AKTUALIZACE Č.2 ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV

Transkript

1 DÍLO ETAPA ZPRACOVÁNÍ DÍLA ČÁST DÍLA AKTUALIZACE Č.2 ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV-ODBOR REGIONÁLNÍHO POŘIZOVATEL ROZVOJE KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ DATUM PROSINEC 2012

2 Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov (ÚAP ORP Krnov) pořízené v roce 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV POŘIZOVATEL MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO : ROZVOJE KRAJ : MORAVSKOSLEZSKÝ DATUM : PROSINEC 2012 ETAPA ZPRACOVÁNÍ : AKTUALIZACE Č.2 ČÁST : PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A. TEXTOVÁ ČÁST VYPRACOVAL : MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ZODPOVĚDNA OSOBA : ING.ZDEŇKA SVOBODOVÁ PODPIS : STRANA 2

3 OBSAH A. TEXTOVÁ ČÁST: I. Úvod 4 II. Vyhodnocení stavu a vývoje území 7 III. Zjištění hodnot v území 44 IV. Limity využití území 61 V. Závěr 64 Seznam zkratek 66 VI. Přílohy Přílohy - tabulky 68 VI.A-E Vybrané údaje o obcích 69 VI.F. Emise dle způsobu vytápění v obcích 74 VI.G. Kvalita povrchových a podzemních vod 75 VI.H. Seznam jevů a jejich uplatnění v grafické části podkladu pro rozbor udržitelného rozvoje území 76 Přílohy - kartogramy a schémata VI.1. Samosprávní uspořádání území 84 VI.2. Hustota osídlení 85 VI.3 Sídelní struktura a vztahy v území 86 VI.4. Pokrytí území územně plánovací dokumentaci 87 VI.5. Soudržnost obyvatel území - sociodemografické podmínky: VI změna počtu bydlících obyvatel v % (r ) 88 VI index stáří obyvatel(r.2007) 89 VI.6. Soudržnost obyvatel území - bydlení VI intenzita nové bytové výstavby v letech VI podíl bytů v rodinných domech v r VI.7. Hospodářské podmínky VI míra nezaměstnanosti (v % k ) 92 VI podíl zaměstnaných v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví,rybolov) 93 VI podíl obyvatel nad 14 let s vysokoškolským vzděláním (r.2001) 94 VI.8. Rekreace: - intenzita druhého bydlení (r.2007) 95 VI.9. Technická infrastruktura: VI zásobování pitnou vodou 96 VI obce se soustavnou kanalizací a ČOV 97 VI zásobování plynem 98 VI.10. Dopravní infrastruktura: VI kvalita dopravního napojení - železnice 99 VI kvalita dopravního napojení - silnice 100 VI.11. Horninové prostředí a geologie - ložiska nerostných surovin 101 VI.12. Životní prostředí: VI Staré zátěže území a kontaminované plochy 102 VI Čistota vodních toků 103 VI.13. Ochrana přírody a krajiny VI Koeficient ekologické stability - KES 104 VI Kategorizace lesa 105 VI Kvalita půdy 106 VI Kvalita vodních toků 107 VI Průmět zájmů ochrany přírody 108 Přílohy - schémata: VI.14. Páteřní komunikační síť Moravskoslezského kraje - poloha řešeného území vůči nadřazené komunikační síti 110 VI.15 Základní železniční síť v Moravskoslezském kraji - poloha řešeného území vůči nadřazené železniční síti 111 VI.16. Zásobování pitnou vodou - záměry 112 VI.17. Odvádění a čištění odpadních vod - záměry 113 B. GRAFICKÁ ČÁST: B.1. Výkres rozboru hodnot území 1 : B.2. Výkres limitů využití území 1 : B.3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : STRANA 3

4 I. ÚVOD Obsahem ÚAP ORP Krnov v souladu s vyhl. č.500/2006 Sb. jsou: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (obsahují textovou, grafickou a datovou část) Rozbor udržitelného rozvoje území (obsahují textovou a grafickou část), První ÚAP ORP Krnov vypracoval ing. arch. Jaroslav Haluza s týmem spolupracovníků. Aktualizaci č.1 vypracoval Městský úřad Krnov odbor regionálního rozvoje s využitím podkladů zpracovaných ing. arch. Jaroslavem Haluzou. Aktualizaci č. 2 vypracoval Městský úřad Krnov odbor regionálního rozvoje. V rámci aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území byly provedeny zejména tyto změny: byla soustředěna data poskytnutá poskytovateli údajů o území aktualizovaná data byla zapracována do jednotlivých výkresů v dotčených částech byla upravena textová část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území I.1. ÚDAJE O ÚZEMÍ Pokud se dále v textu hovoří o údaji o území, chápe se tímto : Údaje o území zahrnují informace nebo data: o o stavu území, o o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, o o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti, které se vyplňují do pasportu údaje o území. Pokud se dále v textu hovoří o poskytovateli údajů o území,chápe se tímto: o orgán veřejné správy, o jím zřízená právnická osoba, o vlastník dopravní infrastruktury, o vlastník technické infrastruktury. Na základě poznatků při soustřeďování údajů o území bylo rozhodnuto, že údaje budou členěny do dvou skupin : o garantované údaje o území: údaje byly zaslány poštou na CD společně s pasportem údaje o území údaje byly staženy z webových stránek poskytovatele údajů (pasport údaje o území byl zaslán poštou) údaje, které nebyly poskytnuty poskytovateli a byly nahrazeny údaji ze schválených územních plánů ve znění pozdějších změn (o těchto údajích existují v centrální databázi na adrese další informace o jejich vzniku a schválení - registrační listy) o negarantované údaje o území: údaje, které byly poskytnuty bez pasportu údaje o území, ale schopné zapracování do ÚAP (zpravidla v digitální formě) údaje, které byly poskytnuty bez pasportu údaje o území a v podobě, ve které je nebylo možné přímo zapracovat do ÚAP ( údaje byly na nekvalitní tiskové kopii, na papíře) údaje, které projektant považuje za věrohodné, pocházející z jiných zdrojů (studie, ÚTP, rozpracovaná ÚPD, aj.) údaje získané z průzkumů Vzhledem k tomu, že dle 28 zák.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn zodpovídají za správnost údajů jejich poskytovatelé, bylo rozhodnuto, že u garantovaných údajů nebudou prováděny žádné úpravy a údaje budou zapracovány tak jak je projektant obdržel (Některé zjištěné chyby a nedostatky jsou dokumentovány v samost. kapitole a v metadatech údajů prvních ÚAP). Jednotlivé údaje o území, pokud se nevyskytovaly v příloze A vyhl. č.500/2006 Sb. a vyhl. č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších změn, byly uvedeny do souladu s pojmy uvedenými v úkolu Sjednocení v oblasti digitálního zpracování územně plánovací dokumentace ( vyprac. ing. arch. J. Haluza, ing. arch. A. Hladík, ing. arch. P. Koubek). I.2. MAPOVÉ PODKLADY Jako hlavní mapový podklad pro sestavení jednotlivých výkresů byla pro ÚAP ORP Krnov použita montáž katastrálních map za celé řešené území v digitální formě. Podklad sestává z : a) Digitálních katastrálních map (DKM) obsahují všechny parcely daného území, včetně bývalých parcel ZE, které jsou převedeny na parcely katastru nemovitostí. Zobrazují platný aktuální stav katastru. Grafika map je vektorová. b) Katastrálních map digitalizovaných (KMD) Obsah KMD je formálně analogii DKM, tj. i zde jsou již parcely ZE převedeny na parcely KN. c) Ostatních podkladů - orientační mapy parcel, aj. - digitalizované rastrové mapy 1:2880 provedené v režii pořizovatele ÚAP Další mapové podklady použité pro vypracování UAP: a) Základní mapa 1: s využitím dat ZABAGED. Data jsou v souřadnicovém systému S- JTSK a výškovém systému Balt po vyrovnání. Součástí dat ZABAGED je výstup z databáze GEONAMES ve formátu DGN, který obsahuje standardizované názvosloví Základní mapy ČR 1 : b) Rastrová Základní mapa ČR 1 : (RZM 50) Vzhledem k tomu,že velká část řešeného území nemá dosud zpracovanou DKM popř. KMD, lze předpokládat v blízké budoucnosti nutnost aktualizace v georeferencování vložených údaj (viz. kap. I.2. v prvních ÚAP ORP Krnov). STRANA 4

5 I.3. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Území řešené ÚAP ORP Krnov sestává z těchto obcí / katastrálních území: BOHUŠOV k.ú. Bohušov,k.ú. Kašnice u Bohušova, k.ú. Dolní Povelice, k.ú. Karlov u Bohušova, k.ú. Nová Ves u Bohušova BRANTICE k.ú. Brantice, k.ú. Radim u Brantic BÝKOV-LÁRYŠOV k.ú. Býkov ČAKOVÁ k.ú. Čaková DÍVČÍ HRAD k.ú. Dívčí Hrad, k.ú. Sádek u Dívčího Hradu, k.ú. Životice u Dívčího Hradu HEŘMANOVICE k.ú. Heřmanovice HLINKA k.ú. Hlinka HOLČOVICE k.ú. Dlouhá Ves,k.ú. Hejnov, k.ú. Holčovice, k.ú. Jelení u Holčovic, k.ú. Komora k.ú. Spálené HOŠŤÁLKOVY k.ú. Hošťálkovy, k.ú. Křížová ve Slezsku, k.ú. Staré Purkartice, k.ú. Vraclávek JANOV k.ú. Janov JINDŘICHOV k.ú. Arnultovice u Jindřichova, k.ú. Jindřichov ve Slezsku KRASOV k.ú. Krasov KRNOV k.ú. Krásné Loučky, k.ú. Krnov - Horní Předměstí, k.ú. Opavské Předměstí LICHNOV k.ú. Dubnice, k.ú. Lichnov u Bruntálu LIPTAŇ k.ú. Bučávka, k.ú. Horní Povelice, k.ú. Liptaň MĚSTO ALBRECHTICE k.ú. Burkvíz, k.ú. Česká Ves u Města Albrechtic, k.ú. Dlouhá Voda, k.ú. Hynčice u Krnova, k.ú. Linhartovy, k.ú. Město Albrechtice k.ú. Opavice k.ú. Piskořov, k.ú. Valštejn, k.ú. Ztracená Voda OSOBLAHA k.ú. Osoblaha, k.ú. Studnice u Osoblahy PETROVICE k.ú. Petrovice ve Slezsku RUSÍN k.ú. Hrozová, k.ú. Matějovice, k.ú. Rusín, SLEZSKÉ PAVLOVICE k.ú. Slezské Pavlovice SLEZSKÉ RUDOLTICE k.ú. Koberno, k.ú. Městys Rudoltice, k.ú. Nový Les, k.ú. Pelhřimovy, k.ú. Ves Rudoltice, k.ú. Víno TŘEMEŠNÁ k.ú. Třemešná, k.ú. Rudíkovy ÚVALNO k.ú. Úvalno VYSOKÁ k.ú. Bartultovice, k.ú. Pitárné, k.ú. Vysoká ve Slezsku ZÁTOR k.ú. Zátor, k.ú. Loučky u Zátoru Schéma samosprávního uspořádání území viz schéma VI.1. I.4. ZJIŠŤOVANÉ ÚDAJE: V souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb. přílohou č. 1 část A byly v ÚAP ORP Krnov zpracovány tyto údaje: Řádek číslo Sledovaný jev 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení STRANA 5

6 Řádek číslo Sledovaný jev 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 6. památková zóna včetně ochranného pásma 7. krajinná památková zóna 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, popřípaděsoubor, včetněochranného pásma 10. památka UNESCO včetněochranného pásma 11. urbanistické hodnoty 12. region lidové architektury 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19. místo významné události 20. významný vyhlídkový bod 21. územní systém ekologické stability 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24. přechodněchráněná plocha 25. národní park včetnězón a ochranného pásma 26. chráněná krajinná oblast včetně zón 27. národní přírodní rezervace včetněochranného pásma 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29. národní přírodní památka včetněochranného pásma 30. přírodní park 31. přírodní památka včetně ochranného pásma 32. památný strom včetně ochranného pásma 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34. NATURA evropsky významná lokalita 35. NATURA ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37. lesy ochranné 38. les zvláštního určení 39. lesy hospodářské 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 46. zranitelná oblast 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod 48. vodní nádrž 49. povodí vodního toku, rozvodnice 50. záplavové území Řádek číslo Sledovaný jev 51. aktivní zóna záplavového území 52. území určené k rozlivům povodní 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem 54. objekt / zařízení protipovodňové ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetněochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57. dobývací prostor 58. chráněné ložiskové území 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin 61. poddolované území 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik 63. staré důlní dílo 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71. výrobna elektřiny včetněochranného pásma 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetněochranného pásma 77. ropovod včetněochranného pásma 78. produktovod včetněochranného pásma 79. technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80. teplovod včetně ochranného pásma 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma 83. jaderné zařízení 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 4) 85. skládka včetněochranného pásma 86. spalovna včetněochranného pásma 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetněochranného pásma 88. dálnice včetněochranného pásma 89. rychlostní silnice včetněochranného pásma 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91. silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92. silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93. místní a účelové komunikace 4) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). STRANA 6

7 Řádek číslo Sledovaný jev 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční trati 97. vlečka včetně ochranného pásma 98. lanová dráha včetně ochranného pásma 99. speciální dráha včetněochranného pásma 100. tramvajová dráha včetněochranného pásma 101. trolejbusová dráha včetněochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem 103. letecká stavba včetně ochranných pásem 104. vodní cesta 105. hraniční přechod 106. cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108. vojenský újezd 109. vymezené zóny havarijního plánování 110. objekt civilní ochrany 111. objekt požární ochrany 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114. jiná ochranná pásma 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k každého roku 117. zastavitelná plocha 118. jiné záměry 119. další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 119.b migračně významná území Vysvětlivky: xy obec - jevy se v řešeném území nevyskytují, popř. data o jevu nebyla poskytnuta. II. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ II.1. STAV POKRYTÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Území ORP Krnov je převážně pokryto schválenými územními plány obcí. Stav zpracování ÚPD v řešeném území dokumentuje níže uvedená tabulka. Stav územních plánů na území ORP Krnov: ÚP schválen (účinnost od) změny úp Bohušov cad Brantice cad technologie Obec ÚP schválen (účinnost od) změny úp technologie Býkov-Láryšov cad Čaková cad Dívčí Hrad klasická Heřmanovice klasická Hlinka klasická Holčovice GIS Hošťálkovy klasická Janov klasická Jindřichov klasická Krasov cad Krnov cad Lichnov cad Liptaň klasická Město Albrechtice klasická Osoblaha klasická Petrovice klasická Rusín cad Slezské Pavlovice klasická Slezské Rudoltice klasická Třemešná klasická Úvalno cad Vysoká klasická Zátor cad Stav pokrytí území územními plány viz schéma VI.4. II.2. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY II.2.1. Stav a vývoj počtu obyvatel Úvod Základním cílem sběru dat, popisu a rozboru sociodemografických podmínek území (dále i bydlení, částečně i podmínek rekreace) je jejich poznání, popis široce pojímaných podmínek soudržnosti obyvatel území s přesahy na hospodářské podmínky území. Praktickým cílem je zejména poznání územních disparit podmínek a vytvoření podkladů pro stanovení bilanční prognózy vývoje počtu obyvatel a bydlení v územních plánech obcí. Tato bilance by měla být jedním z východisek pro stanovení celkové územněplánovací koncepce rozvoje obce, v optimálním případě vycházející z koncepcí rozvoje obce, oborových podkladů (např. komunitní plány) a dalších relevantních zdrojů. V praxi však koncepce rozvoje obcí obvykle neřeší problematiku možností, potřeb a přiměřenosti bytové výstavby v území (přiměřeného návrhu nových ploch pro výstavbu), zejména u menších obcí. Proto je tato problematika podrobněji popisována a analyzována. Ve vazbě na tuto bilanční prognózu by měla být v územním plánu upřesněna bilance potřeb bytové výstavby (včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci). Z prognózy je potřeba vycházet zejména při stanovení rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, dimenzování technické infrastruktury a sociální vybavenosti, hodnocení zátěže rekreačních území apod.. Bilance vývoje obyvatel a bydlení v územním plánu by měla být reálným odrazem podmínek území, neměla by být nereálným plánem dalšího vývoje, ale nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje, zohledňující všechny rozvojové impulsy a omezení sídel, obcí. V úvodu je nutno zdůraznit vzájemné vazby systému obyvatelstvo-zaměstnanost a bydlení, které vytvářejí STRANA 7

8 základní charakteristiky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a širším regionu pohybu za prací. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí, vznik. tzv. dobré adresy. Jednotlivé faktory se přitom mohou regionálně, ale i z časového hlediska vyvíjet. Např. kvalita rekreačního a životního prostředí je stále výrazněji vnímána. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě (viz. kapitola bydlení). Prezentované datové podklady vycházejí ze standardních tabulek pro ÚAP publikovaných Českým statistickým úřadem, jsou však doplněny s ohledem na potřebnou podrobnost poznání jevů a procesů v území a to především dlouhodobějšími časovými řadami a územně širším srovnáním nezbytným pro hodnocení a klasifikaci jevů. Nově vzniklé rozšířené a tematicky uspořádané tabulky jsou přiloženy v textu. Text doplňuje sada vybraných kartogramů (tabulky a kartogramy jsou obsaženy v Příloze č. VI.. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov (jeho obcí) ovlivňují především následující faktory : poloha regionu mimo hlavní dopravní osy v krajině vrchovinného rázu s historicky a přírodně determinovanou sídelní strukturou menších, původně většinou zemědělských obcí. atraktivní rekreační okolí Jeseníků (jehož význam z hlediska atraktivity bydlení roste). dlouhodobé změny osídlení, pokles počtu obyvatel mnoha sídel už před I. světovou válkou, dále v důsledku druhé světové války a další poválečný tok počtu obyvatel u většiny obcí, růst počtu obyvatel spojený s výstavbou panelových sídlišť Krnov, Město Albrechtice, ale i v mnohem menších obcích např. Osoblaha, Jindřichov (tato skutečnost se bude projevovat mnohými aspekty ještě celá desetiletí). omezujícím faktorem mnoha obcí je zejména malá velikost sídel v kombinaci s nevýhodnou polohou a neúplnou vybaveností těchto sídel. pomalu je překonáván dopad zásadní restrukturalizace zemědělské výroby a útlumy těžby v regionu po r. 1990, rozvojové impulsy spojené např. s větším otevřením státní hranice jsou však stále omezené. Vývoj počtu bydlících obyvatel obcí spádového obvodu ORP Krnov Počet bydlících obyvatel Územní jednotka název Sčítání Sčítání podle průběžné evidence ČSÚ obce a b c d g h i j K l ČR SO ORP Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Počet bydlících obyvatel Územní jednotka Sčítání Sčítání podle průběžné evidence ČSÚ název obce a b C d g h i j k l Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí a měst regionu byl v minulosti (období do I. i II. světové války) výrazně méně příznivý než v celé ČR. Na pomalejším růstu a v některých dekádách i poklesu počtu obyvatel se projevovaly především nepříznivé sociálně ekonomické podmínky celého regionu, jeho relativní přelidnění a převažující migrace za prací z regionu. Nejhorší byla situace v malých obcích v dopravně odlehlých územích regionu (zejména Osoblažska). Územní jednotka název obce Změny počtu bydlících obyvatel v obcích spádového obvodu ORP Krnov Změna počtu bydlících obyvatel abs. % abs. % abs. % abs. % a b c d e f g h i ČR ,3% ,0% ,7% ,5% SO ORP ,5% ,2% ,8% ,4% Bohušov -5 98,9% ,4% ,5% -8 98,2% Brantice ,8% ,5% ,1% ,3% Býkov-Láryšov -3 98,1% ,8% -7 95,6% 6 104,1% Čaková 8 102,8% ,3% ,4% 2 100,7% Dívčí Hrad ,4% ,4% 0 100,0% ,0% Heřmanovice ,4% ,2% ,9% ,0% Hlinka -7 97,1% -7 97,1% 0 100,0% ,9% STRANA 8

9 Územní jednotka název obce Změna počtu bydlících obyvatel abs. % abs. % abs. % abs. % Holčovice ,0% ,3% ,7% 6 100,8% Hošťálkovy ,0% ,7% ,2% ,9% Janov ,9% ,8% ,9% ,1% Jindřichov ,2% ,4% ,2% ,5% Krasov ,2% ,5% -5 98,6% 9 102,7% Krnov ,3% ,5% ,3% ,1% Lichnov ,9% ,7% ,8% ,2% Liptaň ,3% -4 99,2% ,3% 1 100,2% Město Albrechtice ,3% ,0% ,7% ,6% Osoblaha ,3% 6 100,5% ,3% -1 99,9% Petrovice ,4% ,8% -6 95,7% -1 99,3% Rusín ,5% ,0% ,4% -6 95,5% Slezské Pavlovice ,7% ,7% 2 101,1% ,3% Slezské Rudoltice ,7% ,6% ,1% ,4% Třemešná ,7% ,9% ,2% ,2% Úvalno ,8% ,6% ,6% ,3% Vysoká -3 99,0% ,1% ,2% ,2% Zátor ,7% ,7% ,9% 6 100,5% Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Krnov dokumentuje kartogram VI.5.1. Vývoj počtu obyvatel po r (do r. 2001) byl příznivější než v ČR (růst SO ORP o 623 obyvatel, tj. růst o 1,5%, v ČR průměrný pokles 0,7%), rozdíl vzhledem k obecnému vývoji v ČR byl poměrně výrazný. Příčinou byla zejména setrvačnost některých demografických procesů a malá intenzita pohybů obyvatel, zejména pohybu za prací s ohledem na zablokovaný trh bydlení v tomto období. V Krnově, Městě Albrechticích pokračoval po r ještě mírný růst počtu obyvatel, přičemž ve městech ČR docházelo v tomto období obecně k poklesu počtu obyvatel. V jednotlivých obcích SO ORP byl vývoj výrazně diferencovaný. V řešeném území existuje v současnosti tendence ke stagnaci až poklesu počtu obyvatel. V období (začátek roku) poklesl počet obyvatel o 965 osob, přičemž samotné město Krnov se na poklesu podílelo vykázaným poklesem o 705 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov je po r výrazně nepříznivější než průměrný vývoj v ČR. Pokles počtu obyvatel v celém SO ORP Krnov je tak dominantně ovlivňován vývojem ve městě Krnov. Z tohoto poklesu částečně těží některé obce v okolí (např. Brantice). Je otázkou nakolik tento proces nazvat suburbanizační tendencí Krnova, který se projevuje v mnoha příměstských regionech, zejména u atraktivních měst. Struktura obyvatel Na další vývoj počtu obyvatel města, ale i výrazné dopady v oblasti komunitního plánování (sociálně zdravotního systému) a školství, má velký vliv stav a vývoj věkové struktury obyvatel města Krnov a širšího regionu. Podrobné údaje o věkové struktuře obyvatel jsou k dispozici ze sčítání obyvatel a průběžné evidence z konce roku 2011 (viz následující tabulka). Z tabulky je patrné, že hodnocení celého SO ORP Krnov (zejména ve srovnání s průměry ČR) z hlediska věkové struktury vyznívá příznivě. Tento stav je však především důsledkem příznivého vývoje v minulosti a projevem značné setrvačnosti demografických procesů. Rozmístění obyvatel v SO ORP z hlediska věkové struktury je však velmi nerovnoměrné. Např. obec Petrovice vykazuje vůbec nejhorší věkovou strukturu v rámci celého Moravskoslezského kraje. Deformace ve věkové struktuře jsou odhalitelné v údajích o věkové struktuře obyvatel základních sídelních jednotek a částí obcí ze sčítání v r. 2001, novější informace v této podobě nejsou dostupné. Nízký podíl dětí vykazovala zejména odlehlá vesnická sídla, např. Hejnov v obci Holčovice, Hošťálkovy v obci Hošťálkovy, obce Janov, Petrovice, ale i některé urbanistické obvody ve městě Krnov (UO Pod kopcem, Petrův Důl, Sídliště I, U nemocnice). Vysokou koncentraci osob v poproduktivním věku (Krnov UO U nemocnice, Ježník) v některých případech ovlivňuje i lokalizace sociálně zdravotních služeb (např. byty v domech s pečovatelskou službou, domovy-penziony pro důchodce, aj.). Značná území segregace z hlediska věkové struktury obyvatel napovídá i o menší sociální kooperativ- nosti obyvatel, právě na území větších sídlišť, zejména ve městě Krnově. Podobně jako i u většiny jiných regionů, obcí je možno předpokládat dlouhodobý absolutní pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a i potřeb kapacit škol. Tento pokles by pokračoval i při stagnaci či mírném růstu počtu obyvatel obcí. Opačným vývojem prochází skupina obyvatel v poproduktivním věku. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let dále poroste, což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby (v oblasti komunitního plánování, potřeby lokalizace specifických forem bydlení pro seniory). Obecně z hlediska územního plánování je žádoucí zejména rovnoměrnější a plynulejší lokalizace nové bytové výstavby v území. Z hlediska struktury obyvatel se v SO ORP Krnov projevují výrazná specifika v národnostní struktuře obyvatel a vzdělanostní struktuře. Komentář s ohledem na vzdělanostní strukturu je zařazen v kapitole Hospodářské podmínky. U národnostní struktury se v řešeném území projevuje dopad značných migračních pohybů po druhé světové válce i později, specifikem je relativně značná koncentrace obyvatel slovenského, maďarského, ukrajinského a řeckého původu. Poměrně dlouhá časová perioda od těchto hlavních migračních pohybů (dnes se zde rodí již třetí generace obyvatel) umožnila stabilizaci osídlení, vznik pocitu sounáležitosti s obcemi a regionem, promítající se do mnoha oblastí soukromého a zejména společenského života. Územní jednotka název obce Věková struktura bydlících obyvatel obcí spádového obvodu ORP Krnov Dětská složka populace (0-14 let) Obyvatelé ve věku 65+ let % % % % změna % % % změna index stáří podíl g/d a b c d e f g h i ČR 21,0% 16,2% 14,7% -1,5% 13,8% 16,2% 2,4% 1,102 SO ORP 22,5% 17,6% 14,7% -2,9% 12,4% 15,5% 3,1% 1,054 Bohušov 20,6% 24,1% 16,1% -8,0% 10,7% 15,8% 5,1% 0,981 Brantice 20,0% 17,5% 16,9% -0,6% 12,9% 11,4% -1,5% 0,674 Býkov-Láryšov 21,7% 15,2% 22,1% 6,9% 16,5% 16,2% -0,3% 0,733 Čaková 23,8% 15,6% 15,5% -0,1% 16,0% 14,9% -1,1% 0,961 Dívčí Hrad 25,7% 25,4% 16,8% -8,6% 9,9% 12,0% 2,1% 0,714 Heřmanovice 25,5% 17,5% 12,9% -4,6% 11,4% 14,3% 2,9% 1,109 STRANA 9

10 Územní jednotka název obce Dětská složka populace (0-14 let) Obyvatelé ve věku 65+ let % % % % změna % % % změna index stáří podíl g/d a b c d e f g h i Hlinka 27,6% 22,9% 17,8% -5,1% 11,4% 10,3% -1,1% 0,577 Holčovice 19,6% 17,8% 12,4% -5,4% 11,9% 12,4% 0,5% 1,000 Hošťálkovy 16,8% 14,0% 10,4% -3,6% 13,0% 13,1% 0,1% 1,260 Janov 18,4% 12,7% 10,6% -2,1% 18,2% 19,6% 1,4% 1,849 Jindřichov 23,7% 19,9% 13,7% -6,2% 9,3% 14,8% 5,5% 1,080 Krasov 18,2% 16,7% 15,0% -1,7% 15,0% 16,1% 1,1% 1,073 Krnov 22,3% 17,0% 14,5% -2,5% 12,9% 16,5% 3,6% 1,138 Lichnov 25,8% 20,6% 16,0% -4,6% 8,8% 10,8% 2,0% 0,675 Liptaň 18,7% 16,2% 16,4% 0,2% 15,1% 18,1% 3,0% 1,104 Město Albrechtice 23,4% 16,9% 14,5% -2,4% 12,7% 15,5% 0,8% 1,069 Osoblaha 28,0% 20,1% 16,2% -3,9% 11,2% 15,3% 4,1% 0,944 Petrovice 15,6% 13,5% 9,6% -3,9% 18,4% 25,7% 7,3% 2,677 Rusín 18,4% 17,0% 11,6-5,4% 14,3% 21,9% 7,6% 1,888 Slezské Pavlovice 24,4% 17,5% 23,7% 6.2% 12,2% 15,1% 2,9% 0,637 Slezské Rudoltice 24,4% 23,9% 18,8% -5,1% 10,9% 10,9% 0,0% 0,580 Třemešná 22,4% 18,1% 12,5% -5,6% 11,0% 14,5% 3,5% 1,160 Úvalno 21,0% 21,0% 14,8% -6,2% 10,5% 12,8% 2,3% 0,865 Vysoká 23,3% 19,2% 16,4% -2,8% 13,2% 13,6% 0,4% 0,829 Zátor 23,7% 18,2% 17,0% -1,2% 9,1% 11,8% 2,7% 0,694 Věkovou strukturu obyvatel v obcích SO ORP Krnov dále dokumentuje kartogram VI.5.2. Předpoklady vývoje počtu obyvatel V následujícím období je možno očekávat mírný pokles počtu obyvatel ve spádovém obvodu ORP Krnov, způsobený poklesem počtu obyvatel ve městě Krnově a obcích s výraznějším podílem bytů v bytových domech, menším zájmem o novou výstavbu bytů v rodinných domech. Otázkou zůstává rychlost tohoto poklesu v jednotlivých obcích. Počet obyvatel ve městě Krnov se bude s mírnými výkyvy blížit cca v roce 2020/2025. Město Albrechtice bude zřejmě v lepším případě vykazovat stagnaci počtu obyvatel. Nejvyšší pokles počtu obyvatel se zřejmě projeví v Heřmanovicích, Holčovicích a obcích Osoblažského výběžku (Rusín, Bohušov, Slezské Pavlovice). Výhled vývoje počtu obyvatel je uveden v následující tabulce (očekávaný maximální a minimální počet obyvatel v jednotlivých obcích včetně počtu trvale obydlených bytů a druhého bydlení). Tento výhled je odborným odhadem dalšího vývoje, jak již bylo uvedeno - v územním plánu obcí by měla být dále upřesněna bilance potřeb bytové výstavby (včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci). Orientační bilance obyvatelstvo-bydlení - spádový obvod ORP Krnov Územní jednotka název obce bydlících obyvatel trvale obydl. byty druhé bydlení-jednotek stav max. min. stav max. min. stav výhled a B c d E f g h i ČR SO ORP Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor II.2.2. Bydlení Sídelní struktura Spádové území ORP Krnov tvoří severní část okresu Bruntál (cca 1536 km2, obyvatel), s poměrně nízkou hustotou 64 obyvatel/km2 (průměr ČR 154 obyvatel/km2). Spádový obvod ORP Krnov má poměrně velkou rozlohu (cca 2 násobek průměrné velikosti spádového obvodu ORP v ČR) a na druhé straně mírně podprůměrný počet obcí (25). Vlastní sídelní struktura (67 katastrů, 63 částí obcí) však o výraznější koncentraci osídlení nesvědčí. STRANA 10

11 Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Bruntál a širší srovnání (r. 2011) Sídelní strukturu regionu je nutno chápat v rámci širších vazeb, rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os. Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (dále v textu PÚR ČR 2008). V PÚR ČR z r.2006 nebylo řešené území zahrnuto do sousedící SOB 4, Specifická oblast Jeseníky Králický Sněžník ve vymezení: ORP Bruntál, Jeseník, Králíky, Rýmařov, Šumperk. Podle PÚR ČR 2008 řešené území zčásti zahrnuje nově označená SOB 3 Specifická oblast Jeseníky Králický Sněžník s vymezením: území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov, Šumperk. Důvody vymezení: a) potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a naprapočet obyvatel na SO ORP částí / výměra km2/ obyvatel obcí katastrů částí obec km 2 obec obec část.o. km 2 Krnov , , Bruntál , , Rýmařov , , Průměry SO ORP * * * * * * * Moravskoslezský Kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19, , ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15, , osídlení viz kartogram VI.2. Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Krnov je do značné míry charakteristická determinace přírodními podmínkami (geomorfologickými, klimatickými s promítnutím zejména do zemědělské výroby) a historickým vývojem (historicky původní osídlení v úrodných polohách, vznik státních hranic - dělení Slezska, důsledky druhé světové války, dotační politika v regionu po r.1945). Administrativní členění vymezuje v rámci SO ORP tři správní obvody pověřených obecních úřadů, logicky navazující na přirozené vymezení tří mikroregionů. Území spádového obvodu je značně nehomogenní poměrně svébytný mikroregion představuje Osoblažsko. Značná část spádového území ORP vykazuje rekreační atraktivitu. Obce v řešeném území vytvořily Mikroregion Krnovsko (dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), shoduje se s SO ORP Krnov. Samotné město Krnov je výrazným střediskem osídlení regionálního významu, v minulosti bylo v některých obdobích administrativně a funkčně významnější než okresní město Bruntál. Svým významem (funkční velikostí) dominuje nad ostatními centry osídlení SO ORP. Kód obce Správní obvody pověřených obecních úřadů (obcí II. stupně) Název obce Počet částí obce Výměra Počet katastrálních území Katastrální výměra v ha Obyvatel - sčítání Počet obyvatel Hustota osídlení obyvatel/ km2 Statutární město=4 město=3 městys=2 ostatní obce=1 Obec s pověřeným obecním úřadem a b c d e F g h i ČR Obyvatel/ km2 SO ORP x obcí celkem obec POÚ obyvatel km Krnov Město Albrechtice Osoblaha * * není městem Podrobné údaje o sídelní struktuře obcí SO ORP Krnov, základní údaje o obcích a vazby jsou uvedeny v následující tabulce a doplňujícím kartogramu VI.3:. Sídelní struktura obcí spádového obvodu ORP Krnov K h u s t o t ě Kód obce Název obce Počet částí obce Počet katastrálních území Katastrální výměra v ha Počet obyvatel Hustota osídlení obyvatel/ km2 Statutární město=4 město=3 městys=2 ostatní obce=1 Obec s pověřeným obecním úřadem a b c d e f g h i Bohušov Osoblaha Brantice Krnov Býkov-Láryšov Krnov Čaková Krnov Dívčí Hrad Osoblaha Heřmanovice M. Albrechtice Hlinka Osoblaha Holčovice M. Albrechtice Hošťálkovy Krnov Janov M. Albrechtice Jindřichov M. Albrechtice Krasov Krnov Krnov Krnov Lichnov Krnov Liptaň M. Albrechtice Město Albrechtice M. Albrechtice Osoblaha Osoblaha Petrovice M. Albrechtice Rusín Osoblaha Slezské Pavlovice Osoblaha Slezské Rudoltice Osoblaha Třemešná M. Albrechtice Úvalno Krnov Vysoká M. Albrechtice Zátor Krnov zdroj: Malý lexikon obcí ČSÚ STRANA 11

12 vit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b) potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků pro rekreaci a lázeňství. c) potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní, technické a občanské infrastruktury b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a příhraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství f) prověřit v územně plánovací dokumentaci krajů možnosti využití rekreačního potenciálu na území horských masivů Jeseníků a Králického Sněžníku. V ZÚR MSK je vymezena v souladu s PÚR ČR 2008 specifická oblast SOB 3. Oblast je handicapována jednak vzdáleností a nevhodnou polohou vůči sídelním centrům a také špatnou dopravní dostupností. Krajinářsky i kulturně historicky zajímavý region dále trpí absencí rozvojových impulsů z navazujícího území Polska. Ekonomická základna tak zůstává slabá s převahou pracovních příležitostí v primárním sektoru. Problémy v sociálním pilíři se v kontextu kraje projevují nadprůměrným úbytkem počtu obyvatel, vysokou nezaměstnaností, nepříznivou vzdělanostní strukturou obyvatelstva a velmi nízkou sídelní stabilitou. Lze konstatovat, že zařazení Osoblažska mezi specifické oblasti je zcela opodstatněné. Jde o území velmi nevyvážené ze sociálně ekonomického hlediska (tj. hospodářských podmínek a soudržnosti obyvatel území). Právě tyto dva hlavní pilíře jsou výrazně dlouhodobě ohroženy, nelze však zapomínat, že ani situace z hlediska podmínek životního prostředí zde není jednoznačně příznivá (viz příslušné kapitoly). V rámci zpracování ZÚR MSK byla dále vymezena rozvojová osa nadmístního významu - OS N1 (Ostrava ) Opava Krnov, v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: SO ORP Krnov - Krnov a Úvalno a dále v SO ORP Opava - Brumovice, Holasovice a Neplachovice. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení sousedících rozvojových oblastí a os v ČR (Opava-Krnov, Ostrava) a v Polsku (Opole, Katowice). Zkvalitnění napojení sídel v území na silniční síť republikového a mezinárodního významu (silnice I/11, I/56, D47) a celkové dopravní obsluhy území zejména s vazbou na specifikou oblast republikového významu SOB3 Králický Sněžník Jeseníky. Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s SOB-N3 Králický Sněžník Jeseníky v osách: Opava Krnov Osoblaha (ve vazbě na rozvojovou oblast republikového významu OB2),Krnov Bruntál (- Šternberk - Olomouc). Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Opava, Krnov), existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou sítí dopravní infrastruktury, preference lokalit dříve zastavěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby, preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech), minimalizace záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třída ochrany). Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel. Podporovat rozvoj integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu. Podporovat zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území. Podporovat rozvoj turistických pěších a cyklistických tras zejména neregionálního a mezinárodního významu. Chránit údolní nivu řeky Opavy a její přírodní hodnoty. Úkoly pro územní plánování Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Polska. Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy Stav a vývoj bydlení Podle definitivních výsledků sčítání lidu bylo v r v řešeném území (v r ) trvale obydlených a 2406 (v r ) neobydlených bytů. Počet trvale obydlených bytů vzhledem k roku 1991 vzrostl cca o 1100, tj. o 8% a počet neobydlených bytů o cca 930. Relativní růst počtu neobydlených bytů byl mnohem výraznější než u trvale obydlených bytů, podobně jak v celé ČR. Celkově byl kvantitativní vývoj bydlení v tomto období poměrně příznivý i když očekávání a hodnocení po r byla obecně mnohem horší. Počet trvale bydlících obyvatel SO ORP Krnov ve stejném období stoupl o 623 osob, tj. byl výrazně nižší než čistý přírůstek trvale obydlených bytů. Tento vývoj dokumentuje stále rostoucí plošnou úroveň bydlení i v období , které bylo mnohdy hodnoceno opačně (i odbornou veřejností). V rodinných domcích bylo 6494, tj. 42% trvale obydlených bytů. Z tohoto pohledu se region výrazněji nelišil od průměru ČR. Podrobnější pohled na některé menší obce (Osoblaha, Dívčí Hrad, Slezské Pavlovice) však ukazuje na neobvykle malý podíl bydlení v rodinných domech. Velmi nepříznivou skutečností je nízká intenzita nové bytové výstavby v období po r V SO ORP Krnov je cca 3 krát nižší než je průměr ČR a v některých obcích nebyl podle statistiky ČSÚ realizován ani jeden nový byt (zejména na Osoblažsku). U obce Třemešná, která má poměrně dobrou polohu, byla obecním úřadem označena za hlavní příčinu absence nové bytové výstavby nepřipravenost stavebních pozemků. U obcí Rusín a Slezské Pavlovice je příčinou především nízká atraktivita bydlení, plynoucí zejména z odlehlé polohy těchto obcí a nezaměstnanosti. Intenzivnější bytová výstavba je realizována zejména STRANA 12

13 v Branticích. Město Krnov dosahuje z hlediska intenzity nové bytové výstavby průměrných hodnot regionu. Fenomén druhého bydlení, zahrnující i tradičně vymezené rekreační bydlení se stává stále výraznější součástí systému bydlení. V současnosti je obtížné rozlišení trvalého a přechodného bydlení, staveb k bydlení a rekreaci. Druhé bydlení je po r relativně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení v ČR. Celkový počet jednotek druhého bydlení ve SO ORP Krnov je možno odhadovat na cca (včetně rekreačních chat, bez započtení zahradních chatek). Záměrně je použit termín jednotka druhého bydlení, protože část z nich nesplňuje stavebně technickou definici bytu, jsou však obyvatelné a většinou napojené na inženýrské sítě. Tyto jednotky druhého bydlení nelze opomíjet v bilancích bydlení v území a to jak z hlediska potřeby, zatížení sítí, tak i reálného postižení rozsahu bydlení či případné rekreační zátěže území. Následující tabulka obsahuje i odhad odpadu trvale obydlených bytů expertně stanoven na 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. Je možno předpokládat, že vlastní demolice přitom tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Tento snížený rozsah odpadu vychází především z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem a snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že odpad bytů v rozsahu pod 0,5% ročně znamená životnost bytů nad 200 let. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem cca 1% bytů ročně tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb let, tj. odpad kolem 0,5% počtu bytů ročně (je myšlena životnost staveb jako celku - zatímco jednotlivé části stavby mají životnost i kratší než let, tj. během celkové životnosti stavby jsou několikrát vyměněny). Srovnání předpokládaného odpadu nových bytů a nové bytové výstavby upozorňuje na možnost úbytku trvale obydlených bytů v řešeném území, nikoliv však počtu bytů jako celku. Trvale obydlené byty - spádový obvod ORP Krnov Územní jednotka název obce trvale obydlené byty celkem celkem změna byty v rodinných domech nové byty % celkem 1000ob/rok a b c d E f g h i odpad odhad ČR % % , SO ORP % % 457 1, Bohušov % 91 57% 5 1,22 4 Brantice % % 27 2,56 11 Býkov-Láryšov % 41 82% 3 2,11 1 Čaková % 78 87% 2 0,76 2 Dívčí Hrad % 38 38% 1 0,41 3 Heřmanovice % % 2 0,54 4 Hlinka % 45 56% 1 0,47 2 Holčovice % % 12 1,79 7 Hošťálkovy % % 9 1,48 5 Janov % % 3 0,96 4 Jindřichov % % 4 0,28 13 Krasov % 89 75% 6 1,92 3 Krnov % % 256 1, Územní jednotka název obce trvale obydlené byty celkem celkem změna byty v rodinných domech nové byty % celkem 1000ob/rok a b c d E f g h i Lichnov % % 11 1,12 9 Liptaň % % 6 1,50 4 Město Albrechtice % % 60 1,84 33 Osoblaha % % 10 0,96 10 Petrovice % 50 89% 1 0,79 2 Rusín % 36 63% 0 0,00 2 Slezské Pavlovice % 30 44% 0 0,00 2 Slezské Rudoltice % 95 46% 3 0,51 6 Třemešná % % 0 0,00 9 Úvalno % % 21 2,45 8 Vysoká % 75 70% 4 1,47 3 Zátor % % 10 0,94 11 K problematice bydlení viz kartogramy VI.6.1 a 2. odpad odhad V následující tabulce je provedena i orientační bilance stavu a vývoje bydlení (1)-odhad pro rok 2009 a tzv. potřeby bytů ve střednědobém období (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu). (2)-Předpokládaný odpad 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. (3)-Růst plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu domácností, tj. domácností které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažovaný přírůstek 0,6% z výchozího počtu domácností je spíše dolním odhadem. Růst počtu domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše vedlejším faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností, který je obtížně odhadnutelný, zejména v zástavbě s rodinnými domy. Vzhledem k nízké intenzitě nové bytové výstavby do roku je možno uvažovat s opačnou tendencí a to, že soužití domácností může růst i když bude stoupat úroveň bydlení (celková nebo obytná plocha připadající na osobu). Potřeba bytů a druhé bydlení - spádový obvod ORP Krnov Územní jednotka název obce trvale obydlené byty - aktuální stav a potřeba druhé bydlení - jednotek růst úrovně potřeba stav (1) odpad (2) celkem k rekreaci obyvatel (4) (3) (c+d) odhad r = r A b c d e f g h i ČR ,2 SO ORP ,2 Bohušov ,7 Brantice ,0 Býkov-Láryšov ,4 na km 2 STRANA 13

14 Územní jednotka název obce trvale obydlené byty - aktuální stav a potřeba druhé bydlení - jednotek růst úrovně potřeba stav (1) odpad (2) celkem k rekreaci obyvatel (4) (3) (c+d) odhad r = r A b c D e f g h i Čaková ,0 Dívčí Hrad ,3 Heřmanovice ,7 Hlinka ,9 Holčovice ,9 Hošťálkovy ,7 Janov ,6 Jindřichov ,2 Krasov ,3 Krnov ,7 Lichnov ,6 Liptaň ,0 Město Albrechtice ,5 Osoblaha ,3 Petrovice ,4 Rusín ,8 Slezské Pavlovice ,0 Slezské Rudoltice ,5 Třemešná ,7 Úvalno ,4 Vysoká ,4 Zátor ,0 Celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností, a nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. Odpad bytů může být výrazně vyšší především u obcí s velkou rekreační atraktivitou. V těchto obcích i nově dokončené byty nemusí představovat přírůstek trvale obydlených bytů a mnohdy rovnou posilují druhé bydlení (neexistuje žádný mechanismus zajišťující, že nově postavený rodinný dům nebude využit k rekreaci, posílí některou z forem druhého bydlení). Zcela specifickou formou jsou apartmánové byty stále častěji umístěné v rekreačních lokalitách. Celková potřeba nových bytů (sloupec e) je podkladem pro posuzování a odvození objektivizované potřeby nových ploch pro bydlení v územních plánech (pro konkrétní obec je nutno zohlednit vliv změny počtu obyvatel, protože uvedená potřeba je bilancována pro stagnaci počtu obyvatel). Následující tabulka podává přehled o charakteristikách druhého bydlení, vývoji počtu neobydlených bytů v obcích a využití systému bydlení druhým a rekreačním bydlením. na km 2 Druhé bydlení - spádový obvod ORP Krnov Územní jednotka název obce neobydlené byty objekty indiv. rekreace druhé bydl. chalupy chalupy celkem k rekreaci celkem % podíl celkem nevyčleněné % podíl vyčl odhad odhad 2011 a b c d e f g h i ČR % % SO ORP % % Bohušov % % Brantice % % Býkov-Láryšov % % Čaková % % Dívčí Hrad % % Heřmanovice % % Hlinka % % Holčovice % % Hošťálkovy % % Janov % % Jindřichov % % Krasov % % Krnov % % Lichnov % % Liptaň % % Město Albrechtice % % Osoblaha % % Petrovice % % Rusín % % Slezské Pavlovice % % Slezské Rudoltice % % Třemešná % % Úvalno % % Vysoká % % Zátor % % Využití systému bydlení k rekreačnímu i šířeji pojatému druhému bydlení je v území SO ORP Krnov vyšší než průměr ČR. V obcích Holčovice, Heřmanovice, Rusín, Petrovice, Liptáň a Vysoká druhé bydlení dominuje nad trvalým bydlením. Výchozí situace je dobře patrná i z tabulky Druhé bydlení - spádový obvod ORP Krnov Rozsah druhého bydlení je odrazem jak nízkého zájmu o bydlení nízké obytné atraktivity a na druhé straně rekreační atraktivity. Pro vývoj bydlení v jednotlivých obcích, sídelní struktury tak mají význam nové ekonomické podněty (vývoj nákladů na bydlení), ale i změny životního stylu (prudce rostoucí automobilizace domácností) a změny hodnotových žebříčků (preference kvalitního obytného, rekreačního a životního prostředí). Nové tendence se postupně projevují i v řešeném území. STRANA 14

15 Plošné nároky z hlediska bydlení se v jednotlivých obcích SO ORP Krnov budou výrazně lišit. Přiměřená nabídka je podmínkou: o fungování trhu bydlení, trhu se stavebními pozemky pro bydlení o efektivní přípravy území, zejména s ohledem na urbanistickou ekonomii řešení o ochranu půdního fondu jako přírodního zdroje (s výrobními i ekologickými funkcemi) Celkově je v území SO ORP možno uvažovat s potřebou cca nových bytů ročně, při stagnaci počtu obyvatel. Realita nové výstavby je cca 1/3-1/2 potřeb. Ani ve výhledu není pravděpodobně reálné dosažení potřebné bytové výstavby u většiny obcí regionu. Pokles počtu obyvatel bude mnohdy jediným reálným výhledem dalšího vývoje, pokud nebudou nalezeny nástroje k intenzifikaci nové bytové výstavby. Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 1/4 bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území, podobně jako v ostatních sídlech České republiky, existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Na druhé straně převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši % je žádoucí, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. Z hlediska urbanistické ekonomie je žádoucí přednostní využití proluk v zástavě a částečně připravených ploch (např. jednostranně obestavěných komunikací). V úvahu je potřeba brát skutečnost, že průměrné náklady infrastrukturní přípravy stavebních pozemků jsou Kč/m 2 a v mnoha obcích jsou výrazně vyšší než tržní ceny stavebních pozemků (na Osoblažsku Kč/m 2 ). Z hlediska nákladů je nejdražší položkou řešení dopravy, která tvoří i více než 1/3 nákladů a následuje kanalizace (cca 25-30% nákladů). Náklady na plynofikaci a elektrifikaci území jsou již výrazně nižší a tvoří cca 10-15% z nákladů. II.2.3. Vybavenost obcí Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Zejména síť základních škol ve vesnickém území je stále velmi významných typem vybavenosti nejen z hlediska této veřejné služby, ale mnohdy i kulturního a společenského života obcí (soudržnosti obyvatel obcí). Mírné změny v této oblasti přináší zvýšená mobilita obyvatel (růst vybaveností domácností automobily a preference kvalitního specializovaného vzdělání zejména u dětí na druhém stupni základních škol. V následující tabulce jsou uvedeny : vybrané druhy vybavenosti, základní saldo pohybu do škol (ze sčítání v roce 2001). Procentuální srovnání je provedeno vzhledem k celkovému počtu dětí-obyvatel ve věkové skupině 5-19 let. Vybavenost obcí - spádový obvod ORP Krnov Základní zdravotní počet zařízení Územní jednotka název Pohyb do škol škola zařízení sociál.péče obce pošta policie 2011 saldo 2001 %* a b c d e f h i ČR x x x x x x x SO ORP x x x x x x x Bohušov ne % ano ne ne 0 Brantice ano % ano ne ano 0 Základní zdravotní počet zařízení Územní jednotka název Pohyb do škol škola zařízení sociál.péče obce pošta policie 2011 saldo 2001 %* a b c d e f h i Býkov-Láryšov ne % ne ano ne 0 Čaková ne % ne ne ne 0 Dívčí Hrad ne % ne ne ne 0 Heřmanovice ne % ano ne ano 0 Hlinka ne % ne ne ne 0 Holčovice ano 16 10% ano ano ano 0 Hošťálkovy ano % ano ne ne 1 Janov ne % ano ne ne 0 Jindřichov ano -20-6% ano ne ano 2 Krasov ne % ano ne ne 1 Krnov ano 463 9% ano ne ano 15 Lichnov ano -7-3% ano ne ano 0 Liptaň ne % ano ne ano 0 Město Albrechtice ano 33 5% ano ne ano 2 Osoblaha ano % ano ne ano 1 Petrovice ne % ne ne ne 0 Rusín ne % ne ne ne 0 Slezské Pavlovice ne % ne ne ne 0 Slezské Rudoltice ano % ano ne ne 0 Třemešná ano 0 0% ano ne ano 0 Úvalno ano % ano ano ano 0 Vysoká ne % ne ne ne 0 Zátor ano 49 21% ano ne ano 1 Oblast školství - zásadní pokles žáků s dopadem do sítě základních škol probíhá v současnosti, u mateřských škol se naopak projevily i opačné trendy. Z územněplánovacího hlediska se projeví důsledky optimalizace sítě škol a to jako následek rozhodnutí jednotlivých obcí či mikroregionů. Nepřímé důsledky, především další zrušení malotřídních základních škol s vlivem na pokles základní vybavenosti obcí, vývoj počtu obyvatel v těchto malých obcích. Situace v komunitní oblasti je výrazně složitější, je předmětem komunitního plánování jak na úrovni obcí, regionů tak i kraje. Potřeby kapacit v sociální, zdravotní oblasti s překryvem i do oblasti bydlení nejsou v současnosti nijak normovány, neexistují jasné cíle v této oblasti. V zdravotní oblasti se dlouhodobě hovoří o přebytku kapacit a jejich přesunu do oblasti sociální. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán nastavením celého systému. Dlouhodobě se prosazují i v oblasti komunitního plánování záměry přesunu finančních prostředků z dotací sociální zařízení na sociálně potřebné občany s možností výběru kapacit a druhů péče. Tyto změny mohou výrazně zasáhnout i trvale deficitní oblast nabídky kapacit. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o infrastruktuře podle výsledku sčítání v roce 2001 (% napojených trvale obydlených bytů) a podle aktuálních údajů z malého lexikonu obcí. Novější údaje nejsou k dispozici, tabulka nebyla v r.2012 aktualizována). STRANA 15

16 Územní jednotka název obce Vybavenost obcí - technická infrastruktura - spádový obvod ORP Krnov vybavenost obce obydlené byty (napojení na sítě, kvalita) plyn vodovod kanalizace plyn vodovod ú.topení kanalizace panel a b c d e f g h i ČR 64% 99% 82% 75% 32% SO ORP x x x 65% 99% 82% 29% 62% Bohušov ne ano ano 6% 98% 43% 1% 12% Brantice ano ano ne 25% 96% 77% 1% 9% Býkov-Láryšov ne ne ne 16% 92% 72% 8% 18% Čaková ano ne ne 9% 100% 86% 0% 13% Dívčí Hrad ne ano ne 0% 98% 38% 8% 14% Heřmanovice ne ano ne 1% 93% 83% 0% 0% Hlinka ne ano ne 0% 100% 54% 0% 38% Holčovice ano ne ne 21% 95% 55% 0% 14% Hošťálkovy ne ano ano 1% 95% 84% 31% 15% Janov ne ano ne 2% 98% 71% 4% 0% Jindřichov ano ano ano 28% 97% 68% 10% 17% Krasov ne ano ne 5% 92% 71% 0% 0% Krnov ano ano ano 88% 100% 86% 89% 38% Lichnov ano ano ne 52% 96% 84% 1% 16% Liptaň ne ano ne 10% 94% 70% 2% 12% Město Albrechtice ano ano ano 48% 98% 83% 26% 16% Osoblaha ne ano ano 1% 100% 74% 76% 47% Petrovice ne ano ne 4% 91% 79% 0% 0% Rusín ne ano ne 0% 91% 53% 7% 21% Slezské Pavlovice ne ano ne 0% 99% 60% 1% 26% Slezské Rudoltice ne ano ne 0% 98% 47% 1% 13% Třemešná ano ano ano 35% 96% 77% 6% 8% Úvalno ano ano ano 73% 100% 97% 81% 0% Vysoká ne ano ne 1% 95% 66% 4% 30% Zátor ano ano ne 21% 97% 90% 13% 1% Bytový fond ve spádovém území ORP Krnov vykazuje obecně velmi dobrou úroveň vybavenosti (chápe se napojení bytů na ústřední (dálkové vytápění), nebo etážové topení, napojení na plyn a vodovod). Zjištěné hodnoty se neliší výrazněji od průměru ČR. Výraznější nižší je míra napojení bytů na kanalizaci. II.3. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (širším regionu) a v samotném Krnově je hlavním omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje SO ORP Krnov. Okres Bruntál patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. V rámci tohoto okresu se jedná především o region Osoblažska a města Bruntál. V okolí Krnova je situace dlouhodobě mírně lepší. Hospodářské podmínky území - spádový obvod ORP Krnov Ekonomicky aktivní % míra nezaměstnanosti Ekon. aktivní primér % osob s VŠ vzděláním Územní jednotka Pohyb za prací-saldo název obce % podíl* a b c d e f g h ČR ,3% 9,6% x x 4,4% 8,9% SO ORP ,3% 16,1% x x 6% 4,6% Bohušov ,5% 26,5% -16-8% 23% 3,5% Brantice ,5% 18,0% % 10% 2,9% Býkov-Láryšov 72 26,4% 27,8% % 6% 3,7% Čaková ,3% 20,0% % 19% 2,4% Dívčí Hrad ,6% 22,0% -8-7% 9% 1,0% Heřmanovice ,2% 18,2% % 23% 3,5% Hlinka ,3% 41,7% -6-5% 30% 2,2% Holčovice ,3% 17,3% % 17% 3,3% Hošťálkovy ,6% 15,0% % 16% 1,4% Janov ,2% 22,6% % 11% 3,3% Jindřichov ,1% 21,5% % 12% 2,2% Krasov ,0% 24,5% % 19% 2,4% Krnov ,5% 14,4% 702 5% 2% 7,1% Lichnov ,3% 20,8% % 12% 3,9% Liptaň ,8% 22,2% -7-3% 12% 1,1% Město Albrechtice ,8% 13,4% 140 8% 9% 5,3% Osoblaha ,0% 21,0% % 11% 3,4% Petrovice 61 27,9% 13,1-3 -5% 13% 4,9% Rusín 64 20,3% %% 20,3% % 36% 1,6% Slezské Pavlovice 92 42,4% 32,6% -8-9% 26% 0,6% Slezské Rudoltice ,7% 28,5% % 31% 1,2% Třemešná ,3% 17,9% % 12% 3,1% Úvalno 477 9,2% 13,0% % 11% 2,9% Vysoká ,6% 19,4% % 19% 2,9% Zátor ,7% 16,7% % 13% 4,1% *podíl z počtu ekonomicky aktivních Hospodářské podmínky dokumentují i kartogramy VI Z výše uvedené tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti je územně diferencovaná a velmi vysokých hodnot dosahuje zejména v Hlince, Slezských Pavlovicích, Slezských Rudolticích, Býkově-Láryšově (ke konci roku 2011). Z tabulky je patrné, že vysoká míra nezaměstnanosti částečně koreluje s horší vzdělanostní strukturou obyvatel (vzdělanost obyvatel SO ORP Krnova je pod průměrem ČR). STRANA 16

17 Kromě Krnova a Města Albrechtic vykazují všechny obce záporné saldo pohybu za prací, nejvyšší je v příměstských obcích (Býkov-Láryšov, Brantice, Čáková), kde vznikly intenzivní vazby na základě logické dělby funkcí v území (soustředění pracovních míst ve střediscích osídlení - tj. městech). Nízkou vyjížďku za prací z menších obcí a nízké záporné saldo pohybu za prací je nutno posuzovat společně s mírou nezaměstnaností (viz. odlehlé obce Osoblažska s nízkým záporným saldem za prací a vysokou nezaměstnaností). Pro hospodářskou situaci okresu Bruntál je velmi nepříznivá kombinace vysoké nezaměstnanosti a nízkých průměrných mezd vytvářející jednu z nejméně příznivých sociálně ekonomických situací v měřítku celé ČR. Nezaměstnanost a průměrné mzdy (velikost a nejlepší pořadí podle okresů) Nezaměstnanost 2011 pořadí ze 77 okresů v ČR průměrná hrubá mzda - r.2005 hrubá mzda-pořadí ze 77 okresů v ČR r.2005 průměrná hrubá mzda - r.2002 hrubá mzdapořadí ze 77 okresů v ČR - r.2002 Okres pořadí* Kč/měsíc pořadí* Kč/měsíc pořadí* Praha 1.-nejnižší Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Vsetín Zlín x x Nízká úroveň příjmů se odráží zejména v nízké nové bytové výstavbě, omezené kupní síle obyvatel a společně s vysokou nezaměstnaností vede ke snížení soudržnosti obyvatel území. Hodnocení hospodářské situace regionu je do značné míry omezeno dostupností dat, zejména údaje o celkovém hospodářském výkonu hrubém domácím produktu (HDP), či přidané hodnotě jsou dostupné pouze za celé kraje. Podíl HDP na obyvatele v Moravskoslezském kraji se v posledních letech mírně přibližuje průměru ČR, celorepublikové úrovně však nedosáhl (7. místo mezi 14 kraji ČR, r. 2006). Podobná situace je ve všech krajích s výjimkou města Prahy (HDP vyprodukovaný na obyvatele je v Praze více než dva krát vyšší než v ostatních krajích) a republikový průměr tak zásadně ovlivňuje. Dostupnější údaje existují o daňových příjmech obcí v regionech, pro které je rozhodující počet obyvatel a zařazení do velikostních skupin obcí podle počtu obyvatel (viz. rozpočtová pravidla Ministerstva financí ČR). Daňové příjmy obcí SO ORP Krnov jsou z pohledu ČR, ale i kraje podprůměrné a do značné míry limitují možnosti rozvoje těchto obcí. Tab. č Daňové příjmy obcí na obyvatele v roce 2006 (tis. Kč) ČR MSK Kraj okres Bruntál SO ORP Krnov tis. Kč/obyvatele 12,7 11,5 8,5 8,5 Majetkovou situaci domácností, ale i jejich schopnost pohybu za prací, mobilitu dokreslují údaje v další tabulce o počtu registrovaných osobních automobilů na 1000 obyvatel. Ukazatel je pro okres Bruntál jeden z nejnižších v rámci okresů ČR. Tab. č Registrované osobní automobily na obyvatel k ČR MSK Kraj okres Bruntál SO ORP Krnov osobních aut/ x obyvatel Hospodářské podmínky území jsou definovány stavebním zákonem jako jeden ze tří hlavních pilířů promítajících se do udržitelného rozvoje území. Vytvářejí základní předpoklady jeho široce pojaté prosperity s významnými důsledky zejména pro sociální soudržnost obyvatel území, ale i podmínky životního prostředí. Územní plán je obvykle vnímá zejména plošně (plochy pro podnikání, výrobu) a komplexně především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky), nikoliv vlastní analýzou struktury výroby či služeb. Právě přílišné usměrňování-plánování struktury podnikání v obcích, regionech je mnohdy velmi problematicky uchopitelné, v rámci územně plánovací dokumentace je především deklarativní (podpora využití místních zdrojů, tradičních výrob), zasahuje do oblasti regionálního plánování a mnohdy je limitováno i podmínkami hospodářské soutěže, či širšími hospodářskými podmínkami EU. Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problémem. Možnosti zlepšení situace v rámci územních plánů spočívají zejména v posílení nabídky ploch pro podnikání, zlepšení technické infrastruktury, stabilizace a optimalizace funkčního využití ploch. Průmyslová zóna Krnov - Červený Dvůr je pozitivním příkladem podpory tvorby pracovních míst, dlouhodobé podpory města Krnova při zlepšování podmínek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícím zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na zelených plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí např. v obytné zástavbě) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchto plochách svědčí zejména jejich faktické využití v rámci širšího regionu celého MSK. Přeshraniční vazby V rámci SO ORP Krnov jsou realizovány významné přeshraniční vazby se sousedními regiony Polska. Geografická poloha Osoblažského výběžku do značné míry podmiňuje intenzitu a formu těchto vazeb. Dopravní spojení Krnova se značnou částí Osoblažska je realizováno přes území Polska. Další vazby s Polskými regiony vznikají v návaznosti na rozvoj dopravního propojení v mnoha oblastech obchodu, služeb, podnikání i kulturního a společenského života. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o počtu obyvatel sousedních okresů v Polsku, další údaje jsou uvedeny za tzv. gminy svým pojetím částečně odpovídající spádovým obvodům pověřených úřadů. Tab. Počet obyvatel v sousedních regionech Polska (r.2007) Spádový obvod (gmina) celkem z toho město okres Głubczyce STRANA 17

18 obec VYHODNOCENÍ KVALITY DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ OBCÍ vedení prvku dopravní infrastruktury přes či v kontaktu se zastavěnou částí obce silnice I.třídy silnice II. třídy silnice III. třídy celostátní trať regionální trať Bohušov X X Brantice X X X Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Spádový obvod (gmina) celkem z toho město Baborów Branice Głubczyce Kietrz okres Prudnik Biała Głogówek Lubrza Prudnik Zdroj: Hlavní statistický úřad, Polsko Obecné možnosti spolupráce jsou založeny především na ekonomické výhodnosti spolupráce. Pro sousední polské regiony (okresy) je charakteristická podobná cenová i výdělková úroveň, ekonomické základy tvoří především intenzivní zemědělská výroba. Průmysl je soustředěn zejména v Prudniku, městu velikostně srovnatelném s Krnovem. U města Prudnik jsou realizovány nové dopravní investice (obchvat). Glubczyce jsou centrem prosperujícího zemědělského regionu, na polské poměry vykazující značnou koncentraci zemědělské výroby. Míra nezaměstnanosti obou polských regionů je mírně nadprůměrná vzhledem k průměru Opolského kraje, její hodnocení je však méně nepříznivé než např. u Osoblažska. Míra nezaměstnanosti zde v posledních letech poklesla. II.4. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Širší dopravní vazby Řešené území se nachází na severozápadním okraji Moravskoslezského kraje. Jeho územím prochází dva významné silniční tahy I.třídy zařazené do páteřní komunikační sítě kraje, podél nich jsou vedeny celostátní železniční tratě. Vedení dopravních tahů je do značné míry předurčeno reliéfem území - vedení hlavních tahů dopravní infrastruktury v údolích a podél hraniční řeky Opavy a Opavice. Úroveň dopravního napojení je dána nejvyšším standardem dopravního prvku vedeného přes zastavěnou část obce nebo v kontaktu s ní viz.tabulka a dále uvedené kartogramy (v příloze VI.) X X X obec Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov VYHODNOCENÍ KVALITY DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ OBCÍ vedení prvku dopravní infrastruktury přes či v kontaktu se zastavěnou částí obce silnice I.třídy silnice II. třídy silnice III. třídy celostátní trať regionální trať Jindřichov X X X Krasov Krnov X X X X Lichnov X X X X Liptaň X X Město Albrechtice X X X X Osoblaha X X X Petrovice X X Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice X X Třemešná X X X X Úvalno X X X Vysoká X X Zátor X X X Komunikační síť Základní komunikační síť kraje tvoří páteřní komunikační tahy zařazené do tzv. Slezského kříže. Jedná se o příhraniční tah západ východ I/57 a tah I/45 zajišťující vazby okresu Bruntál směrem na Olomouc. Město Krnov jako přirozené centrum se nachází na křižovatce těchto páteřních tahů Moravskoslezského kraje. Za hlavní závady lze označit průtahy přes zastavěné území (Krnov, Město Albrechtice, Zátor a.j.),některé úseky s nevyhovujícími poloměry oblouků a úseky s uspořádáním, které nesplňuje sledovanou cílovou šířkovou kategorii S 11,5/80 u sil.i/45 a I/57 jižně Krnova a S 9,5/80 u sil.i/57 severně Krnova. Na tuto základní kostru komunikační sítě I.tříd navazují silnice II. a III. třídy. Z hlediska šířkového uspořádání se v řešeném území nachází pouze dvoupruhové komunikace. Na části tahů této krajské sítě, které jsou zařazeny do tzv. základní sítě (významné silnice II a III. třídy) již probíhá postupná rekonstrukce a modernizace, která zlepšuje kvalitu krajské silniční sítě. S výjimkou Osoblažska je silniční síť na řešeném území do značné míry předurčena terénním reliéfem s údolími navazujícími na tah sil.i/57. Část silniční sítě na území Osoblažska má nevyhovující parametry. Poznámka: Za nevyhovující je třeba označit i úseky příhraničních tras na severu a jihu Osoblažska. Jedná se o úseky sil.ii/457 mezi sil.i/57 III/45726 a dále pak sil.iii/45814 v úseku Město Albrechtice Piskořov. Pentlogramy zatížení komunikační sítě celkovými objemy dopravy, těžkou dopravou a kamionovou dopra- X X X X X STRANA 18

19 vou byly spolu s údaji o vývoji zatížení silniční sítě do r.2005 převzaty z dokumentace Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje vyhodnocení programového dokumentu z r.2004 (UDI Morava, 2008). Dokladované údaje ilustrují rozdílnou míru dopravního významu silniční sítě, jejíž zatížení RPDI (roční průměry denních intenzit) v r.2005 dosahovaly hodnot rozpětí od voz/24 hod na sil.i/11v Krnově do 118 voz/24 hod na silnici III. třídy v oblasti Osoblažska. V řešeném území se nenachází trasa dálnice ani rychlostní komunikace. Kartogram zobrazující kvalitu napojení obcí na silniční síť na území ORP Krnov (VI.10.2.) Informace o stávající silniční síti I, II a III. tříd byly převzaty z garantovaných podkladů ŘSaD ČR, odbor silniční databanky. Z mapových podkladů a na základě terénního průzkumu a rozboru ÚPD byly následně v území definovány významné místní a účelové komunikace. intenzita vlakové dopravy, využití kapacity tratí celostátních drah Úsek trati Železnice V souběhu se silnicemi I. třídy jsou vedeny celostátní jednokolejné neelektrifikované železniční tratě č. 310 Opava východ - Krnov - Olomouc a č. 292 Krnov - Jindřichov ve Slezsku. Trasy železničních tratí jsou stabilizované. Přínosem pro větší využití železniční sítě by bylo provozní propojení spojů osobní dopravy ve městě Glucholazy na tratě na polském území. Po otevření přechodu Glucholazy bude úsek tratě č. 310 Krnov Moravský Beroun nejkratší spojnicí Olomouckého kraje s Polskem, což může posílit využití této tratě. V řešeném území se dále nachází regionální úzkorozchodná trať č.298 Třemešná ve Slezsku Osoblaha. Kromě dopravní funkce je významná i její rekreační funkce (provoz historických parních lokomotiv). S ohledem na limity terénního profilu je historicky již dáno, že některé ze zastávek a stanic se nachází mimo docházkovou vzdálenost zastavěného území, což omezuje větší podíl železniční dopravy na veřejné osobní dopravě. Existence této tratě je však velkou šancí pro rozvoj turistického ruchu a všemi obcemi je vnímána jako největší příležitost pro budoucí rozvoj území. Pro výhled je doporučováno s ohledem na charakter tratě a její využití hledat formu provozování této tratě formou, v níž se mohly uplatnit přímo obce. Zatížení tratí a další údaje byly převzaty z dokumentace Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje vyhodnocení programového dokumentu z r.2004 (UDI Morava, 2008). Směr jízdy Osobní vlaky za 24 hod Nákladní vlaky za 24 hod Celkem vlaků za 24 hod Stupeň obsazení Využití tratě % Opava východ - Krnov ,605 89,5 307 (JŘ ČD 310) 23 5 Jednokolejná trať Krnov - Bruntál ,399 63,5 310 ( JŘ ČD 310) 18 1 Jednokolejná trať Krnov - Jindřichov ve Sl , (JŘ ČD 292) 13 2 Jednokolejná trať ,221 62,5 Jindřichov -Glucholazy PKP - Mikulovice 311 (JŘ ČD 292) 5 0 Jednokolejná trať intenzita vlakové dopravy, využití kapacity Regionálních drah Osobní vlaky za Úsek trati Směr jízdy 24 hod Nákladní vlaky za 24 hod Celkem vlaků za 24 hod Stupeň obsazení Využití tratě % Třemešná ve Sl. - Osoblaha ,326 63,5 312 (JŘ ČD Jednokolejná trať Kartogram zobrazující kvalitu napojení obcí na železniční síť na území ORP Krnov viz. příloha VI V řešeném území se nenachází trasa celostátní tratě budované na rychlost vyšší jak 160km/hod, koridor vysokorychlostní tratě, ani tramvajová nebo trolejbusová trať. Trasování železničních tratí bylo převzato z poskytnutých mapových podkladů, pro zatřídění jednotlivých tratí byly použity poskytnuté garantované podklady SŽDC. Cyklistické trasy V řešeném území je v současné době vyznačena řada cyklistických tras. Až na krátký úsek cyklistických stezek v Krnově se jedná o trasy vedené po málo frekventovaných komunikacích společně s motorovou dopravou a po účelových komunikacích. V příhraniční oblasti je vedena dálková cyklistická trasa č.55 (Slezská magistrála) v koridoru Opava Krnov Město Albrechtice Heřmanovice, na kterou navazují trasy nižšího významu. Trasa č.55 je v úseku jižně Úvalna vedena po polském území a v Krnově je vedena přes vrch Cvilín. Důvodem tohoto trasování je absence vhodné bezpečné trasy podél řeky Opavy a Opavice. Na území Osoblažska je síť značených tras KČT doplněna místními trasami, část těchto tras je vedena i po nezpevněných úsecích s omezenou sjízdností. Cyklistické dopravě slouží kromě železniční dopravy i cyklobus, zajišťující vazby do Jeseníků v trase Krnov Bruntál Malá Morávka Hvězda Rejvíz Jeseník. Nedostatkem současného stavu je převládající vedení cyklistických tras po komunikacích a chybějící úseky cyklistických tras zejména podél řek. V zásadě se jedná o trasu podél řeky Opavy a Opavice. Zákres cyklistických tras byl proveden dle poskytnutých negarantovaných podkladů KČT a byl doplněn o údaje převzaté z internetových údajů Mapy.cz. Turistika Území je pokryto sítí značených turistických tras využívajících pro své vedení širokou škálu možností od pěšin, chodníků, po vozovky účelových a místních komunikací a vozovky málo frekventovaných silnic. Zákres turistických tras byl proveden dle poskytnutých garantovaných podkladů KČT. Hraniční přechody Informace o významných hraničních přechodech byly převzaty jako negarantované údaje z dokumentace Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje vyhodnocení programového dokumentu z r.2004 (UDI Morava, 2008), za nejvýznamnější lze označit přechod Bartultovice Trzebina a dále pak Krnov Pietrowice. STRANA 19

20 Hraniční přechody Letecká doprava Okres Číslo silnice Název hraničního přechodu Druh převáděné dopravy Na území Krnova, poblíž sil.ii/459 se nachází stávající vnitrostátní letiště s travnatou drahou. Jeho technické zázemí vytváří podmínky pro motorové i bezmotorové létání a parašutismus. Bruntál I/57 Bartultovice - Trzebina P,C,M,OA,B,N Bruntál I/45 Krnov - Pietrowice P,C,M,OA,B,N1 Bruntál III/4593 Úvalno - Branice P, C, M,OA, N do 7,5 t, ZT, IZS Bruntál II/457 Osoblaha - Pomorzowiczki P,C,M,OA Vysvětlivky: P C M OA B N ZT IZS pěší cyklisté motocykly osobní automobily autobusy nákladní vozidla zemědělská technika integrovaný záchranný systém Zatížení hraničních přechodů vč. skladby dopravního proudu za období bylo převzato z výsledků periodických sčítání dopravy na silniční a dálniční síti, prováděných ŘSaD ČR Praha. Hraniční přechod sil.i/46, Krnov -Pietrowice, okres Bruntál Profil č , Silnice I/45 ROK 1990 ROK 1995 ROK 2000 ROK 2005 Motorová vozidla celkem Těžká nákladní vozidla N Osobní, dodávkové a moto N Hraniční přechod sil.i/58, Bartultovice -Trzebina, okres Bruntál Profil č , Silnice I/57 ROK 1990 ROK 1995 ROK 2000 ROK 2005 Motorová vozidla celkem N N Těžká nákladní vozidla N N Osobní, dodávkové a moto N N Pro režim hraničních přechodů neexistují žádné závazné limity obdobné ochranným pásmům komunikační či železniční sítě. Důsledkem zavedení schengenského hraničního kodexu se stávající hraniční dopravní cesty na hranicích Moravskoslezského kraje se Slovenskou a Polskou republikou staly místy pro překračování vnitřních hranic, kde mají být odstraněna všechna omezení překračování vnitřní hranice Společenství. V zásadě lze konstatovat, že překračování hranice je možné po každé existující pozemní komunikaci chůzí či jízdou přizpůsobenou dopravnímu a stavebně-technickému stavu komunikace stanovenému na základě národních silničních předpisů. Technická infrastruktura - vodní hospodářství Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Ve vymezeném území jsou provozovány tyto vodní zdroje sloužící pro hromadné zásobování pitnou vodou: označení vodního zdroje zásobování ochranná pásma čj. rozhodnutí Petrovice SV Petrovice-Janov nestanovena nebo neposkytnuta data Janov SV Petrovice-Janov 1.,2.stupně Voda/40/83/235/Pa/53/83 Jindřichov lokální 1., 2a, 2b stupně Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP Jindřichov -Svinný potok lokální 1., 2a, 2b, 3.stupně Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP Vysoká -Dívčí kámen SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/917/74/Ba Slezské Pavlovice lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Osoblaha SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/1168/77/235/Pa/47/78 Rusín lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Třemešná-TR4 SV Osoblažsko 1.stupně 2a, 2b stupně Voda/1454/78/235/Pa/90 Voda/4347/95/04/Ur/101/2/ŽP Třemešná - Rudíkovy SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/1147/77/235/Pa71/78 Město Albrechtice 1 lokální 1.,2.stupně Voda/1146/77/235/Pa/72/78 Město Albrechtice 2 lokální 1.,2.stupně Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP Heřmanovice-Holý vrch lokální 1.,2.stupně Voda/567/83/235/Pa/49/85 Heřmanovice lokální 1.,2.stupně Voda/1350/78/235/Pa/89 Hošťálkovy-Vraclávek lokální 1., 2a, 2b stupně ŽP/Sk/R/Ur/96/90 Hošťálkovy-Holoubkov lokální 1., 2a stupně voda/1243/92/iv/ur/23 Krasov lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Krnov - Zlatá Opavice SV Krnov Voda/1279/77/235/Pa/73/78 Krnov - Kostelec SV Krnov RŽP/voda/8305/2000/231/120/Ur Lichnov - Dubnice lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Úvalno 1 lokální Voda/1699/78/235/Pa/103 Úvalno 2 lokální OVLHZ/803/85/Šo/P/72 V aktualizaci těchto UAP doplnit chybějící ochranná pásma, pokud byla stanovena, anebo je stanovit v souladu s platnými předpisy. Nebyla poskytnuta garantovaná data o nových ochranných pásmech VZ Petrovice a VZ 2.st. Krnov - Kostelec čj. RŽP/voda/5773/ 2002/231/139/Ur. Technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma Vodovodní sítě jsou provozovány včetně nezbytných objektů na nich. K nejdůležitějším patří úpravny vody, vodojemy, čerpací stanice, redukční stanice. Jsou zakresleny dle podkladů poskytnutých obcemi Krnov (Krnovské vodovody a kanalizace), Brantice, Úvalno, Město Albrechtice, Krasov (Technické služby obce Krasov), Petrovice a Janov. Ostatní obce jako vlastníci vodovodů podklady neposkytly a proto byly objekty informativně zkresleny z územních plánů obcí. K nejdůležitějším objektům vodovodů v ORP Krnov patří: označení vodovodu úpravna vody vodojem-stav [m 3 ] vodojem-návrh [ m 3 ] stávající navržená SV Petrovice-Janov 2 l/s 2 x 100 Jindřichov 2 x 250 SV Osoblažsko Vysoká - mimo provoz Třemešná 22 l/s Třemešná - Damašek 250 Liptaň 2 x 650 Stráž 250 Liptaň-Strážný vrch Hlinka 100 Sl. Rudoltice - Hrbisko 150 STRANA 20

21 označení vodovodu úpravna vody vodojem-stav [m 3 ] vodojem-návrh [ m 3 ] stávající navržená Vysoká 2 x 100 Osoblaha 2 x 250 Město Albrechtice 10 l/s 400 Dubová Hora 300 Rusín návrh 2 l/s Hošťálkovy 2,5 l/s 2 x 150 Heřmanovice 140 Holčovice návrh 2 l/s Krasov 2 x SV Bruntál Lichnov 150 Zátor 100 Čaková 2 x 50 SV Krnov SV= skupinový vodovod Zlatá Opavice 100 l/s Kostelec 30 l/s,návrh 50 l/s Vodovodní síť včetně ochranného pásma Brantice 2 x 150 Radim 2 x 50 Krnov - Kostelec 800 Krnov - Bezručův vrch 2 x 1500 Krnov - Zl. Opavice 500 Krnov - Krásné Loučky 3 x 40 Krnov - Cvilín 2 x 750 Krnov - Cvilín vrch 60 Ježník Krnov - Kostelec 800 Krnov - Bezručův vrch 1500 Brožíkova 750 Vodovodní sítě jsou v B.2. zakresleny dle podkladů poskytnutých obcemi Krnov (Krnovské vodovody a kanalizace), Brantice, Úvalno, Město Albrechtice, Krasov (Technické služby obce Krasov), Petrovice a Janov. Ostatní obce jako vlastníci vodovodů podklady neposkytly a proto byly informativně zkresleny z územních plánů obcí včetně návrhů. Způsob zásobování vyplývá ze zpracovaného schématu VI.9.1. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma Soustavné kanalizace zakončené čistírnami odpadních vod jsou provozovány v těchto obcích: Krnov - ČOV EO Město Albrechtice - ČOV 2700 EO Jindřichov - ČOV 800 EO Osoblaha - ČOV 2048 EO Hošťálkovy - ČOV 1209 EO Úvalno - ČOV 800 EO Stoková síť vč. ochranného pásma Soustavné kanalizace zakončené čistírnami odpadních vod jsou provozovány v obcích Krnov, Město Albrechtice, Jindřichov, Osoblaha, Hošťálkovy a Úvalno. V dalších obcích jsou sporadicky vybudovány kanalizační stoky a sběrače nenapojené na ČOV nebo napojované na malé ČOV čistící vody jen z části zástavby malého rozsahu. Nebyly poskytnuty podklady vlastníky kanalizací s výjimkou města Krnova, Města Albrechtic a Úvalna a proto jsou zakresleny dle územních plánů jednotlivých obcí (viz.příloha VI.9.2.). V žádné z odkanalizovaných obcí nejsou kanalizační sítě vybudovány v dostatečném rozsahu a pokrývají jen části odkanalizovaných sídel. Technická infrastruktura - zásobování elektrickou energií Pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území ORP Krnov části zásobování elektrickou energii byly použité podklady provozovatele přenosové soustavy ČEPS a.s. a provozovatele distribuční soustavy 110 kv a 22 kv ČEZ Distribuce, a.s. Provozovatelem ČEZ Distribuce, a.s. byla předána situace v souřadnicovém systému se zakreslenými distribučními vedeními 110 kv, transformačními stanicemi 110/22 kv, distribučními vedeními 22 kv a transformačními stanicemi 22/0,4 kv. V situačním výkresu nejsou jednotlivá vedení 110 a 22 kv označena, nejsou označené ani jednotlivé distribuční transformační stanice 22/0,4 kv. Pro identifikaci jednotlivých vedení 110 a 22 kv bylo v textové části použito současné označení jednotlivých vedení 110 a 22 kv, které byly převzaté z neoficiálních podkladů ČEZ Distribuce, a.s. a z jednotlivých ÚP obcí. Dále byly použité Identifikační listy o poskytování údajů o území (obec) zpracované jednotlivými obcemi a dále zpracované územní plány jednotlivých obcí. Na území ORP Krnov se nenacházejí žádné výrobny elektrické energie dodavatele ČEZ, a.s. Na území ORP Krnov se nachází pouze jedna výrobna elektrické energie nad 1 MW, která dodává elektrickou energii do distribuční soustavy, a to Teplárna Krnov společnosti Dalkia Česká Republika, a.s., s výkonem 4,8 MW. Na území ORP Krnov se nachází menší zdroje elektrické energie, malé vodní elektrárny v obcích Zátor, Brantice a Krnov Na území ORP Krnov se nenachází žádné zařízení ani liniové stavby přenosové soustavy 220 kv a 400 kv ČEPS a.s.. Dodávka elektrické energie pro území ORP Krnov je řešená z distribuční sítě 110 kv ČEZ Distribuce, a.s. Na území ORP Krnov se nachází dva napájecí body distribuční soustavy 110 kv. Jsou to transformační stanice 110/22 kv Krnov a transformační stanice 110/22 kv Třemešná. Územím ORP Krnov jsou vedeny trasy venkovních vedení 110 kv, které slouží k napájení transformačních stanic 110/22 kv distribuční soustavy 110 kv. Rozvodna 110 kv transformační stanice 110/22 kv Krnov je propojena s distribuční sítí 110 kv venkovními vedeními 110 kv číslo: 5609 a 5610 Horní Životice - Krnov 599 Krnov Bruntál 685 Krnov Vrbno pod Pradědem 686 Krnov - Třemešná Rozvodna 110 kv transformační stanice 110/22 kv Třemešná je propojena s distribuční sítí 110 kv dvěma venkovními vedeními 110 kv číslo: 686 Krnov - Třemešná 5608 Česká Ves - Třemešná Distribuční soustava 110 kv je vybudována s dostatečným výkonem a dostatečnou přenosovou schopností distribučních vedení 110 kv, pro spolehlivé zásobování elektrickou energii odběratelů na území ORP Krnov. Zásobování obcí ORP Krnov elektrickou energii je zajištěno z distribuční soustavy 22 kv. Vedení distribuční sítě 22 kv sloužící k zásobování elektrickou energii ORP Krnov je napájené z rozvoden 22 kv transformačních stanic 110/22 kv Krnov a Třemešná. Část transformačních stanic v obci Heřmanovice je napojená z vedení čís. 48, které je napájené z TR 110/22 kv Vrbno pod Pradědem. Z rozvodny 22 kv transformovny TS 110/22 kv Krnov jsou vyvedeny distribuční venkovní a kabelové vedení 22 kv číslo: venkovní vedení 22 kv čís. 20 Krnov Jaktař venkovní vedení 22 kv čís. 272 Krnov - Horní Benešov venkovní vedení 22 kv čís. 278 Krnov - Město Albrechtice venkovní vedení 22 kv čís. 33 a 374 STRANA 21

22 venkovní vedení 22 kv čís. 262 Krnov - Třemešná kabelové vedení 22 kv čís. 990 a 991 kabelové vedení 22 kv čís. 972 a 974 Z rozvodny 22 kv transformovny TS 110/22 kv Třemešná jsou vyvedeny distribuční venkovní a kabelové vedení 22 kv číslo: venkovní vedení 22 kv čís. 34 venkovní vedení 22 kv čís. 114 venkovní vedení 22 kv čís. 115 Třemešná Česká Ves venkovní vedení 22 kv čís. 116 venkovní vedení 22 kv čís. 262 Třemešná - Krnov Z vedení distribuční sítě 22 kv jsou napojené distribuční transformační stanice 22/0,4 kv a cizí (podnikové) transformační stanice 22/0,4 kv v jednotlivých obcích. Z distribučních transformačních stanic 22/0,4 kv je napájeno vedení distribuční sítě NN, ze kterého jsou napojení odběratele elektrické energie v jednotlivých obcích ORP Krnov. Technická infrastruktura - elektronické komunikace Pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území ORP Krnov části elektronické komunikace byly použité podklady operátorů provozujících elektronické komunikace Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České Radiokomunikace a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., GTS NOVERA a.s., ČEZnet a.s. a Ministerstva vnitra ČR. ORP Krnov přísluší do uzlového telefonního obvodu (UTO) Krnov a tranzitního telefonního obvodu (TTO) Ostrava. V obci Krnov je vybudována hlavní digitální telefonní ústředna HOST. Digitální ústředna HOST je propojena s digitální tranzitní telefonní ústřednu TÚ Ostrava. Z digitální telefonní ústředny HOST Krnov jsou napojené digitální telefonní ústředny (vzdálený účastnický blok) RSU ve vytipovaných obcích ORP Krnov. Propojení telefonní ústředny HOST Krnov s ústřednami RSU je provedeno komunikačním vedením. Od jednotlivých ústředen RSU je provedená účastnická přípojná síť k jednotlivým účastníkům komunikační sítě. Obec Krasov je připojena do telefonní komunikační sítě radiovým zařízením IRT 2000, není napojena kabelovým komunikačním vedením. Operátorem zařízení elektronických komunikací (digitálních ústředen), radiového zařízení IRT 2000 (obec Krasov), komunikační vedení přístupové a přípojné sítě je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Kapacita zařízení elektronických komunikací, tj. digitální ústředny HOST, digitálních ústředen RSU, komunikačních vedení přenosové sítě a komunikačních vedení účastnické přípojné sítě je dostatečná pro zajištění požadovaných komunikačních služeb v zájmovém území. Na území ORP Krnov jsou vybudované komunikační zařízení (digitální ústředny RSU) v těchto obcích: Býkov Láryšov Heřmanovice Holčovice Hošťálkovy Jindřichov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Slezské Rudoltice Úvalno Zátor Územím ORP Krnov prochází páteřní kabelové vedení komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s.: Opava Krnov Krnov Město Albrechtice Zlaté Hory Krnov Bruntál Krnov Úvalno Lichnov - Zátor Krnov Město Albrechtice - Osoblaha Jindřichov Heřmanovice - Vrbno pod Pradědem Krnov Město Albrechtice Holčovice Vrbno pod Pradědem Krnov - Hošťálkovy Mimo operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. v řešeném území poskytuje komunikační služby řada dalších operátorů využívajících kabelové a rádiové komunikační sítě. Mezi ně patří také další operátoři radiotelefonní komunikační sítě T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s., České Radiokomunikace a.s., GTS NOVERA a.s. a jiní. Vysílací, radiové zařízení elektronických komunikací těchto operátorů se nachází na objektech v zastavěných částech obcí, nebo v samostatných objektech s anténními stožáry, většinou vybudovanými mimo zastavěné území obce. V grafické části jsou vyznačené jednotlivé vysílací zařízení pouze operátorů, kteří předali podklady, T-Mobile Czech Republic a.s., České Radiokomunikace a.s. a Ministerstvo vnitra ČR. Ministerstvo vnitra ČR provozuje na území ORP Krnov radiokomunikační vysílací zařízení v obcích Krnov a Třemešná. Vysílací zařízení a anténní systémy jsou instalované na stanovištích televizních převaděčů (TVP) operátora České Radiokomunikace a.s. Hasičský záchranný sbor ČR provozuje komunikační zařízení v obci Krnov, v lokalitě Cvilín. Řešené území ORP Krnov je pokryto kvalitním televizním a rozhlasovým signálem z televizních vysílačů a rozhlasových vysílačů nacházející se mimo území ORP Krnov a z televizních převaděčů (TVP) vybudovaných na území ORP Krnov. Na území ORP Krnov jsou vybudované tyto TV převáděče operátora České Radiokomunikace a.s.: TVP Krnov TVP Holčovice TVP Heřmanovice TVP Jindřichov - Janov, objekt s věži TVP jsou vybudované v obci Janov TVP Karlovice, objekt s věži TVP jsou vybudované v obci Krasov TVP Třemešná TVP Zátor Územím ORP Krnov prochází řada tras radioreléových spojů různých operátorů komunikační sítě. V grafické a textové části jsou uvedené pouze ty radioreléové spoje které byly operátory poskytnuty (České Radiokomunikace a.s. a jeden radioreléový spoj operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. sloužící k připojení komunikačního zařízení v Krasově). Technická infrastruktura - zásobování plynem Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma V distribuční plynárenské soustavě tvoří regulační stanice rozhraní mezi vysokotlakými plynovody a místní STRANA 22

23 rozvodnou sítí. Technologické objekty regulačních stanic jsou vybaveny zabezpečovacím, regulačním a měřícím zařízením zajišťujícím v požadovaných objemech a tlakových parametrech dodávku zemního plynu do rozvodné sítě zásobující jednotlivé odběratelé. Rozmístění a počet regulačních stanic vychází z koncepce rozvoje plynárenství ORP Krnov, navržené v generelech plynárenství příslušných obcí. Podle charakteru odběru dělíme regulační stanice na stanice pro veřejnou potřebu a průmyslové, kde odběratelem je jeden nebo více podnikatelských subjektů. Seznam vysokotlakých regulačních stanic na území ORP Krnov : Krnov - Opavská Krnov - Urnový Háj Krnov Bruntálská Krnov Brantická ( zásobuje Brantice, Zátor, Čakovou) Krnov Červený dvůr (průmyslová ) Úvalno Město Albrechtice ( 1 pro veřejný odběr, 2 průmyslové) Město Albrechtice - Hynčice ( zásobuje i Holčovice) Třemešná Jindřichov - horní Jindřichov - dolní Regulační stanice jsou umístěny na okraji zastavěného území obcí v souladu s územním plánem obce. Kapacitní výkon regulačních stanic je dimenzován a odpovídá max. hodinovým odběrům plynu v topném období. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Územím ORP Krnov prochází dálkový vysokotlaký plynovod DN250/PN25 č Opava Krnov a DN200/PN40 č Krnov Zlaté hory. Na tento plynovod jsou vysokotlakými přípojkami napojeny výše uvedené regulační stanice, které dodávají plyn do místních rozvodných sítí v plynofikovaných obcích. Seznam plynofikovaných obcí na území ORP Krnov : Krnov, Brantice, Čaková, Holčovice, Lichnov, Jindřichov, Město Albrechtice vč. místní části Hynčice, Třemešná, Úvalno, Zátor. Kriteriem pro plynofikaci obcí je ekonomická efektivnost investice, kterou výrazně ovlivňuje délka připojovacího plynovodu a délka místní rozvodné sítě vztažena na počet odběratelů. Podle tohoto kriteria byly plynofikovány obce v jejíž blízkosti prochází výše zmiňovaný vysokotlaký plynovod s vyšší hustotou zástavby. Místní rozvodná sítě jsou s výjimkou Krnova a Jindřichova středotlaké. V Krnově je původní místní rozvodná síť nízkotlaká, nové plynovody jsou výhradně středotlaké. Zvýšení přetlaku v rozvodných sítích na 3 bary umožnilo budovat společné sítě pro více obcí. Ze středotlaké rozvodné sítě Krnova je zásobován Chomýž a výhledově i Krásné Loučky. Z horního předměstí vede společný plynovod do Brantic, Zátoru a Čakové. Propojenou síť mají Hynčice a Holčovice. Obec Lichnov je napojena na středotlakou rozvodnou síť z obce Sosnová. Provozovatelem distribuční soustavy je společnost Severomoravská plynárenská, a.s. která poskytla v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. polohopisnou situaci technické infrastruktury ve svém vlastnictví pro pořízení územně analytických podkladů ORP Krnov. Technická infrastruktura - zásobování teplem Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Zásobování obcí na území ORP Krnov se realizuje teplenými zdroji těchto kategorii : malými zdroji tepleného výkonu do 50 kw na spalování fosilních paliv, nebo plynofikovaných lokalitách zemního plynu, zdroji tepla středních tepelných výkonů od 50 do 200 kw (domovní, blokové kotelny) na spalování fosilních paliv, pokud to místní podmínky umožňují převedených na zemní plyn, zdroji tepla větších výkonů 0,2 5,0 MW ( sídlištní, okrskové a průmyslové kotelny) zdroji tepla velkých výkonů nad 5,0 MW zdroje pro systém CZT Krnov ve kterých se spalují fosilní paliva i zemní plyn. Malé a střední zdroje představují decentralizovaný způsob vytápění ve většině malých obcí. Jedná se o lokální topidla na fosilní paliva nebo v plynofikovaných obcích, kde základním palivem je zemní plyn. Problémem malých a středních zdrojů spalujících pevná paliva je znečišťování ovzduší, které v topném období výrazně zhoršuje životní prostředí se všemi důsledky z toho plynoucími. Systém centrálního zásobování teplem (dále SCZT) je provozován v městě Krnově. Hlavním zdrojem tepla je Teplárna Krnov (dále TKR) na ul. Revoluční s instalovaným tepelným výkonem 101,9 MW. V TKR jsou instalovány parní kotle : K3 jmenovitý výkon 13,9 MW K4 jmenovitý výkon 28 MW K5 jmenovitý výkon 60 MW. Základním palivem je energetický černý hruboprach. K výrobě elektřiny je instalována parní turbina TG4 jmenovitého výkonu 6 MW. Výtopna na sídlišti pod Cvilínem je tzv. špičkovým zdrojem. Vybavena je dvěma středotlakými parními kotli jmenovitého výkonu 2 x 5,4 MW. Palivem je zemní plyn. Teplovod včetně ochranného a bezpečnostního pásma Tepelné sítě, jako součást SCZT v Krnově se dělí na primární a sekundární rozvody. Primární rozvod je středotlaký s přenosným médiem pára s parametry na vstupu 0,6 MPa a 210 C. Rozvod je dvoutrubkový pára + kondenzát. Na rozdělovači v TKR se primární rozvody dělí na 3 základní trasy : trasa A je vedena z větší části nadzemním vedením v dimenzi DN350/150 mm. Z TKR směřuje k řece Opavě a průmyslovým areálem souběžně s ulicí Čs. armády k ulici Chářovské. Odběratele jsou převážně průmyslové podniky. trasa B je vedena z části nadzemním, z části podzemním vedením v dimenzi DN400/200 mm. Z TKR trasa směřuje k ul. Zacpalově, podél řeky Opavy, ul. Vrchlického, Karla Čapka na ul. Albrechtickou. Na ulici Karla Čapka odbočuje větev po ulici Mikulášské, Nádražní, přes železniční nadjezd na ul. Bruntálskou. trasa C je nejdelší a je vedena převážně podzemním vedením v dimenzi DN350/150 mm. Z TKR vede do ulice Revoluční a dále do ul. Boženy Němcové. Po ulici Mikulášské směřuje do centra na Náměstí Hrdinů. Zde se dělí na dvě větve. Jedna vede přes ulici Požárníků, areálem PEGY, ulici Soukenickou přes řeku Opavu na sídliště pod Cvilínem. Zde se propojuje přípojkou DN250 se špičkovou výtopnou SPC. Tato v případě potřeby posílí výkon TKR. druhá trasa míří z Náměstí Hrdinů na Zámecké náměstí, přechází řeku Opavu, náměstím Míru přes ulici Textilní vede k ul. Chářovské. Samostatná trasa podél řeky Opavy vede do areálu bývalého závodu Strojosvit. STRANA 23

24 Na primární rozvod je přes předávací stanice napojen sekundární rozvod. Ve většině případů se jedná o rozvod topné vody o teplotě 90 C pro ústřední vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Sekundární rozvody jsou dvoutrubkové v bezkanálovém provedení. Provozovatelem SCZT v městě Krnově je společnost Dalkia - Česká republika a.s., která poskytla podklady pro potřeby ÚAP ORP Krnov. II.5. VODNÍ REŽIM Chráněná oblast přirozené akumulace vod Na území obce Heřmanovice zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky. Zranitelná oblast Na území ORP se nyní nenachází žádné území stanovené jako zranitelná oblast, v souladu s nařízením vlády č.108/2008 Sb. Vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod V ORP Krnov jsou dle vyhlášky č.333/2003 Sb. stanoveny tyto významné vodní toky: název toku Opava Opavice Čižina Osoblaha Hrozová Bezejmenný PB přítok Pomezní potok Bezejmenný tok Hraniční potok (s LB a PB přítoky) Prudnik Sádecký potok LB přítok Bezejmenný tok k.ú. Osoblaha bližší specifikace po soutok Střední a Černé Opavy po most ve Spáleném 26,7km po Tetřevský potok po potok Mušlov 19km 12,6km 0,58km 0,7km 0,1km 3,45km (0,32 a 2,55km) 4,6km 1,6km 0,06km 0,04km V ORP Krnov jsou dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. stanoveny tyto lososové vody: název toku vymezení povodí ného KÚ MSK se na území ORP Krnov do r.2015 uvažuje s mírným zlepšením kvality povrchových vod v ukazatelích BSK 5, CHSK CR, N-NH 4 a P C. Vodní toky jsou v B.2. zakresleny dle digitálního podkladu ZABAGED v měř.1:10 000, lososové vody dle podkladů HEIS VÚV zpracovaného nad mapou 1:50 000, zákresy se nekryjí. V ORP Krnov se nenachází žádná významná vodní nádrž. Je stanoven vodní útvar - Bohušovský rybník jako koupací oblast definovaná zákonem č.254/2001 Sb. a uvedená v seznamu koupacích míst ve vyhl.č.159/2003 Sb. ve znění vyhl.168/2006 Sb. Dle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu se na území ORP nacházejí tyto vrty s ochrannými pásmy 250m kolem vrtu všemi směry, jsou součástí státní pozorovací sítě podzemních vod. Ochranná pásma byla stanovena rozhodnutím ONV v Bruntále pod čj. OVLHZ 565/76-Šo-P-287/88. označení vrtu dle evidence ČHMÚ lokalita hloubka (m) 5 Bohušov 20,0 15 Bohušov-Dolní Povelice 8,5 7 Brantice 5,0 11 Dívčí Hrad 3,6 63 Holčovice-Spálené 5,0 34 Krnov-Hlubčické předměstí 23,0 35 Krnov-Opavské předměstí 24,0 36 Krnov-Krásné Loučky 12,5 40 Lichnov u Bruntálu 7,5 2 Město Albrechtice 7,0 22 Město Albrechtice - Hynčice 5,0 41 Město Albrechtice - Opavice 6,7 57 Osoblaha 10,0 65 Osoblaha - Studnice 10,0 66 Osoblaha-Studnice 11,0 67 Osoblaha-Studnice 11,0 70 Třemešná-Damašek 10,5 71 Úvalno 13,0 61 Vysoká - Pitárné 5,7 Dle evidence geografických dat HEIS VÚV jsou zakresleny vodní útvary podzemních vod jako vymezené soustředění podzemní vody v kolektoru označené jako: B-06 - svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku - Kvartér Opavy č B-07 - útvary základní vrstvy - Kulm Nízkého Jeseníku v Povodí Odry č Opava včetně přítoků Kobylí potok-kobylka, Krasovka, 2x bezejmenný tok Opavice včetně přítoků Komorský p., Kobylí p., Opavice-rameno, bezejmenný tok, Mohla Čižina včetně přítoku Tetřevský p. Osoblaha včetně přítoků Svinný p., Mušlov, Povelický p., Hrozová, Matějovický p., Pomezní p., Lesný p., 3x bezejmenný tok, Prudnik, bezejmenný tok, Sádecký p., Pavlovický Kaprové vody nejsou v ORP Krnov stanoveny. po soutok s Čižinou po soutok s Opavou po soutok s Opavou do státní hranice Vodní nádrž Na území ORP Krnov se nenacházejí významné vodní nádrže. K největším vodním plochám patří nádrž Pocheň na Čižině na hranici s ORP Opava, Petrův rybník u řeky Opavy na území Krnova, Rudoltický rybník na potoku Lužná ve Slezských Rudolticích a rybník Dívčí Hrad u řeky Osoblahy v Dívčím Hradu. Bohušovský rybník v Bohušově je stanoven jako koupací oblast (viz část 47). Nádrž Pocheň je zakreslena dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, Petrův rybník dle podkladů Povodí Odry, všechny ostatní vodní plochy dle mapového podkladu ZABAGED. Dle podkladů hydroekologického informačního systému (HEIS) Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV) byla v období r jakost vod vodního toku Opavice a vodního toku Opava pod soutokem s Opavicí zařazena dle ČSN do III. třídy - znečištěná voda, jakost vod vodního toku Opava nad soutokem s Opavicí byla zařazena do II. třídy - mírně znečištěná voda. Dle Plánu oblasti Povodí schvále- Povodí vodního toku, rozvodnice Jsou zakresleny dle evidence geografických dat HEIS VÚV včetně aktualizovaných čísel hydrologických pořadí, ty neodpovídají v některých případech číslům ze starších vodohospodářských map ZVM 1: Záplavové území STRANA 24

25 Jsou zakresleny v B.2. dle digitálních podkladů poskytnutých Povodím Odry. název toku stanoveny Krajským úřadem MSK čj. Opava ř.km 78,3-109,3 ŽPZ 10922/03 Opava ř.km 43,4-78,3 ŽPZ 1607/03 Opavice ř.km 0,0-26,7 ŽPZ 9119/03 Čižina ř.km 0,0-19,7 ŽPZ 1669/03 Osoblaha ř.km 0,0-33,3 ŽPZ 10969/03 Aktivní zóna záplavového území Všechny stanovené záplavové území v ORP Krnov mají vymezeny aktivní zóny povodně. Jsou zakresleny v B.2. dle digitálních podkladů poskytnutých Povodím Odry. název toku stanoveny Krajským úřadem MSK čj. Opava ř.km 78,3-109,3 ŽPZ 10922/03 Opava ř.km 43,4-78,3 ŽPZ 1607/03 Opavice ř.km 0,0-26,7 ŽPZ 9119/03 Čižina ř.km 0,0-19,7 ŽPZ 1669/03 Osoblaha ř.km 0,0-33,3 ŽPZ 10969/03 Území určené k rozlivům povodní Na území ORP nejsou stanoveny, konfigurace převážně hornatého terénu to neumožňuje. Území zvláštní povodně pod vodním dílem Je zakresleno v B.2. dle poskytnutého podkladu Zemědělské vodohospodářské správy pod vodní nádrží Pocheň. Pro navrhovanou VN Nové Heřmínovy nebylo poskytnuto. Zahrnuje území postižené v případě protržení hráze přehrady, zohledňuje se v evakuačních plánech civilní obrany obyvatelstva. Objekt / zařízení protipovodňové ochrany Jsou zakresleny ochranné protipovodňové hráze v B.2. a B.3. dle podkladů poskytnutých Povodím Odry a také vodní nádrž Pocheň dle podkladů poskytnutých Zemědělskou vodohospodářskou správou. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodních minerálních vod Lázeňské místo Na území ORP se tyto jevy nevyskytují (nebyla poskytnuta data.) II.6. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ovzduší Oblast náleží k dobře provětrávanému území. Obce v působnosti Stavebního úřadu Krnov, Osoblaha a Město Albrechtice nejsou uvedeny ve Věstníku MŽP č. 2007/03 jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V území nejsou překračovány cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí všech škodlivin s výjimkou O3 (přízemní ozón) pro rok V části území (Janov, Petrovice, Heřmanovice, Holovice, Hošťálkovy, Krasov, Čaková, Brantice, Zátor, Lichnov, Býkov-Láryšov, Úvalno, Třemešná, zčásti i Krnov, Slezské Rudoltice, Město Albrechtice, Třemešná) jsou občasně překračovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a rostlin u přízemního ozónu, SO2 a NO2. Imisní koncentrace škodlivin jsou zjišťovány modelovými výpočty na základě dat pořízených v okolních měřicích stanicích (Světlá Hora měří SO2 a NO2 a Opava-Kateřinky měří SO2, NO2, NOx. NO, PM10). V Krnově je navíc kvalita ovzduší měřena pravidelně měřicím vozem HORIBA v ukazatelích benzen, benzo(a)pyren, Cd, Pb, Ni, As, Hg. Na základě imisního měření na náměstí Hrdinů v Krnově jako nejhorší možná lokalita v řešeném území byly naměřeny v období 05/2001 až 01/2006 imisní koncentrace suspendované částice (PM 10 ) průměrná denní koncentrace 30,7 µg/m3 a roční 16,6 µg/m 3 oxid dusičitý (NO 2 ) - maximální hodinové koncentrace 36,7 µg/m 3 benzen průměrné roční koncentrace 2,78 µg/m 3. Všechny ukazatele jsou s rezervou pod hranicí stávajícího platného i výhledového imisního limitu. Výjimku tvoří koncentrace benzo(a)pyrenu, která přesahuje dvojnásobně cílový limit. V řešeném území stejně jako v celém území Moravskoslezského kraje dochází občas k překročení imisních koncentrací troposférického ozónu. Zdroje znečišťování ovzduší Největšími znečišťovateli v území jsou subjekty oznamující produkci emisí do integrovaného registru znečištění. Jedná se o Dalkii a.s. Teplárnu Krnov (v roce 2006 emitovala více 189 t NOx /NO2 a 444 t SOx /SO2 s doprovodným znečištění As, Cd, Cr, Cu, Ni a Pb) a Zemědělský podnik a.s. Město Albrechtice, (chov drůbeže emitující 13,5 t amoniaku a OMD Hynčice chov skotu emitující 18,7 t amoniaku). V působnosti ORP Krnov jsou kromě výše uvedených zdrojů evidovány v rámci REZZO 1 další velké zdroje znečišťování ovzduší: DAKON s.r.o., provozovna Město Albrechtice, s produkcí CO 1,492 t/rok, Krnovské opravny a strojírny s.r.o., provozovna Krnov, s produkcí TZL 1,359 t/rok, SOx /SO2 0,001 t/rok, NOx 0,311 t/rok, 0,04 t/rok CO, VOC 22,161 t/rok, SKS Foundry a.s., slévárna šedé slitiny, Krnov, s produkcí TZL 18,392 t/rok, SOx /SO2 0,638 t/rok, NOx 0,48 t/rok, CO 4,317 t/rok, VOC 10,536 t/rok, Dalkia Česká republika a.s., provozovna Cvilín, s produkcí SOx/SO2 0,001 t/rok, NOx 0,206 t/rok, VOC 0,09 t/rok, Strojosvit a.s., lakovna Krnov, s produkcí TZL 0,126 t/rok, těkavé org. látky jako TOC 2,297 t/rok, ZESPO Sosnová, chov skotu Lichnov, s produkcí amoniaku 10,979 t/rok. V působnosti ORP Krnov je evidováno celkem 131 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Až na několik výjimek producentů těkavých organických látek (tiskárna a lakovny) se jedná o kotelny s celkovým instalovaným výkonem 0,2-1 MW a chovy hospodářských zvířat. Relativně významně se na kvalitě ovzduší podílí doprava, zejména co se týká produkce NOx, její vliv na imisní situaci se projevuje zejména v Krnově podél hlavních komunikací. Nejvyšší podíl na znečištění ovzduší v oblasti mají malé zdroje znečišťování ovzduší zahrnuté v REZZO 3 zejména topeniště na pevná paliva. V území se částečně uplatňuje dálkový přenos emisí z Polské republiky a Ostravska, vzhledem k převládajícímu západnímu a severozápadnímu proudění však není z hlediska ovlivnění ovzduší považován za významný. Obce s největší produkcí znečišťujících látek ze středních zdrojů znečišťování ovzduší v působnosti ORP Krnov STRANA 25

26 Kód látky Název znečišťující látky Produkce emisí znečišťujících látek v t obec Město Albrechtice Heřmanovice Krasov Třemešná Úvalno Jindřichov Vysoká Krnov Osoblaha tuhé zneč. látky 1 (TZL) 3,026 2,266 1,991 14,123 1,108 0,004 2 oxid siřičitý (SO2) 1,443 12,416 4,005 2,254 0,001 oxidy dusíku 3 (NOx) 6,418 3,638 2,079 0,456 0,327 4 oxid uhelnatý (CO) 5,453 27,689 1,702 7,24 0,056 5 organické látky (OC nebo VOC) 3,753 6,527 1,813 0,001 1,434 3,805 0,222 0, amoniak (NH3) 8,472 26,583 0,976 4,194 2,482 4,269 Souhrnná produkce emisí ze středních zdrojů zneč. ovzduší za území v působnosti ORP Krnov zdroj: evidence MěÚ Krnov Kód látky Název znečišťující látky Množství v t 1 tuhé zneč. látky (TZL) 22,878 2 oxid siřičitý (SO2) 21,977 3 oxidy dusíku (NOx) 13,251 4 oxid uhelnatý (CO) 45,823 5 organické látky (OC nebo VOC) 19, amoniak (NH3) 46,976 Produkce znečišťujících látek z malých zdrojů zneč. ovzduší (REZZO 3) v působnosti ORP Krnov: Obec TZL SO2 NOx CO VOC t/rok Bohušov 2,5 2,3 1,1 7,7 1,7 Brantice 5,1 4,5 2,6 14,9 3,3 Býkov-Láryšov 1,0 1,1 0,4 3,8 0,8 Čaková 1,6 1,9 0,7 6,4 1,3 Dívčí Hrad 1,0 1,0 0,5 3,2 0,7 Heřmanovice 2,9 2,5 1,3 8,1 1,8 Hlinka 1,1 1,6 0,4 5,6 1,1 Holčovice 3,7 2,6 1,9 8,2 1,9 Hošťálkovy 3,8 3,3 1,7 10,9 2,4 Janov 2,6 2,4 1,2 8,0 1,8 Jindřichov 7,7 8,0 3,3 27,0 5,8 Krasov 2,2 1,4 1,1 4,3 1,1 Krnov 14,6 17,7 13,9 62,5 13,0 Lichnov 3,4 3,2 1,8 10,5 2,3 Liptaň 2,9 3,2 1,2 10,9 2,3 Město Albrechtice 9,1 8,4 5,4 27,7 6,1 Osoblaha 2,7 4,0 0,9 14,0 2,8 Petrovice 1,3 1,0 0,6 3,4 0,8 Rusín 1,0 1,0 0,4 3,5 0,8 Slezské Pavlovice 0,8 1,3 0,3 4,5 0,9 Slezské Rudoltice 3,1 2,5 1,4 7,9 1,8 Obec TZL SO2 NOx CO VOC t/rok Třemešná 3,8 3,2 2,0 10,5 2,4 Úvalno 1,3 1,3 1,0 4,6 1,0 Vysoká 1,9 1,8 0,8 5,8 1,3 Zátor 6,8 8,4 2,8 28,8 6,0 součet 87,9 89,8 48,8 302,7 65,0 zdroj: evidence ČHMÚ Emise dle způsobu vytápění viz.příloha VI.F. V řešeném území stejně jako v celém území kraje je vhodné podporovat jako dlouhodobé aktivity pro omezení prašnosti veškeré akce, které povedou ke zpevnění a překryvu volné půdy. Pro omezování prašnosti má velký význam vegetační kryt, který nejen omezuje zvíření prachových částic do ovzduší, ale především zachycuje prachové částice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V území je doporučeno z relevantních nástrojů a opatření stanovených v rámci Programu ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji aplikovat zejména: podporovat investice do úspor energie (např. zateplování domů a výměny oken) podporovat investice do využívání obnovitelných zdrojů energie (zejména solární a větrná energie, bioplyn u zemědělských zdrojů) podporovat výměnu starých kotlů ve veřejném sektoru nepřímo podporovat omezování emisí tuhých látek z malých a středních zdrojů nepřímo podporovat omezování emisí VOC z malých a středních zdrojů podporovat výstavbu silničních obchvatů podporovat modernizaci a rekonstrukci komunikací upřednostňovat ekologicky šetrné výrobky v přímých nákupech (zejména nízkoemisní kotle a vodou ředitelné nátěrové hmoty) stanovovat podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky podporovat zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací Odpady Největším producentem komunálních odpadů je město Krnov. V roce 2006 zde bylo vyprodukováno 5312 t směsného komunálního odpadu, 87 t plastů, 195 t skla, 466 t papíru a 4 t nápojových kartonů. Jako nežádoucí se projevuje postupný nárůst množství směsného komunálního odpadu, což však na druhé straně může být částečně dáno i snížením množství obyvatelstvem spalovaného odpadu. Nakládání s komunálními odpady je v celém řešeném území ošetřeno místními obecně závaznými vyhláškami. V souladu s legislativou jsou min. 2x ročně zajišťovány svozy velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Část obcí má k dispozici stabilní místa shromažďování odpadů, všechny obce mají zajištěn odvoz separovaného odpadu min. v rozsahu plasty a papír. Jako nejproblematičtější v oblasti nakládání s odpady se jeví absence zařízení na využívání biologicky rozložitelného odpadu ze zahrad, hřbitovů a údržby veřejné i soukromé zeleně. Důsledkem tohoto stavu je pálení těchto odpadů na volné ploše, vyvážení na okraje lesů a do příkopů apod. Vzhledem k tomu, že se jedná o převážně venkovskou oblast, je v současné době ještě převážná část těchto odpadů kompostována v domácích podmínkách, avšak s úbytkem individuálně obhospodařovaných ploch s produkcí výpěstků zeleniny tento problém narůstá a je nutno ho výhledově řešit. Povinnost postupného řešení nakládání STRANA 26

27 s BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad) ukládá i krajský plán odpadového hospodářství. Situaci zejména komplikuje roční produkce cca 5000 t kalů z městské ČOV v Krnově. V území chybí k dnešnímu dni legální autovrakoviště. V současné době se dokončuje zřizování zařízení Autovrakoviště Búry v Krnově, které bude legálně odbírat autovraky s jejich následnou demontáží. V oblasti působí oprávněné osoby (firmy vlastnící oprávnění ke sběru a výkupu odpadů udělené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje) Technické služby Krnov s.r.o., SITA Moravia a.s., Marius Pedersen a.s. a dále několik drobných subjektů působících zejména v oblasti kovových odpadů. Počet těchto oprávněných osob je dostatečný. Komunální odpady z území jsou skládkovány převážně u Hornobenešovské skládkové a.s. na skládce v Horním Benešově, kam je možno odvážet i nebezpečné odpady, z menší části území v Holasovicích v okrese Opava. V řešeném území jsou dostupná zařízení pro sběr, výkup a využívání odpadů schválená KÚ MSK: recyklační linka na papír a plasty v Krnově mobilní sběr a výkup kovového odpadu sběrny kovového a papírového odpadu v Krnově (3), v obci Osoblaha, v Městě Albrechticích (2) a v Sádku u Dívčího Hradu sklady odpadů a recyklační dvory odpadů (včetně nebezpečných odpadů) v Krnově a v Městě Albrechticích tzv. rekultivační stavby (obvykle se jedná o rekultivace bývalých skládek komunálního odpadu), kde je možno ukládat výkopovou zeminu (Město Albrechtice, Liptaň-Bučávka a Krnov- Cvilín) Staré ekologické zátěže V řešeném území jsou dle evidence Ministerstva životního prostředí evidovány staré zátěže uvedené v následující tabulce. V naprosté většině se jedná o bývalé skládky komunálního odpadu nebo černé skládky, jejichž sanace již byla ukončena a neprovádí se zde ani monitoring. Na části lokalit dosud probíhá rekultivace, při níž jsou na lokality naváženy inertní odpady výkopové zeminy, stavební suť dle povolení krajského úřadu. Na povrchu těchto skládek se ani po ukončení jejich sanace a rekultivace nedoporučuje výstavba obytných objektů. Pro oblast odpadového hospodářství je ve vztahu k platné legislativě a ke směrné části Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje doporučeno: povolovat a využívat pouze zařízení, jejichž vybavení a zabezpečení je v souladu s platnými předpisy v ochraně životního prostředí, zejména odpadů, ovzduší a vod, a jejichž výsledným efektem bude maximální možné využití sebraných a vykoupených odpadů na úkor jejich odstranění, podle možností zajistit potřebný počet sběrných míst (nebo míst s odložení těchto odpadů do kontejnerů) vytříděného odpadu plastů, papíru a skla v každé z obcí řešeného území, zajistit možnost odložení a následného využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) jak z údržby veřejné zeleně a hřbitovů, tak ze sféry domácností tak, aby byl snížen podíl jejich spalování na volném prostranství a množství BRKO předávaných ke skládkování nepřekročil 50% hmotnostních množství BRKO vyprodukovaného v roce 1995, podporovat výstavbu zařízení na využití BRKO ve vhodných lokalitách (bioplynové stanice, kompostárny), zajištěním pravidelného sběru vytříděných složek komunálního odpadu, kromě skla, kovů a papíru zejména plastů a nápojových kartonů jako dobře využitelného, avšak obtížně rozložitelného odpadu snížit podíl skládkovaných odpadů, podporovat zřízení sběrných dvorů pro nebezpečné složky komunálního odpadu, a pokud to není možné, zajistit min. 2x ročně separovaný sběr nebezpečných složek a velkoobjemového komunálního odpadu tak, aby spolu se sběrem vytříděných složek komunálních odpadů byl do roku 2010 zvýšen podíl materiálového využití odpadů na 50% ve srovnání s rokem 2000, podle možností ve spolupráci s KÚ MSK hledat vhodnou lokalitu pro zřízení integrovaného centra pro nakládání s odpady, tuto lokalitu volit v dopravně dostupné vzdálenosti od jednotlivých sídel, avšak mimo obydlené území. číslo v mapě obec název katastrálního území název lokality riziko 1 Bohušov Dolní Povelice skládka D. Povelice Červ. vrch nezjištěno 2 Bohušov Dolní Povelice skládka Dol. Povelice východ nezjištěno 3 Brantice Radim u Brantic Krnov-Kostelec vysoké, bodové 4 Brantice Brantice skládka Brantice nezjištěno 5 Brantice Brantice skládka Brantice nezjištěno 6 Brantice Brantice skládka BRANTICE nezjištěno 7 Brantice Brantice skládka Krnov Kostelec vysoké, bodové 8 Dívčí Hrad Dívčí Hrad Dívčí Hrad - toxická skládka střední, plošné 9 Dívčí Hrad Dívčí Hrad skládka Dívčí Hrad nezjištěno 10 Heřmanovice Heřmanovice skládka Heřmanovice nezjištěno 11 Heřmanovice Heřmanovice skládka Zlaté Hory RD 211 neznámé 12 Hlinka Hlinka skládka Hlinka nezjištěno 13 Holčovice Holčovice Skládka Holčovice nízké, bodové 14 Janov Janov u Krnova Janov-skládka nízké, lokální 15 Jindřichov Arnultovice u Jindřichova skládka Arnultovice nezjištěno 16 Jindřichov Arnultovice u Jindřichova Skládka Jindřichov nízké, lokální 17 Jindřichov Jindřichov ve Slezsku skládka Jindřichov nezjištěno 18 Krasov Krasov Skládka Krasov - Kozí potok nízké, lokální 19 Krnov Opavské Předměstí Cvilín- bývalá pískovna střední, lokální 20 Krnov Opavské Předměstí Městská skládka kom. odpadu nízké, lokální 21 Krnov Opavské Předměstí skládka Krnov nezjištěno 22 Krnov Opavské Předměstí skládka Krnov Guntramovice II nezjištěno 23 Krnov Krnov-Horní Předměstí SME - Krnov - rozvodna střední, bodové 24 Lichnov Dubnice skládka DUBNICE nezjištěno 25 Lichnov Lichnov u Bruntálu skládka LICHNOV I Lom nezjištěno 26 Lichnov Lichnov u Bruntálu skládka LICHNOV II nezjištěno 27 Lichnov Lichnov u Bruntálu skládka LICHNOV III Pískovna nezjištěno 28 Lichnov Lichnov u Bruntálu skládka LICHNOV IV Príkop nezjištěno 29 Lichnov Lichnov u Bruntálu skládka ZÁTOR Knoppuv dul nezjištěno STRANA 27

28 číslo v mapě obec název katastrálního území název lokality riziko 30 Liptaň Liptaň skládka Divčí Hrad Liptaň nezjištěno 31 Liptaň Horní Povelice skládka Horní Povelice nezjištěno 32 Liptaň Liptaň Skládka Liptaň-Bučávka střední, lokální 33 Liptaň Liptaň skládka Liptaň Třemešná nezjištěno 34 Liptaň Liptaň skládka Mušlovský Mlýn nezjištěno 35 Město Albrechtice Město Albrechtice Městská skládka odp. Biskupice střední, lokální 36 Město Albrechtice Hynčice u Krnova skládka Hynčice nezjištěno 37 Město Albrechtice Město Albrechtice skládka Město Albrechtice nezjištěno 38 Město Albrechtice Piskořov skládka Piskořov nezjištěno 39 Město Albrechtice Valštejn skládka Valštejn nezjištěno 40 Osoblaha Osoblaha Pískovna Osoblaha nízké, bodové 41 Osoblaha Osoblaha skládka Osoblaha[ u seníku] nezjištěno 42 Osoblaha Osoblaha Vrbina (Ve Vrbině) nízké, lokální 43 Rusín Rusín Rusín nízké bodové 44 Rusín Hrozová Slezské Rudoltice-městys nízké, lokální 45 Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice skládka Slezské Pavlovice nezjištěno 46 Slezské Rudoltice Koberno skládka Koberno nezjištěno 47 Slezské Rudoltice Ves Rudoltice Slezské Rudoltice-Ves-Hrbisko nízké, bodové 48 Úvalno Úvalno skládka Úvalno nezjištěno 49 Úvalno Úvalno Traganova skála nízké, lokální 50 Vysoká Pitárné skládka Životice u Sádku nezjištěno 51 Vysoká Vysoká ve Slezsku Vysoká, lom nízké, lokální 52 Zátor Zátor Lom - skládka nízké bodové 53 Zátor Loučky u Zátoru skládka ZÁTOR Loučky nezjištěno 54 Zátor Zátor skládka ZÁTOR Na obecním I nezjištěno 55 Zátor Zátor skládka ZÁTOR Na obecním II nezjištěno 56 Zátor Zátor skládka ZÁTOR Na obecním III nezjištěno 57 Zátor Zátor skládka ZÁTOR Na obecním IV nezjištěno 58 Zátor Zátor skládka ZÁTOR Na obecním V nezjištěno viz kartogram VI Hluk Hluk je jedním z faktorů, které negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Působení hluku za současné existence dalších škodlivin je ve všech důsledcích pro člověka velmi nepříznivé. Hluk způsobovaný silniční dopravou nemá v dané oblasti v současné době vzhledem k poměrně nízkému dopravnímu zatížení komunikací negativní vliv nad míru danou platnými hygienickými limity pro denní nebo noční dobu s výjimkou obytné zástavby podél páteřní komunikace I/57 v Krnově. V současné době se v místě nenacházejí aktivity (např. výrobní nebo podnikatelské), které by nadměrným hlukem obtěžovaly obyvatele, s výjimkou těžkého průmyslu a energetiky v centru Krnova. Kvalita povrchových a podzemních vod (zdroj: Zpráva o jakosti vody v tocích za rok 2006, Povodí Odry, 2007) Páteřním tokem řešeného území je řeka Opava. Nejvýše položeným sledovaným profilem na řece Opavě v řešeném území je Opava nad Skrbovickým potokem, v němž je voda zařazena do III. třídy jakosti vod (znečištěná), a to pouze z důvodu vyššího obsahu fosforu. U všech ostatních sledovaných ukazatelů je voda hodnocena I., resp. II. třídou jakosti vod. V následujícím profilu Krnov je voda zařazena celkově do II. třídy jakosti vod (mírně znečištěná) z důvodu vyššího obsahu organického znečištění (BSK5, CHSKCr) a obsahu fosforu, železa a zinku, ostatní ukazatele řadí kvalitu vodu v tomto profilu do I. třídy jakosti vod. Kromě profilů na řece Opavě jsou sledovány také dva profily jejího hlavního přítoku v řešeném území řeky Opavice (profily Pod Městem Albrechtice a Krnov ) a profil přítoku Čížina Ústí. V obou profilech na řece Opavici je voda klasifikována III. třídou jakosti vzhledem k obsahu celkového fosforu a BSK5, ostatní ukazatele ji řadí do I. a II. třídy jakosti. Vodoteč Čížina je klasifikována IV. třídou jakosti vod (silně znečištěná), což je způsobeno vyšším obsahem fosforu. Organické zatížení toku podle dusičnanového dusíku, biologických ukazatelů, BSK5 a CHSKCr řadí kvalitu vody v tomto toku do III. třídy jakosti vod, ostatní sledované ukazatele odpovídají úrovni I. nebo II. třídy jakosti vod. V následujících tabulkách (tab. VI. G.) jsou uvedeny hodnoty tzv. c90, tedy charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody s pravděpodobností nepřekročení 90%, a průměrné koncentrační hodnoty za dané období. Veškeré ukazatele jsou hodnoceny za dvouleté období II.7. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Z hlediska ochrany přírody se ÚAP omezily pouze na zjištění jevů stanovené vyhl.500/2006 Sb. - přílohy č.1. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Jedná se o druhy zvláště chráněných rostlin a živočichů s národním významem, které jsou v České republice bezprostředně ohroženy vyhynutím a jsou zařazeny do kategorie kriticky nebo silně ohrožený druh dle 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na území ORP Krnov se žádná z vyjmenovaných druhů živočichů a rostlin nevyskytuje. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které svým rozhodnutím vyhlásil orgán ochrany přírody. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. kód název počet datum vyhlášení katastrální území parcelní číslo ks 544 Janovská lípa 1 Janov u Krnova 295/ Arnultovická lípa 1 Arnultovice u Jindřichova Dub u Bohušova 1 Bohušov 208/ Buk lesní převislý červenolistý 1 Krnov Horní Předměstí STRANA 28

29 kód název počet datum vyhlášení katastrální území parcelní číslo ks 4739 Dub na okruhu 1 Krnov Horní Předměstí Trojice smrků u bývalé hájenky Svinný 3 Jindřichov ve Slezsku potok 536 Dub a buk na náměstí Míru 2 Opavské Předměstí Lípa ve Cvilíně 1 Opavské Předměstí Lípa u kostela 1 Zátor 2139/ Památný strom - Čaková 1 Čaková 87/ Heřmanovická lípa 1 Heřmanovice 4377/ Modřín japonský v Heřmanovicích 1 Heřmanovice Třešeň ptačí 1 Heřmanovice Přírodní památka Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Bližší ochranné podmínky stanoví orgán ochrany přírody při vyhlášení přírodní památky. Je-li třeba zabezpečit PP před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo PP nevyhlásí, je jím ze zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace. kód PP název PP katastrální území rozloha vyhlašovací (ha) dokumentace vydal 215 Liptáňský bludný Liptaň 0,0025 nařízení 2/1997 Okresní úřad balvan Bruntál 283 Oblík u Dívčího Dívčí Hrad 0,0858 nařízení 2/2001 Okresní úřad Hradu Bruntál 1190 Staré hliniště Krnov Horní Předměstí 4,390 vyhláška Okresní národní výbor Bruntál Přírodní rezervace kód PR název PR katastrální území rozloha (ha) vyhlašovací dokumentace vydal 335 Radim Krasov 19,250 výnos /69-II/2 Ministerstvo kultury ČSR 1192 Krasovský kotel Krasov 11,4634 nařízení 6/1997 Okresní úřad Bruntál 2078 Velký Pavlovický Slezské Pavlovice, 30,7631 nařízení 12/1999 Okresní úřad rybník Hlinka, Osoblaha Bruntál 2206 Džungle Slezské Pavlovice 9,9482 nařízení 5/2002 Okresní úřad Bruntál datum účinnosti Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Orgán ochrany přírody stanovuje bližší ochranné podmínky, základní ochranné podmínky stanoví 34 zákona č. 114/1992 Sb. Je-li třeba zabezpečit PR před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo PR nevyhlásí, je jím ze zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace. Na území ORP Krnov jsou registrovány a vyhlášeny orgány ochrany přírody 4 přírodní rezervace. datum účinnosti VKP (významné krajinné prvky) Významný krajinný prvek jako ekologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení stability. VKP podle 3, odst. 1b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které podle 6 tohoto zákona zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Na území ORP Krnov je dle oznámení o registraci č.j. 01/700/RM/ŽP/Ma uveden orgány ochrany přírody jeden významný krajinný prvek na katastrálním území Krnov - Krásné Loučky o celkové rozloze 66,57 ha. Chráněná krajinná oblast Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářského využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti. Základní ochranné podmínky CHKO jsou stanoveny v 26 zákona č. 114/1992 Sb.. V CHKO Jeseníky jsou vymezeny IV. zóny ochrany přírody, které jsou odstupňované tak, že v I. zóně platí nejpřísnější režim. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněné krajinné oblasti upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena výnosem MK ČSR č. j. 9886/1969. Do území ORP Krnov zasahuje Chráněná krajinná oblast Jeseníky a to pouze do katastrálního území Heřmanovic, v němž zabírá nejvíce plochy II. zóna CHKO, která se nachází v celé oblasti západně od Černé Opavy a na části svahu v severní oblasti obce. Zbývající část území spadá do III. zóny CHKOJ, z níž je vyjmuto zastavěné území obce a dáno do IV. zóny. kód kategorie název katastrální území 83 CHKO CHKO Jeseníky Heřmanovice Natura Evropsky významné lokality Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky 45a odst. 1 zákona 114/1992 Sb., která byla zařazena do národního nebo evropského seznamu. Na území ORP Krnov jsou uváděny dvě evropsky významné lokality. STRANA 29

30 kód název rozloha (ha) katastrální území 3301 Staré hliniště CZ ,6782 Krnov Horní Předměstí 3292 Osoblažský výběžek CZ ,1242 Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha 3277 Heřmanovice CZ ,6922 Heřmanovice Natura Ptačí oblast Do území ORP Krnov zasahuje Ptačí oblast Jeseníky (ochrana populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy). Kód kú Katastrální území Obec Okres Kraj Heřmanovice Heřmanovice Bruntál Moravskoslezský Hranice biochor Biochory představují důležitý pojem z hlediska biogeografického a pro územně plánovací praxi jsou jedním z výchozích podkladů pro vymezení územního systému ekologické stability a pro hodnocení krajinného rázu. Biochory jsou definovány jako svébytné části krajiny, vyznačující se vlastní charakteristickou biotou. K tomu, aby nějaké území mohlo být vymezeno jako samostatná biochora, musí splňovat následující kritéria: 1. V území je znám specifický přírodní, přirozený či přírodě blízký ekosystém nebo ho lze předpokládat. Vzhledem k malé zachovalosti přírodního prostředí v ČR se zpravidla jedná o analogie. Území se tedy liší a) vegetačním stupněm, b) reliéfem podmiňujícím výskyt odlišných ekotopů, c) substrátem podmiňujícím výskyt odlišných ekotopů. 2. Plocha území musí být větší než 30 ha a liniové biochory musí být širší než 400 m. 3. Čím menší území má být biochorou, tím více musí být k okolí kontrastní. Zpracovávané území je svými přírodními poměry, které určují biochory, značně různorodé a náleží podle biogeografického členění ČR do několika odlišných bioregionů: Bioregion 1.54 Nízkojesenický zahrnuje území mezi Krasovem a Třemešnou, bioregion 1.55 Krnovský zahrnuje území kolem Krnova a západní část Osoblažska od Piskořova přes Pitárné pod Jindřichov, bioregion 2.2 Opavský zahrnuje nejnižší polohy severovýchodní části Osoblažska, východní část katastru Bartultovice, východní část katastru Úvalno a nejníže položené nejvýchodnější území katastru Opavské Předměstí. Do katastrů Heřmanovice, Petrovice a Janov zasahuje od západu bioregion 1.70 Jesenický. V bioregionu 1.70 Jesenickém je vymezena biochora 5HM zasahující celé katastry Spálené, Dlouhá Voda a Valštejn a části katastrů Petrovice ve Slezsku, Janov u Krnova a Jindřichov ve Slezsku. Severně na tuto biochoru navazují v rámci Jesenického bioregionu biochory 4SM. V bioregionu 1.54 Nízkojesenickém se nacházejí biochory třetího, čtvrtého i pátého vegetačního stupně: 3SM, 4Do, 4PM, 4BM, 4Nh, 4VM, 4SM, 5VM, 5Do a 5BM. Značně rozlehlý centrální Krnovský bioregion 1.55 má biochory třetího a čtvrtého stupně: 3Do, 3Nh, -3BM, - 3BE, 4VM a -4PM. V Opavském bioregionu 2.2 byly vymezeny pouze biochory třetího vegetačního stupně: 3RE, 3BM, 3BN, 3Ro, 3Nh, 3BW, a -3BE. Přehled biochor v území ORP Krnov: biochory 3. vegetačního stupně -3BE = rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti 3BM = rozřezané plošiny na drobách -3BM = rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 3BN = rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích 3BW = rozřezané plošiny na kyselých pískovcích 3Do = podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3Nh = užší převážně hlinité nivy 3RE = plošiny na spraších 3Ro = vlhké plošiny na kyselých horninách 3SM = svahy na drobách biochory 4. vegetačního stupně 4BM = rozřezané plošiny na drobách 4Do = podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4Nh = širší převážně hlinité nivy 4SM = svahy na drobách 4PM = pahorkatiny na drobách -4PM = pahorkatiny na drobách v suché oblasti 4VM = vrchoviny na drobách biochory 5. vegetačního stupně 5BM = rozřezané plošiny na drobách 5Do = podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5HM = hornatiny na drobách 5VM = vrchoviny na drobách Pro k. ú. Heřmanovice nebyly podklady pro hranice biochor dodány. V aktualizaci ÚAP ORP Krnov bude nutné tato data doplnit. Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní (lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability krajiny ( 3 zák. č. 114/1992 Sb.). Místní (lokální) ÚSES zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni. Důsledkem vymezení a následního hájení ÚSES je zachování a reprodukce přírodního bohatství, příznivé působení na okolní, méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Vytváření a ochrana systému ekologické stability je ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. veřejným zájmem, na němž se podílejí individuální vlastníci pozemků, obce i stát. STRANA 30

31 Obecnou závaznost získává ÚSES v procesu schvalování územně plánovací dokumentace, návrhu komplexních pozemkových úprav a lesního hospodářského plánu. Schválená ÚPD musí zachovat základní, nezbytně nutný rozsah skladebných prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů), jejichž redukce není přípustná. V následující tabulce se uvádí přehled regionálních a nadregionálních prvků ÚSES, které by měly být podle ÚTP NR-R ÚSES ČR na území ORP Krnov vymezeny. číselný kód, název popis (dle ÚTP NR-R ÚSES ČR) kategorie prvku 351 Karlovice L2 SM, BK, JD regionální biocentrum 415 Velký Tetřev L2 SM, BK regionální biocentrum 419 Údolí Osoblahy L2 B, P, V regionální biocentrum 420 Městský les L2 - BO, DB, HB regionální biocentrum 421 Vysoká L1 SU, DB, X regionální biocentrum 1551 Pod Milířem L2 - SM regionální biocentrum 1552 Loučky L2 regionální biocentrum 1553 Guntramovice L2, A regionální biocentrum 1554 Petrův rybník V, B, A regionální biocentrum 67 Cvilín L2 DB, HB, MH, B nadregionální biocentrum 2007 Ptačí hora Údolí Opavy L2 BK, MD, SU, LU nadregionální biocentrum RK 914 Biskupská kupa st. hranice L3 - SM regionální biokoridor RK 915 St. hranice Vysoká L2 regionální biokoridor RK 916 Vysoká st. hranice A regionální biokoridor RK 917 St. hranice Údolí Osoblahy L2 B, V, A, P regionální biokoridor RK 918 RK 917 Městský les L2 BO, DB, A regionální biokoridor RK 919 Údolí Osoblahy st. hranice L2 A, B, P regionální biokoridor RK 920 Karlovice Pod Milířem L2 SM, BK regionální biokoridor RK 921 Pod Milířem Ptačí hora, Údolí Opavy L2 SM, BK regionální biokoridor RK 922 Velký Tetřev Cvilín L3 SM, BO, A, P regionální biokoridor K 87 Hranice ČR - Smolný mezofilní bučiná osa nadregionální biokoridor K 88 Ptačí hora, Údolí Opavy mezofilní bučiná osa nadregionální biokoridor K 100 Ptačí hora, Údolí Opavy mezofilní bučiná osa nadregionální biokoridor K 100 Ptačí hora, Údolí Opavy mezofilní hájová osa nadregionální biokoridor K 100 Ptačí hora, Údolí Opavy vodní a nivní osy nadregionální biokoridor Cvilín Polsko - Dařanec - nadregionální biokoridor Územní systém ekologické stability krajiny se stává závazným až po jeho zapracování do územního plánu dané obce. Protože některé obce dosud nemají pro svá území zpracované územní plány (Úvalno, Bohušov a Býkov-Láryšov), doporučuje se převzít vymezení ÚSES z platných generelů. Při zpracovávání nových územních plánů, zejména při zapracování ÚSES, je žádoucí již akceptovat hranice parcel. Doporučuje se při aktualizacích územních plánů přehodnotit a upřesnit funkčnost a nefunkčnost prvků a zařadit další kategorii částečně funkční. Použití této kategorie by bylo vhodné např. u lesních biocenter a biokoridorů, které jsou vedeny jako les, přičemž se jedná o druhotné, cílovému stavu vzdálené porosty nebo u lučních prvků, na nichž v současnosti převládají druhově chudé porosty víceletých pícnin. Pokud jsou v územních plánech vymezeny a zakresleny interakční prvky, tak je žádoucí e akceptovat a ponechat v ÚP. V tomto ÚAP interakční prvky, i když jsou součástí územních systémů ekologické stability, nejsou vzhledem k již přílišné podrobnosti uváděny. V datech a výkresu B.2. ÚAP jsou všechny nadregionální a regionální prvky zakresleny bez vložených lokálních biocenter pouze jako trasy a plochy tak, jak je poskytl krajský úřad Moravskoslezského kraje. Proto působí některé lokální prvky nepropojeně. Pokud byly tyto regionální a nadregionální prvky ÚSES zpřesněny při zpracování územních plánů, je vhodné je akceptovat a při aktualizaci ÚAP ORP Krnov po ověření a schválení příslušnými orgány jako garantovaná data zapracovat. V územních plánech některých obcí je nutné některé regionální a nadregionální prvky ÚSES aktualizovat a upřesnit, případně nově vymezit. Jedná se o prvky ÚSES v následujících obcích: Vysoká ve Slezsku (RK 916 Vysoká st. hranice), Dívčí Hrad (vložená LBC na RK 916 a RK 917), Heřmanovice ( NRBK K 87 Hranice ČR Smolný), Čaková (NRBC 2007 Ptačí hora Údolí Opavy), Lichnov ( NRBK K 88, RK 922). Koeficient ekologické stability (KES) Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, které vyjadřuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v daném území. Jako stabilní prvky jsou zahrnuty lesy, trvalé travní porosty, sady, zahrady, vinice, chmelnice a vodní plochy. Mezi nestabilní prvky patří orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy. KES je zpracován na základě aktuálních údajů rozloh jednotlivých kultur v daných obcích a uváděných Českým statistickým úřadem. Hodnoty koeficientu ekologické stability jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu daného území. Koeficient ekologické stability (KES) pro ORP Krnov obec stabilní nestabilní plochy (ha) plochy (ha) KES kat. Bohušov ,42 III. Brantice ,94 II. Býkov - Láryšov ,12 I. Čaková ,02 I. Dívčí Hrad ,47 III. Heřmanovice ,08 I. Hlinka ,23 IV. Holčovice ,13 I. Hoštálkovy ,10 I. Janov ,50 I. Jindřichov ,50 II. Krasov ,41 I. Krnov ,77 III. Lichnov ,84 II. Liptaň ,96 III. Město Albrechtice ,14 I. Osoblaha ,19 IV. Petrovice ,11 I. Rusín ,13 IV. Slezské Pavlovice ,13 IV. Slezské Rudoltice ,72 III. Třemešná ,39 I Úvalno ,73 III. Vysoká ,01 III. Zátor ,33 II. celkem ,76 II. Stupnice hodnocení koeficientu ekologické stability: I. - 3,00 a více přírodní a přírodě blízká krajina s převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem STRANA 31

32 II. - 1,01 až 2,99 celkem vyvážená krajina v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami III. - 0,31 až 1,00 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou IV. - 0,10 až 0,30 území nadprůměrně využívaná se zřetelným narušením přírodních struktur V. - méně nebo rovno 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ekologicky nejstabilnější a tudíž přírodní a přírodě blízká krajina s převahou ekologicky stabilních struktur (zejména lesních porostů) a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem má obec Petrovice, kde KES je 24,11. Další relativně přírodní krajinu, kde KES je velmi vysoký má obec Janov (KES 17,50) a obec Heřmanovice (KES 17,08). Naopak území s maximálním narušením přírodních struktur a tudíž s převahou nestabilních ploch (zejména polí, zastavěného území a ostatních ploch) mají obce Rusín a Slezské Pavlovice, kde KES vychází pro každou tuto obec 0,13. Další obcí s převahou agrocenóz má obec Osoblaha, kde KES je 0,19. Lze říci, že území ORP Krnov je vcelku vyvážená krajina v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami a s vyváženým zastoupením stabilních a nestabilních ploch. Koeficient ekologické stability pro celé toto území je 1,76. Do ORP Krnov je zahrnuto celkem 25 obcí, z toho 10 obcí má koeficient ekologické stability v I. kategorii (přírodní a přírodně blízká krajina), 4 obce má KES v II. kategorii (vyvážená krajina), 7 obcí je v III. kategorii (území intenzivně využívané) a 4 obce mají KES v IV. kategorii (území intenzivně využívané). Ani jedna z obcí nespadá do nejhorší V. kategorie, tedy území s maximálním narušením přírodních struktur a minimálním zastoupením ekologicky stabilních ploch. Celkové výměry kultur v ORP Krnov stabilita druh využití celková plocha v území (ha) Les stabilní vodní plocha 580 plochy trvalý travní porost nestabilní plochy Migračně významná území zahrady, sady Pole zastavěné území 645 ostatní plocha V rámci ČR jsou vymezena území s výskytem a migrací losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého a přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. xu jsou drobně krystalické vápence a fylity, vyskytující se zejména v okolí Vrbna, kde na ně přímo nasedají sedimenty kulmu. Avšak nejpodstatnější část zájmového území budují sedimenty spodního karbonu (kulmu Nízkého Jeseníku). Kulm je významný slepenci, drobami a aleuropelity, které se mnohonásobně střídají nebo vytvářejí mocná tělesa. Směrem od Z k V je rozlišeno souvrství andělskohorské, hornobenešovské a moravické. Andělskohorské souvrství zaujímá mocnost až m. Charakteristické pro andělskohorské souvrství je střídání břidlic a střednězrnitých drob. Místy jsou zastoupeny i skluzové slepence. Hornobenešovské souvrství zaujímá mocnost až m. Hlavním horninovým typem jsou droby s menším podílem aleuropelitů. Na bázi se nacházejí moravsko - berounské slepence s převahou granitových, rulových a porfyrových valounů. Nejdůležitější pro zájmovou oblast je tzv. moravické souvrství o mocnosti až m. Leží v nadloží hornobenešovského souvrství a představuje nejrozsáhlejší komplex Nízkého Jeseníku. Hlavními horninami jsou laminované břidlice a prachovce, místy s vložkami drob. Moravické souvrství je zastoupeno převážně v osoblažském synklinoriu a dále na V od linie Krnov-Heraltice-Bohdanovice-Dvorce. Křídové sedimenty - pískovce s vložkami rohovců, písčité slínovce a slinité písky - jsou zastoupeny v několika denudačních zbytcích v osoblažském výběžku mezi Matějovicemi a Dolními Povelicemi. Jedná se o sedimenty křídy opolské a jejich mocnost nepřesahuje 30 m. Neogenní tercierní sedimenty byly na území zastiženy pouze ve vrtech, a to v u Města Albrechtic, Švalna a u Jindřichova ve Slezsku. Na území jsou dále rozšířeny fluviální sedimenty, sedimenty kontinentálního zalednění, deluviální sedimenty,eluvia a sprašové pokryvy. Kvartér má zhruba dvojí vývoj: kvartér denudační oblasti horského a podhorského reliéfu a kvartér akumulačního rázu s rozsáhlými a mocnými sedimenty na území pleistocenního kontinentálního zalednění. Sedimenty kontinentálního zalednění jsou zachovány v severovýchodní části na Osoblažsku, kde jsou nejrozšířenější uloženiny glacifluviální a glacigenní zastoupené jemnozrnnými až hrubozrnnými písky, dále štěrkopísky a štěrky, dále akumulacemi jílovitopísčitých a jílovitých hlín s příměsí nordického materiálu. Eolické sedimenty jsou zastoupeny sprašemi a sprašovými hlínami (Osoblažsko a Krnovsko). Na území se vyskytuje několik zlomových systémů. Nejrozšířenějšími jsou zlomy sudetského směru (SZ-JV), které člení paleozoikum na řadu dílčích ker. Vytvářejí velmi hustý systém, prostupující celou západní a střední část Nízkého Jeseníku. Obtížně zjistitelné jsou podélné zlomy, rozšířené zejména v nejsevernější části kulmu. Nejvýznamnější z nich je hlubinný zlom šternbersko-hornobenešovského pásma. Geologická charakteristika je znázorněna na následujícím obrázku: II.8. NEROSTNÉ SUROVINY Geologie území Na území ORP Krnov vystupuje několik geologických jednotek různého stáří a charakteru. Jsou to jaderné horniny krystalinika desenské skupiny, mladší devonské horniny tvořící plášť jaderných formací, zastoupené komplexem vrbenských vrstev, sovinecké paleozoikum, devon šternbersko-hornobenešovského pruhu a kulm Nízkého Jeseníku, které reprezentuje souvrství moravické, hornobenešovské a andělskohorské. V plášti jaderného krystalinika vystupují horniny devonského stáří, tvořící komplex vrbenských vrstev. Bázi vulkanosedimentárního komplexu vrbenských vrstev tvoří slepence, přecházející v kvarcity. V jejich nadloží se vyskytují grafitické,sericiticko-chloritické a sericitické fylity Nejmladšími členy komple- STRANA 32

33 Ložiska v předmětném území V předmětném území se nacházejí výhradně zdroje stavebního kameniva a štěrkopísků, částečně technických zemím a rovněž zdroje rudní polymetalické suroviny spjaté s historickou důlní činností a průzkumem. Ložiska výhradní Výhradní využívané ložisko stavebního kamene Krásné Loučky Kobylí č.l s dobývacím prostorem DP Krásné Loučky č Jedná se o ložisko křemité a živcové droby, většinou jemnozrnné s přechody do prachovců, ojedinělé vložky břidlic s komplikovanou geologickou stavbou. Roční těžba na ložisku činí 56 tis. m 3. Ložisko využívá organizace Kamenolomy ČR, s.r.o. Ostrava. Zásoby na ložisku činí 1823 tis. m 3 v kategorii bilančních prozkoumaných volných a 690 tis. m 3 v kategorii vyhledaných volných. Hydrogeologické poměry jsou hodnoceny jako jednoduché, klasifikované stupněm 1. V ložiskovém území Kobylí (v hranicích výpočtu zásob) jsou vyřešeny zásadní střety zájmů. Část ložiska je rozpracována stěnovým lomem. Na ložisku je stanoveno CHLÚ Krásné Loučky č z roku (čj. návrhu: 98/ ). Rozhodnutí o stanovení CHLÚ vydal OBÚ Brno dne ( čj. rozhodnutí: 1133/ ). Vypočtená plocha CHLÚ činí km 2. Rozhodnutí o stanovení DP Krásné Loučky (Kobylí) vydal ČBÚ ( čj. rozhodnutí: VÚP/413/89/1/333) dne Plocha DP činí km 2. Střety jsou vyřešeny omezení trhacích prací kvůli blízkým dřevařským závodům. Výhradní nevyužívané rezervní ložisko stavebního kamene Hošťálkovy č. B se stanoveným CHLÚ z roku 1991 vydané OBÚ Brno (čj. 4012/89-II) tvoří jemně až hrubě zrnitá živcová droba, ojediněle prokládaná s vložkami jílovitých břidlic, prachovců a slepenců. Plocha CHLÚ činí km 2. Ložisko leží v celém rozsahu nad místní erozivní základnou, kterou tvoří potok Kobylí v nadm. výšce m n. m. Hydrogeologické poměry jsou klasifikovány jako velmi jednoduché, stupeň obtížnosti 1. Ložisko je souvisle zalesněno, jižní část ložiska je nutno považovat za částečně vázanou oblast z důvodu dodržení minimální vzdálenosti 500 m od okraje zástavby rodinnými domky v obci Hošťálkovy. Ložisko nebylo dosud těženo. Předpokládá se těžba shora dolů stěnovým lomem. Otvírka v západní části ložiska, s předpokládanou výstavbou závodu. Zásoby na ložisku činí v kategorii bilančních prozkoumaných volných tis. m 3 a v kategorii vyhledaných volných tis. m 3. Ložisko je ve správě organizace Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá. Plánovaná otvírka se předpokládá ze západu, v jižní části je omezení kvůli blízkosti zástavby. Na území se rovněž nachází rudní ložisko ukončené, resp. zrušené U (Cu) Zlaté Hory jih. Zásoby byly zlikvidovány a ložisko vedeno jako vytěžené pod číslem (Cu,Pb,Zn,Ag,Au) ZHzápad, část zásob se ukryla v rámci prognózních schválených zásob pod číslem subregistru P STRANA 33

34 Lokalita byla donedávna předmětem soudního sporu o stanovení nového průzkumného území na ložisko ZH-západ pro ověření zlatonosných rud. Průzkumné území nebylo stanoveno. Na toto území navazuje výhradní rudní ložisko B (Cu) Zlaté Hory Hornické skály jde o zbytkové zásoby ložiska ZH-Hornické skály, které je za současných podmínek zcela netěžitelné. Rudní zásoby pouze s obsahem mědi, vázané na chalkopyrit, vtroušený s pyritem a pyrhotinem ve stratiformní pozici zejména při kontaktech kvarcitů s okolními metamorfity nebo v nekonformních kose kvarcity probíhajících vnitřních tělesech sledujících puklinové zlomové struktury, jsou torzem po ukončené těžbě Cu rud v revíru v letech Hlavní těžba probíhala na ložisku ZH-jih. Ložisko ZH-Kozlín, připravované k těžbě se již z ekonomických důvodů - nerentabilnosti - nevytěžilo. Rozsáhlé vytěžené prostory (hlavní dobývací metodou byla otevřená komora ), se na povrchu projevují čerstvými průvaly zabezpečovanými v rámci likvidace hornické činnosti. Všechny zbylé zásoby monometalických měděných rud, jak jsou výše uvedeny je nutno považovat za nevyužitelné jak v současnosti, tak i v budoucnosti. V prostoru se nachází část rozsáhlé rudní mineralizace zlatohorského rudního revíru (CHLÚ Zlatohorský rudní revír). Je tvořena vtroušenými, někdy i masívními rudami s převládajícím pyritem ev. pyrhotinem a v různém rozsahu zastoupeným chalkopyritem, sfaleritem a galenitem. Zrudnění vytváří zóny v nichž se uplatňuje nebo převládá typ rudniny pyrit-chalkopyritové (ev. s pyrhotinem) nebo typ rudniny sfaleritgalenitové s pyritem (tedy buď rudy s převahou mědi, nebo rudy polymetalické). Měděná mineralizace je od polymetalické v rámci zóny oddělená a na styku obou mineralizačních typů dochází k smíšení. Mimo drobných projevů rudní mineralizace, rozptýlených v rámci rudní zóny, jsou hlavními ložiskovými objekty revíru ložiska Zlaté Hory-západ, Zlaté Hory-východ a Zlaté Hory-Hornické skály. Na území okresu Bruntál spadají ještě objekty Zlaté Hory-jih, Kozlín a Heřmanovice. Zlaté Hory-západ : nejvýznamnější ložiskový objekt v revíru, jehož význam je podtržen přítomností zlata, koncentrovaného do tzv. zlatého sloupu, který byl předmětem zájmu již od 13. století po nalezení výchozů primárních zlatonosných rud (sekundární rozsáhlé rozsypy se zlatem byly využívány daleko dříve). Systematický průzkum ložiska započal v roce 1954 a ukončen byl v roce V rudní zóně délky kolem 2 km, protažené ve směru SZ-JV a ukloněné k SV se uskutečnil rozsáhlý geologický průzkum nejprve povrchovými vrty, záhy báňsky do vertikální hloubky 400 m s dosahem průzkumných vrtů do cca 600 m. Od poloviny roku 1990 do března 1994 již probíhala těžba ložiska a vytěženo bylo 628,4 kt rudy o kovnatosti 1,19% Zn a 2,30 g/t Au. V roce 1994 byly všechny zásoby ložiska převedeny do nebilančních a důl je v likvidaci. Zásoby jsou v budoucnosti potenciálně využitelné (Urbánek, Vaněček et al. 1995). V úvahu zřejmě bude připadat využití alespoň části zásob hlavních kovů ložiska - zinku a zlata. V zůstatkových zásobách je 176 kt zinku a 5,9 t zlata. Ložisko Zlaté Hory-západ je stále ještě v bilancích členěno na část spadající do dobývacího prostoru RD Jeseník (číslo B ), kde je kt zůstatkových zásob a na část okrajovou - křídla a hlubší partie ložiska (číslo B ), kde je zbývajících kt zásob. V rámci prognózy P Zlaté Hory (část prognózy) se k ložisku ZH-západ vztahuje kt zásob kat P 1, které bude třeba přehodnotit. Zlaté Hory-východ : ložisko je situováno ve východní části revíru, je konformně uloženo v devonském vrstevním sledu a má úklon 45 k SV. Směrná délka činí 800 až m, vertikálně je ložisko ověřeno do hloubky 400 m. Zrudnění je polymetalické, v nadloží převládají sulfidy Pb a Zn, v podloží pak Cu. Od roku 1951 do 1961 probíhal průzkum, poté bylo ložisko předáno k těžbě Rudným dolům Jeseník. Během výstavby těžebního závodu, otvírky a přípravy ložiska k těžbě se rozhodlo, že zejména pro technologickoúpravárenské potíže s polymetalickou rudou ložiska bude těžební závod s úpravnou orientován na využívání měděných rud blízkého ložiska Zlaté Hory-jih. Na ložisku Zlaté Hory-východ se započalo s odběry velkoobjemových technologických vzorků a s pokusným dobýváním až v roce 1988, tato činnost byla ukončena v roce Ložisko je v mokré konzervaci a lze předpokládat, že v budoucnosti bude využitelné (Urbánek-Vaněček et al. 1995). Leží v DP Zlaté Hory-východ. Jak bylo výše uvedeno, těžba v revíru se proti původním plánům přeorientovala na tzv. monometalické - měděné rudy. Hlavním těženým objektem bylo ložisko Zlaté Hory-jih B (ležící v katastru Heřmanovic v okrese 3801 Bruntál). Ložisko Zlaté Hory-Hornické skály (B ) bylo těženo spolu s ložiskem Zlaté Hory-jih. Je situováno v západním křídle hlavní zlatohorské struktury. Chalkopyrit spolu s pyritem a pyrhotinem v chlorit-muskovitických břidlicích tvoří strmě uložená vtroušeninová tělesa směru SZ-JV, konformní s horninovými pruhy. Na ložisku zbývá kt nebilančních zásob o kovnatosti 0,41% Cu. Tyto rudní zásoby je nutno považovat za nevyužitelné jak v současnosti, tak v budoucnosti, protože jak samostatně, tak spolu s ostatními zbytkovými zásobami měděných rud v revíru nejsou schopny těžby a úpravy bez ekonomických ztrát (Urbánek-Vaněček et al. 1995). V rudní struktuře Hornické skály jsou geologickým průzkumem vykazovány také zásoby chudých polymetalických rud ve výši 145 kt, již k vyloučených ze státních bilancí. Tyto zásoby jsou v budoucnosti nevyužitelné (Urbánek-Vaněček et al. 1995). V současné době pokračuje likvidace ukončené hornické činnosti, spočívající zejména v sanaci a rekultivaci odpadů po těžbě a úpravě rud, v uzavírce důlních děl a v likvidaci nevyužitelného povrchového zařízení. Ložiska Cu rud jsou pokryta dobývacím prostorem Zlaté Hory-východ. Jako potencionálně v budoucnu využitelné jsou ložiska Zlaté Hory-západ a Zlaté Hory-východ. Lze předpokládat, že po ukončení likvidace minulé hornické činnosti se při vytvoření vhodných ekonomických podmínek v budoucnosti vyskytnou těžaři se zájmem o využití alespoň kvalitnějších částí jmenovaných ložisek. Proto je vhodné přírodní zdroje zlatohorského revíru alespoň v redukovaném rozsahu nadále chránit. Na druhé straně potenciální těžební záměr musí respektovat prvky obecné ochrany přírody a krajiny (ÚSES), ochranná pásma lokálních vodních zdrojů. CHLÚ Zlatohorský rudní revír následující ložiskové objekty : Číslo Název Zásoby (kt) % % % g/t Poznámka Cu Pb Zn Ag B ZH-jih 532 0, zbytkové zásoby, vyřazeny z bilance B ZH-Kozlín nad 3.p , prozk. zásoby B ZH-Kozlín , prozk. + vyhl. zásoby P Zl. Hory-Kozlín , pod 5. patrem P2 (jen část prognóz v okrese Bruntál) Na území se rovněž nacházejí zcela nevýznamné a ekonomicky nerentabilní nebilanční ložiska technických zemin Krnov-Nové Heřmínovy (č ), ložisko cihlářské suroviny Krnov-Hlubčická cihelna (č ) a ložisko Cvilín (č ). Využití surovin je velmi sporadické, spíš jako hutnící materiál do konstrukčních vrstev při stavbě komunikací. Ložiska nevýhradní Nevýhradní ložisko štěrkopísků Bohušov 1 č. D ložisko štěrkopísků zaujímá velmi nízké nebilanční zásoby o celkovém objemu 506 tis. m3 a bylo ověřeno max. 8 vrty (116 m), glacilakustrinní a glacifluviální sedimenty sálské a riiské zalednění mocnost 5-20,8 m, východní okraj tvoří břeh pánve (křídový pískovec), složení variabilní do středu pánve přibývá písčitých jílů. Využívané nevýhradní ložisko štěrkopísků Bohušov 2 (č.l. D ) zaujímá pouze nízkou roční těžbu o objemu max. 2 tis. m3/rok a nízké zásoby o objemu 85 tis. m3. Ložisko využívá spol. TOP-PLYN, s.r.o Bohušov STRANA 34

35 Nevyužívané nevýhradní ložisko štěrkopísků Slezské Pavlovice č. D zaujímají velmi nízké zásoby o objemu 575 tis. m3, bylo ověřeno 4 vrty, ložisko je tvořeno glacifluviálními sedimenty sálského zalednění a risského, v podloží jíly, v nadloží spraše a humózní hlíny, neupravené jen II. třída pro zpevnění krajnic (ČSN ). Na severu (kolem vrtu OR 33) přiléhá k ložisku blok prognózních zásob (č. prog. Bloku ). Nevýhradní ložisko štěrkopísků Dolní Povelice č. D zaujímá velmi nízké zásoby o celkovém objemu 374 tis. m3, jedná se o zbytkové zásoby v předpolí staré pískovny, které jsou ověřeno 2 vrty, glacifluviální štěrkopísky mocnosti m s proplástky jílů (hranice bloku na horní hraně jílového proplástku), v nadloží se nacházejí souvkové hlíny a spraše, možnost zvýšení zásob. Nevýhradní nevyužívané ložisko stavebního kameniva Linhartovy č. D o rozměrech 600 x 1000 m bylo ověřeno profily s 1 vrtem, rýhami a šachticemi a 4 svislými vrty na skrývku. Jedná se o m pruh jemně až středně zrnitých drob hornobenešovského souvrství s vložkami břidlic, značně tektonicky porušené, dva bloky zaujímají skrývkový poměr 1:33 a 1:42 při mocnosti skrývky 0,2-1,7 m, škodliviny v surovině činí až 60 %. Zásoby na ložisku v kategorii vyhledaných volných činí tis. m 3. Nevýhradní nevyužívané ložisko stavebního kameniva Zátor - Loučky č. D bylo ověřeno mapovacími vrty, dvě části jsou oddělené navětralou zónou drob, surovina droba jemně až středně zrnitá, lavicovité odlučnosti, vyšší % živců (kaolinizace) a polohy rytmického flyše škodliviny v surovině činí cca 8 %, nutno dořešit skrývku a hloubku navětrání v severní části bloku zásob. Zásoby na ložisku v kategorii vyhledaných volných činí tis. m3. Prognózní zdroje Dále se na předmětném území nachází 12 evidovaných (subreg. Q) 1 registrovaný (subregistr. R) a v neposlední řadě 30 zrušených (subregistr Z) prognózních zdrojů nerostných surovin, nicméně nadále v České geologické službě Geofondu dokumentované v evidenci v souladu s vyhláškou MŽP č. 369/2004 Sb., která definuje prognózní zdroje zařazené do nových subregistrů P, R, Q a Z. Prognózní zdroje vychází z výsledků úkolu MŽP ČR Přehodnocení veškerých prognózních zdrojů v ČR kde byly Českou geologickou službou v letech zařazeny do kategorií - subregistrů v souladu s vyhláškou MŽP č. 369/2004 Sb. Evidované a registrované prognózní zdroje nerostných surovin Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Láryšov č (subkategorie Q) zaujímá celkovou plochu 18 ha o průměrné mocnosti suroviny metrů. Odhad zásob činí 3600 tis. m3. Jedná se o zalesněnou oblast Nízkého Jeseníku - Brantické vrchoviny, v nadm. Výšce m n. m. Droby hornobenešovské souvrství se nalézají v rytmech 2-4 m s polohami slepenců na bázi šedozelené stř. zrnité až drobnozrnné slepence. Vyhovuje na drcené kamenivo I.a-d tř. (ČSN ) a lomový kámen I. tř. (ON ). Prognóza dobře komunikačně přístupná v blízkosti Krnova, leží na okraji nadregionálního biokoridoru. Velmi nadějný registrovaný prognózní zdroj stavebního kameniva Lichnov - Lichnovský kopec č (subkategorie R) zaujímá plochu 22,08 ha o průměrné mocnosti suroviny 20 metrů. Odhad zásob činí tis. m3. Jedná se o částečně zalesněnou oblast Nízkého Jeseníku - Bruntálské vrchoviny o nad. výšce m n. m. Droby jsou součástí hornobenešovského souvrství s polohami prachovce a jílovitých břidlic. Droby jsou šedé, jemně až hrubě zrnité, zbřidličnatělé, místy masivní. Směr vrstev je SSZ- JJV až SSV-JJZ s úklonem k V. Surovina vyhovuje na drcené kamenivo I. a-d jakosti - ČSN , na lomový kámen I. a II. jakost. tř. - ON Prognóza leží na hranici nadregionálního biocentra Cvilín. Evidovaný nadějný prognózní zdroj štěrkopísků Bohušov I č (subkategorie Q) zaujímá celkovou plochu 11,25 ha a velmi nízký objem zásob pro místní potřebu, který činí 954,1 tis. m3. Původní obrys zčásti překrýval ložisko, po úpravě lokalizace na něj navazuje. Jedná se o morénové štěrkopísky (o mocnosti 1,3-10,9 m) na jihu tvoří podloží lacilakustrinní písky (cca 10 m). Surovina vyhovuje pro přírodní hutní kamenivo těžené II. tř. podle ČSN Písky jsou vhodné pro malty. Skrývkový poměr činí 1:4. Prognóza je odlehlá, ale navazuje na výhradní ložisko Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Horní Povelice č (subkategorie Q) zaujímá celkovou plochu 37,5 ha o průměrné mocnosti suroviny 16 metrů. Odhad zásob činí 6000 tis. m3. Jedná se o území Zlatohorské vrchoviny Jindřichovské pahorkatiny, jedná se o zalesněný vrch o nadmořské výšce m n. m. Jedná se droby moravického souvrství s ojedinělými vložkami jílovitých břidlic. Na východním i západním okraji vystupují jílovité břidlice a prachovce s polohami drob. Droba je šedohnědá, šedozelená, jemně až hrubě zrnitá, masivní. Směr vrstev je S-J až SZ-JV s úklonem k Z. Jakost suroviny se pohybuje v normách I.-II. jakost. tř. - drcené kamenivo ČSN , II.-III. jakost.tř. - lomový kámen - ON Prognóza je vhodná pro odlehlost Osoblažska jen pro místní potřebu. Kromě zalesnění nejsou žádné vážné střety zájmů. Evidovaný nadějný prognózní zdroj cihlářské suroviny Slezské Pavlovice č (subkategorie Q) zaujímá celkovou plochu 212 ha o průměrné mocnosti suroviny 4 metry. Odhad zásob činí 8500 tis. m3. Jedná o sprašové a souvkové hlíny o mocnosti 4 m, které jsou součástí osoblažské nížiny. Vyhovují pro výrobu plných cihel. Prognóza je odlehlá u polských hranic, při západním okraji je vodojem. Hlavním problémem je odlehlost oblasti. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Lysá-Radim č (subkategorie Q) zaujímá celkovou plochu 41,23 ha. Odhad zásob činí tis. m3. Jedná se o zalesněnou oblast Nízkého Jeseníku. Jedná se o hornobenešovské šedé droby s ojedinělými vložkami prachovců a jílovitých břidlic. Surovina vyhovuje ČSN výroba drceného kameniva - I.a-d jakost. třídy ON výroba lom. kamene - I. jakost. tř. Jedná se o odlehlou lokalitu od hlavních komunikací. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Holčovice-Komora č (subkategorie Q) zaujímá cca 500 tis. m3 zásob. Jedná se o lokalitu světelské droby andělskohorské souvrství. Prognóza s malými zásobami, vhodné jen k ambulantní těžbě. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Petrovice č (subkategorie Q) zaujímá cca 1700 tis. m3 zásob droby andělskohorského souvrství. Prognóza je malá, vhodné pro místní těžbu, jižně od ní plynovod a el. vedení. STRANA 35

36 Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Holčovice č (subkategorie Q) na ploše 13,5 ha zaujímá cca 5130 tis. m3 zásob droby hornobenešovského souvrství. Prognóza může po ověření technologie a zásob sloužit pro uspokojení potřeb v této části okresu (Holčovice), hlavně po dotěžení ložisek u Linhartovů. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Burkvíz č (subkategorie Q) na ploše 13,2 ha zaujímá cca 5016 tis. m3 zásob droby hornobenešovského souvrství. Dobře přístupná, mohla by sloužit jako rezerva po vytěžení ložisek u Linhartovů. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Hynčice č (subkategorie Q) na ploše 18 ha a mocnosti 80 metrů suroviny zaujímá cca 4500 tis. m3 zásob droby hornobenešovského souvrství. Prognóza může po ověření technologie a zásob sloužit pro uspokojování potřeb v této části okresu, hlavně po dotěžení ložisek u Linhartovů. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Brantice č (subkategorie Q) na ploše 15 ha a mocnosti 70 metrů suroviny zaujímá cca 4950 tis. m3 zásob droby hornobenešovského souvrství. Blízkost Krnova dává předpoklady k využití zdroje. V blízkosti prognózy je skládka (izolovaně). Leží v nadregionálním biokoridoru. Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Radim-Dubový vrch č (subkategorie Q) na ploše 19,25 ha a mocnosti 35 metrů suroviny zaujímá cca 6738 tis. m3 zásob droby hornobenešovského souvrství. Blízkost města Krnov a ložiska Zátor - Loučky se jeví jako perspektivní rezerva. Prognóza leží v nadregionálním koridoru. Z) Zrušené, nicméně nadále dokumentované prognózní zdroje nerostných surovin (subregistr Zrušený Prognózní zdroj Heřmanovice-jih č (subkategorie Z) o ploše 27 ha navazuje na výhradní ložisko B Heřmanovice zaujímá cca 2000 tisíce tun polymetalické rudy (Pb Zn rudy). Předpoklad Pb-Zn zrudnění se nachází v dílčí antiklinální struktuře v hl m. Výpočet proveden analogií se sousedním ložiskem ZH-Heřmanovice. Prognóza se dále překrývá s prognózou Petrovice - Mnichov č na měděné rudy.využitelnost prognózy je málo pravděpodobná, rudy jsou chudé a důl je v mokré konzervaci. Při podfárání hrozí stažení vodních zdrojů z Heřmanovic. Prognóza je velmi slabě prozkoumána - jen z analogie. Otvírka by byla velice obtížná. Zrušený prognózní zdroj stavebního kameniva Dubnice-západ č (subkategorie Z) zaujímá plochu 8 ha a velmi nízké zásoby o celkovém objemu 360 tis. m 3. Zdroj je součástí Kulmu Nízkého Jeseníku - hornobenešovského souvrství. Jedná se o droby v pruhu asi 250 m s ojedinělými vložkami jíl. břidlic a prachovců, hrubě zrnité. Průzkum nebyl prováděn. Lokalita leží v nadregionálním biokoridoru. Zrušený prognózní zdroj stavebního kameniva Srnčí č (subkategorie Z) zaujímá plochu 15,7 ha o průměrné mocnosti suroviny 22,5 metrů. Odhad zásob činí 3543 tis. m 3. Jedná se o zalesněnou oblast Nízkého Jeseníku - Bruntálské vrchoviny o bazální výšce 410 m n. m., přičemž nejvyšší bod činí 460 m n. m. Droba hornobenešovských vrstev je v rytmech mocných 2-8 m s ojedinělými vložkami břidlic a prachovců v průměrné mocnosti 20 cm. Suroviny vyhovuje ČSN na výrobu drceného kameniva I. a-d jakosti a ON vyhovuje na výrobu lom. kamene I. a II. jakost. Třídy. Prognóza leží na hranici nadregionálního biocentra Cvilín. Zrušený prognózní zdroj stavebního kameniva Dívčí Hrad č (subkategorie Z) zaujímá plochu 11,88 ha a velmi nízké zásoby cca 900 tis. m 3. Jedná se o území Zlatohorské vrchoviny Jindřichovské pahorkatiny. Surovina je součástí kulmu Nízkého Jeseníku - hornobenešovské souvrství, kde surovinou jsou droby s vložkami prachovců a břidlic. Vyhovuje pro drcené kamenivo I. a-d tř., lomový kámen I.-II. tř. Území je částečně zalesněno, na zbývající části je zemědělská půda. Jižním okrajem prognózy prochází vodovod. Vzhledem k malým zásobám a častým vložkám břidlice nelze předpokládat ekonomické využití. Vhodné jen k ambulantní místní těžbě. Zrušený prognózní zdroj cihlářské suroviny Slezské Pavlovice-Studnice č (subkategorie Z) zaujímá celkovou plochu 191,75 ha o průměrné mocnosti suroviny 25 metrů. Odhad zásob činí tis. m 3. Jedná o jíly svrchního odd. sladkovodního neogénu, které jsou součástí osoblažské nížiny. Barva suroviny je žlutohnědá, namodralá, okrově skvrnitá, v nadloží jsou souvkové hlíny. Vložky písků a podloží jílů má napjatou hladinu. V nadloží je 2-5 m mocná zvodnělá poloha štěrkopísku. Jsou vhodné pro výrobu plných pálených cihel a CDM. Prognóza je řazena k nebilačním, na ploše je vodojem a studny. Zrušený prognózní zdroj štěrkopísků Slezské Pavlovice II č (subkategorie Z) zaujímá průměrnou mocnost m a velmi nízký objem zásob pro místní potřebu, který činí 529 tis. m 3. Sedimenty 18 m mocné terasy (mindel) jsou překryty souvkovými hlínami a sprašemi. Pokryv činí 1-6 m, svrchní část štěrkopísků silně zahliněna, podloží tvoří písky vhodné teprve po úpravě na malty. Mocnost štěrků 10 m skrývkový poměr činí 1:2,8,rozšíření zásob nelze předpokládat. Surovina vyhovuje jako přírodní hutné kamenivo těžené II. tř. dle ČSN V sousedství přes silnici, občasná těžba státního statku a stará skládka. Vhodné pouze pro místní a ambulantní těžbu. Zrušený prognózní zdroj polymetalické rudy (Pb Zn) Třemešná - Vysoká č (subkategorie Z) je součástí Zlatohorské vrchoviny - Jindřichovské hornatiny. Zákres je pouze metalometrické anomálie, i když komplex metod byl mnohem širší. Zrušený prognózní zdroj stavebního kameniva Lomná č (subkategorie Z) zaujímá plochu 11,88 ha a velmi nízké zásoby cca 1500 tis. m3. Jedná se o území Zlatohorské vrchoviny Jindřichovské pahorkatiny. Lokalita je součástí Kulmu Nízkého Jeseníku - hornobenešovské souvrství. Jedná se o silně zbřidličnatělé droby, směrem na Z i V přibývá vložek břidlic. Vyhovuje pro drcené kamenivo II. a-d tř. dle ČSN , lomový kámen II.-III. tř. dle ON V blízkosti zdroj pitné vody, plyn a el. vedení. Surovina je horší kvality, prognóza je vhodná pouze pro ambulantní těžbu. Zrušený prognózní zdroj křemenné suroviny Drakov č (subkategorie Z) zaujímá velmi nízké zásoby cca 10 tis. tun. Jedná se o území Hrubého Jeseníku - Medvědské hornatiny. Surovina je součástí Vrbenské skupiny, jedná se o sekreční žilky a čočky v zelených břidlicích, grafitických fylitech a kvarcitech, intenzivně provrásněné. Surovina vyhovuje druhu K III dle ČSN Jde o sekreční křemen nepravidelného rozmístění, provrásněný, malé tonáže bez ekonomického významu. Zrušený prognózní zdroj křemenné suroviny Ostrý č (subkategorie Z) zaujímá plochu ha a zásoby cca 8050 tis. tun. Jedná se o území Hrubého Jeseníku - Medvědské hornatiny. Surovinu tvoří kvarcit vrbenské skupiny, převažuje bílý až narůžovělý, často také tzv. "makovec" silně znečistěný STRANA 36

37 limonitem (nevhodný). Jedná se o lokalitu bez ekonomického předpokladu využití. Schematické vymezení uvedených ložisek viz příloha VI.11. a výkres B.2.(pouze vybrané jevy) Na území mapy uvedené v příloze se dále nacházejí následující zrušené, nicméně nadále dokumentované prognózní zdroje surovin (subregistr Z) s výraznou převahou stavebního kameniva droby. II Spálené Surovina - KM sekreční křemen ve fylitech a drobových břidlicích andělskohorských vrstev Vrbno - Suchý Vrch Surovina: MR - magnetitizované ruly s impregnacemi pyritu, pyrhotinu a chalkopyritu Pitárné-Velký pitárenský kopec - surovina: SK stavební kamenivo -droba Vysoká - surovina: SP štěrkopísek Hynčice - surovina SK Kostelec - surovina SK Nové Heřmínovy - Zátor - surovina SP Město Albrechtice - Jindř. vyhl. - surovina SK Město Albrechtice - V Polomu - surovina SK Liptáň-Kobyla - surovina SK Strážnice - surovina SK Čaková - surovina SK Loučky - surovina SK Vinice -surovina SK Dubina - surovina SK Milotice n. O. - Velký Tetřev - surovina SK Brantice 2 - surovina SK Bartultovice - surovina SK Vysoká - surovina SK Krnov-Cvilín - surovina SM stavební písek ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA LESY OCHRANNÉ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Podklady vycházejí z platného Lesního hospodářského plánu pro lesní celek Město Albrechtice s platností od do Lesy ČR Hradec s.p. Králové Lesní správa Město Albrechtice a z podkladů LHP Lesů Města Krnova s platností od do Lesy ochranné - jedná se o lesy podle 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: K.ú. Býkov 0,65 ha K.ú. Heřmanovice 20,33 ha 21b vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech K.ú. Heřmanovice 36,31 ha Část lesních pozemků je ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků je nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Podklady vycházejí z platného Lesního hospodářského plánu pro lesní celek Město Albrechtice s platností od do Lesy ČR Hradec s.p. Králové Lesní správa Město Albrechtice a z podkladů LHP Lesů Města Krnova s platností od do Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se o lesy podle 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy Zvláštního určení, na nichž mají právo hospodařit Lesy ČR s.p.: 32c lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí K.ú. Město Albrechtice 4,54 ha 32 d lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce K.ú. Radim u Brantic 3,33 ha 32 e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou K.ú. Brantice 9,42 ha K.ú. Heřmanovice 513,50 ha K.ú. Hošťálkovy 6,40 ha K.ú. Hynčice u Krnova 3,44 ha K.ú. Janov u Krnova 5,27 ha K.ú. Jindřichov ve Slezsku 41,66 ha K.ú. Koberno 12,19 ha K.ú. Krásné Loučky 10,75 ha K.ú. Krasov 6,89 ha K.ú. Krnov Horní Předměstí 10,14 ha K.ú. Lichnov u Bruntálu 5,36 ha K.ú. Liptaň 3,98 ha K.ú. Město Albrechtice 11,33 ha K.ú. Pelhřimovy 1,78 ha K.ú. Pitárné 3,35 ha K.ú. Radim u Brantic 0,28 ha K.ú. Sádek u Dívčího Hradu 1,51 ha K.ú. Slezské Pavlovice 3,99 ha K.ú. Třemešná 23,98 ha STRANA 37

38 K.ú. Vysoká ve Slezsku 2,65 ha K.ú. Životice u Dívčího Hradu 5,65 ha 32f lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti K.ú. Býkov 308,68 ha K.ú. Krasov 105,40 ha K.ú. Lichnov u Bruntálu 25,56 ha K.ú. Radim u Brantic 247,96 ha K.ú. Úvalno 317,53 ha 32g lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích K.ú. Bučávka 50,01 ha K.ú. Nový les 131,82 ha K.ú. Pelhřimovy 56,84 ha K.ú. Piskořov 27,58 ha K.ú. Ves Rudoltice 0,10 ha K.ú. Víno 140,15 ha Lesy ve vlastnictví Města Krnov: 32c lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí K.ú. Krnov Horní Předměstí 455,26 ha K.ú. Opavské Předměstí 29,63 ha 31a lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 6,20 ha v katastrálním území Horní Předměstí Část lesních pozemků je ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků je nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. LESY HOSPODÁŘSKÉ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Podklady vycházejí z platného Lesního hospodářského plánu pro lesní celek Frenštát pod Radhoštěm s platností od do Lesy ČR Hradec Králové s.p. Město Albrechtice. Lesy hospodářské - jedná se o lesy podle 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) jedná se o lesy které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Je to převážná část lesů v řešeném území. Část lesních pozemků je ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle 22 zákona o lesích. V grafické části ve výkresu B.2. je znázorněna 50 m vzdálenost od okraje lesních pozemků. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Podklady: Poskytovatel údajů Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. Praha - Zbraslav Měřítko podkladu, ve kterém byl údaj o území zobrazen je 1 : Zemědělské pozemky jsou zařazeny do bonitních půdně ekologických jednotek. První číslo pětimístného kódu označuje příslušnost ke klimatickému regionu. Dvojčíslí (2. a 3. číslo) kódu BPEJ označuje hlavní půdní jednotku HPJ. Poslední dvojčíslí (4. a 5. číslo) kódu BPEJ stanovuje stupeň sklonitosti, příslušnost ke světovým stranám, hloubku půdy a skeletovitost. Pomocné kódy označují nezemědělské nebo nebonitované plochy, lesy a další kategorie pozemků zakreslených v mapě BPEJ. Území řešené ORP náleží do pěti klimatických regionů: 5 MT 2 mírně teplý, mírně vlhký 6 MT 3 - mírně teplý až teplý 7 - MT4 mírně teplý, vlhký 8 - MCH mírně chladný, vlhký. 9 - CH chladný, vlhký Hlavní půdní jednotky podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci HPJ v řešeném území: 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm STRANA 38

39 uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které STRANA 39

40 nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5-1 m Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5-1 m Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité Gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé. Pro posouzení kvality jsou jednotlivé BPEJ v grafické příloze VI zařazeny do tříd ochrany zemědělských pozemků I až V. Třída ochrany I - bonitně nejcennější půdy, v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně liniové stavby zásadního významu. Třída ochrany II zemědělské půdy které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Třída ochrany III půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a střed- STRANA 40

41 ním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Třída ochrany IV půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Třída ochrany V půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější zemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Třídy ochrany zemědělských pozemků a BPEJ v jednotlivých obcích: Bohušov: Třída ochrany I , , , , , , Třídy ochrany II , , , , , , , , , , , , , , , , , Třída ochrany III , , , , , , , , , , Třída ochrany IV , , , , , , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , Brantice: Třída ochrany I , , Třídy ochrany II , , Třída ochrany III Třída ochrany IV , , , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , Býkov-Láryšov: Třída ochrany I - se v řešeném území nevyskytuje. Třídy ochrany II Třída ochrany III , , Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , , , , Čaková: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje. Třídy ochrany II Třída ochrany III se v řešeném území nevyskytuje Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , , , , , Třída ochrany I Třídy ochrany II , , , , , Třída ochrany III , , , Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , , , , Heřmanovice: Třída ochrany I Třídy ochrany II , Třída ochrany III , Třída ochrany IV , Třída ochrany V , , , , , , , Hlinka: Třída ochrany I , , , , , , Třídy ochrany II , , , Třída ochrany III Třída ochrany IV , , , Třída ochrany V , , , , Holčovice: Třída ochrany I , Třídy ochrany II , , , Třída ochrany III Třída ochrany IV , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Hošťálkovy: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje. Třídy ochrany II , Třída ochrany III se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany IV , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , , Janov: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje Třídy ochrany II Třída ochrany III Třída ochrany IV Třída ochrany V , , , , , , , , , , Dívčí Hrad: STRANA 41

42 Jindřichov: , Třída ochrany I Třídy ochrany II , , , , Třída ochrany III , , Třída ochrany I Třídy ochrany II , Třída ochrany III , , , , Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , Krasov: Třída ochrany I Třídy ochrany II Třída ochrany III Třída ochrany IV , Třída ochrany V , , , , , , , , , , Krnov: Třída ochrany I , , , , Třídy ochrany II , , , , , , Třída ochrany III , , , , Třída ochrany IV , , , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , Lichnov: Třída ochrany I Třídy ochrany II - se v řešeném území nevyskytuje Třída ochrany III , Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , Liptaň: Třída ochrany I Třídy ochrany II , , , , Třída ochrany III , , , Třída ochrany IV , , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Město Albrechtice: Třída ochrany IV , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Osoblaha: Třída ochrany I , , , , , , , Třídy ochrany II , , , , , , , , Třída ochrany III , , , , , Třída ochrany IV , , , Třída ochrany V , , , , , , , , Petrovice: Třída ochrany I IV - v řešeném území se nevyskytují Třída ochrany V , , , , , Rusín: Třída ochrany I , , , , , , Třídy ochrany II , , , , , , , , , , , Třída ochrany III , , , , , , Třída ochrany IV , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , Slezské Pavlovice: V podkladech od poskytovatele nejsou BPEJ v tomto katastrálním území obsaženy. Slezské Rudoltice: Třída ochrany I , , Třídy ochrany II , , , , , , , , , , , Třída ochrany III , , , , , Třída ochrany IV , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , , , Třemešná: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje. Třídy ochrany II , , Třída ochrany III , , STRANA 42

43 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE č.2 Třída ochrany IV , Třída ochrany V , , , , , , , , , Úvalno: Třída ochrany I , , , Třídy ochrany II , , , Třída ochrany III , , , Třída ochrany IV Třída ochrany V , , , , Vysoká: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje Třída ochrany II , , , , Třída ochrany III , Třída ochrany IV , , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , Zátor: Třída ochrany I se v řešeném území nevyskytuje Třídy ochrany II Třída ochrany III Třída ochrany IV , , , , Třída ochrany V , , , , , , , , , II.10. REKREACE Potenciál cestovního ruchu na Krnovsku zpracován dle metodiky Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ČR, ÚUR, odpovědný řešitel RNDr. Jan Bína, CSc., Brno říjen 2001 Kartogram - Celkový potenciál cestovního ruchu Kartogram - Typy celkového potenciálu CR Kartogram - Typy celkového potenciálu CR STRANA 43

44 Obce v ORP Krnov, ležící v podhůří Jeseníků mají dobré podmínky pro rozvoj rekreace, obzvláště pro agroturistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření, myslivost, zimní sporty- běžecké a sjezdové lyžování, jejich význam z hlediska cestovního ruchu je celostátní až mezinárodní a pro rekreační využití jsou vhodné celoročně. Část území ORP Krnov - Osoblažsko - patří k okrajovým partiím oblasti CR č. 38 Jeseníky. Z tohoto území pouze obce Třemešná, Vysoká, Liptaň a Dívčí Hrad jsou v Generelu cestovního ruchu označeny jako rekreačně vhodné plochy. Osoblažsko je využívané především k individuální rekreaci (chataření a chalupaření). III. ZJIŠTĚNÍ HODNOT V ÚZEMÍ Hodnoty v území - zjištěné údaje lze rozčlenit na : seznam kulturních památek, návrhy na prohlášení za kulturní památky jevy převzaté z mapového díla ZABAGED (drobná sakrální architektura) ostatní - zjištěné pochůzkou v terénu Údaje jsou zobrazeny ve výkresu rozboru hodnot území (B.1.) a dále v uvedených tabulkách: Všechny obce v ORP Krnov jsou součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a patří do oblasti č. 43 Jeseníky. Dle Rajonizace cestovního ruchu, aktualizované Terplanem v roce 1981, byla část území součástí oblasti č. 38, zařazená do I. kategorie jako oblast s nejkvalitnějšími přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci. V souvislosti s Rajonizací cestovního ruchu ČSR bylo území Jeseníků řešeno v samostatné územně plánovací dokumentaci - ÚPD VÚC Jeseníky, v jehož řešeném území se nachází část území ORP Krnov, a to Heřmanovice, které jsou součástí RKC Zlaté Hory a Holčovice, vymezené jako samostatný rekreační krajinný celek. RKC Holčovice tvoří místní části Spálené, Komora, Jelení, Dlouhá Ves, čtyři místní části města Albrechtice - Česká Ves, Hynčice, Valštejn, Dlouhá Voda a místní část obce Hošťálkovy, kterou je osada Křížová. Vymezení RKC dle ÚPD VÚC Jeseníky bylo respektováno i v Generelu cestovního ruchu Jeseníky. STRANA 44

45 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Bohušov Bohušov zřícenina hradu Fulštejn 17460/ /2 za obcí, nad potokem na ostrohu odděleném od šíje příkopem, místní trať vinice 2 Bohušov Bohušov farní kostel sv. Martina s ohradní zdí 15381/8-43 /1 farní kostel sv. Martina, hřbitov /2 ohradní zeď kolem hřbitova 32, Zřícenina raně gotického hradu slezského typu, založeného před rokem 1255, s mimořádně zachovaným systémem vnějšího opevnění, důležitý pro historii kolonizace kraje. Hrad byl dobyt v roce 1476, v 16. století již pustý, v 18. století již uváděn jako zřícenina. Velmi kvalitní jednolodní architektura gotického založení, zaklenutá v 1.pol.16.století. Přestavba po požáru v roce Zeď z lomového kamene, součást areálu kostela, vymezující jeho rozsah. 3 Bohušov Bohušov roubený dům čp / Přízemní, zděný, částečně roubený omítaný dům z 18. století 4 Bohušov Bohušov socha P. Marie 33175/ /4 za hasičskou zbrojnicí Zajímavá práce lidového mistra z roku 1842, dokládající dožívání barokních kompozičních systémů v 1.pol.19.století. 5 Bohušov Bohušov socha sv. Jana Nepomuckého 21571/ /2 v předzahrádce domu čp. 131 Zajímavě řešená plastika lidového kameníka z roku Brantice Brantice areál zámku s částmi a pozemky 16390/ Brantice Brantice areál farního kostela Nanebevzetí Panny Marie s jeho částmi a pozemky 19491/8-48 /1 zámek č. p. 33 /2 zámecký park /3 socha Herkula /4 váza /5 socha sv. Jana Nepomuckého /1 farní kostel Nanebevzetí P. Marie, hřbitov /2 ohradní zeď s hrobkou 122/3, 2558, 420/1, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, /3 122/3 st., 420/1, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, 2078, /1 122/3 422/4 94, 406/ /1 na nádvoří zámku u mostu poblíž zámku Doklad trojkřídlého venkovského feudálního sídla, založeného v roce 1576, dobudovaného v 18.století a počátkem 19.století, originální půdorysná dispozice. Park založený pravděpodobně v letech , součást zámeckého areálu. Jedná se o botanicky a architektonicky méně zajímavou plochu. Rozloha cca:2,5 ha., nadm. výška: 360 m. Barokní plastika z roku 1709, součást výzdoby zámeckého parku Pískovcová váza s bohatou reliéfní figurální a ornamentální výzdobou součást zámeckého areálu Hodnotná plastika z konce 18.století, součást areálu zámku. Velmi hodnotná jednolodní renesanční architektura z roku 1593, upravená před rokem Stavba zajímavá pro dějiny renesanční architektury v oblasti a vytvářející dominantu obce. Zeď z lomového kamene, uzavírající areál hřbitova a vymezující jeho rozsah. 8 Brantice Brantice dům č. p. 163 (bývalá fara) 29585/ (část) Barokní stavba z 2.pol. 18.století se starším jádrem a dochovanou vnitřní dispozicí. Po necitlivé opravě v 8O.-tých letech 20.století fasáda znehodnocena 9 Radim u Brantic Radim u Brantic zděný dům čp / /1 Radim u Brantic 10 Býkov - Láryšov Býkov kostel P. Marie Karmelské se hřbitovem 49606/ , 43 /1 farní kostel P.M. Karmelské /2 hřbitov u farního kostela P.M. Karmelské 11 Čaková Čaková zvonička 37246/ ve střední části obce, ve svahu nad č. p. 86 (u hlavní silnice) 12 Dívčí Hrad Dívčí Hrad areál zámku s jeho částmi a pozemky 46999/8-57 /1 zámek, č. p /1, 60, 54/1, 54/2, 61/1, 782, 25/2, 25/3, 49/2, 25/1 Příklad drobné dřevěné lidové architektury z r. 1754, vhodně vkomponované do přírodního prostředí. Významná renesanční zámecká architektura s dochovanou vnitřní dispozicí z let na místě gotického hradu. Úpravy v 1. pol. 17. stol. v r a 1957, poslední rekonstrukce v letech /2 zámecký park se zbytkem ohradní zdi 25/1, 60, 54/1, 54/2, 61/1, 782, 49/2 Přírodně krajinářský park, součást areálu zámku. Rozloha cca.3,5 ha, nadm. výška 300 m. STRANA 45

46 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka /3 bývalá konírna /4 sýpka /5 domek správce /6 vestavba mezi býv. konírnou a sýpkou /7 soubor dvou kašen /8 kamenný most /9 zbytky hradeb se třemi baštami 25/1, 25/2 25/1 25/3 25/1 61/1, 54/1 25/1 25/1 a na hranicích parcel č. 60 a 61/1 před budovou zámku Stavba ze 16.stol.,součást areálu zámku. Barokní architektura s novodobými úpravami. Součást zámeckého areálu. Kamenný most ze 14. století přes příkop. Nedílná součást areálu zámku. 13 Dívčí Hrad Dívčí Hrad socha sv. Jana Nepomuckého 33177/ /7 v podhradí ve svahu při odbočce z hlavní silnice k hradu Barokní plastika z 2.pol.18.století. 14 Dívčí Hrad Dívčí Hrad pomník padlým v 1. sv. válce Žulový pomník po r. 1918, autor Josef Obeth. 15 Heřmanovice Heřmanovice zbytky hradu Quinburk 42061/ severně od Vrbna pod Pradědem Zřícenina gotického hradu ze 13.stol., vybudovaného jako hraniční hrad vratislavského biskupství na Sokolí skále. 16 Heřmanovice Heřmanovice farní kostel sv. Ondřeje s areálem 18154/8-66 /1 farní kostel sv. Ondřeje /2 ohradní zeď s původní bránou 17 Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p , na bývalém hřbitově kolem býv. hřbitova Hodnotná jednolodní architektura renesančního založení z r. 1588, přestavěná barokně a znovu opravena v r Součást areálu farního kostela s původní železnou tepanou mříží 18 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená lidová stavba z 1.pol. 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 19 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 20 Heřmanovice Heřmanovice pec v chalupě č.p / (pouze pec) Prohlášení chalupy za kulturní památku bylo zrušeno, na pec se zrušení nevztahuje. 21 Heřmanovice Heřmanovice roubený dům tvořený částí s čp. 145 a bývalou hospodářskou částí bez čp /1 (část s čp.145) a 262/2 (bývalá hospodářská část) Pozemky st. parc.č. 262/1 a 262/2 neprohlášeny za kulturní památku. 22 Heřmanovice Heřmanovice roubený dům čp / Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 24 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní, částečně roubená, částečně zděná lidová architektura z 2.pol. 19. století Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 25 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z doby kolem pol.19.století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 26 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 1.pol. 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 27 Heřmanovice Heřmanovice zděný dům čp / Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 29 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená lidová stavba z 1.pol. 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 30 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 31 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z pol. 19.století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. STRANA 46

47 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Heřmanovice Heřmanovice chalupa č.p / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 33 Heřmanovice Heřmanovice usedlost čp / Přízemní roubená stavba z 1.pol. 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 34 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 35 Heřmanovice Heřmanovice usedlost čp / /1 chalupa čp. 370 s výminkem /2 komora zděná u čp. 370 /3 stodola 170/1, 170/2, 171, /1 171, 170/2 172 Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti Součást usedlosti z 19. století. Součást usedlosti z 19. století. 36 Heřmanovice Heřmanovice chalupa čp / Přízemní roubená stavba z 19. století. Součást jedinečně dochovaného souboru lidové architektury v oblasti. 37 Heřmanovice Heřmanovice socha sv. Jana Nepomuckého 31156/ /8 proti čp. 10 Barokní sochařská práce z r Heřmanovice Heřmanovice zbytky staré dřevouhelné vysoké pece 30991/ u osady Drakov, v údolí řeky Černá Opava, při lesní cestě z Rejvízu do Vrbna pod Pradědem Mimořádně hodnotná technická památka z r. 1807, zaniklá asi v průběhu 20. nebo 30. let 19. století. 39 Heřmanovice Heřmanovice důl Žebračka 12893/ /9, 3360/63 Technická památka původně středověké důlní dílo s dalšími pozdějšími exploatacemi. Významný doklad těžby ve zlatohorském revíru. 40 Heřmanovice Heřmanovice důl Karel 12899/ /1 Technická památka. Původně středověké důlní dílo s dalšími pozdějšími exploatacemi. Významný doklad těžby ve zlatohorském revíru. 41 Hlinka Hlinka areál kostela sv. Valentina 10271/ Holčovice Holčovice farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie s areálem 36172/8-71 /1 kostel sv. Valentina /2 Ukřižování v areálu kostela sv. Valentina /1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie 1/2 ohradní zeď 15, 1489/ /6 78, 171/ /2 nad obcí Jednolodní kostel s trojbokým závěrem a nízkou, mírně předstupující věží v průčelí. Barokní sakrální architektura se základy ze 17.století a vnitřními úpravami z 19. století. Stěžejní architektonická a urbanistická dominanta obce. Pozdně barokní jednolodní architektura z r. 1774, doplněná hodnotným současným zařízením. Součást areálu kostela z 19. století, vymezující jeho rozsah. Vstupní brána z kovaných prutů, k ní schodiště ze žulových kvádrů. 43 Holčovice Holčovice dům čp. 44 /býv. evangelická fara 28557/ /2 ve středu obce Velmi hodnotná barokní architektura z let s původní dochovanou dispozicí a původním tvarem střechy, s fasádou členěnou lisenami s hrubou barokní omítkou. 44 Holčovice Holčovice dům čp / /1 u hlavní silnice Charakteristický příklad zděného venkovského domu z 2.pol. 18.století, navazující na tradiční roubenou architekturu. Upraven v r a v r Holčovice Holčovice dům č. p / /2 u hasičské zbrojnice Příklad empírového domu městského typu z r se zachovalými detaily. 46 Holčovice Horní Holčovice zvonička 17656/ poblíž hlavní budovy psychiatrické léčebny Dřevěná zvonice z 19.století neobvyklého typu, dobře zapadající do krásného přírodního rámu. Převezená ze zaniklé obce Adamov. 47 Holčovice Komora chalupa čp / Roubená přízemní stavba jesenického typu z konce 18.století, doklad štítové lidové architektury na Krnovsku. 48 Holčovice Komora chalupa čp / Roubená přízemní stavba jesenického typu z doby kolem roku 1800, upravena v r STRANA 47

48 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Holčovice Spálené chalupa č.p / Ptáčník 50 Holčovice Spálené chalupa č.p / Ptáčník 51 Holčovice Spálené chalupa čp / Sokolí důl Doklad lidové architektury Jesenicka datován v kavřinci do r Holčovice Spálené chalupa č.p / /1 Sokolí důl 53 Holčovice Spálené chalupa čp / /1 Sokolí důl Doklad lidové architektury Jesenicka, datován v kavřinci do r Holčovice Spálené chalupa č.p /1 Sokolí důl 55 Holčovice Spálené chalupa č.p / Hošťálkovy Hošťálkovy zbytky hradu Lugsland 23276/ v lese na horském hřbetu, táhnoucím se z JV od obce Burkvíz k SZ Zbytky zříceniny hradu z 13. století. Památka archeologická a historická. 57 Hošťálkovy Hošťálkovy zámek čp. 26 s areálem 16548/ /1, 24/7, 24/17, 141/1-4, 144/1, 189 Doklad rozsáhlého feudálního sídla s významnou půdorysnou dispozicí a hodnotnou vnitřní výzdobou. /1 zámek čp. 26 /2 zámecký park (vč. zahrad. domku-kozí hrádek,vyhlídky,zimní zahrady) /3 socha Bakcha 24/1 24/7, 24/17, 141/1-4, 144/1, /1 na nádvoří zámku Velmi hodnotná trojkřídlá barokní architektura z pol. 18. století, upravená v 1.pol. 19.století. Hodnotný anglický park založený na přelomu 19. a 20. století., rozloha cca. 3 ha, nadm. výška 400 m. Litinová socha z 19. stol, jedna z mála dochovaných na Bruntálsku, vhodně doplňující areál zámku. /4 kaple s plastikou sv. Floriána 1022/1 naproti vstupu do zámku Drobná architektura z 18. století zajímavého tvarosloví a zachování původní podoby. Uvnitř dřevořezba sv. Floriána ze stejné doby. 58 Hošťálkovy Hošťálkovy filiální kostel sv. Michala s křížem 46757/ /1, 112 na hřbitově, při hlavní silnici /1 filiální kostel sv. Michala 45/1 Jednolodní barokní architektura z let , navazující na stavebně starší půdorysné schéma. Opravy v r a /2 kříž železný 112 u bočního vchodu do kostela Kvalitní kovářská práce z doby po pol. 18. století. 59 Hošťálkovy Vráclávek usedlost čp. 7 s areálem 27350/ , 64, 65, 66 u hlavní silnice Příklad franckého empírového statku s dvorem obklopeným budovami a klenutou bránou u silnice. /1 obytné stavení čp. 7 /2 sklípek u čp Zděná přízemní stavba z doby kolem pol. 19. stol. s dochovanou dispozicí i klenbami. Zděná hospodářská stavba z 19. stol., součást usedlosti /3 zeď s bránou a brankou 63 Dvůr uzavřen zdí s brankou pro pěší a bránou vjezdu z doby kolem pol. 19. století. Vymezuje rovněž rozsah areálu usedlosti čp.7. /4 sklep 64 /5 deštěná stodola Hošťálkovy Vráclávek dům čp. 13 /býv. rychta/ 39361/ /1 U hlavní silnice směrem na Purkartice. Zděná venkovská usedlost z doby kolem roku 1800 se štukovou fasádou. 61 Janov Janov filiální kostel Nejsvětější Trojice s areálem 21539/ , 44/1, 44/2, 1799/6, 1980 v obci /1 filiální kostel Nejsvětější Trojice /2 ohradní zeď s deseti kaplemi 28 44/2, 44/1, 1799/6 kolem hřbitova Pozdně barokní jednolodní architektura z let Renovovaná v r Součást areálu kostela z 19. století, vymezující jeho rozsah. /3 železný kříž 1980 při východním vstupu na hřbitov Vynikající ukázka rukodělné kovářské práce z r.1808 dokládající vyspělost této výroby v kraji. Korpus Krista z 2.pol. 19. století. /4 kaple pseudogotická /5 kaple pseudorenesanční 1799/6 1799/6 v areálu hřbitova v areálu hřbitova Mimořádně hodnotná centrální pseudogotická architektura z 19. století. Mimořádně hodnotná centrální pseudorenesanční architektura z 19. stol. 62 Janov Janov dům čp / náměstí Přízemní lidová stavba z 19. století se zachovanou původní dispozicí. Jesenická forma typu lidového domu. STRANA 48

49 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Janov Janov zděný dům č.p / Janov Janov socha P. Marie 32379/ náměstí Kvalitní barokní plastika z r. 1739, dokládající vysokou úroveň sochařské práce v kraji. Výrazná dominanta náměstí. 65 Janov Janov hornický pomník 25010/ náměstí Památník z r. 1890, připomínající založení obce od sochaře A. Forstera. 66 Jindřichov Jindřichov ve Slezsku zámek s areálem 33636/8-97 /1 zámek čp , 684, 691, Čtyřkřídlá raně barokní zámecká architektura s částečně dochovanou raně barokní dispozicí s klenbami přestavěná po požáru v r /2 socha muže 684 po pravé straně hlavního průčelí zámku Plastika z 19. století, součást jednotné výzdoby průčelí zámku. /3 socha muže 684 po levé straně hl. průčelí zámku Plastika z 19. stol., součást jednotné výzdoby průčelí zámku. /4 kašna 691 před průčelím zámku Součást výzdoby zámeckého parku z 19. století. /5 soubor dvou plastik lvů 122 před zámkem Hodnotné plastiky z 18. století, vhodně doplňující architekturu zámku. /6 soubor dvou váz 122 v nádvoří zámku Hodnotné empírové umělecko - řemeslné výrobky z 1. pol. 19. století. /7 soubor šesti váz 122 v nádvoří zámku Hodnotné empírové umělecko- řemeslné výrobky z 1. pol. 19. století. /8 socha H. Schillera 691 v zámeckém parku Hodnotná plastika z r. 1872, dílo vídeňského sochaře Rahlicha. /9 socha sv. Huberta 691 v zámeckém parku Poměrně kvalitní plastika z 19. století, vhodně doplňující areál parku. /10 socha sv. Kryštofa 691 v zámeckém parku Poměrně kvalitní plastika z 19. století, vhodně doplňující areál parku. /11 socha pastýře 691 v zámeckém parku Poměrně kvalitní plastika z 19. století, vhodně doplňující areál parku. /12 sousoší rodiny napadené lvicí 691 v zámeckém parku Hodnotná plastika z 19. století, vhodně doplňující areál parku. /13 socha ženy /14 altánek v zámeckém parku v zámeckém parku Kvalitní litinová plastika z 2. pol. 19. stol., součást původní výzdoby zámeckého parku. Půvabná drobná pseudoslohová stavba z pol. 19. století, vhodně doplňující zámecký areál. /15 ohradní zeď s branou, býv. kašnou a se dvěma erby 691 kolem zámeckého parku Nedílná součást areálu zámku a parku z doby kolem r Jindřichov Jindřichov ve Slezsku areál farníhokostela sv. Mikuláše s jeho částmi a pozemky 21615/8-99 /16 zámecký park 684, 691, , 608, 75/1 (bez stavby), 75/2, 561 Velmi hodnotný park, založený v 17. století, v současné době je upraven v přírodně krajinářském slohu. Je doplněn několika romantickými prvky a patří k nejhodnotnějším zámeckým parkům v bruntálském okrese. Rozloha cca: 4, 9 ha, nadm. výška 350 m. /1 farní kostel sv. Mikuláše 74 Trojlodní raně barokní architektura z let Opraven po ohni v r /2 socha sv. Jana Nepomuckého 608 na pravém pilíři vstupní brány do areálu kostela Hodnotná barokní plastika dobré výtvarné úrovně z doby před r /3 socha sv. Floriána 608 na levém pilíři vstupní brány do areálu kostela Hodnotná barokní plastika dobré výtvarné úrovně z doby před r /4 ohradní zeď 608, 75/1, 75/2 kolem farního kostela Součást areálu kostela, vymezující jeho rozsah. 68 Jindřichov Jindřichov ve Slezsku sousoší P. Marie 45388/ /1 před zámkem u potoka Monumentální barokní plastika mimořádné výtvarné úrovně z r. 1757, přesahující svým významem rámec okresu. Architektonickou část sousoší navrhl krnovský stavitel Gans. Sochy jsou dílem krnovského sochaře Václava Heinische,nátěry provedl krnovský malíř Josef Wolf. 69 Jindřichov k.ú. Arnultovice zděný dům čp. 46 s deštěnou stodolou 52171/ /1 zděný dům čp. 46 /2 deštěná stodola 70 Krasov Krasov filiální kostel sv. Kateřiny s areálem 22113/ , 82 na hřbitově nad silnicí STRANA 49

50 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka /1 filiální kostel sv. Kateřiny /2 ohradní zeď s kaplí, dvěma hrobkami a márnicí Raně barokní jednolodní architektura z r. 1677, charakteristická pro 2.pol. 17.století s bohatou štukovou výzdobou. Úpravy v r Součást areálu kostela z 1.pol.19. století. 71 Krasov Krasov usedlost čp / /1-2, 44/3 u křižovatky cest Dvůr hákového typu, zděný dům se dvěma stodolami. /1 chalupa čp /1 Hodnotný doklad lidové architektury v dané oblasti, zachovaný v původní podobě, datovaný kolem r Krasov Krasov usedlost čp / /2 stodola /3 stodola 45/2 44/3 156 horní část obce, poblíž farmy /krůtírna/ Hospodářská budova z 19. stol., součást usedlosti čp. 15. Hospodářská budova z 19. století, součást usedlosti čp.15. Pravidelný typ dvora štítové orientace, trojstranný, volný. /1 dům čp Zachovalý doklad lidové architektury, vyskytující se v dané oblasti vedle rozlehlých usedlostí, z 19. století. 73 Krnov Krnov - Horní Předměstí 74 Krnov Krnov - Horní Předměstí 75 Krnov Krnov - Horní Předměstí 76 Krnov Krnov - Horní Předměstí 77 Krnov Krnov - Horní Předměstí /2 stodola /3 stodola Součást usedlosti čp. 85 z 19. století. Součást usedlosti čp. 85 z 19. století zámek čp /8-19 1, 6, 2/1, 2/2 Zámecké náměstí Velmi hodnotný, v jádru renesanční pevnostní městský zámek nepravidelného půdorysu se 2 baštami z 1.pol.16. století a renesanční arkádovou chodbou zdobenou reliéfy. Přestavba po požáru v r. 1779, další úpravy v průběhu 19. století. farní kostel sv. Martina se sloupem P. Marie 24964/8-18 /1 far. kostel sv. Martina /2 sloup se sochou P. Marie 40, Hlavní náměstí na severní straně kostela sv. Martina Monumentální gotická trojlodní architektura ze 13. století, opravená ve 14. století se 2 věžemi pevnostního charakteru, z nichž levá patřila kdysi k obrannému systému města, dnes spolu vytváří charakteristickou siluetu města Krnova. Barokní přestavby interiéru na konci 18. století s klasicistními prvky Barokní socha z 18. století velmi dobré úrovně na novogotickém sloupu urbanistický prvek v prostoru náměstí. fara čp , 64, 65/3 náměstí Osvobození 7, Kompaktně dochovaná stavba z poč. 20. století dotvářející ráz náměstí Osvobození s kostelem sv. Martina. filiální kostel Narození P. Marie s bývalým minoritským klášterem 41821/8-16 kostel sv. Ducha s bývalým špitálem 47072/8-17 /1 filiální kostel Narození P. Marie /Býv. minoritský kostel/ /2 bývalý minoritský klášter čp , , 155 Štursova ul., Štursova ul. č. 2 ul. sv. Ducha Mimořádně hodnotná rozlehlá trojlodní stavba ve zdivu gotická, zvětšena v r Interiér barokně přestavěn v letech , nástěnné malby od J. Sterna z r Jediným zachovaným gotickým interiérem je kaple na jižní straně presbytáře z doby kolem r Jedna z nejhodnotnějších historických staveb ve městě, obnovena v 1779 Mimořádně kvalitní trojkřídlá barokní architektura z konce 17. století. se starším základem, která tvoří komplex s přilehlým kostelem. Nástěnné malby od J Sterna z let Areál kostela sv. Ducha se špitálem gotického založení, v současné době přebudován na koncertní síň se zázemím. /1 kostel sv. Ducha /2 budova býv. špitálu čp ul. 25. února Mimořádně kvalitní gotická jednolodní architektura patrně z konce 14.století. Fasáda barokní ze 3. čtvrtiny 18. stol., novogotické úpravy v interiéru. Velmi hodnotný jednopatrový dům, založený po r. 1281, koncem 17.stol. barokně přestavěn, úpravy v 18. a 19. století. Svým založením a historií se váže ke kostelu sv. Ducha. STRANA 50

51 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Krnov Krnov - Horní Předměstí hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže, hřbitov 27735/ Jednolodní longitudinální barokní stavba s vestavěnou polygonální věží, v horní části dřevěnou. Postaven po r. 1756, věž z r Krnov Krnov - Horní Předměstí evangelický kostel 28384/ Husovo náměstí Kvalitní doklad neogotické architektury z let , postavené podle projektu F. Blasche s funkcí urbanistické dominanty. 79 Krnov Krnov - Horní Předměstí švédská zeď s kašnou a podstavci 24258/ , 56 před kostelem sv. Martina /1 švédská zeď 39 Hodnotná renesanční arkádová zeď s lunetovým cimbuřím z let , stěna bývalé renesanční chodba, která spojovala zámek s kostelem. Působí zejména svou siluetou v průhledech na starší část města /2 Neptunova kašna 56 Dvořákův okruh 1 /budova ZŠ/ Barokní kašna z r se sochou Neptuna podstavec novější z r. 1818, signovaný A.K. Socha přemístěna do vestibulu základní školy v Krnově, Dvořákův okruh 1 /3 dva podstavce s pískovcovými reliéfy 56 Součást estetické výzdoby parčíku před kostelem sv. Martina 80 Krnov Krnov - Horní Předměstí 81 Krnov Krnov - Horní Předměstí 82 Krnov Krnov - Opavské Předměstí 83 Krnov Krnov - Opavské Předměstí bývalý židovský templ (synagoga 36116/ Barvířská ul. č. 28 Historizující architektura se znaky novorománského a byzantského stylu z r. 1870, postavená dle projektu E. Latzela, s důležitou urbanistickou funkcí. dům čp. 1199, rodinný dům E.Rűtgere 34902/ Bruntálská ul. č. 7 Nejkvalitnější doklad secesní příměstské architektury v Krnově. Stavba z r. 1907dle projektu architekta Fr. Blaschke. střední škola čp na rohu ul. Dobrovského a Opavské č.o. 34 tzv. Střelecký dům čp. 281 ( bývalý dům dětí a mládeže) 30217/ Dobrovského ul.č. 16 Náročná stavba z dochovaným exteriérem romanticky cítěného průčelís prvky renesanční dekorace, dílo předního rakouského představitele vídeňské Wagnerovy školy architekta L. Bauera, rodáka z Krnova, profesora vídeňské akademie, z r Krnov Krnov - Horní Předměstí 85 Krnov Krnov - Horní Předměstí 86 Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / Hlavní nám. č. 1a Nárožní městský dům v jádru renesanční z 2. pol. 16. století, s částečně uchovanou dispozicí s klenbami. Úpravy v 19. století a v 1. pol. 20. století. městský dům čp / Hlavní nám. č. 2 Hodnotný městský dům, v jádře renesanční z 2.pol. 16. století, s částečně dochovanou dispozicí. Úpravy ve 2. čtvrtině 18. století, na poč. 19. stol. a před r městský dům čp / /1 Hlavní nám. 4 Velmi hodnotný městský dům s renesančním jádrem z 2.pol.16. století s dochovanou dispozicí a klenbami.úpravy v 18. stol. a v 2.pol.19.stol. 87 Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / Hlavní nám. č. 15 Velmi hodnotný městský dům, v jádře renesanční z konce 16. století s dochovanou dispozicí a jednou z nejbohatších kleneb ve zdejší městské architektuře. Úpravy v pol. 19.století. 88 Krnov Krnov - Horní Předměstí 89 Krnov Krnov - Horní Předměstí 90 Krnov Krnov - Horní Předměstí býv. městská spořitelna čp / Hlavní nám. č. 3 Secesní barokizující architektura z let , postavená dle projektu F. Blasche. Významná urbanistická dominanta města. bývalá městská radnice čp / Hlavní nám. č. 1 Neorenesanční architektura se secesními detaily, realizace v letech , podle projektu M. HInträgera. Významná urbanistická dominanta města. městský dům čp / Hlavní nám. č. 36 Hodnotný městský dům se zachovanou dispozicí, klenbami a řešením průčelí ze 17. století. STRANA 51

52 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / /3 Hlavní nám. č. 35 Hodnotný městský dům se zachovanou renesanční dispozicí a klenbami ve sklepě a přízemí. 92 Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / Hlavní nám. č. 29 Velmi hodnotný městský dům, v jádře renesanční z 2.pol.16. století, s dochovanou dispozicí s klenbami, úpravy kolem 18.a 19. století. 93 Krnov Krnov - Horní Předměstí areál vily čp / /1 vila čp kojenecký ústav /2 správní budova kojenec. ústavu s kočárkárnou a garáží č.p , 361, 363, Hlubčická ul. č.o. 20 Hlubčická ul. č.o. 20 Kvalitní architektura vídeňské moderny z r. 1914, podle projektu Otto Prudschera. 94 Krnov Krnov - Horní Předměstí 95 Krnov Krnov - Horní Předměstí 96 Krnov Krnov - Horní Předměstí 97 Krnov Krnov - Horní Předměstí 98 Krnov Krnov - Horní Předměstí 99 Krnov Krnov - Horní Předměstí 100 Krnov Krnov -Opavské Předměstí 101 Krnov Krnov -Opavské Předměstí 102 Krnov Krnov - Horní Předměstí 103 Krnov Krnov - Horní Předměstí 104 Krnov Krnov - Horní Předměstí 105 Krnov Krnov - Horní Předměstí /3 vodní nádrž s chrličemmaskaronem /4 fontána /5 skleník /6 úsek oplocení /7 zahrada , 361, 362, 363 před vilou č.p. 152 městský dům čp / Hobzíkova ul. č. 3 Velmi hodnotný městský dům s renesančním jádrem z r. 1588, úpravy v 2.pol.19. století. městský dům čp / Hobzíkova ul. č. 5 Velmi hodnotný renesanční městský dům z 2.pol. 16. století, s dochovanou dispozicí s klenbami, úpravy v 19. století. městský dům čp / Hobzíkova ul. č. 7 Velmi hodnotný městský dům s renesančním jádrem z 2.pol. 16. století, s částečně dochovanou dispozicí a klenbami. Úpravy koncem 18. století. městský dům čp / Mikulášská ul. č. 8 Modernistická postsecesní architektura z r. 1912, stavitel J. Hartel. městské divadlo čp Mikulášská č.o. 21 bývalá hala Silesia, čp / Mikulášská ul. č. 12 Kvalitní doklad monumentálně cítěné secese z r. 1907, stavitel E. Frank. areál vily č. p. 165 s jejími částmi a pozemky býv. společenský dům ( internát SPgŠ a kino Mír) /1 vila č. p. 165 /2 zahrada s oplocením 385, , 386 nám. Míru č. 12 Svatováclavská 41734/ nám. Míru č. 14 Monumentální architektura s prvky novobaroka a secese z r. 1903, postavená dle projektu vídeňského architekta A. Goldberga. sportovní hala čp / Petrovická ul. č. 2 Tradicionalistická architektura s prvky konstruktivismu, projekt z r. 1932, dílo L. Bauera, představitele vídeňské Wagnerovy školy, rodáka z Krnova. městský dům čp / Revoluční ul. č. 46 Romantická architektura s prvky severské renesance i secesně cítěným detailem z r.1903, dílo architekta W. Burgera z Vratislavi. Doklad kvalitní stylově příznačné architektury podnikatelských vil, charakteristických pro zástavbu průmyslových měst na poč. 20. století. ohradní plot společnosti Varhany u čp / /1 Revoluční ul. č. 56/58 Historizující kovářská práce z konce 19. století, doklad uměleckého řemesla ve městě. vila čp. 6 /býv. vila A. Larische/ 16758/ /6 Říční okruh 12 Historizující architektura z r v novobarokním tvarosloví podle projektu E. Latzela, typický doklad městských vil podnikatelů z konce 19. století. Upravována v r L. Bauerem. Interiér vily zapsán ve státním seznamu movitých kulturních památek. STRANA 52

53 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Krnov Krnov - Horní Předměstí 107 Krnov Krnov - Horní Předměstí vila čp. 4 /býv. vila R. Larische/ 26253/ /1, 10/2 Říční okruh 14 Novorenesanční, seversky orientovaná architektura z r Projekt a stavba E. Latzela. Typický doklad městských vil textilních podnikatelů z konce 19. století. Upravována v r L. Bauerem. Urbanisticky významná dominanta městského nábřeží. areál bývalé továrny na sukna Alois /1, 15/1 Říční okruh 12 Larisch a synové/karnola 1/ bývalá tkalcovna 2/ bývalá přádelna 3/ objekt skladů, dílen a kanceláří se souborem textilních strojů tzv. dezinatury 13/1, 15/1 13/1 13/1 Objekt přistavěn pravděpodobně na přelomu 19. a 20.století k nejstaršímu výrobnímu objektu. Ve 2.NP umístěna dezinatura (vzorkovna) se souborem strojního zařízení. 108 Krnov Krnov - Horní Předměstí 109 Krnov Krnov - Horní Předměstí soubor strojního zařízení tzv. dezinatury - vzorkovny v areálu bývalé továrny na sukna Alois Larisch a synové (Karnola); v objektu skladů, dílen a kanceláří ve 2. NP (v objektu r. č ) /1 1. prstencový skací stroj JOSEPHY, 2. prstencový skací stroj JOSEPHY, 3. útkový soukací stroj HACOBA, 4. dřevěné snovadlo, 5. vytloukací strojek pro karty na vazbu, 6. ruční žakárový stav dvoustovka -5 korů/1000 nití, 7. ruční žakárový stav dvoustovka -6 korů/1200 nití, 8. listový mechanický člunkový stav SCHWABE 8 listový, 9. listový mechanický člunkový stav SCHWABE 12 listový, 10. žakárový mechanický člunkový stav SCHWA- BE čtyřstovka 5 korů / 2000 nití, 11. žakárový mechanický člunkový stav SCHWABE čtyřstovka 8 korů / 3200 nití, 12. vytloukací strojek pro útkovou záměnu, 13. vytloukací strojek pro karty na vazbu, 14. stůl na sešívání karet pro útkovou záměnu, 15. stůl na sešívání karet městský dům čp. 20, vila L. Westreita 14074/ Šmeralova ul.č. 3 Novobarokní architektura z r. 1899, dílo architekta W. Burgera z Vratislavi. Doklad kvalitní, stylově vyhraněné architektury podnikatelských vil, charakteristických pro zástavbu města na přelomu 19. a 20. století. 110 Krnov Krnov - Horní Předměstí vila čp. 152 /býv. Chlupaczkova vila 29329/ , 363, schodiště na pozemku parc. č. 365 Textilní ul. č. 3-5 Kvalitní historizující neobarokní architektura z poč. 20. století, v r přestavěna podle projektu L. Bauera. 111 Krnov Krnov - Opavské Předměstí tkalcovna v areálu bývalé továrny na stuhy a prýmky Franz Gabler/PEGA Textilní ulice 112 Krnov Krnov - Opavské Předměstí 113 Krnov Krnov - Opavské Předměstí proplétací stroj /1 v 5. NP objektu prýmkárny stroje v budově prýmkárny areálu bývalé továrny na stuhy a prýmky Franz Gabler / Pega stroj na převíjení z přaden na cívky /1 v 6. NP objektu prýmkárny stroje v budově prýmkárny areálu bývalé továrny na stuhy a prýmky Franz Gabler / Pega 114 Krnov sdružovací stroj /1 v 6. NP objektu prýmkárny stroje v budově prýmkárny areálu bývalé továrny na stuhy a prýmky Franz Gabler / Pega 115 Krnov Krnov - Horní Předměstí historická budova požární zbrojnice čp /1 ul. U požárníků čp Krnov Krnov - Horní Předměstí vila č.p. 964 se zahradou a oplocením (býv. Městské muzeum) , 2907 ul. Zacpalova Krnov Krnov - Horní Předměstí 118 Krnov Krnov - Horní Předměstí /1 vila č.p. 964 /2 zahrada /3 oplocení zahrady městský dům čp / Zámecké nám. 11 Velmi hodnotný renesanční městský dům z 2.pol. 16. století, barokní úpravy v 1.pol. 18. století, empírově přestavěný v 1.pol. 19. století městský dům čp / Zámecké nám. 1 Velmi hodnotný městský dům s renesančním jádrem, upraven koncem 18. až v 1. pol. 19. století. První z domů, tvořících souvislou frontu ulice s dochovaným podloubím. STRANA 53

54 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / Zámecké nám. č. 3 Velmi hodnotný renesanční městský dům z 2.pol. 16. století se zachovanou dispozicí a částí kleneb. Úpravy empírové v 1.pol. 19. století. 120 Krnov Krnov - Horní Předměstí 121 Krnov Krnov - Horní Předměstí 122 Krnov Krnov - Horní Předměstí městský dům čp / Zámecké nám. č. 5 Velmi hodnotný renesanční městský dům z 2.pol.16. století s dochovanou dispozicí s klenbami. Upravován v 1. a 2. pol. 19. století městský dům čp / Zámecké nám. č. 7 Velmi hodnotný měšťanský dům renesančního založení ve 2. pol. 16. století s dochovanou renesanční dispozicí. V 1.pol. 19. století empírově upraven. městský dům čp / Zámecké nám. č. 9 Velmi hodnotný dům renesančního původu s dochovanou dispozicí a částí kleneb, klasicistně upravovaný koncem 18. nebo poč. 19. století. 123 Krnov Krnov - Horní Předměstí 124 Krnov Krnov - Horní Předměstí skříňka na barometr v parku Bedřicha Smetany náhrobní plastika, u kostela povýšení sv. Kříže 31427/ Velmi kvalitní secesní náhrobní plastika, dílo sochaře T. Khuena mimo mimo kašna Dítě nad všedním dnem 29410/8-2473/ u vchodu do správní budovy n.p. Varhany 125 Krnov Krnov - Horní Předměstí, Krnov - Opavské Předměstí 126 Krnov Krnov - Opavské Předměstí silniční most přes řeku Opavu /1 (řeka ), 299, 300, Krnov Horní Předměstí a parc. č. 1156, 1157, 2846/2, k. ú. Opavské Předměstí ul. Opavská ( zapůjčeno ) Dílo sochaře A. Hanaka, působícího ve Vídni, symbolismus, secese z r Kašna byla přemístěna z areálu vily Vrbna pod Pradědem. Dnes v Muzeu umění v Olomouci. výšinné sídliště 36734/ Cvilín, prostor kóty 440,9 Archeologická památka, eneolit - kultura nálevkových pohárů a kultura lidu s kanelovanou keramikou 127 Krnov Krnov - Opavské Předměstí areál býv. poutního kostela Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné 29966/ ,1841 /1 býv. poutní kostel Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné /2 soubor 14 - ti kaplí /3 schodiště s kaplí , 1950 na pěší trase k poutnímu kostelu Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné Velmi hodnotná barokní architektura monumentální koncepce z let V r postaveny věže a střecha po požáru. V době války poškozen, nástropní malba renovována po r Stavba vytváří typickou dominantu nad městem. Barokní kaple z pol. 18. století, empírové z 1.pol. 19. století. Součást areálu kostela. 128 Krnov Krnov - Opavské Předměstí 129 Krnov Krnov - Opavské Předměstí rozhledna 11458/ vrch Cvilín Věžovitá romantická stavba dochovaná v autentickém stavu, bez novodobých úprav. Významný prvek v dominantní poloze nad městem Krnov. městský park m. č. Chářová 130 Krnov Krnov - Horní Předměstí vila čp /býv. venkovský dům rodiny Larischů 36259/ m. č. Ježník Kvalitní architektura venkovského sídla z r. 1935, spojující znaky lidového stavitelství s rysy amerických venkovských sídel, dílo arch. L. Bauera. 131 Krnov Krnov - Horní Předměstí 132 Krnov Krnov - Opavské Předměstí 133 Krnov Krnov - Opavské Předměstí zvonice zřícenina hradu Šelenburku 38947/ Velmi zachovalá, typově vyhraněná hradní zřícenina ze století, jejíž půdorysná dispozice zůstala nenarušena většími přestavbami. hradiště kultury lužické 31811/8-197 prostor kóty 422/8 Významná archeologická památka - hradiště lidu popelnicových polí zaniklé požárem. Nálezy celých zřícených domů s inventářem. STRANA 54

55 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Krnov Krnov - Horní Předměstí hradiště 28098/ /1 m. č. Kostelec, prostor kóty 416,8, severně od osady, na vrcholu kopce zv. Bezručův vrch Archeologická památka, kultura lidu lužických popelnicových polí. 135 Krnov Krnov - Horní Předměstí far. kostel sv. Benedikta se sochou sv. Jana 28560/ , 3688 Bruntálská ul. /1 far. kostel sv. Benedikta /2 socha sv. Jana Křtitele před kostelem 136 Krnov Krásné Loučky kaple hřbitovní Panny Marie m. č. Krásné Loučky 137 Lichnov Lichnov farní kostel sv. Mikuláše s areálem 47117/ , 2678 v obci /1 far. kostel sv. Mikuláše 241 Mimořádně kvalitní jednolodní barokní architektura z r se sakristií s románskou apsidou z doby kolem pol. 13. století a sakristií se žebrovou klenutou částí z doby kolem r Doklad kultovní architektury nejstaršího založení v okrese. Velmi kvalitní barokní plastika z let od sochaře O. Zahnera. Barokní jednolodní architektura z r s monumentálně řešeným průčelím a v oblasti ojedinělým půdorysem. Opravena v r.1930 /2 ohradní zeď s kaplí 2678 Součást areálu kostela z 19. až 20. století. 138 Lichnov Lichnov větrný mlýn u čp / na horním konci obce Velmi hodnotná technická památka, zděný mlýn holandského typu z 18. století, ojediněle se v této oblasti vyskytující. 139 Lichnov Dubnice filiální kostel sv. Antonína Paduánského s ohradní zdí 30443/ , 117 v obci /1 filiální kostel sv. Antonína Paduánského 30 Hodnotná jednolodní drobná empírová stavba z r. 1822, vytvářející pohledovou dominantu v obraze vesnice. /2 ohradní zídka 117 Součást areálu kostela vymezujícího rozsah 140 Liptáň Liptáň farní kostel Nanebevzetí P. Marie 44810/ , 265/3 - schodiště Kvalitní jednolodní pseudogotická architektura z let , dílo známého moravského architekta Gustava Merrety. 141 Liptáň Liptáň kaple 12291/ horní část obce Ojediněle dochovaná drobná barokní stavba se zajímavou konstrukcí klenby a členěním půdorysu. Dominanta horní části obce z 18. století. 142 Liptáň Liptáň chalupa čp. 140 s kapličkou 17640/ /1 chalupa čp. 140 /2 kaplička u chalupy čp Z části roubená, z části zděná lidová architektura z 19. století s pavlačí typická pro oblast. Drobná jednoduchá lidová stavba z 19. století, doplněk lidové architektury. 143 Liptáň Liptáň dům čp. 261 /býv. četnická stanice/ 46306/ v obci Architektura z let Památník obětem liptaňské tragédie. 144 Liptáň Bučávka kaple 33938/ v obci Hodnotná drobná vesnická kaple z r. 1844, dokládající dlouhé doznívání barokního výtvarného projevu v práci lidových mistrů. 145 Liptáň Bučávka zděný dům čp. 35, 52162/ Liptáň Horní Povelice kaple Panny Marie Pomocné 50835/ Město Albrechtice Město Albrechtice, Hynčice u Krnova areál zámku s jeho částmi a pozemky (nový zámek) 29805/8-128 /1 zámek /tzv. nový/ /2 bývalý skleník čp. 103 /konzervárium/ skleněná část demolována / 1007, 1008, 1009, 1010, 1011 v k. ú. Město Albrechtice a parc. č. 232, 212, 659 v k. ú. Hynčice u Krnova 1009, 1008, 1007 v k. ú. Město Albrechtice 212 v k. ú. Hynčice u Krnova při silnici před městem Nerudova ulice čp. 500, 521, 531 v zámeckém parku Příklad kvalitní empírové architektury jednotného založení z 1. čtvrtiny 19. století. Příklad velmi hodnotné romantické architektury z doby kolem r. 1800, ojedinělá stavba svého druhu v oblasti. /3 zámecký park 659, 212, 232 v k. ú. Hynčice u Krnova a parc. č. 1007, 1008, 1009, 1010, 1011, v k.ú. Město Albrechtice Přírodně krajinářský park, založený ve 40. letech 19. století, úpravy ve 20. a 30. letech tohoto století. /4 vila Hirsch čp. 182 parc. č. 232 v k. ú. Hynčice u Krnova v parku STRANA 55

56 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka /5 zbytek oplocení /6 schodiště 1010, 1011, k. ú. Město Albrechtice 659 v k. ú. Hynčice u Krnova v parku v parku u vily Hirsch, 148 Město Albrechtice Město Albrechtice far. kostel Navštívení P. Marie 38687/ nám. Čsl. armády Pozdně barokní jednolodní stavba z r. 1752, dominující náměstí. 149 Město Albrechtice Město Albrechtice městský dům čp / nám. Čsl. armády č. 2 Hodnotný měšťanský dům s renesančním jádrem z 2. pol. 16. století, upraven barokně a empírové v r Jeden z nejstarších domů ve městě. 150 Město Albrechtice Město Albrechtice sloup sv. Anny Samotřetí 22062/ /1 nám. Čsl. armády Datovaný barokní sloup s ikonograficky ojedinělým hlavním sousoším z r. 1719, hmotný střed západní části náměstí a hodnotný urbanistický prvek. 151 Město Albrechtice Město Albrechtice kaple 25385/ /4 u silnice do Piskořova na rozcestí do Biskupic Velmi hodnotná drobná centrální stavba, dokládající vliv barokních předloh v lidovém prostředí. Opravena v r Město Albrechtice Hynčice u Krnova farní kostel sv. Mikuláše s areálem 21515/ , 533/1 uprostřed obce /1 far. kostel sv. Mikuláše, hřbitov 168 Pozdně barokní jednolodní architektura z let , postavená podle plánů M. Clementa. Stavbu řídil opavský městský stavitel A. Kretschner. 153 Město Albrechtice Hynčice u Krnova dům čp. 4 s areálem 53513/8-87 /2 ohradní zeď kolem hřbitova /3 věnec 15 - ti kaplí /4 márnice /5 brána /1 dům čp. 4 /býv. fara/ /2 altán (zápis zrušen) /3 ohradní zeď s brankou 533/1 533/1 533/1 533/ v ohradní zdi v ohradní zdi v ohradní zdi při vstupu na hřbitov Součást areálu kostela, vymezující jeho rozsah. Součást areálu kostela - kaple křížové cesty stejné architektury a rozměrnosti Součást areálu farního kostela Vhodný doplněk areálu kostela z 18. století. Bývalá fara s hospodářským dvorem, prakticky nedotčena mladšími zásahy a tvořící spolu s kostelem a hřbitovem sociologicky a výtvarně působivý celek. Hodnotná, z části hrázděná stavba z 18. století s polodřevěným štítem. Hodnotná součást areálu domu, vymezující jeho rozsah. 154 Město Albrechtice Hynčice u Krnova chalupa čp / v obci Lidová architektura z 1. pol. 19. století, typická pro oblast. 155 Město Albrechtice Hynčice u Krnova dům čp. 111 s areálem 36423/ /1 v obci Ojediněle dochované seskupení staveb tvořících usedlost /1 dům čp. 111 Stavba z konce 18. století s částečně hrázděným štítem. /2 průjezdní kolna (zápis zrušen) /3 špýchar 201/1 Součást areálu usedlosti z konce 18. století. /4 kaplička (zápis zrušen) 156 Město Albrechtice Linhartovy zámek s areálem parku 37250/ , 113, 114 /1 zámek čp. 36 /2 zámecký park , 114 Mimořádně hodnotné rozsáhlé čtyřkřídlé renesanční sídlo z 2. pol. 16. století, proměněné kolem r v barokní zámek s fasádou bohatě zdobenou štuky. V 19. století menší opravy, v r zámek vyhořel. Generální oprava v r Přírodně krajinářský park s fragmenty pravidelné úpravy, hodnotná a nedílná součást architektury zámku. Rozloha cca: 6,9 ha., nadm. výška :400 m. 157 Město Albrechtice Linhartovy far. kostel Povýšení sv. Kříže 26414/ v blízkosti zámeckého parku Jednolodní empírová sakrální architektura z let Osoblaha Osoblaha zbytky městských hradeb 27359/ /1, 4264, 4262/6, 51/1, 275, 4262/1, 166, 4442, 4/1, 3/1 po obvodu historického jádra Poslední zbytky městské fortifikace, památka stavebně historická. 159 Osoblaha Osoblaha farní kostel sv. Mikuláše 18820/ na hřbitově za městem Barokní jednolodní stavba z let pozoruhodná především vnitřním uspořádáním, kde kvůli dosažení max. účinku symetrie se prostorové pojetí kněžiště zrcadlově opakuje i ve vstupní části lodi. 160 Osoblaha Osoblaha židovský hřbitov 19464/ /1 Jeden z nejdůležitějších starých židovských hřbitovů s kvalitními náhrobky připomínajícími historii zdejší židovské obce. Hřbitov pochází z let , užíván byl ještě ve 4. čtvrtině 19. století. STRANA 56

57 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka Osoblaha Osoblaha kašna 30121/ /1 nám. Osvobození Kvalitní litinová práce z doby kolem r. 1900, dokládající úroveň uměleckého řemesla v této oblasti. 162 Petrovice ve Slezsku Petrovice ve Slezsku chalupa čp / Zajímavý doklad pronikání klasicismu do lidové architektury. Stavba z 1. pol. 19. stol 163 Petrovice ve Slezsku Petrovice ve Slezsku zděný dům čp Petrovice ve Slezsku Petrovice ve Slezsku roubený dům čp Petrovice ve Slezsku Petrovice ve Slezsku roubený dům v kožuchu čp / Rusín Rusín zděný dům čp /1 167 Rusín Hrozová farní kostel sv. Michala s areálem 17314/8-83 /1 farní kostel sv. Michala, hřbitov /2 ohradní zeď 84, v obci kolem hřbitova Jednolodní, v jádře gotická stavba, chór z 1.pol. 13. století. V r nově upravena věž, sklenuta loď a pořízena kruchta. Ojedinělá památka tohoto období, důležitá pro osídlení kraje. Součást areálu kostela. 168 Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice zámek čp / v obci Příklad pozdně barokní šlechtické usedlosti ze 3. čtvrtiny 18. století se zachovanou dispozicí a některými detaily vybavení. Opravy v r Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice filiální kostel sv. Ondřeje 12667/ na hřbitově Jednolodní, úplně dochovaná pseudogotická architektura v regionu, z 2. pol. 19. stol 170 Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice socha sv. Jana Nepomuckého 33936/ u potoka, poblíž mostu Hodnotná barokní plastika z 2.pol. 18. století, malebně dotvářející vzhled obce. 171 Slezské Pavlovice Slezské Pavlovice švédský sloup 45908/ na česko-polské hranici, kóta 258 od roku 1959 na území Polské republiky 172 Slezské Rudoltice Městys Rudoltice areál zámku s jeho částmi a pozemky 37783/8-172 /1 zámek 251/2, 175, 268, 51/1, 164, 163, 165/1, 165/2, 162, 236/2, 161/2, 18, 65/4, 29/2, 29/10, 29/11, 29/12, 65/3, 251/3, 15, 14, 250 (část), 24, 237, 64/2(bez budovy), 65/1, 65/4, 66 65/1 st., 66 Mimořádně hodnotná čtyřkřídlá zámecká architektura vzniklá přestavbou renesanční tvrze a rozšířena v 17. a 18. století. Poslední úpravy v 19. století. Štuková výzdoba je dílem sochaře Schuberta. /2 zámecký park /3 vstupní brána /4 sýpka /5 úsek ohradní zdi /6 objekt č.p. 123 z toho jen erb Karla Čejky rytíře Badenfeldu 251/2, 175, 268, 251/1,164,163, 165/1, 165/2,162, 236/2,161/2, 18, 29/2, 29/10, 65/4, 29/11, 29/12, 65/3, 251/3, 15, 14, 250 (část), 24, 237, 64/2, 65/1,65/ /4 29/10, 29/11 64/2 Park založený v 18. století, patřil k významným parkům v oblasti. Dnes je botanicky a architektonicky méně významný, jeho úprava je přírodně krajinářská.rozloha cca: 6,2 ha, leží v nadm.výšce 290 m. Brána z 19. století, nedílná součást areálu. 173 Slezské Rudoltice Městys Rudoltice kostel sv. Kateřiny Slezské Rudoltice Městys Rudoltice socha P. Marie 36875/ /1 náměstí Monumentálně pojatá barokní plastika z let Slezské Rudoltice Pelhřimovy bývalý kostel sv. Jiří s areálem, bývalý hřbitov 45941/ , 83 /1 bývalý kostel sv. Jiří 35 Jednolodní v jádru gotická architektura z 1. pol. 15. století, upravena v 17. a 18. století, část západního průčelí přistavěna na poč. 19. století. /2 ohradní zeď 176 Slezské Rudoltice Nový les slovanské hradiště 32396/8-175 m.č. Víno kóta 475, jihovýchodní svah 83 Součást areálu kostela Významná archeologická památka. Mohutné slovanské hradiště ze 7. a 8. století s patrným systémem opevnění. 177 Třemešná Třemešná soubor věcí kostela sv. Šebestiána /1, 206 STRANA 57

58 Ozn. kult.pa mátky Obec Katastrální území Název kulturní památky (KP) Rejstříkové číslo KP (ÚSKP) Objekty v areálu KP Parcelní číslo Upřesnění umístění Poznámka kostel sv. Šebestiána hřbitov kamenná zeď s kaplemi Křížové 344/1 cesty 178 Úvalno Úvalno slovanské sídliště 26051/ SV od kóty 360/2 Staroslovanské výšinné sídliště ze století, jedno z nejstarších slovanských osídlení v Moravskoslezském kraji 179 Úvalno Úvalno farní kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí 36826/8-195 /1 farní kostel sv. Mikuláše /2 ohradní zeď kolem kostela /3 náhrobní plastika Truchlící žena 62 Mimořádně hodnotná bronzová secesní náhrobní plastika z poč. 20. stol 180 Úvalno Úvalno sýpka 12670/ na návsi, naproti kostelu Mohutná dvoupodlažní barokní budova sýpky, v přízemí nad dveřmi letopočet ANNO /1 147, 62, , 63 střed obce Mimořádně hodnotná jednolodní gotická architektura z 2. pol. 14. stol. upravena barokně v r Součást areálu kostela z 19. století. 181 Úvalno Úvalno rozhledna 12078/ na kopci zv. Strážiště, severně nad obcí Ojedinělá technická památka, dotvářející krajinu. Architektonické dílo zahrnující v sobě konstruktivistické i kubistické tendence s doznívající secesí. Skvělá práce místních řemeslníků, kteří ji v r postavili na počest H. Kudlicha. 182 Úvalno Úvalno boží muka 27880/ /1 v obci, na křižovatce, proti čp. 15 Drobná lidová stavba z 2.pol. 18. století, ojedinělý typ v kraji. 183 Úvalno Úvalno hrob Hanse Kudlicha 30351/ na hřbitově, při západní zdi Historická památka připomínající politika, zasloužilého o zrušení roboty. 184 Vysoká ve Slezsku Vysoká ve Slezsku farníkostel sv. Urbana s ohradní zdí, hřbitov 23136/ /1 farní kostel sv. Urbana /2 ohradní zeď 56, 57, ,88 Jednolodní barokní architektura z let Součást areálu kostela z 19. století. 185 Vysoká ve Slezsku Bartultovice smírčí kříž 36503/ /1 mezi domy čp. 63 a 88 Historická památka ze 16. století, dokládající středověké trestní právo. 186 Vysoká ve Slezsku Bartultovice boží muka 19973/ /1 u čp. 43 Zajímavá boží muka neobvyklého tvaru z 18. století. 187 Vysoká ve Slezsku Pitárné farní kostel Navštívení Panny Marie s ohradní zdí a pozemky 11873/ Zátor Zátor farní kostel Nejsvětější Trojice s areálem 31361/8-211 /1 farní kostel Navštívení Panny Marie /2 ohradní zeď 28, 1445, st., , 286 nad obcí na hřbitově Barokní jednolodní architektura z r. 1776, dominanta obce /1 farní kostel Nejsvětější Trojice /2 ohradní zeď s brankou a kaplemi Jednolodní barokní architektura z let , ovládající pohledově prostor v údolí. Znovu opravena v r a 1841 Součást areálu kostela z 1. pol. 19. století STRANA 58

59 Území hodnot s plošnou ochranou dle zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění Obec Katastrální území Typ plošné ochrany Legislativní předpis Vymezení Heřmanovice Heřmanovice památková rezervace Nařízení vlády č. 127/1995 Sb. ze dne Rozsah území rezervace v Heřmanovicích vymezuje hranice, která začíná na severozápadním okraji obce, kde protíná státní silnici č. 453 (p. č. 4386/9) a pokračuje západním směrem a podél p. č. 102/1 směrem k Opavici, kterou překračuje. Po levém břehu Opavice míří dále k jihu, odklání se přes cestu p. č. 150/4 a pokračuje podél p. č. 150/5, 205/2, 205/3 a kolem cesty p. č. 4387/1 se opět vrací k Opavici. Před domem p. č. 127 se odklání k východu, pokračuje podél p. č. 235/1 až k cestě p. č. 256, před kterou zahýbá ke státní silnici č. 445 (p. č. 4389) do Zlatých Hor, kterou protíná mezi styčnými body p. č. 256 a 301/2 a p. č. 236 a 251/1. Hranice dále vede podél p. č. 236, 245/2, 245/1, 247, podél p. č. 250/2, 250/1, 289/1 a přes p. č. 4143/2, pak dále pokračuje podél p. č. 300, 328/3, 328/2, 4146, 329, 342, 368, 371/1, 371/2, 343/2, 387/2, 387/3, 387/1, lemuje p. č. 402/1, 416, 415/2, protíná p. č a 427, podél p. č. 439, 430/2, 440, 270, 444/1, 445/3, 445/4, 480. Na rohu cesty p. č protíná cíp p. č. 493/2 k p. č. 482/2, podél ní a dále podél p. č. 488/1, 487/2, 509, 507/1, 507/2, 4173/2, kolem cesty p. č. 532, kterou překračuje. Za hřbitovem p. č. 531/3 se hranice obrací na sever, lemuje cestu p. č. 522 až do okamžiku, kdy se setká s další cestou p. č. 531/16 a přes ni, obchází p. č. 539, 4395/17, 4178 a kolem cesty p. č. 4179/2 se přibližuje ke státní silnici p. č. 445 do Zlatých Hor a spolu s ní se dotýká p. č. 553/2, 553/3, 4129/3, 557/2, 4180, 560/3, 560/1, kde od ní uhýbá k p. č. 560/4, zahrnujíc dále p. č. 560/5 a 564/3, kolem silnice p. č. 4395/3 až k cestě 4781/2. Na jejím konci překračuje cestu p. č. 4181/1, podél p. č. 4395/3 dospívá svého severního okraje a otáčí se kolem p. č. 403 a 4395/3 k jihu. Od hrany silnice vybíhá hranice pouze několika výběžky parcel původních, většinou zaniklých objektů, tj. p. č. 1128/2, 1133/1, 483, 95, 496. Od hranice p. č. 439/9 se pak od silnice odklání, lemuje p. č. 498, 1108, 499, 194/2, 500. Přes p. č. 1193, 4410 (potok) navazuje podél cesty p. č až k p. č. 546 a 300. Pak překračuje p. č a cíp p. č a běží podél cesty a hranic p. č. 3339, 549, 550, 4398/9, 4220/2, 52/1, 552/2 a Tuto cestu překračuje a za další cestou p. č i p. č pak vede kolem p. č. 398/7, 1453/3 a Tento pozemek protíná a dále vede podél p. č. 1454, přes cíp p. č. 1501, kolem p. č. 1506/2, přes cestu p. č. 4225, podél p. č. 1501/2 a protíná p. č Za ní pak sleduje p. č. 1575/2, 1607/2 a 1616/2. Kolem p. č se hranice začíná otáčet na jihozápad. Za p. č. 616 překračuje státní silnici II. tř. č. 453 (p. č. 4233/2) směrem k p. č. 1611, za níž se stáčí ještě k jihovýchodu a pokračuje ještě podél p. č. 4398/1. Přes tuto parcelu přechází na druhý břeh Opavice (p. č. 4407), kde kolmo protíná cestu p. č. 4396/1 a směřuje podél p. č. 1955, 1958/5, 1958/6, 1958/7, přes p. č a pak kolem p. č. 1974, 1975 a 1983/1 ke svému nejjižnějšímu bodu. Hranice pak protíná výběžek p. č. 1983/1, obchází p. č. 1983/2, 1979/2, 1979/1, 1980/1, protíná cestu a podél ní pak pokračuje k p. č. 4396/1. Dále pak vede kolem p. č. 2173, přes p. č. 2189, podél p. č. 2173/3, 2174, 2187, přes p. č. 4258, podél p. č. 2182, 2223, 2226, 4260, 2227, 2228, 2234, 2217, 2246, 2247, 2248, 2249, 2250 a přes cestu p. č se p. č dostává na jih. Dále pak směřuje na sever kolem p. č. 4226/6, 4425, 2290, 4268/2, 2291, 4396/1, 2339, 525, 524. Za cestou p. č. 4271/2 lemuje p. č. 2332, 2331, 4396, 2354, 2364, 4273, 2365, Pak sleduje cestu p. č. 2467, překračuje ji a vede kolem p. č. 2468/1, 2487/1, 2484/2, 2563/2, za cestou 4279 se stáčí západním směrem podél p. č. 2638/3, 2660, 2661, 2656, 2655, 2710, 2709, 2758/2, 2758/3, 2766, 4396/1, 4432, 2826, Překračuje pravý přítok Opavice a lemuje p. č. 2885/2, 2885/1, 321, 2892, 2954/1, 4325, 2963, 2990, 2996/1, 2994, kde se přibližuje hraně kamenolomu. Za p. č. 4393/6 protíná cíp p. č. 3155, pokračuje podél p. č. 3150, přes p. č. 3167, podél p. č. 3166, 3239/2, 3239/3, 3260, 4349/1, 3261/2, 3283/3, 249, 3283/1, 4353/1, Otáčí se na severozápad kolem cesty p. č. 3315/2, podél p. č. 4362/1, 217/2, 3351/2, 3351/5, 194/1, 3363/3, 3363/2, 3378, 3380/1, 3388, 3301/2, 4370, 3500/3, 3514/1, 4376/2, 3513, 3542, přes silnici č. 455 od Vrbna pod Pradědem, severovýchodně podél p. č. 3539, 4377/2, 3554/4, 4378/2, 1585, 3582/1, přes p. č. 3587/3, podél p. č. 3609, 141, 3599/1, přes cestu p. č a Zahrnuje pak p. č a 3690/3, za cestou p. č a p. č protíná cíp p. č. 3706, p. č Pokračuje podél p. č. 3736, přes p. č. 3734, podél 3744, přes 4094/1, podél 78, přes 3783 a 3794/2, podél cesty p. č a 4101, podél p. č. 61, 52, 3845, Severozápadní výběžek hranice pak lemuje cestu p. č. 4104/1, protíná ji a výběžek p. č. 3890, 3891 a 4104/1, dotýká se p. č. 3930, 3928, Zde se stáčí ke svému výchozímu bodu překračujíc státní silnici č. 453 (p. č. 4386/9) na Horní Údolí. Krnov Horní Předměstí ochranné pásmo Rozhodnutí MěÚ Krnov, Hranice ochranného pásma začíná na severu na křižovatce ulic Petrovická a Smetanův okruh parc.č. 56 a pokračuje po vnitřní hranici ulice Smetanův okruh parc.č. 114 a 115, přechází odbor školství, kultury a přes ulici U fortny a Školní, po vnitřní hranici ulice Dvořákův okruh pokračuje parc.č. 124 a 117, 121 a 123, 129 a 128, zase přechází přes ulici sv. Ducha a po vnitřní hranici ulice Soukeniczdravotnictví č.j. PP ká parc.č. 164 a 162, 165 a 166, přechází přes ulici Barvířská a parc.č. 199 a 200. Přes Náměstí Minoritů pokračuje po vnitřní hranici ulice Říční okruh parc.č. 292 a 291, 290 a 282, 278 a ze dne , 281 a 268, 258 a 255, 257 a 262, přechází přes ulici Dělnická a dále parc.č. 14 a 13, 10 ( 5995/12) a 5995/9, přes ulici Šmeralova a pokračuje parc.č a 2804, 2802 a 2818/2, 2819 a 2821, 2822 ( 5998/10) a 2800 ( 5995/3). Přechází přes náměstí Hrdinů a odtud pokračuje přes parc.č. 6021/1 a 5780/2, 6014/2 a 2655 a ulicí Petrovická, kde se hranice spojuje. Město Albrech- Piskořov památková zóna Vyhláška MK ČR č. Hranice zóny začíná na severu obce u komunikace p. č. 204, v severním bodě p. č Směrem k jihu obchází východní hranici p. č Lomí se k východu po severní hranici p. č tice 413/2004 Sb. ze dne Lomí se k jihu po hranicích p. č. 100, 99/1, 98, 97 a 106. Pokračuje k jihozápadu po hranicích p. č. 104/2, 105/2, 103, 96, 90, 89/1, 89/3, 89/2, 88, 85, 84, 80, 79/1, 79/2, 77/3, 77/1, 76, , 73/2, 72/1, 68, 66/3, 66/1, 64/1, 64/2 a 61. Lomí se k severozápadu po hranici p. č. 61. Přechází kolmo přes komunikaci p. č Pokračuje k severozápadu po hranicích p. č. 57 a 70. Lomí se k severovýchodu po hranicích p. č. 55, 54/2, 50/2, 44, 37/1, 14, 12, 5, 3/1, 3/3 a 4/2. Stáčí se k jihu po hranici p. č. 4/3. Obchází severozápadní a severovýchodní hranici p. č. 4/1. Kolmým překročením komunikace p. č. 204 se vrací do výchozího bodu. Petrovice ve Petrovice ve Slezsku památková zóna Vyhláška MK ČR č. Hranice začíná na severovýchodě obce u komunikace p. p. č. 1919/1, v severním rohu p. p. č. 1919/3. Pokračuje ve směru hodinových ručiček po hranicích p. p. č. 1919/3, 1986, 1987/1, Slezsku 413/2004 Sb. ze dne 300/1, 302, st. p. č. 16, p. p. č. 290/1, 1921, 336/2, 336/1, 353, Petrovického potoka p. p. č. 1987/1, p. p. č. 216/3, 216/1, st. p. č. 67, p. p. č. 443/1, 443/2, Petrovického potoka p. p. č /1, p. p. č. 139, 131/2, 131/5, 131/6, 131/3, 130, st. p. č. 114, 115, p. p. č. 129, 128/2, 128/1, st. p. č. 118, Petrovického potoka p. p. č. 1987/1, p. p. č. 111/6, 111/5, 111/3, 111/2, 111/8, 93, st. p. č. 136, p. p. č. 92, 91/2, 91/3, 90/1, 76, 502, 503/2, 503/3, 504, komunikace p. p. č. 1928, p. p. č. 55, 54, 53, 52/1, st. p. č. 216, opět p. p. č. 52/1, 549/5, st. p. č. 168/2 a 168/1. Přechází přes komunikaci p. č Pokračuje po hranicích p. p. č. 580, 581, st. p. č. 217, p. p. č. 20/1, 32/3, st. p. č. 185, p. p. č. 19/2, opět st. p. č. 185, p. p. č. 19/1, 18, st. p. č. 186, p. p. č. 17/2, 17/1, 16, 11 a 20/2, na jejímž jižním hrotu se lomí k severu. Překračuje po východní straně mostu Petrovický potok p. p. č. 1987/1. Pokračuje po hranicích p. p. č. 15, st. p. č. 189, p. p. č. 21, 32/1, st. p. č. 184, opět p. p. č. 32/1 a 30. Překračuje kolmo komunikaci p. p. č a p. p. č. 43/3 na jižní roh p. p. č. 25/2. Pokračuje po hranicích p. p. č. 25/2, 1054/2, 28, 1098/3, 2007, 1060/3, 1115, 45/4, 1114/1, 1114/4, st. p. č. 159/1, p. p. č. 62, 68/2, 68/3, 1122, 1123, 82, 83, st. p. č. 138, p. p. č. 70/3, 99/1, st. p. č. 134, p. p. č. 101, 106, 108, 116, 107, st. p. č. 125, p. p. č. 121/1, 1961/2, 135, 2004, st. p. č. 109, p. p. č. 2005, 1278/1, 143, 145, st. p. č. 104/1, 100, komunikace p. p. č. 1911, p. p. č. 153/2, st. p. č. 98, opět p. p. č. 153/2, st. p. č. 96, 95/1, 95/2, p. p. č. 157/1, st. p. č. 94/1, p. p. č. 157/2, 170/1, 173/2, 173/5, 182/2, 183/1 a 83/2. Ze severozápadního rohu p. p. č. 183/2 překračuje komunikaci p. p. č. 1973/1 na jihozápadní roh p. p. č. 1620/3. Pokračuje po hranici p. p. č. 1620/3. Překračuje vodoteč p. p. č a lomí se k východu po její severní straně. Pokračuje po hranicích p. p. č. 1922/1, 1922/2, 204/1, 206/2, 206/1, 1677/2, 1677/3, 1679/4 a 1658/12. Ze severního rohu p. p. č. 1658/12 překračuje p. p. č na severozápadní roh p. p. č Pokračuje po hranicích p. p. č. 2011, 222/1, 223/1, 224/4 a 225/4. Přechází kolmo přes komunikaci p. p. č. 1915/3. Lomí se po hranicích st. p. č. 221, p. p. č. 249/3, 249/1, 247/5, komunikace p. p. č. 1990, p. p. č. 282, 283, 286, 287/1, 288/1, 292/3, 295 a st. p. č. 1. Po východní hranici p. p. č. 1919/1 se vrací do výchozího bodu. STRANA 59

60 V rámci prací na ÚAP byl na základě poznání stavu hodnot území vymezen region lidové architektury. Nejde zde o limit jak je chápan v územním plánování. Území tak jak je vymezeno je námětem k uvážení a podkladem k dalšímu upřesnění v dalších aktualizacích ÚAP, popř. ÚPD.. Krasov, Hošťálkovy, Holčovice, Heřmanovice, Petrovice, Janov a část správního území Města Albrechtice v rozsahu katastrálních území Burkvíz, Česká Ves u Města Albrechtic, Dlouhá Voda, Hynčice u Krnova, Valštejn a Ztracená Voda. Vyjmenovaná sídla byla založena jako údolní lánové vsi se zástavbou domů lineárně rozptýlenou po obou stranách komunikací, resp. v údolích kolem vodních toků. Stavební činnost sídel byla významně ovlivněna stavební kulturou blízkého Jesenicka jak z hlediska charakteru a typu osídlení, tak i utvářením staveb. V zástavbě vyjmenovaných obci se nachází vysoký podíl objektů lidové architektury, které si zachovaly typické znaky jesenického domu a dosud představují ve stávající zástavbě nejvyšší architektonickou hodnotu daného sídla. Návrhy na prohlášení za kulturní památky Ozn. objektu navrženého k prohlášení KP Obec Katastrální území Název objektu navrženého k prohlášení za KP Parcelní číslo 1 Bohušov Bohušov soubor 4 náhrobníků v kostele sv. Martina (náhrobník Jindřicha Supa z Fulštejna, náhrobník Ekrika) 32 Vymezený region lidové architektury je územím se zvýšeným výskytem přestavbami nenarušených objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě. Jedná se o území v západní, hornatější a zalesněné části Krnovska, urbanisticky málo narušené, ve kterém převládá zástavba domů východosudetského typu, tzv. jesenických domů roubených a zděných. Do regionu lidové architektury se na základě terénních průzkumů zahrnuje správní území obcí Čaková, 2 Bohušov Bohušov hrobka rodiny Gebauerových 151/2 3 Bohušov Karlov u Bohušova kaple sv. Jana Nepomuckého 31 4 Radim u Brantic Radim u Brantic kaple sv. Jana Nepomuckého Heřmanovice Heřmanovice Švédská kaple Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa v kožuchu č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p Heřmanovice Heřmanovice roubená chalupa č.p. 458 se stodolou 647/1 16 Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Holčovice chalupa č.p /1 21 Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Holčovice chalupa č.p Holčovice Hejnov zděný dům č.p Holčovice Komora chalupa č.p Holčovice Komora roubená chalupa v kožuchu Holčovice Spálené chalupa č.p Holčovice Spálené chalupa č.p Holčovice Spálené chalupa č.p Holčovice Spálené chalupa č.p Holčovice Spálené chalupa č.p Holčovice Spálené chalupa č.p STRANA 60

61 Ozn. objektu navrženého k prohlášení KP Obec Katastrální území Název objektu navrženého k prohlášení za KP Parcelní číslo 32 Holčovice Spálené chalupa č.p Janov Janov chalupa č.p /1 34 Jindřichov ve Slezsku Jindřichov ve Slezsku areál bývalého pivovaru velkostatku 125/1, 125/5, 125/6 35 Krasov Krasov hlavní budova býv. statku čp. 114, 224 /1 36 Krnov, Bruntálská 5 Horní Předměstí býv. přádelna továrny na matracovou vlnu Otto Fiedler Krnov, Na Bělidle 2 Horní Předměstí býv. přádelna J. Kudlich a synové /KARNOLA 313/1, 313/3, 313/5 38 Krnov, Opavská 52 Opavské Předměstí areál bývalé továrny na rostlinné oleje G. Gröger 742, 743, Liptáň Bučávka zděný dům čp. 24, 92/1 40 Město Albrechtice Město Albrechtice areál bývalého velkostatku s pivovarem 851/1 41 Město Albrechtice Hynčice u Krnova chalupa čp. 21, Město Albrechtice Piskořov chalupa čp. 2, Město Albrechtice Piskořov chalupa čp. 7, Třemešná Třemešná zděný dům čp Zátor Zátor litinový kříž před kostelem Nejsvětější Trojice, 286 V Holčovicích se doporučuje mezi urbanistické hodnoty zařadit tyto soubory staveb : vojenské bunkry - součást opevnění pohraničí z 30. let 20 století západně od Sokolího dolu zaniklý hřbitov východně od Dlouhé Vsi Doporučuje se zohlednit tyto hodnoty v ÚP. Pokud se hovoří v území o hodnotách,pak by se mělo i hovořit o jejich ochraně. Je již náplni ÚP stanovit podmínky pro jejich zachování (úměrné měřítku zpracování ÚP). Význam hodnot v zemí snižují neuvážené počiny v jejich bezprostředním okolí. Mezi tyto počiny lze uvést povolování staveb nevhodných měřítek, materiálů, nevhodné funkce(využití navazujících pozemků apod. Jako příklady lze uvést - stavby mohutných seníků, silážní věže, zemědělské areály na terénních horizontech a další nevhodné dominanty v centrálních částech obcí. Tyto stavby kromě toho, že ruší krajinný ráz, současně snižují estetickou hodnotu prostředí a tím i rekreační atraktivitu území. Bohužel celé Osoblažsko staví další úvahy o prosperitě této oblasti na růstu turistického ruchu, růstu významu rekreace v oblasti a ochrana hodnot vedle zajištění služeb by měla být jednou z priorit k naplnění těchto cílů. Hodnoty v území jsou zobrazeny ve výkresu B.1. Výkres rozboru hodnot. Zde je již také zobrazen návrh vymezení Regionu lidové architektury. Polohu a četnost dále uvedených drobných staveb (smírčí kříže, boží muka, kapličky u cest,aj.) považovat za informativní. Zjištění polohy v tak rozsáhlém území již přesahuje rámec tohoto úkolu. IV. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1. Ochrana přírody 1 : 1.1. Zvláště chráněné území Chráněné krajinné oblasti 1 Zákon 114/1992 Sb.o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Chráněná krajinná oblast Jeseníky Přírodní rezervace kód PR název PR katastrální území rozloha vyhlašovací (ha) dokumentace vydal datum účinnosti 335 Radim Krasov 19,250 výnos /69-II/2 Ministerstvo kultury ČSR 1192 Krasovský kotel Krasov 11,4634 nařízení 6/1997 Okresní úřad Bruntál 2078 Velký Pavlovický Slezské Pavlovice, 30,7631 nařízení 12/1999 Okresní úřad Bruntál rybník Hlinka, Osoblaha 2206 Džungle Slezské Pavlovice 9,9482 nařízení 5/2002 Okresní úřad Bruntál Přírodní památky: kód PP název PP katastrální území rozloha vyhlašovací (ha) dokumentace vydal datum účinnosti 215 Liptáňský bludný Liptaň 0,0025 nařízení 2/1997 Okresní úřad Bruntál balvan 283 Oblík u Dívčího Dívčí Hrad 0,0858 nařízení 2/2001 Okresní úřad Bruntál - Hradu 1190 Staré hliniště Krnov Horní Předměstí 4,390 vyhláška Okresní národní výbor Bruntál Památné stromy : kód název počet datum vyhlášení katastrální území parcelní číslo ks 544 Janovská lípa 1 Janov u Krnova 295/ Arnultovická lípa 1 Arnultovice u Jindřichova Dub u Bohušova 1 Bohušov 208/ Buk lesní převislý červenolistý 1 Krnov Horní Předměstí Dub na okruhu 1 Krnov Horní Předměstí Trojice smrků u bývalé hájenky Svinný 3 Jindřichov ve Slezsku potok 536 Dub a buk na náměstí Míru 2 Opavské Předměstí Lípa ve Cvilíně 1 Opavské Předměstí Lípa u kostela 1 Zátor 2139/ Památný strom - Čaková 1 Čaková 87/ Heřmanovická lípa 1 Heřmanovice 4377/ Modřín japonský v Heřmanovicích 1 Heřmanovice Třešeň ptačí 1 Heřmanovice Významné krajinné prvky Na území ORP Krnov je uveden orgány ochrany přírody jeden významný krajinný prvek na katastrálním území Krnov - Krásné Loučky o celkové rozloze 66,57 ha Evropská soustava NATURA 2000: Evropsky významné lokality 4 2 vyhlášena výnosem MK ČSR č. j. 9886/ dle oznámení o registraci č.j. 01/700/RM/ŽP/Ma 4 nař. vlády 132/2005 ze dne kód název rozloha (ha) katastrální území 3301 Staré hliniště CZ ,6782 Krnov Horní Předměstí 3292 Osoblažský výběžek CZ ,1242 Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha 3277 Heřmanovice CZ ,6922 Heřmanovice Ptačí oblast Jeseníky 5 STRANA 61

62 1.2. územní systém ekologické stability regionálního a nadregionálního významu, tak jak je obsažen ve schváleném ÚP VÚC Jeseníky 6 ve znění pozdějších změn 7. Respektovat stávající a navrhované skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a plochy vyznačené jako územní rezervy pro jejich konkrétní vymezení v požadovaných minimálních plošných a šířkových parametrech a v rozsahu schválené ÚPD. 2. Ochrana nemovitých kulturních památek Památkové rezervace Heřmanovice Památkové zóny: Město Albrechtice- Piskořov Petrovice ve Slezsku Ochranné pásmo historického jádra města Krnov Nemovité kulturní památky(kp) v rozsahu stanoveném v kap.iii. textové části: 3. Ochrana podzemních a povrchových vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod(chopav) Stanovená ochranná pásma zdrojů podzemních a povrchových vod označení vodního zdroje zásobování ochranná pásma čj. rozhodnutí Petrovice SV Petrovice-Janov nestanovena nebo neposkytnuta data Janov SV Petrovice-Janov 1.,2.stupně Voda/40/83/235/Pa/53/83 Jindřichov lokální 1., 2a, 2b stupně Voda/670/94/IV/235/Ka/43/ŽP Jindřichov -Svinný potok lokální 1., 2a, 2b, 3.stupně Voda/6009/93/04/Ur/235/148/2/ŽP Vysoká -Dívčí kámen SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/917/74/Ba Slezské Pavlovice lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Osoblaha SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/1168/77/235/Pa/47/78 Rusín lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Třemešná-TR4 SV Osoblažsko 1.stupně 2a, 2b stupně Voda/1454/78/235/Pa/90 Voda/4347/95/04/Ur/101/2/ŽP Třemešná-Rudíkovy SV Osoblažsko 1.,2.stupně Voda/1147/77/235/Pa71/78 Město Albrechtice 1 lokální 1.,2.stupně Voda/1146/77/235/Pa/72/78 Město Albrechtice 2 lokální 1.,2.stupně Voda/5825/3335/94/04/Ur/235/84/3/ŽP Heřmanovice-Holý vrch lokální 1.,2.stupně Voda/567/83/235/Pa/49/85 Heřmanovice lokální 1.,2.stupně Voda/1350/78/235/Pa/89 Hošťálkovy-Vraclávek lokální 1., 2a, 2b stupně ŽP/Sk/R/Ur/96/90 Hošťálkovy-Holoubkov lokální 1., 2a stupně voda/1243/92/iv/ur/23 Krasov lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Krnov-Zlatá Opavice SV Krnov Voda/1279/77/235/Pa/73/78 Krnov-Kostelec SV Krnov RŽP/voda/8305/2000/231/120/Ur Lichnov - Dubnice lokální nestanovena nebo neposkytnuta data Úvalno 1 lokální Voda/1699/78/235/Pa/103 Úvalno 2 lokální OVLHZ/803/85/Šo/P/72 5 nař. vlády 599/2004 ze dne schválený usnesením vlády ČR č. 613 ze dne , závazná část byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 233/1994 Sb. 7 změna č.1 schválena pod usnesením vlády ČR č ze dne a byla vyhlášená Sdělením Ministerstva pro místní rozvoj č. 490/2002 Sb.) 8 zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 9 Nařízení vlády č. 127/1995 Sb. ze dne Vyhláška MK ČR č. 413/2004 Sb. ze dne Vyhláška MK ČR č. 413/2004 Sb. ze dne Rozhodnutí MěÚ Krnov, odbor školství, kultury a zdravotnictví č.j. PP ze dne Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)ve znění pozdějších předpisů 14 nařízení vlády ČSR č.40/1978 Sb Státní pozorovací síť podzemních vod ochranné pásmo 250 m kolem vrtu ČHMÚ 15 označení vrtu dle lokalita hloubka (m) evidence ČHMÚ 5 Bohušov 20,0 15 Bohušov-Dolní Povelice 8,5 7 Brantice 5,0 11 Dívčí Hrad 3,6 63 Holčovice-Spálené 5,0 34 Krnov-Hlubčické předměstí 23,0 35 Krnov-Opavské předměstí 24,0 36 Krnov-Krásné Loučky 12,5 40 Lichnov u Bruntálu 7,5 2 Město Albrechtice 7,0 22 Město Albrechtice - Hynčice 5,0 41 Město Albrechtice - Opavice 6,7 57 Osoblaha 10,0 65 Osoblaha-Studnice 10,0 66 Osoblaha-Studnice 11,0 67 Osoblaha-Studnice 11,0 70 Třemešná-Damašek 10,5 71 Úvalno 13,0 61 Vysoká - Pitárné 5, Zajištění ochrany vybraných významných vodních toků před znečištěním 16 : vodní toky s tzv. lososovými vodami v celém území ORP 17 název toku vymezení povodí Opava včetně přítoků Kobylí potok-kobylka, Krasovka, 2x bezejmenný tok Opavice včetně přítoků Komorský p., Kobylí p., Opavice-rameno, bezejmenný tok, Mohla Čižina včetně přítoku Tetřevský p. Osoblaha včetně přítoků Svinný p., Mušlov, Povelický p., Hrozová, Matějovický p., Pomezní p., Lesný p., 3x bezejmenný tok, Prudnik, bezejmenný tok, Sádecký p., Pavlovický 4. Ochrana území před povodněmi záplavová území stanovená vodoprávním úřadem : název toku Opava ř.km 78,3-109,3 ŽPZ 10922/03 Opava ř.km 43,4-78,3 ŽPZ 1607/03 Opavice ř.km 0,0-26,7 ŽPZ 9119/03 Čižina ř.km 0,0-19,7 ŽPZ 1669/03 Osoblaha ř.km 0,0-33,3 ŽPZ 10969/03 stanoveny Krajským úřadem MSK čj aktivní zóna stanoveného záplavového území: název toku stanoveny Krajským úřadem MSK čj. Opava ř.km 78,3-109,3 ŽPZ 10922/03 Opava ř.km 43,4-78,3 ŽPZ 1607/03 Opavice ř.km 0,0-26,7 ŽPZ 9119/03 Čižina ř.km 0,0-19,7 ŽPZ 1669/03 Osoblaha ř.km 0,0-33,3 ŽPZ 10969/03 15 Ochranná pásma byla stanovena rozhodnutím ONV v Bruntále pod čj. OVLHZ 565/76-Šo-P-287/88 16 zákon č.254/2001 Sb., vyhl. č.470/2001 Sb. ve znění vyhl.č.333/2003 Sb. 17 nařízení vlády č.71/2003 Sb. 18 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)ve znění pozdějších předpisů po soutok s Čižinou po soutok s Opavou po soutok s Opavou do státní hranice STRANA 62

63 5. Ochrana a využití nerostného bohatství 19 : 5.1. Chráněná ložisková území: Krásné Loučky Kobylí Hošťálkovy CHLÚ Zlatohorský rudní revír 5.2. Výhradní ložiska nerostných surovin Zlaté Hory-Hornické Skály Heřmanovice Zlaté Hory-východ Hošťálkovy Krásné Loučky-Kobylí 5.3. Stanovené dobývací prostory : Krásné Loučky Heřmanovice 5.4. Ložiska nevýhradní ložisko štěrkopísků Bohušov ložisko štěrkopísků Bohušov ložisko štěrkopísků Slezské Pavlovice ložisko štěrkopísků Dolní Povelice ložisko stavebního kameniva Linhartovy ložisko stavebního kameniva Zátor-Loučky 5.5. Prognózní zdroje stavebního kameniva Láryšov stavebního kameniva Lichnov - Lichnovský kopec štěrkopísků Bohušov I stavebního kameniva Horní Povelice cihlářské suroviny Slezské Pavlovice stavebního kameniva Lysá-Radim stavebního kameniva Holčovice-Komora stavebního kameniva Petrovice stavebního kameniva Holčovice stavebního kameniva Burkvíz stavebního kameniva Hynčice stavebního kameniva Brantice stavebního kameniva Radim-Dubový vrch 6. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Využití pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, je podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů; 7. Ochranná pásma energetických zařízení Ochranná pásma nadzemního vedení ( t.j. je souvislý prostor vymezený svislými rovinami 19 Zákon č. 44/1988 Sb.o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů 20 Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 21 Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany): u napětí nad 1 kv a do 35 kv včetně pro vodiče bez izolace 7 m, pro vodiče s izolací základní 2 m, pro závěsná kabelová vedení 1 m, u napětí nad 35 kv do 110 kv včetně 12 m pro vodiče bez izolace 12 m pro vodiče s izolací základní - 5m u závěsného kabelového vedení 110 kv 2m podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kv včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, podzemní vedení elektrizační soustavy nad 110 kv činí 3 m po obou stranách krajního kabelu u napětí nad 110 kv do 220 kv včetně 15 m u závěsného kabelového vedení 110kV - 2m 7.2. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kv v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 7 m, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 2 m, u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění Ochranná pásma všech plynárenských zařízení: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu; u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu; u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu; 7.4. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení vymezená vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys ; m u VTL plynovodů o průměru do DN 100 včetně m u VTL plynovodů o průměru do DN 250 včetně m u VTL plynovodů o průměru nad DN 250 včetně m regulační stanice vysokotlaké V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení. Zřizování staveb v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele plynového zařízení; 7.5. Ochranná pásma zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie k zajištění jejich spolehlivého provozu : šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami ve vzdálenosti 2,5 m měřeno kolmo k tomuto zařízení. STRANA 63

64 8. Ochrana komunikačních vedení a zařízení elektronických komunikací ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení, která činí 1,5 m po stranách krajního vedení 8.2. ochranné pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje 8.3. Věže TV převáděčů jsou chráněné kruhovým ochranným pásmem o poloměru 30 m kolem věže Radiokomunikační zařízení Ministerstva vnitra ČR v lokalitách obce Krnov a obce Třemešná je vymezeno kruhovým pásmem pro bezpečnost státu o poloměru 500 m Komunikační zařízení Hasičského záchranného sboru je vymezeno ochranným pásmem 3 km. 9. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok ,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm 10. Silniční ochranná pásma 24 Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti : m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy; m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy ; Tato silniční ochranná pásma se týkají pouze úseků komunikací, vedených mimo zastavěné či zastavitelné území 11. Ochranné pásmo dráhy 25 Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, u vlečky 30 m od osy krajní koleje, Tyto limity, které jsou dány obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních orgánů, se mohou měnit v návaznosti na novely těchto obecně závazných právních předpisů a změny správních rozhodnutí a popř. na nová správní rozhodnutí. 12. Ze schválené závazné části ÚP VÚC Jeseníky ve znění změny č.1, která nepozbyla platnost dle 187 odst.2 zák.183/2006 Sb., vyplývá z vyhodnocení provedeného Moravskoslezským krajem do doby vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje akceptace těchto záměrů v řešeném území : Vyhodnocení VÚC MSK doprava, dle 187 odst. 2 stavebního zákona Ozn. zákresu Zdrojová ÚPD Ozn. VPS ve zdrojové ÚPD ÚPN VÚC JESENÍKY silniční stavby-vps Číslo silnice/ žel. trati Název stavby + charakteristika Dotčené obce D46 ÚPN VÚC Jeseníky S I/45 Nové Heřmínovy - Zátor, přeložka, S 11,5/80 Nové Heřmínovy, Čaková, 22 Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací ( 101 a 102) 23 zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 24 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 25 Zákona o drahách č. 150/2006 Sb. D60 ÚPN VÚC Jeseníky S7. - K127 I/57 Bartultovice - hraniční přechod, S 9,5/80 Vysoká D61 ÚPN VÚC Jeseníky S I/57 Bartultovice - Damašek, směrové úpravy, S 9,5/80 Liptaň, Vysoká D62 ÚPN VÚC Jeseníky S I/57 Město Albrechtice,obchvat,S 9,5/80 Město Albrechtice D63 ÚPN VÚC Jeseníky S I/57 Linhartovy, přeložka, S 9,5/80 Linhartovy, Třemešná D64 ÚPN VÚC Jeseníky S I/57 Krnov, severníobchvat, S 11,5/80 Krnov D65 ÚPN VÚC Jeseníky S7. - K24 I/45 Krnov, hraničnípřechod, S 11,5/80 Krnov OSTATNÍ ZÁMĚRY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU - dopravní stavby D302 ÚPN VÚC Jeseníky silnice I/45 Krnov, západní obchvat včetně napojení na I/57 Krnov, Brantice D304 ÚPN VÚC Jeseníky ProdlouženíVPD letiště Krnov Krnov Vyhodnocení VÚC MSK vodní hospodářství, dle 187 odst. 2 stavebního zákona Označení záměru Zásobování vodou V40 Protipovodňová ochrana Zdrojová ÚPD Ozn. VPS ve zdrojové ÚPD Název stavby + charakteristika Dotčené obce ÚPN VÚC Jeseníky V4-K18 využití zdroje Třemešná 50 l/s (zlepšení zásobování SV Jindřichov- Osoblaha event. I ve vodovodu Město Albrechtice) PO20 ÚPN VÚC Jeseníky P Nové Heřmínovy ochranná nádrž Zátor Třemešná, Liptaň Nové Heřmínovy, Zátor, Milotice n. Opavou, Čaková PO22 ÚPN VÚC Jeseníky P16 vodní nádrž Spálené na Opavici Heřmanovice, Spálené Výhledové vodní nádrže Zátor, Nové Heřmínovy, Bruntál, Široká VN501 ÚPN VÚC Jeseníky Vodní nádrž Nové Heřminovy na Opavě Niva Pro uvedené záměry nutno respektovat v území koridory a plochy stanovené v ÚP VÚC Jeseníky. V.ZÁVĚR VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Vzhledem k tomu, že záměry v jednotlivých obcích bude velmi proměnlivý údaj (obce budou vzhledem k lhůtě stanovené v v 188 zák.183/2006 Sb. postupně nahrazovat současně platné územní plány územními plány vydanými v souladu s platnými právními předpisy), a také i skutečnosti že záměry by měly být konfrontovány s platnými limity využití území, bylo rozhodnuto zjištěné záměry přesunout do části Rozbor udržitelného rozvoje území a zde je přiměřeným posoudit a sdělit, jestli je záměr pro další využití území problémem nebo není. Ve výkresu B.3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : jsou zjištěné záměry pouze evidovány a v problémovém výkresu Rozboru udržitelného rozvoje území jsou záměry posouzeny. Ve výkresu B.3. Výkres záměrů na provedení změn v území jsou záměry členěny do dvou skupin : a) Záměry na realizaci vybraných zastavitelných ploch z platných územních plánů Mezi vybrané zastavitelné plochy jsou zařazeny plochy s významem pro další rozvoj obce a zejména záměry zobrazitelné ve zpracovávaném měřítku ÚAP. Jsou to zejména zastavitelné plochy: pro bydlení občanskou vybavenost (včetně ploch pro sport a rekreaci) výrobu a skladování Zastavitelné plochy jsou ve výkresu B.3 zobrazeny jako plochy s výplní. STRANA 64

65 b) Ostatní záměry na provedení změn v území. Mezi tyto záměry se řadí zejména záměry zjištěné od obcí na základě prováděného průzkumu, popř. od dotčených orgánů a správců inženýrských sítí. Mezi těmito záměry jsou i záměry,které ještě nemají ujasněnou přesnou polohu,rozměr. Jsou graficky znázorněny jako směry rozvoje (graf.znázorněny šipkou v barvě dle druhu záměru) Ostatní záměry jsou ve výkresu B.3. zobrazeny jako plochy bez výplně (graficky jsou vyjádřeny pouze lemem). Zobrazené inženýrské sítě a úpravy na dopravní infrastruktuře jsou převážně převzaté z platných územních plánů, případně jsou využity aktuální resortní dokumentace (DÚR, generely, apod.). V metadatech jevů grafické části ÚAP jsou tyto zdroje specifikovány. Na záměry zobrazené ve výkresu B.3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : vzhledem k dynamickému vývoji názorů na využití území vyvolanému potřebou staré územní plány nahradit územními plány zpracovanými dle zák. č. 183/2006 Sb., nutno nahlížet jako na údaje informativního charakteru. Velká část uvedených záměrů má platnost ke dni zjištění t.j. k r a tyto údaje nemohou nahradit nové záměry průběžně zpracovávané (popř. měněné) v nových územních plánech jednotlivých obcí. Souhrnná informace o zpracovaných datech Vstupní formáty Data od povinných a oslovených subjektů byly poskytovány v různých formátech, počínaje vektorovými grafickými formáty (shp, dgn, dwg) přes rastrové grafické formáty (jpg) a konče u tištěného seznamu souřadnic v různých souřadnicových systémech (S-JTSK, S42, WGS). Informace o původním datovém formátu poskytnutých údajů lze dohledat v metadatech výstupu, popřípadě v pasportizačních listech (byl li subjektem vystaven). Poskytnuté data byly též obdrženy v různé odborné kvalitě zpracování. Práce s daty Poskytnutá data uložená ve vektorových grafických formátech byly převedeny softwarem ArcView Desktop do vektorového formátu esri shp. Pokud to kvalita dat umožnila, byly zachovány i popisné informace původních grafických dat a uchovány v tabulce dbf příslušného shp souboru. Data poskytnuté subjekty ve vektorové podobě nebyla nijak topologicky čištěna a nebyla ani zjišťována jejich topologická kvalita. Analogové (papírové) mapové podklady poskytnutých údajů byly skenovány do formátu jpg, dle identických bodů georeferencovány do souřadnicového systému S-JTSK nad mapou KN dodanou MěÚ Krnov, následně digitalizovány softwarem Bentley PowerMap a převedeny do formátu shp. V případě nevyhovujících nebo neexistujících údajů o území byly tyto nahrazeny digitalizací analogových územních plánů nebo převzetím dat s digitální územně plánovací dokumentace nebo terénním průzkumem s následnou digitalizací. Výstupní formát Výstupním formátem dat ÚAP ORP Krnov je esri shp. Data jsou strukturována dle přílohy č.1 vyhl. č. 500/2006 Sb. a případně dle potřeby rozšířena o další jevy (viz VI.I.). Vnitřní struktura jednotlivých shp koresponduje s číselníky a požadavky datového modelu pro ÚAP vyhotoveným firmou T-Mapy spol. s r.o. pro Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Odchylky jsou odůvodněny v tab. VI.I. prvních ÚAP. Velká část údajů je obsažena pouze v číselné (tabulkové) podobě a je volně začleněná do textu, případně vložena na závěr textové části do přílohy VI.. Jsou to zejména data významná jako podklad pro posouzení úrovně hospodářsko-sociálního pilíře. Data jsou zpracována a poskytována Českým statistickým úřadem ( ČSÚ) a Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK). Data byla získána od poskytovatele z veřejně přístupné databáze. Z těchto důvodů nebyla data nijak v ÚAP dále upravována,protože jsou každému k dispozici v aktuální podobě na webových stránkách ČSÚ. Vyhodnocení dat, problémy Jaké se objevovaly nejčastější nedostatky při práci s daty v rámci zpracování ÚAP a ovlivnily výsledný obsah ÚAP: nejasné vymezení kompetencí poskytovatelů údajů (není jednoznačně určeno, kdo je povinným k poskytování údajů o území) byla poskytnuta nekompletní data (chyběla metadata, chyběly pasporty, struktury vrstev, apod.). Data bez pasportu by měla být průběžně nahrazována daty s pasporty, popř. by měli poskytovatelé dodatečně pasport vydat, pokud data garantují (např. na internetu) data byla georeferencována (digitalizována a osazená do souřadného systému JTSK ) nad mapami různých měřítek (jiných než katastrální mapy) velká část dat je georeferencována nad mapami 1 : , popř.1 : Použití těchto dat v ÚP bude generovat buď toleranci nepřesnosti v návaznostech, popř. úpravu garantovaných dat (opět jde o vložení práce s náklady do něčeho, co by již mohlo být správné. Otázkou bude garance takto upravených dat. Poskytovatel by měl takto upravená data garantovat a potvrdit jejich správnost. některá poskytnutá digitální data nelze vzájemně od sebe oddělit (liniová vedení, popř. body jsou provázány s ochrannými pásmy) data byla zpracována v různých formátech hranice zastavěného území byla v mnoha ÚP vyznačena v různých výkresech jinak. Bylo obtížné rozhodnout,která hranice je ta správná. ÚSES na hranicích obcí nenavazuje a chybí koordinace s nadregionálním a regionálním ÚSES. Bude žádoucí sladit způsob a význam zobrazovaných skladebných částí ÚSES data MSK vztahující se k nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES nesplňují základní požadavky na data k zařazení do GIS. Nejsou dořešeny návaznosti biocenter a biokoridorů a dosud se nikdo nezabývá georeferencováním jevů nad katastrální mapou. Pokud toto provede ve své režii obec v rámci svého ÚP, bude takovéto vymezení ÚSES garantováno MSK? Bude mít ÚSES v tomto případě pasport? problémem při zpracování byla terminologie (pojmy). V různých ÚP jsou stejné jevy nazvané jinak. Dochází k problémům, kdy se musí rozhodnout o významu jevu a jeho správném zařazení v rámci uspořádání dat ÚAP bude žádoucí doplnit chybějící data (např. archeologické nálezy, železnice). Data budou na sebe vázat limit využití území. nejvíce věrohodných topologicky přesných dat schází v oblasti odvádění odpadních a dešťových vod. některé stejné jevy se od dvou různých subjektů,kteří data spravují, topologicky rozcházejí a Ostatní údaje STRANA 65

66 přitom by měla být totožná. Bohužel data méně vhodná pro použití v ÚP jsou právě data garantovaná (např. vymezení BPEJ) aktuálním problémem bude nutná průběžná změna georeference jevů dosud topologicky osazených nad bezešvou montáží katastrálních map, která byla provedena z map aktuálních v době provedení (viz kap.i.). Potřeba úpravy vložených dat bude vyvolána průběžným dokončováním digitalizace území ze strany ČÚZaK a poskytováním nových digitálních map. ZÁVĚR - DOPORUČENÍ Pro nejbližší aktualizaci ÚAP se doporučuje se zaměřit na : precizovat postupy poskytování dat - poskytovatel-poskytovatel (výměna dat mezi poskytovateli - např. MSK-úřad ORP), pořizovatel > projektant (poskytování dat pro zpracování ÚPD, ÚS), obec > pořizovatel (předání dat získaných v rámci prováděných změn ÚP). postupně přebírat data z nově zpracovaných, popř. upravovaných ÚP, nebo změn současných ÚP jednat s poskytovateli,kteří nepředali korektní data i inovaci dat včetně předání pasportu. Data průběžně zapracovávat do systému. průběžně aktualizovat hranice zastavěného území dle probíhajících změn ÚP jednat s MSK o aktualizaci dat vyplývajících z vydaných ZÚR MSK a dokončených ÚAP MSK pozornost věnovat vymezení, georeferencování regionálního a nadregionálního ÚSES. Upřesnit kompetence a dělbu práce (Agentura pro ŽP, MSK, ORP). postupně georeferencovat data tak, jak budou ze strany katastrálního úřadu zpracovávané DKM. založit systém evidence papírových podkladů do doby jejich plné digitalizace (zákon umožňuje poskytovat papírové podklady poskytovatelům v podstatě do r.2012) SEZNAM ZKRATEK BPEJ CR CZT ČD ČHMÚ ČOV ČR ČÚZK DKM DP DTR,DTS, TR EIA EU EVL GIS HDP bonitní půdně ekologické jednotky Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem české dráhy český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český úřad zeměměřičský a katastrální digitální katastrální mapa Dobývací prostory distribuční trafostanice Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropská unie Evropsky významná lokalita geografický informační systém Hrubý domácí produkt CHKO CHKOJ CHLÚ CHOPAV k.ú. KES KMD KN LBC LBK LHP m.č. MěÚ MCHÚ MMR MSK NATURA 2000 NRBC NRBK ObÚ OP ORP PHO PHP POP POPD POÚ PP PR PR PR PRURÚ PRVKUC PUPFL PÚR ČR RBC RBK RD RKC RR RS RURÚ RÚRÚ ŘSD ČR SCZT SEA S-JTSK SO SOB STL SVP SWOT TEN TI TINA ÚAP ÚP Chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Jeseníky Chráněná ložisková území chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území koeficient ekologické stability katastrální mapy digitalizované Katastr nemovitostí lokální biocentrum lokální biokoridor Lesní hospodářský plán místní část obce městský úřad maloplošné chráněné území Ministerstvo pro místní rozvoj Moravskoslezský kraj Program ochrany přírody v evropském kontextu nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor obecní úřad Ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany Plán hlavních povodí Plán oblastí povodí Plány otvírky, přípravy a dobývání pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka přírodní rezervace Polská republika Památková rezervace podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku pozemek určený pro plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum Regionální biokoridor rodinný dům rekreační krajinné celky Radioreléové trasy Regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic ČR systém centrálního zásobování teplem Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální spádový obvod Specifická oblast rozvody plynu - středotlak Směrný vodohospodářský plán Analýza silných a slabých stránek, příležitostí, hrozeb Transevropské multimodální dopravní sítě Technická infrastruktura Evropská dopravní síť Územně analytické podklady územní plán STRANA 66

67 ÚP VÚC ÚP VÚC JE ÚPD URÚ ÚS ÚSES VKP VN VPR VPZ VTL VVN VVN VVTL ZCHÚ ZPF ZSJ ZÚJ ZÚR ŽP územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Jeseníky Územně plánovací dokumentace Udržitelný rozvoj území Územní studie územní systém ekologické stability významný krajinný prvek el. vedení vysokého napětí Vesnická památková rezervace Vesnická památková zóna rozvody plynu vysokotlak el. vedení velmi vysokého napětí Vedení velmi vysokého napětí rozvody plynu - velmi vysoký tlak zvláště chráněné území zemědělský půdní fond Základní sídelní jednotka Základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Životní prostředí STRANA 67

68 VI. PŘÍLOHY - TABULKY STRANA 68

69 VI.A. Vybrané údaje o obcích Zdroj - ČSÚ Sledovaný jev [2] Obec Kód obce Počet částí obce Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách SO ORP - Krnov. 63 [3] [3] -108 [4] -114 [4] 14,7 [3] 15,5 [3] 377 [4] 485 [4] 388 [4] 502 [4] 16,1 [3] 62 [4] - [3] - obec Bohušov [3] 423 [3] -3 [4] - [4] 16,1 [3] 15,8 [3] 3 [4] 6 [4] 17 [4] 17 [4] 26,5 [3] 1 [4] - [3] - Brantice [3] [3] 3 [4] 38 [4] 16,9 [3] 11,4 [3] 14 [4] 11 [4] 85 [4] 47 [4] 18,0 [3] 7[4] - [3] - Býkov-Láryšov [3] 154 [3] - [4] 10 [4] 22,1 [3] 16,2 [3] 2 [4] 2 [4] 15 [4] 5 [4] 27,8 [3] - [4] - [3] - Čaková [3] 303 [3] - [4] -5 [4] 15,5 [3] 14,9 [3] 5 [4] 5 [4] 5 [4] 10 [4] 20,0 [3] 2 [4] - [3] - Dívčí Hrad [3] 274 [3] - [4] -10 [4] 16,8 [3] 12,0 [3] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 13 [4] 22,0 [3] - [4] - [3] - Heřmanovice [3] 371 [3] -2 [4] -11 [4] 12,9 [3] 14,3 [3] 5 [4] 7 [4] 6 [4] 17 [4] 18,2 [3] 2 [4] - [3] - Hlinka [3] 214 [3] -1 [4] -8 [4] 17,8 [3] 10,3 [3] 3 [4] 4 [4] 8 [4] 16 [4] 41,7 [3] - [4] - [3] - Holčovice [3] 716 [3] - [4] 3 [4] 12,4 [3] 12,4 [3] 6 [4] 6 [4] 18 [4] 15 [4] 17,3 [3] 1 [4] - [3] - Hošťálkovy [3] 579 [3] - [4] 5 [4] 10,4 [3] 13,1 [3] 3 [4] 3 [4] 21[4] 16 [4] 15,0 [3] 4 [4] - [3] - Janov [3] 311 [3] - [4] -10 [4] 10,6 [3] 19,6 [3] 2 [4] 2 [4] 5 [4] 15 [4] 22,6 [3] - [4] - [3] - Jindřichov [3] [3] -9 [4] -42 [4] 13,7 [3] 14,8 [3] 6 [4] 15 [4] 23 [4] 65 [4] 21,5 [3] 2 [4] - [3] - Krasov [3] 347 [3] 5 [4] 6 [4] 15,0 [3] 16,1 [3] 6 [4] 1 [4] 12 [4] 6 [4] 24,5 [3] - [4] - [3] - Krnov [3] [3] -67 [4] -133 [4] 14,5 [3] 16,5 [3] 225 [4] 292 [4] 345 [4] 478 [4] 14,4 [3] 27 [4] - [3] - Lichnov [3] [3] -2 [4] 8 [4] 16,0 [3] 10,8 [3] 8 [4] 10 [4] 28 [4] 20 [4] 20,8 [3] 1 [4] - [3] - Liptaň [3] 475 [3] -3 [4] 3 [4] 16,4 [3] 18,1 [3] 2 [4] 5 [4] 18 [4] 15 [4] 22,2 [3] 1 [4] - [3] - Město Albrechtice [3] [3] -12 [4] 14 [4] 14,5 [3] 15,5 [3] 33 [4] 45 [4] 88 [4] 74 [4] 13,4 [3] 2 [4] - [3] - Osoblaha [3] [3] -9 [4] 15 [4] 16,2 [3] 15,3 [3] 14 [4] 23 [4] 62 [4] 47 [4] 21,0 [3] 1 [4] - [3] - Petrovice [3] 136 [3] 2 [4] -1 [4] 9,6 [3] 25,7 [3] 4 [4] 2 [4] 3 [4] 4 [4] 13,1 [3] - [4] - [3] - Rusín [3] 146 [3] -1 [4] 3 [4] 11,6 [3] 21,9 [3] - [4] 1 [4] 6 [4] 3 [4] 20,3 [3] 1 [4] - [3] - Slezské Pavlovice [3] 219 [3] 3 [4] 7 [4] 23,7 [3] 15,1 [3] 3 [4] - [4] 41 [4] 34 [4] 32,6 [3] - [4] - [3] - Slezské Rudoltice [3] 586 [3] -3 [4] -12 [4] 18,8 [3] 10,9 [3] 6 [4] 9 [4] 14 [4] 26 [4] 28,5 [3] - [4] - [3] - Třemešná [3] 906 [3] -9 [4] -7 [4] 12,5 [3] 14,5 [3] 4 [4] 13 [4] 23 [4] 30 [4] 17,9 [3] - [4] - [3] - Úvalno [3] 996 [3] 7 [4] 14 [4] 14,8 [3] 12,8 [3] 13 [4] 6 [4] 26 [4] 12 [4] 13,0 [3] 5 [4] - [3] - Vysoká [3] 317 [3] - [4] -17 [4] 16,4 [3] 13,6 [3] 4 [4] 4 [4] 13 [4] 30 [4] 19,4 [3] 1 [4] - [3] - Zátor [3] [3] -7 [4] 16 [4] 17,0 [3] 11,8 [3] 5 [4] 12 [4] 40 [4] 24 [4] 16,7 [3] 4 [4] - [3] - Poznámka:. 63 [3] [3] -108 [4] -114 [4] 14,7 [3] 15,5 [3] 377 [4] 485 [4] 388 [4] 502 [4] 16,1 [3] 62 [4] - [3] - Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: [4] období: rok 2011 STRANA 69

70 VI.B. Vybrané údaje o obcích Zdroj - ČSÚ Obec Kód obce Celková výměra (ha) Sledovaný jev [2] Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) SO ORP Krnov [3] 49,3 [3] 58,0 [3] 38,0 [3] 7,6 [3] 1,0 [3] 42,0 [3] [3] - [3] - [3] [3] [3] 630 [3] [3] 1,76 [3] [3] [3] obec Bohušov [3] 73,5 [3] 88,5 [3] 9,6 [3] 5,2 [3] 2,4 [3] 18,9 [3] [3] - [3] - [3] 29 [3] - [3] 145 [3] 391 [3] 51 [3] 13 [3] 95 [3] 0,42 Brantice [3] 43,6 [3] 64,5 [3] 28,9 [3] 5,9 [3] 0,9 [3] 49,6 [3] 752 [3] - [3] - [3] 77 [3] - [3] 337 [3] [3] 24 [3] 23 [3] 134 [3] 1,94 Býkov-Láryšov [3] 43,6 [3] 34,8 [3] 61,5 [3] 4,3 [3] 0,1 [3] 52,0 [3] 138 [3] - [3] - [3] 14 [3] 1 [3] 244 [3] 472 [3] 1 [3] 5 [3] 34 [3] 4,12 Čaková [3] 57,8 [3] 20,7 [3] 76,3 [3] 4,7 [3] 0,2 [3] 37,3 [3] 143 [3] - [3] - [3] 21 [3] 0 [3] 527 [3] 445 [3] 3 [3] 9 [3] 46 [3] 5,02 Dívčí Hrad [3] 70,1 [3] 86,3 [3] 12,9 [3] 7,7 [3] 2,7 [3] 19,5 [3] 729 [3] - [3] - [3] 6 [3] 1 [3] 109 [3] 235 [3] 32 [3] 12 [3] 80 [3] 0,47 Heřmanovice [3] 24,9 [3] 3,0 [3] 94,7 [3] 4,8 [3] 0,3 [3] 70,0 [3] 32 [3] - [3] - [3] 25 [3] - [3] [3] 15 [3] 18 [3] 187 [3] 17,08 [3] Hlinka [3] 79,4 [3] 95,8 [3] 3,1 [3] 5,5 [3] 3,3 [3] 11,8 [3] 665 [3] - [3] - [3] 7 [3] - [3] 22 [3] 103 [3] 28 [3] 6 [3] 43 [3] 0,23 Holčovice [3] 30,2 [3] 4,5 [3] 90,9 [3] 6,3 [3] 0,6 [3] 63,0 [3] 55 [3] - [3] - [3] 56 [3] - [3] [3] 23 [3] 23 [3] 231 [3] 12,13 [3] Hošťálkovy [3] 38,7 [3] 29,3 [3] 65,8 [3] 5,1 [3] 0,4 [3] 55,8 [3] 315 [3] - [3] - [3] 54 [3] - [3] 708 [3] [3] 11 [3] 17 [3] 124 [3] 5,10 Janov [3] 32,4 [3] 1,9 [3] 91,1 [3] 4,8 [3] 0,5 [3] 62,3 [3] 7 [3] - [3] - [3] 18 [3] 7 [3] 325 [3] 686 [3] 6 [3] 9 [3] 44 [3] 17,50 Jindřichov [3] 56,8 [3] 59,9 [3] 36,6 [3] 5,9 [3] 0,9 [3] 36,3 [3] [3] - [3] - [3] 51 [3] 18 [3] 723 [3] [3] 30 [3] 39 [3] 168 [3] 1,50 Krasov [3] 36,2 [3] 37,1 [3] 59,6 [3] 5,1 [3] 0,2 [3] 58,6 [3] 346 [3] - [3] - [3] 31 [3] - [3] 556 [3] [3] 5 [3] 15 [3] 116 [3] 4,41 Krnov [3] 49,6 [3] 69,8 [3] 20,0 [3] 21,9 [3] 2,8 [3] 25,7 [3] [3] - [3] - [3] 224 [3] 1 [3] 440 [3] [3] 125 [3] 200 [3] 769 [3] 0,77 Lichnov [3] 56,4 [3] 49,3 [3] 47,6 [3] 7,5 [3] 0,4 [3] 35,7 [3] 758 [3] - [3] - [3] 49 [3] - [3] 732 [3] 974 [3] 12 [3] 24 [3] 180 [3] 1,84 Liptaň [3] 63,6 [3] 69,2 [3] 28,0 [3] 7,0 [3] 0,3 [3] 29,2 [3] 893 [3] - [3] - [3] 36 [3] - [3] 361 [3] 592 [3] 5 [3] 19 [3] 122 [3] 0,96 Město Albrechtice [3] 43,8 [3] 38,2 [3] 57,2 [3] 7,4 [3] 0,7 [3] 48,1 [3] [3] - [3] - [3] 130 [3] - [3] [3] [3] 47 [3] 63 [3] 422 [3] 3,14 Osoblaha [3] 73,4 [3] 95,6 [3] 2,2 [3] 13,6 [3] 2,7 [3] 10,3 [3] [3] - [3] - [3] 30 [3] - [3] 29 [3] 188 [3] 50 [3] 12 [3] 236 [3] 0,19 Petrovice [3] 16,6 [3] 4,2 [3] 87,9 [3] 3,3 [3] 0,4 [3] 79,7 [3] 8 [3] - [3] - [3] 15 [3] - [3] 162 [3] 881 [3] 4 [3] 7 [3] 30 [3] 24,11 Rusín [3] 88,3 [3] 94,3 [3] 4,0 [3] 5,3 [3] 0,9 [3] 5,5 [3] [3] - [3] - [3] 21 [3] - [3] 51 [3] 78 [3] 13 [3] 14 [3] 63 [3] 0,13 Slezské Pavlovice [3] 84,3 [3] 91,7 [3] 7,1 [3] 11,3 [3] 2,9 [3] 1,5 [3] 513 [3] - [3] - [3] 7 [3] - [3] 40 [3] 10 [3] 19 [3] 4 [3] 71 [3] 0,13 Slezské Rudoltice [3] 68,7 [3] 76,4 [3] 21,2 [3] 5,6 [3] 0,9 [3] 24,8 [3] [3] - [3] - [3] 39 [3] - [3] 338 [3] 575 [3] 22 [3] 22 [3] 109 [3] 0,72 Třemešná [3] 37,9 [3] 42,4 [3] 52,0 [3] 6,7 [3] 0,6 [3] 54,8 [3] 337 [3] - [3] - [3] 40 [3] 4 [3] 413 [3] [3] 12 [3] 20 [3] 120 [3] 3,39 Úvalno [3] 57,7 [3] 90,0 [3] 7,4 [3] 5,9 [3] 1,2 [3] 35,2 [3] 766 [3] - [3] - [3] 22 [3] - [3] 63 [3] 519 [3] 18 [3] 21 [3] 66 [3] 0,73 Vysoká [3] 63,1 [3] 68,9 [3] 26,7 [3] 6,4 [3] 1,0 [3] 29,4 [3] 744 [3] - [3] - [3] 31 [3] 18 [3] 288 [3] 504 [3] 18 [3] 18 [3] 91 [3] 1,01 Zátor [3] 44,3 [3] 46,4 [3] 47,6 [3] 9,5 [3] 1,2 [3] 45,0 [3] 392 [3] - [3] - [3] 50 [3] - [3] 402 [3] 858 [3] 24 [3] 19 [3] 162 [3] 2,33 Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: Orná půda - rozloha (ha) Chme lnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Koeficient ekologické stability STRANA 70

71 VI.C. Vybrané údaje o obcích Zdroj - ČSÚ sčítání lidu, domů a bytů r uzemní jednotka Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec [2] Vyjíždějící do škol mimo obec [2] Dojíždějící do zaměstnání do obce [2] Dojíždějící do škol do obce [2] sledovaný jev [1] obec Bohušov ,4 3,5 22,5 25, obec Brantice ,5 2,9 9,8 44,4 331, obec Býkov-Láryšov ,3 3,7 5,6 33,3 40,0 21,0 9 0 obec Čaková ,7 2,4 18,5 43,8 71,0 45,0 13,0 3 obec Dívčí Hrad ,5 1,0 8,9 26,0 42,0 43,0 34,0 0,0 obec Heřmanovice ,6 3,5 23,2 45,3 104,0 64,0 26,0 0,0 obec Hlinka ,8 2,2 30,4 28,7 17,0 36,0 11,0 0,0 obec Holčovice ,3 3,3 17,0 32,7 146,0 47,0 38,0 63,0 obec Hošťálkovy ,3 1,4 16,3 36,9 153,0 57,0 43,0 3,0 obec Janov ,1 3,3 11,3 35,7 70,0 35,0 27,0 3,0 obec Jindřichov ,3 2,2 12,2 32,2 185,0 86,0 91,0 66,0 obec Krasov ,9 2,4 19,0 42,3 80,0 46,0 18,0 0,0 obec Krnov ,2 7,1 2,0 40,0 1359,0 573,0 2061,0 1036,0 obec Lichnov ,2 3,9 11,5 42,5 216,0 77,0 35,0 70,0 obec Liptaň ,1 1,1 12,1 36,7 79,0 53,0 72,0 0,0 obec Město Albrechtice ,3 5,3 8,5 32,3 433,0 176,0 573,0 209,0 obec Osoblaha ,8 3,4 10,7 36,3 122,0 35,0 54,0 233,0 obec Petrovice ,2 4,9 13,1 44,3 16,0 14,0 13,0 0,0 obec Rusín ,6 1,6 35,9 32,8 20,0 16,0 5,0 0,0 obec Slezské Pavlovice ,4 0,6 26,1 38,0 14,0 27,0 6,0 1,0 obec Slezské Rudoltice ,7 1,2 30,9 32,0 73,0 84,0 17,0 1,0 obec Třemešná ,5 3,1 12,2 30,5 189,0 47,0 42,0 47,0 obec Úvalno ,9 2,9 10,5 42,3 244,0 112,0 137,0 1,0 obec Vysoká ,0 2,9 19,4 34,7 59,0 33,0 13,0 0,0 obec Zátor ,0 4,1 12,8 44,6 264,0 67,0 162,0 116,0 Poznámky: [1] Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] vyjíždějící (dojíždějící) denně STRANA 71

72 VI.D. Vybrané údaje o obcích Zdroj - ČSÚ sčítání lidu, domů a bytů r uzemní jednotka Kód obce Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domupodíl v RD% z toho podle doby výstavby (do r.1945) podíl v % z toho podle doby výstavby ( ) podíl v % z toho podle doby výstavby ( ) podíl v % Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech sledovaný jev [1] obec Bohušov , obec Brantice , obec Býkov-Láryšov , obec Čaková , obec Dívčí Hrad , obec Heřmanovice , , obec Hlinka ,8 50, ,3 9 obec Holčovice ,8 184,0 259, ,0 obec Hošťálkovy ,1 144,0 169,0 80, obec Janov ,7 115,0 132,0 84,8 54, obec Jindřichov ,6 329,0 487,0 64,5 34,9 55, obec Krasov ,2 92,0 118,0 75,4 38,1 44,1 15,3 71 obec Krnov ,8 2855,0 9565,0 26,5 30,5 62,1 7,1 41,0 obec Lichnov ,4 245,0 335,0 77,9 46,0 46,0 8,1 74,0 obec Liptaň ,4 128,0 155,0 83,2 58,1 37,4 4,5 88,0 obec Město Albrechtice ,0 750,0 1213,0 62,4 29,7 56,7 13,0 179,0 obec Osoblaha ,6 128,0 355,0 28,5 9,9 84,2 5,6 7,0 obec Petrovice ,4 48,0 56,0 89,3 75,0 19,6 5,4 76,0 obec Rusín ,2 41,0 57,0 63,2 40,4 54,4 1,8 45,0 obec Slezské Pavlovice ,0 39,0 68,0 44,1 23,5 76,5-2,0 obec Slezské Rudoltice ,4 107,0 208,0 45,7 23,6 71,6 4,8 45,0 obec Třemešná ,1 255,0 332,0 82,2 38,9 51,8 6,3 81,0 obec Úvalno ,7 255,0 293,0 90,1 46,8 42,3 10,9 14,0 obec Vysoká ,2 81,0 107,0 70,1 42,1 52,3 5,6 60,0 obec Zátor ,5 293,0 394,0 82,0 31,7 47,2 19,0 23,0 STRANA 72

73 VI.E. Vybrané údaje o obcích Zdroj - ČSÚ sčítání lidu, domů a bytů r uzemní jednotka Podíl obyvatel Podíl obyvatel Kód obce v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu z toho s plynem z toho napojených na kanalizaci sledovaný jev [1] obec Bohušov , obec Brantice , obec Býkov-Láryšov , obec Čaková ,0 - obec Dívčí Hrad ,0 obec Heřmanovice obec Hlinka obec Holčovice obec Hošťálkovy , obec Janov , obec Jindřichov , obec Krasov , obec Krnov , obec Lichnov , ,0 19 obec Liptaň ,1 9, ,0 obec Město Albrechtice ,9 48,3 26, obec Osoblaha ,9 1,9 75,9 1056, obec Petrovice ,2 2,1-141,0 130,0 3 - obec Rusín ,9-3,4 146,0 140,0-5 obec Slezské Pavlovice ,9-0,5 189,0 187,0-1,0 obec Slezské Rudoltice ,5-0,9 635,0 619,0-6,0 obec Třemešná ,1 34,2 5,3 962,0 944,0 329,0 51,0 obec Úvalno ,0 72,3 81,9 954,0 954,0 690,0 781,0 obec Vysoká ,6 0,7 2,4 294,0 287,0 2,0 7,0 obec Zátor ,6 18,2 13,4 1176,0 1159,0 214,0 158,0 STRANA 73

74 VI.F. Emise dle způsobu vytápění v obcích KODOB Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor počet bytů dle způsobu vytápění spotřeba v t/ rok nebo v tis. m3/rok (ZP) emise v t/rok B_DT B_PL B_EL B_UH B_DR B_TO B_PB HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB ZP TZL SO2 NOx CO VOC ,5 2,3 1,1 7,7 1, ,1 4,5 2,6 14,9 3, ,0 1,1 0,4 3,8 0, ,6 1,9 0,7 6,4 1, ,0 1,0 0,5 3,2 0, ,9 2,5 1,3 8,1 1, ,1 1,6 0,4 5,6 1, ,7 2,6 1,9 8,2 1, ,8 3,3 1,7 10,9 2, ,6 2,4 1,2 8,0 1, ,7 8,0 3,3 27,0 5, ,2 1,4 1,1 4,3 1, ,6 17,7 13,9 62,5 13, ,4 3,2 1,8 10,5 2, ,9 3,2 1,2 10,9 2, ,1 8,4 5,4 27,7 6, ,7 4,0 0,9 14,0 2, ,3 1,0 0,6 3,4 0, ,0 1,0 0,4 3,5 0, ,8 1,3 0,3 4,5 0, ,1 2,5 1,4 7,9 1, ,8 3,2 2,0 10,5 2, ,3 1,3 1,0 4,6 1, ,9 1,8 0,8 5,8 1, ,8 8,4 2,8 28,8 6,0 DT = dálkové topení HUTR - hnědé uhlí tříděné TZL - tuhé znečišťující látky PL = plyn CUTR - černé uhlí tříděné SO2 - oxid siřičitý EL = el. vytápění LTO - lehký topný olej NOx - oxidy dusíku UH = černé, hnědé uhlí nebo koks ZP - zemní plyn CO - oxid uhelnatý DR = dřevo VOC - těkavé organickélátky TO = topné oleje PB = propanbutan B-vytápěné byty STRANA 74

75 VI.G. Kvalita povrchových a podzemních vod vybrané ukazatele kovy fyzikální a chemické ukazatele biologické ukazatele tok - profil ř.km. prům. termotoler. průtok koli bakterie BSK 5 CHSK Cr N-NH 4 N-NO 3 P c Fe Mn Zn Cu RAS NL rozp. O 2 ph Cl SO 4 c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům prům c 90/prům c 90/prům c 90/prům m 3 /rok mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l KTJ/ml 1 98,1 3,76 2,7/1,9 15/13 0,12/0,05 2,23/1,40 0,17/0,07 0,25/0,19 0,02/0,01 17/11 5,0/2,6 95/76 12/12 9,8/11,4 7,7 8/6 30/21 37/ ,8 3,70 3,0/1,9 17/12 0,06/0,04 2,58/1,54 0,12/0,08 0,7/0,27 0,03/0,02 27/16 4,0/2,7 139/102 15/12 9,2/11,5 7,9 15/9 40/26 14/7 3 13,8 1,018 3,8/2,2 23/14 0,12/0,04 3,46/1,97 0,24/0,16 0,89/0,28 0,03/0,02 26/18 8,1/3,7 151/128 32/16 9,0/11,2 7,9 15/24 36/26 75/31 4 2,20 1,919 4,0/2,1 20/13 0,05/0,04 4,68/2,24 0,17/0,11 0,89/0,33 0,05/0,01 23/13 5,0/3,1 182/141 18/14 9,4/11,6 8,0 22/13 47/34 47/19 5 0,3 0,385 6,4/3,6 31/19 0,5/0,29 6,42/2,61 0,44/0,24 1,85/0,72 0,22/0,14 25/15 6,0/3,9 269/219 35/23 8,7/10,7 7,8 36/27 68/55 117/43 1 Opava nad Skrbovickým potokem 2 Opava - Krnov 3 Opavice pod Městem Albrechtice 4 Opavice Krnov 5 Čížina - ústí STRANA 75

76 VI.H. Seznam jevů a jejich uplatnění v grafické části podkladu pro rozbor udržitelného rozvoje území ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma zastavěné území hranice zastavěného území obce B3, B2,P 002 plochy výroby plocha výroby a skladování B3, P 002 plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu 003 plochy občanského vybavení plocha pro tělovýchovu a sport B3, P 003 plocha občanského vybavení B3, P 004 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 005 památková rezervace včetně ochranného pásma vesnická památková rezervace B2,B1,P 006 památková zóna včetně ochranného pásma vesnická památková zóna B2,B1,P 008 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma OP kulturní památky B2,B1,P 008 nemovitá kulturní památka B2,B1,P 011 urbanistické hodnoty urbanistická hodnota B1, 012 region lidové architektury region lidové architektury B1, 014 architektonicky cenná stavba, soubor architektonicky významný objekt - soubor B1, 014 návrh na prohlášení za nemovitou kulturní památku B1, 015 významná stavební dominanta věžovitá nástavba na budově 015 vodojem věžový 015 válcová nádrž, zásobník 015 tovární komín 015 silo 019 místo významné události místo významné události B1, 020 významný vyhlídkový bod významný vyhlídkový bod B1, 020 rozhledna B1, územní systém ekologické stability místní (lokální) biokoridor místní (lokální) biocentrum P P B2,P regionální biocentrum regionální biokoridor nadregionální biokoridor - osová část nadregionální biocentrum B2,P B2,P B2,P 022 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek registrovaný B2,B1,P 026 chráněná krajinná oblast včetně zón IV. zóna CHKO 2010 B2,B1,P 026 II. zóna CHKO 2010 B2,B1,P STRANA 76

77 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma chráněná krajinná oblast 2010 B2, 026 III. zóna CHKO 2010 B2,B1,P 028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace (PR) 2010 B2,B1,P 031 přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní památka (PP) 2010 B2,B1,P 032 památný strom včetně ochranného pásma památný strom, skupina stromů, stromořadí 2010 B2,B1,P 034 NATURA 2000 evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita 2010 B2,B1,P 035 NATURA 2000 ptačí oblast Natura 2000 ptačí oblast 2010 B2,B1,P 037 lesy ochranné plocha lesa ochranného VI les zvláštního určení plocha lesa zvláštního určení VI lesy hospodářské plocha lesa hospodářského VI vzdálenost 50 m od okraje lesa vzdálenost 50 m od okraje lesa B2,P 041 bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice BPEJ 041 nejkvalitnější půda - 1. tř. ochrany P VI nejkvalitnější půda - 2. tř. ochrany P VI půda - 3. tř. ochrany VI půda - 4. tř. ochrany VI půda - 5. tř. ochrany VI hranice biochor hranice biochory investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti hlavní odvodňovací zařízení - otevřené 043 čerpací stanice odvodňovací 043 hlavní odvodňovací zařízení - zatrubněné 043 plocha odvodněná P 044 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem OP vod. zdroje I. stupně B2,P 044 OP vod. zdroje II. stupně B2,P 044 OP vod. zdroje II.a - vnitřní B2,P 044 OP vod. zdroje II.b - vnější B2,P 044 OP vod. zdroje III. stupně B2,P 045 chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod B2,P 047 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod podzemní vody svrchní vrstvy 047 podzemní vody základní vrstvy vrt ČHMÚ ochranné pásmo zařízení ČHMÚ data kvality vody B2,P VI.12.2., VI STRANA 77

78 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma vodní toky revitalizace vodního toku 048 vodní nádrž vodní nádrž 2010 B3, B1,P A povodí vodního toku, rozvodnice povodí vodního toku 050 záplavové území záplavové území stanovené QMAX 050 záplavové území stanovené Q100 B2,P 050 záplavové území zdokumentované povodně 050 záplavové území stanovené Q záplavové území stanovené Q aktivní zóna záplavového území aktivní zóna záplavového území B2,P 053 území zvláštní povodně pod vodním dílem území zvláštní povodní pod vodním dílem B2,P 054 objekt/zařízení protipovodňové ochrany protipovodňová hráz suchá nádrž protipovodňová zeď protipovodňová opatření dobývací prostor DP - dobývací prostor těžený B2,P 058 chráněné ložiskové území CHLÚ - chráněné ložiskové území B2,P 060 ložisko nerostných surovin výhradní ložisko nerostných surovin B2,P 060 prognózní zdroj nerostných surovin (nevyhrazené nerosty) B2,P 062 sesuvné území a území jiných geologických rizik sesuvné území aktivní B2,P 063 staré důlní dílo staré důlní dílo B2, 064 staré zátěže území a kontaminované plochy staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 067 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu 067 úpravna vody 067 ostatní zařízení k zásobování vodou 067 vodojem vodovodní síť včetně ochranného pásma vodovodní řad 2010 B3, P 069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma ČOV - čistírna odpadních vod místní 069 ostatní zařízení k odvádění a čištění odpad. vod 069 OP ČOV 069 PČS - přečerpávací stanice odpadních vod 070 stoková síť vč. ochranného pásma odvádění přečištěných vod z ČOV B3, B1,P B3, B3, P B3, B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P VI.16., A.6.7. STRANA 78

79 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma kanalizační stoka - bez rozlišení 2010 B3, P VI stoka jednotné kanalizace 070 stoka splaškové kanalizace 070 stoka tlakové kanalizace 072 elektrická stanice vč. ochranného pásma distribuční trafostanice OP plochy / zařízení na ZVN, resp. VVN rozvodna OP plochy / objektu na VN malá vodní elektrárna 073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kv 2010 P 073 venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 2010 P 073 kabelové vedení elektrické sítě VN 1-35 kv P 073 OP vedení VN 2010 B2,P 073 OP vedení ZVN, resp. VVN 2010 B2,P 074 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma OP a BP plochy / objektu na síti VVTL a VTL B2, 074 regulační stanice plynu VTL/STL/NTL B3, P 075 vedení plynovodu vč. ochranného pásma plynovod VTL B3, P 075 OP a BP plynovodu a zařízení VTL, STL, NTL B2,P 075 plynovod STL B3, P 075 plynovod NTL 079 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma výtopna 079 teplárna 080 teplovod vč. ochranného pásma rozvod tepla 2010 B3, P 081 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma ost. zařízení na komunikační síti 081 radiová stanice na RR trase 081 vysílač základnová stanice OP komunikačního zařízení B2 082 komunikační vedení vč. ochranného pásma dálkový telekomunikační kabel 2010 B2, 082 komunikační vedení bez rozlišení 2010 B2, radioreléová trasa OP komunikačního vedení B3, P B3, P B3, P B2, B2, STRANA 79

80 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma silnice I. třídy včetně ochranného pásma OP silnice I. třídy B2,P 090 silnice I. třídy 2010 B3,B2, P A silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy B2,P A OP silnice II. třídy B3, B2,P 092 silnice III. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy 2010 B2,P 092 OP silnice III. třídy B3, B2,P 093 místní a účelové komunikace účelová komunikace 093 místní komunikace bez rozlišení B3, P železniční celostátní včetně ochranného pásma OP železniční tratě celostátní B2,P železniční trať celostátní P 095 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma železniční trať regionální 095 OP železniční tratě regionální B2,P 097 vlečka včetně ochranného pásma vlečka 097 OP vlečky B2,P 098 lanová dráha včetně ochranného pásma lanová dráha 102 letiště včetně ochranných pásem letiště neveř. s vnitrostát. provozem - sportovní 105 hraniční přechod hraniční přechod silniční B3, 105 hraniční přechod na dráze 105 hraniční přechod pro pěší 106 cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka turistická trasa 106 cyklistická trasa 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma objekt důležitý pro obranu státu B2 107 plocha / území důležité pro obranu státu 2010 B2 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky objekt důležitý pro plnění úkolů policie ČR 117 zastavitelná plocha plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu B3, P 117 plocha smíšená nezastavěného území - sportovní využití B3, P 117 plocha smíšená výrobní B3, P 117 plocha hromadné rekreace B3, P 117 plocha pro veřejná pohřebiště a související služby B3, P 117 bydlení hromadné B3, P 117 plocha pro tělovýchovu a sport B3, P 117 plocha výroby a skladování B3, P 117 bydlení individuální B3, P STRANA 80

81 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma plocha smíšená obytná 117 plocha občanského vybavení 117 plocha technické infrastruktury 117 plocha rodinné rekreace 118 jiné záměry plochy pro bydlení směry rozvoje pro bydlení záměr na nový hraniční přechod návrh na zrušení původního záměru záměr na protipovodňová opatření záměr na změnu zatím nespecif-funkce záměr na větrný park záměr na regulaci vodního toku směry rozvoje pro výrobu a skladování záměr na vodní zdroj směry rozvoje pro občanskou vybavenost - sport a rekreaci směry rozvoje pro výrobu a skladování - zemědělskou výrobu směry rozvoje pro technickou infrastrukturu - fotovolt elektrárnu plochy smíšené výrobní plochy občanského vybavení plochy a koridory technické infrastruktury plochy pro tělovýchovu a sport plochy pro vodní hospodářství plochy smíšené obytné plochy pro dopravní infrastrukturu - silniční doprava plochy výroby a skladování plochy pro dopravní infrastrukturu - letecká doprava plochy smíšené nezastavěného území 119 b migračně významná území 2010 mapový podklad ÚAP měřítko katastrální mapy administrativní hranice: hranice katastrální hranice obce hranice ORP hranice státní DKM, KMD, ostatní (viz kap.i.2. text.části) B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B3, P B1,B2, B3,B4 B2,B1, B3, B2,B1,P B3, B2,B1,P B3, B2,B1,P vše vše vše STRANA 81

82 ozn. jevu dle vyhl jevy dle vyhl.500/2006 Sb. příloha č. 1, které se v řešeném území vyskytují, popř. byla poskytnuta data subkategorie jevu aktualizace jevu data garantovaná jev poskytnutý poskytovatelem s pasportem jev bez pasportu, převzatý z platného ÚP data negarantovaná jev ostatní, upraven, popř. převzat z jiných zdrojů výkres zobrazeno kartogram / schéma ostatní hranice 120 hranice intravilánu B3, B2,P mapový podklad - Základní mapa 1 : ZABAGED výškopis B problémy označení problémů - rozvoj území vymezení problémů - doprava vymezení problémů - zásobování vodou vymezení problémů - protipovodňová ochrana označení problémů - příroda-krajinný ráz P P P P P Vysvětlivky: Sloupec 1 označuje číslo řádku dle příl. č.1 vyhl. č.500/2006 Sb. Sloupec 2-3 sledované jevy nad rámec dle vyhl. 500/2006 Sb. přílohy č. 1 ostatní jevy jsou v souladu s požadavky příl.č.1 vyhl.č.500/2006 Sb. Sloupec rok kdy byl jev aktualizací změněn Sloupec 5-6 P data garantovaná = data předaná poskytovateli, včetně pasportu údaje o území, nebo jsou převzata ze schváleného územního plánu ve znění následných změn Sloupec 7 data negarantovaná = data byla získána z jiných zdrojů (byla poskytnuta obcí, získána z internetu, na základě pochůzky v terénu, odborné literatury, apod.), jejich součástí není pasport Sloupec 8-9 jev je zobrazen v příslušném výkresu jev je zobrazen pouze v kartogramu, popř. schématu vloženém v textu pokud není označeno zobrazení jevu, jev existuje pouze v datech. Problémový výkres STRANA 82

83 VI. PŘÍLOHY - KARTOGRAMY A SCHÉMATA STRANA 83

84 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C Y1M flq i i.t.fa:f.];ill.1;iai I4I I4:t.i;i t.w illira4&ii HffiMA NOVICE Vl.1. SAMOSPRAVNf USPORADANf UZEMf LEGENDA D STATNIHRANICE HRANICE OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOSTI BHRANICE OBCE D HRANICE KATASTRALNiHO UZEMI I - loznaceniobce IKRl.stoELOltKYI OZNACENi KATASTRALNIHO UZEMI [QJ SiDLO URADU S ROZSIRENOU PUSOBNOSTi SIDLO STAVEBNIHO URADU f...l SPADOVE UZEMiSTAVEBNIHO URADU STRANA 84

85 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C Y1M flq i i.t.fa:f.];ill.1 ;iaii4ii4:t.i;i t.w illira4 &II HffiMA NOVICE Vl.2. HUSTOTA OSiDLENi LEGENDA 0 STATNIHRANICE EJ HRANICE OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOSTI BHRANICE OBCE D HRANICE KATASTRALNICH UZEMI I Kl loznacenfosce a >76 NAzEV KATASTRALNIHO OZEMI HUSTOTA OBYV.I KM 2 STRANA 85

86 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 VI. 3. SiDELNi STRUKTURA A VZTAHY V UZEMi LEGENDA c=j STATNi HR ANICE HRANICE OBCE S ROZSiRENOU P0SOBNOSTi SiDLA > 1000 OB YVATEL SiDLA OBYVATEL POLOMER KRUHU ZNAZORNUJiCi PRiSLUSNOU VELIKOST SiDLA (POLU) OSiDLENi SiDLA OBYVATEL SiDLA OBYVATEL SiDLA OBYVA TEL SIDLA OBYVATEL SIDLA > OBYVATEL UZEMNi VZTAHY MEZI BLiZKYMI POLY OSIDLENI A RESENYM UZEMIM STRANA 86

87 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 # 1 1biti N4;1 i;i r4=r 1;11!.1f $it.i;J.f.j.iijlr43M HEAMANDVICE Vl.4. POKRYTi UZEMi UZEMNE PLANOVACi DOKUMENTACI LEGENDA c=j STATNI HRANICE HRANICE OBCE S ROZSIRENOU P0SOBNOSTI HRANICE OBCE HRANICE KATASTRALNICHUZEMI I K ov I OZNACENI OBCE NAzEV KATASTRALNiHO UZEMi c=j OBEC BEZ SCHVALENEHO UZEMNIHO PLANU c=j UZEMNi PLAN SCHVALEN PRED ROKEM 1998 (JE STARSi JAK 10 LET) c=j UZEMNI PLAN SCHVALEN DO ROKU 1998 (NENI STARS! JAK 10 LET) UZEMtlllPLAN VYDAN ZA UCINNOSTI zak.c.183/2006 SB. VE ZN NI L j POZDEJSICHZMEN STRANA 87

88 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C QeJ.J3i!oliQ;Jei;{et.i:fe);Ji).]g4u Vl.5.1. SOUDRZNOST OBYVATEL UZEMi - SOCIODEMOGRAFICKE PODMiNKY ZMENA POCTU BYDLiCiCH OBYVATEL V 0 /o (R ) LEGENDA c=j STATNI HRANICE HRANICE OBCE S ROZSIRENOU PLJSOBNOSTi E=:J HRANICE OBCE I vi OZNACENiOBCE c=j RLJST >= 1 % c=j STAGNACE 1% --1% c=j SLABY POKLES > -1% - < -3% c=j POKLES > -3% - < -10% c=j vyrazny POKLES > -10% STRANA 88

89 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C i*i.ij$;i i# h=t.l;iij.];f4114m! it.j;f.f4fl!jilr44f'ill IEAiw lcmce Vl.5.2. SOUDRZNOST OBYVATEL UZEMi - SOCIODEMOGRAFICKE PODMiNKY -INDEX STARiOBYVATEL (R.2009) ( 0 /o podil poctu obyvatel nad 65 let a deti0-14 let) LEGENDA c=j STATNIHRANICE EJHRANICE OBCE S ROZSIRENOU P0SOBNOSTI E=:J HRANICE OBCE I K.V I OZNACENIOBCE c=j INDEX STARi <= 0,9 c=j INDEX STARI 0,9-0,97 c=j INDEXSTARi0,97-1,03 c=j INDEX STARI1,03-1,1 c=j INDEX STAR! >=1,1 STRANA 89

90 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 PODKLADY PRO ROZBOR UDRZITELNEHO ROZVOJE UZEMi Vl.6.1. SOUDRZNOST OBYVATEL UZEMi - BYDLENi INTENZITA NOVE BYTOVE vystavby V LETECH (prumerny pocet bytu /1ooo obyv./rok) LEGENDA c=j STATNI HRANICE HRANICE OBCE S ROZSIRENOU P0SOBNOSTI E::3 HRANICE OBCE I KR V I OZNACENIOBCE c=j >=3 c=j 2,5-3 c=j 2-2,5 c=j 1,5-2 < 1,5 STRANA 90

91 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C Y1M flq i i.t.fa:f.];ill.1 ;iaii4ii4:t.i;i t.w illira4 &II HE MANOVICE Vl.6.2. SOUDRZNOST OBYVATEL UZEMi - BYDLENi PODiL BYT0 V RODINNYCH DOMECH V R.2001 LEGENDA 0 STATNI HRANICE lhranice OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOSTI BHRANICE OBCE I Kttv loznacenfobce 0>=90% % % % <20% STRANA 91

92 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV -AKTUALIZACE C.2 _J 4 i itj! i N44 14 *4=i ijii.iihii@m I@i!.IQ.t;fl.!IJir4@611 IEAiw lcmce Vl.7.1. HOSPODARSKE PODMiNKY MiRA NEZAMESTNANOSTI ( V 0 /o k ) LEGENDA c=j STATNIHRANICE HRANICE OBCE S ROZSIRENOU P0SOBNOSTI E=:J HRANICE OBCE I Kttv l oznaceniobce c=j <4% c=j 4-7% c=j 7-10 % c=j % c=j >=20% STRANA 92

93 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV -AKTUALIZACE C ij N4,t.i;i ta=r 1;IIJ.1 ;#AII4II 4:t.j;i fi iljlta4&ii tdman ovlce Vl.7.2. HOSPODARSKE PODMiNKY PODiL ZAMESTNANYCH V PRIMARNiM SEKTORU (zemedelstvi,lesnictvi, rybolov) LEGENDA 0 STATNIHRANICE IHRANICE OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOSTI El HRANICE OBCE I Kttv l oznageniobce 0<=3% 03-8% 08-14% % 0>20% STRANA 93

94 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 g.].]ijij.ijij:jei:l fa:fel;ji).];fau i iiji[ei:lef..w JJjlrA &!I Vl.7.3. HOSPODARSKE PODMiNKY - PODiL OBYVATEL NAD 14 LET S VYSOKOSKOLSKYM VZDELANiM (R.2001) LEGENDA 0 STATNIHRANICE EJHRANICE OBCE S ROZSIRENOU PUSOBNOSTi ElHRANICE OBCE I K..v loznaceniobce 0>10% 08-10% 06-8% 04-6% - <;:;4% STRANA 94

95 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNiOBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C Y1M flq i i.t.fa:f.];ill.1 ;iaii4ii4:t.i;i t.w illira4 &II HERM ANovlcE Vl.8. REKREACE - INTENZITA DRUHEHO BYDLENi(R.2007 (o/o podil poctu jednotek druheho bydleni k poctu trvale obydlenych bytu) LEGENDA D STATNIHRANICE EJHRANICE OBCE S ROZSIRENOU PUSOBNOSTi ElHRANICE OBCE I K..v loznaceniobce 0<10% D10-20% D20-50% D50-100% >;:;; 100% STRANA 95

96 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C fmi N4;l i;l f4=f 1;111.1;PAII@M I@it.i;l f4*l Jlilr4@ 1 t ll JIN0Rc:HOVVESLEZSKU JINDICHOV HE AN OVICE Vl.9.1. zasobovani PITNOU VODOU LEGENDA DSTATNIHRANICE 8 HRANICE OBCE S ROZS[RENOU P0SOBNOST[ BHRANICE OBCE DHRANICE KATASTRALNiCH UZEMi I - loznacenfosce IKRI.sNELOUCKvl NAzEV KATASTRALNiHO OZEMiDKATASTRALNi OZEMiBEZ VEREJNEHO VODOVODU DKATASTRALNiUZEMis LOKALNfM VEREJNYM VODOVODEM KATA TRALNi 0Z.Et\!li,4\SOI}OVANE ZE SKUPINOVEHO VODOVODU, KTERY SE NACHAZI V UZEMI ORP KRNOV D KATA TRALNIUZEMIzASOBOVANZE SK,UI?INOYEHO VODOVODU, KTERY PROPOJUJE IOBCE MIMO RESENE UZEMI ORP KRNOV STRANA 96

97 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C fmi N4;l i;l f4=f 1;111.1;PAII@M I@it.i;l f4*l Jlilr4@ 1 t ll HffiMANOVICE Vl.9.2. OBCE SE SOUSTAVNOU KANALIZACi ACOV LEGENDA DSTATNIHRANICE 8HRANICE OBCE S ROZSIRENOU P0SOBNOST[ BHRANICE OBCE DHRANICE KATASTRALNiCH UZEMi I - loznacenfosce IKRI.sNELOUCKvl NAzEV KATASTRALNIHO UZEMI DoscE (CASTI oscf) SE sousravnou KANALIZACIA cov STRANA 97

98 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C fmi N4;l i;l f4=f 1;111.1;PAII@M I@it.i;l f4*l Jlilr4@ 1 t ll HE AN OVICE Vl.9.3. zasobovani PLYNEM LEGENDA DSTATNIHRANICE BHRANICE OBCE s ROZSfRENOU POSOBNOST[ BHRANICE OBCE I Kl loznagenfobce DOBCE NAPOJENE NA PLYN STRANA 98

99 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 4 ' '"*! N44 14 t4=t.1 1!.1iJ.A :f.J4 tm ililt431'1'' HffiMANOVICE Ḻ Vl.10.1 KVALITA DOPRAVNiHO NAPOJENi - ZELEZNICE LEGENDA DSTATNIHRANICE 8 HRANICE OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOST[ B HRANICE OBCE DHRANICE KATASTRALNiCH UZEMi I ov I OZNAGENiOBCE IKRAsNELOUCKvl NAzEV KATASTRALNiHO OZEMI OBCE, SZJ1STAVeNYM UZEMiM V KONTAKTU S TRATi CELOSTATNIHO VYZNAMU II OBCE, S STAV NYM UZEMIM V KONTAKTU S TRATI j REGIONALNIHO VYZNAMU STRANA 99

100 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV- AKTUALIZACE C.2 4 ' '"*! N44 14 t4=t.1 1!.1iJ.A :f.J4 tm ililt431'1'' HrnMA NOVICE Vl KVALITA DOPRAVNiHO NAPOJENi - SILNICE LEGENDA DSTATNIHRANICE 8 HRANICE OBCE S ROZSIRENOU POSOBNOST[ B HRANICE OBCE DHRANICE KATASTRALNiCH UZEMi I ov I OZNAGENiOBCE IKRAsNELOUCKvl NAzEV KATASTRALNiHO OZEMI - OBCE, SE ZASTAVENYM UZEMiM V KONTAKTU SE SILNICiI.TRiDY DOBCE, SE ZASTAVENYM UZEMiM v KONTAKTU SE SILNICiII.TRiDY DOBCE, SE ZASTAVENYM UZEMIM v KONTAKTU SE SILNICiIII.TRiDY STRANA 100

101 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV -AKTUALIZACE C.2 4 i itj! i N44 14 *4=i ijii.iihii@m I@i!.IQ.t;fl.!IJir4@611 _J / Vl.11. HORNINOVE PROSTREDi A GEOLOGIE -LOZISKA NEROSTNYCH SUROVIN LEGENDA Chranima loziskova uzemi =] Dobyvaci prostory tezene Dobyvaci prostory netezene Loziska a progn6znizdroje [J [J [J [J B- vyhradni loziska 1>- nev} h radni loziska N- nebi lnncova mi loiiska P- progn 6zni zdroje schv:ilen e r Q- osta tn [ prognoz n i zd ro je [J 1::5 R- prog. zd r. sch llcne (stavcb. sur.) U- loziska ytczen:i V- neperspekti v ni oblas ti a vyskyty Z- zru cn ll lobska a prog. zdrojc Loziska tezena 0 Plochy dotcene tezbou (die evidence CGS- Geofondu ) STRANA 101

102 UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV -AKTUALIZACE C ij N4,t.i;i ta=r 1;IIJ.1;#AII4I I4:t.j;i fi iljlta4&ii SrAVI..OVICE :LEZSKE PAVLOVICt HL INKA JINDRICHOV 16' 71 OSOB LAHA J'NDAICHOVVESLEZSKU HERMANOVICE RUSIN RUSIN 41 VfNO 41 "u:srociillce- M(:STO ALBRECHTICE PEUi MOVY Vl STARE ZATEZE UZEMi A KONTAMINOVANE PLOCHY LEGENDA DSTATNIHRANICE IHRANICE OBCE S ROZSfRENOU POSOBNOST[ I I HRANICE OBCE DHRANICE KATASTRALN[ I KR v loznaceniobce I KRAsNELOUCI<Y I NAzEV KATASTRALNfHO UZEMf KRIO/-HORN1PR OMEs11 2'! KRNOV ElSTARA zati:z V UZEMIS OZNACENIM r--:--l OBJEKTY NEBO ZARIZENIZARAzENE DO SK. A NEBO B S UMISTi:NYMI NEBEZPECNYMI latkami OPAVSKEPI'EDY sn STRANA 102

103 4 1 13fmi N4;l i;l f4=f 1;111.1;PAII@M I@it.i;l f4*l Jlilr4@ 1t ll UZEMNE ANALYTICKE PODKLADY PRO SPRAVNi OBVOD MESTSKEHO URADU KRNOV - AKTUALIZACE C Vl CISTOTA VODNiCH TOKO LEGENDA D STATNIHRANICE ElHRANICE OBCE S ROZS[RENOU P0SOBNOST[ B I HRANICEOBCE Kttv loznagenfobce B l POVODI VODNICH TOKO POTENCIONALNE NEVYHOVUJICIKVALITY B vodnitoky STRANA 103

104 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.2 STRANA 104

105 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.2 STRANA 105

106 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.2 STRANA 106

107 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.2 STRANA 107

108 ÚZEMNĚANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.2 STRANA 108