STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC

Transkript

1 STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění. Osobní údaje jsou v souladu s 16, 17 a 95 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. 13. schůze rady města dne: Bod pořadu jednání: Komunikační vedení optických sítí řešení staveb komunikačního vedení společnosti a-net Liberec, s. r. o. Stručný obsah: Statutárnímu městu Liberec bylo doručeno několik žádostí o poskytnutí souhlasu s umístněním komunikačních sítí. Některé z těchto souhlasů směřovaly k sítím, které jsou již uloženy v zemi. Shodně informovaly město i stížnosti třetích osob na nepovolenou pokládku kabelů. Při dotazování na stavebním úřadě bylo zjištěno, že tento nevydává pro uložení ochranné trubky komunikační sítě žádné rozhodnutí, neboť dle jeho stanoviska tato ochranná trubka není stavbou ve smyslu stavebního zákona. V důsledku uvedeného mohou vzniknout stavy, kdy je bez řádného řízení či udělení souhlasu vlastníka v zemi uloženo komunikační vedení, které není nikde evidováno. Městu jako vlastníku pozemku není placena náhrada za uložení komunikačního vedení, resp. je tato placena později. Kdokoli pak bude provádět stavební práce, nebude moci zjistit existenci takového vedení a hrozí jeho porušení. Takové stavy nejsou žádoucí. Za účelem reparace je třeba dosáhnout legalizace vzniklých stavů v souladu s platnými zákony a normami. Za účelem prevence je třeba důsledně využívat pravomocí stavebního úřadu a v případě jeho nečinnosti si nápravy vyžadovat. MML, Odbor správy veřejného majetku Důvod předložení: Umísťování komunikačního vedení bez souhlasu vlastníka pozemku a bez územního rozhodnutí stavebního úřadu Zpracoval: Projednáno s: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku Tomášem Kyselou, náměstkem primátora pro technickou správu majetku města Mgr. Milanem Vraspirem, advokátem Předkládá: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku K projednání v radě přizván(a): Mgr. Jan Audy, vedoucí odboru právního a veřejných zakázek Předpokládaná doba projednání (min): 5 Po schválení předložit na jednání: 1/10

2 2/10

3 Rada města po projednání Návrh usnesení bere na vědomí Vzniklý stav vybudovaného komunikačního vedení bez souhlasu města jako vlastníka nemovitosti, došlé podměty a stížnosti k nápravě takového stavu, jakož i rozdílné stanovisko stavebního úřadu ve vztahu k povaze ochranného kabelu komunikačního vedení, dle v příloze uvedených dokumentů Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , ulice Pazderkova, Dobiášova a Krejčího; Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , pro území Liberec Rochlice; Žádost a-net o zřízení služebnosti a dodatečné stavební povolení ze dne , ulice Dr. M. Horákové; Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , pro ulice Rychtářská - Lesní DoPO Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , ulice Erbenova, Metelkova, Rumunská, Bažantní, Krejčího-Pazderkova. Žádost společnosti HELIOS MB s.r.o. o sdělení závazných podmínek pro provedení přípoloží telekomunikační infrastruktury ze dne ; Stížnost pana Jaroslava Polívky, jednatele HELIOS MB s.r.o., na porušování právních předpisů při pokládce kabelů společností a-net ze dne ; Stížnost společnosti HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabelového vedení v lokalitě Rumunská a Bažantí ze dne ; Stížnost společnosti HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabelového vedení v lokalitě Rumunská a Bažantí ze dne (rozšířené znění předchozí). ze dne ze dne schvaluje 1. Udělení souhlasů k využití příslušné části nemovitosti města dle žádostí společnosti a-net Liberec s.r.o., jak jsou tyto uvedeny v příloze, jako podkladu pro následné uzavření smlouvy o zřízení služebnosti a pro vydání územního rozhodnutí místně příslušným stavebním úřadem, případně jako souhlas se zvláštním užíváním komunikace za vlastníka komunikací statutárního města Liberec, 2. Záměr uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k dotčené části příslušné nemovitosti dle žádostí společnosti a-net Liberec s.r.o., jak jsou tyto uvedeny v příloze, za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti, s tím, že v případě uzavření smluv k již vybudovanému komunikačnímu vedení bude jednorázová odměna navýšena o obvyklý úrok ve výši 4 % p.a. od doby vybudování vedení do zaplacení, ukládá 1. Udělení souhlasu vlastníka komunikací s využitím dotčené části komunikací dle příslušné žádostí společnosti a-net Liberec s.r.o., P: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku T: Postoupení písemnosti spol. a-net Liberec s.r.o. odboru majetkové správy se žádostí o vypracování smluv budoucích o zřízení věcného břemene k dotčené části příslušné nemovitosti dle žádostí společnosti a-net Liberec s.r.o., jak jsou tyto uvedeny v příloze, za 3/10

4 jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti, s tím, že v případě uzavření smluv k již vybudovanému komunikačnímu vedení bude jednorázová odměna navýšena o obvyklý úrok ve výši 4% p.a. od doby vybudování vedení do zaplacení, P: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku T: Vznesení dotazu na Magistrát města Liberec, odbor Stavební úřad, na souladnost postupu společnosti a-net Liberec s.r.o. se stavebním zákonem a souvisejícími předpisy a na interpretaci pojmu komunikační vedení ve vazbě na jeho definicí dle zákona o elektronických komunikacích, jakož i podnětu k prověření stávajících poznatků o nepovolených pokládkách komunikačního vedení, P: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku T: Informovat společnost HELIOS MB s.r.o. na základě přijatých stížností o přijatých usneseních a postupech rady města Liberce, P: Novotný David, Bc. - vedoucí odboru správy veřejného majetku T: Formulace usnesení byla konzultována s právníkem zařazeným do MML před projednáním v radě města. 4/10

5 Důvodová zpráva Nápravu dané situace lze dosáhnout udělením potřebných souhlasů a uzavřením smluv o zřízení služebností. V případě uzavření smluv k již vybudovanému komunikačnímu vedení bude jednorázová odměna navýšena o obvyklý úrok od doby vybudování vedení do zaplacení. Odpovědným orgánem veřejné správy k umístění stavby komunikačního vedení je stavební úřad. S tímto úřadem by mělo dojít k vyjasnění definice komunikačního vedení a celkově přístupu k situaci, kdy je nejprve položena ochranná trubka a až následně zaveden samotný kabel. Stavební úřad by neměl přistupovat k jednotlivým vlastníkům komunikačního vedení rozdílně. V případě, že některý z nich porušuje stavební předpisy, měl by úřad se domáhat nápravy, případně udělit příslušné sankce. Výstavba komunikačního vedení na cizím pozemku Využívání cizích nemovitostí podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť je upraveno zvláštním zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o elektronických komunikacích ). Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou oprávněni dle uvedeného zákona zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky. Pro zajištění výkonu výše uvedených činností uzavře podnikatel s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad bez ohledu na vůli vlastníka nemovitosti. Stavebně právní aspekt Smlouvou o zřízení věcného břemene založená oprávnění nenahrazují povinnosti podnikatele podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ). Komunikační vedení je stavba ve smyslu stavebního zákona. Z pohledu stavebníka lze obecně vnímat stavební řízení jako dvoufázové, kdy v první fázi je třeba získat rozhodnutí o umístění stavby a ve druhé stavební povolení, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Přesto, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují právě nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, tato výjimka se nijak nevztahuje na povinnost získat územní rozhodnutí. Žádosti společnosti a-net Liberec s.r.o. 5/10

6 V souvislosti s uvedenou úpravou přijalo Statutární město Liberec mimo jiné následující žádosti společnosti a-net Liberec s.r.o., IČO: , se sídlem Hodkovická 109, Liberec XXIII-Doubí, Liberec (dále jen a-net ): 1. Žádost o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , ulice Pazderkova, Dobiášova a Krejčího; 2. Žádost o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , pro území Liberec Rochlice; 3. Žádost o zřízení služebnosti a dodatečné stavební povolení ze dne , ulice Dr. M. Horákové; 4. Žádost o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , pro ulice Rychtářská - Lesní DoPO 5. Žádost o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne , ulice Erbenova, Metelkova, Rumunská, Bažantní, Krejčího-Pazderkova. Některé z uvedených žádostí se vztahují na komunikační vedení, které je již uloženo v zemi. Jiné navazují na jednou udělený, nicméně již propadlý, souhlas, případně na již uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti. Stížnosti společnosti HELIOS MB s.r.o. V souvislosti s činností společnosti a-net přijalo Statutární město Liberec mimo jiné i následující žádosti, resp. výzvy navazující na neoprávněnou pokládku komunikačního vedení společností a-net: 1) Žádost společnosti HELIOS MB s.r.o. o sdělení závazných podmínek pro provedení přípoloží telekomunikační infrastruktury ze dne ; 2) Stížnost pana Jaroslava Polívky, jednatele HELIOS MB s.r.o., na porušování právních předpisů při pokládce kabelů společností a-net ze dne ; 3) Stížnost společnosti HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabelového vedení v lokalitě Rumunská a Bažantí ze dne ; 4) Stížnost společnosti HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabelového vedení v lokalitě Rumunská a Bažantí ze dne (rozšířené znění předchozí). Stěžovatel v uvedených podání informuje o pokládkách komunikačního vedení společnosti a-net bez příslušného územního rozhodnutí a bez souhlasu vlastníka nemovitosti, jímž je Statutární město Liberec. Cítí se postupem města poškozen, neboť společnost a-net tímto získává neoprávněnou konkurenční výhodu a dotazuje se, jaký postup tedy má jeho společnost v obdobných případech dodržovat. V osobním dopise jednatele je rovněž apelováno na povinnosti osob zvolených do orgánů města spravovat jeho záležitosti s péčí řádného hospodáře. Komunikace se stavebním úřadem Statutární město Liberec, odbor správy veřejného majetku, se v minulosti dotazoval na postup stavebního úřadu v případě nedovolené pokládky komunikačního vedení a na možnosti zjednání nápravy. V reakci na to stavební úřad mimo jiné uvedl: (1) V u ze dne bylo stavebním úřadem mimo jiné sděleno, že: Optický kabel je bezesporu vodičem telekomunikačního vedení a k jeho umístění je bezesporu třeba předchozího umístění (územní rozhodnutí či územní souhlas, kterým se telekomunikační vedení umístí v území a současně právně vznikne ochranné pásmo tohoto vedení). Podle ustanovení 103 odst. 1 písm. e) čl. 4 však nepodléhá režimu ohlášení či povolení stavebně technického provedení (je-li prováděno uložením do otevřeného výkopu či protlakem, samostatným kabelem, kabelem s chráničkou a podobně) a tedy podle jiných ustanovení stavebního zákona podléhá pouze svolení s umístěním a proto o něm stavební úřad jedná a vydává příslušná opatření, jako například vámi uváděný 6/10

7 územní souhlas č.j. SURR/7130/122024/14 ze dne V tomto postupu tak neshledáváme nic absurdního, neboť na základě výše uvedeného nelze na plastovou trubku (jednoznačně výrobek) ukládanou provozovatelem telekomunikačních sítí a-net, nahlížet jako na zařízení plnící funkci stavby telekomunikačního vedení podle ustanovení 2 odst. 3 stavebního zákona. Na základě těchto skutečností vám sdělujeme, že ani po vašem doplnění podnětu dozorový orgán neshledal důvod k zahájení řízení z moci úřední. (2) V u ze dne , k dotazu na podnět z , bylo stavebním úřadem mimo jiné sděleno, že: V rámci prošetřování podnětu bylo provedeno posouzení vlastního zařízení - chráničky, která se přikládala do výkopů vedení NN (ČEZ). Technicky se jednalo o zařízení, které v té době nebylo způsobilé plnit funkci stavby telekomunikačního vedení, neboť neobsahovalo žádnou konstrukci (kabel), která by technicky přenášela jakoukoli elektronickou formu dat a informací. Jednalo se o soukromoprávní problematiku ukládání věci do cizího pozemku, kde nemá stavební úřad žádné kompetence ; S uvedenými názory stavebního úřadu ke kontrole neoprávněně prováděných pokládek komunikačního vedení je obtížné souhlasit. Posouzení nereflektuje ani důsledky technologie zavádění komunikačního vedení do ochranní trubky, ani rozhodnou právní úpravu zákona o elektronických komunikacích. Takové posouzení umožňuje rozpor mezi faktickým a právním stavem. Závažnost takového rozporu spočívá nejen v pokřivení konkurenčního prostředí, ale, a to zejména, v existenci nikým neevidovaných komunikačních sítí poskytovatele telekomunikačního datového připojení. Ve vztahu k městu má tento rozpor ekonomické dopady tam, kde a-net jako poskytovatel by byly povinen zaplatit za zřízenou služebnost uložení komunikačního vedení v pozemku města, avšak tak nečiní a městu není požadovaná náhrada vyplacena vůbec, nebo až později. Zákonná úprava Představená problematika je předmětem úpravy několika zákonů, z nichž za nejvýznamnější je třeba považovat stavební zákon a zákon o elektronických komunikacích. Samotné smlouvy a vztahy mezi městem jako vlastníkem pozemku a vlastníkem komunikačního vedení podléhají obecné úpravě občanského zákoníku. Naproti tomu vztahy se stavebním úřadem a jeho rozhodování je obecně řízeno správním řádem a souvisejícími předpisy. Jelikož v otázkách občanskoprávních, týkající se užívání nemovitostí města, není sporu (rozpor je zde faktický), je pozornost věnována zejména definici termínu komunikačního vedení aplikované stavebním úřadem. Na doplnění lze uvést, že k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti není překážkou již faktické uložení kabelu v nemovitosti města a i v takovém případě se vlastník komunikačního vedení může domoci částečného vyvlastnění dotčení nemovitosti. Shodně tak např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (SJS 630/ As 11/ ), dle kterého: Příslušný stavební úřad nemůže zamítnout návrh na zřízení věcného břemene podle 91 odst. 3 zákona č. 151/2000Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, jen s poukazem na skutečnost, že žádost je podána až po provedené pokládce telekomunikační sítě. Na posouzení samotného vlastníka pak bude výše této odměny (pokud se nebude aplikovat proces vyvlastnění). Statutární město Liberec má výši takových jednorázových náhrad za zřízení služebnosti na majetku města již upravenou vnitřními předpisy. Město se nachází v situaci, kdy komunikační vedení je již uloženo v pozemku města a toto za uvedené neobdrželo žádnou náhradu. Vlastník komunikačního vedení se tímto obohacuje na úkor města jako 7/10

8 vlastníka pozemku. Uvedené obohacení lze vyčíslit jako cenu služebnosti v daném čase, anebo jako cenu peněz, které městu měly být vyplaceny dle jeho předpisu a vyplaceny nebyly. Jelikož se jedná o náhradu jednorázovou a výpočtem její poměrné části za období neoprávněného užívání by se zjevně nedospělo k přiměřené náhradě, jako adekvátní se tu jeví požadovat cenu peněz, které město nemělo k dispozici, avšak mít mělo. Tuto cenu za nevyplacení jednorázové odměny ve shodě předpisy města by bylo obtížné vnímat jako prodlení vlastníka komunikačního vedení, neboť zde nebyla mezi vlastníky stanovena žádná splatnost (uvedenou smlouvu nelze uzavřít konkludentně). Za přiměřený lze však považovat požadavek na navýšení jednorázové odměny o cenu peněz, které město fakticky úvěrovalo vlastníku komunikačního vedení, když odložilo splatnost jednorázové náhrady oproti svým obvyklým termínům. Aniž by následující číslo bylo stanoveno jakkoli závazně, za obvyklou cenu peněz v daném případě lze považovat např. úrokovou sazbu 4 % p.a. Město by tedy v případě exitující pokládky komunikačního vedení mohlo požadovat vedle obvyklé jednorázové náhrady i tuto cenu za nevyplacení náhrady včas, počítanou od okamžiku skutečné pokládky do dne výplaty. Lze se domnívat, že tímto způsobem bude město jak postupovat jako řádný hospodář, tak i jednat nediskriminačně ve vztahu ke třetím osobám. Uvedené náhrady a jejich výše jsou čistě soukromoprávní věcí mezi dotčenými subjekty a nijak nezbavují vlastníka komunikačního vedení případné odpovědnosti za porušení stavebně právních předpisů. Ve vztahu k definici komunikačního vedení lze uvést, že samotný stavební zákon tuto definici neposkytuje. Z dosavadní komunikace se stavebním úřadem je zřejmé, že tento definuje komunikační vedení z hlediska jeho funkce - tzn. zda plní komunikační funkci, či neplní. Takovou interpretaci lze považovat za nesprávnou, neboť nereflektuje: - Technologii pokládky komunikačního vedení, kdy nejprve je položen ochranná trubka kabelů a následně je zaveden samotný optický kabel schopný přenášet data; - Zákonnou definici komunikačního vedení dle 104 odst. 12 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích (dále jen zákon o elektronických komunikacích ). Na stavbu komunikačního vedení je třeba nahlížet jako na celek. Bez položení ochranné trubky kabelu by nebylo možné zavést optické vlákno a z hlediska funkčního nelze uvedené fáze oddělovat. Pokud je nezbytným technologickým předpokladem zavedení optického vlákna pokládka ochranné trubky kabelu, není zřejmé, z jakého důvodu stavební úřad tyto dvě fáze od sebe odděluje. Důsledkem takového oddělení stavebního úřadu je jeho vyjádření, že k položení ochranné trubky kabelu do země není třeba územní rozhodnutí a jedná se o soukromoprávní věc vlastníka nemovitosti a vlastníka ochranného kabelu; a k zavedení optického vlákna do ochranného kabelu se nevyjadřuje z toho důvodu, že se nejedná o zemní stavební práce. Pokud stavební zákon neobsahuje definici termínu komunikační vedení pro své účely, je třeba užít definici takového termínu danou jiným zákonem. Obecně je problematika komunikací předmětem zákona o elektronických komunikacích. Tento zákon obsahuje definici termínu komunikačního vedení v 104 odst. 12 takto: Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu. 8/10

9 Tato definice není výslovně omezena pouze pro účely daného zákona a je tedy namístě ji užít i při aplikaci ostatních právních předpisů, nestanoví-li zákon jinak. S ohledem na uvedenou existenci obecné definice komunikačního vedení je třeba tuto definici aplikovat i ze strany stavebního úřadu při výkladu termínu komunikační vedení zejména z hlediska generální klauzule zákonného požadavku územního rozhodnutí dle 76 odst. 1 stavebního zákona. Pokud by stavební úřad v souladu s touto definicí posoudil již pokládku ochranné trubky kabelů jako pokládku komunikačního vedení, nevznikaly by výše popsané nežádoucí stavy neoprávněných pokládek komunikačních kabelů, které nejsou nikde hlášeny. Nadto je taková interpretace komunikačního vedení zahrnující i ochranné trubky kabelů ve shodě s faktickou technologií výstavby předmětných optických sítí, kdy z funkčního hlediska lze jak pokládku ochranné trubky do země, tak zavedení optického kabelu považovat za jednu stavbu. Náprava nastalé situace Nápravu dané situace je třeba vnímat ve dvou rovinách: - Legalizace užívání pozemků města ze strany společnosti a-net; - Prevence nastalých situací zejména skrze vyjasnění si interpretace termínu komunikačního vedení se stavebním úřadem a učinění podnětu k řádnému dohledu nad neoprávněně vznikajícími pokládkami komunikačního vedení. Legalizace užívání pozemků předpokládá zejména udělení požadovaných souhlasů s užíváním, jakož i pro následné řízení o vydání územního rozhodnutí. Město jako vlastník pozemků zde nemá kompetenci represivně postihovat společnost a-net jinak než soukromoprávní cestou náhrad naznačenou shora. Neudělení souhlasů by situaci nevyřešilo, jen by donutilo a-net postupovat skrze vyvlastnění dotčené části nemovitosti. Smlouvy o zřízení věcného břemene by byly uzavřeny, vyjma odlišností uvedených výše, dle standardních vzorů Statutárního města Liberec. Prevencí se tu rozumí vyjasnění si dané problematiky se stavebním úřadem, který v důsledku nesprávné interpretace termínu komunikační vedení nesleduje své povinnosti dozorového orgánu nad dodržování pravidel územního řízení. Stavební úřad je nadán pravomocí udělit sankce jak za neposkytování údajů o území vlastníkem technické infrastruktury, tak i za provedení činnosti v rozporu s 76 stavebního zákona, ke kterým je třeba územní rozhodnutí. V uvedených případech lze udělit pokutu až ,- Kč. Vyjasnění lze provést kvalifikovanou komunikací s místně příslušným stavebním úřadem, případně s nadřízeným orgánem. Přílohy: Příloha č. 1 - Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne Příloha č. 2 - Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne Příloha č. 3 - Žádost a-net o zřízení služebnosti a dodatečné stavební povolení ze dne Příloha č. 4 - Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne Příloha č. 5 - Žádost a-net o souhlasné stanovisko s využitím pozemků ze dne Příloha č. 6 - Žádost společnosti HELIOS MB s.r.o. o sdělení závazných podmínek ze dne Příloha č. 7 - Stížnost jednatele HELIOS MB s.r.o., na porušování právních předpisů ze dne Příloha č. 8 - Stížnost společnosti HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabelového vedení ze dn Příloha č. 9 - Stížnost spol. HELIOS MB s.r.o. na nepovolenou pokládku kabel. vedení_ (rozš 9/10

10 Příloha č ze dne Příloha č ze dne /10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21 Statutární město Liberec, k rukám Bc. Davida Novotného, nám. Dr. E. Beneše 1/ Liberec 1 Věc: Sdělení závazných podmínek Žádáme o sdělení závazných podmínek pro provedení přípoloží telekomunikační infrastruktury ke stavbám prováděných jinými společnosti (např. obměna a nová výstavba silového vedení společnosti ČEZ, rekonstrukce chodníků městem Liberec atd.). Jaká povolení a povinnosti jsou s takovouto činností svázány a jakým způsobem a kdy jsou řešeny služebnosti připokládaných sítí. Také bychom se rádi informovali o postupu této činnosti v návaznosti na časové rozložení vzhledem k jednotlivým činnostem/povolením ve vztahu k přípoloži. Vzhledem k nedostatku času pro prováděné práce bychom chtěli také požádat o rychlejší vyřízení naší žádosti než za 30 dní. Děkuji. Liberci dne Jaroslav Polívka jednatel společnosti HELIOS MB s.r.o.

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36