Praxe: Arboretum Písek. Arboretum Písek

Transkript

1 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Arboretum Písek Arboretum Písek Budováno od roku 1913 Vým ra cca 3 ha Cca 350 taxon Vyšší odborná škola lesnická a St ední lesnická škola Písek

2 Pomník zakladatel m Informa ní systém v arboretu

3 Pr hledy Nové výsadby

4 V arboretu jsou domácí druhy nap. Jablo lesní - Malus sylvestris Ale také vzácné druhy nap. Postop ák cizí - Comptonia peregrina

5 Voliéra pro dravce Hotel pro hmyz

6 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Lib jovicko Vyhláškou. 208/1996 Sb. je prohlášeno Lib jovicko Lomecko za památkovou zónu Osou je ty adá alej Na ose je n kolik významných staveb

7 Umíst ní jednotlivých významných prvk a jejich propojení Alej

8 Za átek aleje u lázní ty adá alej

9 Na druhou stranu osa aleje dále pokra uje na kostel ve Vod anech Lázn

10 Budova bývalých lázní Areál lázní

11 Kaple sv. Má í Magdaleny Kaple byla založena v letech

12 Kaple vznikla u pramene Výhled na Vod any

13 Nová výsadba u polní cesty Lib jovice nový zámek

14 Nový zámek v Lib jovicích Pohled z parku

15 Park je poni en inností armády ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ

16 Hospodá ský dv r u zámku Lib jovice Pohled na dv r u zámku

17 Nádvo í Pokra ování aleje

18 Alej pokra uje i za zámkem v Lib jovicích Dalším místem na ose je areál v Lomci

19 Alej je v další ásti zarostlá Lib jovice starý zámek

20 P vodní tzv. Starý zámek v Lib jovicích Renesan ní zámek vznikl p estavbou tvrze

21 Kostel Vod any Pomyslným jedním koncem osy je kostel ve Vod anech

22 Kostel Netolice Druhým koncem osy je kostel v Netolicích

23 Lomec poutní místo Budova kostela v Lomci

24 Bývalý zámek v Lomci

25 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Novohradsko Zámecký park

26 Na míst parku byla od konce 16. st. panská zahrada Na za átku 18. st. provedeny barokní úpravy Koncem 18. st. p em n n na anglický park Pohled na zámek

27 Pohled na zámek z parku Pr hled parkem

28 Detaily pr hledu P estav ný zámecký skleník

29 Kašna Rybník v parku

30 Ostrov v rybníce Hv zdice cest v parku

31 Bývalý vodopád Výjezd z parku do okolní krajiny

32 Ter ino údolí Ter ino údolí nebo též Terezino údolí, p vodn Krásné údolí Název podle hrab nky Terezie Buquoyové Založeno v polovin 18. st. P vodn m l park cca 69 ha Sou asná rozloha cca 138 ha Národní p írodní památka

33 Vstupní brána Pr hled u vstupní brány

34 Jez a za átek náhonu Hamr

35 Lázni ky Vlastní budova lázní

36 Bývalý Modrý d m Budova byla zni ena povodní

37 Vodopád Voda je do vodopádu p ivád na um lým korytem

38 Pr hled v parku Švýcarský d m

39 ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Ostrov na Ž árském rybníce

40 Na ostrov byl d íve vybudován park Aleje

41 Kolem Nových Hrad je krajina len na alejemi Klášter v Nových Hradech

42 V Nových Hradech je také klášter Klášterní zahrada

43 Hrad v Nových Hradech P vodní sídlo bylo na hrad na skalním ostrohu

44 Zbytky hradeb Kostel v Dobré Vod

45 V dálkových pohledech zaujme kostel v Dobré Vod Detail kostela

46 Žofínský prales Žofínský prales je chrán n již od roku 1838

47 Hojnovodský prales Od roku 1838 je chrán n také Hojnovodský prales

48 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park ervený Dv r 1591 z ízení dvora ervený Dv r 1598 z ízení bažantnice 1672 vybudování zámku 60. léta 18. st. vybudování barokní zahrady 40. léta 19. st. p ebudování na p írodn krajiná ský park

49 Zámek Hospodá ský dv r

50 Pohled na zámek z parku Bývalá budova k chovu bažant

51 Pohled na Bažantnici Um lý pahorek Schneckenberg a Rusali nino jezírko

52 Skupiny d evin v travnatých plochách V louce jsou skupiny d evin a solitéry

53 Pohled na lu ní porosty Hlavní pr hled

54 Domek hlída e parku Obelisk

55 Vodní kanál Zámecký rybník s vodotryskem

56 Vyúst ní zatrubn ného potoka

57 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park Kratochvíle P vodn dv r Zámek Kratochvíle Zámek vybudován Podle italských vil Kolem vybudována vodní plocha a renesan ní zahrada

58 Brána do areálu Budova zámku

59 Vodní plocha kolem zámku Zámek vypadá jako dvojvila

60 Bylinková zahrádka Pravidelná úprava na ostrov u zámku

61 Tvarované nízké ploty a kv tiny Detail

62 ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Okolí parku

63 Okolní krajina s alejemi Stoka Kr ínka

64 Zbytky vodního kanálu Kr ínka, který p ivád l vodu k zámku Linie vodního kanálu

65 Petr v Dv r P vodn renesan ní Petr v dv r nedaleko Kratochvíle

66 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park u Schwarzenberské hrobky Schwarzenberská hrobka byla vybudována v letech Okolí upraveno jako p írodn krajiná ský park

67 Schwarzenberská hrobka Pr hled od vchodu do hrobky

68 Živé ploty ohrani ují cestu kolem hrobky V parku se st ídají skupiny d evin s lu ními porosty

69 Pohled na vegetaci kolem rybníka Sv t a skupiny d evin Solitérní strom v louce

70 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Zámecká zahrada v eském Krumlov Barokní zahrada byla založena v 17. století Plocha tém 11 ha

71 Zámek v eském Krumlov Spojovací chodba do zámecké zahrady

72 Bývalá jízdárna Pravidelné úpravy v dolní ásti parku

73 Hlavní osa parku Rekonstrukce rokokových úprav

74 Kaskádová fontána Terasa odd lující dolní a horní ást zahrady

75 Pravidelné úpravy v tzv. Horní zahrad St íhané živé ploty

76 Letohrádek Bellárie Otá ivé hledišt

77 Otá ivé hledišt je umíst né p ímo na ose parku Hudební pavilon

78 Zbytky terénních úprav Bývalá nádrž

79 Park je ukon en rybníkem Oranžerie u zámecké zahrady

80 ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ M sto eský Krumlov

81 Pohled na m sto K ížová hora

82 Poutní místo na K ížové ho e Pohled na kapli

83 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Rybník Rožmberk Rybník Rožmberk Postaven Vodní plocha cca 490 ha

84 P vodní vypoušt cí za ízení Vypoušt cí za ízení rybníka

85 Detail Informa ní panel o povodních 2002

86 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Organosoly Organozem

87 Definice organosol Organosoly jsou p dy s holorganickými, hlavn rašelinnými horizonty o mocnosti v tší než 50 cm V p ípad, že se p dní profil vyvíjí nad pevnou skálou bez p ítomnosti dalších substrát, jsou za organosoly považovány i p dy s mocností holorganického nebo rašelinného horizontu v tší než 10 cm Definice organozem P dy charakterizované mocným holorganickým horizontem ozna ovaným T, který má mocnost v tší než 50 cm Organozem, která se vyvíjí nad pevnou skálou musí mít mocnost holorganického horizontu v tší než 10 cm a je ozna ována jako organozem litická

88 Subtypy organozemí Taxonomický klasifika ní systém rozeznává celkem 7 subtyp organozem Organozem fibrická (ORf) Organozem mesická (ORm) Organozem saprická (ORs) Organozem humolitová (ORh) Organozem sulfidická (OR) Organozem glejová (ORq Organozem litická (ORt) Vývoj organozemí Organozem vrchovištní Vyvíjí se na lokalitách ovlivn ných vysokou hladinou podzemní vody, ve vyšších nadmo ských výškách za nep íznivých klimatických a edafických podmínek (oligotrofní prost edí = chudé živinami) Organozem p echodová Vytvá í p echody mezi vrchovištním a slatinným prost edím Organozem slatinná Vyvíjí se na lokalitách ovlivn ných vysokou hladinou podzemní vody, v nižších nadmo ských výškách za p íznivých klimatických a edafických podmínek (prost edí bohaté živinami)

89 RašeliništĢ Struktura rašeliny

90 P dní profil organozem a p irozené stanovišt na organozemi

91 Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Branná t žba a zpracování rašeliny Prohlídka t žebních ploch rašeliny u vesnice Branná T žbu a zpracování zde realizuje firma Rašelina a.s. - závod Branná

92 T žební plocha Rašeliník

93 P dní profil na rašeliništi Odvod ovací kanály v rašeliništi

94 Detail kanálu Rašelina je na povrchu vyschlá, ale kousek pod povrchem je ješt vlhká

95 Hromady vyt žené rašeliny k vyschnutí Rašeliništ je r zn hluboké. Místy je vyt ženo až na písek.

96 Hromady rašeliny ke zpracování Zpracovatelský závod

97 Hotové substráty Probíhající rekultivace

98 Vzd láním blíže k jiho eské krajin Praxe areál golfového h išt Hluboká nad Vltavou Golfové h išt Hluboká nad Vltavou nachází se v historicky doložené krajinné úprav z 18. století dlouhov ké duby jsou odhadovány na stá í i n kolika století sou asnost p írodn krajiná ská oblast s historicky chrán nými prvky a stromy výskyt vzácných živo ich

99 Tesa ík obrovský - (Cerambyx y cerdo) Vzácný druh chrán ný zákonem podle vyhlášky. 395/1992 Sb. Dosp lec jeden z nejv tších tohoto druhu u nás délka t la mm otvory v k e strom o rozm rech 13 x 26 mm výletové otvory Obr:1 Tesa ík obrovský - (Cerambyx y cerdo) Larva tesa íka ke svému vývoji pot ebuje nejmén stoleté d evo dub dovede poškodit trvale i silné a zdravé jedince dubu larva dlouhá až 10 cm vývoj 3 5 let Napadá hlavn duby, mén jilmy, jasany, o ešáky Obr: 2

100 Kovolesklec gama - Autographa gamma = M ra gama až 3 generace do roka vají ka kladena na spodní stranu list housenky kv ten srpen, zá í jaro pí alkovitý pohyb škodí požerky a stá ením list na okrasných d evinách Obr: 3 Kovolesklec gama - Autographa gamma p ezimují všechna vývojová stádia ochrana p i velkém napadení mechanická odstran ni napadené ásti Obr: 4

101 Krtek obecný Talpa europaea - krtiny hlavn jaro, podzim - znehodnocení trávník - Ochrana akustické plaši e - Obr: 5 D evokazné houby Troudnatec kopinatý Fomes fomentarius P íznaky: na kmeni nápadné, víceleté plodnice, z po átku polokruhovité, šedobílé, pozd ji starší plodnice tvar na kopytovitý a šedo erný, rozklad d eva je rychlý Obr: 6

102 D evokazné houby Troudnatec pásovaný Fomitopsis pinicola Obr: 7 D evokazné houby Hlíva úst i ná Pleurotus ostreatus jedlá výborná Obr: 8

103 D evokazné houby Choroš šupinatý Polyporus squamosus saprofyt na odum elých kmenech Obr: 9 Choroby Rez rodu Melanospora napadá listy strom vrby Post ik fungicidy Obr: 10

104 Choroby Rez vejmutovková Cronartium flaccidum dvoubytná rez za vegetace napadá listy nej ast ji erného rybízu v dob vegeta ního klidu napadá p tijehli né borovice, nej ast ji borovici vejmutovku Obr. 11, 12 Choroby Padlí dubové - Erysiphe alphitoides výskyt za teplých a hodn vlhkých dní napadá listy i v tvi ky, p ezimuje ve spadaném listí v p írodních podmínkách p i výskytu v podzimních v p írodních podmínkách p i výskytu v podzimních m sících p ispívá padlí k p íprav rostlin na ukon ení jejich vegeta ního cyklu, Obr: 13

105 Choroby Erysiphaceae padlí na okrasných d evinách ZÁSTUPCI ROD A DRUH : Sawadaea bicornis Homma a S. tulasnei padlí javorové na Acer pseudoplatanus, p A. platanoides, A. campestre. typický je bílý povlak kolem nervatury a postupn pokrývá ást nebo celý list. Phyllactinia guttata padlí bukové u Betula, Corylus, Crataegus, Fagus sylvatica. Bílý povlak na listech není k nápadný, pouze u buku je více itelný Erysiphe flexuosa (Uncinuliella flexuosa) hostitel Aesculus pavia, A. hippocastaneum, A. x carnea. Erysiphe berberidis (Microsphaera berberidis) tvo í silné mou naté povlaky na listech Berberis vulgaris, B. thunbergii, ale i na ervenolistých kultivarech a na listech Mahonia aquifolium. P i silném napadení d íš ál listy i s mladými letorosty - následn poškozeny mrazem. Choroby Erysiphe syringae - Microsphaera syringae na Syringa vulgaris, S. chinensis a Viburnum opulus Podosphaera pannosa - Sphaerotheca pannosa var. rosae padlí r žové Erysiphe elevata - Microsphaera elevata na Catalpa bignonioides Erysiphe adunca - (syn. Uncinula adunca) na Salix Erysiphe azaleae (syn. Microsphaera azaleae) ) na rhododendronech a azalkách Erysiphe palczewskii (syn. Microsphaera palczewskii) na Caragana Zdroj mendelu cz/atlas/485- Zdroj padli_na_okrasnych_drevinach.html

106 Zdroje: p p p g p _ ts/s1600/pinicola.jpg J. ŠTAMBERKOVÁ A KOL., Ochrana zahradních rostlin I., Rebo Production CZ, Dob ejovice 2012, s. 341, ISBN