Bolzano Collection. O funkci Bolzanově
|
|
- Erik Toman
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bolzano Collection O funkci Bolzanově O funkci Bolzanově. In: Bolzano a základy matematické analýzy pages Jednota čs. matematik u a fyzik u DML-CZ Persistent URL: Terms of use: c Jednota čs. matematik u a fyzik u 2008 The Institute of Mathematics of the Academy of Sciences of the Czech Republic v. v. i. provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use. This paper has been digitized optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library
2 60 O FUNKCI BOLZANOVĚ Účelem tohoto článku je dokázat že funkce Bolzanova 1 ) nemá pro žádnou hodnotu proměnné derivaci a pojednat o jejích derivovaných číslech. Funkci Bolzanovu definujeme takto: budiž dána úsečka y = xv intervalu [01]; rozdělme interval [01] na čtyři intervaly [0 3/8] [3/8 1/2] [1/2 7/8] [7/8 1] a sestrojme body o souřadnicích (00) (3/8 5/8) (1/21/2) (7/89/8) (11). Spojme pak vždy dva po sobě následující z těchto bodů úsečkou. Tak dostáváme čtyři intervaly jež nazvu prvními dělicími intervaly"; uvedených pět bodů nazvu prvními dělicími body" (pokud není třeba obávat se nedorozumění budu tak nazývat i jejich průměty na osu x); lomenou čáru spojující dělicí body a složenou ze čtyř úseček nazvu první lomenou čarou" (na obr. 1 čerchovaně vytažeл (í4)!k 8 (00) Obr. 1 l ) Viz M. Jašek Funkce Bolzanova Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 51 (1922) str
3 O funkci Bolzanově 61 na). Nyní nad každou z těchto čtyř úseček sestrojím lomenou čáru podle téhož předpisu: tj. jsou-li (a A) (b B) koncové body některé z těch úseček sestrojím body (a A) (a+l(b-a) A + l(b - Á)) (±(a + b) \(A + B)) (a + l(b-a) A + \(B-A)) (bb) a spojím vždy dva po sobě následující úsečkou; tak dostávám druhou lomenou čáru" složenou ze 16 úseček (na obr. 1 čárkována) 17 druhých dělicích bodů" (ovšem každý první dělicí bod je též druhým dělicím bodem) a 16 druhých dělicích intervalů". Tak postupuji dále; obecně n-tá lomená čára" se skládá ze 4 rt úseček z nichž každá leží v jednom ze 4" n-tých dělicích intervalů"; koncové body těchto úseček tvoří 4 n + 1 n-tých dělicích bodů". Má-li některý dělicí bod souřadnice x y je hodnota Bolzanovy funkce pro hodnotu proměnné x rovna y. Tím je funkce Bolzanova definována v množině dělicích bodů všude husté v intervalu [01]. Je-li tedy vůbec možno doplnit její definici v intervalu [01] tak aby v tomto uzavřeném intervalu byla spojitá je to možno jen jediným způsobem. 2 ) Tyto poznámky vědomě neúplné uvádím jen proto abych objasnil význam názvů jichž v dalším užívám. Funkci Bolzanovu značím v dalším symbolem / symbolem <x> značím bod Bolzanovy čáry (tj. čáry o rovnici y = f(x)) o souřadnicích xf(x). Předešlu ještě dvě poznámky jichž v následujícím budu stále užívat. 3 ) (A) V libovolném dělicím intervalu [a 6] konstruuje se čára Bolzanova z úsečky <a> <fo> týmž způsobem jako v intervalu [01] z úsečky <0> <1>. Bolzanova čára se skládá v intervalu [01] ze dvou shodných částí jež jsou k sobě v následujícím vztahu: jsou-li x x' dvě hodnoty intervalu [01] takové že x' x = 1/2 je i /(*') f(x) = 1/2 tj. spojnice <x> <x'> má směrnici 1. (B) Obdobně: Je-li \a fc] libovolný n-tý dělicí interval a k směrnice n-té lomené čáry v tom intervalu potom ku každé hodnotě x v [a b] existuje hodnota x' rovněž v [a 6] taková že \x' x\ = (b a)j2 a že spojnice <x> <x'> má směrnici k. Tyto dva body <x> <x'> nazvu body sdruženými vzhledem k intervalu [a &]". 2 ) Důkaz že funkci takto definovanou lze vskutku tak doplnit podal K. Rychlík v pojednání Uber die Funktion von Bolzano (viz Věstník Král. české spol. nauk ) kde je též jiným způsobem dokázáno že funkce Bolzanova nemá derivace. V následujícím budu pod funkcí Bolzanovou" rozumět funkci spojitou definovanou tímto způsobem v celém uzavřeném intervalu [01]. 3 ) Správnost těchto poznámek a jejich smysl je čtenáři bezprostředně patrný pro dělicí body jež dostáváme konečným poetem elementárních geometrických konstrukcí (resp. početních operací). Pro ostatní body vyplývá snadným limitním přechodem. Prosím čtenáře aby si v dalším ke každému případu nakreslil vždy příslušný schematický obrázek.
4 62 Vojtěch Jarník I Přistupme nyní k důkazu že Bolzanova funkce nemá v žádném bodě uvnitř intervalu [01] konečnou derivaci ani v bodě x = 0 konečnou derivaci zprava ani v bodě x = 1 zleva. K tomu cíli provedu následující úvahu: Uvažujme hodnotu x jež není dělicím bodem. Potom bod x leží uvnitř jednoho z prvních dělicích intervalů; tento interval označím J l9 a podrobněji j\ nebo j " nebo j" 1 nebo J IV podle toho je-li J 1 interval [0 3/8] nebo[3/8 1/2] nebo [1/2 7/8] nebo [7/8 1]. Rozdělme interval J x opět na druhé dělicí intervaly; bod x leží uvnitř jednoho a jen jednoho z nich jejž označím J 2 ; budiž interval J 1 = [x[ x{]; potom interval J 2 označím j\ j\ l j\ n V J 2 podle toho je-li J 2 intervalem [x l9 x 1 + g(xf Xi)] [x 1 + g(x x x 1 )x 1 + 2{x 1 x x )] [*1 + 2 ( X l "~ X l)> *1 + 8\ X 1 "~ X l)j > L X 1 + 8\ X 1 ~~ X l)> *lj ' Tak postupuji dále a dostávám nekonečnou posloupnost intervalů \J) J l9 J 2 J3... J...; každý následující z nich je obsažen v každém předcházejícím jejich délky konvergují s rostoucím n k nule a bod x leží uvnitř všech těchto intervalů. Posloupnost (J) je úplně stanovena je-li dáno pořadí v jakém po sobě následují intervaly J 1 J 11 J 111 J IV. Zároveň je zřejmé že posloupnost (J) stanoví jednoznačně bod x 9 a naopak není-li x bodem dělicím stanoví bod x jednoznačně příslušnou posloupnost (J). 4 ) Označím pro další úvahy k n směrnici n-té lomené čáry v intervalu J n ); x l n x p n levý resp. pravý krajní bod intervalu J n ; konečně symbolem J n značím též délku intervalu J n. Uvažujme nyní libovolný bod <x> Bolzanovy čáry; ten je jednoznačně stanoven příslušnou posloupností (J) (to platí i pro body dělicí). Mohou pak nastat tyto případy: 1. Buď tato posloupnost obsahuje jen konečný počet J n a J IV tedy nekonečně mnoho J 1 nebo J 111 (nebo obojích); k bodu <JC> existuje bod sdružený <^> vzhledem k J n takový že spojnice <x> (x n } má směrnici k n6 ); roste-li n do nekonečna konvergují J n a tedy 4 ) Tato úvaha platí i pro body dělicí s následujícími změnami: a) od jistého n počínaje leží x na hranici všech J n ; b) bodu x jsou zde přiřazeny dvě posloupnosti (J) jedna v níž od jistého n jsou samá J 1 druhá v níž od jistého n jsou samá J IV ; pouze bodu x = 0 přísluší jediná posloupnost JÍ J 2 J\... Ji... a bodu x = 1 jediná posloup- «/-*c+ r IV r IV r IV r IV nosí J 1 J 2 J 3... j n... 5 ) Poznamenávám jednou provždy: je-li J n+1 buď J l n+1 nebo J" +1 je fc n+1 = fc ; je-li j" + 1 nebo J n x+1 je fc n+1 = k n ; protože fc 0 == 1 je fc n ^ 1 pro libovolné w. 6 ) V dalším směrnici spojnice bodů <x> <x'> označuji krátce A(x x').
5 O funkci Bolzanově " * i \ x - jcí = J /2 k nule fc roste do nekonečna (viz pozn. 5 pod čarou); nemůže tedy v bodě x existovat konečná derivace. 2. Nebo tato posloupnost obsahuje nekonečně mnoho J" nebo J lv (nebo obojích); potom ke každému 1V lze nalézt n > N takové že J n+1 je j" + 1 nebo J n y+i. Existují opět body sdružené k <x> a to <x^> vzhledem k J n <X'> vzhledem k J +1 takové že A\ x 9 x n) = Kn 9 A\ x 9 x n) = ^/i+l Ale s rostoucím N roste i n do nekonečna x' n x' konvergují k x fc + i = k n (viz pozn. 5 pod čarou). V tomto případě neexistuje tedy v bodě x derivace konečná ani nekonečná. Body dělicí (až na bod x = 1) můžeme zahrnout pod případ 1. (viz pozn. 4 pod čarou); body sdružené <X> leží potom od jistého n všechny vpravo od <x> takže v bodech dělicích neexistuje konečná derivace zprava. Ale dělicí body (až na bod x = 0) lze zahrnout též pod případ 2.; potom x' n9 x" n leží od jistého n všechny vlevo od x takže v dělicích bodech neexistuje derivace zleva ani nekonečná. Konečně poznamenávám: je-li v posloupnosti (J) nekonečně mnoho J l n nebo j" 1 i nekonečně mnoho j " nebo J* v je lim sup k(x x') = + oo lim inf X(x x') = oo. x'-*x x'-+x Tím je naše věta úplně dokázána. II Dokáži nyní: v žádném vnitřním bodě intervalu [01] neexistuje ani nekonečná derivace. K tomu cíli stanovím nejprve dolní a horní hranici Bolzanovy funkce v intervalu [01]. Bolzanova funkce nemůže nabývat své dolní hranice v intervalu [1/21] neboť/(x + + 1/2) = f(x) + 1/2 pro x = 1/2. Tato dolní hranice musí být dále nekladná. Předpokládejme že by nastávala pro x z intervalu [3/81/2]. Definuji-li bod x příslušnou posloupností (J) bude ale tedy Ji = 8' x = i Ifc^flfc^l 8' f\ x i) J.šfJ-i; = i' k i = 1; Ale /(*J + iw(*;.)nin->takže f\ x n+1) = f\ X l) ~"8 8"~8-8-8"'-- "~ 8* šli)»
6 64 Vojtěch Jarník a tedy tím spíše fw+om-áa-i)- 1^ pro libovolné n 9 a tedy i f(x) = lim/(xi +1 )^i n-+oo což odporuje předpokladu f(x) ^ 0. Musí tedy funkce Bolzanova nabývat své dolní hranice v intervalu [0 3/8]; ale na tento interval mohu použít téhož postupu (viz (A)) atd.; takže dostávám: Bolzanova funkce nabývá své dolní hranice pro x _^ (3/8)" kde n je libovolné tj. funkce Bolzanova má v intervalu [01] dolní hranici 0 které nabývá pouze pro x = 0. Použijeme-li poznámky (A) můžeme ihned obecněji říci: v libovolném n-tém dělicím intervalu nabývá Bolzanova funkce své dolní nebo horní hranice na levém kraji toho intervalu a to podle toho má-li n-tá lomená čára v tomto intervalu směrnici kladnou či zápornou. Např. v intervalu [7/81] je horní hranice Bolzanovy funkce 9/8 které nabývá pro x =7/8. Nyní snadno vyšetřím v kterém bodě nabývá funkce Bolzanova své horní hranice. Musí to být především v intervalu [1/21] (viz poznámka (B)); nemůže to však být v intervalu [7/81] neboť v něm je horní hranice 9/8 kdežto v intervalu [1/2 7/8] nabývá funkce hodnot větších. Je tedy A l ~ 2 > A l""8~" 8* Obdobně uvažuji v tomto intervalu [x[ 9 xf] atd. a dostávám obecně *;l = i[i + i + (i) (ir- 1 L *ř = --ft-+! + +(Ir- 1 ].- Společná limita těchto dvou posloupností je x = 4/5 příslušná hodnota f(x) je /(*) = i[i + i + (i) ]-! Přihlížejíce k (A) můžeme říci: Funkce Bolzanova má v intervalu [01] absolutní minimum 0 pro x = 0 9 absolutní maximum 4/3 pro x = 4/5; lokální extrémy jsou definovány takto: je-li \a 9 b] libovolný n-tý dělicí interval a k směrnice n-té lomené čáry v něm 9 sestrojme bod o souřadnicích (M) x = a + (6 - a) V = M + l[f(b) - f(a)] = f(a) + fk(b - a) ; tento bod dává lokální extrém Bolzanovy funkce a to maximum nebo minimum podle toho 9 je-li k kladné či záporné. Jiných extrémů není; můžeme především vyloučit body dělicí (neboť v těch funkce zleva osciluje viz odst. I). Kdyby bod x 0 byl nějaký lokální extrém Bolzanovy funkce byl by absolutním extrémem v jistém intervalu [x 0 a x 0 + e]. Protože pak intervaly J n příslušné posloupnosti (J) jsou od jistého n obsaženy uvnitř intervalu
7 O funkci Bolzanově 65 [x 0 8 x 0 + _] má funkce Bolzanova v intervalu J n absolutní extrém v bodě x 0 jenž leží uvnitř intervalu J n ; je tedy x 0 = x l n + f(x{j x ) tj. bod x 0 je jedním z bodů množiny M. Tedy body v nichž nastávají lokální extrémy Bolzanovy funkce tvoří množinu spočetnou všude hustou v intervalu [01] a nám úplně známou. Tyto výsledky postačí k důkazu že Bolzanova funkce nemá ani nekonečnou derivaci v žádném vnitřním bodě intervalu [0 1]. Jak z odst. I víme stačí uvažovat body x jejichž posloupnost (j) obsahuje pouze intervaly J\ J m od jistého n počínaje; prvních několik intervalů v nichž to splněno není mohu vynechat (viz (A)). Mimoto můžeme vyloučit případ že (J) obsahuje (od jistého indexu) samá J\ neboť potom by x byl bod dělicí v němž derivace neexistuje (odst. I). Dokáži především že posloupnost (J) nesmí obsahovat nekonečně mnoho dvojic J" 1 j"+ 1. Neboť potom by bylo možno ke každému IV nalézt n > N takové že po sobě následují intervaly J n J lf J 2. Existuje především k bodu <x> bod sdružený <X> vzhledem k J n takový že 2(x x n ) = = k n. Dále je /W>/^) + fm n +.f/c w. j n f(x)>f(4) + 1 ÚKJ n (K = (!)"). K intervalu J n přiléhá zprava n-tý dělicí interval J* délky j směrnice n-té lomené čáry je v něm k* = -- & (neboť J n je buď J l n nebo Jj"). Tedy minimum v intervalu J* nastává pro hodnotu a -= x p + - 7* == x* 4- J tedy 0 < a x < ~J n a platí Tedy f(a n ) = f(x>) + f **J* - f(x l n) + k n J n -ly. Ik n - f(x n ) + {im. X(x a n ) =- M ~ 'to < -(if - H) - SK -- -fck w x - a kde číslo fe > 0 nezávisí na n. Roste-li nyní IV do nekonečna roste i n i /c do nekonečna x n i a konvergují k x a platí /l(x x^) = fe 2(x a n ) < &fc n. Je tedy zřejmé že v tomto případě neexistuje v bodě x derivace ani nekonečná a nadto je (^ lim sup /(*)-/(*') = + m > i iminf /(*)-/(*') = _ oo. x'-*x X X x'-*x X X Obdobný výsledek dostaneme předpokládáme-li že posloupnost (J) obsahuje nekonečně mnoho dvojic J* J* +1 (a ovšem též nekonečně mnoho J 111 ). 7 ) 7 ) Stačí uvažovat trojici intervalů j" 1 J l n+l9 Jl+2-
8 66 Vojtech Jarník Zbývá tedy jedině vyšetřovat posloupnosti (J) v nichž se od jistého indexu střídají intervaly j\ J 111. Vynecháme-li konečný počet intervalů na počátku zbývá vyšetřit bod definovaný posloupností rl rlll rl TI TIII J l> J 2 9 J J 3... J2n+1> 2n + 29 (který je ovšem reprezentantem celé spočetné bodové množiny jako všude v těchto úvahách). Platí (označíme-li [01] = J 0 ) tedy X 0 = 0 Xj = 0 *2n+l = X 2n 9 ^0 =1> K = (3)" J 0 = 1 J n = (g) n ; x 2n + 2 = x 2n+l + 2^2n+\ í Án+2 = *L + Ki) 2l+1 = ib + (!) 3 + (!) (i) 2n+1 ]. /(^n+2)=/(*y + fc 2B+1 J 2B+1 = H + ( ) 3 + ( ) ( ) 2rt+i ] čili v limitě x = 12/55 f(x) = 20/39. Obdobně je ovšem (podle (A)) x = x 2n + 7-5J 2rt fyx) = /(x 2n ) + jgk 2n J 2n. Existuje nyní především bod <x 2n > sdružený s <x> vzhledem k J 2n takže je A(x x 2n ) = = fe 2n ; označme si dále x 2n bod x 2n + \j 2n \ platí /(x 2n ) = f(x l 2n ) + jk 2n J 2n. Potom 20 _ 1 A(x x 2n ) = \r2n = ~~bk 2n 55 "" 2 kde fe > 0 je nezávislé na n. Tedy ani zde neexistuje nekonečná derivace a nadto platí zde opět vztahy (1). Tím je věta vyslovená na počátku tohoto odstavce úplně dokázána. III Derivace neexistuje jak jsme viděli ani konečná ani nekonečná v žádném vnitřním bodě intervalu [01]. Neexistuje však v některých bodech aspoň derivace zprava nebo zleva? Uvažujme k tomu cíli body v nichž nastává extrém při čemž ovšem stačí omezit se na bod x = 4/5 8 ). Je/(x) = 4/3 a obdobně ovšem (podle (A)) * = *J + J» /(*)=/tá) + M. B ) Vizodst. II.
9 O funkci Bolzanově Platí ^ X n+1 ~~ X n + 2^ */i+l ~~ */t ~~ 8^«' Je-li x' v intervalu [xj x l n+ x ] je /(x')^/(x)-±/c n J- je-li x" v intervalu [x +1 x ] je (viz(b)); /(x") <í /(x>) + \J k - /(x 1 ) + J-fe_. Protože 0 < x - x' < / 0 < x" - x < J je tedy /Ěá^ĚJ > kk rik) < _ 6 _ H» pří čemž fc > 0 nezávisí na n. Ale každé x' < x leží v jistém intervalu [x«-xjí +1 ]; konverguje-li x' ku x roste n a tedy i k n = (5/3)" do nekonečna. Je tedy *'- - X X a obdobně /(x)-/(x") r hm J 1 -) r = -co. x"-*x+ X X Tedy v bodě x = 4/5 existuje derivace zleva rovná +oo a derivace zprava rovná oo. Užijeme-li poznámky (A) dostáváme ihned: Funkce Bolzanova má derivaci zleva -f* oo a zprava oo v bodech kde má lokální maximum; v minimech je derivace zleva oo zprava +oo. Je možné aby derivace zleva i zprava existovaly obě současně ještě v jiných bodech? Můžeme především vyloučit body dělicí (derivace zleva neexistuje). Dále nesmí příslušná posloupnost obsahovat nekonečně mnoho J 11 jak snadno dokážeme. Je-li totiž J l n\ x a k n > O je Je tedy f( X n) + \KJn " \ - \KJn ú f( x ) ú f( x ) + fkj n. %xj)>(i-^)fc n Uvažuji-li za druhé bod (0<x-xj< J ). x" - v J «*n ~~ A n ~ 5 * 8»»
10 68 Vojtěch Jarník je a tedy fw)=f(4) +!-ÍM n (0<x-x"< J ) X[x x n ) < (3. g g) k n. Obdobné nerovnosti pouze se změnou znamení < platí i pro k n < 0. Z toho snadno plyne že derivace zleva neexistuje obsahuje-li (J) nekonečně mnoho J IV. Zbývá tudíž pouze uvažovat posloupnosti (J) jež obsahují pouze J 1 a J m ne však samá J\ Potom však platí vztah (l) a kdyby existovala derivace zleva i zprava musila by být jedna + 00 druhá 00 tj. v tomto bodě by nastával extrém. Tedy: Obě derivace zleva i zprava existují současně jen v bodech spočetné množiny M (odst. II) a je tam vždy jedna z nich rovna + oo druhá 00. Obr. 2 Dosud jsme dostali derivace zprava i zleva nekonečné. Je možné aby v některém bodě existovala derivace zprava nebo zleva konečná! Vyšetřujme nejprve derivaci zleva. Příslušné (J) jak víme z odst. III smí obsahovat od jistého indexu pouze J 1 a J m (ne však samá J 1 ). Je-li J t a <x^> bod sdružený s <x> vzhledem k J je k{x x n ) = k n ; ale x n < x \k n \ roste do nekonečna současně s n tedy konečná derivace zleva nemůže existovat.
11 O funkci Bolzanově 69 Vyšetřujme dále derivaci zprava. Obsahuje-li (J) nekonečně mnoho J\ je opět A(x x' n ) = = k n pro nekonečně mnoho n při čemž x n > x (neboť je-li J l n+1 a <X> je sdružený bod s <x> vzhledem k J n je zde x n > x). Zbývají tedy posloupnosti (J) jež obsahují (od jistého indexu) pouze J l \ J ll \ J IV ne však samá J IV (potom by to totiž byl bod dělicí v němž konečná derivace zprava neexistuje viz odst. I). Budiž nyní n takové zeje j" + 1 nebo j" + 1. Potom bod <x> leží v obdélníku jehož strany mají rovnice x = x n + gj n x = x n + gj 3> = yí + (!- s) KJn y = yi + f M. Budiž nyní (x' /) libovolný bod tohoto obdélníku a spojme ho s body Bolzanovy čáry <(*!> <a 2 > <a 3 > o souřadnicích a ř /? (viz obr. 2) kde «i = * - Pi = yl <* 2 = x - ^J jj 2 = y + ^k n J n a 3 = X n 64 J «' V3 = yn "~" 64^. J Označme x' = x n + ^J y' = yí + rjk n J n ; potom směrnice těch spojnic budou y'-pi (v - i) fcnj y'-p = n 2 = (n- i - iv) ^J x' - ({ - i) J ' x' - a (É - i + ) J ai 2 n ' y " fe = (>> -1 + á) fc n J x' - a 3 ({ ) J " Probíhá-li bod (x' /) daný obdélník je obor pro 7/ 3 <^^^7 * * -^ * <^- 4 tj. nezávislý na n. Tyto směrnice jsou spojité funkce í/ v daném oboru. Sestrojme si v každém bodě (x' y) rozdíl mezi největší a nejmenší z těchto tří směrnic; ten bude tvaru <p( rj). fe kde <p(š> *]) J e spojitá funkce // nezávislá na n. Protože pro žádnou dvojici hodnot // nejsou všechny tři směrnice stejné je <p( 9 *i) > 0 v daném oboru a tedy i jeho minimum v daném oboru je jisté číslo A > 0 nezávislé ovšem na n. Následkem toho můžeme říci: máme-li libovolný interval J n posloupnosti (J) takový že je J n+1 nebo j" + 1 existují v intervalu J n napravo od x dva body x' n9 x n takové že ^(*>x)-%<)mm- Takových hodnot n je zřejmě nekonečně mnoho; nechme n růst do nekonečna těmito hodnotami. Poněvadž pak s rostoucím n konvergují x^ x n ku x a je stále fe n }z 1 nemůže existovat
12 70 Vojtěch Jarník konečná limita lim A(x x'). x'->x + Tím je proveden důkaz: V žádném bodě nemá Bolzanova funkce konečnou derivaci zprava ani zleva. Obrátím se nyní k číslům derivovaným. Čtenář snadno odvodí postupem analogickým odstavci III následující větu: V dělicích bodech existuje derivace zprava (nekonečná); derivovaná čísla zleva jsou konečná různá a co do absolutní hodnoty stejná. Dokažme: Existují body v nichž všechna čtyři derivovaná čísla jsou konečná. Uvažujme bod definovaný posloupností J" J"... J"... Zde je fc n = (-l)" J = ( )" x l n+i=x l n + p n9 /K + i)=/w) + (-i) n. y n > z čehož snadno plyne x = 3/7 f(x) = 5/9; obdobně x = x l n+lj n /(*) =/(* )+ (-l)".fj (viz (A)). Je-li x 2n = x' = x l 2n+i je Tedy f(x 2n ) = f(x') = f(x 2n ) + ÍJ 2n \1 ~~ 81 ^2n -Š X X' ^ J 2n. /(x) - f(x')\ < aj 2n \x - x'\ > b J 2n kde a b jsou dvě čísla kladná nezávislá na n; obdobné nerovnosti platí je-li x l 2n+1 ^ x' ^ ^ x l 2n+2- Ale každý bod x' vlevo od x leží v jednom z intervalů \x l n9 x +1 ]; tedy pro všechna x' < x platí I/M-/0OI X x <c kde C > 0 nezávisí na x\ Obdobný výsledek platí pro body x" > x. Tedy vskutku všechna derivovaná čísla v bodě x = 3/7 jsou konečná (a ovšem podle odst. IV jsou potom derivovaná čísla zprava od sebe různá a též zleva).
13 O funkci Bolzanově 71 Naproti tomu dokáži větu: Existuje jistá bodová množina mohutnosti kontinua v níž je A(x) =. + oo A(x) = co A'(x)= +00 X (x) = -oo. 9 ) Uvažujme k tomu cíli posloupnosti (J) jež obsahují pouze intervaly J l n11 a trojice po sobě jdoucích intervalů (j" J l n+i J y n + 2 ) a to obojí v nekonečném počtu. Každá taková posloupnost (J) definuje jistý bod x a množina těchto posloupností F definuje jistou bodovou množinu E; body množiny E nejsou body dělicí a následkem toho je přiřazení bodů x a posloupností (J) vzájemně jednoznačné; mají tedy množiny E a F touž mohutnost. Ale posloupnost (J) množiny F je dána je-li dáno pořadí v jakém následují po sobě intervaly J m a trojice intervalů. Lze tedy psát (J) = A u A 2 A 3... A n... kde A n značí buď interval J ul nebo vytčenou trojici. Přiřaďme členu A n číslo a n = O je-li A n = J m a a n = 1 je-li A n trojice; potom množina F je vzájemně jednoznačně přiřazena množině * čísel a = ^ + ^ ^ rt kde a je rovno libovolně O nebo 1 pouze s tou podmínkou že není od jistého n stále a n = O ani stále a = 1. Je tedy a libovolné číslo intervalu [01] vyjma čísla tvaru p\2 n (p n celá). Tedy množina * má skutečně mohutnost kontinua a tedy i množina E. Zbývá dokázat že libovolný bod množiny E má vytčenou vlastnost. Ať je N jakkoliv velké existuje n > N takové že je Je tedy TIII TII TI TIV J n+u J n+2> J n+3> Jn + 4 kn+i = 3^«9 k n + 2 = 3k n k n + 3 = (3) k n. Existují pak body <x*> <x"> <x nn > (x n } 9 <*& Jn+u J n+i9 J n +3> takže platí sdružené s <x> vzhledem k intervalům AyX X n ) = K n Á[X X n ) = -jj/c Á\X X B ) = -^/C 9 ) Užívám označení Diniova: Á{x) = i im sup A*)-M Kx). i im inf ZižWííO f *'->*+ X X' *'-* + X X' >-> x x- X X' *'-*- X X
14 72 Vojtěch Jarník Je zřejmé že x l < x x > x n n xl 11 n > x x n < x. l Protože s rostoucímn roste i n i \k n \ do nekonečna x n x n konvergují ku xzprava x n x n zleva je vytčená věta zřejmá. Poznamenávám ještě že lze vytčenou množinu E podstatně rozšířit jakož i že lze stanovit další podrobnosti o derivovaných číslech Bolzanovy funkce. Ostatně čtenář snadno vyčte leckteré doplňky uvedených vět přímo z důkazů zde podaných. VI Ke konci poznamenávám ještě toto: Budiž bod x definován posloupností (J); potom x l = + a J j% kde a = n+1 xl n n n n 7; dále J n+1 = b n J n js kde předchozím hodnotám a n odpovídají po řadě hodnoty b n = Dále k n+1 = c n k n kde c n má po řadě hodnoty 5/3 1 5/3 1; konečně y l = n+1 y!t + d n k n J n j& kde d n má po řadě hodnoty Z těchto rekurentních vzorců snadno vyplývá: Každý bod intervalu [01] lze psát ve tvaru x a 0 Mi b 0 b 1 a 2 b 0 b 1 b 2 a z = +.r- + rr + z\ + > potom je (zavedu-li ještě b n c n = c n ) Л x Л _ "O d C 0 cpdi Ф\ Co c^c\d c l ö 2 2 c^cҳcгdъ c O c l c 2"3 ) ^г + 8 -тг І kde čísla a n b n c n d n souvisí podle této tabulky: a **n ь cn d n ' V extrémech je od jistého n stále a n = 4 takže všechny členy od jistého n počínaje tvoří řadu geometrickou; dostávám a 0 b 0 a 1 b 0 b 1 b 2... b w - 2^n-i 4 b 0 b x b 2... b n - 1 X e i - "T... T "1 " " 5 8" f(x \ = 4- C 4-4- C 0 C 1 C 2 ' C n-2"n-l 4 C 0 C t C 2... C B _ t ^ '" 8" 3 8 " '
15 O funkci Bolzanově 73 Tím jsou analyticky dány všechny extrémy mimo x = 0 volím-li za n a 0 a u... a n - x postupně všechny přípustné hodnoty (n = a t = ). Maximum nebo minimum nastává zřejmě podle toho je-li c 0 c 1 c 2... c _ i kladné či záporné čili což je totéž je-li a 0 + a^ a n _ x (nebo d 0 + d Y </ _!) sudé či liché. Zavedu-li parametr c = + -\ " a kladu-li a = podle toho je-li cc n = dostávám parametrické vyjádření Bolzanovy funkce jež podali K. Petr a K. Rychlík.
Časopis pro pěstování matematiky
Časopis pro pěstování matematiky Jiří Bečvář; Miloslav Nekvinda Poznámka o extrémech funkcí dvou a více proměnných Časopis pro pěstování matematiky, Vol. 81 (1956), No. 3, 267--271 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/117194
O dynamickém programování
O dynamickém programování 9. kapitola. Cauchy-Lagrangeova nerovnost In: Jaroslav Morávek (author): O dynamickém programování. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 65 70. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403801
Funkcionální rovnice
Funkcionální rovnice Úlohy k procvičení In: Ljubomir Davidov (author); Zlata Kufnerová (translator); Alois Kufner (translator): Funkcionální rovnice. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1984. pp. 88 92. Persistent
Základy teorie matic
Základy teorie matic 7. Vektory a lineární transformace In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 43--47. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401335 Terms of
Kongruence. 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti
Kongruence 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 3 9. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403653 Terms
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 27. Cyklické grupy In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 198--202. Persistent
Polynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře 2. kapitola. Neutrální a inverzní prvek. Grupa In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 15 28. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403713
Symetrické funkce. In: Alois Kufner (author): Symetrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp
Symetrické funkce Kapitola III. Symetrické funkce n proměnných In: Alois Kufner (author): Symetrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1982. pp. 24 33. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/404069 Terms
O dynamickém programování
O dynamickém programování 7. kapitola. O jednom přiřazovacím problému In: Jaroslav Morávek (author): O dynamickém programování. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 55 59. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403799
Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 21--24.
Neurčité rovnice 4. Nejjednodušší rovnice neurčité 2. stupně In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 21--24. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/402869
Determinanty a matice v theorii a praxi
Determinanty a matice v theorii a praxi 1. Lineární závislost číselných soustav In: Václav Vodička (author): Determinanty a matice v theorii a praxi. Část druhá. (Czech). Praha: Jednota československých
O dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 6. kapitola. Nejmenší společný násobek In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 73 79. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403569
Komplexní čísla a funkce
Komplexní čísla a funkce 3. kapitola. Geometrické znázornění množin komplexních čísel In: Jiří Jarník (author): Komplexní čísla a funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1967. pp. 35 43. Persistent URL:
Základy teorie matic
Základy teorie matic 23. Klasifikace regulárních párů matic In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 162--168. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401352 Terms
O dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 9. kapitola. Malá věta Fermatova In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 98 105. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403572
O rovnicích s parametry
O rovnicích s parametry 3. kapitola. Kvadratické rovnice In: Jiří Váňa (author): O rovnicích s parametry. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1964. pp. 45 [63]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403496 Terms
Úlohy o maximech a minimech funkcí
Úlohy o maximech a minimech funkcí 1. kapitola. Základní pojmy a nejjednodušší úlohy In: Jaromír Hroník (author): Úlohy o maximech a minimech funkcí. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1967. pp. 5 15. Persistent
Základy teorie matic
Základy teorie matic 16. Hodnost a nulita matice In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 106--115. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401345 Terms of use:
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Vojtěch Jarník O funkci Bolzanově Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 51 (1922), No. 4, 248--264 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109021 Terms of
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Josef Kounovský O projektivnosti involutorní Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 43 (1914), No. 3-4, 433--439 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109245
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Ladislav Klír Příspěvek ke geometrii trojúhelníku Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 44 (1915), No. 1, 89--93 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122380
O nerovnostech a nerovnicích
O nerovnostech a nerovnicích Kapitola 3. Množiny In: František Veselý (author); Jan Vyšín (other); Jiří Veselý (other): O nerovnostech a nerovnicích. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1982. pp. 19 22. Persistent
O mnohoúhelnících a mnohostěnech
O mnohoúhelnících a mnohostěnech I. Úhly a mnohoúhelníky v rovině In: Bohuslav Hostinský (author): O mnohoúhelnících a mnohostěnech. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1947.
Co víme o přirozených číslech
Co víme o přirozených číslech 2. Dělení se zbytkem a dělení beze zbytku In: Jiří Sedláček (author): Co víme o přirozených číslech. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1961. pp. 9 15. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403438
Konvexní útvary. Kapitola 4. Opěrné roviny konvexního útvaru v prostoru
Konvexní útvary Kapitola 4. Opěrné roviny konvexního útvaru v prostoru In: Jan Vyšín (author): Konvexní útvary. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1964. pp. 49 55. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403505
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 12. Základní pojmy o grupoidech In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 94--100.
Nerovnosti v trojúhelníku
Nerovnosti v trojúhelníku Úvod In: Stanislav Horák (author): Nerovnosti v trojúhelníku. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1986. pp. 5 12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/404130 Terms of use: Stanislav
Plochy stavebně-inženýrské praxe
Plochy stavebně-inženýrské praxe 10. Plochy šroubové In: František Kadeřávek (author): Plochy stavebně-inženýrské praxe. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1950. pp. 99 106.
Aritmetické hry a zábavy
Aritmetické hry a zábavy 1. Doplnění naznačených výkonů In: Karel Čupr (author): Aritmetické hry a zábavy. (Czech). Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1942. pp. 5 9. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/4329
Faktoriály a kombinační čísla
Faktoriály a kombinační čísla 5. kapitola. Několik otázek z matematické statistiky In: Jiří Sedláček (author): Faktoriály a kombinační čísla. (Czech). Praha: Mladá fronta, 964. pp. 50 59. Persistent URL:
Polynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře Výsledky cvičení a návody k jejich řešení In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 94 [102]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403718
Úvod do neeukleidovské geometrie
Úvod do neeukleidovské geometrie Obsah In: Václav Hlavatý (author): Úvod do neeukleidovské geometrie. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1926. pp. 209 [212]. Persistent URL:
Topologické prostory. S dodatky: J. Novák, Konstrukce některých význačných topologických prostorů; M. Katětov, Plně normální prostory
Topologické prostory. S dodatky: J. Novák, Konstrukce některých význačných topologických prostorů; M. Katětov, Plně normální prostory 5. Axiomy oddělování In: Eduard Čech (author); Josef Novák (author);
Úvod do filosofie matematiky
Úvod do filosofie matematiky Axiom nekonečna In: Otakar Zich (author): Úvod do filosofie matematiky. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1947. pp. 114 117. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403163
O dynamickém programování
O dynamickém programování 2. kapitola. Vlastnosti minim a maxim In: Jaroslav Morávek (author): O dynamickém programování. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 12 22. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403794
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Ferdinand Pietsch Výpočet cívky pro demonstraci magnetoindukce s optimálním využitím mědi v daném prostoru Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 62 (1933),
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 13. Homomorfní zobrazení (deformace) grupoidů In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Gabriel Blažek O differenciálních rovnicích ploch obalujících Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 2 (1873), No. 3, 167--172 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109126
Aplikace matematiky. Terms of use: Aplikace matematiky, Vol. 3 (1958), No. 5, 372--375. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/102630
Aplikace matematiky František Šubart Odvození nejvýhodnějších dělících tlaků k-stupňové komprese, při ssacích teplotách lišících se v jednotlivých stupních Aplikace matematiky, Vol. 3 (1958), No. 5, 372--375
Analytická geometrie a nerovnosti
Analytická geometrie a nerovnosti 1. kapitola. Předběžné poznámky. Polorovina In: Karel Havlíček (author): Analytická geometrie a nerovnosti. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1967. pp. 4 14. Persistent URL:
Několik úloh z geometrie jednoduchých těles
Několik úloh z geometrie jednoduchých těles Úlohy ke cvičení In: F. Hradecký (author); Milan Koman (author); Jan Vyšín (author): Několik úloh z geometrie jednoduchých těles. (Czech). Praha: Mladá fronta,
Co víme o přirozených číslech
Co víme o přirozených číslech 4. Největší společný dělitel a nejmenší společný násobek In: Jiří Sedláček (author): Co víme o přirozených číslech. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1961. pp. 24 31. Persistent
Kongruence. 4. kapitola. Kongruence o jedné neznámé. Lineární kongruence
Kongruence 4. kapitola. Kongruence o jedné neznámé. Lineární kongruence In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 43 54. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403656
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kadeřávek Zcela elementární důkaz Pelzova rozšíření Daudelinovy věty Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 36 (1907), No. 1, 44--48 Persistent
Zlatý řez nejen v matematice
Zlatý řez nejen v matematice Zlaté číslo a jeho vlastnosti In: Vlasta Chmelíková author): Zlatý řez nejen v matematice Czech) Praha: Katedra didaktiky matematiky MFF UK, 009 pp 7 Persistent URL: http://dmlcz/dmlcz/40079
Základy teorie matic
Základy teorie matic 10. Ortogonální matice In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 59--72. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401338 Terms of use: Akademie
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
O dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 5. kapitola. Největší společný dělitel In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 61 72. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403568
Plochy stavebně-inženýrské praxe
Plochy stavebně-inženýrské praxe 9. Plochy rourové In: František Kadeřávek (author): Plochy stavebně-inženýrské praxe. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1950. pp. 95 98. Persistent
Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, pp
Neurčité rovnice 2. Lineární rovnice o dvou neznámých In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 10 14. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/402867
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kaňka Důsledky akusticko-dynamického principu. [V.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 47 (1918), No. 2-3, 158--163 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122325
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Vladimír Kořínek Poznámky k postgraduálnímu studiu matematiky učitelů škol 2. cyklu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 12 (1967), No. 6, 363--366 Persistent
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 2. Rozklady v množině In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 22--27. Persistent
Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862 1987
Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862 1987 Zdeněk Horský Písemnosti z pozůstalosti prof. dr. A. Seydlera In: Libor Pátý (editor): Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862
Nerovnosti a odhady. In: Alois Kufner (author): Nerovnosti a odhady. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp
Nerovnosti a odhady Úvod In: Alois Kufner (author): Nerovnosti a odhady. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1976. pp. 3 10. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403880 Terms of use: Alois Kufner, 1975 Institute
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Matyáš Lerch K didaktice veličin komplexních. [I.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 20 (1891), No. 5, 265--269 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/108855
Booleova algebra. 1. kapitola. Množiny a Vennovy diagramy
Booleova algebra 1. kapitola. Množiny a Vennovy diagramy In: Oldřich Odvárko (author): Booleova algebra. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 5 14. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403767 Terms of
Faktoriály a kombinační čísla
Faktoriály a kombinační čísla 2. kapitola. Kombinační číslo In: Jiří Sedláček (author): Faktoriály a kombinační čísla. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1985. pp. 26 36. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/404114
Zlatý řez nejen v matematice
Zlatý řez nejen v matematice Příloha A In: Vlasta Chmelíková (author): Zlatý řez nejen v matematice. (Czech). Praha: Katedra didaktiky matematiky MFF UK, 2009. pp. 157 166. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/400805
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kaňka Důsledky akusticko-dynamického principu. [IV.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 47 (1918), No. 1, 25--31 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/124004
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 4. Speciální rozklady In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 35--40. Persistent
Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, pp
Neurčité rovnice 3. Neurčité rovnice 1. stupně o 3 neznámých In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 15 20. Persistent URL: http:dml.czdmlcz402868
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Emil Calda; Oldřich Odvárko Speciální třídy na SVVŠ v Praze pro žáky nadané v matematice a fyzice Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 13 (1968), No. 5,
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Václav Simandl Poznámka ke kombinacím daného součtu z čísel přirozené řady číselné Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 46 (1917), No. 2-3, 155--159
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 11. Násobení v množinách In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 89--93. Persistent
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Josef B. Slavík; B. Klimeš Hluk jako methodická pomůcka při zjišťování příčin chvění v technické praxi Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 2 (957), No.
Jaká je logická výstavba matematiky?
Jaká je logická výstavba matematiky? 2. Výrokové vzorce In: Miroslav Katětov (author): Jaká je logická výstavba matematiky?. (Czech). Praha: Jednota československých mathematiků a fysiků, 1946. pp. 15
Faktoriály a kombinační čísla
Faktoriály a kombinační čísla 7. kapitola. Různé In: Jiří Sedláček (author): Faktoriály a kombinační čísla. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1964. pp. 72 81. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403522 Terms
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jaroslav Bílek Pythagorova věta ve třetí třídě středních škol Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 66 (1937), No. 4, D265--D268 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/123381
IX. Vyšetřování průběhu funkce
IX. Vyšetřování průběhu funkce Úvodní poznámky: Cíl: vyšetřit průběh dané funkce f. Zahrnuje: základní vlastnosti: D(f), spojitost, limity v krajních bodech, průsečíky s osami souřadnic, intervaly, kde
Základy teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 26. Deformace a věty izomorfismu grup In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 192--197.
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Václav Hübner Stanovení pláště rotačního kužele obsaženého mezi dvěma sečnými rovinami Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 33 (1904), No. 3, 321--331
Aplikace matematiky. Josef Čermák Algoritmy. 27. PSQRT. Řešení soustavy rovnic se symetrickou pozitivně definitní
Aplikace matematiky Josef Čermák Algoritmy. 27. PSQRT. Řešení soustavy rovnic se symetrickou pozitivně definitní (2m + 1) diagonální maticí Aplikace matematiky, Vol. 17 (1972), No. 4, 321--324 Persistent
Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech
Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech 1. července 2008 1 Funkce v R n Definice 1 Necht n N a D R n. Reálnou funkcí v R n (reálnou funkcí n proměnných) rozumíme zobrazení
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Josef Langr O čtyřúhelníku, jemuž lze vepsati i opsati kružnici Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 28 (1899), No. 3, 244--250 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122234
Derivace a monotónnost funkce
Derivace a monotónnost funkce Věta : Uvažujme funkci f (x), která má na intervalu I derivaci f (x). Pak platí: je-li f (x) > 0 x I, funkce f je na intervalu I rostoucí. je-li f (x) < 0 x I, funkce f je
Kongruence. 5. kapitola. Soustavy kongruencí o jedné neznámé s několika moduly
Kongruence 5. kapitola. Soustavy kongruencí o jedné neznámé s několika moduly In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 55 66. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403657
Komplexní čísla a funkce
Komplexní čísla a funkce 2. kapitola. Kvadratická rovnice a odmocnina z komplexního čísla In: Jiří Jarník (author): Komplexní čísla a funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1967. pp. 20 34. Persistent URL:
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jaroslav Šafránek Některé fysikální pokusy s katodovou trubicí Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 66 (1937), No. 4, D285--D289 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/123398
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Josef Štěpánek O rovnicích kulového zrcadla vypuklého a čoček rozptylných Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 57 (1928), No. 2, D17--D20 Persistent
Aritmetické hry a zábavy
Aritmetické hry a zábavy 3. Soustavy číselné In: Karel Čupr (author): Aritmetické hry a zábavy. (Czech). Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1942. pp. 12 15. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403031
Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce
Přednáška 11, 12. prosince 2014 Závěrem pasáže o spojitých funkcích zmíníme jejich podtřídu, lipschitzovské funkce, nazvané podle německého matematika Rudolfa Lipschitze (1832 1903). Fukce f : M R je lipschitzovská,
O nerovnostech. In: František Veselý (author): O nerovnostech. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp
O nerovnostech 8. Lineární programování In: František Veselý (author): O nerovnostech. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1963. pp. 58 70. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403477 Terms of use: František
Matematicko-fyzikálny časopis
Matematicko-fyzikálny časopis Václav Havel Poznámka o jednoznačnosti direktních rozkladů prvků v modulárních svazech konečné délky Matematicko-fyzikálny časopis, Vol. 5 (1955), No. 2, 90--93 Persistent
Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:
Přednáška 1. Definice 1.1. Nechť je množina. Funkci ρ : R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti: (1 pro každé x je ρ(x, x = 0; (2 pro každé x, y, x y, je ρ(x, y = ρ(y, x > 0; (3 pro každé
PANM 16. List of participants. http://project.dml.cz. Terms of use:
PANM 16 List of participants In: Jan Chleboun and Karel Segeth and Jakub Šístek and Tomáš Vejchodský (eds.): Programs and Algorithms of Numerical Mathematics, Proceedings of Seminar. Dolní Maxov, June
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Cornelius Plch Společný spůsob dokazování různých pouček a vzorců. [II.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 10 (1881), No. 5, 252--260 Persistent
5. Lokální, vázané a globální extrémy
5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Josef Janoušek O nepravidelném rozkladu světla Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 1 (1872), No. 5, 256--261 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122691
Goniometrické funkce
Goniometrické funkce 3. kapitola. Grafy goniometrických funkcí In: Stanislav Šmakal (author); Bruno Budinský (author): Goniometrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 90 108. Persistent URL:
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jan Novák Aritmetika v primě a sekundě Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 67 (1938), No. Suppl., D254--D257 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/120798
Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty
Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty Počítání se zlomky In: Hana Vymazalová (author): Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty. (Czech). Praha: Český egyptologický ústav
Kongruence. 2. kapitola. Kongruence a jejich základní vlastnosti
Kongruence 2. kapitola. Kongruence a jejich základní vlastnosti In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 10 20. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403654 Terms
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Vilém Jung Několik analytických studií o plochách mimosměrek (zborcených). [V.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 18 (1889), No. 6, 316--320 Persistent
Riemannův určitý integrál
Riemannův určitý integrál 1. Motivační příklad Příklad (Motivační příklad pro zavedení Riemannova integrálu). Nechť,. Vypočtěme obsah vybarvené oblasti ohraničené grafem funkce, osou a svislými přímkami
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jindřich Procházka Pokusy o interferenci a odrazu zvuku Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 67 (1938), No. Suppl., D197--D200 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/120811
Jaká je logická výstavba matematiky?
Jaká je logická výstavba matematiky? 9. Logický kalkul In: Miroslav Katětov (author): Jaká je logická výstavba matematiky?. (Czech). Praha: Jednota československých mathematiků a fysiků, 1946. pp. 96 101.
10 Funkce více proměnných
M. Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap. 10: Funkce více proměnných 16 10 Funkce více proměnných 10.1 Základní pojmy Definice. Eukleidovskou vzdáleností bodů x = (x 1,...,x n ), y = (y 1,...,y
Kombinatorika. In: Antonín Vrba (author): Kombinatorika. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp. 3 [6].
Kombinatorika Předmluva In: Antonín Vrba (author): Kombinatorika. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1980. pp. 3 [6]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403963 Terms of use: Antonín Vrba, 1080 Institute of
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Vavřinec Jelínek O některých úlohách z arithmografie. [II.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 24 (1895), No. 2, 132--136 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/120880