DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA"

Transkript

1 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Písek, Lesnická 55 tel.: , fax: , DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA Práce vypracovaná v rámci evropského projektu REGBIE + Regionální iniciativy na podporu evropského trhu s teplem vyrobeným z biomasy. Zpracovala: třída 2. B VOŠL a SLŠ B. Schwarzenberga v Písku Třídní učitel: PhDr. Libor Šimůnek Odborný poradce: Doc. Ing. Jan Šarman, CSc., učitel ekologie Přihlášeno dle propozic do kategorie A Písek,

2 1. ÚVOD Z historie lidstva vyplývá, že lesy poskytovaly lidem dřevo na otop, na stavby, ale i na potravu, léčivé rostliny a další materiál organických i anorganických prvků. V 1/2 minulého století byl význam těchto ostatních nedřevinných produktů z lesa a odpadu dřevní biomasy z prořezávek a těžebního odpadu zastíněn produkcí průmyslově zpracovatelných výřezů, což je hlavní zdroj příjmů lesního hospodářství v ČR. V poslední době v důsledku růstu energií a blízkému vyčerpání zdrojů ropy, uhlí a plynu se věnuje větší pozornost využívání dřevní biomasy. Ta doposud z důvodů pracnosti a neefektivní ekonomice nebyla využívána. V důsledku první energetické krize v letech , kdy došlo k prudkému návratu cenových relací fosilního paliva a odhadů, že tyto zdroje budou vyčerpány okolo roku 2050, se začala přehodnocovat úvaha o veškeré biomase. Cílem této práce je vyhodnotit, kolik dřeva pro výrobu energie je možno získat z našeho školního polesí Hůrka, zpravované u lesnických škol Písek. Toto hospodaří na 660,17 ha dle schválených LHP. ŠP Hůrka využívá z lesních ekosystémů hlavně ve formě kmenů, ekonomicky nevýhodné porosty do IV. věkového stupně jsou dodávány samovýrobou jednotlivců, kteří si zde připravují palivo. Další využití biomasy je minimální. V dřívějším období školní polesí Hůrka využívalo vlastní pilu, kde odpad byl dezintegrován na štěpku a využíván pro vlastní výrobu tepla, přebytek byl prodán zájemcům. Z pohledu komplexnějšího využití i dalších produktů biomasy na ŠP Hůrka je zpracována tato práce. 2. METODIKA Pro zpracování dat se budeme opírat o Lesní hospodářský plán pro roky (dále LHP) a počítačové zpracování dat. Pro určení, které zdroje dřevní biomasy chceme získat z lesních porostů, jsme zvolili tato kritéria: 1. Zdroj dřevní biomasy: a) dříví ve formě kmenoviny, surové kmeny v celých délkách, rovnané užitkové dříví, paliv. b) zbytky po úmyslné předmýtní těžbě c) zbytky po úmyslné mýtní těžbě d) zbytky po prořezávkách v 1. a 2. věkovém stupni e) celé stromy z výchovných zásahů do 40 let ( probírka ) 2. Ekonomická kritéria: a) rozdíly mezi příjmy a náklady na zpracování dřevní hmoty b) výskyt odběratele nadané formy dřevní biomasy 3. Ekologická kritéria : a) narušení půdního krytu při získávání dřevní biomasy b) vliv odnímání živin obsažených v dendromase na lesní půdě Postup prací bude odpovídat poznatkům, které Simanov (1995) shrnul do studie u využívání a zpracování lesní biomasy. Biologický popis rostlin je převzatý od Illeho (1961). Dřevo je při řádném hospodaření považováno za ohromný zdroj, u kterého nehrozí vyčerpání tak, jako u fosilních paliv. Dřevní biomasa se tvoří na dřevinných rostlinách patřící do skupiny rostlin nahosemenných (u jehličnatých dřevin) a krytosemenných z čeledi dvouděložných (listnaté dřeviny). Dřevní biomasa zaujímá na jehličnatém stromě: 1) 60 65% užitkového dříví z celkového objemu stromu 2) 15 25% větve, jehličí a kůra 3) 10 15% kořeny viz. obr. č.1. U listnatých dřevin je tato skladba následující: 1) 45 55% užitkové dříví 2) 30 45% větve a listy 3) 10 15% kořeny viz. obr. č.2. Z tohoto srovnání vyplývá ekonomický důvod zvýhodňování jehličnatých dřevin před listnatými, kde u jehličnanů je o 15% dřevo lépe finančně zhodnoceno.. Dle Simanova ( 1995 ) a ČSN , , , se dřevní biomasa dělí: Průmyslové výřezy ( kulatina ) jedná se o nejkvalitnější část dřevní biomasy, která je určena pro mechanické zpracování krájením, loupáním a nebo rozřezáním. Podle ČSN jehličnaté dřeviny a listnaté dřeviny se jedná o I. III. jakostní třídy. Do I. II. jakostní třídy se zařazuje dříví nejvyšší kvality, které je určeno na loupání a krájení dýh, III. jakostní třída je určena svojí kvalitou pro pilařské výřezy. Užitkové dříví rovnané i dříví střední a nižší kvality než průmyslové výřezy, dle ČSN a jde o IV. a V. jakostní třídy nebo se jedná o surové kmeny dodávané v celé délce, tj. rostlinných délkách dle ČSN Toto dříví je určeno pro mechanickou nebo chemickou dezintegraci a část se využívá jako důlní vzpěry. Palivové dříví je sortiment velmi nízké technologické jakosti, dle ČSN a se jedná o VI. jakostní dříví. Využití je pro energetické účely.

3 Tyto zdroje průmyslové dříví, užitkové rovnané dříví a palivové dříví tvoří největší příjmovou položku ŠP Hůrka. Mezi další zdroje dřevní biomasy na ŠP Hůrky můžeme zařadit těžební odpad, manipulační odřezky, odpad z pily ve vlastnictví ŠP Hůrka, štěpka a piliny z pily. Těžební odpad je považován: - klest, tj. nestandardní dříví z vrcholkové části stromů a větve do tloušťky 6 cm získané odvětvením, klestem a ořezem kmene. - vlastní těžební odpad, tj. klest po odvětvení stromu, nestejně dlouhé odřezky kmenové části stromu, které vznikají při příčném řezu v průběhu výroby surového dříví. - celé stromky z prořezávek a prvních probírek včetně větví a stromové zeleně, jedná se o jedince odstraněné z lesních porostů z pěstebních důvodů, kteří nedosahují užitkových sortimentů. Tento zdroj dřevní biomasy není plně spíše vůbec využíván. Manipulační odřezky rozumíme krátké odřezky dříví o maximální délce 1 m, které vznikly při příčném přeřezáváním kmene za účelem druhování a adjustace. Jde o materiál velmi různorodý jak z hlediska velikosti, tak i kvality. Obsahuje dříví přesílené i nehroubí, zdravé i napadené hnilobou, sukaté i bezsuké, v kůře i odkorněné, proschlé i čerstvé. Odpad z pily zde se jedná především o odpad dřevní biomasy vznikající při primárním mechanickém zpracování dříví, např. krajiny, odřezky řeziva při kapování. Tento zdroj biomasy je možno získat z pily na ŠP Hůrky. Tato dřevní biomasa je buď dezintegrována na štěpku nebo jako dřevní odpad prodán zájemci. Piliny jsou specifickým druhem dezintegrovaného dřevního odpadu, vznikající při podélném i příčném řezání dříví. Typický je jejich malý rozměr zpravidla od 3 do 7 mm, a vysoký podíl dřevního prachu. Piliny jsou ideálním materiálem pro výrobu bio-briket. Piliny jsou využívány jako další zdroj dendromasy, který vzniká při zpracování dříví na ŠP Hůrka. Štěpka se dělí dle svého složení na 3 skupiny a to jsou tyto skupiny lesní (zelená), hnědá a bílá štěpka. Lesní štěpky jsou dezintegrovaným dřívím, které má odpovídat ON Vzniká z klestu, prořezávkového materiálu, celých stromů, neodvětvených vrcholových částí stromů, tlustších listnatých větví, i z odřezků kmenového dříví vznikajících při druhování a adjustaci dříví na manipulačních skladech. Její použití je pouze pro energetické účely. Lesní štěpka není zpracovávána na ŠP Hůrka. Hnědá štěpka obsahuje kůru a dříví. Využívá se pro technologické zpracování chemickém a papírenském průmyslu. Hnědá štěpka vzniká na ŠP na pile při mechanické dezintegraci odpadů z pily na ŠP Hůrka. Bílá štěpka obsahuje pouze dřevo, které bylo před dezintegrací odkorněno. Její použití je shodné s využitím hnědé štěpky. Bílá štěpka není na ŠP Hůrka získávána, jelikož se na ŠP nenachází odkorňovací zařízení. Pařezy a kořeny jsou získávány klučením podzimní části stromů. Toto je charakteristické pouze pro určité formy obhospodařování lesů v borových oblastech a v oblasti lužních lesů. Ke klučení pařezů dochází při trvalém odnímání půdy určené k plnění funkcí lesa a pro tyto účely je prováděna zemědělská rekultivace, výstavba vodních nádrží, lesních cest a veřejných komunikací a pozemních staveb, a pro účely lesní školky. Tento zdroj není využíván na ŠP Hůrka. 3. ZJIŠTĚNÉ POZNATKY A JEJICH ROZBOR. 3.1.ŠP Hůrka - charakteristika Údaje zde uvedené byly převzaty z nového Lesního hospodářského plánu pro decenium 2000/2009 celková výměra ŠP Hůrka po navrácení restitučních nároků původním vlastníkům činí 660,17 ha. Celková plocha lesních pozemků ( trvale zalesněných ) je podle normovaného plánu 650,46 ha. Výměra jehličnatých dřevin celková 540,90 ha, rozdělení na plochu dle dřevin a věkových stupňů tabulka a graf č.1 a 3. Celková výměra listnatých dřevin je tato 105,68 ha, rozdělení na plochu dle dřevin a věkových stupňů tabulka a graf č. 2. a 4. Procentické zastoupení na celkové ploše a v celkovém množství produkce rozdělené podle druhů dřevin viz. tabulka a graf č. 5. a celkové rozdělení pro jehličnaté a listnaté dřeviny se nachází v tabulce a grafu č. 6. Celkové množství dřevní biomasy zjištěné k je m 3, bylo zjištěno 3,84 ha holin, z toho jehličnaté biomasy m 3 a listnaté biomasy m 3. Celkový maximální limit těžby za decennium m 3, maximální limit těžby za jedno učební období ( ) 3 623,8 m 3. Zařazená výše těžby dle LHP je m 3, z čehož zařazená těžba u jehličnatých dřevin decenium činí m 3, z toho činí mýtní úmyslná těžba m 3 a předmýtní úmyslná těžba m 3, a u listnatých dřevin za

4 decenium činí zařazená těžba m 3, z toho činí mýtní úmyslná těžba m 3 a předmýtní úmyslná těžba 486 m 3. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 7. ŠP Hůrka využívá pro výrobu tepla hnědou štěpku, která vzniká zpracováním odpadů z pily. Tato vyrobená hnědá štěpka plně pokrývá spotřebu, která je nutná pro provoz tohoto kotle na štěpku, kterým je vytápěná budova ŠP Hůrka a dodává teplo pro sušičku řeziva, přebytky vyrobené hnědé štěpky jsou prodávány odběratelům. Stejným způsobem je nakládáno i s pilinami, které jsou také vedlejším produktem pily umístěné na ŠP Hůrka. Piliny jsou uskladňovány do zásobníku a odtud odebírané pro účely prodeje. Ve vlastnictví ŠP Hůrka jsou k dispozici pro účely učební a pro obhospodařování lesních pozemků tyto mechanizační prostředky: ruční motorová řetězová pila ( dále jen RMŘP ), křovinořezy, železný kůň, univerzální kolový traktor (dále jen UKT ) upravený pro soustřeďování dříví, UKT pro drobnou zemědělskou výrobu ( myslivost ) a pro vyvážecí přívěs. ŠP Hůrka využívá služeb, jako je provádění prořezávek, výchovných a mýtních těžeb a některé další činnosti, nabízených živnostníky a společnostmi podnikající v lesním hospodářství a v posledních třech letech se v porostech ŠP předváděla pro studijní účely a byla využita harvestorová technologie Rozdělení zdrojů dřevní biomasy podle věkových stupňů. Celkový přehled o výši zařazené těžby pro jednotlivé věkové stupně je uveden v tabulce č. 7. A minimální rozsah výchovných zásahů ( prořezávek ) je uveden v tabulce č. 8., tyto údaje jsou převzaty z LHP Všeobecné části. Pro další předpokládaný možný zdroj dřevní biomasy, který lze z lesních porostů získat, je uveden v tabulce č věkový stupeň 1 10 let V tomto věkovém stupni nenalezneme většinou žádný zdroj dřevní biomasy výjimku mohou tvořit rychle rostoucí rostliny a dřeviny topoly, vrby, douglaska tisolistá a další pionýrské dřeviny. Jedná se u využití biomasy odstraněné při výchovných zásazích a vypěstované pro energetické účely. Z těchto prováděných výchovných zásahů je možno zpracovávat celé stromy, které byly odstraněny při výchovném zásahu v prořezávce, tzv. metodou štěpkování celých stromů, kde výsledným produktem je zelená štěpka. Celkový minimální rozsah výchovných zásahů je 15,55 ha. 2. věkový stupeň let V tomto věkovém stupni je možno získávat velké množství biomasy hlavně od veškerých jehličnatých dřevin pěstovaných pro hospodářské účely, kromě listnatých dřevin, a to hlavně tzv. melioračně zpevňující dřeviny, které nám neumožňují, abychom získali dostatečné množství dřevní biomasy a celkový ekonomický výsledek byl aspoň mírně plusový nebo nulový, nám vyplývá, že z listnatých dřevin nám připadají v úvahu dřeviny pionýrské a rychle rostoucí. Hlavní zdroj dřevní biomasy je z prořezávek v jehličnatých porostech, zde je nutno provést si předběžnou kalkulaci, zda se vyplatí vytěžit hroubí (tyče I, II, III, IV třídy a slabé SK) a nehroubí ponechat v porostech, nebo celé stromy jak nehroubí tak i hroubí zpravovat na lesní štěpku ( zelená štěpka ). Celkem bude vytěženo na základě zařazené předmýtní těžby ( dále jen PÚ ) 96 m 3 jehličnatého dříví ve formě tyčí a slabých surových kmenů, jejichž průměr je do 19 cm, a 2 m 3 listnaté dřevní hmoty. Celková minimální výše výchovných zásahů 52,47 ha. 3. věkový stupeň let V tomto věkovém stupni lze zpracovávat dřevní biomasu s tím, že klest a těžební zbytky lze ponechat v porostech, popřípadě je zpracovávat. V porostech lze získat SK, tyče veškerých tříd (I, II, III, IV). V jehličnatých porostech začíná převládat dříví ve formě určené pro zpracování na vlákninu nad tyčemi, zatímco v listnatých porostech se dřevní biomasa vyskytuje hlavně v tyčích všech tříd a u rychle rostoucích listnatých dřevin i rovnané užitkové dříví pro papírenský průmysl, ale nejčastěji je tato dřevní biomasa zpracována na palivové dříví. Celková výše zařazená (PÚ) těžby v tomto věkovém stupni činí m 3 jehličnatého dříví a 37 m 3 listnatého dříví z bude provedena prořezávka na 2,26 ha. 4. věkový stupeň let Jehličnatá a listnatá biomasa nám začíná dávat pestrou paletu sortimentů od pilařských výřezů až po možnost zeštěpkovat těžební odpad a také dříví, pokud se vyskytuje v porostu. V těchto porostech lze zpracovat celé stromy na zelenou štěpku. Celková výše zařazená (PÚ) těžby činí 1565 m 3 jehličnaté a 146 m 3 listnaté biomasy ve formě dříví. 5. věkový stupeň let až do věku mýtní zralosti dle druhu dřevin S každým věkovým stupněm se zvyšuje množství průmyslových výřezů a dalších sortimentů, které můžeme získat z kmene, ale také se zvyšuje množství další dřevní biomasy, jako je objem klestu a těžebních zbytků (silné větve atd.). Pro 5.věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 692 m 3 jehličnatého a 88 m 3 listnatého dříví. Pro 6. věkový stupeň činí zařazená (PÚ) těžba m 3 jehličnatého a 121 m 3 listnatého dříví.

5 Pro 7. věkový stupeň činí zařazená (PÚ) těžba 459 m 3 jehličnatého a 65 m 3 dříví,a pro zařazenou mýtní úmyslnou (dále jen MÚ ) těžbu činí 725 m 3 jehličnatého a 32 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 8. věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 293 m 3 jehličnatého a 15 m 3 dříví,a pro zařazenou mýtní úmyslnou (MÚ) těžbu činí 144 m 3 jehličnatého a 14 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 9. věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 11 m 3 jehličnatého a 12 m 3 dříví, a pro zařazenou mýtní úmyslnou (MÚ) těžbu činí 1379 m 3 jehličnatého a 125 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 10. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 265 m 3 listnatého dříví. Pro 11. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 939 m 3 listnatého dříví. Pro 12. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 756 m 3 listnatého dříví. Pro 13. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 353 m 3 listnatého dříví. Pro 14. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 118 m 3 listnatého dříví. Pro 15. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba 667 m 3 jehličnatého a 83 m 3 listnatého dříví Rozbor zjištěných poznatků Jako zdroj dřevní biomasy, který není na ŠP Hůrka na úseku obhospodařování lesní půdy využíván, je těžební odpad a jedinci odstranění při prořezávkách. V některých případech je možno využít i metodu zpracování celých stromů z probírek věkového stupně. Přesto se zde zmíním o klasickém zdroji dřevní biomasy, jako je dříví ve formě kmenů, neboť představuje pro ŠP Hůrka hlavní zdroj příjmu pro další lesnickou činnost. Výpočet těžebního odpadu vychází ze středních procentických hodnot uvedených v kapitole 3.2 Biomasa a obrázku č.1 a 2. Vychází z těchto předpokladů:- jehličnaté stromy nemají tvar vysokohorských stromů, u kterých kvůli hluboce zavětveným kmenům stoupá objem větví, vršku a jehličí, nebo stromů. na kvalitnějších stanovištích, na kterých se nachází stromy s vysoko položenou korunou a tím je procenticky objem výsledného těžebního odpadu nižší. - listnaté dřeviny nejsou pěstovány na ŠP Hůrka jako produkční dřeviny, ale. jsou pěstovány pro svůj melioračně zpevňující význam a následně jsou pěstovány jako produkční dřeviny. Z těchto důvodů jsem si zvolil tato procenta pro výpočet předpokládaného množství těžebního odpadu jehličnaté dřeviny 20 % a listnaté dřeviny 40 %. Zjištěné předpokládané množství těžebního odpadu, které získáme po těžbě předmýtní a mýtní úmyslné, je uvedeno v tabulce č.8. Pro přesné zjištění množství těžebního odpadu je nutno znát průměrnou tloušťku a výšku porostu. Z těchto údajů za pomoci tabulek od Simanova (1995) pro výpočet množství klestu z jehličnatých dřevin, lze přes to pro každou porostní skupinu zjistit přibližně přesné množství klestu. Celkové množství nadzemní dendromasy získané z prořezávek lze dle mého názoru zjistit pouze v dané porostní skupině, kde bude prováděna prořezávka. Předpokládané množství nadzemní dendromasy zjistíme od Simanova (1995). Zdroje dřevní biomasy: a) Zdroj dřevní biomasy ve formě dříví. Tento zdroj ekonomických příjmů z dřevní biomasy je nejvýznamnější. Pokud jdeme od prvních probírkových (výchovných) zásahů až ke konečnému smýcení porostu zvyšuje se nám ekonomická atraktivita dřevní biomasy ve formě dříví. Tento zdroj dřevní biomasy ve formě dříví je nejvíce využívaný na ŠP Hůrka jako zdroj příjmů pro financování dalších potřebných lesnických činností. Celková výše zařazené těžby je m 3 a maximální výše těžby představuje m 3. Přesný rozpis je uveden v kapitole 3.1. ŠP Hůrka charakteristika a v tabulce č.7. b) Zdroj dřevní biomasy ve formě zbytků po úmyslné předmýtní těžbě. Tento zdroj dřevní biomasy lze charakterizovat jako větve, vrcholky stromů a manipulační zbytky po těžbě sortimentní metodou. Z ekonomického hlediska se jedná o zajímavý zdroj nových příjmů, pokud je zajištěn odběratel, který uhradí náklady spojené se zpracováním této biomasy nebo si tento zdroj sám na svoje náklady zpracuje. V současné době se odběratel nevyskytuje. Technologie a s ní následně spojené technologické postupy zpracování biomasy se mohou pohybovat v těchto pořizovacích nákladech od 0,5 mil. Kč do 2 mil. Kč za štěpkovač. Z ekologického hlediska se lze na to dívat jako na úplné odebrání vyprodukované dřevní biomasy, a tím bude docházet nejspíš ne k okamžité, ale k postupné degradaci stanoviště na základě ochuzování minerální složky půdy v porostech.

6 Technologické postupy a technologie potřebná pro zpracování biomasy v těchto porostech je nákladná a to jak z hlediska nákladů nutně vynaložených hlavně na práci lidí, ale také strojů. Následkem do budoucna by bylo zvýšené poškození stávajícího porostu častým pojezdem techniky po porostu a snížení přírůstu budoucích porostů z důvodu nadměrného zpracování dřevní biomasy. Tento zdroj biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Tento zdroj biomasy nabízí ke zpracování m 3 těžebního odpadu, z toho je 1466 m 3 jehličnaté biomasy a 324 m 3 listnaté biomasy. c)zdroj dřevní biomasy ve formě zbytků po úmyslné mýtní těžbě. Tento zdroj dřevní biomasy je stejně charakterizován jako předchozí zdroj biomasy, jedná se hlavně o větve, manipulační odpad a v některých případech i o kořeny. Ekonomicky se jedná o významnější zdroj příjmů pro vlastníka, než-li byl předchozí zdroj biomasy, pokud má zajištěný odbyt stejně jako u předchozího zdroje dřevní biomasy. Hlavní důvod je ten, že na malé ploše, na rozdíl od zpracování těžebních zbytků po předmýtní úmyslné těžbě je větší koncentrace hmoty.. V těchto případech lze využít ve větší míře mechanizaci pro zpracování těžebních zbytků. Bohužel odběratel se také nevyskytuje. Ekonomické náklady na pořízení technologie na zpracování tohoto zdroje dřevní biomasy jsou stejné jako u předchozího zdroje biomasy. Z hlediska ekonomického lze říci přibližně to samé, co o předcházejícím zdroji biomasy, pokud mu předcházelo využití veškeré dřevní biomasy v předmýtním věku porostu. V tomto případě dochází k razantnímu odnímání biogenních látek. Pokud ale k odnímání dřevní biomasy ve formě těžebních zbytků z předmýtních úmyslných těžeb nedocházelo, nedochází k velkému odnímání minerálních látek. Pouze je odejmuto tolik minerálních látek, kolik jich je obsaženo v dřevní biomase těženého porostu. Zpracování kořenů je velice náročné z hlediska ekonomického. Dochází k němu pouze na určitých lokalitách jako jsou písčité půdy, ve kterých se vytváří ornštejnová vrstva a kterou je nutno přerušit za pomoci radlic. Kořeny nejsou ve většině případů dále zpracovány a jsou většinou ponechány v půdě, neboť jejich zpracování je ekonomicky velice náročné. Tento zdroj dřevní biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Tento zdroj nám umožní při jeho zpracování využít m 3 těžebního odpadu, z toho je m 3 jehličnaté a m 3 listnaté dřevní biomasy. d) Zdroj dřevní biomasy ve formě odstraněných jedinců po prořezávce v 1. a 2. věkovém stupni. Z ekonomického hlediska nezajímavý zdroj biomasy, především jedná-li se o zpracování odstraněných jedinců z 1. věkového stupně. U 2. věkového stupně je atraktivita vyšší, jelikož se nám nabízí větší množství dřevní biomasy. Množství dřevní biomasy vzniklé z prořezávek vypočítáme tak, že zjistíme: 1) Množství odstraněných jedinců na 1 ar (10 x 10 m ) podle normy, která byla stanovená pro provedenou prořezávku. Tento počet na 1 ar vynásobíme celkovou plochou porostu. Výsledkem je předpokládané množství odstraněných jedinců na ploše porostu. 2) Dále je nutno zjistit tyto míry odstraněných jedinců d 1,3 ( nebo lze vycházet z průměru na úřezu ) a výšku. Tyto údaje se zjistí u vybraných 10 odstraněných jedinců a ze zjištěných údajů se učiní aritmetický průměr. Získané údaje použijeme pro zjištění průměrné hmotnosti jednoho odstraněného jedince v porostu. 3) Průměrný počet odstraněných jedinců násobíme průměrnou hmotností jedince. To se rovná přibližnému množství dřevní biomasy, kterou bychom získali při zpracování odstraněných jedinců. 4) Je nutno provést kalkulaci celkových nákladů a předpokládaného zisku, které vzniknou při zpracování dřevní biomasy. Z ekologického hlediska dochází k velkému odnímání minerálních látek ve formě biomasy u 1. věkového stupně, ale přesto je lepší tuto biomasu ponechat přirozené dekompozici. Co se týká vlivu na ochuzování půdy, je diskutabilní. Je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Předpokládaný minimální plošný rozsah prořezávek je 75,28 ha ( tabulka č. 9. ) e) Zpracování celých stromů z probírek do 40 let. Z ekonomického hlediska, pokud je odběratel, lze tuto biomasu zpracovávat a výsledný produkt nabízet na trhu. V tomto případě je vhodné provést předběžnou kalkulaci nákladů a očekávaných příjmů u klasické těžební metody kmenové a těžební metody zpracováním celých stromů, podle výsledku se rozhodnout, kterou metodu je vhodnější použít. Hlediska ekologická jsou zde stejná jako u využití těžebního odpadu z předmýtních těžeb spojené s ekologickým hlediskem těžby dříví. Pokud bychom chtěli využít veškerou zpracovanou dendromasu tímto způsobem, mohlo by dojít k degradaci stanoviště. Doporučil bych tento způsob zpracování biomasy pouze u listnatých dřevin a u jehličnatých dřevin by se především jedno o první a druhou probírku. Tento zdroj dřevní biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Z tohoto zdroje by bylo možno získat přibližně m 3 a z toho by bylo m 3 jehličnaté a 277 m 3 listnaté biomasy. K tomuto zjištění jsem dospěl, když odečtu od celkového objemu PÚ těžby viz. tabulka č. 8. deset procent, což je předpokládané procentické vyjádření objemu kořenů z celkového objemu podle Simanova (1991).

7 3.4 Zhodnocení zjištěných poznatků na ŠP Hůrka. Z hlediska využívání biomasy je situace na ŠP Hůrka ještě za možností, které daná lesní půda nabízí. Lesní ekosystémy jsou z hlediska produkce biomasy využívány na 20 % ročně vytvořené biomasy. 80 % po odumření je v procesu dekompozice v procesu humifikace zdrojem energie pro mikrobiální aktivitu, která zajišťuje úrodnost a produkci lesních půd. Z tohoto pohledu se na ŠP Hůrka jedná o aktuální hmotu pro získání energie z dílčích skupin: 1) Ze zbytku po úmyslné předmýtní těžbě v celku hmoty m 3, jehličnaté hmoty m 3, listnaté 324 m 3. 2) Ze zbytků po úmyslné těžbě celkové hmoty m 3, jehličnaté hmoty m 3, listnaté hmoty m 3. 3) Biomasa odstraněných jedinců v prořezávkách v 1. a 2. věkovém stupni odhadem z 75,25 ha x 10 m 3 =. 753 m 3, jehličnaté hmoty asi 633 m 3 a listnaté hmoty 120 m 3. 4) Zpracováváním celých stromů z probírek do 40 let celkem m 3 z toho jehličnaté hmoty m 3, listnaté hmoty 277 m 3. Celkem jde o m 3 hmoty z toho jehličnaté hmoty m 3 a listnaté hmoty m 3. V současné době je na ŠP Hůrka používán mobilní štěpkovač LINDANA TP 760, typ 760 VH, který má výkon dle zpracování dřevní hmoty a obsahu 1 2 m 3 zeštěpkované hmoty. Součástí pilnice je stacionární štěpkovač, který v současné není využíván, neboť pilnice je mimo provoz. Štěpka je spalována při výrobě tepla pro budovy polesí a sušárnu v kotlích výrobce ELBH Týn nad Vltavou o výkonu: 1) malý teplovodní kotel typ TSP 15, výkon kwh 2) velký typ TSP 25, téhož výrobce o výkonu kwh Pro zajištění teplem, teplou vodou pro budovy a pro provozy ŠP Hůrka je ročně spotřebováno v průměru m 3 štěpky, což při hmotnosti 1 m 3 v sušině představuje 150 kg/ m 3, 525 t sušiny štěpky. Část štěpky je použita v lese jako rozemletá dřevní hmota pro zlepšení bilance živin. V tomto případě to představuje okolo 300 m 3 štěpky. 4. ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit, jak je využívána dřevní biomasa na ŠP Hůrka a zda je možné získat nový zdroj dřevní biomasy z lesních porostů ŠP Hůrka. Zdroj dřevní biomasy jsem hodnotil jak ze stránky ekonomické předběžné zjištění ziskovosti ( náklady na technologii, odběratele ), tak i ze stránky ekologické předpokládáme co nejmenší poškození ekologické stability lesa. Nejde jen o minerální živiny na úrovni prvků biomasa je živá hmota, která obsahuje víc, než jen prvky ve formě sloučenin. Biomasa je potravou pro mikroorganismy, zejména se jedná o dřevokazné houby a bakterie, které způsobují její humifikaci. Tento rozpad je zdrojem nemírně bohatého a mnohotvárného života, které z lesního ekosystému mizí, pokud je lesní biomasa ve velkém množství odnímána. Zhodnotit toto by silně překračovalo rámec práce, neboť shromažďovat a zajišťovat podklady k této tématice by bylo nutné po delší časový rámec s většími znalostmi v půdoznalství, chemie a mnoha dalších vědeckých odvětvích. Jako další z mnoha kritérií, která si můžeme zvolit, je, že nesmí docházet k neúměrné devastaci půdního krytu v porostech, kde je prováděna jakákoliv činnost, ať se jedná o vyklízení a přibližování dřevní biomasy a jiné další činnosti spojené s získáváním dendromasy z lesních porostů. Nejedná se zde o dříví ve formě kmenoviny, a z ní získávaných sortimentů, tento zdroj dřevní biomasy je nepopiratelnou příjmovou složkou jakékoli firmy obhospodařující lesy. Nejpřínosnějším novým zdrojem dřevní biomasy z lesních porostů ŠP Hůrka se jeví lesní štěpka z prořezávek 2. věkového stupně, dále celé stromy z prvních probírek a těžební zbytky po úmyslných těžbách. Lesní štěpka, která by vznikla zpracováním těchto zdrojů, splňuje většinu kriterii ekologických i ekonomických, za předpokladu nalezení vhodného odběratele v blízkém okolí. Z pohledu ekologického, jelikož nedochází k neúměrné zátěži lesních porostů, jak ze strany odvozu dřevní biomasy a následně využitým popelem jako hnojiva vzniklého z energetického využití vzniklé biomasy. Při předpokladu, že by byla pro energii využita celková vypočítaná hmota biomasy, to je plm, což činí v sušině tun a při obsahu popelovin 2% se vytvoří 140 tun materiálu, který obsahuje orientačně 56 CaO, 28 tun K2O, 28 tun PO 3 a 14 tun MgO. Toto jsou živiny, které by bylo možno použít pro zlepšení lesní půdy, která je v případě ŠP Hůrka primárně velmi chudá. V současné době je spotřebováváno asi m 3 štěpky, což v sušině představuje 525 tun biomasy, tedy 7,5 % disponibilní hmoty biomasy. Při spálení 525 tun biomasy vzniká při 2 % popelovin 10, 5 tun popela, který obsahuje 4 tuny CaO, 2 tuny K2O, 2 tuny Po3 a 1 tunu MgO. Lze tedy konstatovat, že jsou velké rezervy pro využití dostupné biomasy na ŠP Hůrka. Investičním záměrem lze vytvořit linku pro zpracování pelet a briket z biomasy. V případě nemožnosti investovat se jeví nutné získat odběratele v blízkém okolí pro zpracování biomasy. V neposlední řadě při vybavení pojízdným štěpkovačem, který na ŠP je, doporučujeme zvýšit podíl dezintegrování biomasy a její

8 umístění v porostech. Toto opatření by zrychlilo humifikační proces a obohatilo při rozkladu primárně chudou lesní půdu na ŠP Hůrka. 5. POUŽITÁ LITERATURA Ille, R: Technologie dřeva. VŠZ Praha, 1961 Lesní hospodářský plán pro ŠP Hůrka ( ) Simanov, V: Energetické využívání dříví. Olomouc, 1995 Štrobl, R: Zpracování lesní biomasy na ŠP Hůrka. Písek, 2000

9 6. PŘÍLOHA - obrázek č. 1 - obrázek č. 2 - tabulka č.l - tabulka č. 2 - tabulka č. 3 + grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob jehličnatých dřevin - tabulka č. 4 + grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob listnatých dřevin - tabulka č. 5 - tabulka č. 6+ grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob jehlic, a listn. dřevin - tabulka č. 7 - tabulka č. 8 - tabulka č. 9

10 VRŠEK, VĚTVE, JEHLIČÍ (KŮRA) 15-25% KMENOVÉ DŘÍVÍ (KŮRA) % obrázek č.1 Rozdělení vyprodukované jehličnaté dendromasy PAŘEZ, KOŘEN (KŮRA) 10-15%

11 VRŠEK, VĚTVE, (KŮRA) % KMENOVÉ DŘÍVÍ (KŮRA) % obrázek č.2 Rozdělení vyprodukované listnaté dendromasy PAŘEZ, KOŘEN (KŮRA) 10-15%

12 Tabulka č. 1: Plošné zastoupení jehličnatých dřevin Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Smrk ztepilý Picea abies 27,94 28,27 29,04 19,65 16,5 25,63 20,44 21,66 20,99 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 Smrk omorika Picea omorika 0,13 0,42 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 1,2 0,36 3,16 1,53 0,06 2,21 1,21! 1,39 0,31 Jedle obrovská Abies grandis 1,34 3,03 1,42 3,14 Jedle kavkazká Abies nordmaníana 0,08 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 8,38 5,83 8,32 12,23 5,33 7,37 24,02 4,83 0,99 Borovice lesní Pinus silvestris 1,07 14,83 26,86 15,82 5,49 10,27 9,4 7,53 14,23 Borovice černé Pinus nigra 0,27 Vejmutovka Pinus strobus 0,65 1,64 0,61 0,88 0,27 0,32 Modřív opadavý Larix decidua 1,2 2,53 1,09 2,62 0,93 1,49 2,43 1,3 3,3 Celkem 41,13 55,38 70,54 56,63 28,92 47,85 57,77 37,13 40,14 Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Celkem Smrk ztepilý Picea abies 16,71 28,44 11,05 7,48 2,57 0,34 276,71 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 Smrk omorika Picea omorika 0,55 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 0,32 2,29 0,35 0,17 0,01 14,57 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 Jedle kavkazká Abies nordmaníana 0,08 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 0,56 0,75 0,15 78,76 Borovice lesní Pinus silvestris 6,2 11,46 3,25 1,58 1,15 0,78 0,09 130,01 Borovice černé Pinus nigra 0,26 0,53 Vejmutovka Pinus strobus 0,09 0,26 0,05 0,01 4,78 Modřív opadavý Larix decidua 2,05 3,95 1,39 0,86 0,17 0,62 25,93 Celkem 25,93 47,15 16,5 10,1 3,89 1,75 0,09 540,9

13 Tabulka č. 2 : Plošné zastoupení listnatých dřevin Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Dub letní Quercus robur 5,25 1,28 2,1 3,12 1, ,22 3,17 9,88 Dun červený Quercus rubra 0,04 0,1 0,05 0,07 Buk lesní Fagus silvatica 4,5 6,85 4,98 6,33 1,28 3,23 0,79 0,98 0,26 Habr obecný Carpinus betulus 0,07 0,13 0,05 Javor klen Acer pseudoplatanus 0,04 0,1 0,03 0,1 0,29 1,04 0,04 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,01 0,31 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,09 0,03 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,06 0,13 0,09 0,02 0,1 0,04 0,13 Lípa srdčitá Tilia cordata 0,11 0,45 1,42 2,12 0,31 0,52 0,12 Olše lepkavá Alnus glutinosa 0,46 0,04 0,67 0,19 0,08 1,27 0,08 0,2 Topol osika Populus tremula 0,06 0,04 0,08 0,05 Topol linda Populus alba 0,11 Celkem 10,36 8,48 8,44 11,35 S s Si 9,45 12,91 4,59 10,31 Dřevina Odborný název Celkem Dub letní Quercus robur 2,42 9,11 4,9 3,5 0,67 0,34 0,1 61,8 Dun červený Quercus rubra 0,26 Buk lesní Fagus silvatica 0,34 1,52 0,33 0,18 0,02 31,59 Habr obecný Carpinus betulus 0,14 0,39 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,03 0,35 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0,03 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,02 0,14 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,04 0,61 Lípa srdčitá Tilia cordata 0,03 0,07 0,01 0,03 5,19 Olše lepkavá Alnus glutinosa 0,18 0,02 0,05 0,08 3,32 Topol osika Populus tremula 0,02 0,25 Topol linda Populus alba 0,11 Celkem 2,97 10,78 5,29 4,01 0,67 0,36 0,1 105,68

14 Tabulka č.3: Jehličnaté dřeviny jejich plošné zastoupení a zásoba Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Smrk ztepilý Picea abies 276,71 51, ,85 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 0,01 Smrk omorika Picea omorika 0,55 0,1 160 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 14,57 2, ,57 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 1, ,77 Jedle kavkazká Abies nordmaniana 0,08 0,01 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 78,76 14, ,16 Borovice lesní Pinus silvestris 130,01 24, ,95 Borovice černé Pinus nigra 0,53 0, ,05 Vejmutovka Pinus strobus 4,78 0, ,81 Modřív opadavý Larix decidua 25,93 4, ,73 Celkem 540, Tabulka č.4: Listnaté dřeviny jejich plošné zastoupení a zásoba Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Dub letní Quercus robur 61,8 58, ,33 Dub červený Quercus rubra 0,26 0, ,26 Buk lesní Fagus siivatica 31,59 29, ,64 Habr obecný Carpinus betulus 0,39 0, ,42 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 1, ,74 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,35 0, ,39 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0, ,05 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,14 0, ,06 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,61 0, ,58 Lípa srdčitá Tilia cordata 5,19 4, ,68 Olše lepkavá Alnus glutinosa 3,32 3, ,41 Topol osika Populus tremula 0,25 0, ,25 Topol linda Populus alba 0,11 0,1 34 0,19 Celkem 105,

15 Graf č.3: Procentické zastoupení jehličnatých druhů dřevin na ploše

16 Grafč.3: Procentické vyjádření zásob dle druhů jehličnatých dřevin

17 Graf č.4: Procentické zastoupení listnatých druhů dřevin na ploše

18 Graf č.4: Procentické vyjádření zásob dle druhů listnatých dřevin

19 Tabulka č.5 : Celkové údaje podle jednotlivých dřevinvch druhů Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Smrk ztepilý Pícea abies 276,71 42, ,03 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 0,01 Smrk omorika Picea omorika 0,55 0, ,1 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 0 Jedle bělokorá Abies alba 14,57 2, ,29 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 1, ,68 Jedle kavkazká Abies nordmaniana 0,08 0,01 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 78,76 12, ,27 Borovice lesní Pinus silvestris 130,01 20, ,75 Borovice černé Pinus nigra 0,53 0, ,05 Vejmutovka Pinus strobus 4,78 0, ,73 Modřív opadavý Larix decidua 25,93 4, ,1 Dub letní Quercus robur 61,8 9, ,74 Dun červený Quercus rubra 0,26 0, ,03 Buk lesní Fagus silvatica 31,59 4, ,05 Habr obecný Carpinus betulus 0,39 0, ,05 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 0, ,19 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,35 0, ,04 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0, ,01 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,14 0, ,01 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,61 0, ,06 Lípa srdčitá Tilia cordata 5,19 0, ,51 Olše lepkavá Alnus glutinosa 3,32 0, ,26 Topol osika Populus tremula 0,25 0, ,03 Topol linda Populus alba 0,11 0, ,02 Celkem 646,

20 Tabulka č. 6 : Celková plocha a zásoba dle jehličnatých listnatých dřevin Dřevina Plocha % Zásoba % Jehličnaté dřeviny 540,9 83, ,99 Listnaté dřeviny 105,68 16, ,01 Celkem 646,

21 Graf č.6: Procentické vyjádření celkové plochy dle jehličnatých a listnatých dřevin

22 Graf č. 6: Procentické vyjádření zásob dle jehličnatých a listnatých dřevin

23

24

25

26

27

28

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008)

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) 1. Maximální celková výše těžeb 1.1. Výše těžby mýtní 1.1.1. Výše těžby mýtní odvozená z ukazatele normální paseka Výše

Více

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita 1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí

Více

ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření návrhu nových vegetačních prvků

ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření návrhu nových vegetačních prvků REHABILITACE STŘELECKÉHO OSTROVA PRAHA1 revitalizace zeleně pracovní skupiny starosty Městské části Praha 1 doporučení pro MČ Praha 1 ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření 3. z á

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

ODDÍL PRVNÍ LESNÍ POZEMKY

ODDÍL PRVNÍ LESNÍ POZEMKY 84/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o lesním hospodářském plánování Ministerstvo zemědělství stanoví podle 25 odst. 5 a 27 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

ZÁMECKÝ PARK ČERVENÝ DVŮR

ZÁMECKÝ PARK ČERVENÝ DVŮR ZÁMECKÝ PARK ČERVENÝ DVŮR Zpracoval Národní památkový ústav, ú.o.p. v Č. Budějovicích Ing. Marie Pavlátová, Ing. Marek Ehrlich srpen 2003 1. ROZSAH PAMÁTKOVÉ OCHRANY Zámek Červený Dvůr s areálem byl prohlášen

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Trojské trumfy. pražským školám DENDROBĚH VE STROMOVCE. Pracovní list č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám DENDROBĚH VE STROMOVCE. Pracovní list č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Pracovní list č. 14 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 DENDROBĚH VE STROMOVCE A B? doplňte domácí úkol napište?!

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

NABÍDKA ZAHRADNICTVÍ NOVÁK Jaro 2015

NABÍDKA ZAHRADNICTVÍ NOVÁK Jaro 2015 NABÍDKA ZAHRADNICTVÍ NOVÁK Jaro 2015 WWW STRÁNKY www.zahradnictvi-novak.cz email: alanovak@volny.cz PODMÍNKY ODBĚRU A OBJEDNÁVKY Uvedené ceny jsou bez DPH Dopravu si hradí odběratel sám Při větším odběru

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní

Více

Výsadba městské zeleně a její úskalí

Výsadba městské zeleně a její úskalí Výsadba městské zeleně a její úskalí JAKÁ JE ÚLOHA MĚSTSKÉ ZELENĚ V KONCEPCI TRALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SÍDEL? 1. odpověď: UTVÁŘENÍ KRAJINNÉHO OBRAZU SÍDLA Proměny městské struktury a proces suburbanizace

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ LEXIKON DŘEVA

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ LEXIKON DŘEVA ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ LEXIKON DŘEVA Ing. Aleš ZEIDLER, Ph.D. 2012 LEXIKON DŘEVA 1 Obsah ÚVOD... 3 POPIS DŘEV... 4 AKÁT... 5 BOROVICE... 7 BOROVICE ČERNÁ... 9

Více

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max.

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. Složení a výroba pelet čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. 2 % škrobu Energie na výrobu pelet 15 % na sušení pilin (využití odpadního

Více

Doporučení k provoznímu využití vyjádřili ve svých stanoviscích představitelé výše uvedených subjektů a Ministerstvo zemědělství ČR.

Doporučení k provoznímu využití vyjádřili ve svých stanoviscích představitelé výše uvedených subjektů a Ministerstvo zemědělství ČR. V Hradci Králové, dne 23. 5. 2002 Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice byla vypracována za účasti zástupců ČAPLH, SDP, SZDP, LČR a dalších nezávislých odborníků komisí ustanovenou

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2012 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

Podklady pro jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru PRV

Podklady pro jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru PRV Podklady pro jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru PRV I.1..1 Lesnická technika. kolo příjmu žádostí Body jednání: A. Výdaje, na které je možné poskytnout dotaci B. Preferenční kritéria A. Výdaje,

Více

1. Sady Svobody výstaviště v roce 1935. Ústředními stavbami byly výstavní a hudební pavilon.

1. Sady Svobody výstaviště v roce 1935. Ústředními stavbami byly výstavní a hudební pavilon. 10. Sady Svobody Vznik Sadů Svobody je spojen především s Výstavou Bezručova kraje, uspořádanou k 600. výročí připojení Těšínska k českým zemím v roce 1935. Tehdejší výstaviště vzniklo mezi ulicí Sadovou

Více

Projektová dokumentace k provedení stavby

Projektová dokumentace k provedení stavby IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název projektu: Místo stavby : Místo realizace projektu Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Investor: Obnova barokního parku zámku ve Zdechovicích Obec Zdechovice Pardubický Pardubice

Více

ZREALIZOVANÉ PRŮHLEDY Aktivita 3.4

ZREALIZOVANÉ PRŮHLEDY Aktivita 3.4 ZREALIZOVANÉ PRŮHLEDY Aktivita 3.4 PRŮHLED č. 1 Rozšíření pohledu na protější stráň "Podhradnice" a říční splav Vyřezat výmladky javoru babyka, ošetřit nátěrem. Odstranit suché větve, nechat pahýl 50cm

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

NABÍDKA VZROSTLÝCH SAZENIC STROMŮ

NABÍDKA VZROSTLÝCH SAZENIC STROMŮ ARBOCOM, s.r.o. zahradnictví Vrčeň u Nepomuka IČO: 290 84 245, DIČ: CZ290 84 245 provozovna zahradnictví: Vrčeň 10, 335 01 Nepomuk sídlo firmy: Klášterecká 40, 335 01 - Nepomuk www.ekozahradnictvi.cz,

Více

1.1 Základní identifikační údaje

1.1 Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Černovice na období 2011 2019 (návrh na vyhlášení) 1. Základní identifikační údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: přírodní památka název

Více

Program rozvoje venkova 2014-2020 lesnická opatření

Program rozvoje venkova 2014-2020 lesnická opatření Program rozvoje venkova 2014-2020 lesnická opatření Lenka Kratochvílová Ministerstvo zemědělství Odbor koncepcí a ekonomiky LH lenka.kratochvilova2@mze.cz PRV lesnická opatření v období 2014-2020 Rozpočet

Více

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,

Více

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD Doc. Ing. Antonín BUČEK, CSc. 1, Ing. Tomáš MINX, Ph.D. 2, Prof. Ing. Jaroslav SIMON, CSc. 2 Ústav lesnické botaniky, dendrologie

Více

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje TEXTOVÁ ČÁST ZADAVATEL: MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ PŘEDKLÁDÁ: EKOTOXA OPAVA S.R.O. Horní

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 1.1. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU... 2 1.2. ZADAVATEL... 2 1.3. ZPRACOVATEL... 2 1.4. STUPEŇ DOKUMENTACE... 2 1.5.

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 1.1. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU... 2 1.2. ZADAVATEL... 2 1.3. ZPRACOVATEL... 2 1.4. STUPEŇ DOKUMENTACE... 2 1.5. 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 1.1. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU... 2 1.2. ZADAVATEL... 2 1.3. ZPRACOVATEL... 2 1.4. STUPEŇ DOKUMENTACE... 2 1.5. AKTUALIZACE PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 2 2. ÚVOD... 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR cyklus NIL1 Kolektiv pracovníků ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 24. října 2014 dokument je součástí oficiálních výstupů projektu

Více

dřevina kusy kontejner Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa

dřevina kusy kontejner Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa 5 1,5l 40 cm 70 Kč Acebia 25 1 l 40 Kč Acer campestre 215 2l 100 cm 100 Kč

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. 1 Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý.

Více

Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky. Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014

Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky. Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014 Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014 SOLITERA spol. s r. o. firma v lesnických službách od roku 1991 výroba energetické štěpky z lesní

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

29/2004 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

29/2004 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin 29/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 20. ledna 2004, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 39 zákona č. 149/2003 Sb.,

Více

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2 Dřevní pelety Vznikají stlačením dřevního prachu, drtě či pilin. Někdy se do pelet přimíchává také kůra. Nejkvalitnější jsou pelety světle zbarvené, tmavší odstíny prozrazují přítomnost příměsí s horší

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více

Ekonomická efektivnost LH

Ekonomická efektivnost LH Ekonomická efektivnost LH Nově vytvořený předmět Úvod do studia předmětu Lektor : Ing Vlastimil Vala, CSc. Zpracoval:Ing Vlastimil Vala, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman Energetické využití odpadů Ing. Michal Jirman KOGENERAČNÍ BLOKY A SPALOVÁNÍ ODPADŮ Propojení problematiky odpadů, ekologie a energetiky Pozitivní dopady na zlepšení životního prostředí Efektivní výroba

Více

Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011

Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011 Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011 Po sněhové kalamitě v roce 2010, kdy byla několikanásobně překročena roční výše těžeb, bylo naším cílem na následující dva

Více

DOT. I.1.2 Investice do lesů

DOT. I.1.2 Investice do lesů DOT 17. kolo příjmu žádostí I.1.2 Investice do lesů pravděpodobně poslední příležitost získání dotace termín podání žádostí o dotaci - říjen 2012 čerpejte s jistotou až 50% uznatelných nákladů doporučujeme

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI Expertní a poradenské činnosti pro drobné vlastníky lesů v oblasti zjišťování příčin poškození lesních porostů přímým i nepřímým působením imisí a dalšími

Více

Obchodní a dodací podmínky pro sazenice lesních dřevin

Obchodní a dodací podmínky pro sazenice lesních dřevin 1. Sadební materiál Obchodní a dodací podmínky pro sazenice lesních dřevin Akciová společnost Lesy Pelhřimov produkují sazenice lesních dřevin při využití dvou technologii a) prostokořenný sadební materiál

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Ceny pevných paliv pro domácnosti

Ceny pevných paliv pro domácnosti Pevná paliva Ceny pevných paliv pro domácnosti Výsledky statistických zjišťování k červnu 211 srpen 211 Oddělení surovinové a energetické statistiky Obsah Úvod..... 3 1. Vývoj spotřebitelských cen uhlí

Více

Znalecký posudek. č. 1/2012 z odvětví zahradnictví. Výtisk č. 1. Stránka 1 z 14

Znalecký posudek. č. 1/2012 z odvětví zahradnictví. Výtisk č. 1. Stránka 1 z 14 Znalecký posudek č. 1/2012 z odvětví zahradnictví Výtisk č. 1 Stránka 1 z 14 A. Úvodní údaje Předmět znaleckého posudku: Posouzení stromů a další zeleně na valu pro komunikaci Malkovského, Praha 18, Letňany.

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

palivové dřevo Nejlevnější a nejvýhodnější palivo současnosti i budoucnosti w w w. r o j e k. c z

palivové dřevo Nejlevnější a nejvýhodnější palivo současnosti i budoucnosti w w w. r o j e k. c z R O J E K W O O D W O R K I N G M A C H I N E R Y - S I N C E 1 9 2 1 palivové dřevo Nejlevnější a nejvýhodnější palivo současnosti i budoucnosti Vážená paní, vážený pane. Současná situace v cenách plynu,

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

ALEJOVÉ STROMY NÁZEV DŘEVINY CENA (KČ/KS)*

ALEJOVÉ STROMY NÁZEV DŘEVINY CENA (KČ/KS)* Acer campestre "Carnival" Javor babyka výška: max 2 m ok: 10 cm pozn.:bílé panašované listy. Obvykle dorůstá do 4 m výšky a cca stejné šířky. Výborně snáší sestřih, vhodný do zahrad 700 Acer campestre

Více

Lesy západního Skotska

Lesy západního Skotska Lesy západního Skotska Borek Nejezchleb V rámci Projektu mobility Leonardo da Vinci pro pracovníky v odborném vzdělávání a přípravě (VETPRO) se podařilo několika zaměstnancům Mendelovy zemědělské a lesnické

Více

č í s l o 144-7 / 2007

č í s l o 144-7 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 144-7 / 2007 o ceně pozemku a lesních porostů v katastrálním území Deštná u Jindřichova, obci Deštná, okres Jindřichův Hradec, evidovaných na listu vlastnictví č.

Více

10. Řezivo. 10.2 Hoblované dřevo

10. Řezivo. 10.2 Hoblované dřevo 10. Řezivo 10.2 Hoblované dřevo Kategorie hoblovaného dřeva zahrnuje výrobky a polotovary z masivu. Podstatná část sortimentu je vyrobena ze smrkového dřeva (palubky, plotovky aj.). V menší míře jsou zastoupeny

Více

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_381 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Obnova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:

Více

PARK MICHALOV PRŮVODCE. k zábavě a občerstvení obyvatel města. Průvodce byl vydán za finanční spoluúčasti statutárního města Přerova

PARK MICHALOV PRŮVODCE. k zábavě a občerstvení obyvatel města. Průvodce byl vydán za finanční spoluúčasti statutárního města Přerova PARK MICHALOV PRŮVODCE k zábavě a občerstvení obyvatel města Průvodce byl vydán za finanční spoluúčasti statutárního města Přerova Park Michalov je nejkrásnějším a nejrozsáhlejším parkem města Přerova.

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby. Regenerace zeleně v obci Braškov

Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby. Regenerace zeleně v obci Braškov strana 1 Uchazeč: Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby Regenerace zeleně v obci Braškov 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VEŘEJNÉHO ZADAVATELE: Základní

Více

Prostá paleta nevratná technická dokumentace

Prostá paleta nevratná technická dokumentace Prostá nevratná technická dokumentace Podle zákona č. 10/001 Sb., v platném znění, o obecné bezpečnosti výrobků. Název výrobku PALETA PROSTÁ NEVRATNÁ Obsah : I. Všeobecný popis výrobku II. Technické parametry

Více

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4 v českých zemích Modul 8 - HÚL 4 Současná podoba středoevropských lesů je silně ovlivněna dlouhodobou činností člověka, který se v české kotlině usadil jako zemědělec natrvalo již ve 4. tisíciletí př.

Více

Pravidla pro poskytování finanční podpory na hospodaření v lesích v Jihomoravském kraji 2013-2019

Pravidla pro poskytování finanční podpory na hospodaření v lesích v Jihomoravském kraji 2013-2019 Pravidla pro poskytování finanční podpory na hospodaření v lesích v Jihomoravském kraji 0309 Pravidla pro poskytování finanční podpory na hospodaření v lesích v Jihomoravském kraji 0309 Zastupitelstvo

Více

Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci. Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců

Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci. Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců Loupání a ohryz smrkových porostů Příčiny: vysoké stavy jelení zvěře (dančí, mufloní,

Více

Správa lesů města Tábora. společnost s ručením omezeným VÝROČNÍ ZPRÁVA. Rok 2013

Správa lesů města Tábora. společnost s ručením omezeným VÝROČNÍ ZPRÁVA. Rok 2013 Správa lesů města Tábora společnost s ručením omezeným VÝROČNÍ ZPRÁVA Rok 2013 PROFIL SPOLEČNOSTI Správa lesů města Tábora, společnost s ručením omezeným, zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským

Více

OBSAH... 2 1. ÚVOD... 3 3. NÁKLADOVOST SPOJENÁ S VYUŽITÍM BIOMASY NA BÁZI DŘEVNÍ HMOTY K VYTÁPĚNÍ15 4. REGIONALIZACE VYUŽITÍ DŘEVNÍ HMOTY V ČR...

OBSAH... 2 1. ÚVOD... 3 3. NÁKLADOVOST SPOJENÁ S VYUŽITÍM BIOMASY NA BÁZI DŘEVNÍ HMOTY K VYTÁPĚNÍ15 4. REGIONALIZACE VYUŽITÍ DŘEVNÍ HMOTY V ČR... Obsah OBSAH... 2 1. ÚVOD... 3 2. VYUŽITÍ DŘÍVÍ V ZEMÍCH EU... 3 3. NÁKLADOVOST SPOJENÁ S VYUŽITÍM BIOMASY NA BÁZI DŘEVNÍ HMOTY K VYTÁPĚNÍ15 4. REGIONALIZACE VYUŽITÍ DŘEVNÍ HMOTY V ČR... 16 5. KONKURENCESCHOPNOST

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

Inventarizace lesů v České republice 2001-2004

Inventarizace lesů v České republice 2001-2004 Inventarizace lesů v České republice 2001-2004 Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze : 6.0 - platnost od 1.7.2003 Zpracoval: OBSAH ÚVOD... 5 1 Cíle Inventarizace lesů... 5 2 Základní

Více

1. Obora Hukvaldy hlavní alej.

1. Obora Hukvaldy hlavní alej. 16. Obora Hukvaldy Jedním z nejznámějších míst Frýdecko-Místecka a Palkovických hůrek jsou Hukvaldy. Půvabná osada s rozsáhlým hradem a oborou s chovem daňčí a mufloní zvěře. Hrad Hukvaldy dostal jméno

Více

Obec Mankovice Mankovice 73, PSČ 742 35

Obec Mankovice Mankovice 73, PSČ 742 35 Obec Mankovice Mankovice 73, PSČ 742 35 Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. - O kupních smlouvách na pozemky obce v k.ú Mankovice Poskytnutí informací podle zákona č.l06/1999 přístupu k informacím

Více

A4.4 TABULKY PAMÁTNÝCH STROMŮ

A4.4 TABULKY PAMÁTNÝCH STROMŮ Obsah Další (A4.5 Tabulky ke kap. A2.8 OP v sektorových politikách) A4.4 TABULKY PAMÁTNÝCH STROMŮ A4.4.1 PAMÁTNÉ STROMY PŘEVZATÉ Z ÚSOP V připojených tabulkách jsou obsaženy stromy obsažené v Ústředním

Více

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky. Závěrečné práce - informační materiál pro budoucí řešitele. Akademický rok 2012/2013

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky. Závěrečné práce - informační materiál pro budoucí řešitele. Akademický rok 2012/2013 Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Závěrečné práce - informační materiál pro budoucí řešitele Akademický rok 2012/2013 Řešení bakalářských a diplomových prací na Ústavu lesnické a dřevařské

Více

Znojemsku Alžběta Brzkovská (Klub přátel stromů Znojemska, studentka Mendelovy univerzity v Brně, Zahradní a krajinářská architektura) Ing.

Znojemsku Alžběta Brzkovská (Klub přátel stromů Znojemska, studentka Mendelovy univerzity v Brně, Zahradní a krajinářská architektura) Ing. Výjimečné stromy na Znojemsku Alžběta Brzkovská (Klub přátel stromů Znojemska, studentka Mendelovy univerzity v Brně, Zahradní a krajinářská architektura) Ing. Radomír Němec (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Více

Služby Hnojník,o.p.s. 73953 Hnojník č.p.222 IČ:29458242

Služby Hnojník,o.p.s. 73953 Hnojník č.p.222 IČ:29458242 Služby Hnojník,o.p.s. 73953 Hnojník č.p.222 IČ:29458242 Pravidla a ceník poskytování obecně prospěšných služeb : Obsah: 1. Základní ustanovení 2. Druhy poskytovaných obecně prospěšných služeb 3. Všeobecná

Více

Ochrana lesů Metodika

Ochrana lesů Metodika Ochrana lesů Metodika Pracovní materiál pro školení pracovníků ochranářského průzkumu Ivano-Frankivsk, Ukrajina 4. 8. června 2007 Štěpán Křístek Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

Plán péče o přírodní rezervaci Velké doly. na období 2008 2017

Plán péče o přírodní rezervaci Velké doly. na období 2008 2017 Plán péče o přírodní rezervaci Velké doly na období 2008 207 . Základní identifikační a popisné údaje.. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 338 Kategorie: ochrany:

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa 1.Základní pojmy A) Etát = objem dříví, které lze na daném LHC za dané období vytěžit s ohledem na dosažení stavu vyrovnanosti a těžební nepřetržitosti

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná

Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná 1. Jaký je význam kalkulací? Ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů Ke kontrole a rozboru hospodárnosti

Více

EUR palety technická dokumentace

EUR palety technická dokumentace EUR palety technická dokumentace Podle zákona č. 102/2001 Sb., v platném znění, o obecné bezpečnosti výrobků. Název výrobku Evropská dřevěná čtyřcestná prostá paleta EUR s rozměry 800 mm x 1200 mm Obsah:

Více

č í s l o 140-3 / 2007

č í s l o 140-3 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 140-3 / 2007 o ceně pozemků a lesních porostů v katastrálním území Helvíkovice, obci Helvíkovice, okres Ústí nad Orlicí, evidovaných na listu vlastnictví č. 51 Posudek

Více

Lesní a okrasné školky Hostivice. Velkoobchodní ceník jaro 2015

Lesní a okrasné školky Hostivice. Velkoobchodní ceník jaro 2015 Stránka 1 jaro 2015 Lesní a okrasné školky Hostivice Zahradní architektura a krajinářství Velkoobchodní ceník jaro 2015 ARNIKA, Ing. Zdeněk Poslušný DiS. Tel. 606 68 98 98, 602 66 77 64 arnika.poslusny@volny.cz

Více

OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ

OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ PŘÍLOHA Č. 1 OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ PĚSTEBNÍ ČINNOST 008 Pozemky určené k zalesnění (jen bilance) 009 Lesní půda k zalesnění (jen bilance holin) 011 Vyklizování ploch po těžbě 012 Příprava

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 14 Nepravé jádro

Více

Příspěvková organizace. Městské lesy Opava. Rozbor. hospodaření. Zpracoval: Ing. René Binar. Únor2015

Příspěvková organizace. Městské lesy Opava. Rozbor. hospodaření. Zpracoval: Ing. René Binar. Únor2015 Příspěvková organizace Městské lesy Opava Rozbor hospodaření 2014 Zpracoval: Ing. René Binar Únor2015 1 Obsah 1 úvod 3 2 Plán hospodaření a jeho plnění v roce 2014 4 2.1 Plnění plánu 2014 - náklady 4 2.2

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Podlahové lišty LIŠTY MDF - FOLIOVANÉ. 6. Podlahy PARADOR. SL 18 16,5 x 70 x 2570

Podlahové lišty LIŠTY MDF - FOLIOVANÉ. 6. Podlahy PARADOR. SL 18 16,5 x 70 x 2570 1. SL 18 16,5 x 70 x 2570 1371566 BANANE ABACA, 1371556 BÍLÁ DŘEVO PÓR, 1371561 BOROVICE BĚLENÁ, 1174925 BOTICCINO, 1254930 BŘÍZA MULTIPLEX, 1138266 BUK, 1254924 BUK SVĚTLÝ, 1371572 CEDR, 1371586 DEKOR

Více