QJ Roční zpráva 2014 o postupu prací na projektu

Transkript

1 Roční zpráva 2014 o postupu prací na projektu QJ Vývoj efektivních opatření eliminujících dopad invaze Chalara fraxinea (H. fraxineus) v lesním školkařství a v navazujících aspektech lesního a vodního hospodářství Ludmila Havrdová Karel Černý Karel Dohnal Miloň Dvořák Liliya Fedusiv Vladimír Foltánek Šárka Gabrielová Markéta Hrabětová Zuzana Haňáčková Ondřej Koukol Petr Martinec Marcela Mrázková Kateřina Novotná Vítězslava Pešková Veronika Strnadová Petra Štochlová

2 V průběhu řešení v roce 2014 probíhaly práce celkem na 6 dílčích cílech (C001, C002, C003, C004, C006, C007). Obsah Dílčí cíl C001, Aktivita A1401 A1401 Výskyt a význam Hymenoscyphus fraxineus.. 2 Dílčí cíl C002, Aktivita A1402, A1403 A1402 Výskyt Hymenoscyphus albidus 6 A 1403 Souvislosti mezi kmeny H. fraxineus Dílčí cíl C003, Aktivita A1404, A1405 A1404 Výběr fungicidů in vitro testy... 8 A1405 Výběr fungicidů in planta testy Dílčí cíl C004, Aktivita A1406 A1406 Studium mykoflóry jasanu.. 11 Dílčí cíl C005, Aktivita A1407 A1407 Biologický přípravek využitelný proti H. fraxineus Dílčí cíl C006, Aktivita A1408 A1408 Biologie patogenu jako základ efektivních ochranných a obranných opatření Dílčí cíl C007, Aktivita A1409, A1410, A1411 A1409 Ověření metodiky testů rezistence A1410 Fenotypově více odolní jedinci.. 19 A1411 Ověření metodiky odběru, uchování a napěstování materiálu.. 20 Přehled výsledků RIV Hospodaření v r Změny v r Postup prací v r

3 Dílčí cíl C001 A1401 Výskyt a význam Hymenoscyphus fraxineus (Chalara fraxinea). (Ludmila Havrdová a kol.) V roce 2014 se pokračovalo ve sběru dat (VÚKOZ, VÚLHM, PLA), v rámci terénních průzkumů bylo dle metodiky z r zhodnoceno 124 čtverců (887 porostů); celkem je vyhodnoceno 197 čtverců (1450 porostů). Data byla předběžně vyhodnocena, stejně tak data získaná v rámci sběru LČR. Předběžná analýza dat (VÚKOZ, VÚLHM, PLA) Byla provedena analýza neúplného souboru sebraných dat (mapování není dokončeno a prozatím nebyla z časových důvodů získána některá data potřebná pro další analýzy např. podíl jasanu v lesních výsadbách, klimatické faktory srážky, teplota apod., která lze získat pomocí GIS). Z výsledků série neparametrických analýz vyplývá, že intenzitu poškození výsadeb jasanu v krajině ČR ovlivňuje několik faktorů. V první řadě je to typ výsadby (lesní či břehový porost nebo roztroušená výsadba ve volné krajině), podíl jasanu v porostu a přítomnost či absence vodního toku či nádrže v blízkosti porostu (vše p < 0,01). Další proměnné bohužel dosud vyhodnoceny být nemohly. Porosty lesní a porosty břehové jsou signifikantně více napadeny než roztroušené výsadby jasanu ve volné krajině (Obr. 1). Porosty v blízkosti vodního toku či nádrže jsou výrazně více napadeny než porosty bez přítomnosti otevřené hladiny vody na lokalitě. Porosty s menším podílem jasanu jsou signifikantně méně poškozeny, než porosty se zastoupením jasanu výrazně vyšším (Obr. 2). Obr. 1. Histogram rozložení poškození porostů jasanu podle typu porostu (0: bez poškození; 1: prosychání 10%; 2: >10 25 %; 3: >25 50 %; 4: >50 75 %; 5: >75 %) Počet pozorování (n) břehový porost roztroušená výsadba lesní porost 2

4 Obr. 2. Histogram rozložení poškození porostů jasanu podle podílu jasanu v porostu. Prosychání: 0: bez poškození; 1: prosychání 10%; 2: >10 25 %; 3: >25 50 %; 4: >50 75 %; 5: >75 %. Zastoupení jasanu: 1: 10%; 2: >10 25 %; 3: >25 50 %; 4: >50 75 %; 5: >75 % Počet pozorování (n) podil JS: podil JS: podil JS: podil JS: podil JS: 5 prosychani (stupne) Předběžná analýza dat (LČR) Vstupní analýza dat LČR proběhla pomocí metody obecných lineárních modelů (GLM). Ukázalo se, že velká část proměnných, jejich data byla sbírána, má vliv na počet napadených jedinců v porostu. Celkem model vysvětluje přes 25 % variability poškození porostů. Celkový model byl vysoce průkazný (p < 0,01) a jsou v něm zahrnuty proměnné výměra porostu, věk porostu, zakmenění, podíl JS, bonita stanoviště, dřevní zásoba JS (biomasa), nadmořská výška a trofie (Tab. 1). Vliv většiny proměnných je obvykle vysoce průkazný (p < 0,01), vliv proměnné zakmenění je lehce neprůkazný (p = 0,11), nicméně je téměř jisté, že v praxi má rovněž jistý význam. Tab. 1. Model GLM analýzy dat počtu napadených dřevin v lesních porostech. SČ Stupně PČ F p Abs. člen 129, , ,8441 0, vymera 13, ,6995 9,2605 0, vek 204, , ,1471 0, zakmeneni 3, ,8707 2,6165 0, podil JS 8, ,4272 5,6966 0, AVB 12, ,0493 8,1451 0, zasoba 54, , ,8162 0, nadm vys 80, , ,6612 0, rada 26, ,3571 2,9453 0, Chyba 1729, ,4793 3

5 Podrobný pohled na významnost a korelaci jednotlivých proměnných je uveden v tabulce 2. Počet napadených jedinců negativně ovlivňuje výška porostu a nadmořská výška, pozitivně pak faktory další: dřevní zásoba (tj. biomasa jasanu), bonita stanoviště, výměra porostu, podíl jasanu v porostu a zakmenění. Jako tři nejvýznamnější faktory lze uvést věk porostu, nadmořskou výšku a biomasu jasanu. Tab. 2. Významnost a parciální regresní koeficienty spojitých proměnných ovlivňujících počet poškozených dřevin v porostu. Beta Parciál. korelace R^2 p vek -0, , , , nadm vys -0, , , , zasoba 0, , , , AVB 0, , , , vymera 0, , , , podil JS 0, , , , zakmeneni 0, , , , Analýza intenzity poškození napadených jedinců jasanu ukázala ve shodě s předchozími výsledky, že hlavní faktory zodpovědné za úroveň napadení jsou opět věk porostu, nadmořská výška, dřevní zásoba (biomasa) a trofická řada (Tab. 3). V tomto modelu je výrazně vyšší význam trofické řady tj. charakteru stanoviště. Tab. 3. Výsledný model GLM analýzy dat intenzity poškození napadených dřevin SČ Stupně PČ F p abs. člen 1044, , ,7455 0, vek 178, , ,1056 0, zasoba 9, ,184 5,9081 0, nadm vys 79, ,794 51,3342 0, rada 45, ,655 4,9248 0, chyba 1843, ,554 Bylo zjištěno, že počet poškozených dřevin a intenzita jejich poškození závisí na trofii stanoviště. Podrobnější analýzou pak bylo zjištěno, že průkazně méně byly napadeny porosty v řadě kyselé oproti porostům v řadě živné a obohacené humusem a vodou a v řadě oglejené. Rovněž pak byly méně poškozeny porosty řady podmáčené (Kruskal-Wallisův test, p < 0,001; Tab. 4). Menší napadení porostů v této řadě spíše však souvisí nepřímo kvůli vyšším nadmořským výškám (většina porostů této řady byla v 5. a vyšším LVS). Grafické vyjádření rozložení tříd poškození dřevin porostů v různých trofických řadách je na obr. 3. Tab. 4. Post hoc porovnání intenzity napadení poškozených dřevin porostů různých trofických řad extrémní kyselá živná ob. humusem ob. vodou oglejená podmáčená extrémní 1, , , , , , kyselá 1, , , , , , živná 1, , , , , , ob. humusem 1, , , , , , ob. vodou 1, , , , , , oglejená 1, , , , , , podmáčená 1, , , , , ,

6 Obr. 3. Rozložení tříd prosychání dřevin (1 = 0%, 2 = <10 %, 3 = %, 4 = %, 5 = >50 %) v porostech jasanu podle trofických řad Počet pozorování (n) extrémní obohacená humusem kyselá obohacená vodou živná oglejená podmáčená poškození (stupně) Dále byl podrobněji přezkoumán případný vliv přítomnosti vodního toku v porostu na intenzitu napadení. Bylo zjištěno, že porosty s přítomností vodního toku jsou obecně více napadeny než porosty bez jeho přítomnosti, rozdíl však nebyl statisticky průkazný (data nezobrazena). Tento výsledek je možné interpretovat tak, že obecně vysoká vzdušná vlhkost lesních stanovišť umožňuje úspěšnou sporulaci plodniček pohlavního stádia. To je pravděpodobně důvodem proč zde, na rozdíl od volné krajiny (Havrdová, Černý 2013) vazba na přítomnost otevřené vodní plochy není tak silná. Výsledky předběžné analýzy jednoznačně ukazují, že intenzita poškození lesních porostů jasanu patogenem H. fraxineus je závislá na celé řadě faktorů souvisejících jak s prostředím (nadmořská výška, trofie, bonita), tak s charakterem porostů (podíl JS, výška, biomasa aj.). Další statistická vyšetření proběhnou s pomocí kvalitnějšího SW a budou mj. zahrnovat další proměnné prostředí, které budou získány s pomocí GIS např. faktory prostředí jako je geografická poloha, lesnatost oblasti, izolovanost porostu, srážky aj. Je pravděpodobné, že by do budoucna mohlo být možné v závislosti na dalších výsledcích predikovat míru rizika napadení lesních porostů patogenem H. fraxineus. Rovněž lze mít za pravděpodobné, že je do jisté míry možné běžnými lesnickými opatřeními částečně regulovat význam patogenu a přispět k ozdravení porostů s jasanem a v určité míře ho pravděpodobně v lesích LČR udržet, přestože situace samozřejmě není jednoduchá. 5

7 Dílčí cíl C002 A1402, A1403 Populační analýza H. fraxineus (Ch. fraxinea) v ČR (Ondřej Koukol a kol.) A1402 Výskyt Hymenoscyphus albidus V rámci cíle jsme na počátku roku sepsali manuskript ( Hymenoscyphus fraxineus caused the extinction of H. albidus, but not Crocicreas fraxinophilum in Czechia ), ale po předrecenzi zahraničním specialistou jsme se rozhodli posunout zaslání manuskriptu a dokončit sběr a identifikaci plodnic Hymenoscyphus z řapíků jasanů v polohách s nadmořskou výškou nad 900 m. Podle dostupných informací by mohl být druh H. fraxineus omezen touto nadmořskou výškou a porosty jasanů nad ní by mohly hostit původní druh H. albidus. Stejně jako v předchozím roce jsme k identifikaci sběrů použili morfologické znaky plodnic, tak metodu genetického fingerprintu a sekvence ITS rdna. Po extrakci DNA ze tří náhodně vybraných plodnic na jedné lokalitě (InstaGene Matrix) a následné arbitrární PCR s primerem M13-core jsme stanovili profil amplifikovaných úseků na gelové elektroforéze (1,5% TBE, 110 V po dobu 60 min.). Po srovnání profilů jsme vybrali zástupce s unikátním profilem a sekvenovali úsek ITS rdna pro identifikaci do druhu. Tímto způsobem jsme výrazně redukovali počet sekvenčních reakcí a také zrychlili identifikaci. Nicméně, ani na 15 dalších lokalitách na horní hranici výskytu jasanů v ČR nebyl H. albidus nalezen. Kromě druhu H. fraxineus byl ale nalezen poměrně často druh Crocicreas fraxinophilum a to celkově na 21 lokalitách (na devíti spolu s H. fraxineus, dokonce i na stejném řapíku), a dále Crocicreas coronatus na pěti lokalitách, což ukazuje, že negativní efekt druhu H. fraxineus je omezen pouze na jeho nejbližšího příbuzného, H. albidus, a ne na další zástupce řádu Helotiales. Manuskript byl proto dokončen až ke konci roku 2014 a v současné době je v recenzním řízení v impaktovaném časopisu Mycological Progress. A1403 Přechod jednotlivých genotypů H. fraxineus z řapíku do výhonu V rámci řešení druhé části cíle se spoluřešitelka, Zuzana Haňáčková, zúčastnila krátkodobé vědecké stáže (STSM), která se týkala zjištění genotypů H. fraxineus pomocí analýzy mikrosatelitů. Stáž proběhla na Švýcarském federálním technickém institutu v Curychu (ETH Zurich). Jako pracovní materiál zde byly použity čtyři české populace H. fraxineus (uložené ve sbírce VÚKOZ, v.v.i.), u kterých byla na základě publikovaných celoevropských studií předpokládána velmi vysoká genotypová variabilita s minimální mezipopulační diferenciací. Nicméně jedna z lokalit (Deštné u Dubé, Liberecký kraj) se od ostatních výrazně odlišovala a celkově byla genová diverzita českých populací nižší, než je evropský průměr. Výraznou genovou odlišnost jedné z lokalit přisuzujeme efektu zakladatele, který by mohl být způsoben nedostatkem vhodných stanovišť pro výskyt jasanu v okolí lokality. Celkově nízká genová diverzita může mít příčinu v lokálním omezení šíření spor. Jedním z možných důvodů by mohla být např. rychlejší infekce již přítomnými genotypy v hustších a nízkých porostech jasanu (pozn. vybrané populace byly z velmi mladých porostů). Výsledky populační analýzy H. fraxineus v ČR, byly zpracovány do manuskriptu ( Local population structure of Hymenoscyphus fraxineus surveyed by an enlarged set of 6

8 microsatellite markers ), který je v současné době v recenzním řízení impaktovaného časopisu Forest Pathology. Na konci léta proběhla terénní část pokusu, který by měl odhalit množství genotypů přecházejících z infikovaného řapíku do výhonu. Pro pokus byly vybrány čtyři liniové porosty jasanu v Českém Středohoří (Dolní Šebířov, Janovice, Velká Javorská, Mukařov). Na každé lokalitě bylo na třech stromech označeno pět výhonů, které měly na listech příznaky infekce. Jednotlivé řapíky jsme k výhonu přivázali a označili kódem určujícím jejich pozici na výhonu (Obr. 4). Celkově tedy bylo připraveno 60 výhonů s 471 řapíky. Po přirozeném opadu jsme zachycené řapíky odebrali a uložili do -80 C pro pozdější zpracování spolu s nekrotickými výhony. Před samotným pokusem byla optimalizována metodika izolace patogenu z nekrotických řapíků a také byla vyzkoušena možnost izolace patogenu po zmrazení řapíků a výhonů v -80 C. Ke konci roku byla z několika výhonů a řapíků již provedena izolace genotypů H. fraxineus, které budou dále analyzovány pomocí mikrosatelitů (Obr. 5, 6). Obr. 4. Označené a přivázané řapíky k výhonu. Obr. 5. Výhon jasanu napadený H. fraxineus včetně řapíků. Dílčí cíl C003 7 Obr. 6. Izolace výhonu a řapíků jasanu.

9 A1404, A1405 Zjistit citlivost H. fraxineus (Ch. fraxinea) vůči fungicidním přípravkům (Markéta Hejná a kol.) V roce 2014 bylo hlavním úkolem testování účinnosti fungicidních přípravků na rostlinách, které zahrnovalo vyhodnocení pokusu založeného v roce 2013, zpracování výsledků, posouzení zvolené metodiky a dále přípravu a založení pokusu pro další sezónu (2014/2015). A1404 In vitro testy Testování fungicidních přípravků v in vitro podmínkách bylo ukončeno. V uplynulém roce byla data zpracována, statisticky vyhodnocena a v současné době dokončujeme manuskript zpracovávající téma citlivosti H. fraxineus vůči fungicidním přípravkům. Celkem bylo testováno 26 fungicidních přípravků (Tab. 5), u kterých byly posuzovány hodnoty ED50 a ED90, dále byly testované přípravky rozčleněny do homogenních skupin podle schopnosti inhibovat růst kolonií (Obr. 7). Tab. 5. Výsledky in vitro pokusů, hodnoty ED 50 a ED 90. Šedá pole = koncentrace vyšší než nejvyšší doporučená pro aplikaci. Highest recommended Mean ED50 (μg a.i./ml) Mean ED90 (μg a.i./ml) (µg a.i./ ml) Fungicid Active ingredient application concentration 10 days 20 days 10 days 20 days Aliette 80 WG fosetyl-al 2000 >10000 > > > Baycor 25 WP bitertanol Delan 700 WDG dithianon Discus kresoxim-methyl Dithane DG Neotec mancozeb Falcon 460 EC spiroxamine tebuconazole triadimenol Flint plus captan trifloxystrobin Folpan 80 WG folpet Horizon 250 EW tebuconazole Kocide 2000 copper hydroxide 1600 > > > > Kumulus WG sulphur Kuprikol 50 copper oxychloride >10000 > Merpan 80 WG captan Mythos 30 SC pyrimethanil Ortiva azoxystrobin Polyram WG metiram Proplant propamocarb > > Ridomil Gold MZ Pepite mancozeb metalaxyl-m Rovral aquaflo iprodione Score 250 EC difenoconazole Syllit 65 WP dodine Talent myclobutanil Teldor 500 SC fenhexamid >10000 > Thiram Granuflo thiram Topas 100 EC penconazole Zato 50 WG trifloxystrobin

10 Obr. 7. Graf homogenních skupin, inhibice po 10 a 20 dnech od inokulace. Inhibice = procento inhibice po odečtení vlivu použitelné koncentrace. A1405 In planta testy sezóna 2013/2014 Pokusy proběhly ve třech lesních školkách a to v Přerově nad Labem (Školky - Montano spol. s r.o.), v Řečanech nad Labem (Lesoškolky s.r.o., středisko Řečany nad Labem) a v Chřibské - Krásné Pole (Uniles a.s./wotan Forest a.s., Lesní školka Krásné Pole). Na jasanech ve školkařských provozech bylo testováno 5 fungicidů: Discus, Horizon 250 EW, Ortiva, Score 250 EC a Zato 50 WG. Pro pokusy byly použity zdravé, 2-3 leté stromky, každý fungicid byl v každé školce testován minimálně na 120 stromcích. Aplikace fungicidů byla prováděna ručními tlakovými postřikovači společně se smáčedlem, v koncentracích doporučených výrobcem. Na kontrolní stromky byla aplikována pouze voda se smáčedlem. První postřik byl proveden počátkem července a druhý postřik na konci července, ve dvou školkách byl proveden na části pokusných stromků navíc ještě třetí postřik (z důvodu vývoje infekce)a to první zářijový týden. Pokus byl na jaře roku 2014 ukončen a vyhodnocen, byl zjišťován počet napadených stromků. Z důvodu velmi suchého a teplého počasí na jaře a na začátku léta nebyly výsledky ve dvou lesních školkách uspokojivé. Za suchého a teplého počasí se plodničky H. fraxineus nevytvoří, nebo nedozrají a tím nedochází k šíření spor, což mělo za následek velmi nízký počet infikovaných jedinců. Infekce v potřebné míře proběhla pouze v lesní školce Krásné Pole (Chřibská), kde nejúčinněji působil přípravek Horizon 250 EW (Obr. 8, 9). sezóna 2014/2015 Pokus byl založen v lesní školce KATR, a.s. Valšův Důl. Školkařský provoz ve Valšově Dole byl vybrán z těchto důvodů: i) dosud jasan pěstují a měli dostatečné množství stromků pro založení pokusu; ii) v lokalitě se dlouhodobě vyskytuje patogen H. fraxineus a v dotyčné školce dlouhodobě způsobuje vysoké ztráty na pěstovaném materiálu; iii) vhodná 9

11 oblast s vysokým úhrnem srážek. Testováno bylo šest fungicidů, tři stejné jako předcházející rok (Discus, Horizon 250 EW, Zato 50 WG) a tři nové s odlišnou účinnou látkou (Dithane DG Neotec, Mythos 30 SC, Talent). Pro pokus byly použity prostokořenné stromky staré dva roky (Obr. 10). Celkem bylo vytyčeno 42 pokusných ploch o velikosti 150 x 120 cm. Na každém pokusném poli bylo cca stromků (z ploch byli ještě před zahájením pokusu odstraněni napadení jedinci z předchozích let). Každý fungicid byl testován ve variantě se smáčedlem a bez smáčedla, vždy ve třech opakováních. Načasování postřiků bylo provedeno dle dosavadních znalostí o době dozrávání plodniček patogena a podle předpovědi počasí. První postřik byl proveden na konci června a další postřiky byly prováděny v průběhu sezóny dle aktuálních informací o srážkách v dané oblasti. Poslední postřik byl proveden na začátku září. V průběhu pokusu s fungicidy byly na výzkumné ploše nainstalovány 4 dataloggery Minikin THi (EMS Brno), měřící teplotu a vzdušnou vlhkost. Dataloggery byly nainstalovány ve výšce 0m, 0,5m, 1m a 2m, data byla snímána v intervalu 15min. Dále byl na ploše nainstalován digitální srážkoměr Pronamic-Professional s dataloggerem Minikin ERi (EMS Brno) a automatický 7 denní lapač spor Burkardova typu (AMET Velké Bílovice) viz Obr. 11. Měřicí zařízení byla nainstalována pro detailní znalost klimatických podmínek prostředí a pro znalost množství askospor v prostředí. Pokus bude vyhodnocen v březnu roku Výsledky budou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Překážkou v získání výsledků by mohl být mírný průběh infekce z důvodu opět suchého a teplého jara a léta. Obr. 8. Účinnost in planta testovaných fungicidních přípravků v lesní školce Wotan Forest (Krásné Pole) Obr. 9. Účinnost in planta testovaných přípravků v lesní školce Wotan Forest (Krásné Pole) vyjádřená homogenními skupinami Obr. 10. Pokusné plochy v lesní školce Valšův Důl Obr. 11. Měřící technika použitá v lesní školce Valšův Důl. 10

12 Dílčí cíl C004 A1406 Studium mykoflóry jasanu. (Haňáčková a kol.) Na začátku roku 2014 byla dokončena identifikace endofytických hub ze zimního odběru. Celkově bylo získáno 38 druhů hub v podobném zastoupení taxonomických skupin jako v odběru letním. Nejčastějšími druhy (četnost nad 5 %) byly blíže neurčený druh Dothideomycetes sp. 1, Diaporthe sp. 2, Lophiostoma sp., Pleosporales sp. 3, Lophiostoma corticola a Aureobasidium pullulans. Počet druhů byl vyšší na relativně zdravých stromech (n = 32) než na stromech nemocných (n = 26). Nicméně mezi složením společenstva endofytů nebyly zjištěny signifikantní rozdíly. Dohromady bylo během obou odběrů zaznamenáno 58 druhů hub (Tab. 6). Největší vliv na variabilitu druhového složení endofytů měla sezóna. Po odečtení kovariát (infekce, lokalita, plocha) vysvětlil vliv sezóny v RDA 4,52 % celkové variability (p = 0,002). Dvacet druhů hub bylo izolováno pouze v létě, 23 pouze v zimě a 14 druhů bylo přítomno v obou sezónách. Sezónnost byla patrná např. u druhů Aureobasidium pullulans, Dothideomycetes sp. 1, nebo Phoma spp. V létě tak některé rychle rostoucí abundantní druhy mohly znemožnit záznam druhů s pomalým růstem a současně tak mohly setřít rozdíly mezi zkoumanými typy stromů. Tab. 6. Druhové složení endofytů jasanových výhonů letního a zimního odběru. Data jsou uvedena v %. order fungal taxa summer summer (infected health) winter winter (infected/health) Pleosporales Alternaria alternata 1.83 ( ) 1.99 ( ) Coniothyrium sp. (- -) 0.8 (1.63 -) Dendrothyrium sp. (- -) 1.39 (- 2.72) Lophiostoma corticola 1.31 ( ) 6.18 ( ) Lophiostoma sp. (- -) ( ) Phoma macrostoma 4.97 ( ) (- -) Phoma macrostoma var. incolorata ( ) 2.79 ( ) Phoma sp ( ) 1.59 (- 3.11) Pleospora herbarum 0.26 (- 0.54) (- -) Pleosporales sp ( ) 0.4 (- 0.78) Pleosporales sp ( ) (- -) Pleosporales sp. 3 (- -) 8.76 ( ) Pyrenochaeta corni 1.83 ( ) 1.39 ( ) Dothideales Aureobasidium pullulans ( ) 5.98 (4.9 7) Capnodiales Cladosporium sp ( ) (- -) incertae sedis Dothideomycetes sp ( ) ( ) Dothideomycetes sp (1.02 -) (- -) Dothideomycetes sp. 3 (- -) 0.2 (0.41 -) Dothideomycetes sp. 4 (- -) 0.2 (- 0.39) All Dothideomycetes ( ) ( ) Xylariales Annulohypoxylon cohaerens 0.26 (0.51 -) 0.2 (- 0.39) Annulohypoxylon multiforme 0.26 (0.51 -) 1 ( ) Anthostomella pinea 2.88 ( ) 1.99 ( ) Lopadostoma turgidum (- -) 0.2 (0.41 -) Nemania serpens 0.26 (0.51 -) (- -) Xylaria longipes 0.26 (0.51 -) (- -) Xylariales sp. 1 (- -) 0.8 ( ) Xylariales sp. 2 (- -) 0.2 (0.41 -) 11

13 order fungal taxa summer summer (infected health) winter winter (infected/health) Diaporthales Apiognomonia errabunda (- -) 0.2 (- 0.39) Cryptodiaporthe hystrix (- -) 0.6 ( ) Diaporthe sp ( ) (- -) Diaporthe sp. 2 (- -) ( ) Prosthecium platanoidis (- -) 2.79 ( ) Prosthecium pyriforme 0.26 (0.51 -) (- -) Valsa sp. 1.5 ( ) (- -) Hypocreales Gibberella avenacea 1.83 ( ) 1 (- 1.95) Gibberella baccata 3.14 ( ) 0.4 (- 0.78) Sordariales Chaetomium globosum 1.5 ( ) (- -) Sordaria fimicola 0.79 ( ) (- -) Coniochaetales Coniochaeta sp (- 0.54) (- -) incertae sedis Sordariomycetes sp (- 0.54) (- -) Sordariomycetes sp. 2 (- -) 1 ( ) Sordariomycetes sp. 3 (- -) 0.4 (0.82 -) All Sordariomycetes ( ) 24.1 ( ) Helotiales incertae sedis Botrytis cinerea 0.52 ( ) (- -) Bulgaria inquinans 0.79 ( ) (- -) Helotiales sp. (- -) 4.58 ( ) Pezicula sporulosa (- -) 1 (2.04 -) Phialocephala sp. (- -) 0.4 ( ) Leotiomycetes sp. 1 (- -) 1 ( ) Leotiomycetes sp. 2 (- -) 0.2 (- 0.39) All Leotiomycetes 1.31 ( ) 7.17 ( ) Eurotiales Aspergillus pseudoglaucus 1.57 ( ) (- -) Aspergillus versicolor 0.52 (- 1.08) 0.2 (- 0.39) Penicillium citrinum 2.88 ( ) (- -) Chaetothyriales Phaeomoniella sp. (- -) 2.79 ( ) All Eurotiomycetes 4.97 ( ) 2.99 ( ) Polyporales Bjerkandera adusta (- -) 0.2 (- 0.39) Agaricales Coprinellus disseminatus (- -) 0.2 (- 0.39) All Agaricomycetes (- -) 0.4 (- 0.78) incertae sedis Ascomycete sp. F (- 0.54) (- -) Rhodotorula mucilaginosa 4.97 ( ) (- -) yeast no ( ) 1 ( ) All incertae sedis ( ) 1 ( ) 12

14 Dílčí cíl C005 A1407 Biologický přípravek využitelný proti H. fraxineus (Ch. fraxinea) (Haňáčková a kol.) Práce na dílčím cíli C005 měly být podle projektu zahájeny v roce Zahájeny však byly již v roce 2013 a v roce 2014, vzhledem k možnosti spolupráce se švýcarskými kolegy na analýze populační struktury H. fraxineus v ČR a následném zpracování dat do manuskriptu, byla upřednostněna neplánovaná práce na dílčím cíli C002. Práce plánované pro rok 2014 byly již provedeny v roce 2013, vyhodnocení antagonistických pokusů bude provedeno v následujícím roce

15 Dílčí cíl C006 A1408 Biologie patogenu jako základ efektivních ochranných a obranných opatření. (Miloň Dvořák a kol.) Výzkum biologie patogenu H. fraxineus probíhal i v roce 2014 na čtyřech lokalitách. Na všech lokalitách byl umístěn lapač spor Burkardova typu, který kontinuálně zaznamenával výskyt spor od června do září. Na pokusné ploše Vranovice probíhal v červenci a srpnu experiment, jehož cílem bylo sledovat výskyt spor v různých podrostních podmínkách a zjistit, zda se koncentrace spor v ovzduší mění vzhledem k hustotě podrostu, příp. vzhledem ke složení opadu. K tomuto experimentu bylo použito nově vyvinutých rotačních lapačů spor, jejichž výroba je spojena s nízkými náklady, a proto je možné použít větší množství lapačů a sledovat souběžně výskyt spor na mnoha dílčích pokusných plochách. Vzorky ze všech lapačů byly v tomto roce řešení odebírány s ohledem na jejich vyhodnocení pomocí analýzy a kvantifikace DNA metodou qpcr. Pro samotnou aplikaci metody qpcr jsme úspěšně rozvinuli spolupráci s Ústavem experimentální biologie, Masarykovy univerzity, kde je k dispozici vhodné vybavení. Sledování bionomie patogenu bylo, tak jako v loňském roce 2013, realizováno pomocí zařízení na odchyt spor se současnou instalací meteorologické staničky. Spory H. fraxineus byly odchytávány v období jejich předpokládaného výskytu (dle předchozích výsledků) s určitou rezervou. Konkrétně to bylo od začátku června do začátku října Pro odchyt spor byly použity lapače spor (Amet) Burkardova typu (Hirst, 1952). Protože bylo v roce 2014 zahájeno zpracování vzorků pomocí qpcr, byla každá lepová páska po vyjmutí z lapače rozdělena na jednotlivé dny lapání, umístěna v 1,5 ml zkumavkách a zamražena. Na lokalitě Vranovice byly instalovány v různých porostních a podrostních podmínkách rotační lapače spór. Tyto lapače se skládají z raménka, které rotuje 2400 ot./min., do kterého jsou vsazovány tyčky s lepovým médiem. Tato technologie je velmi úsporná. Tyčky jsou v podstatě zápalky s odštípnutou hlavičkou, na jejichž dříku je v délce 2,5 cm po celém obvodu fixována oboustranná lepicí páska. Tyto lapače jsou exponovány na pokusné ploše vždy 48 hodin a napájeny motoakumulátorem. Po 48 hodinách lapání jsou lapací tyčky vyjmuty z raménka a okamžitě uschovány v 1,5 ml zkumavce a před dalším zpracováním skladovány v -20 C. Rotační lapače byly použity nejen na lokalitě Vranovice, ale několikrát také na lokalitě Hackerova školka, pro porovnání jejich účinnosti s lapačem spor Burkardova typu. K vyhodnocení vzorků z lapačů byla použita metodika, vycházející např. z publikací Hospodsky et al. (2010) a Chandelier et al. (2014). DNA ze zamražených vzorků byla extrahována pomocí komerčního kitu DNEasy plant mini kit (Qiagen) s modifikovaným postupem a pufrem pro disrupci spor. Extrahovaná DNA byla použita pro kvantifikaci spor H. fraxineus pomocí specifických primerů a specifické sondy (dual labled qpcr). Informace o sekvencích primerů, sondy a nastavení real-time PCR termocycleru jsou obsahem článku Chandelier et al. (2014), který je přístupný on-line zde: Meteorologická data byla zaznamenávána automatickými klimatickými stanicemi SIGNALIZÁTOR (Amet), která v hodinových intervalech zaznamenávala teplotu a vlhkost 14

16 vzduchu, rosný bod a ovlhčení listů (prostřednictvím měření napětí mezi sadou elektrod propojenou exponovaným filtračním papírem). Pokusné plochy byly v roce 2014 celkem čtyři (Obr. 12): 1. Hackerova školka na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, GPS: N, E, 470 m n. m. Jde o zapojený smíšený porost v údolí Křtinského potoka s jednotlivými jasany s jasnými příznaky nekrózy. Lapač byl umístěn 5 m od paty kmene asi 20 letého jasanu ztepilého s jasnými příznaky infekce nekrózou jasanu už v předchozích letech. Lapač byl napájen autoakumulátory a solárními panely. Lapání zde výjimečně probíhalo již od počátku dubna až do konce října. Výměnou pásek byla pověřena studentka Zahradnické fakulty Lenka Vrtěnová, se kterou byla uzavřena dohoda o provedení práce. 2. Vranovice jsou součástí LZ Židlochovice, GPS: N, E, 170 m n. m. Plocha se nachází uvnitř rozlehlého jasanového porostu na lužním stanovišti, který je téměř kompletně napaden nekrózou jasanu. Lapač byl napájen autoakumulátorem a solárním panelem. Odchyt spor probíhal lapačem Burkardova typu od června do září, výměnou pásek byl pověřen student oboru Lesního inženýrství Jiří Rozsypálek, který na téma nekrózy jasanu zpracovává diplomovou práci. Tento student zároveň designoval a prováděl experiment s rotačními lapači pro podchycení vlivu podrostních podmínek. Srovnával plochy s vyžínáním buřeně, plochy s pokryvem dubového opadu a plochy bez zásahu. 3. Boršov nad Vltavou je obec na břehu Vltavy, 5 km jižně od Českých Budějovic. Pokusná plocha byla instalována na zahradě domu č. p. 186 u pana Ilji Urbánka, GPS: N, E, 407 m n. m. Zdrojem spor byly jeden velmi vzrostlý jasan, staří přes 80 let s příznaky silného napadení v koruně a okolní, silně chřadnoucí, nárost o stáří i více než 10 let. Lapač byl umístěn 15 m od paty kmene vzrostlého jasanu a 7 m od napadeného nárostu a napájen z elektrické sítě. Odchyt spor probíhal od června do září a výměnu pásek zajišťoval řešitel Miloň Dvořák. 4. Horní Benešov je lokalita umístěná na okraji Jeseníků, GPS: N, E, 502 m n. m. Jedná se o vzrostlý strom s mírnými příznaky napadení a okolní několikaletý nárost s jasnými symptomy infekce. Lapač byl umístěn na zahradě domu č. p. 95 přímo pod napadeným nárostem, cca 30 m od vzrostlého jasanu, napájen z elektrické sítě. Obsluhou lapače (od června do září) byl pověřen revírník LČR s. p. Ing. Michal Hrabec, který v domě bydlí. Výsledky lapání spor jsou v současné době ve stádiu rozpracování. Prozatím probíhá extrakce DNA ze zamražených vzorků pásek, a to za spolupráce studentů studijního oboru Arboristika Daniely Smetanové a Jany Hrnčiříkové, které začínají téma sledování biologie H. fraxineus zpracovávat ve svých bakalářských pracích. Studentky se podílejí na extrakci DNA, zatímco qpcr provádí kolegyně Mgr. Gabriela Rotková, Ph.D. z Ústavu experimentální biologie, Masarykovy univerzity ve spolupráci s řešitelem Miloněm Dvořákem. Pro absolutní kvantifikaci vzorků DNA je potřeba stanovit početní standardy se známým počtem kopií cílové oblasti DNA, která se během qpcr kvantifikuje. Za tím účelem připravila kolegyně Dr. Leticia Botella Sánchez pomocí klonování plazmidy, které jako inzert obsahují tuto cílovou sekvenci DNA a naředila standardy s přesnými známými počty kopií cílové DNA H. fraxineus. Prozatím byly kvantifikovány pásky z 38 dnů lapání z lokality Hackerova školka. Citlivá metoda qpcr stanovila počty kopií od nuly do V tuto chvíli se tedy podařilo úspěšně zvládnout laboratorní postupy, zařízení a modifikované protokoly tohoto složitého postupu s kladným výsledkem. Aby bylo možné z počtu kopií DNA stanovit počet spor, je zapotřebí připravit suspenzi o známém počtu spor, nanést tuto suspenzi na lepové médium, 15

17 extrahovat DNA, aplikovat qpcr a srovnat s výsledky o počtech kopií DNA se vzorky z terénu. To bude náplní práce v příští sezóně Na lokalitě Hackerova školka také proběhl srovnávací test účinnosti lapače Burkardova typu a lapače rotačního (Obr. 13). Byla provedena pouze tři měření, ze kterých vyplynulo, že rotační lapače s lepicí páskou jsou účinnější o %. V rámci tohoto experimentu bylo také porovnáváno lepové médium rotačních lapačů. Na jeden pár tyček byla fixována páska, na druhý pár pouze vazelína. Výsledky lapání tyček s vazelínou byly velmi nevyrovnané. V jednom případě nebylo detekováno nic, ve druhém případě 10 % a ve třetím 120 % spor detekovaných na tyčce s páskou. Z tohoto důvodu bude v budoucnu opuštěno od použití vazelíny, jako lepového média tyček rotačního lapače, vzhledem k jeho nespolehlivosti. Vazelína snižuje svou viskozitu za vyšších teplot a je pravděpodobně částečně absorbována do dřeva tyčky lapače a částečně unesena odstředivou silou při rotaci lapače. Obr. 12. Umístění pokusných ploch v roce

18 Obr. 13. Instalace zařízení na pokusné ploše Vranovice. Vlevo lapač spor Burkardova typu, vprostřed pár rotačních lapačů s tyčkami opatřenými lepicí páskou a vazelínou. 17

19 Dílčí cíl C007 A1409, A1410, A1411 Ověření metodiky testů rezistence. Ověření metodiky výběru fenotypově více odolných jedinců odběru, uchování a napěstování materiálu. (Kateřina Novotná a kol.) A1409 Ověření metodiky testů rezistence Cílem tohoto dílčího úkolu bylo letos dokončit sledování závislosti rozvoje umělé infekce H. fraxineus na termínu inokulace v podmínkách in situ na semenáčích pěstovaných v záhonech na venkovní pokusné ploše ve školkařském provozu Lesoškolky s.r.o., provoz Řečany nad Labem. Pokus byl založen ve znáhodněných blocích ve třech opakováních po rostlinách pro každou variantu (izolát C9/12 a izolát C28/12, oba uložené ve sbírce VÚKOZ, v.v.i.). Infekční test, tj. inokulace segmentem mycelia H. fraxineus, byl proveden podle metodiky z roku Do výpočtu byly zařazeny i výsledky testování z loňského roku provedené a Průměrné hodnoty velikosti lézí (Obr. 14) se průkazně lišily mezi jednotlivými termíny, přičemž největší velikosti lézí pro izolát C9/12 byly v říjnu a pro izolát C28/12 v červenci. Izolát C9/12 byl agresivnější v porovnání s izolátem C28/12, a to v červenci a říjnu průkazně a v únoru neprůkazně. Obr. 14. Závislost velikosti lézí u F. excelsior na termínu umělé infekce H. fraxineus u jednotlivých izolátů. Dalším cílem úkolu bylo na roubovancích vybraných genotypů F. excelsior ověřit výsledky infekčních testů provedených v minulém roce na segmentech větví stejných genotypů a to dvěma způsoby, tj. suspenzí askospor H. fraxineus a inokulací segmentem mycelia H. fraxineus. Pro oba testy byl použit stejný rostlinný materiál ze 2 zdravých a 2 infikovaných jedinců F. excelsior. V rámci prvního pokusu, inokulace suspenzí askospor, bylo umístěno 10 rostlin od každého genotypu ve skleníku s automatickou závlahou pro zajištění ideálních podmínek pro rozvoj infekce. Aplikace suspenze byla prováděna mezi 7 8 hod. v denních intervalech od do (v době dozrání plodniček H.fraxineus), tj. ve stejné době, kdy dochází v přírodě přirozeně k nejvyššímu infekčnímu tlaku. Suspenze byla připravována z čerstvých plodniček H. fraxineus, které byly mechanicky narušeny a destilované vody, aplikována byla 18

20 pomocí ručního rozprašovače. Vyhodnocení výsledků pokusu bude provedeno na jaře příštího roku; na konci pokusu nebylo na rostlinách napadení H. fraxineus identifikováno. Druhý pokus, inokulace segmentem mycelia, probíhal ve skleníku z důvodu zamezení vlivu přirozené infekce z okolí. Inukolace byla provedena pomocí izolátů C9/12 a C28/12 na 6 10 rostlinách od každého genotypu F. excelsior. Ani u jedné rostliny však nedošlo k rozvoji infekce. Vysvětlujeme si to tím, že rostliny, na kterých probíhalo testování ve skleníku, byly vystavené příliš dlouho vysokým teplotám, které inhibovaly růst infekce. A1410 Fenotypově více odolní jedinci Podle metodiky vytvořené v roce 2012 byly v terénu vyhledáváni zdraví jedinci F. excelsior, kteří se vyskytují v bezprostřední blízkosti již infikovaných jasanů (tj. jsou již delší dobu vystaveni infekčnímu tlaku) a mají stejné či podobné stanovištní podmínky. V letošním roce bylo nalezeno 7 takových jedinců (Tab. 7) a dalších 21 jedinců bylo vybráno při hodnocení provenienční plochy a semenného sadu. Tab. 7. Vytipovaní jedinci vykazující vyšší odolnost vůči infekci H. fraxineus (terénní šetření 2014). Poř. Zeměpisná Zeměpisná Lokalita Okres Typ porostu číslo šířka (N) délka (E) Nadm. výška 1 Nadlesí Sokolov linie 50, , Hluboký Karlovy Vary břehový porost 50, , Nahořany Český Krumlov břehový porost 48, , Nahořany Český Krumlov roztroušená výsadba 48, , Karlštejn Beroun lesní porost 49, , Hartmanice Klatovy břehový porost 49, , Brčálník Železná Ruda roztroušená výsadba 49, , Zakšín Česká Lípa provenienční plocha 50, , Jablunkov Frýdek-Místek semenný sad 49, , V létě 2014 bylo provedeno terénní hodnocení vlivu H. fraxineus na jasany vysazené na provenienční ploše Zakšín (na území LS Česká Lípa) a v jediném semenném sadu ČR Motykov (na území LS Jablunkov). Provenienční plocha byla založená v roce 1999 RNDr. Václavem Buriánkem (VÚLHM, v,v,i, Strnady) z 16 proveniencí F. excelsior a 2 proveniencí F. angustifolia ve 3 opakováních po 50 jedincích a ve znáhodněných blocích. Proschnutí korun se u jednotlivých stromů pohybovalo v rozmezí 5 90 %. Bylo zjištěno, že proschnutí korun (χ 2 =188,4 > χ 2 153(0,05)=182,9) i mortalita (χ 2 =226,4 > χ 2 17(0,05)=27,6) jedinců je průkazně odlišná v závislosti na jejich původu (provenienci). V porostu bylo také označeno 18 jedinců ze 12 proveniencí s minimálním poškozením H. fraxineus a zároveň s výrazně lepším zdravotním stavem (13 ks F. excelsior, 5 ks F. angustifolia). Semenný sad byl založený v roce 1997 z 53 klonů (1 13 roubovanců/klon) o celkovém počtu 263 roubovanců z PLO 40 a 5. LVS. V následujících letech došlo v sadu ke ztrátám z důvodu poškození myšovitými hlodavci (část byla nahrazena novými roubovanci) a později z důvodu napadení H. fraxineus. V létě 2014 bylo v sadu zhodnoceno zbývajících 34 klonů (1 6 roubovanců/klon) o celkovém počtu 65 roubovanců. Proschnutí korun se u jednotlivých stromů pohybovalo v rozmezí 2 50 %. Minimální proschnutí korun vykazovaly klony č (Frenštát-Ondřejník), 9416 (Frenštát-Pustevny) a 9436 (Jablunkov-potok Mionší). Nejlepší jedinci z obou ploch budou v příštím roce naroubovány a uchovány v matečnici. 19

21 A1411 Ověření metodiky odběru, uchování a napěstování materiálu Na jaře 2014 bylo provedeno roubování 16 genotypů F. excelsior (Tab. 8). 14 jedinců vykazujících na základě vizuálního hodnocení provedeného v letech v terénu fenotypově vysokou odolnost vůči patogenu H. fraxineus (část ze dvou genotypů roubovanců byla použita i v infekčním testu, viz výše) a 2 infikovaní jedinci (materiál použit v infekčním testu, viz výše). Podnože F. excelsior byly získány z lesní školky Kloboucká lesní s.r.o., Velkoškolky Kladíkov (Moravský Písek) a Lesoškolky s.r.o., středisko Řečany nad Labem, květináče byly získány z provozu Školky Montano spol. s r.o. (Přerov nad Labem). Z každého genotypu bylo naroubováno cca 50 jedinců, celkově 786 ks. Úspěšnost roubování byla u jednotlivých genotypů %, průměrně 59 %. Tab. 8. Přehled genotypů F. excelsior roubovaných v roce Účel Roubovanců Genotyp (ks) uchování genotypu infekční pokus Srostlo (ks) (%) Luž č.1 51 x x Luž č.4 40 x x Luž č.6 51 x Luž č.8 50 x Hejště 50 x Jalovčí 51 x Křížov 50 x Luž č.7 50 x Mnichovo Hradiště 51 x Novosedlo 52 x Peklo 50 x Samota 50 x Těšínky 52 x Valeč 50 x Věžníkov 50 x Vranovice 38 x Celkem Květináče s roubovanci a řízkovanci (namnoženými v letech ) jsou nyní zazimovány v pařnících v areálu VÚKOZ, v.v.i. Rostliny zde přezimují a v příštím roce budou přesazeny do matečnice na lokalitě Michovka v Průhonicích v rámci areálu VÚKOZ, v.v.i.. 20

22 Výsledky v r Pro rok 2014 byla plánována realizace 3x Jrec. a 1x Jimp./Jneimp. RIV výsledků. V rámci cíle C001 a C002 byl publikován popularizační článek shrnující historii a současnost výzkumu nekrózy jasanů v ČR i ve světě. Koukol O. & Havrdová L. (2014): Vřeckovýtrusá zkáza jasanů. Živa 1/2014, s V rámci cíle C002 nyní probíhají dvě recenzní řízení (Jimp.). Haňáčková Z., Koukol O., Havrdová L., Gross A.: Local population structure of Hymenoscyphus fraxineus surveyed by an enlarged set of microsatellite markers. Forest Patology. Koukol O., Haňáčková Z., Havrdová L.: Hymenoscyphus fraxineus caused the extinction of H. albidus, but not Crocicreas fraxinophilum in Czechia. Mycological Progress. V rámci cíle C003 byly prezentovány průběžné výsledky formou posteru a abstraktu na dvou konferencích: i) Mezinárodní konferenci 11th Conference of the European Foundation for Plant Pathology: Healthy plants healthy people, 8 13 September 2014, Kraków, Poland; ii) konferenci Micromyco 2014, , Praha, Česká Republika. Hejná M., Havrdová L., Černý K. (2014): Effect of different fungicides on Chalara fraxinea and their potential for control of ash dieback. V rámci cíle C003 je v přípravě Jimp. článek. Hejná M., Černý K., Havrdová L.: In vitro selection of an effective fungicide against Hymenoscyphus fraxineus, causal agent of ash dieback. V rámci cíle C004 byly prezentovány průběžné výsledky formou posteru a abstraktu na konferenci Micromyco 2014, , Praha, Česká Republika. Haňáčková Z., Havrdová L., Koukol O., Fedusiv L., Černý K. (2014): Diversity of fungal community in Fraxinus excelsior shoots with respect to level of ash dieback and season. V rámci cíle C007 byly prezentovány průběžné výsledky formou posteru a abstraktu na mezinárodní konferenci 11th Conference of the European Foundation for Plant Pathology: Healthy plants healthy people, 8 13 September 2014, Kraków, Poland. Novotná K., Štochlová P., Havrdová L., Strnadová V., Černý K. (2014): Resistance screening of A. glutinosa and F. excelsior to invasive pathogens P. alni and H. fraxineus. 21

23 Hospodaření v r Hospodaření v r probíhalo v souladu s plánem. Hospodaření všech příjemců účelové podpory i dalších účastníků proběhlo v souladu s plánem. Mezi jednotlivými položkami došlo k přesunům v souladu s Všeobecnými podmínkami MZe (čl ), kdy přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými schválenými položkami uznaných nákladů u každého příjemce zvlášť činí v maximální částce 20 tis. Kč. Tyto přesuny budou za jednotlivé organizace detailně popsány v elektronické závěrečné zprávě pro MZe. V současné době (prosinec 2014) zbývá dočerpat část mzdových prostředků, část prostředků režijních (u v.v.i. a veřejných vysokých škol se z větší části rozpočítává na konci roku). V roce 2014 nedošlo k dočerpání některých položek (v souladu s pravidly poskytovatele), které budou převedeny do fondů FÚUP jednotlivých příjemců (VÚKOZ, v.v.i., VÚLHM, v.v.i.) dle pravidel Smlouvy. Změny v r V průběhu roku 2014 došlo ke změně statutárního zástupce v projektovém týmu dalšího účastníka, Sdružení lesních školkařů ČR. Funkci manažera za odcházejícího ing. Vladimíra Foltánka převzal Ing. Petr Martinec, s tím se změnila i adresa sídla SLS ČR. V roce 2015 odejdou na mateřskou dovolenou dvě řešitelky. Za Mgr. Zuzanu Haňáčkovou bude vykonávat analýzy mikrosatelitů v rámci aktivity C002 Bc. Adéla Čmoková, která je studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia na UK v Praze PřF a je zkušená v práci s těmito analýzami. Za Ing. Kateřinu Novotnou Ph.D. bude zvýšen úvazek jiných řešitelů a techniků. Do jednotlivých aktivit budou také zapojeni studenti ČZU. Postup prací v r Na rok 2015 jsou plánovány práce na dílčích cílech C001 C007. C001: Bude pokračovat sběr terénních dat výskytu a významu H. fraxineus dle metodiky a formulářů 2012 (VÚKOZ, v.v.i., VÚLHM, v.v.i., PLA, s.p.). Data získaná od LČR, s.p. budou publikována. C002: Na začátku roku budou pokusné lokality znovu navštíveny a označené výhony, u nichž bude nalezena nekróza, budou odebrány pro izolaci patogena. Příslušné řapíky uložené v -80 C budou rozděleny na fragmenty (v okolí párů listů) a bude z nich rovněž izolován patogen. DNA izolátů z výhonů a řapíků bude zpracována analýzou mikrosatelitů pro určení jejich genotypu. Přítomnost jednotlivých genotypů bude porovnána v konkrétních párech výhon-řapíky tak, aby bylo prokázáno i) kolik odlišných genotypů se nachází v infikovaném řapíku a ii) který z nich (případně které) přecházejí i do výhonu a způsobují nekrózu výhonů. C003: Na jaře 2015 bude vyhodnocen pokus in planta v lesní školce Valšův Důl (KATR a.s.). Na základě výsledků bude určen další postup: i) opakování in planta pokusu 22

24 v lesní školce; ii) vyhodnocení a publikace výsledků. V roce 2015 bude také dokončena publikace in vitro testů. C004: Výsledky izolací ze dvou sezón budou dále vyhodnocovány a bude započato sepsání vědeckého článku. C005: Budou vyhodnoceny antagonistické pokusy in vitro z roku 2013, na základě výsledků budou vybráni endofyté s nejlepšími antagonistickými účinky vůči H. fraxineus. Tyto kmeny budou nadále použity pro další testy na jasanových dřívkách, eventuelně pro in planta testy. C006: Nejprve bude probíhat zpracování vzorků z roku Studenti, kteří jsou pro tuto práci vybráni, jsou nyní intenzivně zaučováni, aby si osvojili složité postupy a laboratorní praxi a byli sami schopni spolehlivě zpracovávat terénní vzorky a obsluhovat zařízení v terénu. Bude také dotažena do patřičných detailů metoda absolutní kvantifikace pomocí qpcr kvantifikace suspenzí spor o známé koncentraci. V průběhu června až září budou opět v provozu lapače spor na čtyřech lokalitách obdobného složení a na lokalitě Vranovice bude opět probíhat experiment srovnávající různé porostní a podrostní podmínky z hlediska šíření spor. Účelem je získání co největšího souboru dat, která budou definitivně vyhodnocena v roce I nadále počítáme se zpracováním vzorků z lapačů pomocí metod molekulární biologie, které je druhově specifické, velmi citlivé a ve světě stále rozšířenější. C007: Pokusíme se znovu vytvořit postup úspěšné inokulace jedinců F. excelsior suspenzí askospor H. fraxineus. Dále budou vegetativně namnoženi vytipovaní jedinci F. excelsior s vyšší odolností vůči H. fraxineus (viz Tab. 7) a budeme pokračovat ve výběru fenotypově odolnějších jedinců. Genotypy namnožené v roce 2014 budou přesazeny do již založené matečnice v areálu VÚKOZ, v.v.i. V rámci možností budeme pokračovat na vyhodnocení dalších jasanových provenienčních ploch založených VÚLHM. Ludmila Havrdová a kol.,