DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA"

Transkript

1 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Písek, Lesnická 55 tel.: , fax: , DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA Práce vypracovaná v rámci evropského projektu REGBIE + Regionální iniciativy na podporu evropského trhu s teplem vyrobeným z biomasy. Zpracovala: třída 2. B VOŠL a SLŠ B. Schwarzenberga v Písku Třídní učitel: PhDr. Libor Šimůnek Odborný poradce: Doc. Ing. Jan Šarman, CSc., učitel ekologie Přihlášeno dle propozic do kategorie A Písek,

2 1. ÚVOD Z historie lidstva vyplývá, že lesy poskytovaly lidem dřevo na otop, na stavby, ale i na potravu, léčivé rostliny a další materiál organických i anorganických prvků. V 1/2 minulého století byl význam těchto ostatních nedřevinných produktů z lesa a odpadu dřevní biomasy z prořezávek a těžebního odpadu zastíněn produkcí průmyslově zpracovatelných výřezů, což je hlavní zdroj příjmů lesního hospodářství v ČR. V poslední době v důsledku růstu energií a blízkému vyčerpání zdrojů ropy, uhlí a plynu se věnuje větší pozornost využívání dřevní biomasy. Ta doposud z důvodů pracnosti a neefektivní ekonomice nebyla využívána. V důsledku první energetické krize v letech , kdy došlo k prudkému návratu cenových relací fosilního paliva a odhadů, že tyto zdroje budou vyčerpány okolo roku 2050, se začala přehodnocovat úvaha o veškeré biomase. Cílem této práce je vyhodnotit, kolik dřeva pro výrobu energie je možno získat z našeho školního polesí Hůrka, zpravované u lesnických škol Písek. Toto hospodaří na 660,17 ha dle schválených LHP. ŠP Hůrka využívá z lesních ekosystémů hlavně ve formě kmenů, ekonomicky nevýhodné porosty do IV. věkového stupně jsou dodávány samovýrobou jednotlivců, kteří si zde připravují palivo. Další využití biomasy je minimální. V dřívějším období školní polesí Hůrka využívalo vlastní pilu, kde odpad byl dezintegrován na štěpku a využíván pro vlastní výrobu tepla, přebytek byl prodán zájemcům. Z pohledu komplexnějšího využití i dalších produktů biomasy na ŠP Hůrka je zpracována tato práce. 2. METODIKA Pro zpracování dat se budeme opírat o Lesní hospodářský plán pro roky (dále LHP) a počítačové zpracování dat. Pro určení, které zdroje dřevní biomasy chceme získat z lesních porostů, jsme zvolili tato kritéria: 1. Zdroj dřevní biomasy: a) dříví ve formě kmenoviny, surové kmeny v celých délkách, rovnané užitkové dříví, paliv. b) zbytky po úmyslné předmýtní těžbě c) zbytky po úmyslné mýtní těžbě d) zbytky po prořezávkách v 1. a 2. věkovém stupni e) celé stromy z výchovných zásahů do 40 let ( probírka ) 2. Ekonomická kritéria: a) rozdíly mezi příjmy a náklady na zpracování dřevní hmoty b) výskyt odběratele nadané formy dřevní biomasy 3. Ekologická kritéria : a) narušení půdního krytu při získávání dřevní biomasy b) vliv odnímání živin obsažených v dendromase na lesní půdě Postup prací bude odpovídat poznatkům, které Simanov (1995) shrnul do studie u využívání a zpracování lesní biomasy. Biologický popis rostlin je převzatý od Illeho (1961). Dřevo je při řádném hospodaření považováno za ohromný zdroj, u kterého nehrozí vyčerpání tak, jako u fosilních paliv. Dřevní biomasa se tvoří na dřevinných rostlinách patřící do skupiny rostlin nahosemenných (u jehličnatých dřevin) a krytosemenných z čeledi dvouděložných (listnaté dřeviny). Dřevní biomasa zaujímá na jehličnatém stromě: 1) 60 65% užitkového dříví z celkového objemu stromu 2) 15 25% větve, jehličí a kůra 3) 10 15% kořeny viz. obr. č.1. U listnatých dřevin je tato skladba následující: 1) 45 55% užitkové dříví 2) 30 45% větve a listy 3) 10 15% kořeny viz. obr. č.2. Z tohoto srovnání vyplývá ekonomický důvod zvýhodňování jehličnatých dřevin před listnatými, kde u jehličnanů je o 15% dřevo lépe finančně zhodnoceno.. Dle Simanova ( 1995 ) a ČSN , , , se dřevní biomasa dělí: Průmyslové výřezy ( kulatina ) jedná se o nejkvalitnější část dřevní biomasy, která je určena pro mechanické zpracování krájením, loupáním a nebo rozřezáním. Podle ČSN jehličnaté dřeviny a listnaté dřeviny se jedná o I. III. jakostní třídy. Do I. II. jakostní třídy se zařazuje dříví nejvyšší kvality, které je určeno na loupání a krájení dýh, III. jakostní třída je určena svojí kvalitou pro pilařské výřezy. Užitkové dříví rovnané i dříví střední a nižší kvality než průmyslové výřezy, dle ČSN a jde o IV. a V. jakostní třídy nebo se jedná o surové kmeny dodávané v celé délce, tj. rostlinných délkách dle ČSN Toto dříví je určeno pro mechanickou nebo chemickou dezintegraci a část se využívá jako důlní vzpěry. Palivové dříví je sortiment velmi nízké technologické jakosti, dle ČSN a se jedná o VI. jakostní dříví. Využití je pro energetické účely.

3 Tyto zdroje průmyslové dříví, užitkové rovnané dříví a palivové dříví tvoří největší příjmovou položku ŠP Hůrka. Mezi další zdroje dřevní biomasy na ŠP Hůrky můžeme zařadit těžební odpad, manipulační odřezky, odpad z pily ve vlastnictví ŠP Hůrka, štěpka a piliny z pily. Těžební odpad je považován: - klest, tj. nestandardní dříví z vrcholkové části stromů a větve do tloušťky 6 cm získané odvětvením, klestem a ořezem kmene. - vlastní těžební odpad, tj. klest po odvětvení stromu, nestejně dlouhé odřezky kmenové části stromu, které vznikají při příčném řezu v průběhu výroby surového dříví. - celé stromky z prořezávek a prvních probírek včetně větví a stromové zeleně, jedná se o jedince odstraněné z lesních porostů z pěstebních důvodů, kteří nedosahují užitkových sortimentů. Tento zdroj dřevní biomasy není plně spíše vůbec využíván. Manipulační odřezky rozumíme krátké odřezky dříví o maximální délce 1 m, které vznikly při příčném přeřezáváním kmene za účelem druhování a adjustace. Jde o materiál velmi různorodý jak z hlediska velikosti, tak i kvality. Obsahuje dříví přesílené i nehroubí, zdravé i napadené hnilobou, sukaté i bezsuké, v kůře i odkorněné, proschlé i čerstvé. Odpad z pily zde se jedná především o odpad dřevní biomasy vznikající při primárním mechanickém zpracování dříví, např. krajiny, odřezky řeziva při kapování. Tento zdroj biomasy je možno získat z pily na ŠP Hůrky. Tato dřevní biomasa je buď dezintegrována na štěpku nebo jako dřevní odpad prodán zájemci. Piliny jsou specifickým druhem dezintegrovaného dřevního odpadu, vznikající při podélném i příčném řezání dříví. Typický je jejich malý rozměr zpravidla od 3 do 7 mm, a vysoký podíl dřevního prachu. Piliny jsou ideálním materiálem pro výrobu bio-briket. Piliny jsou využívány jako další zdroj dendromasy, který vzniká při zpracování dříví na ŠP Hůrka. Štěpka se dělí dle svého složení na 3 skupiny a to jsou tyto skupiny lesní (zelená), hnědá a bílá štěpka. Lesní štěpky jsou dezintegrovaným dřívím, které má odpovídat ON Vzniká z klestu, prořezávkového materiálu, celých stromů, neodvětvených vrcholových částí stromů, tlustších listnatých větví, i z odřezků kmenového dříví vznikajících při druhování a adjustaci dříví na manipulačních skladech. Její použití je pouze pro energetické účely. Lesní štěpka není zpracovávána na ŠP Hůrka. Hnědá štěpka obsahuje kůru a dříví. Využívá se pro technologické zpracování chemickém a papírenském průmyslu. Hnědá štěpka vzniká na ŠP na pile při mechanické dezintegraci odpadů z pily na ŠP Hůrka. Bílá štěpka obsahuje pouze dřevo, které bylo před dezintegrací odkorněno. Její použití je shodné s využitím hnědé štěpky. Bílá štěpka není na ŠP Hůrka získávána, jelikož se na ŠP nenachází odkorňovací zařízení. Pařezy a kořeny jsou získávány klučením podzimní části stromů. Toto je charakteristické pouze pro určité formy obhospodařování lesů v borových oblastech a v oblasti lužních lesů. Ke klučení pařezů dochází při trvalém odnímání půdy určené k plnění funkcí lesa a pro tyto účely je prováděna zemědělská rekultivace, výstavba vodních nádrží, lesních cest a veřejných komunikací a pozemních staveb, a pro účely lesní školky. Tento zdroj není využíván na ŠP Hůrka. 3. ZJIŠTĚNÉ POZNATKY A JEJICH ROZBOR. 3.1.ŠP Hůrka - charakteristika Údaje zde uvedené byly převzaty z nového Lesního hospodářského plánu pro decenium 2000/2009 celková výměra ŠP Hůrka po navrácení restitučních nároků původním vlastníkům činí 660,17 ha. Celková plocha lesních pozemků ( trvale zalesněných ) je podle normovaného plánu 650,46 ha. Výměra jehličnatých dřevin celková 540,90 ha, rozdělení na plochu dle dřevin a věkových stupňů tabulka a graf č.1 a 3. Celková výměra listnatých dřevin je tato 105,68 ha, rozdělení na plochu dle dřevin a věkových stupňů tabulka a graf č. 2. a 4. Procentické zastoupení na celkové ploše a v celkovém množství produkce rozdělené podle druhů dřevin viz. tabulka a graf č. 5. a celkové rozdělení pro jehličnaté a listnaté dřeviny se nachází v tabulce a grafu č. 6. Celkové množství dřevní biomasy zjištěné k je m 3, bylo zjištěno 3,84 ha holin, z toho jehličnaté biomasy m 3 a listnaté biomasy m 3. Celkový maximální limit těžby za decennium m 3, maximální limit těžby za jedno učební období ( ) 3 623,8 m 3. Zařazená výše těžby dle LHP je m 3, z čehož zařazená těžba u jehličnatých dřevin decenium činí m 3, z toho činí mýtní úmyslná těžba m 3 a předmýtní úmyslná těžba m 3, a u listnatých dřevin za

4 decenium činí zařazená těžba m 3, z toho činí mýtní úmyslná těžba m 3 a předmýtní úmyslná těžba 486 m 3. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 7. ŠP Hůrka využívá pro výrobu tepla hnědou štěpku, která vzniká zpracováním odpadů z pily. Tato vyrobená hnědá štěpka plně pokrývá spotřebu, která je nutná pro provoz tohoto kotle na štěpku, kterým je vytápěná budova ŠP Hůrka a dodává teplo pro sušičku řeziva, přebytky vyrobené hnědé štěpky jsou prodávány odběratelům. Stejným způsobem je nakládáno i s pilinami, které jsou také vedlejším produktem pily umístěné na ŠP Hůrka. Piliny jsou uskladňovány do zásobníku a odtud odebírané pro účely prodeje. Ve vlastnictví ŠP Hůrka jsou k dispozici pro účely učební a pro obhospodařování lesních pozemků tyto mechanizační prostředky: ruční motorová řetězová pila ( dále jen RMŘP ), křovinořezy, železný kůň, univerzální kolový traktor (dále jen UKT ) upravený pro soustřeďování dříví, UKT pro drobnou zemědělskou výrobu ( myslivost ) a pro vyvážecí přívěs. ŠP Hůrka využívá služeb, jako je provádění prořezávek, výchovných a mýtních těžeb a některé další činnosti, nabízených živnostníky a společnostmi podnikající v lesním hospodářství a v posledních třech letech se v porostech ŠP předváděla pro studijní účely a byla využita harvestorová technologie Rozdělení zdrojů dřevní biomasy podle věkových stupňů. Celkový přehled o výši zařazené těžby pro jednotlivé věkové stupně je uveden v tabulce č. 7. A minimální rozsah výchovných zásahů ( prořezávek ) je uveden v tabulce č. 8., tyto údaje jsou převzaty z LHP Všeobecné části. Pro další předpokládaný možný zdroj dřevní biomasy, který lze z lesních porostů získat, je uveden v tabulce č věkový stupeň 1 10 let V tomto věkovém stupni nenalezneme většinou žádný zdroj dřevní biomasy výjimku mohou tvořit rychle rostoucí rostliny a dřeviny topoly, vrby, douglaska tisolistá a další pionýrské dřeviny. Jedná se u využití biomasy odstraněné při výchovných zásazích a vypěstované pro energetické účely. Z těchto prováděných výchovných zásahů je možno zpracovávat celé stromy, které byly odstraněny při výchovném zásahu v prořezávce, tzv. metodou štěpkování celých stromů, kde výsledným produktem je zelená štěpka. Celkový minimální rozsah výchovných zásahů je 15,55 ha. 2. věkový stupeň let V tomto věkovém stupni je možno získávat velké množství biomasy hlavně od veškerých jehličnatých dřevin pěstovaných pro hospodářské účely, kromě listnatých dřevin, a to hlavně tzv. melioračně zpevňující dřeviny, které nám neumožňují, abychom získali dostatečné množství dřevní biomasy a celkový ekonomický výsledek byl aspoň mírně plusový nebo nulový, nám vyplývá, že z listnatých dřevin nám připadají v úvahu dřeviny pionýrské a rychle rostoucí. Hlavní zdroj dřevní biomasy je z prořezávek v jehličnatých porostech, zde je nutno provést si předběžnou kalkulaci, zda se vyplatí vytěžit hroubí (tyče I, II, III, IV třídy a slabé SK) a nehroubí ponechat v porostech, nebo celé stromy jak nehroubí tak i hroubí zpravovat na lesní štěpku ( zelená štěpka ). Celkem bude vytěženo na základě zařazené předmýtní těžby ( dále jen PÚ ) 96 m 3 jehličnatého dříví ve formě tyčí a slabých surových kmenů, jejichž průměr je do 19 cm, a 2 m 3 listnaté dřevní hmoty. Celková minimální výše výchovných zásahů 52,47 ha. 3. věkový stupeň let V tomto věkovém stupni lze zpracovávat dřevní biomasu s tím, že klest a těžební zbytky lze ponechat v porostech, popřípadě je zpracovávat. V porostech lze získat SK, tyče veškerých tříd (I, II, III, IV). V jehličnatých porostech začíná převládat dříví ve formě určené pro zpracování na vlákninu nad tyčemi, zatímco v listnatých porostech se dřevní biomasa vyskytuje hlavně v tyčích všech tříd a u rychle rostoucích listnatých dřevin i rovnané užitkové dříví pro papírenský průmysl, ale nejčastěji je tato dřevní biomasa zpracována na palivové dříví. Celková výše zařazená (PÚ) těžby v tomto věkovém stupni činí m 3 jehličnatého dříví a 37 m 3 listnatého dříví z bude provedena prořezávka na 2,26 ha. 4. věkový stupeň let Jehličnatá a listnatá biomasa nám začíná dávat pestrou paletu sortimentů od pilařských výřezů až po možnost zeštěpkovat těžební odpad a také dříví, pokud se vyskytuje v porostu. V těchto porostech lze zpracovat celé stromy na zelenou štěpku. Celková výše zařazená (PÚ) těžby činí 1565 m 3 jehličnaté a 146 m 3 listnaté biomasy ve formě dříví. 5. věkový stupeň let až do věku mýtní zralosti dle druhu dřevin S každým věkovým stupněm se zvyšuje množství průmyslových výřezů a dalších sortimentů, které můžeme získat z kmene, ale také se zvyšuje množství další dřevní biomasy, jako je objem klestu a těžebních zbytků (silné větve atd.). Pro 5.věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 692 m 3 jehličnatého a 88 m 3 listnatého dříví. Pro 6. věkový stupeň činí zařazená (PÚ) těžba m 3 jehličnatého a 121 m 3 listnatého dříví.

5 Pro 7. věkový stupeň činí zařazená (PÚ) těžba 459 m 3 jehličnatého a 65 m 3 dříví,a pro zařazenou mýtní úmyslnou (dále jen MÚ ) těžbu činí 725 m 3 jehličnatého a 32 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 8. věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 293 m 3 jehličnatého a 15 m 3 dříví,a pro zařazenou mýtní úmyslnou (MÚ) těžbu činí 144 m 3 jehličnatého a 14 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 9. věkový stupeň činí zařazené (PÚ) těžba 11 m 3 jehličnatého a 12 m 3 dříví, a pro zařazenou mýtní úmyslnou (MÚ) těžbu činí 1379 m 3 jehličnatého a 125 m 3 listnatého dříví určenou výši těžby. Pro 10. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 265 m 3 listnatého dříví. Pro 11. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 939 m 3 listnatého dříví. Pro 12. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 756 m 3 listnatého dříví. Pro 13. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 353 m 3 listnatého dříví. Pro 14. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba m 3 jehličnatého a 118 m 3 listnatého dříví. Pro 15. věkový stupeň činí zařazená ( MÚ ) těžba 667 m 3 jehličnatého a 83 m 3 listnatého dříví Rozbor zjištěných poznatků Jako zdroj dřevní biomasy, který není na ŠP Hůrka na úseku obhospodařování lesní půdy využíván, je těžební odpad a jedinci odstranění při prořezávkách. V některých případech je možno využít i metodu zpracování celých stromů z probírek věkového stupně. Přesto se zde zmíním o klasickém zdroji dřevní biomasy, jako je dříví ve formě kmenů, neboť představuje pro ŠP Hůrka hlavní zdroj příjmu pro další lesnickou činnost. Výpočet těžebního odpadu vychází ze středních procentických hodnot uvedených v kapitole 3.2 Biomasa a obrázku č.1 a 2. Vychází z těchto předpokladů:- jehličnaté stromy nemají tvar vysokohorských stromů, u kterých kvůli hluboce zavětveným kmenům stoupá objem větví, vršku a jehličí, nebo stromů. na kvalitnějších stanovištích, na kterých se nachází stromy s vysoko položenou korunou a tím je procenticky objem výsledného těžebního odpadu nižší. - listnaté dřeviny nejsou pěstovány na ŠP Hůrka jako produkční dřeviny, ale. jsou pěstovány pro svůj melioračně zpevňující význam a následně jsou pěstovány jako produkční dřeviny. Z těchto důvodů jsem si zvolil tato procenta pro výpočet předpokládaného množství těžebního odpadu jehličnaté dřeviny 20 % a listnaté dřeviny 40 %. Zjištěné předpokládané množství těžebního odpadu, které získáme po těžbě předmýtní a mýtní úmyslné, je uvedeno v tabulce č.8. Pro přesné zjištění množství těžebního odpadu je nutno znát průměrnou tloušťku a výšku porostu. Z těchto údajů za pomoci tabulek od Simanova (1995) pro výpočet množství klestu z jehličnatých dřevin, lze přes to pro každou porostní skupinu zjistit přibližně přesné množství klestu. Celkové množství nadzemní dendromasy získané z prořezávek lze dle mého názoru zjistit pouze v dané porostní skupině, kde bude prováděna prořezávka. Předpokládané množství nadzemní dendromasy zjistíme od Simanova (1995). Zdroje dřevní biomasy: a) Zdroj dřevní biomasy ve formě dříví. Tento zdroj ekonomických příjmů z dřevní biomasy je nejvýznamnější. Pokud jdeme od prvních probírkových (výchovných) zásahů až ke konečnému smýcení porostu zvyšuje se nám ekonomická atraktivita dřevní biomasy ve formě dříví. Tento zdroj dřevní biomasy ve formě dříví je nejvíce využívaný na ŠP Hůrka jako zdroj příjmů pro financování dalších potřebných lesnických činností. Celková výše zařazené těžby je m 3 a maximální výše těžby představuje m 3. Přesný rozpis je uveden v kapitole 3.1. ŠP Hůrka charakteristika a v tabulce č.7. b) Zdroj dřevní biomasy ve formě zbytků po úmyslné předmýtní těžbě. Tento zdroj dřevní biomasy lze charakterizovat jako větve, vrcholky stromů a manipulační zbytky po těžbě sortimentní metodou. Z ekonomického hlediska se jedná o zajímavý zdroj nových příjmů, pokud je zajištěn odběratel, který uhradí náklady spojené se zpracováním této biomasy nebo si tento zdroj sám na svoje náklady zpracuje. V současné době se odběratel nevyskytuje. Technologie a s ní následně spojené technologické postupy zpracování biomasy se mohou pohybovat v těchto pořizovacích nákladech od 0,5 mil. Kč do 2 mil. Kč za štěpkovač. Z ekologického hlediska se lze na to dívat jako na úplné odebrání vyprodukované dřevní biomasy, a tím bude docházet nejspíš ne k okamžité, ale k postupné degradaci stanoviště na základě ochuzování minerální složky půdy v porostech.

6 Technologické postupy a technologie potřebná pro zpracování biomasy v těchto porostech je nákladná a to jak z hlediska nákladů nutně vynaložených hlavně na práci lidí, ale také strojů. Následkem do budoucna by bylo zvýšené poškození stávajícího porostu častým pojezdem techniky po porostu a snížení přírůstu budoucích porostů z důvodu nadměrného zpracování dřevní biomasy. Tento zdroj biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Tento zdroj biomasy nabízí ke zpracování m 3 těžebního odpadu, z toho je 1466 m 3 jehličnaté biomasy a 324 m 3 listnaté biomasy. c)zdroj dřevní biomasy ve formě zbytků po úmyslné mýtní těžbě. Tento zdroj dřevní biomasy je stejně charakterizován jako předchozí zdroj biomasy, jedná se hlavně o větve, manipulační odpad a v některých případech i o kořeny. Ekonomicky se jedná o významnější zdroj příjmů pro vlastníka, než-li byl předchozí zdroj biomasy, pokud má zajištěný odbyt stejně jako u předchozího zdroje dřevní biomasy. Hlavní důvod je ten, že na malé ploše, na rozdíl od zpracování těžebních zbytků po předmýtní úmyslné těžbě je větší koncentrace hmoty.. V těchto případech lze využít ve větší míře mechanizaci pro zpracování těžebních zbytků. Bohužel odběratel se také nevyskytuje. Ekonomické náklady na pořízení technologie na zpracování tohoto zdroje dřevní biomasy jsou stejné jako u předchozího zdroje biomasy. Z hlediska ekonomického lze říci přibližně to samé, co o předcházejícím zdroji biomasy, pokud mu předcházelo využití veškeré dřevní biomasy v předmýtním věku porostu. V tomto případě dochází k razantnímu odnímání biogenních látek. Pokud ale k odnímání dřevní biomasy ve formě těžebních zbytků z předmýtních úmyslných těžeb nedocházelo, nedochází k velkému odnímání minerálních látek. Pouze je odejmuto tolik minerálních látek, kolik jich je obsaženo v dřevní biomase těženého porostu. Zpracování kořenů je velice náročné z hlediska ekonomického. Dochází k němu pouze na určitých lokalitách jako jsou písčité půdy, ve kterých se vytváří ornštejnová vrstva a kterou je nutno přerušit za pomoci radlic. Kořeny nejsou ve většině případů dále zpracovány a jsou většinou ponechány v půdě, neboť jejich zpracování je ekonomicky velice náročné. Tento zdroj dřevní biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Tento zdroj nám umožní při jeho zpracování využít m 3 těžebního odpadu, z toho je m 3 jehličnaté a m 3 listnaté dřevní biomasy. d) Zdroj dřevní biomasy ve formě odstraněných jedinců po prořezávce v 1. a 2. věkovém stupni. Z ekonomického hlediska nezajímavý zdroj biomasy, především jedná-li se o zpracování odstraněných jedinců z 1. věkového stupně. U 2. věkového stupně je atraktivita vyšší, jelikož se nám nabízí větší množství dřevní biomasy. Množství dřevní biomasy vzniklé z prořezávek vypočítáme tak, že zjistíme: 1) Množství odstraněných jedinců na 1 ar (10 x 10 m ) podle normy, která byla stanovená pro provedenou prořezávku. Tento počet na 1 ar vynásobíme celkovou plochou porostu. Výsledkem je předpokládané množství odstraněných jedinců na ploše porostu. 2) Dále je nutno zjistit tyto míry odstraněných jedinců d 1,3 ( nebo lze vycházet z průměru na úřezu ) a výšku. Tyto údaje se zjistí u vybraných 10 odstraněných jedinců a ze zjištěných údajů se učiní aritmetický průměr. Získané údaje použijeme pro zjištění průměrné hmotnosti jednoho odstraněného jedince v porostu. 3) Průměrný počet odstraněných jedinců násobíme průměrnou hmotností jedince. To se rovná přibližnému množství dřevní biomasy, kterou bychom získali při zpracování odstraněných jedinců. 4) Je nutno provést kalkulaci celkových nákladů a předpokládaného zisku, které vzniknou při zpracování dřevní biomasy. Z ekologického hlediska dochází k velkému odnímání minerálních látek ve formě biomasy u 1. věkového stupně, ale přesto je lepší tuto biomasu ponechat přirozené dekompozici. Co se týká vlivu na ochuzování půdy, je diskutabilní. Je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Předpokládaný minimální plošný rozsah prořezávek je 75,28 ha ( tabulka č. 9. ) e) Zpracování celých stromů z probírek do 40 let. Z ekonomického hlediska, pokud je odběratel, lze tuto biomasu zpracovávat a výsledný produkt nabízet na trhu. V tomto případě je vhodné provést předběžnou kalkulaci nákladů a očekávaných příjmů u klasické těžební metody kmenové a těžební metody zpracováním celých stromů, podle výsledku se rozhodnout, kterou metodu je vhodnější použít. Hlediska ekologická jsou zde stejná jako u využití těžebního odpadu z předmýtních těžeb spojené s ekologickým hlediskem těžby dříví. Pokud bychom chtěli využít veškerou zpracovanou dendromasu tímto způsobem, mohlo by dojít k degradaci stanoviště. Doporučil bych tento způsob zpracování biomasy pouze u listnatých dřevin a u jehličnatých dřevin by se především jedno o první a druhou probírku. Tento zdroj dřevní biomasy je využíván na ŠP Hůrka jen částečně. Z tohoto zdroje by bylo možno získat přibližně m 3 a z toho by bylo m 3 jehličnaté a 277 m 3 listnaté biomasy. K tomuto zjištění jsem dospěl, když odečtu od celkového objemu PÚ těžby viz. tabulka č. 8. deset procent, což je předpokládané procentické vyjádření objemu kořenů z celkového objemu podle Simanova (1991).

7 3.4 Zhodnocení zjištěných poznatků na ŠP Hůrka. Z hlediska využívání biomasy je situace na ŠP Hůrka ještě za možností, které daná lesní půda nabízí. Lesní ekosystémy jsou z hlediska produkce biomasy využívány na 20 % ročně vytvořené biomasy. 80 % po odumření je v procesu dekompozice v procesu humifikace zdrojem energie pro mikrobiální aktivitu, která zajišťuje úrodnost a produkci lesních půd. Z tohoto pohledu se na ŠP Hůrka jedná o aktuální hmotu pro získání energie z dílčích skupin: 1) Ze zbytku po úmyslné předmýtní těžbě v celku hmoty m 3, jehličnaté hmoty m 3, listnaté 324 m 3. 2) Ze zbytků po úmyslné těžbě celkové hmoty m 3, jehličnaté hmoty m 3, listnaté hmoty m 3. 3) Biomasa odstraněných jedinců v prořezávkách v 1. a 2. věkovém stupni odhadem z 75,25 ha x 10 m 3 =. 753 m 3, jehličnaté hmoty asi 633 m 3 a listnaté hmoty 120 m 3. 4) Zpracováváním celých stromů z probírek do 40 let celkem m 3 z toho jehličnaté hmoty m 3, listnaté hmoty 277 m 3. Celkem jde o m 3 hmoty z toho jehličnaté hmoty m 3 a listnaté hmoty m 3. V současné době je na ŠP Hůrka používán mobilní štěpkovač LINDANA TP 760, typ 760 VH, který má výkon dle zpracování dřevní hmoty a obsahu 1 2 m 3 zeštěpkované hmoty. Součástí pilnice je stacionární štěpkovač, který v současné není využíván, neboť pilnice je mimo provoz. Štěpka je spalována při výrobě tepla pro budovy polesí a sušárnu v kotlích výrobce ELBH Týn nad Vltavou o výkonu: 1) malý teplovodní kotel typ TSP 15, výkon kwh 2) velký typ TSP 25, téhož výrobce o výkonu kwh Pro zajištění teplem, teplou vodou pro budovy a pro provozy ŠP Hůrka je ročně spotřebováno v průměru m 3 štěpky, což při hmotnosti 1 m 3 v sušině představuje 150 kg/ m 3, 525 t sušiny štěpky. Část štěpky je použita v lese jako rozemletá dřevní hmota pro zlepšení bilance živin. V tomto případě to představuje okolo 300 m 3 štěpky. 4. ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit, jak je využívána dřevní biomasa na ŠP Hůrka a zda je možné získat nový zdroj dřevní biomasy z lesních porostů ŠP Hůrka. Zdroj dřevní biomasy jsem hodnotil jak ze stránky ekonomické předběžné zjištění ziskovosti ( náklady na technologii, odběratele ), tak i ze stránky ekologické předpokládáme co nejmenší poškození ekologické stability lesa. Nejde jen o minerální živiny na úrovni prvků biomasa je živá hmota, která obsahuje víc, než jen prvky ve formě sloučenin. Biomasa je potravou pro mikroorganismy, zejména se jedná o dřevokazné houby a bakterie, které způsobují její humifikaci. Tento rozpad je zdrojem nemírně bohatého a mnohotvárného života, které z lesního ekosystému mizí, pokud je lesní biomasa ve velkém množství odnímána. Zhodnotit toto by silně překračovalo rámec práce, neboť shromažďovat a zajišťovat podklady k této tématice by bylo nutné po delší časový rámec s většími znalostmi v půdoznalství, chemie a mnoha dalších vědeckých odvětvích. Jako další z mnoha kritérií, která si můžeme zvolit, je, že nesmí docházet k neúměrné devastaci půdního krytu v porostech, kde je prováděna jakákoliv činnost, ať se jedná o vyklízení a přibližování dřevní biomasy a jiné další činnosti spojené s získáváním dendromasy z lesních porostů. Nejedná se zde o dříví ve formě kmenoviny, a z ní získávaných sortimentů, tento zdroj dřevní biomasy je nepopiratelnou příjmovou složkou jakékoli firmy obhospodařující lesy. Nejpřínosnějším novým zdrojem dřevní biomasy z lesních porostů ŠP Hůrka se jeví lesní štěpka z prořezávek 2. věkového stupně, dále celé stromy z prvních probírek a těžební zbytky po úmyslných těžbách. Lesní štěpka, která by vznikla zpracováním těchto zdrojů, splňuje většinu kriterii ekologických i ekonomických, za předpokladu nalezení vhodného odběratele v blízkém okolí. Z pohledu ekologického, jelikož nedochází k neúměrné zátěži lesních porostů, jak ze strany odvozu dřevní biomasy a následně využitým popelem jako hnojiva vzniklého z energetického využití vzniklé biomasy. Při předpokladu, že by byla pro energii využita celková vypočítaná hmota biomasy, to je plm, což činí v sušině tun a při obsahu popelovin 2% se vytvoří 140 tun materiálu, který obsahuje orientačně 56 CaO, 28 tun K2O, 28 tun PO 3 a 14 tun MgO. Toto jsou živiny, které by bylo možno použít pro zlepšení lesní půdy, která je v případě ŠP Hůrka primárně velmi chudá. V současné době je spotřebováváno asi m 3 štěpky, což v sušině představuje 525 tun biomasy, tedy 7,5 % disponibilní hmoty biomasy. Při spálení 525 tun biomasy vzniká při 2 % popelovin 10, 5 tun popela, který obsahuje 4 tuny CaO, 2 tuny K2O, 2 tuny Po3 a 1 tunu MgO. Lze tedy konstatovat, že jsou velké rezervy pro využití dostupné biomasy na ŠP Hůrka. Investičním záměrem lze vytvořit linku pro zpracování pelet a briket z biomasy. V případě nemožnosti investovat se jeví nutné získat odběratele v blízkém okolí pro zpracování biomasy. V neposlední řadě při vybavení pojízdným štěpkovačem, který na ŠP je, doporučujeme zvýšit podíl dezintegrování biomasy a její

8 umístění v porostech. Toto opatření by zrychlilo humifikační proces a obohatilo při rozkladu primárně chudou lesní půdu na ŠP Hůrka. 5. POUŽITÁ LITERATURA Ille, R: Technologie dřeva. VŠZ Praha, 1961 Lesní hospodářský plán pro ŠP Hůrka ( ) Simanov, V: Energetické využívání dříví. Olomouc, 1995 Štrobl, R: Zpracování lesní biomasy na ŠP Hůrka. Písek, 2000

9 6. PŘÍLOHA - obrázek č. 1 - obrázek č. 2 - tabulka č.l - tabulka č. 2 - tabulka č. 3 + grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob jehličnatých dřevin - tabulka č. 4 + grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob listnatých dřevin - tabulka č. 5 - tabulka č. 6+ grafické vyjádření plošného zastoupení a zásob jehlic, a listn. dřevin - tabulka č. 7 - tabulka č. 8 - tabulka č. 9

10 VRŠEK, VĚTVE, JEHLIČÍ (KŮRA) 15-25% KMENOVÉ DŘÍVÍ (KŮRA) % obrázek č.1 Rozdělení vyprodukované jehličnaté dendromasy PAŘEZ, KOŘEN (KŮRA) 10-15%

11 VRŠEK, VĚTVE, (KŮRA) % KMENOVÉ DŘÍVÍ (KŮRA) % obrázek č.2 Rozdělení vyprodukované listnaté dendromasy PAŘEZ, KOŘEN (KŮRA) 10-15%

12 Tabulka č. 1: Plošné zastoupení jehličnatých dřevin Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Smrk ztepilý Picea abies 27,94 28,27 29,04 19,65 16,5 25,63 20,44 21,66 20,99 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 Smrk omorika Picea omorika 0,13 0,42 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 1,2 0,36 3,16 1,53 0,06 2,21 1,21! 1,39 0,31 Jedle obrovská Abies grandis 1,34 3,03 1,42 3,14 Jedle kavkazká Abies nordmaníana 0,08 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 8,38 5,83 8,32 12,23 5,33 7,37 24,02 4,83 0,99 Borovice lesní Pinus silvestris 1,07 14,83 26,86 15,82 5,49 10,27 9,4 7,53 14,23 Borovice černé Pinus nigra 0,27 Vejmutovka Pinus strobus 0,65 1,64 0,61 0,88 0,27 0,32 Modřív opadavý Larix decidua 1,2 2,53 1,09 2,62 0,93 1,49 2,43 1,3 3,3 Celkem 41,13 55,38 70,54 56,63 28,92 47,85 57,77 37,13 40,14 Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Celkem Smrk ztepilý Picea abies 16,71 28,44 11,05 7,48 2,57 0,34 276,71 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 Smrk omorika Picea omorika 0,55 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 0,32 2,29 0,35 0,17 0,01 14,57 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 Jedle kavkazká Abies nordmaníana 0,08 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 0,56 0,75 0,15 78,76 Borovice lesní Pinus silvestris 6,2 11,46 3,25 1,58 1,15 0,78 0,09 130,01 Borovice černé Pinus nigra 0,26 0,53 Vejmutovka Pinus strobus 0,09 0,26 0,05 0,01 4,78 Modřív opadavý Larix decidua 2,05 3,95 1,39 0,86 0,17 0,62 25,93 Celkem 25,93 47,15 16,5 10,1 3,89 1,75 0,09 540,9

13 Tabulka č. 2 : Plošné zastoupení listnatých dřevin Dřevina Odborný název Plocha dle věkových stupňů Dub letní Quercus robur 5,25 1,28 2,1 3,12 1, ,22 3,17 9,88 Dun červený Quercus rubra 0,04 0,1 0,05 0,07 Buk lesní Fagus silvatica 4,5 6,85 4,98 6,33 1,28 3,23 0,79 0,98 0,26 Habr obecný Carpinus betulus 0,07 0,13 0,05 Javor klen Acer pseudoplatanus 0,04 0,1 0,03 0,1 0,29 1,04 0,04 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,01 0,31 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,09 0,03 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,06 0,13 0,09 0,02 0,1 0,04 0,13 Lípa srdčitá Tilia cordata 0,11 0,45 1,42 2,12 0,31 0,52 0,12 Olše lepkavá Alnus glutinosa 0,46 0,04 0,67 0,19 0,08 1,27 0,08 0,2 Topol osika Populus tremula 0,06 0,04 0,08 0,05 Topol linda Populus alba 0,11 Celkem 10,36 8,48 8,44 11,35 S s Si 9,45 12,91 4,59 10,31 Dřevina Odborný název Celkem Dub letní Quercus robur 2,42 9,11 4,9 3,5 0,67 0,34 0,1 61,8 Dun červený Quercus rubra 0,26 Buk lesní Fagus silvatica 0,34 1,52 0,33 0,18 0,02 31,59 Habr obecný Carpinus betulus 0,14 0,39 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,03 0,35 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0,03 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,02 0,14 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,04 0,61 Lípa srdčitá Tilia cordata 0,03 0,07 0,01 0,03 5,19 Olše lepkavá Alnus glutinosa 0,18 0,02 0,05 0,08 3,32 Topol osika Populus tremula 0,02 0,25 Topol linda Populus alba 0,11 Celkem 2,97 10,78 5,29 4,01 0,67 0,36 0,1 105,68

14 Tabulka č.3: Jehličnaté dřeviny jejich plošné zastoupení a zásoba Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Smrk ztepilý Picea abies 276,71 51, ,85 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 0,01 Smrk omorika Picea omorika 0,55 0,1 160 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 0,01 Jedle bělokorá Abies alba 14,57 2, ,57 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 1, ,77 Jedle kavkazká Abies nordmaniana 0,08 0,01 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 78,76 14, ,16 Borovice lesní Pinus silvestris 130,01 24, ,95 Borovice černé Pinus nigra 0,53 0, ,05 Vejmutovka Pinus strobus 4,78 0, ,81 Modřív opadavý Larix decidua 25,93 4, ,73 Celkem 540, Tabulka č.4: Listnaté dřeviny jejich plošné zastoupení a zásoba Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Dub letní Quercus robur 61,8 58, ,33 Dub červený Quercus rubra 0,26 0, ,26 Buk lesní Fagus siivatica 31,59 29, ,64 Habr obecný Carpinus betulus 0,39 0, ,42 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 1, ,74 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,35 0, ,39 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0, ,05 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,14 0, ,06 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,61 0, ,58 Lípa srdčitá Tilia cordata 5,19 4, ,68 Olše lepkavá Alnus glutinosa 3,32 3, ,41 Topol osika Populus tremula 0,25 0, ,25 Topol linda Populus alba 0,11 0,1 34 0,19 Celkem 105,

15 Graf č.3: Procentické zastoupení jehličnatých druhů dřevin na ploše

16 Grafč.3: Procentické vyjádření zásob dle druhů jehličnatých dřevin

17 Graf č.4: Procentické zastoupení listnatých druhů dřevin na ploše

18 Graf č.4: Procentické vyjádření zásob dle druhů listnatých dřevin

19 Tabulka č.5 : Celkové údaje podle jednotlivých dřevinvch druhů Dřevina Odborný název Plocha Zásoba Celkem % m3 b. k. % Smrk ztepilý Pícea abies 276,71 42, ,03 Smrk pichlavý Picea pungens 0,04 0,01 Smrk omorika Picea omorika 0,55 0, ,1 Smrk Engelmanův Picea Engelman 0,01 0 Jedle bělokorá Abies alba 14,57 2, ,29 Jedle obrovská Abies grandis 8,93 1, ,68 Jedle kavkazká Abies nordmaniana 0,08 0,01 Douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia 78,76 12, ,27 Borovice lesní Pinus silvestris 130,01 20, ,75 Borovice černé Pinus nigra 0,53 0, ,05 Vejmutovka Pinus strobus 4,78 0, ,73 Modřív opadavý Larix decidua 25,93 4, ,1 Dub letní Quercus robur 61,8 9, ,74 Dun červený Quercus rubra 0,26 0, ,03 Buk lesní Fagus silvatica 31,59 4, ,05 Habr obecný Carpinus betulus 0,39 0, ,05 Javor klen Acer pseudoplatanus 1,64 0, ,19 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,35 0, ,04 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 0,03 0, ,01 Trnovník akát Robinia pseudoacacia 0,14 0, ,01 Bříza bradavičnatá Betula pendula 0,61 0, ,06 Lípa srdčitá Tilia cordata 5,19 0, ,51 Olše lepkavá Alnus glutinosa 3,32 0, ,26 Topol osika Populus tremula 0,25 0, ,03 Topol linda Populus alba 0,11 0, ,02 Celkem 646,

20 Tabulka č. 6 : Celková plocha a zásoba dle jehličnatých listnatých dřevin Dřevina Plocha % Zásoba % Jehličnaté dřeviny 540,9 83, ,99 Listnaté dřeviny 105,68 16, ,01 Celkem 646,

21 Graf č.6: Procentické vyjádření celkové plochy dle jehličnatých a listnatých dřevin

22 Graf č. 6: Procentické vyjádření zásob dle jehličnatých a listnatých dřevin

23

24

25

26

27

28

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací

Více

1. Opatření a postupy zajišťující přístup informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh:

1. Opatření a postupy zajišťující přístup informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh: Systém náležité péče obce Dolany uvádějící poprvé na vnitřní trh EU dřevo nebo jiné produkty ze dřeva (palivo, štěpka, větve) vytěžené na pozemcích obce dle Nařízení EU č. 995/2010 I. Právní předpisy týkající

Více

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/ koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové

Více

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Systém náležité péče hospodářského subjektu Město Kopidlno uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené na pozemcích hospodářského subjektu

Systém náležité péče hospodářského subjektu Město Kopidlno uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené na pozemcích hospodářského subjektu Systém náležité péče hospodářského subjektu Město Kopidlno uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené na pozemcích hospodářského subjektu I. Právní předpisy EUTR 2.1 Nařízení Evropského parlamentu

Více

Zkušenosti z využití dendromasy z lesa a pohled ŠLP na její širší využití

Zkušenosti z využití dendromasy z lesa a pohled ŠLP na její širší využití Seminář Nová energie pro Moravský kras Zkušenosti z využití dendromasy z lesa a pohled ŠLP na její širší využití Jiří Šilhánek 6.6.2012, Rájec-Jestřebí Kvantifikace dendromasy k energetickému využití Možné

Více

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých

Více

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

obvod kmínku nebo výška Acer campestre (javor babyka) 12-14 1.590,- Acer platanoides (javor mléč) 12-14 1.300,- možnost slevy 16-18 1.500,- 1.

obvod kmínku nebo výška Acer campestre (javor babyka) 12-14 1.590,- Acer platanoides (javor mléč) 12-14 1.300,- možnost slevy 16-18 1.500,- 1. Ceník podzim 2012 Listnaté stromy vzrostlé Stromy lze vybírat po telefonické domluvě s vedoucím školky (+420 606 68 98 98) Maloobchodní prodej s přirážkou 30 % při odběru menším než 15 ks. Dřevina obvod

Více

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

Dendrologie. Vybrané rody

Dendrologie. Vybrané rody Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus

Více

ARNIKA - Lesní a okrasné školky Hostivice

ARNIKA - Lesní a okrasné školky Hostivice ARNIKA - Lesní a okrasné školky Hostivice www.arnikaskolky.cz arnika.poslusny@ volny.cz tel. 606 68 98 98 Velkoobchodní ceník - jaro 2013 Ceny jsou uvedeny v korunách jako velkoobchodní, k cenám účtujeme

Více

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně

Více

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ

Více

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka) příloha č. 3 - inventarizace (tabulka) IAP - Revize stromů v Mercandiniho sadech v Klatovech pro potřeby Města Klatovy - odboru rozvoje města, zpracovala Ing. Radka Frydrychová, listopad 2012 1 jírovec

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Více

Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa

Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Město Česká Lípa IČ:260428 oddělení technické správy majetku nám. T.G. Masaryka 1 470 36 Česká Lípa Váš

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita 1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1

Více

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova .část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.

Více

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008)

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) 1. Maximální celková výše těžeb 1.1. Výše těžby mýtní 1.1.1. Výše těžby mýtní odvozená z ukazatele normální paseka Výše

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká

Více

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Studie Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Inventarizace a metodika inventarizace Objednatel projektové dokumentace: Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 69813 Veselí nad Moravou IČO:

Více

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú. Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix

Více

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření 16. SÍDLIŠTĚ VOLDÁN 1221/1 1 Prunus spec, slivoň 5 5 0.7 5+5 2 0 0 0 0 0 3 3 odstranit vylomené větve 1221/1 2 Prunus avium, třešeň 9 7 1.5 57 4 2 2 1 3 2 2 4 odstranit nebezpečný 1221/1 3 Prunus spec,

Více

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ Tabulky 9.1 Přípravné práce 9.2 Výsadba stromů a keřů, založení květinových záhonů 9.3 Ochrana stávajících stromů bedněním 9.4 Založení trávníku 9.5 Udržovací práce 9.6 Mobiliář 9.7 Dětské

Více

Regenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21.

Regenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21. Doplňující údaje: 0 5.10.013 1.vydání Ing. Zeman Ing. Zeman Ing. Zeman Rev. Datum Popis Vypracoval Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: Město Velké Meziříčí Radnická 9/1, 594 13 Velké Meziříčí Zhotovitel:

Více

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh Stromy a keře Univerzita 3. věku Jiří Viewegh Jehličnany, které známe z našich lesů I a II Autochtonní (= vždy domácí): - smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst. (Picea excelsa Link) - borovice lesní (b.

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

PODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU. platný od 1. 8. 2015

PODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU. platný od 1. 8. 2015 PODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU platný od 1. 8. 2015 JMENNÝ REJSTŘÍK Latinské názvy: str.: str.: České názvy: str.: str.: Abies alba (VS) 8, 38 Abies balsamea (VS) 38 Abies bornmulleriana

Více

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr Stavba č.1 Položkový výkaz výměr Název stavby: Název SO: Polní cesty v k.ú. Počedělice Polní cesty C5, C51, C52 Jednot. Cena celkem Č Objekt Kód Zkrácený popis M.j. Množství cena (Kč) Kč bez DPH 1 C 5

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum: 3. 7. 2013 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

OBSAH: PŘÍLOHA: INVENTARIZAČNÍ TABULKY FOTODOKUMENTACE

OBSAH: PŘÍLOHA: INVENTARIZAČNÍ TABULKY FOTODOKUMENTACE OBSAH: 1. ÚVOD 1.1. Výsadby na cestě ppč.1397/3 1.2. Cesta na Havaji 1.3. Liemrová cesta 1.4. Parčík v centru obce 1.5. Ošetření významných dřevin 2. PODKLADY 3. NÁVRH 3.1. Výsadby na cestě ppč.1397/3

Více

6 Správa Národního parku České Švýcarsko

6 Správa Národního parku České Švýcarsko 6 Správa Národního parku České Švýcarsko Správa NP České Švýcarsko byla zřízena k 1. 1. 2000 zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje NP České Švýcarsko a zřizovací listinou - rozhodnutím ministra

Více

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A Vysvětlivky: V odstranit - obvod kmene nad 80 cm odstranit - obvod kmene do 80 cm ošetřit instalovat vazbu BŘ bezpečnostní řez tvoří skupinu stav porostu k 27.

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá

Více

Ochrana dřeva ve stavbách

Ochrana dřeva ve stavbách Petr Ptáček Ochrana dřeva ve stavbách Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou XXXX. publikaci Odpovědná

Více

STROMY MĚSTA RAKOVNÍKA

STROMY MĚSTA RAKOVNÍKA Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STROMY MĚSTA RAKOVNÍKA Tereza Zápalová Gymnázium Zikmunda Wintra nám. J. Žižky 186, Rakovník 1 Anotace Tato práce

Více

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.

Více

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2015 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)

Více

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis Vodní tok: Ondřejnice vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis břehové porosty doprovodné porosty v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix

Více

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na území Ústeckého kraje Pro potřeby Ústeckého kraje zpracoval: Ing. Jan Ferkl, 2012 1. Předmět a cíl studie 1.1. Předmět studie Předmětem

Více

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM Akce: Katastrální území: Parcela číslo: Investor: Zodpovědný projektant: Projektanti: Datum zpracování: Šanov nad Jevišovkou Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí

Více

LEGENDA. Celková vitalita (schopnost regenerovat)

LEGENDA. Celková vitalita (schopnost regenerovat) LEGENDA Celková vitalita (schopnost regenerovat) Sleduje schopnost dřeviny regenerovat ajejí celkový stav. Celková vitalita je posuzována podle deflorace, malce a výskytu výhonů v koruně a schopnosti odolávat

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty řkm 0,000-5,100 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)

Více

Základy Zakládání Zeleně. Ladislav Kejha

Základy Zakládání Zeleně. Ladislav Kejha Základy Zakládání Zeleně Ladislav Kejha projekční příprava výběr taxonů pro výsadbu velikost a typ výsadbového materiálu hustota výsadeb volba a popis technologie výsadby Pořizovací cena i následná údržba

Více

Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ

Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Functional

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL... 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 11 4. MATERIÁL A METODIKA... 19 4.1 Materiál... 19 4.1.1 Měření a vlastnosti

OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL... 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 11 4. MATERIÁL A METODIKA... 19 4.1 Materiál... 19 4.1.1 Měření a vlastnosti OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL... 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 11 4. MATERIÁL A METODIKA... 19 4.1 Materiál... 19 4.1.1 Měření a vlastnosti dříví... 20 4.1.1.1 Měření palivového dříví... 20 4.1.1.2

Více

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc SORTIMENTACE DŘÍVÍ Sestavil: Ing. Jiří Franc dohoda dodavatele a odběratele je vždy nadřazena obecně přijatým předpisům 2 Měření a sortimentace dříví v ČR do 31.3.1997 vycházelo měření z původních národních

Více

Vánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Vánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vánoční stromky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 První vánoční stromek v zemích Koruny české byl vystrojen v roce 1812 Janem

Více

VÝKAZ VÝMĚR Objednatel: Obec Sibřina, Říčanská 15, 250 84 Sibřina Zpracovatel: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno Datum: 11/2013

VÝKAZ VÝMĚR Objednatel: Obec Sibřina, Říčanská 15, 250 84 Sibřina Zpracovatel: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno Datum: 11/2013 Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina - část Stupice - náves 18311221 Jamky pro výsadbu s 5% vyměnou půdy horniny tř 1 až 4 v objemu od,4m3 do 1, m3 v rovině a svahu do 1:5 kus 5,, 13715 substrát zahradnický

Více

ARNIKA. Lesní a okrasná školka Hostivice CENÍK DŘEVIN

ARNIKA. Lesní a okrasná školka Hostivice CENÍK DŘEVIN ARNIKA Lesní a okrasná školka Hostivice CENÍK DŘEVIN Ing. Zdeněk Poslušný, Zakládání a údržba zeleně Tel. 606 68 98 98, 602 66 77 64, tel.fax 257 960 260 E-mail : arnika.poslusny@volny.cz www.arnikaskolky.cz

Více

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM návrhy zeleně ke kácení při revitalizaci Letňanské lentilky Lokalita: ulice Jančova, Místecká, Krausova, Malkovského, Kuželova Praha 18 Letňany Objednatel: Úřad městské části Praha

Více

NABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015

NABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015 NABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015 pro maloodběratele JAN SMEJKAL Javornická 846, 768 72 Chvalčov Tel.: 607 631 234; info@okrasnestromy.cz www.okrasnestromy.cz Umístění školky: Po levé straně u silnice

Více

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,

Více

Znalecký posudek č.399-1/13

Znalecký posudek č.399-1/13 Dr. Ing. Miroslav Kubů, znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, ekonomická odvětví různá Znalecký posudek č.399-1/13 o hodnotě mýtní výtěže ze stromů určených k odstranění na vybraných lokalitách

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2013 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.

Více

Město Tišnov, náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov

Město Tišnov, náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov OBJEDNATEL: AKCE: STUPEŇ: PROJEKT: Město, náměstí Míru 111, 666 19 Regenerace zeleně vybraných lokalit města Podklad pro žádost o dotace z Dotačního fondu životního prostředí SÍDLIŠTĚ POD KVĚTNICÍ ČÁST

Více

Realizace pěstební a těžební činnosti

Realizace pěstební a těžební činnosti Realizace pěstební a těžební činnosti Ukázka realizace pěstební činnosti (na příkladu zalesňování) Kontrola sazenic před výsadbou (třídění sadebního materiálu; standard a nestandard) Sazenice se před výsadbou

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2011 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

Miloš Pejchal ARCHITEKTURA KOŘENOV

Miloš Pejchal ARCHITEKTURA KOŘENOV Miloš Pejchal ARCHITEKTURA KOŘENOV ENOVÉHO SYSTÉMU STROMU A JEJÍÍ VZTAH K MOŽNÉMU MU POŠKOZOV KOZOVÁNÍÍ STAVEB Bartošovice ovice,, 4.9.2008 1. Úvod Kořen je: podzemní orgán bez listů, kolének a pravidelně

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH

REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH PROJEKT ZADAVATEL: MĚSTYS LITULTOVICE ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. LISTOPAD 2013 EKOTOXA

Více

Seznam dřevin a jejich označení v systému IDD

Seznam dřevin a jejich označení v systému IDD Seznam dřevin a jejich označení v systému IDD Skupina Sdružená zkratka Jehličnaté dřeviny Listnaté dřeviny BO Zkratka podle EU zkratka podle zákona 138/2010 zákona 138/2010 Český název Vědecký název BO

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech září 2012. ÚDAJE O OBJEDNATELI A ZPRACOVATELI: Objednatel:

Více

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277

Více

Rekonstrukce zahrady MŠ Olšany u Prostějova

Rekonstrukce zahrady MŠ Olšany u Prostějova VESELÝ SVĚT PRO ZVÍDAVÉ DĚTI Objednatel: Vypracovala: Obec Olšany u Prostějova Olšany u Prostějova 50, 798 14 IČ: 00288560 Ing. Hana Prášilíková Stiborova 37, Olomouc, 77900 IČ: 74222820 Místo: ZŠ a MŠ

Více

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Název materiálu: Nahosemenné rostliny

Název materiálu: Nahosemenné rostliny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

ZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY

ZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY ZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY CELKOVÉ BOHATSTVÍ DRUHŮ NA ÚZEMÍ - BIODIVERZITA: Počet druhů ta o ů rostli původ í h Z toho počet druhů původ í h dřevi Počet druhů dřevi vč. kříže ů a ikrodruhů Počet

Více

ZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, 26272 Březnice IČ 76047334

ZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, 26272 Březnice IČ 76047334 OBJEDNATEL: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: Obec Malý Újezd, Malý Újezd 95, 27731 Velký Borek REVITALIZACE ZELENĚ V OBCI MALÝ ÚJEZD - 2013 DPS + DZS 2. OZELENĚNÍ MULTIFUNKČNÍHO HŘIŠTĚ VE VAVŘINČI 2.5

Více