Martina Soukupová, Martin Kovář [eds.] Role státu v německém hospodářství 20. století [III]

Transkript

1 , Martin Kovář [eds.] Role státu v německém hospodářství 20. století [III] filozofická fakulta univerzity karlovy v praze, 2011

2 Obsah Tato kolektivní monografie byla zpracována jako výstup výzkumného doktorandského projektu s názvem Role státu v německém hospodářství ve 20. století registrovaného u Grantové agentury ČR pod č. 409/09/H Úvodní slovo 113 Hospodářství versus politika? K vybraným aspektům britsko-německých hospodářských vztahů ve dvacátých letech 20. století Aleš Bříza 159 Zákon o hospodářské reklamě (1933) Příspěvek k utváření konceptu reklamy v Třetí říši 183 Motorisierung ve Třetí říši Významný faktor hospodářského růstu a zbrojení? Zdenka Johnson-Jeřábková 141 Německá hospodářská politika na okupovaném území Sovětského svazu v letech : Ekonomické cíle a (versus) realita Klára Fabiánková 173 Vliv druhé světové války na německo- -argentinské vztahy Tereza Hylmarová Recenzenti: Doc. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D. PhDr. Ing. Ladislav Tajovský, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011 Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, 2011 isbn Rodina jako garant přetrvávání nerovnosti mezi lidmi? Argument rovnosti šancí v předškolní výchově ve Spolkové republice Německo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století: Příklad frankfurtského projektu Kita 3000 Irena Kozmanová 5

3 Úvodní slovo 235 Možnosti a hranice konzumní společnosti v Německé demokratické republice Pavel Szobi 263 Zaměstnanost žen v pohledu dvou německých států v první polovině padesátých let 20. století Irena Kozmanová Pavel Szobi Předkládaná kolektivní monografie Role státu v německém hospodářství 20. století III je třetím, posledním výsledkem bádání autorského týmu mladých historiků a ekonomů participujících na společném stejnojmenném doktorském grantu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (Katedra hospodářských dějin) a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Ústav světových dějin) podpořeném Grantovou agenturou České republiky (GA ČR 409/09/H024). Cílem projektu byla analýza německého státu ve 20. století z politického, sociálního a především z hospodářského hlediska v evropském, ba i světovém kontextu. Vzhledem k současnému nanejvýš složitému hospodářskému a sociálnímu vývoji na starém kontinentě i ve světě tak příspěvky nabývají na aktuálnosti. Monografie navazuje na předchozí počiny mladých autorů, které vyšly v letech 2009 a Jednotlivé studie jsou důkazem toho, že toto téma oslovuje jak mladou generaci badatelů, tak doufejme i odbornou a širší veřejnost. Celkem sedm příspěvků od sedmi autorů pokrylo období od Výmarské republiky přes nacistické Německo ke Spolkové republice Německo a k Německé demokratické republice z vnitropolitického i zahraničněpolitického úhlu pohledu a s důrazem na hospodářské, sociální a politické dějiny. Auto- 1 Jedná se o práce: 1) SOUKUPOVÁ, M. KOVÁŘ, M. (eds.), Role státu v německém hospodářství 20. století I, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2009; 2) SOUKUPOVÁ, M. JAKUBEC, I. KOVÁŘ, (M. (eds.), Role státu v německém hospodářství 20. století II, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha

4 role státu v německém hospodářství 20. století [iii] ři většinou pokračovali v rozpracování a analýze svých témat z předchozích svazků. Úvodní studie Aleše Břízy (FF UK v Praze) Hospodářství versus politika? K vybraným aspektům britsko- německých hospodářských vztahů ve dvacátých letech 20. století je analýzou vývoje intenzity hospodářských vztahů mezi Německem a Velkou Británií, které první světová válka z let sice do značné míry zpřetrhala, ale nutnost spolupráce, byť značně konkurenčně pojímaná, si okamžitě razila novou cestu, což se ukázalo, jakmile se měly začít uplatňovat podmínky Versailleské mírové smlouvy z roku (FF UK v Praze) analyzuje pro změnu vývoj hospodářské reklamy v období nacistické Třetí říše, především okolnosti vzniku zákona o hospodářské reklamě (Gesetz über Wirtschaftswerbung) z roku 1933; autorka zkoumá pozadí a vývoj jednotlivých legislativních návrhů až po konečné znění. Následující studie Zdenky Johnson- Jeřábkové (NF VŠE v Praze) je, pro změnu, věnována studiu dopravní politiky nacistické Třetí říše v letech , jež představovala nedílnou součást hospodářské politiky státu a nacistická vláda na ni z různých důvodů kladla velký důraz. Další autorka, Klára Fabianková (NF VŠE v Praze), se zabývala analýzou jiného aspektu nacistické hospodářské politiky, konkrétně její podobou na sovětském okupovaném území v letech se zřetelem na oblast Ukrajiny a Běloruska, přičemž se snažila nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle. Studie Terezy Hylmarové (NF VŠE v Praze) je věnována otázce německo- argentinských vztahů od konce druhé světové války do roku 1955; autorka se zaměřila především na průběh znárodňování německého majetku, ke kterému začalo docházet už v lednu roku 1944, kdy Argentina vyhlásila Německu válku, na analýzu německé emigrace do Argentiny a na problematiku německých investic a investičních projektů, jež byly důležité pro návrat německých firem na argentinský trh. Irena Kozmanová (FF UK v Praze) se v posledním roce projektu GA ČR soustředila na výzkum rovnosti šancí v předškolní výchově dětí ve Spolkové republice Německo na přelomu 60. a 70. let 20. století, přičemž srovnávala přístup k rodinné politice jako sociální politice s přístupem z 50. let a sledovala nové argumenty, které se objevovaly v legitimizaci státní rodinné politiky a jejích intervencí do sféry rodiny (vědecká fakta, ekonomické argumenty, rodina jako retardační faktor vzdělanosti, individualismus, funkcionální model rodiny). Pavel Szobi (FF UK v Praze), pojednal ve své studii o vývoji konzumní společnosti v Německé demokratické republice a o jejích limitech. Zaměřil se především na význam devizových obchodů a držby valutových prostředků pro nákup kvalitního spotřebního zboží, ale neopomněl ani povolenou výrobu, která rozšiřovala sortiment o produkty zahraničních firem vyrobených v licenci. Poslední studie z pera Ireny Kozmanové a Pavla Szobiho (oba FF UK v Praze) je komparací přístupu Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky k problematice zaměstnanosti žen v období od jejich vzniku, tedy od konce čtyřicátých do poloviny padesátých let 20. století. Autoři se zaměřili zejména na otázku, jak se oba státy vyrovnávaly se změněnou poválečnou situací v oblasti ekonomického postavení žen, jakými základními právními normami se tato politika řídila, jak se otázka zaměstnanosti žen odrážela ve veřejné diskusi a v oficiální státní ideologii obou 8 9

5 role státu v německém hospodářství 20. století [iii] států, a kdo se podílel na formulování politiky, která tuto oblast upravovala. Výsledkem je, doufáme, soubor studií, které společně se dvěma předchozími svazky (více než dvě desítky prací) dobře vypovídají o tom, jak významnou roli hrál stát v německém hospodářství v uplynulém 20. století, ať už se jednalo o období demokratické (nicméně zničujícími válečnými důsledky zásadně ovlivněné) Výmarské republiky, hitlerovské Třetí říše (včetně období druhé světové války, jež přinesla mnohá specifika), anebo období poválečné část výzkumu se týkala roli státu v německé ekonomice ve Spolkové republice Německo, část v komunistické Německé demokratické republice. Na závěr pokládám za nutné poděkovat za všechny členy projektu jeho vedoucímu, doc. PhDr. Martinu Kovářovi, Ph.D. (Ústav světových dějin FF UK v Praze a Katedra hospodářských dějin NF VŠE v Praze), stejně jako doc. PhDr. Františku Stellnerovi (Katedra hospodářských dějin NF VŠE v Praze a Ústav světových dějin FF UK v Praze) a prof. PhDr. Ivanu Jakubcovi, CSc. (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze a Katedra hospodářských dějin NF VŠE v Praze). Všichni tři školitelé nám při řešení dané problematiky poskytli cennou podporu a rady, jichž nám bylo ctí využít. Současně bych za všechny členy řešitelského týmu ráda poděkovala vedení obou institucí za vytvoření příznivých podmínek pro realizaci projektu, konkrétně doc. Ing. Miroslavu Ševčíkovi, CSc. (NF VŠE v Praze) a doc. PhDr. Michalu Stehlíkovi, Ph.D. (FF UK v Praze). V Praze, 28. října