Materiály k přednáškám Základy fytopatologie. Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci

Transkript

1 Materiály k přednáškám Základy fytopatologie Verze LS 2011/12, předmět BOT/ZFP Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci byly inovovány v rámci projektu: Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

2 CHOROBY LESNÍCH A OKRASNÝCH DŘEVIN 2012 M. Sedlářová

3 VIRÓZY A FYTOPLAZMÓZY neléčitelné degenerativní změny r. orgánů přenos: savými škůdci, infikovaným materiálem i nástroji, nejčastěji při množení (rouby, očka, podnože, řízky) Růstová nesouměrnost smrku Žloutenková zakrslost smrku Rzivost borovice rezavění jehlic Pinus sylvestris

4 BAKTERIÓZY

5 BAKTERIÓZY barevné skvrny, kresby, nádory, hniloby, odumírání různých částí přenos: dotykem (hmyzem a množením rostlin) Bakteriální listová skvrnitost Xanthomonas campestris X. c. pv. hederae břečťan velmi rychle se zvětšující hnědočerné skvrny s olejovitě průsvitným okrajem, na výhonech praskliny a květákovité nádorky X. c. pv. malvacearum ibišek, bavlník X. c. pv. fici fíkus X. c. pv. musacearum banánovník

6 BAKTERIÓZY Nádorovitost Agrobacterium tumefaciens zduřeniny až velké rakovinné nádory na kořenech a krčku, které dřevnatí; kořeny odumírají; napadá listnáče i jehličnany

7 BAKTERIÓZY Bakteriální květní spála a nekróza Pseudomonas syringae šeřík: květy černají a odumírají, dírkovitost listů na plodech zahnívající tmavé, vkleslé a protažené skvrnky zlatice: hnědé skvrny, později listy a řapíky hnědnou a zasychají dřišťál: hnědofialové skvrny na listech gumóza kmene

8 BAKTERIÓZY Spála růžovitých Erwinia amylovora větve hákovitě zakřivené, vadnutí a usychání výhonů, větví, listy vypadají jako popálené skalník (Cotoneaster), hloh (Crataegus), růže (Rosa).. karanténní choroba povinnost ohlášení

9 MYKÓZY

10 MYKÓZY veliké škody na rostlinách a jejich plodech zejména v hustých porostech, ve výsevech a množírnách, ve vlhkém prostředí a skladovacích prostorách přenos: sporami (nejčastěji anemochorie; ale i vektory nebo koř. srůsty) Jako první podléhají rostliny oslabené špatnou výživou nebo škůdci a dřeviny rostoucí na nevhodném stanovišti

11 MYKÓZY Padání semenáčků houby rodů Pythium, Fusarium Choroby kořenů nádory Plasmodiophora alni

12 MYKÓZY CHOROBY LISTŮ A JEHLIČÍ Padlí chlorotické skvrny na listech, později bílý povlak s tmavými kleistothecii Padlí dubové Microsphaera alphitoides; dub Padlí lískové -Phyllactinia guttata; bílý povlak jen na spodní straně listů; buk, líska, jasan, olše, habr, jilm, hloh

13 MYKÓZY Padlí javorové Sawadaea (Uncinula) bicornis; javor klen, babyka S. tulasnei; javor mléč Podosphaera pannosa; růže Microsphaera berberidis; dřišťál, mahónie Microsphaera vanbrutiana; bez hroznatý Uncinula adunca; topoly, vrby

14 Padlí pěnišníků / azalek Erysiphe (Microsphaera) azaleae na Rhododendron spp.

15 Rzi listnáčů -na lesních dřevinách hlavně druhy rodu Melampsora většinou dvoubytné rzi, přechází z jedné dřeviny na druhou nebo z bylin na dřeviny (aecidiové stadium modřín x uredo- a teliospory na osikách, vrbách, topolech; borovice x osiky; nebo byliny x topoly, vrby) Melampsoridium betulinum modřín x břízy Puccinia graminis dřišťál x obilniny Puccinia coronata krušina, řešetlák x oves Phragmidium mucronatum; růže (P. bulbosum; maliník, ostružiník P. fragariae; jahoda, mochna)

16 Rzi jehličnanů Cronartium ribicola = rez vejmutovková; dvoubytná rez aecidiové stadium na borovici vejmutovce, uredo- a teliospory na rodu Ribes; na bázi kmene a větví borovic propadlé nekrózy s výronem pryskyřice + oranžově žluté aecidie Gymnosporangium spp. -dvoubytné rzi - střídání hostitelů: Malus, Sorbus, Pirus x jalovec (Juniperus) -žlutohnědé vřetenovité zduřeniny na větvích a kmeni jalovců, za vlhka nabobtnávají Coleosporium, dvoubytné rzi, spermogonia (oranžové skvrny) a aecie (puchýřky) na živých jehlicích borovic, uredo- a teliospory na bylinách

17 Sypavky opadávání jehličí choroba způsobená houbami rodu Lophodermium (L. pinastri - sypavka borová; L. abietis -smrky) nejprve skvrnitost jehličí, pak hnědnutí, usychání uschlé rezavé jehlice hromadně opadávají; na jehlicích černé plodničky (za sucha uzavřené, za vlhka otevřené) Cyclaneusma minus -na borovici mramorové žloutnutí

18 Černě hnědé až černé povlaky na listech nebo jehličí zmenšují asimilační plochu; vřeckaté nebo nedokonalé houby; většinou žijí saprotrofně na výměšcích mšic nebo červců, kterými jsou listy pokryty Listové skvrnitosti druhy rodů Mycosphaerella, Cercospora, Venturia, Ramularia, Gnomonia, Rhytisma, Marssonina, Septoria, Taphrina Černá skvrnitost listů Rhytisma acerinum javor Rhytisma salicinum vrba nejprve žluté skvrny, pak lesklé černé dehtové skvrny

19 Tracheomykózy mycelium hub roste v cévách a ucpává je produkce toxinů hostitel vadne a hyne Původci: Fusarium spp. Ophiostoma (novo-)ulmi Verticillium albo-atrum hnědé zbarvení CS

20 Grafióza jilmů = holandská nemoc jilmů Ophiostoma novo-ulmi = Ceratocystis ulmi, anam. Graphium ulmi -Holandsko 1921 ucpání cév, vadnutí, žloutnutí a odumírání výhonů na jaře Formy: 1/ stromy pomalu odumírají (usychají po mnoho let) 2/ strom náhle uschne uprostřed vegetace (listy vadnou, schnou ale mrtvé listí hned neopadává) na příčném řezu nemocnou větví nebo kmenem skvrnitost dřeva kroužky drobných hnědých až černých teček, uspořádaných podél jednoho nebo několika letokruhů; Vektory: kůrovci rodu Scolytus (bělokaz), kteří zanášejí do svých chodbiček konidie houby Perithecium Konidie z odumírajícího dřeva vznik v koremiích, lepkavé, rozšiřují brouci Konidie z CS živého stromu, roznášeny transpiračním proudem

21 Náhlé odumírání dubů Phytophthora ramorum Kalifornie sudden oak death popsán původce -převládající párovací typ v populacích: Evropa A1, Amerika A2 -xylém -spála, odumírání dřevin -široký hostitelský okruh, karanténní ch. Acer macrophyllum Aesculus californica Camellia spp. Castanea sativa Fagus sylvatica Pseudotsuga menziesii Quercus spp. Rhododendron spp. svýjimkou R. simsii Sequoia sempervirens Vaccinium vitis-idaea Vaccinium ovatum Viburnum spp.

22 Šíření i dalších zástupců fytoftor, způsobující odumírání rostlin např. Phytophthora cactorum

23 CHOROBY DŘEVNÍCH ČÁSTÍ Zasychání větévek a slabých kmínků Valsa spp. houba způsobuje usychání větví a odumírání mladých stromků; napadá listnáče Nectria cinnabarina (rážovka rumělková) tel. Tubercularia vulgaris a Nectria coccinea nekróza kůry na větvích a kmeni, vadnutí a odumírání větví, vzimě na kůře červené plodničky velikosti špendlíkové hlavičky; napadá listnáče

24 CHOROBY DŘEVNÍCH ČÁSTÍ Narušení rovnováhy fytohormonů Čarověníky kvasinkové houby rodu Taphrina T. betulina (břízy) T. carpini (habr) T. epiphylla (olše) -kulovitě nahloučené větve, -listy drobné -naspodu vrstva vřecek některé rzi

25 CHOROBY DŘEVNÍCH ČÁSTÍ Narušení rovnováhy fytohormonů Nádory na větvích a kmenech uzavřené rakoviny rakovinné rány uzavřené lýkem a živou kůrou, která bývá popraskaná - rakovina listnáčů způsobená Nectria galligena, N. ditissima - nádory na břízách a jiných listnáčích - Inonotus = rezavec - rakovina jedlí - rez jedlová - Laurobasidium lauri na Laurus azorica (vavřín kanárský)

26 CHOROBY DŘEVNÍCH ČÁSTÍ Narušení rovnováhy fytohormonů Nádory na větvích a kmenech otevřené rakoviny houba periodicky napadá hojivé pletivo, takže část tohoto pletiva odumře; uvnitř nádoru vzniká obnažené dřevo obklopené vrstvami mrtvých pletiv a odumřelou popraskanou kůrou -rakovina modřínů způsobená brvenkou modřínovou (viz další slide) -Cytospora smrk, jiné dřeviny, i ovocnany -Septoria vrby, topoly

27 Otevřená rakovina modřínu Trichoscyphella (Lachnelulla) wilkomii

28 Postupná rakovina borovic Původce Fusarium circinatum (teleomorfa Gibberella circinata)

29 HNILOBY DŘEVA = POŠKOZENÍ DŘEVA ŽIVÝCH STROMŮ HOUBAMI Původci: dřevokazné houby - Basidiomycetes (Polyporales, Aphyllophorales), méně Ascomycetes (Pyrenomycetes Hypocreales, Xylariales) činností mycelia dřevokazných hub dochází k rozkladu dřevní hmoty, tj. hnilobě významná součást ligninolytického i celulolytického aparátu hub je peroxid vodíku produkovaný řadou enzymů (oxidáz) PODLE MÍSTA VZNIKU: kořenové hniloby nákaza poškozených nebo zdravých kořenů houbou, která vniká často i do kmene a způsobuje jeho vyhnívání (kořenové hniloby např. václavka = Armillaria, kořenovník vrstevnatý = Heterobasidion annosum) kmenové hniloby postihuje hlavně starší stromy, nákaza proniká do kmene pahýly po odumřelých a opadaných silnějších větvích v korunách (např. troudnatec kopytovitý = Fomes fomentarius, ohňovec = Phellinus spp.) ranové hniloby -nákaza začíná od poškozeného místa (těžbou, zvěří, mrazem) na kmeni, kořenových nábězích

30 PODLE ZABARVENÍ DŘEVA: červenohnědá nebo hnědá hniloba destrukční rozklad: celulózovorní houby rozklad jen celulózní složky dřeva (celulóza + hemicelulóza) dřevo tmavne uvolňovaným ligninem (červenohnědá nebo hnědá barva), vznikají trhlinky, ubývá na hmotnosti i objemu, je křehké, lámavé, kostkovitě praská (kostkovitý rozklad dřeva) např. sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus); hnědá; listnáče březovník obecný (Piptoporus betulinus) červenohnědá hniloba; bříza troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) hnědá kostková hniloba; jehličnany (smrk) i listnáče (bříza, buk, dub, javor)

31 červenohnědá nebo hnědá hniloba pokračování: kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus); červená hniloba; kořeny jehličnanů trámovka (Gloeophyllum); hnědá hniloba; jehličnany pstřeň dubový (Fistulina hepatica); hnědá hniloba; V jižní Evropě se hojně vyskytuje na kaštanovníku setém bělochoroš hořký (Postia stiptica); hnědá hniloba; jehličnany hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii); hnědá hniloba; jehličnany

32 bílá hniloba korozivní rozklad: lignivorní houby - kromě celulózní složky dřeva rozkládají i lignin poškozené dřevo má světlou barvu (bílá) a je vláknité, ztrácí na objemu (ne hmotnosti); enzymatický aparát těchto hub obsahuje kromě polysacharas a oligosacharas (které jsou i u celulózovorních hub) i polyfenoloxidasy, které umožňují štěpit lignin např. outkovka pestrá (Trametes versicolor);listnáče troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius); bříza, buk václavka obecná (Armillaria mellea), Armillaria ostoyae; bílá hniloba kořenů a dřeva kmene, pod kůrou bílá houbová vlákna nebo černohnědé provazce rhizomorfy; jehličnany choroš šupinatý (Polyporus squamosus); listnáče trsnatec obrovský (Meripilus giganteus); listnáče lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum); listnáče, občas jehličnany ohňovec obecný (Phellinus ignarius); listnáče rezavec (Inonotus); listnáče

33 voštinová hniloba: rozklad začíná v jarním dřevě letokruhu v podobě malých dvůrků (dutinek) např. kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum); jehličnany ohňovec (Phellinus) měkká hniloba: krozkladu dochází za velmi teplého a vlhkého období zapaření dřeva rozkládá se celulóza i hemicelulóza, lignin jen málo narušený vpřírodě na uschlých opadaných větvích nebo mrtvých větvích listnáčů v korunách stromů Původci nedokonalé a vřeckaté houby -tvrdohouby z čeledi Xylariaceae: dřevomor (Hypoxylon) spálenka skořepatá (Ustulina deusta) korovitka (Diatrype) dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) Nepravé jádro

34 Literatura: Příhoda, A.: Lesnická fytopatologie. SZN, Praha, 1959 Böhmer B., Wohanka W.: Atlas chorob a škůdců okrasných rostlin, ovoce zeleniny. Brázda, Praha, 2003 Černý A.: Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha, 1989 Hartman G., Niehaus F., Butin H.: Atlas poškození lesních dřevin. Brázda, Praha, 2001 Niehaus F., Butin H., Böhmer B.: Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. Brázda, Praha, 1998 Tomiczek C., Cech T., Krehan H., Perny B., Hluchý M.: Atlas chorob škůdců okrasných dřevin. Biocont Laboratory, Brno, 2005 Valášková E. (Ed.): Choroby a škůdci okrasných rostlin. SZN, Praha 1976 Veser J.: Choroby a škůdci rostlin. Brázda, Praha, NEW DISEASE REPORTS a a