ky jsem ho udělal! Pro boh... hellboy. Tehdy mě ani nenapadlo, že jsem ho pojmenoval......a tak se stal případem hellboy, jenže ten případ trval celé další roky. roky, kdy jsme po dlouhé a usilovné snaze odhalit jeho tajemství nakonec nevěděli skoro o nic víc než onoho prvního dne před pětatřiceti lety. Zastřelte to! Zabte to! Je to démon, který přitáhl z pekla, všechny nás Ale... zničit. m n ě to n e př i p a dá n e b ezpečn é, profesore. Vypa dá to jako... chlapeček. C h la p eček z p ekla! Hellboy... Třicet pět let. Teď už skoro padesát... a přece... a přece o tolik víc, jako kdyby to náleželo......do jiného. do cizího života, ne už do mého. Cítím se rozpolcen odřízn ut od vlastní min ulosti. Od... od... Podle mě vypadáte skvěle, pane. Ne, nevzpomínám si. Jsem starý, příliš starý.

11 Už je to deset měsíců, co byla expedice Cavendishových prohlášena za ztracenou. Celý svět myslel. že jste mrtev, pane. Je skvělé vidět, že jste naživu, pane. jenomže... není. Protože kam až má paměť sahá, byl mi Trevor Bruttenholm otcem......a spatřit ho takhle, stín muže, kterým byl, když jsem ho viděl naposled... Expedice. Tři Cavendishovi hoši. Sven Olafsen, proslulý polární badatel. Já. Ano, pamatuju si to. Devatenáct dnů z přístavu Bull. Patnáct dnů na ledoborci. Pak sněžným traktorem... Přišels. díky. Mám při tom zvláštní pocit. Říkám si, jestli by na tom nebyl líp, kdyby byl mrtev. nakonec... pěšky přecházíme Heisenvaldský hřeben... Vrchol světa. Tak tichý. Tak pustý. Musím ti něco říci, Hellboyi. Něco velmi důležitého. Klid, pane. Jen pomalu a v klidu. Jak jste mě to učil. Ať se vám to vybaví samo. A tam... přesně na místě, kde Cavendishovi mládenci tvrdili, že bude... Tam, kde si bylo devět generací jejich rodiny jisto, že bude... Devět generací... z každé někdo zahynul při pokusu dosáhnout místa, kde jsme nyní stanuli... Uvnitř... temné ticho. Jako kdyby se stáří celého světa namačkalo do toho úzkého prostoru. Jenže... nemohu si vzpomenout... nemohu si... Mluvil jsem s ním klidně a pomalu, jako kdyby se nebylo čeho bát. Jako kdybych při pohledu na jeho výraz necítil, jak mi běhá mráz po zádech. když konečně... Ruiny. Zmrzlé. Starší než ruiny Yang Koru....expedice...

12 A tam v temnotě to dřepělo... jako součást tmy, součást ticha a věků... vpředu seděla, obklopena tím skoro jako by toho byla součástí... Vzpomínáš... ukazoval jsem ti obrazy soch nalezených ve třicátých letech na Kofu. Bylo to jako ony, ale větší. Stokrát větší....lidská postava. chladná. zmrzlá. úžasná součást celého toho díla. Dostali jste se na konec ukázky. Celý příběh si můžete přečíst kliknutím sem. Téměř ja ko by byla......živá...

13 Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.