Právnická fakulta Masarykovy univerzity Mezinárodněprávní obchodní studia Katedra mezinárodního a evropského práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Mezinárodněprávní obchodní studia Katedra mezinárodního a evropského práva Brno 2018

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postavení rozvojových zemí ve Světové obchodní organizaci zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 10. dubna Bc. Tereza Brodová

4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Tereze Kyselovské, za odborný dohled a cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování práce poskytla.

6

7 Abstrakt Cílem práce je analyzovat přístup Světové obchodní organizace k rozvojovým zemím a zachytit vývoj jejich postavení v rámci WTO. Dále jsou zde zkoumány základní principy uplatňované vůči rozvojovým zemím. Pro účely analýzy preferenčních režimů ze strany WTO jsou vybrány dvě rozvojové země, na jejichž příkladě je prezentován dopad jejich členství ve WTO. Klíčová slova Světová obchodní organizace, rozvojová země, nejméně rozvinutá země, GATT, Bangladéš, Pákistán, princip národního zacházení, princip nejvyšších výhod, zvláštní a rozdílné zacházení, preferenční režim Abstract The purpose of the thesis is to analyze the World Trade Organization's approach to developing countries and to capture the development of their position within the WTO. In addition, basic principles which are applied to developing countries are explored. For the purpose of WTO preference analysis, two developing countries are selected, exemplifying the impact of their membership in the WTO. Key words World Trade Organization, Developing country, Least Developed Country, GATT, Bangladesh, Pakistan, National Treatment, Most Favoured Nation, Special and Differential Treatment, Preferential Treatment

8 Seznam tabulek 7 Seznam pojmů a zkratek 8 Úvod 9 1 Charakteristika rozvojových zemí Klasifikace rozvojových zemí Klasifikace podle Světové banky (WB/SB) Klasifikace podle Mezinárodního měnového fondu (IMF/MMF) Klasifikace podle Organizace spojených národů (UN/OSN) Rozvojové země a Světová obchodní Organizace (WTO) Vývoj přístupu GATT/WTO vůči rozvojovým zemím Období před vznikem GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) Kola jednání v období Kola jednání v období Uruguayské kolo jednání Shrnutí období GATT Světová obchodní organizace (WTO) Ministerské konference členů WTO ( ) Rozvojové kolo Dauhá Přístup k rozvojovým zemím v rámci WTO Zvláštní a odlišné zacházení v rámci dohod WTO Všeobecná dohoda o clech a obchodu Dohoda o zemědělství Ostatní dohody Doha Development Agenda (DDA) Orgány zabývající se problematikou rozvojových zemí... 35

9 3.2.1 Výbor pro obchod a rozvoj Podvýbor pro nejméně rozvinuté země Technická spolupráce a budování kapacit Aid for Trade Preferenční režimy Výstavbové principy WTO Princip národního zacházení Princip nejvyšších výhod Zvláštní a rozdílné zacházení Analýza fungování preferenčních režimů vůči rozvojovým zemím Bangladéš a její pozice ve WTO Ekonomická charakteristika Bangladéše Pákistán a jeho pozice ve WTO Ekonomická charakteristika Pákistánu Srovnání obou zemí Preferenční obchodní dohody (Preferential Trade Arrangements) Regionální obchodní dohody (Regional Trade Agreements) Dopady členství ve WTO pro Bangladéš Spory v rámci WTO Dopady členství ve WTO pro Pákistán Pákistán a jeho spory v rámci WTO Dílčí závěr Závěr 57 Použité zdroje 59 Monografie Články Internetové zdroje Právní předpisy Mezinárodní smlouvy Ostatní... 63

10

11 Tab. 1: Srovnání zemí z hlediska počtu obyvatel a rozlohy Tab. 2: Srovnání zemí podle ekonomického hlediska Tab. 3: Srovnání hospodářské struktury..49 7

12 8 ASEAN COMESA DDA Sdružení národů jihovýchodní Asie Společný trh pro Východní a Jižní Afriku Doha Development Agenda GATS - General Agreement on Trade in Services GATT HDI HND IMF/MMF ITC MERCOSUR LDC OECD SDT TRIPS UNCTAD UN/OSN USD WB/SB WTO Genereal Agreement of Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu Human Development Index Hrubý národní příjem International Monetary Fund/Mezinárodní měnový fond - International Trade Center - Jihoamerické sdružení volného obchodu Least Developed Countries (nejméně rozvinuté země) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - Special and Differential Treatment Provisions - The Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rigts americký dolar United Nations/Organizace spojených národů americký dolar World Bank/Světová banka Světová obchodní organizace

13 9 Světová obchodní organizace dále jen WTO hraje v mezinárodním systému významnou roli. Základní principy, na kterých tato organizace stojí, byly položeny již po konci druhé světové války v rámci tzv. Všeobecné dohody o clech a obchodu. Světová obchodní organizace je důležitým aktérem, jelikož upravuje pravidla světového obchodu jak na úrovni globální, tak je rovněž určitým vzorem pro tvorbu dohod na úrovni regionální či pro bilaterální dohody mezi státy. Největší podíl na světovém obchodu mají především rozvinuté státy, jejichž podmínky obchodu jsou velice otevřené a uvolnění bariér obchodu žádají také po zemích rozvojových. Problémem však je, že často dochází ke střetu rozdílných zájmů obou skupin. Zatímco rozvinuté země kladou rozvojovým zemím většinou podmínky prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, ale i WTO za účelem otevření trhů, rozvojové země usilují o liberalizaci pozvolnou a o zvláštní zacházení v rámci přístupu na trh. Zásadní problém je zejména v zemědělské oblasti, kterou si většina zemí chrání pomocí protekcionistických opatření. U vyspělých zemí to takový problém není, jelikož mají širokou základnu obchodovatelných komodit, naopak pro rozvojové země je to mnohdy jediná komodita, na které jsou závislé. Otázka rozvojových zemí se stále častěji na mezinárodní úrovni projednává, budoucnost těchto zemí je v dnešním propojeném a globalizovaném světě důležitá pro všechny ostatní země. Jelikož jsem se problematikou rozvojových zemí zabývala v předchozím oboru svého studia, rozhodla jsem se na toto téma zpracovat také svou bakalářskou práci. Prostor jsem věnovala především roli rozvojových zemí ve Světové obchodní organizaci a tomu, jak se jejich pozice měnila od dob založení Všeobecné dohody o clech a obchodu až po současnost. Cílem práce je analyzovat přístup Světové obchodní organizace k rozvojovým zemím a zachytit vývoj jejich postavení v rámci WTO.

14 10 K dosažení cíle je využita metoda dedukce a analýzy. Hypotézy, které si práce stanovuje, zní: I přes snahu WTO je role rozvojových zemí v rámci WTO stále vedlejší. Aplikace preferenčních režimů je i přes snahy WTO nedostatečná. Tato práce má přínos jak v oblasti teoretické, kde dochází k teoretickému shrnutí zásadních aspektů, na kterých postavení rozvojových zemí ve WTO leží, tak také v oblasti praktické, kde jsou teoretická zjištění aplikována a konfrontována na příkladu dvou vybraných zemí. První tři kapitoly tvoří tzv. teoretickou část práce a poskytují teoretický základ nezbytný pro pochopení kontextu následujících částí práce. První kapitola se věnuje úvodu do problematiky rozvojových zemí, vymezuje základní ukazatele klasifikující rozvojové země a také samotnou charakteristiku těchto zemí. Dále je prostor věnován kategorizaci rozvojových zemí podle nejvýznamnějších mezinárodních organizací. V druhé kapitole je popsán historický vývoj přístupu GATT respektive WTO vůči rozvojovým zemím, důraz je kladen zejména na hlavní milníky vývoje. Tato kapitola je chronologicky členěná, v první podkapitole je věnován prostor období před Všeobecnou smlouvou o clech a obchodu, jsou zde vymezeny hlavní souvislosti vedoucí k jejímu vzniku a následně popsány základní principy, na kterých byla tato dohoda založena. V dalších podkapitolách jsou charakterizována významná kola jednání, jedná se kolo Tokijské a Uruguayské, které vyústilo v založení Světové obchodní organizace v roce Následující podkapitola vymezuje počátky Světové obchodní organizace a jednání v Dohá, které je třetím kolem jednání a stále probíhá. Z našeho pohledu se jedná o nejvýznamnější kolo jednání, jelikož jak již z jeho označení vyplývá (Doha Development Agenda), je zde věnován velký prostor problematice zapojení rozvojových zemí do mezinárodního obchodu. V rámci třetí kapitoly je blíže specifikován současný stav a právní úprava přístupu Světové obchodní organizace vůči rozvojovým zemím, podoba přístupu je zde rozdělena na zvláštní a rozdílné zacházení v rámci dohod WTO, orgány zabývající se problematikou rozvojových zemí a technickou spoluprací, kterou WTO poskytuje.

15 11 Čtvrtá kapitola tvoří určitý přechod od teoretické části práce k praktické, zabývá se analýzou preferenčních režimů, a to jak principem nejvyšších výhod, tak principem národního zacházení. Dále charakterizuje režim zvláštního a rozdílného zacházení. V následující kapitole je teoretické zjištění z předchozích kapitol konfrontováno s realitou. Vybrány jsou dvě země, Bangladéš a Pákistán, na jejichž případu je analyzováno fungování preferenčních režimů ze strany WTO za účelem zjištění, zda dochází k naplňování cílů, do jaké míry jsou tato opatření účinná a jaký mají dopad na rozvoj daných zemí. V závěru je zhodnocen přístup WTO k vybraným rozvojovým zemím a dopady, které má na jejich rozvoj.

16 12 1 Tato kapitola se zabývá teoretickým vhledem do problematiky rozvojových zemí, vyjasňuje pojem rozvojové země a umožňuje porozumět různým typům vymezení a klasifikace těchto zemí, což považuji z hlediska porozumění dalšího textu práce za nezbytné. Pojem rozvojové země pochází z anglického překladu,,developing countries" tyto země lze označit také jako zaostalé země (backward countries), méně rozvinuté země (less developed countries) nebo země přecházející k rozvoji (underdeveloped countries). Poměrně zažitý je také pojem Třetí svět, který pochází z dob Studené války, kdy tyto země zastávaly nestrannou pozici. V dnešní době neexistuje jediná ustálená definice rozvojových zemí, jelikož představuje poměrně heterogenní celek zahrnující například jak ropné velmoci Perského zálivu, tak nejchudší země subsaharské Afriky. 1 Z geografického pohledu lze za rozvojové země považovat státy Latinské Ameriky, Afriky, a státy jihovýchodní Asie. Většina rozvojových zemí má historickou zkušenost s kolonialismem, který hrál nejvýznamnější roli v oblasti Latinské Ameriky a Afriky. Kolonialismus se vyznačoval politickou nadvládou a odčerpáváním zdrojů ve prospěch koloniálních mocností. Rozvojové země byly proto celou řadu let na vyspělých zemích závislé, což u většiny z nich přetrvalo dodnes. 2 1 KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 3. Praha: C. H. Beck, ISBN s FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, ISBN

17 13 Další typické rysy pro rozvojové země jsou nízká ekonomická úroveň, chudoba, bezpečnostní rizika, potravinová nesoběstačnost, nedostatečné zdravotnictví a vzdělávání, zadluženost a nedemokratický politický režim. Klasifikace a určení rozvojových zemí je důležité, protože jim v rámci světového obchodu patří řada zvýhodnění. 3 Z tohoto důvodu nestačí jen teoretický výčet aspektů, které rozvojové země splňují, ale je nutná přesnější klasifikace a vymezení, to je možné nalézt v následujících kapitolách. 1.1 Klasifikace rozvojových zemí Základní kategorizace rozvojových zemí pochází od tří významných mezinárodních organizací (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, OSN). Nejpoužívanější je vymezení od Světové banky, která klasifikuje rozvojové země pouze podle jediného kritéria Klasifikace podle Světové banky (WB/SB) Světová banka používá širší pojetí rozvojových zemí. Základním kritériem pro kategorizaci zemí je HND na osobu, jedná se o hrubý národní příjem v amerických dolarech, který je přepočítán prostřednictvím směnných kurzů. Země jsou členěny do čtyř příjmových kategorií, hodnoty níže jsou platné pro aktuální fiskální rok Common Characteristics of Developing/Third World Countries:. Economics Concepts.com [online] [cit ]. Dostupné z: 4 Country classification. In: The World Bank [online]. The United States: The World Bank Group, 2018 [cit ]. Dostupné z: 5 Country classification. In: The World Bank [online]. The United States: The World Bank Group, 2018 [cit ]. Dostupné z:

18 14 Země s nízkým příjmem (low income), HND na osobu nižší než USD Země s nižším středním příjmem (lower middle income), USD až USD Země s vyšším středním příjmem (upper middle income), USD až USD Země s vysokým příjmem (high income), více než USD Světová banka každoročně rozmezí HND na osobu jednotlivých skupin upravuje, poté vydává aktuální statistiky vymezující jednotlivé skupiny zemí. Z klasifikace zemí Světové banky vyplývá, že nerozlišuje pojem rozvojová země, ale pouze příjmové kategorie. Za rozvojové země obvykle lze považovat země spadající do prvních tří příjmových kategorií. 6 Zajímavé je zde pozorovat, že do kategorie rozvojových zemí jsou z tohoto hlediska řazeny země jako Chorvatsko nebo Rusko. Z historického hlediska lze sledovat každoroční trend postupu zemí do vyšších kategorií. Přesto, že se tato klasifikace může zdát velice úzká, je nutné zdůraznit, že sama Světová banka ji označuje jako klasifikaci dle úrovně příjmu ne rozvoje. Úroveň příjmu sice neměří celkovou úroveň rozvoje, ale do jisté míry udává informace o možných kapacitách rozvoje dosáhnout. 7 Výhodou je také to, že zařadit zemi do určité kategorie není problém, vzhledem k tomu, že bereme v úvahu jeden ukazatel. 6 SYROVÁTKA, Miroslav a Jaromír HARMÁČEK. Klasifikace rozvojových zemí. Rozvojová studia - vybrané kapitoly [online]. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s [cit ]. ISBN Dostupné z: 7 Country classification. In: The World Bank [online]. The United States: The World Bank Group, 2018 [cit ]. Dostupné z:

19 Klasifikace podle Mezinárodního měnového fondu (IMF/MMF) Mezinárodní měnový fond klasifikuje země podle tří kritérií, kromě příjmu na osobu je to diverzifikace vývozu a míra integrace do globálního finančního systému. Pokud je vývoz dané země méně diverzifikován, zpravidla spadá tato země pod nižší úroveň rozvoje. Zde se například země ač bohaté, ale vyvážející pouze ropu, řadí automaticky do nižší kategorie. Mezinárodní měnový fond klasifikuje země do dvou hlavních skupin, první z nich jsou vyspělé ekonomiky (advanced economies), druhou skupinou jsou tzv. formující se tržní a rozvojové ekonomiky (emerging market and developing economies). 8 Tyto skupiny se poté dělí do podskupin na základě geografické příslušnosti, ale také podle ekonomických aspektů například dle míry zadluženosti. Na rozdíl od klasifikace Světové banky, nedochází u těchto zemí k častým posunům do vyšších kategorií. Podle posledních údajů spadají do druhé kategorie čtyři pětiny klasifikovaných zemí. 9 8 World Economic Outlook. In: International Monetary Fund [online]. Washington DC: International Monetary Fund, Publication Services, 2018, 2016 [cit ]. Dostupné z: 9 World Economic Outlook. In: International Monetary Fund [online]. Washington DC: International Monetary Fund, Publication Services, 2018, 2016 [cit ]. Dostupné z:

20 Klasifikace podle Organizace spojených národů (UN/OSN) Organizace spojených národů používá pro vymezení rozvojových zemí užší pojetí, hodnotí země podle indexu lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Podle tohoto ukazatele dělí země do tří kategorií, rozvinuté ekonomiky (developed economies), transformující se ekonomiky (economies in transition) a rozvojové ekonomiky (developing economies). Zejména prostřední kategorie zahrnuje země, jejichž charakteristiky se dají zařadit také do jiných kategorií. V každé z kategorií jsou dále definovány podskupiny zemí a to zejména podle geografických regionů a výjimečně i podle jiných kritérií např. podskupina nejvíce rozvinutých zemí. Regiony třídící rozvojové ekonomiky jsou Afrika, Východní Asie, Západní Asie, Latinská Amerika a Karibik. Indikátor HDI je složen ze tří dílčích indexů hodnotících zdraví, vzdělání a životní úroveň. 10 Jak z předchozích kapitol vyplývá, klasifikace rozvojových zemí není jednoznačnou záležitostí. Ve všech těchto klasifikacích můžeme pozorovat určité rozdíly. Všechny tři klasifikace však spojuje to, že berou v úvahu úroveň ekonomické aktivity na osobu, ale zatímco u Světové banky je tento ukazatel jediným kritériem, u obou dalších klasifikací je jedním ze tří kritérií či dimenzí. Světová banka nehodnotí země podle rozvoje, ale podle důchodu, MMF nehodnotí celkovou rozvinutost zemí, ale pouze rozvinutost ekonomik, naopak index HDI a klasifikace UNCTAD hodnotí lidský rozvoj jako takový. Jelikož zahrnuje i neekonomické aspekty lidského rozvoje, lze tuto klasifikaci považovat za nejkomplexnější. 10 Country classification. In: United Nations [online]. The United States: Development Policy and Analysis Division, 2018, 2014 [cit ]. Dostupné z: cation.pdf

21 Rozvojové země a Světová obchodní Organizace (WTO) Světová obchodní organizace rozděluje své členy na vyspělé, rozvojové a nejméně rozvinuté země, sama však nemá vlastní definici rozvojových a rozvinutých zemí. WTO přichází s nejjednodušším řešením vymezení zemí s tím, že členské země samy sebe prohlašují za rozvojovou či rozvinutou zemi. Nicméně ostatní členové WTO, mohou toto prohlášení napadnout a zamezit zemi ve zneužívání výhod, které z tohoto statutu plynou. Nestačí pouze vůle země prohlásit, že patří do té či oné kategorie, je nutné, aby ji takto vnímaly i ostatní členské státy. Pro klasifikaci nejméně rozvinutých zemí světa využívá WTO seznam UNCTAD. Země, které na tomto seznamu nejsou, nemohou využívat výhody z tohoto postavení plynoucí. 11 Zhruba dvě třetiny členských států WTO se řadí do pozice rozvojových zemí. Tato skupina je značně diverzifikovaná, co se týče potřeb i zájmů. V rámci této kategorie je možné členit státy na nově industrializované, méně rozvinuté a nejméně rozvinuté (LDC Least Developed Countries). Do poslední zmíněné skupiny spadá 49 zemí např. Afganistán, Angola, Rwanda. Tyto státy jsou charakterizovány nízkým národním důchodem, nízkou úrovní výrobních prostředků, vysokým přírůstkem obyvatel, rozsáhlou negramotností či zaostalým zemědělstvím. 12 Rozvojové země v posledních letech posilují své postavení ve světové ekonomice. Markantní byl především nárůst podílu Číny na světovém obchodu. Roste jak export rozvojových ekonomik, tak jejich otevřenost. Z toho plyne i vyšší závislost rozvojových zemí na vnější poptávce. Roste také vzájemný obchod v rámci skupiny rozvojových zemí. Liberalizace a odstraňování překážek ze strany vyspělých států představují významný faktor růstu HDP a životní úrovně rozvojového světa Who are the developing countries in the WTO? In: World Trade Organization [online]. Switzerland: World Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z: 12 ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s STEINMETZOVÁ, Dana a Zuzana STUCHLÍKOVÁ. Rozvojové země a současný stav jednání ve WTO. Vysoká škola ekonomická v Praze: Oeconomica, ISBN s. 15.

22 18 2 Tato kapitola se zaměřuje na přístup GATT/WTO k rozvojovým zemím a rovněž zachycuje jeho vývoj. 2.1 Období před vznikem GATT V této podkapitole je zběžně charakterizována situace před vznikem GATT, dále jsou zde vymezeny, hlavní souvislosti vedoucí k jejímu vzniku. Následně jsou popsány samotné principy, na kterých je Všeobecná dohoda o clech a obchodu postavená. Již v 19. století se začaly objevovat první tendence jistého uvolnění v obchodních vztazích, toto uvolnění se však týkalo zejména evropského kontinentu. S příchodem První světové války však došlo k omezení světového obchodu, státy měly tendenci chránit svou ekonomiku a došlo tak k vlně růstu celních opatření. Zatímco 20. léta znamenala rozmach mezinárodního obchodu a ekonomických vazeb ve světě, Velká hospodářská krize a následné přípravy mnoha mocností na další válku znamenaly všeobecný návrat k protekcionismu a zvyšování cel. 14 Nástup druhé světové války tak znemožnil jakýkoliv rozvoj obchodu. Na budoucí formování myšlenek o uspořádání mezinárodního systému mělo vliv i poučení z meziválečného období, kdy protekcionistická opatření a slábnoucí výměna zboží prohlubovala depresi ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s

23 19 Zásadní změna nastala v souvislosti s konferencí v Bretton Woods ve dnech , která měla za následek přetvoření dosavadního systému regulace mezinárodního obchodu z bilaterálního na multilaterální. Na této konferenci byly položeny základy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, rovněž vznikla i myšlenka třetí plánované instituce Mezinárodní obchodní organizace. 16 Postavení rozvojových zemí v rámci obchodních vztahů bylo tehdy poměrně málo projednávané, jelikož vyspělé evropské státy a Spojené státy americké měly dost starostí s vlastní obnovou po druhé světové válce, a jejich prioritou bylo především utvořit fungující mezinárodní systém. 16 CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: Obecné trendy rozvoje. Praha: C. H. Beck, ISBN s. 66.

24 Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) Vzhledem k tomu, že v roce 1946 byla položena výzva k založení Mezinárodní obchodní organizace, státy se usnesly, že do doby jejího vzniku budou v tomto přechodném období využívat smluvní základnu pro dohodnuté celní úlevy. Ty byly shrnuty v dohodě GATT. Přistoupení k tomuto protokolu vyžadovalo souhlas dvou třetin smluvních států. Činnost GATT byla realizována na konferencích, které byly nazývány kola. 17 Rok 1947 je považován za hlavní milník liberalizace světového obchodu, jelikož byla podepsána Všeobecná dohoda o clech a obchodu a rovněž bylo zahájeno první kolo (Ženevské) liberalizace světového obchodu. Jednak docházelo, k neustálému zvyšování počtu signatářů GATT, což bylo spojeno také s narůstajícím počtem rozvojových zemí a jejich zapojováním do tohoto procesu. Zároveň se rozšiřoval věcný záběr vyjednávání v jednotlivých kolech, který se z odstraňování tarifních překážek pro pohyb průmyslového zboží rozrostl i do oblasti netarifních překážek jako jsou antidumping, řešení sporů a podobně ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: Obecné trendy rozvoje. Praha: C. H. Beck, ISBN s. 66.

25 Kola jednání v období První z kol jednání probíhalo v Ženevě v roce 1947, cílem tohoto jednání bylo navrhnout Chartu Mezinárodní obchodní organizace a připravit scénář snížení celních tarifů a dohodu o clech a tarifech. Do konce roku 1947 byla připravena všeobecná dohoda o tarifech a clech. 19 Původní znění této dohody nezahrnovalo speciální podmínky pro rozvojové země, smlouva stanovovala stejné podmínky pro všechny. Následovalo jednání v Havaně, které se uskutečnilo prostřednictvím konference OSN a dokončilo Chartu o založení Mezinárodní obchodní organizace. Tato konference byla poznamenána opětovnou snahou méně rozvinutých zemí doplnit návrh únikovými klauzulemi a dalšími výjimkami. Došlo tedy k nepatrným změnám ženevského návrhu na základě těchto snah. Tzv. Havanská charta se stala prvním pokusem o komplexní řešení mezinárodního obchodu i přesto, že nakonec nebyla ratifikována. 20 Mezinárodní obchodní organizace tak nevznikla a GATT se stala roku 1948 jediným multilaterálním nástrojem k řízení mezinárodního obchodu. Další kola jednání se konala v Annecy (1949), Torquy (1951) a Ženevě ( ), předmětem těchto jednání byla zejména cla a snižování celních tarifů. 21 Jednání během prvních pěti kol byla vedena na dvoustranné bázi, dvě země si vyměnily dva seznamy, jeden s požadavky na snížení cel na hlavní exportní položky a druhý s nabídkami snížení cel na zboží dovezené. Tyto seznamy mohly zohlednit i další země, a tak se postupně dvoustranná jednání transformovala na jednání mnohostranná ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN ŠTURMA, Pavel a Vladimír BALAŠ. Mezinárodní ekonomické právo. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN s The GATT years: from Havana to Marrakesh. World Trade Organization [online]. Geneve: The World Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z: 22 Všeobecná dohoda o clech a obchodu. BusinessInfo.cz [online]. Česká republika: Czech Trade, 2018 [cit ]. Dostupné z:

26 Kola jednání v období V tomto období se konalo jednání opět v Ženevě, tzv. Kennedy Round, které probíhalo v letech Toto jednání přineslo dohodu týkající se antidumpingu a na základě návrhu OSN a Světové banky bylo znění dohody doplněno o odstavec nabádající ke speciálním podmínkám vůči rozvojovým zemím. V šedesátých letech proběhla vlna dekolonizace zemí Afriky, objevili se tak noví aktéři na trhu a proto bylo třeba jejich začlenění do světového obchodu. V roce 1964 byl přijat doplněk GATT uznávající základní potřeby rozvojových zemí zahrnující základní princip zacházení s rozvojovými zeměmi. Bylo rovněž zřízeno centrum mezinárodního obchodu v Ženevě za účelem technické podpory obchodu s rozvojovými státy. 23 I přesto hrály rozvojové země v tomto období poměrně vedlejší roli, nicméně i pro ně bylo výrazné snížení cel přínosem. V letech probíhalo Tokijské kolo jednání. Předmět jednání se rozšířil na netarifní překážky volného obchodu a došlo i k dalším snížením celních poplatků. Znovu se také objevily problémy, které nebyly vyřešeny v rámci předchozího kola jednání, zejména v oblasti zemědělství a mimocelních bariér. Jednání ohledně preferenčního zacházení narážela na neschopnost členů dohodnout se. Cílem bylo pokračování v liberalizaci světového obchodu s důrazem na zlepšení postavení rozvojových zemí, pozornost byla tedy věnována preferenčním režimům. Rozvojové země získaly preferenční přístup na trh rozvinutých zemí, výhodnější zacházení v rámci bezcelních překážek a zavedeno bylo také zvláštní zacházení pro nejméně rozvinuté země ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s The GATT years: from Havana to Marrakesh. World Trade Organization [online]. Geneve: The World Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z:

27 Uruguayské kolo jednání Na počátku Uruguayského kola vykazoval systém GATT značné slabiny, jednak nezahrnoval odvětví významná pro rozvojové země jako je zemědělství a textil, opomíjel tzv. stupňování cel, které znemožnilo rozvojovým zemím připojit přidanou hodnotu produktům na export, a neuděloval hlasovací právo rozvojovým zemím v procedurách GATT. 25 V tomto období se mnoho rozvojových ekonomik především z Asie a Latinské Ameriky dostalo na velmi dobrou úroveň a bylo schopno zapojit se do světového obchodu. Uruguayské kolo se významně lišilo od předchozích jednání, do jeho agendy byly zahrnuty nové problémy např. obchod se službami, obchodní aspekty práv duševního vlastnictví, tvorba pravidel pro urovnávání sporů, či přeměna provizoria GATT na pevnější organizační rámec. Na programu byly i problematické sektory textil a zemědělství. Toto kolo trvalo více než sedm let a dodržovala se zde zásada, že nic není dohodnuto, pokud není dohodnuto všechno. Kolo jednání bylo ukončeno v roce 1994 na konferenci v Marrakéši, kde 123 představitelů podepsalo dokument týkající se zřízení Světové obchodní organizace. 26 Dalšími výsledky bylo uzavření Dohody o zemědělství, která poprvé zahrnula tuto oblast pod principy GATT, dále posílení ustanovení o antidumpingu, dotacích a ochraně. Na stole ležela také nová Dohoda o textilu a oděvech Všeobecná dohoda o clech a obchodu. BusinessInfo.cz [online]. Česká republika: Czech Trade, 2018 [cit ]. Dostupné z: 26 KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 3. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: Obecné trendy rozvoje. Praha: C. H. Beck, ISBN

28 Shrnutí období GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu vznikla sice jako provizorium, i přesto tvořila základ právní regulace světového obchodu a zasloužila se o významnou liberalizaci. Od poměrně úzké základny smluvních států se k ní postupem času přiklonila většina zemí světa. Nejen že redukce celních tarifů napomohly k hospodářské obnově po Druhé světové válce, ale měla také zásadní vliv na liberalizaci světového obchodu. 28 Nicméně vzhledem k řadě nedostatků, které souvisely s její provizorní podobou, sílil v rámci posledního kola jednání názor o přebudování do nové instituce s právní subjektivitou. Společně s pokrokem a rozšiřováním působnosti dohody GATT docházelo ke stále častějším komplikacím a průtahům v rámci jednání. Vzhledem k potřebě existence jasně vymezené instituce založené mezinárodní smlouvou prošel návrh na založení Světové obchodní organizace ROZEHNALOVÁ, Naděžda a kolektiv. Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN s CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: Obecné trendy rozvoje. Praha: C. H. Beck, ISBN

29 Světová obchodní organizace (WTO) Součástí Marrakéšské Dohody o zřízení Světové obchodní organizace z roku 1994 byly čtyři mnohostranné dohody. Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994, Všeobecná dohoda o obchodu se službami, Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů. 30 Světová obchodní organizace má ve světové ekonomice nezastupitelnou roli, dohlíží a vynucuje realizaci mnohostranných dohod. Dále stanovuje pravidla světového obchodu a zavádí efektivní mechanismus řešení vzájemných sporů. Hlavními cíli WTO je využívat pouze schválené nástroje ochrany obchodu čili cla, nikoliv kvóty. Jednou z hlavních zásad je transparentnost členských zemí. 31 V rámci Světové obchodní organizace proběhl nárůst počtu členských států, zároveň došlo k rozšíření záběru o další oblasti mezinárodního obchodu. Rostoucí počet členské základny je na jedné straně pozitivní, na straně druhé však způsobuje složitější dosahování shody v rámci jednání. 32 Rozvojové země tvoří dvě třetiny členů WTO (164), proto je jasné, že hrají důležitou roli. Stále více se zaměřují na obchod jako klíč ke svému rozvoji. Rozšiřuje se také trend emancipace rozvojových zemí, což způsobuje stále větší nátlak na věnování pozornosti této problematice POLÁČEK, Bohumil. Právo mezinárodního obchodu. Praha: Wolters Kluwer, ČR, ISBN s KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 3. Praha: C. H. Beck, s. ISBN CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: Obecné trendy rozvoje. Praha: C. H. Beck, ISBN s Understanding The WTO: Developing Countries. World Trade Organization [online]. Geneve: Wolrd Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z:

30 Ministerské konference členů WTO ( ) V roce 1996 v Singapuru se konala první konference ministrů v rámci nově existující organizace WTO. Z našeho pohledu bylo nejzásadnější odsouhlasení tzv. Plánu akce pro nejméně rozvinuté země. Členské země se usnesly věnovat v rámci tohoto plánu speciální pozornost nejméně rozvinutým zemím. Hlavními body bylo například zlepšení podmínek pro investice, zlepšit přístup jejich výrobků na trh, osvobození od cel nebo pořádat jednání společně s orgány UNCTAD a International Trade Center. Hlavním účelem bylo poskytnout technickou asistenci pro začlenění těchto zemí do mezinárodního systému. 34 V roce 1998 v Ženevě se konala historicky druhá konference ministrů členských států WTO, která prakticky potvrdila cíle, závazky a pokračování další činnosti WTO. V roce 1999 v Seattlu čelila Světová obchodní organizace na své třetí ministerské konferenci nevídané kritice a protestům. Protestující považovali WTO za hlavního viníka nerovnosti ve světě. Podle jejich názoru pravidla volného obchodu rozvinuté země nastavují tak, aby vyhovovala především jim, i přesto, že znevýhodňují chudé země. 35 Očekávalo se zahájení nového kola mnohostranných jednání, nicméně žádná deklarace ministrů přijata nebyla a nové kolo jednání zahájeno tudíž nebylo. V mezidobí se podařilo do jisté míry překonat rozpory mezi členskými státy a v roce 2001 v katarském Dauhá proběhla konference ministrů členských zemí, kterou bylo zahájeno zatím poslední kolo mnohostranných obchodních negociací. 36 Toto období je charakteristické řadou překážek, na které rozvojové země narážejí. 34 Singapore Ministerial Declaration. World Trade Organization [online]. Singapore: World Trade Organization, 1996 [cit ]. Dostupné z: 35 EHL, Martin, Robert STOJANOV a kol. Mezinárodní finanční instituce. Rozvojovka [online]. Česká republika: Czechia.com, 2008 [cit ]. Dostupné z: 36 Přehled uskutečněných Konferencí ministrů WTO. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: MPO, 2010 [cit ]. Dostupné z:

31 Rozvojové kolo Dauhá Zásadním tématem tohoto kola byl proces další liberalizace obchodu a prosazování myšlenky udržitelného rozvoje, proto je toto kolo jednání označováno také za tzv. Rozvojové kolo. Podařilo se přijmout tzv. Rozvojovou agendu z Dauhá (DDA Doha Development Agenda), která by měla provázat problematiku zlepšení přístupu na trh se sjednáváním nových pravidel obchodu. Katarské kolo bylo rozpracováno do tzv. Singapurských témat, jednalo se o oblast zemědělských dotací a obchodu se zemědělskými produkty, oblast nekalé soutěže a označování původu zboží. 37 V roce 2003 se konala další konference ministrů tentokrát v mexickém Cancúnu, měla za cíl zhodnotit pokrok týkající se realizace rozvojového programu z Dauhá. Zásadním problémem se stala otázka zemědělských komodit. Sporným bodem totiž byly dotace na export zemědělských produktů, které svým zemědělcům vyplácí USA a EU. Uměle tak zvyšují konkurenceschopnost na úkor zemědělců z ostatních zemí. Nově vytvořená skupina zemí G21 v čele s Čínou, Indií a Brazílií dohodu zablokovala, jelikož právě rozvojové země by byly tímto aktem nejvíce poškozeny. 38 Konference v Cancúnu ukázala, že vzájemná spolupráce rozvojových zemí je klíčem k jejich úspěchu, a že společným postupem jsou schopny ovlivnit výsledek mnohostranných vyjednávání. V důsledku zásadních neshod konference nedospěla ke kompromisu. Na VI. Konferenci ministrů WTO v Hongkongu v roce 2005 byly sníženy původní ambice, podařilo se přijmout postupy, které umožní pokračování v negociacích. Největším úspěchem bylo především sjednocení názorů v otázce pomoci a zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země STEINMETZOVÁ, Dana a Zuzana STUCHLÍKOVÁ. Rozvojové země a současný stav jednání ve WTO. Vysoká škola ekonomická v Praze: Oeconomica, ISBN KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 3. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Přehled uskutečněných Konferencí ministrů WTO. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: MPO, 2010 [cit ]. Dostupné z:

32 28 V roce 2006 bylo Katarské kolo oficiálně pozastaveno kvůli neshodě o snížení dotací v zemědělství, jednání byla znovu obnovena v roce V roce 2009 se v Ženevě uskutečnila v pořadí sedmá konference ministrů, došlo ke shodě v otázce rozšiřování WTO a posílení technické pomoci v případě malých a zranitelných ekonomik. O dva roky později se uskutečnila osmá konference ministrů rovněž v Ženevě. Hlavním výsledkem bylo přijetí čtyř nových členů, mimo jiné Ruska, což znamená, že mnohostranná pravidla obchodu budou nyní aplikována na 97% světového obchodu. Ministři v průběhu konference také schválili sedm rozhodnutí, z nichž pět je ve prospěch rozvojových zemí, mělo by tak docházet k faktickému naplňování rozvojové dimenze v rámci jednání WTO. 41 Rovněž konference na Bali v roce 2013 byla poměrně úspěšná, došlo ke zjednodušení celních procedur i dosažení kompromisu v některých zemědělských otázkách a přijato bylo opatření pro hlubší integraci nejméně rozvinutých zemí do světového obchodu. 42 Došlo ke zřízení mechanismu analyzujícího implementaci zvláštního a rozdílného zacházení. 40 STEINMETZOVÁ, Dana a Zuzana STUCHLÍKOVÁ. Rozvojové země a současný stav jednání ve WTO. Vysoká škola ekonomická v Praze: Oeconomica, ISBN Výsledky VIII. Konference ministrů WTO v Ženevě (2011). Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: MPO, 2012 [cit ]. Dostupné z: 42 KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 3. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

33 29 Podobným směrem se vyvíjela i následná jednání členských zemí WTO. Výsledkem 10. konference v Nairobi v roce 2015 byl závazek odstranit vývozní podpory v zemědělství, což lze považovat za největší úspěch v oblasti agrárního obchodu v do té doby dvacetileté historii organizace. Rozvinuté země se zavázaly odstranit vývozní náhrady v zemědělství okamžitě s výjimkou některých zemí, s ukončením do roku Rozvojové země se zavázaly odstranit podporu do roku 2018, zvláštní podmínky se vztahovaly na nejméně rozvinuté země. 43 Naopak zatím poslední 11. ministerská konference, která se konala v prosinci 2017 v Buenos Aires, přinesla zklamání. Nepodařilo se dosáhnout negociačních výsledků prakticky v žádné očekávané oblasti, nedošlo ani ke stanovení pracovního programu do budoucna. Snahy o nalezení konsenzu narazily na neslučitelné postoje některých členů. Rozpory a odpor mezi členy dokonce vedly k tomu, že se na konferenci nepodařilo přijmout ani závěrečný dokument v podobě Ministerské deklarace. Výsledky poslední konference tak signalizují, že situace je vážná a je jasné, že mnohostranný obchodní systém ztělesněný ve WTO je ohrožen. 44 Na neúspěchu zatím posledního kola jednání WTO se jednoznačně podepsaly ideové rozpory rozvojových a rozvinutých zemí, ale také problémy ve světové ekonomice, například finanční krize, která ji dostala do určité nestability. 43 Výroční konference Světové obchodní organizace skončila historickým úspěchem. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: MPO, 2015 [cit ]. Dostupné z: 44 Skončila 11. Konference ministrů členů Světové obchodní organizace (WTO) v Buenos Aires. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: MPO, 2017 [cit ]. Dostupné z:

34 30 3 Světová obchodní organizace má v současnosti 164 členů, z toho jsou dvě třetiny rozvojové země. Tyto země hrají stále významnější roli především kvůli svému početnému zastoupení. Rozvojové země jsou diverzifikovanou skupinou s odlišnými potřebami, zájmy a názory. Světová obchodní organizace přistupuje k rozdílným potřebám rozvojových zemí ve třech rovinách. Jedná se o zvláštní zacházení pro rozvojové země, které je uplatňováno v rámci dohod WTO. Druhou rovinou přístupu WTO k rozvojovým zemím je činnost Výboru pro obchod a rozvoj, který je hlavním orgánem zaměřujícím se na problematiku rozvojových zemí. Třetím významným aspektem je Sekretariát WTO, který poskytuje technickou asistenci a právní poradenství pro rozvojové země Understanding The WTO: Developing Countries. World Trade Organization [online]. Geneve: Wolrd Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z:

35 Zvláštní a odlišné zacházení v rámci dohod WTO Dohody WTO zahrnují početná opatření, která poskytují rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím speciální práva tzv. zvláštní a odlišné zacházení (Special and Differential Treatment neboli SDT). Vychází z principu, z předpokladu, že pokud má země jiné výchozí podmínky, je možné, aby měla i jiné zacházení. Prostřednictvím těchto opatření mohou rozvinuté země zacházet s rozvojovými státy příznivěji než s ostatními státy a napomáhat tak k jejich rozvoji. 46 Jedná se o pasivní aspekt napomáhání rozvoje, nedochází k financování ani se aktivně k rozvoji nepřispívá, poskytují se však výhody, které dávají těmto zemím zvláštní práva. Představuje tedy výjimku z doložky nejvyšších výhod, tedy principu nediskriminace. Již zakládající dohoda WTO zdůrazňuje, že mezinárodní obchod by měl přispívat k ekonomickému rozvoji rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 Tato dohoda zahrnuje ustanovení GATT 1947 plus dodatky přijaté v rámci Uruguayského kola. Jejím cílem je napomáhat rozvoji svobodného obchodu na základě recipročních a vzájemně výhodných dohod, které směřují ke snížení cel. GATT 1994 je založena na zásadě nediskriminace, což je doloženo doložkou nejvyšších výhod a doložkou národního zacházení Understanding The WTO: Developing Countries. World Trade Organization [online]. Geneve: Wolrd Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z: 47 Special and differential treatment provisions. World Trade Organization [online]. Geneve: WTO, 2018 [cit ]. Dostupné z: rovisions 48 POLÁČEK, Bohumil. Právo mezinárodního obchodu. Praha: Wolters Kluwer, ČR, ISBN s. 74.

36 32 GATT má speciální část (4. část) zabývající se obchodem a rozvojem založeným na bázi nereciprocity, která znamená, že rozvinuté země poskytující ústupky rozvojovým zemím nemají očekávat stejné zacházení na oplátku ze strany rozvojových zemí. Rozvojovým zemím je zde uděleno právo omezit dovoz, pokud to pomůže překonat problémy s platební bilancí. Jak GATT tak GATS umožňují rozvojovým zemím preferenční přístupy. Speciálně GATS se zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti služeb v rozvojových zemích formou technologií či lepšího přístupu k informacím. 49 Problémem, na který rozvojové země upozorňují je, že tento princip má pouze doporučující charakter a za jeho nesplnění neplynou žádné povinnosti. Další zvýhodnění pro rozvojové země ve WTO zahrnují: 50 Dodatečný čas a flexibilitu při plnění závazků Zlepšení přístupu na trh výrobků z rozvojových zemí za účelem zvýšení obchodních příležitostí Ustanovení zavazující členy WTO zohlednit obchodní zájmy zemí rozvojových Technickou pomoc pro rozvoj a implementaci technických standardů Dohoda o zemědělství Zemědělství patří k nejcitlivějším oblastem mezinárodního obchodování. Zemědělské produkty nenesou stejné zacházení jako výrobky průmyslové. Státy do zemědělského obchodu zasahují z mnoha důvodů, jsou to nejen geografické či klimatické podmínky, ale i politické, sociální a ekonomické důvody. Právě proto je oblast zemědělského obchodu charakteristická vysokým stupněm ochrany pro dovozy Understanding The WTO: Developing Countries. World Trade Organization [online]. Geneve: Wolrd Trade Organization, 2018 [cit ]. Dostupné z: 50 Čl. XVIII. GATT. World Trade Organization [online]. Geneve: WTO, 2018 [cit ]. Dostupné z: 51 ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN s. 84.

37 33 Z pohledu rozvojových zemí je tato dohoda velice významná, jelikož převážná většina těchto zemí je závislá právě na vývozu a dovozu zemědělských produktů. Státy se v této dohodě zavazují, že v případě implementace závazků vstupu na trh budou brát vyspělé země v potaz potřeby a podmínky zemí rozvojových. Závazky, které z dohody vyplývají, se týkají přístupu na trh, domácí podpory, podpory exportu a ochranných opatření. 52 V oblasti přístupu na trh byly převedeny netarifní opatření (kvóty) na cla, která poskytují stejnou úroveň ochrany. Cla na zemědělské produkty jsou v průměru sníženy u vyspělých zemí o 36 %, u rozvojových zemí o 24%, lhůta pro zavedení těchto opatření je pro vyspělé země šest let, pro rozvojové země je to deset let. Speciální přístup je uplatňován vůči nejméně rozvinutým zemím, po kterých není vyžadováno snížení cel. 53 V oblasti domácí podpory došlo k závazku, že státy zredukují míru podpory v závislosti na tom, zda jde o stát rozvinutý či rozvojový, opět se toto opatření nedotýká nejméně rozvinutých zemí. Definovány zde byly tzv. dovolené podpory (green box). 54 V oblasti podpory exportu zemědělských výrobků se státy také zavázaly snížit hlavně přímé subvence. Pro rozvojové země jsou požadavky snížené, po nejméně rozvinutých zemích není požadováno žádné snížení. Dohoda ustanovila komisi za účelem monitorování implementace závazků tzv. Comittee on Agriculture ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN s Agreement on Agriculture. World Trade Organization [online]. WTO, 2018 [cit ]. Dostupné z: 54 ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN s Agreement on Agriculture. World Trade Organization [online]. WTO, 2018 [cit ]. Dostupné z:

38 Ostatní dohody Zvláštní režim zacházení pro rozvojové země je zařazen i do ostatních dohod WTO. Z pohledu rozvojových zemí je důležitá Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Podle ní je úkolem států zajistit bezpečnost zemědělských produktů pro spotřebu. Za tímto účelem je vydána řada norem, které stanovují kvalitativní a hygienické parametry produktů, uplatňují se bez ohledu na domácí či zahraniční původ zboží. Pokud není legislativa jednotlivých zemí sladěna, může se jednat o překážku vstupu na trh. Může však také docházet ke zneužití této legislativy, kdy mohou být požadavky nad rámec toho, co je nutné. Dohoda výslovně nevylučuje zvláštní režim u rozvojových zemí. 56 Rovněž Dohoda o technických překážkách obchodu připouští zvláštní režim zacházení s rozvojovými státy a to především v souvislosti se standardizací technických regulací jako jsou standardy, požadavky na balení zboží či značení. Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření vyjadřuje silný kompromis mezi rozvinutými a rozvojovými státy, které se mohou dočasně od požadavků této dohody odchýlit. Specifické přístupy vůči rozvojovým zemím se týkají i ostatních dohod ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN s ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3. Praha: Wolters Kluwer, ČR, s. ISBN s. 71.