Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství. Bc. Marta Fendrychová. Diplomová práce. Vedoucí práce: Mgr.

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Bc. Marta Fendrychová Ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA International, NIC, NOC a jejich využití při hodnocení bolesti sestrou v Domově pro seniory Nopova. Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová Brno 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleny Pospíšilové a všechnu použitou literaturu a odborné prameny jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne Podpis: Marta Fendrychová

3 Poděkování: Děkuji Mgr. Aleně Pospíšilové za odborné vedení diplomové práce, cenné rady, poskytnutí literárních materiálů a trpělivý a povzbuzující přístup. Děkuji všeobecným sestrám Domova pro seniory Nopova za čas věnovaný vyplnění dotazníků, vstřícný přístup při spolupráci a aktivní účast na implementačních schůzkách. Také děkuji své rodině za podporu, toleranci a trpělivost, kterou projevovali během celého mého studia.

4 Obsah Úvod Ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA International Historie NANDA - International Struktura taxonomie NANDA Taxonomie II - jako multiaxiální systém Tvorba ošetřovatelské diagnózy Další vývoj NANDA Internatinal Nursing Interventions Classification - NIC Historie NIC Taxonomie NIC Jak vyhledat vhodnou intervenci Nursing Outcomes Classification NOC Historie NOC Taxonomie NOC Výběr výsledku, implementace, hodnocení Aliance NANDA, NIC, NOC (Aliance NNN nebo Aliance 3N) Bolest Klasifikace bolesti Klinické (patofyziologické) zvláštnosti bolesti ve stáří Hodnocení bolesti Škály k hodnocení bolesti Škály zaměřené na hodnocení bolesti u seniorů s pokročilou demencí Možnosti a strategie léčby Farmakoterapie Nefarmakologické postupy Úloha setry v boji proti bolesti Cíl práce a hypotézy Empirická část Metodika šetření... 47

5 4.2 Charakteristika výběrového souboru Analýza výsledků průzkumu Výsledky a jejich analýza Verifikace hypotéz Metodika statistického zpracování hypotéz Testování hypotézy Testování hypotézy Testování hypotézy Testování hypotézy Testování hypotézy Testování hypotézy Ohnisková skupinová práce Diskuse Závěr Anotace Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

6 Úvod Být člověkem znamená být podroben moci strašného pána, jehož jméno je Bolest... Kdo zůstal ušetřen vlastního utrpení, nechť se cítí být povolán mírnit utrpení jiných. Schweitzer Albert Bolest je nejkomplexnější lidskou zkušeností, její prožívání je spjato s tělesnými, emocionálními i sociálními poznatky. Bolest je spouštěčem kaskád s širokým rozsahem změn a poškození i ve vzdálených orgánech a ovlivňuje celý organismus. S přibývajícím věkem stoupá i počet různých onemocnění, které mohou vznikat v souvislosti s involučními změnami ve stáří. Tyto choroby jsou velmi často provázeny bolestí a jak je známo bolest může významně ovlivnit kvalitu života a omezit seniora ve vykonávání běžných denních činností a vytvořit tak závislost na ošetřovatelské péči. Ošetřovatelská péče se na rozdíl od lékařské péče zaměřuje na uspokojování lidských potřeb v nemoci, ale i ve zdraví. Při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je třeba použít všechny dostupné prostředky ke správnému posouzení zdravotního stavu, ke stanovení problému a zvolení vhodného postupu, techniky k navrácení zdraví nebo zmírnění potíží pacienta a samozřejmostí je následné vyhodnocení celého procesu. Kvalitní a jednotná ošetřovatelská dokumentace by měla být pevným základem v ošetřování nejenom seniorů s chronickou bolestí. Standardizovaná a strukturovaná dokumentace poskytuje přesné a srozumitelné informace o zdravotním stavu klientů. Měla by obsahovat ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelské intervence a také hodnocení výsledků ošetřovatelské péče. Legislativní rámec určující pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace v ČR se opírá o zákon 20/1966 o zdraví lidu, ve znění pozdějších přepisů 1, vyhlášku č 385/2006 o zdravotnické dokumentaci 2 a ošetřovatelskou dokumentaci obecně popisuje Věstník MZČR, 2004 č. 9 - Koncepce

7 ošetřovatelské péče 3. Všechny zmíněné dokumenty nám ukládají za povinnost vést ošetřovatelskou dokumentaci, ale nespecifikují jakou konkrétní formou. 4 Cílem této práce je zmapovat znalosti všeobecných sester pracujících v domově pro seniory Nopova v oblasti ošetřovatelských klasifikačních systémů, zjistit jakou formou vedou ošetřovatelskou dokumentaci. Dále zmapovat znalosti z oblasti hodnocení chronické bolesti u seniorů a jakých technik nebo postupů využívají při úlevě od bolesti. Posledním cílem je seznámit sestry s ošetřovatelskými klasifikačními systémy NANDA International, Nursing Intervention Classifications (NIC) a Nursing Outcomes Classifications (NOC) a implementovat tyto systémy pro hodnocení chronické bolesti u seniorů POLICAR, R., Zdravotnická dokumentace v praxi, s

8 1 Ošetřovatelské klasifikační systémy 1.1 NANDA International North American Associacion for Nursing Diagnosis International (NANDA International) - Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku vytvořila rozsáhlý a dobře uplatnitelný diagnostický systém, systém ošetřovatelských diagnóz. Systém se využívá jako diagnostických prvků konkrétní určující znaky, rizikové nebo související faktory. Ošetřovatelská diagnóza je pak tvořena podle těchto určujících, rizikových nebo souvisejících znaků identifikovaných u pacienta a je klasifikována příslušným číselným kódem Historie NANDA - International V roce 1973 se konala První národní konference o klasifikaci ošetřovatelských diagnóz v St. Louis v Missouri. Na konferenci vznikla Národní konferenční rada pro standardizaci ošetřovatelské terminologie. 6 Po konferenci začala práce mnoha zdravotnických profesionálů na standardizaci ošetřovatelského jazyka a dalších aktivit souvisejících s ošetřovatelskou problematikou. Předsedkyní se později stala Marjory Gordonová. Výsledkem byla databanka informačních zdrojů o ošetřovatelské diagnostice nazvaná Clearinghouse for Nursing Diagnoses. 7 Tato databanka sloužila jako depozitář, knihovna materiálů o ošetřovatelské diagnostice na univerzitě v St. Louis. Souběžně vznikl další tým, k jehož nejvýznamnějším zakladatelkám patří Kristine Gebbieová, Mary Ann Lavinová, který také začal pracovat rozvoji ošetřovatelské diagnostické terminologie. Tým pak plánoval pracovní schůzky v odstupu dvou let. 8 5 MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, s VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 13,14 8

9 Jedním z výsledků těchto činností bylo založení Severoamerická asociace pro ošetřovatelskou diagnostiku NANDA roku V témže roce tým sester teoretiček Margaret Newmanová, Martha Rogersová, Dorothea Oremová, Imogene Kingová pod vedením Callisty Royové prezentovaly výboru NANDA asociace nově uspořádaný rámec - strukturu ošetřovatelských diagnóz pod názvem Patterns of Unitary Man (Humans) 10. Později došlo několikrát k přejmenování. Posledním názvem je Vzorec lidských reakcí zahrnující tyto vzorce: 1. výměna, 2. komunikace, 3. vztahování, 4. oceňování, 5. výběr, 6. pohyb, 7. vnímání, 8. vědění, 9. cítění. Do každého vzorce byly zahrnuty vyvinuté a schválené diagnostické pojmy s příslušným číselným kódem NANDA taxonomie I. 11 V roce 1986 byl sestaven výbor pro revizi ošetřovatelských diagnóz pod vedením Lindy Carpenitové a soubor NANDA diagnostické klasifikace byl zaslán Světové zdravotnické organizaci (SZO) k začlenění do Mezinárodní klasifikace onemocnění (MKO). 12 M. Gordonová vytvořila na základě nespokojenosti s obsahem Vzorců lidských reakcí nový rámec - strukturu dat zabývající funkčním a dysfunkčním zdravím jedince, rodiny a komunity nazvaný Funkční a dysfunkční vzorce zdraví. Ani tyto nové vzorce však neodpovídaly potřebám v oblasti uspokojování potřeb jedinců a tak bylo dále pracováno na rozšíření a zlepšení klinické využitelnosti ošetřovatelských diagnóz. V dubnu roku 1994 se sešel Výbor pro taxonomii k revizi a zařazení nových diagnóz do Taxonomie I. Některé diagnózy se však těžko kategorizovaly do stávající taxonomické struktury, proto došlo novému třídění. Za další dva roky tj. v roce 1996 na dvanácté konferenci bylo schváleno třídění do 21 kategorií. Tento systém byl velmi obsáhlý, nepřehledný pro využití v praxi a tak se začalo pracovat na zjednodušení taxonomie. V roce 1998 Výbor pro taxonomii předložil Správní radě NANDA třídění do 4 různých struktur. Správní rada zhodnotila všechny struktury a vybrala pro další práci strukturu 4 vycházející z Vzorců funkčního zdraví M. Gordonové. Se svolením M. Gordonové došlo k přepracování a vzniku struktury 5. Tato struktura vyhovovala třídění diagnóz podle zvolených hlavních skupin - domén. Vznikla také nová doména 9 srov. HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s. xxi 10 Patterns of Unitary Man (Humans) - Vzorce unitárního člověka 11 srov. MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s. 58 VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s. 58 9

10 pro růst a rozvoj, několik původních domén bylo přejmenováno, aby názvy odpovídaly obsahu domény. 13 Poprvé se začalo používat členění klasifikace do domén a tříd, k tomu byl použit klasifikační systém z Rogetova lexikonu (Roget s Thesaurus). 14 Doména je zde charakterizována jako: sféra aktivity, studia nebo zájmu. Třída je popisována jako podskupina větší skupiny; rozdělení osob nebo věcí podle kvality postavení nebo stupně. Definice ošetřovatelské diagnózy je klinický úsudek o reakci jedince, rodiny nebo komunity na aktuální nebo potenciální zdravotní problémy/životní procesy, což poskytuje základ pro definitivní terapii k dosažení výsledků, za které je odpovědná sestra. 15 V roce 2000 byl Výborem pro revizi ošetřovatelských diagnóz předložen další přepracovaný systém, založen na členění diagnóz do domén, které jsou blíže specifikovány klasifikací diagnostických tříd obsahující pak konkrétní ošetřovatelské diagnózy. Byly také vytvořeny definice pro všechny domény, třídy a diagnózy. Definice každé diagnózy byla konfrontována s definicí třídy a domény, ve které se daná diagnóza nachází, aby bylo dosaženo maximální shody a aby došlo k omezení chyb a nadbytečnosti. 16 V roce 2002 na společné konferenci NANDA, NIC a NOC (dále jen NNN) byly do taxonomie přidány nově schválené diagnózy reflektující na soudobé požadavky jsou to diagnózy týkající propagace zdraví. Vzhledem k stále většímu zájmu zdravotnických pracovníků z mnoha zemí a rozšíření spolupráce na tvorbě NANDA diagnóz i mimo Spojené státy americké (USA) se v roce 2002 NANDA asociace přejmenovala na NANDA International. 17 V roce 2004 byly nově schválené diagnózy zařazeny do příslušných tříd. V rámci posílení mezinárodní spolupráce, Výbor pro taxonomii zrevidoval celou taxonomii a srovnal je s referenčním terminologickým modelem pro ošetřovatelskou 13 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s Roget s Thesaurus je klasifikační systém slov určující posloupnosti tříd a podtříd chápané jako strom pro jednotlivé významové či tématické skupiny. %C5 %AFv_tezaurus 15 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s Srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve, s. 15 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s. 353 HOLMANOVÁ, E. Potreby v klasifikačných systémech ošetovateľstva, In: Potreby v ošetřovateľstve, s

11 diagnózu Organizace pro mezinárodní standardy International Standards Organization (ISO). 18 Evropa a Asie se připojila k práci na NANDA diagnózách koncem osmdesátých let. V Česku nastal větší prostor pro rozvoj ošetřovatelských diagnóz až koncem dvacátého století v důsledku zvýšených nároků na kvalitu ošetřovatelské péče a také vstupem do Evropské Unie. Požadavky udávané směrnicemi Evropské Unie daly vzniku nových zákonů zabývajících se otázkou jednotného vzdělávání a další ošetřovatelskou problematikou. K nejdůležitějším patří: - vzdělávání zdravotnických pracovníků (zákon 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních 19 ) - vedení zdravotní dokumentace (vyhláška 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci 20 ). Taxonomický systém je pravidelně každé dva roky přehodnocován a revidován. Diagnózy neplnící svoji funkci jsou vyřazovány a nově potřebné diagnózy zařazovány do taxonomie. Na pravidelně konajících se konferencích je celá taxonomie schvalována a aktualizována podle současných požadavků a je vydávána v knižní podobě. Základna NANDA - International sídlí v Kaukauně ve Wisconsinu v USA, další mezinárodní sítě připojené k NANDA - International mají sídlo v Brazílii, Argentině, Columbii, Peru a Venezuele. K mezinárodní spolupráci se přidali také Japonská společnost pro ošetřovatelské diagnózy (JSND), Evropská frankofonní asociace pro diagnostiku, intervence a výsledky v ošetřovatelství (AFEDI), Evropská asociace pro společné ošetřovatelské diagnózy, intervence a výsledky (ACENDIO), Španělská asociace pro názvosloví a diagnostickou taxonomii v ošetřovatelství (AENTDE) HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s

12 1.1.2 Struktura taxonomie NANDA Nejnovější pojetí taxonomie je obsaženo v publikaci NANDA ošetřovatelské diagnózy, Definice a klasifikace Současné vydání obsahuje 13 domén, 47 tříd a 206 ošetřovatelských diagnóz, z toho 21 nových a 9 revidovaných. Celý systém dodržuje třístupňovou strukturu vytvořenou z domén, obsahujících příslušné třídy a každá třída pak obsahuje jednotlivé ošetřovatelské diagnózy. Ošetřovatelské diagnózy se mohou vyskytovat současně ve více třídách, to je dané vzájemným prolínáním souvisejících a určujících faktorů v případě daného rizika. 22 Strukturu NANDA taxonomie znázorňuje obr. č. 1. Obr. 1 Struktura NANDA taxonomie II V příloze 1 je uveden podrobný přehled členění domén a tříd vč. jejich charakteristiky Taxonomie II - jako multiaxiální systém Taxonomie II je vytvořena sedmi osami a tím tvoří multiaxiální systém. Tento systém výrazně zlepšuje flexibilitu názvosloví ošetřovatelských diagnóz. Jednotlivé osy jsou definovány jako dimenze lidské reakce posuzované v diagnostickém procesu. Osa 1 Základní pojem diagnózy Základní pojem diagnózy patří mezi základní a nezbytnou součást základ diagnózy. Pojmenování se většinou skládá z jednoho podstatného jména (Bolest), někdy ze dvou nebo více podstatných jmen nebo spojením přídavného a podstatného jména 22 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s. xxi,

13 (Chronická bolest). Každé slovo má své nezaměnitelné místo v základním pojmu diagnózy a přispívá ke konkretizaci daného problému. 23 Osa 2 Předmět diagnózy Předmětem diagnózy je osoba nebo osoby, pro které je ošetřovatelská diagnóza určena. Patří sem: Jedinec jedna konkrétní osoba odlišná od ostatních. Rodina dvě a více osob ve vzájemném vztahu, mající určité společné závazky vůči druhým, většinou jsou tyto osoby spřízněny pokrevně nebo společnou volbou. Skupina více osob se společnými znaky nebo charakteristikami. Komunita je skupina osob žijících na stejném místě, se stejným režimem. 24 Osa 3 Posouzení K posouzení se používá deskriptor 25 nebo modifikátor 26, který blíže specifikuje problémy pacienta ke správnému stanovení základnímu pojmu ošetřovatelské diagnózy. Každý modifikátor má svoji definici např.: efektivní je definován jako vytvářející zamýšlený nebo požadovaný účinek, nebo vnímaný je definován jako pozorovaný pomocí smyslů. 27 V NANDA - International taxonomii je charakterizováno celkem 23 deskriptorů modifikátorů, jejich seznam včetně charakteristik je uveden v příloze 2. Osa 4 Umístění Umístění specifikuje části nebo oblasti těla včetně tkání, orgánů a jejich příslušné funkce. Umístění určuje anatomická místa a struktury tělesného organismu. Např.: močový/urinární, pohybový/kinestetický, kůže/kožní, periferní/okrajový, vzdálený od středu, apod HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s. 39, tamtéž, s. 40, Deskriptor - je slovní výraz, který slouží k popisu obsahu dokumentů a jejich následnému vyhledávání. Spolu s nedeskriptorem (což je soubor výrazů, který nahrazuje deskriptor), tvoří slovníkovou jednotku tezauru Modifikátor je v gramatice slovo nebo element věty, který vymezí nebo kvalifikuje další slovo, frázi nebo klauzuli HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s , tamtéž, s. 41,

14 Osa 5 Věk Věk určuje stáří osoby. Věk dělíme: Plod, Novorozenec, Kojenec, Batole, Předškolák, Školák/dítě předškolního věku, Adolescent, Dospělí, Starší dospělý. 29 Osa 6 Čas Jde o časové trvání osy 1 popisované jako Základní pojem diagnózy. Čas je specifikován pojmy: Akutní: trvající méně než šest měsíců. Chronický: trvající déle než šest měsíců. Nepřetržitý: nepřerušovaný, pokračující bez přestávky. Přerušovaný: ustávající a znovu se objevující v intervalech, periodický, cyklický. 30 Osa 7 Stav diagnózy Stav diagnózy popisuje aktuálnost dané ošetřovatelské diagnózy, možnost vzniku problému a kategorizaci diagnóz zahrnutých pod pojem wellness. Patří sem: Aktuální charakterizovaná jako existující ve skutečnosti, v současnosti. Podpora zdraví popisovaná chováním motivovaným touhou zlepšit pocit psychické pohody (v originálním textu well-being). Riziko je charakterizováno náchylností, zranitelností, zvláště jako následek vystavení poškozujícím faktorům nebo faktorům zvyšujícím možnost ztráty. Wellness 31 lze popsat jako kvalitu nebo stav, kdy je člověk zdravý. 32 Propojení jednotlivých os znázorňuje obr tamtéž, s. 41, tamtéž, s , Wellness žádný výkladový slovník přesně nespecifikuje překlad tohoto slova. Významově se překládá jako vše příjemné, vše dobré, plně zdráv. Nejde již jen o fyzickou zdatnost, která hraje pouze jednu roli, ale jde o zdravý způsob života a z něho plynoucí pocity životní pohody HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s. 42,

15 Obr. č. 2 Propojení os multiaxiálního systému Tvorba ošetřovatelské diagnózy Tvorba ošetřovatelské diagnózy pomocí multiaxiálního systému Tvorba ošetřovatelské diagnózy vždy začíná osou 1 a osou 3, tedy základním pojmem diagnózy a posouzením. Podle potřeby se doplňuje o hodnoty z dalších os pro bližší specifikaci problému. Každá ošetřovatelská diagnóza schválená pro používání v Taxonomii II obsahuje: označení, definici, určující znaky nebo rizikové faktory a související faktory, které mohou být doplněné vhodné intervence a očekávané výsledky (intervence a očekávané výsledky jsou popsané v následujících kapitolách). Určující znaky se používají při aktuálních diagnózách, zdraví podporujících diagnózách. Určujícími znaky jsou pozorovatelné signály, projevy aktuálních problémů nebo signálů pozorovaných u zdraví podporujících a wellness diagnóz. Rizikové faktory stanovujeme u rizikových ošetřovatelských diagnóz, při potencionálním riziku. Jsou charakterizovány faktory: environmentálními, fyziologickými, psychologickými, genetickými nebo chemickými, které jsou potencionálně rizikové pro osu 2 Předmět diagnózy. Související faktory jsou faktory předcházející, příbuzné, spojené, přispívající nebo navádějící k diagnóze. Tyto faktory se určují pouze u aktuální ošetřovatelské diagnózy HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s ,

16 Označení, definice, související i určující znaky ošetřovatelských diagnóz jsou uvedeny v českém překladu Kudlové v publikaci NANDA International, OŠETŘOVATESKÉ DIAGNÓZY, Definice a klasifikace Tvorba ošetřovatelské diagnózy algoritmem podle Marečkové Při stanovení ošetřovatelské diagnózy sestrám může pomoci diagnostický algoritmus. Pro určení správné určení potřeb jedince, rodiny nebo komunity je potřeba postupovat ve třech fázích. 1. fáze Nalezení aktuálních diagnóz V první fázi pomocí určujících znaků a souvisejících faktorů rozpoznáváme dysfunkční potřeby a hledáme ošetřovatelskou diagnózu. Pomocí taxonomie hledáme v doménách a třídách konkrétní diagnózy. Pokud diagnózu nenajdeme, postupujeme k další třídě. Krok I. Vyhledání určujících znaků Určující znaky signalizují dysfunkci v potřebě klienta, pokud najdeme alespoň jeden určující znak, postoupíme k druhému kroku. Pokud nenajdeme žádný určující znak, je zřejmé, že u klienta není aktuální dysfunkční ošetřovatelská diagnóza. Krok II. Vyhledání souvisejících faktorů Po nalezení jednoho určujícího znaku hledáme u klienta další související faktory dané diagnózy. Pokud najdeme související faktor nebo faktory pokračujeme k třetímu kroku. Pokud žádný související faktor nenajdeme, klient tuto diagnózu nemá. V diagnostice pak pokračujeme prvním krokem k nalezení jiné diagnózy podle určujícího znaku. Krok III. Ověření diagnózy Ověření diagnózy provádíme v případě nalezení minimálně jednoho určujícího znaku spolu se souvisejícím faktorem u identifikované ošetřovatelské diagnózy. Zkontrolujeme, zda definice ošetřovatelské diagnózy popisuje klientův stav (potřebu). Pojmenovanou diagnózu včetně všech kroků zapíšeme do dokumentace. Diagnóza by měla být zapsána s číselným kódem. V případě negativního ověření výše uvedených kroků, je třeba znovu jednotlivé kroky přehodnotit, odhalit chybu a znovu 16

17 ověřit diagnózu. Pokud dojdeme opět k negativnímu ověření, nezbývá než konstatovat, že tato diagnóza u klienta není fáze Nalezení potenciálních diagnóz Potenciální diagnózy se zabývají potřebami klienta, které ještě nejsou patrné, ale je jistá pravděpodobnost, že mohou nastat. U klienta můžeme pozorovat rizikové faktory představující konkrétní ohrožení. Diagnostika prochází následujícími kroky. Krok I. Vyhledání rizikových faktorů Vyhledávání rizikových by mělo být cílenou činností sestry zaměřené podle své specializace. Při nalezení minimálně jednoho faktoru pokračujeme v diagnostickém algoritmu druhým krokem. Pokud jsme žádný rizikový faktor nenašli, je pravděpodobné, že u klienta nejsou žádné potenciální diagnózy této třídy. V případě podezření na jinou diagnózu opět zahajujeme první krok v další doméně nebo třídě. Krok II. Ověření diagnózy Ověření diagnózy ve druhá fázi probíhá podle stejného algoritmu jako v první fázi. Opět nezapomeneme vše pečlivě po jednotlivých krocích zapsat do ošetřovatelské dokumentace fáze Nalezení diagnóz k podpoře zdraví Třetí fáze se zabývá diagnózami popisujícími lidskou-klientovu reakci na tělesnou i duševní pohodu a jeho compliance v této oblasti. Jde o motivační a edukační činnosti obsažené v ošetřovatelských diagnózách a v oborech zabývajících se touto problematikou péče komunitní, rodinná, primární i následná. Diagnostický algoritmus prochází stejnými kroky jako první fáze s výjimkou druhého kroku, který je v případě nepřítomnosti souvisejících faktorů vypuštěn srov. MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s. 36 MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, s VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve,s srov. MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s. 37 MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, s. 37, 39 VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve,s Srov. Tamtéž 17

18 1.1.5 Další vývoj NANDA Internatinal Taxonomie je pravidelně každé dva roky přezkoumávána a doplňována, jde tedy o dynamický systém reagující na aktuální požadavky. Díky nastavené struktuře se na tvorbě nových diagnóz může podílet každá sestra. 1.2 Nursing Interventions Classification - NIC Klasifikace ošetřovatelských intervencí (dále jen NIC) je soubor ošetřovatelských činností reagujících na aktuálně zjištěné problémy vyjádřené pomocí ošetřovatelských diagnóz, například taxonomií NANDA International. Jedná se o komplexní standardizovanou klasifikaci intervencí, kterou vykonávají sestry. 37 Intervence je definovaná jako: jakákoliv léčba zakládající se na posudku a znalosti, kterou vykonává sestra, aby zlepšila pacientův výsledek. NIC může být používána ve všech zařízeních a všech zdravotnických oborech, obsahují kromě léčby nemoci, také prevenci a propagaci zdraví v rámci jedince, rodiny i komunity Historie NIC Výzkum NIC začal v roce 1987, kdy byl založen výzkumný tým pro vývoj klasifikace ošetřovatelských intervencí souběžně k NANDA International klasifikaci ošetřovatelských diagnóz. Bylo několik důvodů k vývoji NIC: - standardizace názvosloví - rozvoj ošetřovatelských znalostí o vazbách mezi diagnózou, léčbou a výsledkem - vývoj informačního systému o ošetřovatelské a zdravotní péči - učit studenty jak se rozhodovat - stanovení nákladů za poskytnuté služby - plánování potřebných zdrojů v ošetřovatelských zařízeních - komunikační jazyk pro ošetřovatelskou profesi 37 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s Tamtéž s. 3, 44 18

19 - spojení klasifikačního systému mezi různými poskytovateli zdravotní péče 39 Na základě těchto důvodů začal tým 10 odborníků z různých oblastí zdravotní péče pracovat na vývoji NIC. Vývojové fáze se časově překrývají a můžeme je rozdělit následovně: I. Fáze Konstrukce klasifikace ( ) II. Fáze Konstrukce taxonomie ( ) III. Fáze Klinické testování a propracování ( ) IV. Fáze Použití a udržení (1996 dosud) Každá fáze má několik kroků. Ve fázi I. byly identifikovány ošetřovatelské aktivity, seřadily se a bylo jim přiděleno koncepční intervenční pojmenování. Tato fáze obsahovala 3 kroky. Krok 1: identifikace a rozlišení koncepčních a metodologických témat. V tomto kroku došlo k upřednostnění indukčního 40 přístupu před dedukčním 41. Také byla zodpovězena a do intervencí zahrnuta otázka Co je ošetřovatelské chování?. Do odpovědí a následných intervencí bylo zahrnuto: 1. posudek k určení ošetřovatelské diagnózy 2. posudek ke shromáždění informací pro lékaře k určení lékařské diagnózy 3. léčebné chování iniciované sestrou jako odpověď na sesterskou (ošetřovatelskou) diagnózu 4. léčebné chování iniciované lékařem jako odpověď na lékařskou diagnózu 5. zhodnocení efektu ošetřovatelských a lékařských zásahů (léčby) 6. administrativní a nepřímá péče, která podporuje intervence Aby byla klasifikace intervencí užitečná pro všechny obory, musí obsahovat všechny typy činností. Činnosti můžeme kategorizovat. Kategorie 3 a 4 zahrnuje monitorování a odhad sesterských činností. Kategorie 1 a 2 jsou posudky před diagnózou a ne intervence po diagnóze BULECHEK, G. M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s Indukce je proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech. Indukce zajišťuje přechod od jednotlivých soudů k obecným. 41 Dedukce je způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Vycházíme tedy ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikujeme je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy. klady_v deck pr ce.doc 42 srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 48 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s

20 Krok 2: vývoj počátečního seznamu intervencí. Před vytvořením NIC již existovaly seznamy intervencí, ale izolovaně a v různých učebnicích a textech byly chápány jako samostatné aktivity sestry a jejich obsah se text od textu lišil. Krokem č. 2 byla selekce zdrojů dat a vytvoření těchto kritérií: 1. poskytnout jasné a samostatné sesterské aktivity 2. zahrnout kompletní seznam aktivit 3. přítomnost běžné praxe Z existujících 45 různých zdrojů byla uskutečněna selekce podle odbornosti a následně byl vytvořen seznam intervencí, který byl následně testován. 43 Krok 3: zdokonalení seznamu intervencí a aktivit. Každé intervenční pojmenování mělo v tento okamžik stovky přiřazených aktivit, které byly do jisté míry nadbytečné, protože různé zdroje nabízely stejné aktivity popsané jinými slovy. Byly vybrány dvě metody pro aktualizaci a pročištění seznamu intervencí. První metoda experimentální: pracovala s Delfskou technikou (tzv. dotazníky pro odborníky). Výsledkem práce 14 výzkumníků po dvou letech bylo upraveno 138 intervencí. Druhá metoda ohnisková skupinová práce: byla použita z důvodu nutnosti diferencovat velké množství posuzovaných dokumentů. Pomocí této metody bylo upraveno 198 intervencí. Celkem tedy v období let bylo vytvořeno 336 intervencí NIC. 44 Fáze II. Konstrukce taxonomie výzkumný tým začal seskupovat intervence do příbuzných skupin a vytvářet tří úrovňovou abstrakci intervencí. Taxonomie byla vytvořena pomocí dvou kroků. Krok 4: uspořádání seznamu intervencí do počáteční taxonomické struktury. Jakmile byly definovány intervence, tak bylo potřeba vytvořit strukturu pro zařazení. Bylo nezbytné, aby struktura byla jednoduchá, smysluplná a klinicky použitelná. 45 Tým sester výzkumné skupiny připravilo seznam intervencí a jejich definic na jednotlivé kartičky. Kartičky každá sestra rozdělila do skupin, tím vzniklo 26 tříd. Stejným postupem byly tyto třídy seřazeny do větších skupin, které byly pojmenovány 43 srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 49 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 50 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s

21 jako domény. Bylo vytvořeno 6 domén. Celý tým podrobil toto rozdělení diskusi a po konečných úpravách vznikla základní taxonomická struktura. Zpětným pohledem získáme hierarchii složenou z nejvýše postavených 6 domén, ve středu bylo 26 tříd a nejníže bylo 357 intervencí. 46 Krok 5: potvrzení platnosti intervenčního pojmenování, stanovení aktivit a taxonomie. V okamžiku, kdy byly intervence vyvinuty a zorganizovány do třístupňové hierarchie, bylo potřeba ověřit, zda jsou užitečné pro sestry v praxi. Ověření probíhalo formou čtyř průzkumů. Průzkum č. 1 - ve specializovaných organizacích. Ve 32 organizacích byl distribuován dotazník o třech částech. V první části byl seznam 336 intervencí a intervence podobné byly zařazeny do 26 taxonomických tříd. Zástupci organizací byli požádáni o ohodnocení jak často se daná intervence v jejich organizaci používá. K dispozici měli 5-bodovou škálu (intervenci používáme: opakovaně denně, jen 1x za den, 1x za týden, měsíc, déle než měsíc). V druhé části dotazníku oslovení jedinci mohli doplnit, případné chybějící intervence pro jejich odbornost a současně mohli označit hlavní intervence své odbornosti. Třetí část obsahovala demografické informace, rozlišující postavení v zaměstnání, délku praxe, výši vzdělání apod. 47 Průzkum č. 2 - u jednotlivých sester Výsledky z průzkumu č. 1 byly modifikovány a poslány sestrám z různých odborností. Tento průzkum ověřoval, zda všechny intervence uvedené v NIC jsou používány v klinické praxi. Výsledky byly analyzovány, a byly určeny intervence, které se používají nejvíce v konkrétní odbornosti a na určitém pracovišti. 48 Průzkum č. 3 - použití intervencí nepřímé péče V každém předchozím průzkumu měli respondenti navrhnout další intervence, které jim v NIC chybí. Po analýze bylo zjištěno, že nejvíce návrhů nových intervencí bylo z oblasti nepřímé péče 49. Na základě návrhů byly vytvořeny intervence pro nepřímou péči a po revizi byly zařazeny do NIC VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s Srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 51 BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s Srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 51 BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s Nepřímá péče jsou aktivity vykonávané mimo přímou péči o pacienta. Je důležitá pro efektivitu intervencí přímé péče. Podle P. A. Prescottové a jejich kolegů je polovina sesterského času věnovaná nepřímé péči a managementu oddělení a jen třetinu času sestry je věnovaná přímé péči o pacienta. 50 Srov. VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 51 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification NIC) s

22 Průzkum č. 4 - potvrzení platnosti taxonomie. Ve čtvrtém průzkumu byl opět distribuován dotazník zaměřující se na hodnocení smysluplnosti tříd a domén. Dotazník vyplňovaly sestry, které byly osloveny druhým průzkumem, měly delší praxi v oboru a vysokoškolské vzdělání. Respondenti měli oznámkovat každou třídu a doménu na základě 5 kritérií: srozumitelnost, homogennost, inkluzivita 51, vzájemná exkluzivita 52 a neutralita. Analýza výsledků ukázala, že taxonomie NIC je dobře vypracovaná, většina domén měla vysoké hodnocení ve všech kritériích. Doména, která obsahovala nově zařazené intervence z oblasti nepřímé péče, měla hodnocení nejnižší. Po revizi výzkumným týmem sester byla vytvořena nová třída management informací, zahrnující intervence z oblasti nepřímé péče. 53 Fáze III. Klinické testování a propracování v této fázi byly intervence testovány v 5 klinických zařízeních a byly vyvinuty instrukce jak pomoci ostatním s implementací. Testování v oboru největší silnou stránkou NIC je komplexnost. NIC obsahuje všechny intervence, které sestry v praxi vykonávají. Je užitečný ve všech oborech a ve všech zdravotnických zařízeních. Ve třetí fázi probíhala implementace ve vybraných 5 zařízeních. Implementace měla různou úroveň úspěchu v každém zařízení. Rozdílnost byla dána možnostmi konkrétních zdravotnických zařízení, jejich počítačovým vybavením, informačním systémem a vzdělaností personálu. V roce 1997 byla vytvořená škála k měření stupně používání NIC v praxi. Vycházela z poznatků Dr. Verranové, která se svým týmem vytvořila indexy na posouzení síly konceptů implementační škály a z Iowských kroků implementace NIC v edukačním procesu. Škála je také propojena s modelem inovačně-rozhodovacího procesu podle Rogersové. Tento model se skládal z 5 částí: vědomostí, přesvědčení, rozhodnutí, implementaci a potvrzení. Během času byla převažující pozitivní změna v užívání NIC v praxi. Používání ukázalo narůstající účinnost a efektivitu ošetřovatelské péče. Za dominantu byla označena dokumentace. 51 inkluzivní začleněný, uzavřený, zahrnutý, 52 exkluzivní výhradní, mimořádný, výjimečný, 53 srov.bulechek, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s. 31 VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s

23 Když byly pozorovány sestry při diskusi jak nejlépe implementovat NIC, byl viděn rozpor mezi tím, která intervence by se měla implementovat nejdříve a mezi tím, která intervence je nejvíce spojena s jejich pacienty. K vyřešení toto dilema, byl vytvořen dotazník pro specializované organizace, aby se zjistily hlavní intervence. Každá organizace měla sama zjistit, která intervence je pro jejich specializaci hlavní. Výsledky byly poprvé publikovány v monografii vydané ve třetím vydání NIC v páté části. 54 Fáze IV. Použití a udržení Čtvrtá fáze poukazuje na fakt, že klasifikační systémy nejsou použitelné, pokud nereflektují na současnou praxi. NIC je tedy stále vyvíjen a přehodnocován, aby odpovídal současným trendům v ošetřovatelství a medicíně. V nynějším - pátém vydání NIC taxonomie rozdělena do 7 domén, 30 tříd a 542 intervencí. Z nich je 34 nových a 83 intervencí bylo zrevidováno. Každé vydání NIC obsahuje recenzi, která nabádá uživatele k navrhování nových intervencí a revizi existujících. Každý nový návrh prochází procesem zkoumání z hlediska využitelnosti v oblasti teorie i praxe. Po recenzi je pak vývojovým týmem zařazen do příslušné domény a třídy. 55 Již ve třetím vydání NIC se objevila nová doména komunita, která reflektovala na požadavky zemí třetího světa, kde je ošetřovatelská péče zaměřena na celé společenství komunitu. Komunitní intervence jsou zaměřeny na podporu a zachování zdraví populace. Zdůrazňují propagaci a podněcování ke zdraví, udržování zdraví, prevenci onemocnění v populaci a další strategie zacílené na sociální a politické klima dané populace. 56 Silná stránka NIC je v jeho stálém formátu a neustále přizpůsobujícím obsahu všem uživatelům. Výzkumem efektivnosti a pomocí při implementaci se zabývá více publikací, které mají vyvinuty různé metody pro výzkum i implementaci. Lze tam najít odhady k časovému harmonogramu implementace NIC, požadavky na vzdělání a učební plány pro implementaci NANDA, NIC a Nursing Outcomes Classification (NOC). 54 Srov. BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve, s BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s

24 Dalším úsilí při tvorbě NIC taxonomie, bylo vzájemné propojení s jinými klasifikačními systémy. Vazby jsou možné se systémy NANDA, NOC, Omaha Systém problems 57, RAP 58 a OASIS Taxonomie NIC Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, současné páté vydání NIC obsahuje 7 domén, 30 tříd, 542 intervencí a více než aktivit. Domény jsou číslovány od 1 do 7, třídy jsou označovány podle abecedy písmeny od A do Z, a, b, c, d. Intervence jsou v každé třídě řazeny abecedně a opatřeny jedinečným kódem (0100 do 9099). Každá intervence má svůj kód, název a definici. Intervence můžeme najít ve více třídách, ale podle jejich čísla jsme schopni definovat primární třídu, ve které se intervence nachází. Název a definice každé intervence je standardizován - tzn. název ani definici nelze měnit. 60 Jednotlivé intervence pak obsahují aktivit (činností), které lze v rámci dané intervence použít u pacienta. Aktivity si vybírá poskytovatel péče, podle potřeby a vhodnosti pro konkrétního pacienta, rodinu či komunitu. V každé intervenci jsou aktivity řazeny logicky co by sestra udělala jako první a co jako poslední. Je mnoho aktivit, u kterých nezáleží na časové posloupnosti a je tedy jedno, jak jsou seřazeny, ale pro některé aktivity je důležitá časová osa. Seznam aktivit je velmi obsáhlý, aby vyhovoval všem uživatelům z různých odborností. Aktivity nejsou standardizované, z důvodu velkého počtu a také proto, aby si je sestra mohla přizpůsobit své odbornosti, klientům a podmínkám v daném zdravotnickém zařízení. 61 Podrobnější rozdělení s uvedením popisu každé domény a třídy je uvedeno v příloze 3. V předchozí kapitole je zmíněno rozdělení intervencí se zaměřením na přímou a nepřímou péče. 57 Omaha Systém problems - Omaha Classification Scheme (Systém problémů komunitní péče) 58 resident assessment protokols (RAP) ustálený hodnotící protokol 59 OASIS - The Outcome and Assessment Information Set 60 srov. MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s. 61 VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve s. 48 BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s BULECHEK, G.M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification(nic) s

25 Mezi přímou péči řadíme intervence zaměřené na oblast fyziologickou, psychosociální, léčebnou, preventivní a oblast podpory zdraví jedinců, rodin nebo komunit. Například: - intervence č (Management acidobazické rovnováhy), intervence č (Management hypoglykémie) - třída G, doména 2 oblast fyziologická - intervence č (Redukce úzkosti) - třída T, doména 3 oblast psychosociální - intervence č (Prevence pádu), intervence č (Management prostředí prevence násilí) třída V, doména 4 oblast preventivní - intervence č (Podpora cvičení) třída A, doména 1 oblast podpory zdraví - intervence č (Regulace tělesné teploty) třída M, doména 2 oblast zaměřená na jednotlivce - intervence č (Podpora soudržnosti rodiny) třída X, doména 5 oblast zaměřená na rodinu - intervence č (Rozvoj zdraví komunity) třída c, doména 7 oblast zaměřená na komunitu. Mezi nepřímou péči řadíme intervence vycházející z ordinace lékařů. Například: - intervence č (Vedení akutní karty) třída a, doména 6 - intervence č (Podávání léčiv per os) třída H, doména 2 Intervence také můžeme dělit do oblasti spadající pod základní péči, například: - intervence č (Mechanická podpora těla) třída A, doména 1 nebo intervence spadající do vysoce komplexní a specializované péče, například: - intervence č (Podávání anestezie) třída J, doména 2 Jak je patrno, intervence jsou tvořeny komplexně a pokrývají se svými aktivitami všechny oblasti zdravotní péče. 62 A proč byla celá taxonomie očíslována? Z několika důvodů: - k přehlednosti a následné elektronické využitelnosti, - ke zjednodušení nakládání s daty, - ke zlepšení komunikace s jinými číselnými systémy, - a k náhradnímu použití za jiné systémy. NIC klasifikace je zahrnuta v různých softwarových klinických systémech, někteří prodejci mají licenci na zahrnutí NIC do svých nemocničních softwarů a systémů pro ambulantní praxe (např. SNOMED 63 ) MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s

26 1.2.3 Jak vyhledat vhodnou intervenci Pátá edice NIC obsahuje 542 abecedně seřazených intervencí. K vyhledání vhodné ošetřovatelské intervence můžeme použít různé metody: - Abecední: pokud víme název intervence a chceme znát kompletní seznam aktivit a související bibliografie - NIC taxonomie: pokud chceme najít intervenci v určité související oblasti - Hlavní (jádrová) intervence podle specializace: v případě navrhování přednášek nebo informačních systémů pro konkrétní specializovanou skupinu - Vazba s NANDA diagnózami: pokud známe ošetřovatelskou diagnózu podle NANDA a chtěli bychom znát seznam navržených intervencí, můžeme je snadno vyhledat - Vazba s NANDA diagnózami a NOC: pokud chceme vyhodnotit vazby mezi NANDA, NIC a NOC lze použít publikaci NANDA, NOC and NIC Linkages: Nursing Diagnoses, Outcomes and Interventions (Johnson, et al., 2006) 65 NIC klasifikace velmi obsáhlá a tak by se měl každý profesionál, který chce začít NIC používat, naučit vyhledat vhodnou intervenci na základě šesti faktorů: požadované péče o pacienty, charakteru ošetřovatelské diagnózy, na základě výzkumu intervencí, vhodnosti intervencí, přijatelnosti pro pacienta a schopnosti sester Nursing Outcomes Classification NOC Klasifikace očekávaných výsledků (dále jen NOC) je zaměřena na rozpoznání výsledku na základě ošetřovatelské péče a je rozhodující pro zhodnocení účinnosti a efektivity poskytnuté péče. Měření výsledků ošetřovatelské péče nám ověřuje, zda pacient reaguje na ošetřovatelské intervence a pomáhá zjistit, jestli je potřeba udělat 63 SNOMED Clinical Terms je systém terminologie zdravotní péče. Vzhledem k rozsahu této terminologické klasifikace se zdůrazňuje, že jejím základním účelem je podpora zpracování zdravotnických informací v rámci informačních systémů, především v systémech elektronické zdravotnické dokumentace, systémech podpory klinického rozhodování a podobně. Systém obsahuje mimo jiné mapování na jiné klasifikační systémy BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s. ix -x 65 NANDA, NOC and NIC Linkages: Nursing Diagnoses, Outcomes and Interventions (Johnson, et al., 2006) = NANDA, NOC a NIC provázanost: Ošetřovatelských diagnóz, výsledků a intervencí, publikace je k dispozici pouze v originálu, není přeložena do češtiny 66 BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s. ix -x 26

27 nějaké změny v poskytované péči. NOC je doplňujícím klasifikačním systémem k taxonomiím NANDA a NIC. NOC klasifikace je důležitá k podpoře standardizace ošetřovatelského jazyka, k tvorbě propojených počítačových systémů diagnóz, intervencí a výsledků a ke zkoumání propojení a použití u pacienta Historie NOC První systematické používání výsledků k hodnocení zdravotní péče začalo, když Florence Nightingalová zaznamenala a analyzovala podmínky a výsledky péče o pacienty v období Krymské války. 68 Od té doby všechny pokusy vyhodnotit zdravotní péči o pacienta byly sporadické a nesystematické. Systematické používání hodnocení výsledku péče o pacienta se začalo rozvíjet v polovině 60 let 20. století v důsledku potřeby zhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče. Výsledky se také začaly používat k hodnocení efektu ošetřovatelských intervencí. Ke konci 70 let 20. století se kromě vývoje a testování výsledků začala tvořit i klasifikace očekávaných výsledků a identifikovaly se měřítka výsledků. Hover a Zimmer označily 5 hlavních měřítek výsledků, zaměřených na znalosti pacienta: znalost nemoci a jejího léčení, znalost léků, dovednost postarat se o sebe, přizpůsobivé chování a zdravotní stav. Vznikly obsáhlé kategorie. Horn a Swain se zaměřili na výzkum identifikace měřítek užitečných pro ošetřovatelský výzkum a kategorizovali více než 300 ukazatelů v obsáhlých kategoriích. Základem pro výzkum výsledků byla kategorizace Mareka, který identifikoval 15 kategorií: fyziologická opatření, psychosociální opatření, funkční opatření, klientovo chování, klientovi znalosti, sledování symptomů, domácí udržování, duševní pohodu, dosažitelnost cíle, spokojenost pacientů, bezpečí, frekvence dopravy, náklady, řešení ošetřovatelských diagnóz. 69 Důraz se kladl na vývoj měřítka hlavních výsledků a taxonomie. Politický zájem o výsledky pacientů a nákladů na zdravotní péči začal v 80 letech 20. století. Poskytovatelé péče museli zdůvodňovat svoji péči vzhledem k dosaženým výsledkům a efektu zdravotní péče. Zdravotní stav je považován 67 MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s Krymská válka %C3 %A1_v %C3 %A1lka 69 MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s. 5 27

28 za jádro modelu a představuje globální neboli konečný výsledek. Kromě zdravotního stavu globální výsledek měří i pacientovu spokojenost se svým zdravím a poskytováním péče. Tyto měřítka jsou užitečná pro placení, ale nejsou dostatečně specifická k určení zodpovědnosti za změny vedoucí ke zlepšení výsledku a nejsou vhodné pro monitorování zdravotního stavu každého pacienta, zvláště u chronicky nemocných pacientů. Vnější vrstvu (kruh) modelu tvoří měřítka dostupného výsledku: 1. specifické k určité diagnóze používají se při kritických cestách, jsou specifické pro každou organizaci a jsou multidisciplinární 2. specifické k určitému systému zahrnují faktory jako chybná medikace, míra infekce, atd. 3. specifické k určitému oboru poskytovatele zobrazují praxi a standardy oboru zdravotní péče a jsou důležité pro hodnocení výkonu a kvality určité praxe. Tyto výsledky jsou většinou přechodné, ale musí být realizovány, aby se dosáhlo globálního výsledku. Také jsou důležité, protože zahrnují měřítka, která hodnotí efekty intervencí na základě znalosti, přístupu a chování a ovlivňují zdravotní stav a spokojenost pacienta. 70 Výsledky ve čtvrtém vydání NOC představují práci výzkumného týmu Univerzity v Iowě, který vytvořil výsledky a spojená měřítka na úrovni jednotlivce, rodiny a komunity. Snahou k vytvoření společného ošetřovatelského jazyka je NOC provázán se standardizovanými klasifikacemi NANDA a NIC. Vytvoření společného ošetřovatelského jazyka prošel třemi fázemi: I. Fáze Identifikace koncepčních metodologických témat, shromáždění výsledků, zorganizování do společných skupin a koncepční pojmenování. II. Fáze Upřesnění a validace každého výsledku prostřednictvím koncepční analýzy a dotazníků. Vyvinutí klasifikační struktury s určitými pravidly a principy. III. Fáze Testování. Nynější klasifikace má za sebou více než 16 let výzkumu, práce a testování. Výsledky v klasifikaci jsou využitelné na úrovni jednotlivce, rodiny i komunity. Termín pacient nebo klient se používá pro jednotlivce, který přijímá ošetřovatelskou péči. Termín poskytovatel péče je používán pro člena rodiny, partnera, přítele nebo nějakou osobu, která se o pacienta stará nebo místo něj jedná. 70 MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s. 8 28

29 Definice očekávaných výsledků se přehodnocovala, doplňovala a měnila, tak jak se klasifikace vyvíjela. Výsledek je pak buď individuální, rodinný nebo komunitní stav chování nebo vnímání, které je měřeno na základě reakce na intervenci nebo intervence. Výsledky jsou proměnné koncepty, které se měří na stupnici. Výsledky reflektují spíše na stav nebo chování než na očekávané cíle Taxonomie NOC Současné čtvrté vydání NOC obsahuje seznam 385 výsledků s definicemi, měřítky. Vývojovým cílem bylo vytvořit tří úrovňovou strukturu podobnou NIC. Tato taxonomická struktura byla vyvinuta během II. Fáze výzkumu a poprvé byla publikována v druhém vydání NOC. NOC taxonomie, byla vytvořena tak, aby - poskytovala stálou strukturu pro uspořádání výsledku během času - umožnila přidávat nové výsledky, pokud jsou vyvinuté - umožnila určit chybějící výsledky pro budoucí vydání - pomohla sestrám určit a vybrat výsledek. Používání taxonomie umožňuje jednodušší identifikaci možných výsledku v reálné praxi, než používání abecedního seznamu výsledků. Čtvrté vydání má 7 domén, 31 tříd a 385 výsledků. Bližší popis a charakteristika jednotlivých domén a tříd je uveden v příloze 4. Pro měření se používá pěti bodová Likertova stupnice. Jde o adekvátní číslo sloužící k popsání proměnného stavu, chování nebo vnímání. Rozsah stupnice (číslo) vyjadřuje časový průběh od nejméně k nejvíce žádanému výsledku. V taxonomii je užito celkem 14 měřítek pro 358 výsledků. Výsledky a jejich ukazatele mohou obsahovat různé úrovně abstrakce v současné klasifikaci a taxonomii (od obecné po vysoce specifické). Každá sestra může hodnocení přizpůsobit potřebám svých klientů vzhledem k charakteru svého pracoviště MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s

30 1.3.3 Výběr výsledku, implementace, hodnocení Výběr výsledku pro určitého pacienta nebo skupinu pacientů je první krok v procesu klinického rozhodnutí sestry. První odhad, který sestra dělá je, že určí vhodný zdravotní problém, ošetřovatelskou diagnózu, pacientovi zdroje a pacientovu schopnost zotavit se. Tento odhad je obvykle založen na pacientově hodnocení, které zahrnuje sběr a analýzu dat. Při výběru výsledku je třeba vzít v úvahu několik faktorů: 1. druh zdravotního problému 2. ošetřovatelské nebo zdravotní diagnózy ty jsou detekovány na základě hodnocení a analýzy klientova stavu. Pro konkrétní stanovenou diagnózu může být vhodný jeden nebo více výsledků. Výběr výsledku má v rukou sestra nebo celý multidisciplinární tým ve spolupráci s klientem, rodinou, skupinou nebo komunitou. 3. klientovi vlastnosti zahrnují demografické faktory (věk, pohlaví, rasa, etnikum, úroveň vzdělání), psychologicko-kognitivní faktory (emocionální stavy jako deprese, úzkost, dále schopnost koncentrace, paměť, zpracování informací a rozhodování), faktory spojené s nemocí nebo vnímáním zdravím, osobní hodnoty preference klienta. Všechny tyto faktory ovlivňují klientovu reakci na nemoc, schopnost učit se a motivaci. 4. klientovi zdroje v úvahu je potřeba vzít všechny dostupné zdroje, které ovlivňují zotavení a klientův očekávaný výsledek. Zdroje mohou být finanční, sociální, rodinné a zdravotní. Jsou to zdroje ovlivňující životní styl, životní podmínky a přístup ke zdravotní péči. Je nutné vzít v úvahu všechny tyto zdroje, protože mohou očekávaný výsledek ovlivnit jak pozitivně, tak negativně. 5. klientovi preference do rozhodovacího procesu při výběru výsledku musíme zahrnout i klienta nebo rodinu, abychom se ujistily, že výběr výsledku vyhovuje především klientovi. Tyto preference mohou být ovlivněny klientovým vnímáním zdraví, požadovanými cíly, možnostmi léčby a také náboženskými a kulturními tradicemi klienta. 6. klientovi možnosti 7. možnosti léčby dostupnost intervencí a možnost dovést ji k pozitivnímu konci, by měli být brány do úvahy při výběru výsledku. Prvním krokem 30

31 je určení existující intervence k dosažení výsledku klienta. Druhým krokem je zajistit potřebný personál pro vykonání intervencí. 72 Dokončení výsledku Když je vybrán výsledek, je informace o výsledku dokončena. Pojmenování, definice a měřítko jsou standardní součástí výsledku a už by se neměl měnit. Koncept obsahuje dvě položky, jednou položkou je příjemce péče (klient, rodina, komunita) a druhým je zdroj dat (klient, člen rodiny, přímé pozorování poskytovatele péče nebo klinický záznam) 73 Použití ukazatele výsledku Ukazatele mohou být považovány za více specifické než měřítka pro určení širšího konceptu měřeného na úrovni výsledku. Jazyk ukazatele by měl zůstat standardizovaný, ale lze jej doplnit o specifika své odbornosti. Když se vybere výsledek pro jednotlivého klienta, tak se vybere ukazatel, který se použije k určení klientova stavu, tak jak je zobrazováno na měřítku. Hodnocení stavu klienta na základě vybraných ukazatelů může sestře pomoci k celkovému hodnocení výsledku. Norma proti, které je klient hodnocen, je zdravý jedinec přibližně stejného stáří a stejného pohlaví (tzv. referenční osoba). Data mohou být získávána z klientova záznamu, z přímého pozorování nebo informací od klienta a rodiny. Užití měřítka nynější klasifikace obsahuje 14 měřítek. Každé měřítko je uděláno tak, že pátý konečný bod zobrazuje nejžádanější stav vzhledem k výsledku. Sestry se mohou rozhodnout pro hodnocení výsledků bez použití ukazatelů, ale většina sester shledává jeden nebo dva ukazatele užitečné pro určení hodnocení pomocí měřítka. Obecně se doporučuje používat jak rozsah, tak četnost hodnocení pomocí měřítka, jako pomoc pro dosažení obecných hodnot výsledků. Po té co je klientův výsledek vyhodnocen pomocí pěti bodové stupnice, tak může sestra vybrat požadované intervence. 74 Implementace NOC v praxi Standardizované výsledky jsou důležité pro hodnocení efektivity intervencí, poskytování následné péče a hodnocení ošetřovatelské zátěže. Institut medicíny klade důraz na 6 cílů, které by měl systém zdravotní péče splnit: 1. být bezpečný vyvarovat se zranění 2. být efektivní vyvarovat se nadužívání i podužívání 72 MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s tamtéž s MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s

32 3. být zaměřený na klienta reagovat na klientovi preference, potřeby a hodnoty 4. být včasný snížit čekání a zpoždění 5. být účinný vyvarovat se plýtvání 6. být spravedlivý poskytovat péči, která je rovnocenná pro všechny klienty Všechny tyto cíle směřují k optimalizaci a efektivnosti ošetřovatelské péče Aliance NANDA, NIC, NOC (Aliance NNN nebo Aliance 3N) Během vývoje Taxonomie II NANDA International a vznikem NIC a NOC klasifikačních systémů vznikla potřeby propojení těchto tří klasifikačních systémů. V roce 1997 se uskutečnilo první setkání zástupců jednotlivých vývojových taxonomických týmů. Výsledkem setkání a práce týmů vznikají standardní názvy ošetřovatelských diagnóz propojené s vhodnými ošetřovatelskými intervencemi a očekávanými výsledky. V roce 2000 byla oficiálně založena Aliance NNN, která se začala plně věnovat unifikaci ošetřovatelského jazyka. V roce 2001 v americkém illinoiském konferenčním centru v Utice proběhla první konference Aliance NNN. Cílem bylo vytvořit společnou taxonomii a umožnění propojení i ostatních ošetřovatelských systémů. Na konferenci byl zvolen výbor pro koordinaci a zlepšení propojování taxonomických systémů. Výbor také stanovil pět cílů: - zlepšení komunikace a spolupráce mezi jednotlivými vývojovými týmy - vytvoření komplexního ošetřovatelského jazyka propojením jednotlivých klasifikací - zvýšení informovanosti o taxonomii NANDA International, NIC, NOC - zviditelnění a zlepšení využití klasifikačních systémů - podpora rozvoje ošetřovatelských databází Všechny připravené a schválené propojené klasifikační pojmy byly publikovány pod názvem Unifying Nursing Langure. The Harmonization of NANDA, NIC and NOC 76 autorkami J. M. Dochterman a D. A. Jones Tamtéž s Unifying Nursing Langure. The Harmonization of NANDA, NIC and NOC = Sjednocující ošetřovatelský jazyk. Harmonizace NANDA, NIC a NOC. 77 srov. MAREČKOVÁ, J., NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace s

33 2 Bolest Bolest slovo, pojem, pod kterým si každý člověk představí konkrétní většinou negativní prožitek. Bolest provází lidstvo od jeho počátků - je tedy stejně stará jako lidstvo samo. Neexistuje jedna definice bolesti např.: Sherrington definuje bolest jako obranný faktor imperativního obranného reflexu. Tato definice však nezohledňuje mechanismy vzniku chronické bolesti. Podle Merskeyeho je bolest signálem skutečného nebo potenciálního poškození tkáně. Z této teorie vychází i současná definice bolesti, kterou přijala Světová zdravotnická organizace a která byla vytvořena zástupci Internacional Association for the Study of Pain (IASP) 78 Bolest je komplexní, nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potencionálním poškozením tkání. Je vždy subjektivní, je prožívána jako tělesný fenomén a není tedy pouhým procesem senzorického vnímání. 79 Cicely M. Saunders bolest popisuje z hlediska bio-psycho-sociálního pohledu jako: - bolest fyzickou nejsnáze definovatelnou a rozpoznatelnou u člověka, - bolest sociální která spojuje utrpení z bolesti s předtuchou ztráty, odloučení od rodiny nebo ztráty sociální role, - bolest emoční zahrnující pocitový komplex duševního otřesu, otupělosti, hněvu, deprese; emoční bolest je středem pozornosti terminálně nemocných, - bolest spirituální lze ji charakterizovat jako utrpení spojené s odcizením od svého nejhlubšího já, často prožívané jako strach z neznáma a pocit ztráty smyslu života s chronickou bolestí. 80 Ze všech definic vyplývá, že bolest je výrazně nelibý pocit značně ovlivňující chování klienta. Z medicínského hlediska je nejen cenným příznakem a varovným signálem subjektivního rázu, ale také nemocí samotnou. 81 MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, s VÖRÖSOVÁ, G., Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve,s. 28 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M., Mezinárodní klasifikace ošetřovatelských intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče, In: Diagnóza v ošetřovatelství 1/2009, s Internacional Association for the Study of Pain = Mezinárodní asociace pro studium bolest 79 KOZÁK, J., Léčba bolesti v ČR- chronická bolest a trendy v invazivních metodách, In: Remedia 80 SAUNDERS, C. M., DAVID C., Cicely Saunders: Founder of the Hospice Movement : Selected Letters , s

34 2.1 Klasifikace bolesti Bolest můžeme dělit podle různých kritérií. Jedním z možných kritérií je dělení podle klinických projevů na bolest akutní a chronickou. Obě klasifikace jsou založeny na rozdílném patofyziologickém mechanismu, který ale stále není plně objasněn. Akutní bolest je charakterizována větší intenzitou a kratším trváním než bolest chronická. Často odeznívá spontánně, je důsledkem známých příčin úraz, pooperační stav a je velmi dobře ovlivnitelná farmakologicky. 82 Patofyziologicky je akutní bolest bolestí počínající drážděním nociceptorů, jde tedy o bolest nociceptivní nocisenzorickou. Známe místo nebo dráhu průběhu a můžeme ji dobře a poměrně přesně zasáhnout ovlivnit farmakologicky. 83 K typickým doprovodným příznakům patří: pocení, zrychlený tep, zrychlené dýchání, vazokonstrikce, mydriáza, paralýza střev, retence moči, katabolismus, hyperglykémie. 84 Chronická bolest má protrahovaný charakter definovaný podle IASP jako bolest trvající déle než 3 měsíce. V této době se již projevuje jako komplexní problém označován odborníky jako syndrom chronické bolesti vyžadující komplexní multidimenzionální přístup v diagnostice, farmakologických postupech i nefarmakologických metodách úlevy od bolesti. Důsledkem syndromu chronické bolesti úzkost, deprese, konflikty partnerské, rodinné, které mohou vyústit v sociální izolaci, ztrátu soběstačnosti a závislost na pečovatelko-ošetřovatelské péči. 85 Patofyziologicky chronická bolest bývá způsobena poškozením nebo dysfunkcí některé části nervového systému, který se účastní na vnímání a vedení bolesti (bolest neuropatická). Bývá hůře farmakologicky ovlivnitelná. 86 U chronické bolesti je důležitá interpretace neboli vnímání bolesti: 81 VACULÍN, Š., Paradoxy v bolesti. Jak bolest vzniká a kde sídlí. In: Vesmír s srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s. 344 FRICOVÁ, J., ŠIMEK, J., Etika a léčba bolesti In: Bolest monografie algeziologie, s VACULÍN, Š., Paradoxy v bolesti. Jak bolest vzniká a kde sídlí. In: Vesmír s FRICOVÁ, J., Akutní a chronická bolest, In: Bolest a jak s ní zacházet, s srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s. 344 FRICOVÁ, J., ŠIMEK, J., Etika a léčba bolesti In: Bolest monografie algeziologie, s VACULÍN, Š., Paradoxy v bolesti. Jak bolest vzniká a kde sídlí. In: Vesmír s

35 - Identifikaci bolesti podle senzoricko-diskriminační složky označujeme za algognózii. Hodnotíme co, kdy, kde a jak bolí, tzn., že popisujeme lokalizaci a charakter (bodavá, kolikovitá, svíravá, atd.) bolesti. Míra senzorickodiskriminační složky je ovlivňována kvalitou nervového vedení s poruchami vnímání bolesti u neuropatií. - Algotymií označujeme vnímání bolesti s afektivně-motivační a kognitivně evaluační složkou. Tato složka představuje prožívání bolesti, její význam, míru utrpení i způsob reagovaní každého jednotlivce. Algotymie je ovlivňována: výchovou, zkušenostmi, tradicí, volními vlastnostmi, psychickými (deprese, stres, strach, úzkost) a sociálními (samota, izolace) faktory. 87 Typickými doprovodnými příznaky chronické bolesti jsou: poruchy spánku a chování, deprese, změny osobnosti, zhoršená kvalita života, sociální izolace, zácpa, ztráta zaměstnání, nebezpečí suicidia, poruchy libida. 88 Další obecně známé dělení bolesti zahrnuje: - somatickou bolest dobře lokalizovatelná, povrchová nebo hluboká, kožní, kloubní, svalová, kostní, atd. - viscerální bolest špatně lokalizovatelná, převážně s vegetativními projevy, - neuropatickou bolest (neuralgickou) způsobenou spontánní ektopickou aktivitou; je intenzivní, nepříjemná, kontinuální nebo intermitentní bolestí s rekurentními elektizujícími fázemi; původu metabolického (diabetes mellitus), toxického, virového (herpes zoster), nádorového nebo mechanického (pooperační stavy); špatně ovlivnitelnou farmakologicky; výskyt neuropatické bolesti v celé populaci se odhaduje na 1-25 % a její incidence stoupá s věkem (udává se až 50 % výskyt u seniorů nad 70 let) Klinické (patofyziologické) zvláštnosti bolesti ve stáří V současné době je problematika vzniku i průběhu bolesti poměrně dobře známá. Názory odborníků se však liší u patofyziologie bolesti ve stáří. Jedna skupina 87 srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s. 344 ROKYTA, R., a kol., Bolesti zad, s. 10 KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s FRICOVÁ, J., Akutní a chronická bolest, In: Bolest a jak s ní zacházet, s Srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s. 345 AMBLER, Z., Neuropatická bolest, In: Bolest monografie algeziologie, s

36 se přiklání k názoru že práh bolesti se zvyšuje s věkem a tolerance bolesti se snižuje. 90 Druhá skupina zastává názor, že staří lidé méně vnímají bolest, lépe ji snáší a práh bolesti se nemění. 91 Vnímání bolesti ve stáří bývá ovlivněno stavem kognitivních funkcí. Problémem je diagnostika i léčba bolesti u dementních klientů. Dementní klienti v důsledku porušené integrity mozku a aktivace paměťových stop bolesti mohou udávat permanentní bolest. Tato informace může být jen zafixovaným perseverujícím údajem o bolesti, která je pak v rozporu se skutečností. Postižený jedinec ztrácí nadhled a kontrolu a vytváří se neadekvátní obraz bolestivého chování. Deprese může mít potencující vliv na vznik chronické bolesti a na její prožívání a průběh. Stejně tak vznik psychicky podmíněné bolesti potencují změny v sociální oblasti seniora (ovdovění, osamělost, penzionování, atd.). Mění se i prožívání a symptomatologie bolesti, projev může být neklid, agrese, nechutenství, únava. Při zvládání chronické bolesti u seniorů je potřeba celou problematiku vidět nejen z pohledu fyziologického, sociálního, psychologického, ale také spirituálního. Věřící senioři jsou často přesvědčení, že bolest je zasloužený trest, který si musí před smrtí prožít. Tyto náboženské a kulturní názory seniorů je třeba znát a efektivně spolu s klientem řešit Hodnocení bolesti Kvalitní zhodnocení bolesti tvoří důležitý základ pro adekvátní a účinnou léčbu. Bolest je subjektivním prožitkem, který můžeme posuzovat pomocí různých škál. 90 ROKYTA, R., Patofyziologie bolesti ve vyšším věku a ve stáří, In: Česká geriatrická revue 1/2004, s srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s Srov. KALVACH, Z., Bolest ve stáří, In: Geriatrie a gerontologie, s KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s ROKYTA, R., Patofyziologie bolesti ve vyšším věku a ve stáří, In: Česká geriatrická revue 1/2004, s POLEDNÍKOVÁ, Ľ., a kol. Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s

37 2.2.1 Škály k hodnocení bolesti Verbální slovně popisná škála je charakterizovaná slovním vyjádřením klienta např.: slabá, střední, silná, nesnesitelná. Vizuální analogová škála (VAS) úsečková škála je čára, kde na jednom konci je slovní popis žádná bolest a na druhém nejhorší možná bolest. Číselná hodnotící škála (Numeric rating scale NRS) úsečka s hodnotami 0 až 10, kdy 0 = žádná bolest a 10= nejhorší možná bolest. Škála hodnotící intenzitu bolesti pomocí zobrazených obličejů skládá se z šesti obličejů, kdy první obličej se směje a poslední obličej pláče. Pacient určí, jaký obličej vyjadřuje jeho pocity. Využívá se u dětí a dobré zkušenosti jsou i u seniorů a dementních pacientů. Mapy bolesti (Margelosova mapa bolesti) - nákresy postav, na které pacient označí, kde ho to bolí a barevně vyjádří intenzitu. Vzory výše uvedených škál jsou uvedeny v příloze 5. Dotazníky bolesti jsou komplexními nástroji v hodnocení a specifikaci zejména chronické bolesti. Zdravotnická zařízení si mohou dotazníky vytvářet a přizpůsobit pro svoje účely. Uvádíme několik příkladů. - Pain assesment quide (PAQ) průvodce k hodnocení bolesti, obsahují kromě hodnocení intenzity, i hodnocení charakteru, lokalizace, časového průběhu, anamnézy i ovlivnění denních aktivit. - Brief Pain Inventory (BPI) krátký inventář bolesti, zaměřuje se na posledních 24 hodina a je kratší verzí PAQ. - McGill Pain Questionnaire (MPQ) - McGillský dotazník bolesti hodnotí mnoho dimenzí bolesti, je k dispozici v krátké verzi (obsahuje 15 popisujících slov) a v dlouhé verzi (obsahuje 78 popisujících slov), není vhodný pro časté hodnocení a nekvantifikuje pacientovu bolest. - Dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA) obsahuje hodnocení 0-5 s ohledem na denní aktivity. - Minnesota Multiphase Personality Inventory (MMPI) - Minnesotský vícefázový osobnostní inventář obsahuje 566 otázek typu pravdivá/nepravdivá, odhalující osobnostní charakteristiky pacientů s chronickou bolestí. Důležitým významem je odhad reakcí na bolestivé intervence. 37

38 - Deníky bolesti záznamy sebemonitorace bolesti pacientem, může mít formu prostého záznamu nebo tabulky k vyplnění. Pacient si zapisuje sám. 93 Hodnocení bolesti pomocí taxonomie NOC, je komplexním nástrojem pro posouzení bolesti Škály zaměřené na hodnocení bolesti u seniorů s pokročilou demencí Mobilazatoin-Obsarvation-Behavior-Intenzity-Dementia Pain Scale (MOBID) škála intenzity bolesti při provádění ošetřovatelské péče vznikla v norských ošetřovatelských zařízeních jako účinná pomůcka ke sledování bolesti u seniorů s demencí. Dnes je k dispozici přepracovaná a doplněná verze MOBID-2. Pečující hodnotí seniora na základě pozorovaných bolestivých reakcí při fyzických úkonech a nonverbálních projevů. Svá pozorování zapisují formou 10 bodového skórování. Pain Assessment Checklist for Seniors with Limited Ability to Communicate (PACSLAC) Dotazník pro měření bolesti pro seniory s omezenou schopností komunikace je zaměřen na jemné změny chování. Dotazník obsahuje 60 položek zařazených do čtyř domén. Škále je ve vývoji. Pain assessment in advanced dementia (PAINAD) škála měření bolesti u pokročilé demence byla vytvořena spojením a přehodnocením dvou škál škály bolesti pro malé děti a stupnice nepohodlí. Obsahuje 5 položek: dýchání, vokalizace, výraz obličeje, řeč těla a utěšování. Bodové hodnocení každé položky je 0-2. Výhodou je snadná použitelnost v praxi a stručnost dotazníku. DOLOPLUS-2 škála vytvořená ve Francii na základě škály pro malé děti. Má tři domény: 1. somatické reakce (výraz, nářek, poloha) 2. psychomotorické reakce (hodnotí aktivity denního života), 3. psychosociální reakce (schopnost komunikace, sociální vazby, poruchy chování). Každá oblast obsahuje 10 položek a může být bodována 0-3. Při výsledku 5-30 je potvrzena bolest. K vyplnění je potřeba, aby pečovatel dobře znal pacienta, je vhodná u dlouhodobě hospitalizovaných, sleduje vývoj bolesti v čase. 93 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 6, Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi, s FRICOVÁ, J., Akutní a chronická bolest, In: Bolest a jak s ní zacházet, s MIKŠOVÁ, Z., a kol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s TRACHTOVÁ, E., a kol, Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s DVOŘÁČKOVÁ, D., Hodnocení bolesti u seniorů, In: Sestra, s

39 L échelle comportementale pour persones agées (ECPA) škála vyvinutá ve Francii hodnotící behaviorální úroveň vycházející z dětské škály pro hodnocení bolesti. Obsahuje 11 položek ve třech dimenzích: bolest před péčí, po péči a v průběhu aktivity. 94 Při hodnocení bolesti kromě výběru vhodné škály, bychom neměli zapomínat na komplexní posouzení stavu pacienta, odběr podrobné anamnézy včetně předchozích zkušeností s bolestí, hodnocení neverbálních a paralingvistických projevů, nástupu a časovém průběhu bolesti. Jako pomůcku pro získání všech podstatných informací můžeme použít PQRST: abecedu bolesti. P: provokuje/pomáhá (co vyvolá a co utiší bolest) Q: kvalita/kvantita (intenzita, charakter, jiné projevy nauzea, zvracení) R: region/radiace (lokalizace a vyzařování) S: síla bolesti (verifikace intenzity) T: trvání bolesti (časový průběh). 95 Nejdůležitější při výběru vhodné měřící škály je vzít v úvahu: zrakové schopnosti, věk, schopnost číst a ověřit si, zda dané škále senior rozumí, pak budeme v hodnocení bolesti úspěšní. 2.3 Možnosti a strategie léčby Cílem každé léčebné intervence je snížit nebo odstranit bolest. K odstranění bolesti můžeme zvolit strategii ve formě farmakologické intervence, nefarmakologických postupech, ale také účinnou kombinací obou postupů. Obecné zásady léčby bolesti: - léčba by měla být týmová a multidisciplinární záležitostí, - self-monitoring a dobrá edukace zlepšují compliance seniora, - kombinace farmakologických i nefarmakologických metod zlepšují především chronickou bolest 94 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s FRICOVÁ, J., Akutní a chronická bolest, In: Bolest a jak s ní zacházet, s HOLMEROVÁ, I., a kol, Bolest- podceněný problém v péči o pacienty s demencí, In: Česká geriatrická revue, s HOLMEROVÁ, I., a kol, MOBID-2 praktická škála bolesti vhodná nejen u lidí s demencí, In: Česká geriatrická revue, s. 34 KLEVETOVÁ, D., Hodnocení bolesti u osob s demencí, In: Sestra, 7-8/2010, s KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s

40 - v případě neúspěchu léčby, co nejdříve kontaktovat specializovanou ambulanci léčby bolesti Farmakoterapie Farmakologická léčba se zaměřuje na oba typy bolesti akutní i chronickou. Léky k léčbě bolesti nazýváme analgetiky. Analgetika dělíme na dvě základní skupiny neopioidní a opioidní. Neopioidní analgetika tlumí bolest snížením tvorby látek (prostaglandinů) podílejících se na zvýšeném vnímání bolesti. Tato skupina se dále dělí na: - analgetika-antipyretika jsou volně prodejná, s dobrou účinností a snášenlivostí, kyselina acetylsalicylová, paracetamol, propyfenazol, metamizol, - nesteroidní antiflogistika - antirevmatika (NSA) jsou také velmi účinná, některá jsou volně prodejná, léky s vyšší pravděpodobností nežádoucích účinků jsou vázána na lékařský předpis, ibuprofen, diklofenak, kyselina tiaprofenová, priroxikam, nimesulid, coxiby. Opioidní analgetika aktivují opioidní receptory v centrálním nervovém systému a tím tlumí bolest. I tato skupina se dělí na dvě podskupiny: - slabší opioidy nepatří k volně prodejným lékům tramadol, kodein, dihydrokodein, - silné opioidy existují v různé formě podání, per os, injekční formy, transdermální formy a různou délkou účinku morfin, oxykodon, hydromorfon, buprenorfin, piritramid, pethidin. V případě kdy bolest po podání neopioidních i opioidních analgetik nemizí, účinně využíváme kombinaci s dalšími léky jiné skupiny, k potencování analgetického účinku. Tuto skupinu léčiv nazýváme adjuvantními analgetiky nebo koanalgetiky. Patří sem: antidepresiva, kortikoidy, myorelaxancia, antiemetika, spasmolytika, atd. Při zvládání chronických bolestí se osvědčily i různé kombinace analgetik, které mají větší léčebný efekt než navyšování dávky jednoho léku. 96 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s

41 K účinné strategii při léčbě chronické a nádorové bolesti byl SZO sestaven analgetický žebříček skládající se ze tří základních stupňů možné farmakoterapie 97 pro názornost je žebříček uveden v příloze 6. Obecná pravidla analgetické léčby u seniorů: - podávat co nejnižší účinnou dávku, - léky podávat pravidelně, ne jen při bolestech - podávat co možná nejkratší dobu, - nekombinovat více opioidů, - snížit dlouhodobé podávání NSA a tím omezit vznik nežádoucích účinků (gastrointestinální toxicity a nefrotoxicity), - zvážit možné lékové interakce - monitorovat nežádoucí účinky u opioidů (útlum dechového centra a zácpu). 98 Mezi léčebné intervence farmakologického původu řadíme i placebo efekt, charakterizovaný jako soubor psychických a fyzických změn, které jsou vyvolány jen očekáváním pacienta, že daný lék bude účinný. 99 Účinek placebo efektu má pouze krátkodobý efekt, neměl by se využívat při chronických a nádorových bolestech. Jeho účinek je založen na psychoterapeutickém působení Nefarmakologické postupy Nefarmakologické postupy jsou důležitou strategií při zmírňování a odstraňování chronické bolesti. Tyto metody se stávají běžnou součástí léčby a nabízí pro každého něco, odstraňují nejenom bolest, ale zmírňují stres, podporují spánek, zlepšují náladu a tím zvyšují účinek farmakologické léčby, umožňují podávání co možná nejnižších dávek léků a zlepšují celkový zdravotní stav pacientů. 97 Srov. FRICOVÁ, J., Akutní a chronická bolest, In: Bolest a jak s ní zacházet, s. 37 VONDRÁČKOVÁ, D., Léčení bolesti u starých nemocných, In: Česká geriatrická revue 1/2004 s srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 57 WEBER, P. a kol., Minimum z klinické gerontologie, s KRŠIAK, M., Farmakoterapi, In: Bolest a jak s ní zacházet, s KULICHOVÁ, M., Liečba bolesti u geriatrických pacientov, In: Bolest 4/2005, s TRACHTOVÁ, E., a kol, Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s ROKYTA, R., Placebo efekt, In: Bolest a jak s ní zacházet, s

42 Nefarmakologické postupy můžeme rozdělit do tří hlavních skupin: fyzikální terapie, alternativní a doplňkové terapie, kognitivní a behaviorální terapie. Fyzikální terapie využívá fyzikálních vlivů k obnovení správných funkcí po poraněních, úrazech a jiných nemocech, které jsou spouštěcím mechanismem bolestí. Patří sem metody: - vodoléčba hydroterapie vířivé koupele, neutrální koupele, sedací koupele, atd. - terapie teplem - aplikace suchého nebo vlhkého tepla snižuje spasmy, zlepšuje prokrvení, zvyšuje práh bolesti, - kryoterapie terapie chladem snižuje teplotu, snižuje prokrvení, zmirňuje otoky, - terapie vibracemi formou elektrických masáží snižuje bolest znecitlivěním stimulované oblasti, - cvičení rehabilitace, udržuje pacientovu mobilitu, posiluje svaly, flexibilitu kloubů, rozsah pohybů, koordinaci a rovnováhu a tím zvyšuje toleranci k bolesti. - imobilizace omezení pohybů části těla vedoucí ke zklidnění bolestivé oblasti, používají se: trakce, sádrování, ortézy; - transkutánní elektrická stimulace nervu (TENS) aplikace střídavého elektrického proudu do periferních nervů nebo bolestivé oblasti speciálním přístrojem zmírňuje chronickou bolest. Alternativní a doplňkové terapie slouží k podpoře jiných metod úlevy od bolesti. Pohlíží na terapii bolesti z holistického hlediska a umožňuje zvládat bolesti, které nemají zcela jasnou příčinu. Patří sem: - aromaterapie léčby vůní, je účinná u bolestí hlavy, svalových spazmů, artritidě, působí na limbický systém ovlivňuje spojení paměti a pozitivních emocí, - muzikoterapie je účinná u Parkinsonovy choroby, bolestech zubů a bolestivých lékařských procedurách, kromě vibrační složky, příjemná hudba zklidňuje, navozuje relaxaci, podporuje uvolňování endorfínů, které snižují bolest, vyvolává příjemné vzpomínky, odbourává stres. - terapie dotykem a masáž je doplňkovou terapií používanou k zmírňování bolesti a úzkosti založená na haptickém kontaktu, zmírňuje svalové spazmy, bolesti hlavy, zad a ramen, redukuje stres a zlepšuje relaxaci, 42

43 - jóga odstraňuje stres, bolesti, hlavy, krku a páteře pomocí správného dýchání, pohybů a postojů, je založená na posílení motorické schopnosti, navozuje relaxaci a meditaci. - chiropraktická léčba odhalí zdroj bolestí a vhodnou manipulací školeným odborníkem zajistí nápravu nesprávného postavení obratlů, - akupunktura stimulace periferních nervů pomocí jehel nebo baněk působící uvolnění endorfínů a enkafalínů jako účinných přirozených analgetik, ovlivňuje artritidů, bolesti zad, zubů, hlavy, neuropatické bolesti a pooperační bolesti. Kognitivní a behaviorální terapie kognitivní přístup je zaměřen na ovlivnění samotného prožitku bolesti a následnou interpretaci a behaviorální přístup pomáhá změnit reakci na bolest. Obě techniky zlepšují pocit, že máme bolest pod kontrolou. Patří sem: - meditace cílem je přesměrování pozornosti od bolesti na jiný prožitek, nejčastěji na vlastní rytmus dýchání, nějaký zvuk nebo obraz, - řízená imaginace může být součástí meditace nebo jen relaxací samotnou pracující s příjemnými představami sama sebe v příjemných vzpomínkových nebo vymyšlených situacích, měníme prožitky bolesti v příjemné představy, - biofeedback slouží k vědomé kontrole nad autonomními funkcemi pomocí monitorovacích přístrojů. Monitoruje dýchání, pulz, krevní tlak a klient se učí měnit tělesné funkce úpravou svých myšlenek, dýcháním, postojem, napětím svalů, touto modifikací vitálních funkcí vlastní vůlí získáváme kontrolu nad bolestí, - hypnóza je síla sugesce a stav změněného vědomí navozen za účelem změnit chování a ovlivnit pozitivně zdravotní stav, je vhodná u chronických bolestí hlavy, a revmatoidních bolestí. Hypnózu může provádět jen školený psycholog. 101 Další skupinu postupů nefarmakologické léčby tvoří neuromodulační metody (periferní nervové stimulace, stimulace míchy a radiofrekvence) a chirurgické metody úlevy od bolesti patřící ke specializovaným postupům neurochirurgických pracovišť. V rámci této práce se jimi zabývat nebudeme. 102 Cílem všech nefarmakologických terapií je zmírnění bolestí, zmírnění spazmů, navození relaxace, podpora zdraví a prevence omezení tělesných funkcí. Alternativní, doplňkové a kognitivně-behaviorální metody jsou v současné době vyhledávání 101 KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, s , srov. KOZÁK, J., ROKYTA, R., Neuromodulační metody v léčbě bolesti, Chirurgie- dorsal root entry zone, In: Bolest a jak s ní zacházet, s. 109,

44 a preferovány. Důvodem je navození příjemných pocitů, vzpomínek, relaxace a jsou celkem dobře použitelné v domácím prostředí. 2.4 Úloha setry v boji proti bolesti Hlavními úkoly sestry je - kvalitní hodnocení bolesti, se zaměřením na určení míry intenzity a časového průběhu, - dodržovat pravidla správné farmakoterapie, - správné a bezpečné podání léků, - sledování účinků terapie, - sledování vzniku nežádoucích účinků léků, - optimálně používat nefarmakologické techniky, - vhodně kombinovat farmakoterapeutické postupy s nefarmakologickými, - edukovat seniora a vysvětlovat účinky různých metod k navození compliance, - vždy věřit, že klient má bolest, pokud nás o ní informuje, - nikdy nebagatelizovat klient potíže, - posilovat klientovi vlastní aktivity a iniciativy v boji s bolestí. 103 Neodhalená a neléčená bolest může mít velký vliv na kvalitu života, míru soběstačnosti a závislosti na ošetřovatelsko-pečovatelských službách. 103 WORKMAN, B. A., BENNETT, C. L., Klíčové dovednosti sester, s TRACHTOVÁ, E., a kol, Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s KLEMENTOVÁ, R., Jak umíme pracovat s bolestí v 21. století, In: Sestra 7-8/2010, s

45 3 Cíl práce a hypotézy Cíl 1: Zjistit povědomí sester pracujících v Domově pro seniory Nopova o klasifikačních systémech NANDA International, NIC, NOC. Hypotézy: 1. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. 2. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. Cíl 2: Zjistit jaké metody využívají všeobecné sestry v Domově pro seniory Nopova při hodnocení bolesti u klientů Hypotézy: 3. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a používáním metod hodnotících bolesti klientů. H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a používáním metod hodnotících bolesti klientů. 4. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a používáním metod hodnotících bolesti klientů. H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a používáním metod hodnotících bolesti klientů. 45

46 Cíl 3: Zjistit rozdíly ve formulaci ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků sestrami v Domově pro seniory Nopova. 5. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. 6. H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. Cíl 4: Vytvořit na základě taxonomie NANDA International a klasifikačních systémů NIC a NOC jednotnou pomůcku určenou k diagnostice, plánování a dokumentaci ošetřovatelských intervencí a hodnocení bolesti v domově pro seniory Nopova. Cíle nebude statisticky testován 46

47 4 Empirická část 4.1 Metodika šetření Cílem naší diplomové práce bylo zjistit, jaké informace mají sestry pracující v Domově pro seniory Nopova o ošetřovatelských klasifikačních systémech, jaké využívají metody při hodnocení bolesti a jak vedou ošetřovatelskou dokumentaci. Pro zjištění těchto údajů jsme zvolili dotazníkovou metodu výzkumu. Dotazníková metoda je kvantitativní forma získávání dat. Vede k rychlému a časově nenáročnému získání velkého počtu dat a možnost počítačového zpracování a prezentování výsledků. Nevýhodou je pak nemožnost zjištění kvality odpovědí. Z dotazníku nezjistíme, zda uvedené údaje jsou pravdivé nebo se jedná jen o náhodně zvolenou odpověď. Tím se zvyšuje procento nesprávně interpretovaných údajů. 104 Dotazník pro zjištění potřebných dat jsme sestavovali a postupně upravovali ve spolupráci se svým vedoucím práce. Při sestavování jednotlivých dotazníkových otázek jsme vycházeli z výzkumu autorek Pokorné a Krethové 105 a výzkumu Pospíšilové, Kyasové a Juřeníkové 106. Výsledkem je soubor 22 otázek, které odpovídají na hypotézy k cílům naší diplomové práce. V úvodu dotazníku je uvedeno, jak mají být jednotlivé otázky vyplněny. Dotazník obsahoval otázky charakterizující respondenty - otázky (uzavřené) č. 1, 2, 3, 4, otázky charakterizující klienty z hlediska bolesti otázky uzavřené s jednou variantou odpovědí (otázky č. 8, 9) a otázku polozavřenou č. 10, kde respondenti měli možnost doplnit svůj názor. Dalšími otázkami jsme zjišťovali znalosti respondentů zaměřené na ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC. Jednalo se o otázky č. 5, 6, 7, které byly polozavřené a pro správné vyplnění bylo potřeba vypsat požadované informace. Otázky č. 11, 12, 13, 19 byly znalostní, uzavřené otázky a respondenti mohli uvést více variant odpovědí. U otázek č. 14, 15, 20, 21, 22 mohli respondenti vybrat více variant odpovědí a také mohli 104 DISMAN, M., Jak se vyrábí sociologická znalost, s POKORNÁ, A., KRETHOVÁ, D., Možnosti využití NIC, NOC v hodnocení bolesti na hematoonkologickém oddělení, In: Ošetřovatelská diagnostika praxe založená na důkazech II., s POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M., JUŘENÍKOVÁ, P., Způsoby formulace ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče s ohledem na vzdělání všeobecných sester, In: Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče, s

48 doplnit konkretizovat svoje postupy. Otázky č. 16, 17 byly otevřenými otázkami a respondenti zde mohli uvést svoje postupy a spolupráci. Otázkou č. 18 u dotazníku jsme zjišťovali názor na možnost využití managementu bolesti při usnadňování rozhodování při ošetřování seniorů s bolestí. Otázka byla uzavřená s jednou možnou variantou odpovědi. Dotazník je součástí přílohové části příloha Charakteristika výběrového souboru Dotazník byl distribuován v Domově pro seniory Nopova (DS Nopova). Byl určen pro všeobecné sestry. Průzkum probíhal v období červenec srpen V období průzkumu pracovalo v DsP Nopova 40 všeobecných sester (vč. sester na mateřské dovolené) a 12 zdravotnických asistentů. Všeobecné sestry byly požádány o účast na průzkumném šetření. Bylo rozdáno celkem 40 dotazníků, vrátilo se 39. Z toho množství při zpracování byly 2 dotazníky vyřazeny pro neúplnost nebo nesprávnost vyplněných údajů. Návratnost byla 97,50 %. Zpracováno bylo 37 tj. 92,50 % dotazníku z celkového distribuovaného množství. Souhlas s průzkumným šetřením je součástí přílohové části příloha Analýza výsledků průzkumu V této části se budeme věnovat zhodnocení výsledků jednotlivých otázek z dotazníkového šetření. Ke zpracování výsledků jsme použili počítačový program Microsoft Excel 2010 a pro prezentaci jsme výsledky zpracovali do tabulek. V tabulkách uvádíme absolutní četnost (AČ) a relativní četnost (RČ). Absolutní četnost: uspořádáme údaje o sledovaném znaku do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných jednotek, které nazýváme absolutní četností (AČ). Součet AČ je roven rozsahu souboru. 48

49 Relativní četnost: získáme jako podíl jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu. Součet RČ je uveden v % a je roven 100 %. 107 Ke statistickému zpracování hypotéz jsme zvolili test dobré shody na hladině významnosti α = 0,05. Bližší popis testu dobré shody je uveden v kapitole 4.5. Metodika statistického zpracování hypotéz Výsledky a jejich analýza V této kapitole budou vyhodnoceny a analyzovány jednotlivé položky z dotazníkového šetření. Věk respondentů Tabulka 1 Věk respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost Do 20 let 2 5,41 % let 12 32,43 % let 4 10,81 % let 5 13,51 % let 10 27,03 % 61 a více let 4 10,81 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 1 prezentuje věk respondentů. Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti ve věku let (12 respondentů tj. 32,43 %), věk let uvedli 4 respondenti tj. 10,81 %, ve věku let bylo 5 respondentů tj %, kategorii ve věku let tvořilo 10 respondentů tj. 27,03 % a věk 61 a více let uvedli 4 respondenti tj. 10,81 %. Věk do 20 let uvedli dva respondenti tj. 5,41 %, Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let a nejstaršímu 64 let. Průměrný věk respondentů byl 40,5 let. 107 Srov. Seger, J. Hindls, R. Statistické metody v tržním hospodářství, s

50 Vzdělání respondentů Tabulka 2 - Vzdělání respondentů Vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost Střední zdravotnická škola 23 62,16 % Vyšší odborná škola - DiS 5 13,51 % Specializační postgraduální specializační studium 8 21,62 % Vysokoškolské vzdělání Bc. 1 2,70 % Vysokoškolské vzdělání Mgr. 0 0,00 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 2 prezentuje dosažené vzdělání respondentů. Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti se středoškolským vzděláním střední zdravotnickou školu vystudovalo 23 respondentů tj. 62,16 %, 8 respondentů tj. 23,62 % uvedlo postgraduální specializační studium jako nejvyšší dosažené vzdělání, 5 respondentů tj. 13,51 % vystudovalo Vyšší odbornou školu a jeden respondent tj. 2,70 % má vysokoškolské vzdělání (I. stupně tedy Bc.). Pracovní zařazení respondentů Tabulka 3 Pracovní zařazení respondentů Pracovní zařazení Absolutní četnost Relativní četnost Sestra u lůžka 25 67,57 % Staniční sestra 7 18,92 % Vrchní sestra 0 0,00 % Jiné 5 13,51 % Celkem odpovědí ,00 % V položce pracovní zařazení nejpočetnější skupinu tvořili sestry pracující u lůžka (25 respondentů, tj. 67,57 %), další skupinou byli respondenti pracující jako staniční sestry (7 respondentů, tj. 18,92 %) a poslední položku tvořilo 5 respondentů 50

51 (tj. 13,51 %), kteří uvedli jako pracovní zařazení - 2x ambulantní sestra, 3x specialistka na hojení chronických ran - ambulantní sestra. Délka praxe respondentů Tabulka 4 - Délka praxe respondentů Délka Absolutní četnost Relativní četnost Do 10 roku 14 37,84 % let 7 18,92 % let 8 21,62 % let 4 10,81 % 41 a více let 4 10,81 % Celkem odpovědí ,00 % Délku praxe do 10 let uvedlo 14 respondentů tj. 37,84 %, praxi v rozmezí let uvedlo 7 respondentů tj. 18,92 %, od let praxi udalo 8 respondentů tj. 21,62 %, 4 respondenti tj. 10,81 % uvedlo praxi let a 4 respondenti tj. 10,81 % uvedlo délku praxe 41 a více let. Pro statistické zpracování hypotéz, byla délka praxe rozdělena na kategorii do 10 let, kterou tvořilo 14 respondentů tj. 37,84 % a kategorii 11 a více let, kterou tvořilo 23 respondentů tj. 62,16 % a tím se stává více zastoupenou skupinou v našem průzkumném šetření. Znalost s pojmu NANDA International. Otázka byla polozavřená tzn., že v případě odpovědi ANO, setkal/a, měli respondenti uvést, co tento pojem znamená (stačil český ekvivalent pojmu). Tabulka 5 Znalost pojmu NANDA International Znalost NANDA- International Absolutní četnost Relativní četnost Ano 14 37,84 % Ano, ale nevím, co znamená 11 29,73 % Nikdy 12 32,43 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 5 prezentuje znalost pojmu NANDA International. Nejvíce 14 respondentů tj. 37,84 % uvedlo, že tento pojem zná a správně vyplnili podotázku zabývající se rozklíčováním zkratky NANDA International (napsat mohli buď 51

52 originální anglický název, nebo český překlad). Druhá největší skupina respondentů uvedla, že pojem NANDA- International nikdy neslyšela, tvořilo ji 12 respondentů tj. 32,43 % a poslední skupina 11 respondentů tj. 29,73 % uvedla, že se s tímto pojmem setkala, ale neví, co znamená. Znalost s pojmu NIC. Otázka byla polozavřená tzn., že v případě odpovědi ANO, setkal/a, měli respondenti uvést, co tento pojem znamená (stačil český ekvivalent pojmu). Tabulka 6 - Znalost s pojmu NIC Znalost NIC Absolutní četnost Relativní četnost Ano 7 18,92 % Ano, ale nevím, co znamená 10 27,03 % Nikdy 20 54,05 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 6 prezentuje znalost pojmu NIC. Nejvíce 20 respondentů tj. 54,05 % uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Druhou skupinu tvořilo 10 respondentů tj. 27,03 %, kteří uvedli, že se s tímto pojmem setkali, ale neví, co znamená. Pouze 7 respondentů tj. 18,92 % uvedlo, že se s pojmem NIC setkali a správně vyplnili podotázku zabývající se rozklíčováním zkratky NIC (napsat mohli buď originální anglický název, nebo český překlad). Znalost s pojmu NOC. Otázka byla polozavřená tzn., že v případě odpovědi ANO, setkal/a, měli respondenti uvést, co tento pojem znamená (stačil český ekvivalent pojmu). Tabulka 7 - Znalost s pojmu NOC Znalost NOC Absolutní četnost Relativní četnost Ano 5 13,51 % Ano, ale odpověď nebyla správná 1 2,70 % Ano, ale nevím, co znamená 11 29,73 % Nikdy 20 54,05 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % 52

53 Tabulka 7 prezentuje znalost pojmu NOC. Nejvíce 20 respondentů tj. 54,05 % uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Druhou skupinu tvořilo 11 respondentů tj. 29,73 %, kteří uvedli, že se s tímto pojmem setkali, ale neví, co znamená. Pouze 5 respondentů tj. 13,51 % uvedlo, že se s pojmem NOC setkali a správně vyplnili podotázku zabývající se rozklíčováním zkratky NIC (napsat mohli buď originální anglický název, nebo český překlad). Jeden respondent tj. 2,70 % uvedl, že se setkal s pojmem NOC, ale jeho odpověď nebyla správná v dotazníku bylo uvedeno: diagnostika péče. Kteří klienti Vašeho zařízení trpí více bolestmi Tabulka 8 Klienti trpící více bolestmi Klienti trpící více bolestmi Absolutní četnost Relativní četnost Ženy 24 64,86 % Muži 0 0,00 % Muži i ženy stejně často 13 35,14 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 8 prezentuje, kteří klienti v DpS Nopova udávají, že trpí chronickou bolestí - 24 respondentů tj. 64,86 % uvedlo, že ženy udávají bolesti častěji, 13 respondentů tj. 35,14 % zvolilo variantu odpovědi Muži i ženy trpí bolestmi stejně často, žádný respondent neuvedl, že by muži trpěli více bolestmi. V době průzkumného šetření bylo ubytováno v DpS Nopova 224 klientů, z toho 175 žen (77,78 %) a 49 mužů (22,22 %) výsledky tedy mohou být ovlivněny skladbou obyvatel DpS. Charakter bolesti vyskytující se u klientů na Vašem pracovišti nejčastěji. Tabulka 9 - Charakter bolesti vyskytující se na pracovišti nejčastěji Charakter bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Akutní bolest 0 0,00 % Chronické bolesti 34 91,89 % Chronická i akutní bolest stejně často 3 8,11 % Celkem odpovědí ,00 % 53

54 Tabulka 9 prezentuje charakter bolesti vyskytující se nejčastěji u klientů DpS Nopova - 34 respondentů tj. 91,89 % odpovědělo, že chronická bolest je častější udávanou bolestí, 3 respondenti tj. 8,11 % zvolilo variantu odpovědi Chronická i akutní bolest se vyskytuje stejně často. Žádný respondent neuvedl akutní bolest jako nejčastější charakter bolesti. Nejčastější lokalizace chronické bolesti. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí. Tabulka10 - Nejčastější lokalizace chronické bolesti Druh bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Související s onkologickým onemocněním 2 2,90 % Páteře a zad 22 31,88 % Hlavy 4 5,80 % Svalů 6 8,70 % Srdeční 3 4,35 % Pohybového kloubního aparátu 32 46,38 % Jiné 3 4,35 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka11 Specifikace chronické bolesti u postižení pohybového kloubního aparátu Specifikace kloubů Absolutní četnost Relativní četnost Kyčle 24 42,11 % Kolena 22 38,60 % Klouby prstů HK 5 8,77 % Ramena 6 10,53 % Celkem odpovědí ,00 % Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 69 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 10. Za nejčastější druhy chronické bolesti uvedli respondenti, že klienti v DpS Nopova trpí nejčastěji 54

55 chronickými bolestmi pohybového kloubního aparátu (32 respondentů tj. 46,38 %) v tabulce 11 je specifikováno o jaké postižení kloubů se jedná. Z celkových 54 variant odpovědí u této varianty respondenti uvedli 24 x bolesti kyčlí tj. 42,11 %, 22 x bolesti kolene tj. 38,60 %, 6 x bolesti ramenního kloubu tj. 10,53 % a 5 x malých kloubů ruky tj. 8,77 %. Další velkou skupinou byli respondenti, kteří uvedli jako nejčastější chronické bolesti u seniorů bolesti páteře a zad 22 respondentů tj. 31,88 %. Bolesti svalů uvedlo 6 respondentů tj. 8,70 %, chronické bolesti hlavy uvedli 4 respondenti tj. 5,80 %, bolesti kardiologického původu srdeční uvedli 3 respondenti tj. 4,35 %, chronické bolesti v souvislosti s onkologickým onemocněním uvedli 2 respondenti tj. 2,90 %. Variantu jiné uvedli 3 respondenti tj. 4, 35 % a vyplněná odpověď se 2 x týkala dekubitů a 1x chronických ran. Hodnocení bolesti. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí. Tabulka 12 Hodnocení bolesti Hodnocení bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Charakter 29 11,98 % Lokalizaci 37 15,29 % Intenzitu 35 14,46 % Časový průběh 16 6,61 % Denní dobu výskytu bolesti 28 11,57 % Vyvolávající faktory 32 13,22 % Utišující faktory 31 12,81 % Účinek analgetické terapie 33 13,64 % Výše uvedené nehodnotím 0 0,00 % Jiné 1 0,41 % Celkem odpovědí ,00 % V tabulce 12 prezentujeme varianty odpovědí respondentů při posuzování bolesti. Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 242 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 12. Lokalizaci bolesti při hodnocení zjišťuje nejpočetnější skupina 37 respondentů tj. 15,29 %, Intenzitu 55

56 bolesti zjišťuje 35 respondentů tj. 14,46 %, účinek analgetické terapie zjišťuje 33 respondentů tj. 13,64 %, vyvolávající faktory zjišťuje 32 respondentů tj. 13,22 %, utišující faktory zjišťuje 31 respondentů tj. 12,81 %, charakter bolesti zjišťuje 29 respondentů, tj. 11,98 %, denní dobu výskytu bolesti uvedlo 28 respondentů tj. 11,57 %, časový průběh sleduje 16 respondentů tj. 6,61 % a pod položku jiné jeden respondent tj. 0,41 % uvedlo, že zjišťuje práh bolesti a psychický stav. Škály používané při hodnocení bolesti. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí. Hodnotící škály Tabulka13 - Škály používané při hodnocení bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Verbální 35 36,46 % Úsečková 19 19,79 % Škála hodnotící intenzitu bolesti zobrazující obličeje 19 19,79 % Číselná hodnotící škála 21 21,88 % Dotazníky bolesti 0 0,00 % Nevyužíváme žádné škály 2 2,08 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % V tabulce 13 prezentujeme, jaké škály k hodnocení bolesti respondenti v běžné praxi používají. Také zde měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 96 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 13. Verbální slovně popisné škály používá 35 respondentů tj. 36,46 %, číselnou (numerickou) hodnotící škálu k hodnocení bolesti používá 21 respondentů tj. 21,88 %, úsečkovou škálu používá 19 respondentů tj. 19,79 %, škálu hodnotící intenzitu bolesti zobrazující obličeje obličejová škála používá u seniorů 19 respondentů tj. 19,79 %, 2 respondenti tj. 2,08 % uvedlo, že nepoužívá žádné škály k hodnocení bolesti. Dotazníky bolesti v hodnocení bolesti v DpS Nopova nepoužívá žádný respondent. 56

57 Hodnocení projevů bolesti. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí. Tabulka 14 Hodnocení projevů bolesti Faktory Absolutní četnost Relativní četnost Neverbální projevy 35 21,74 % Paralinquistické projevy 34 21,12 % Viditelné omezení nějaké funkce, pohybu, úlevové polohy 35 21,74 % Přidružené syndromy 27 16,77 % Změna ve fyziologických funkcích 30 18,63 % Výše uvedené nehodnotím 0 0,00 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % V tabulce 14 jsou prezentovány výsledky variant odpovědí k hodnocení projevů bolesti - respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 161 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 14. Neverbální projevy hodnotí 35 respondentů tj. 21,74 %, stejný počet respondentů (35, tj. 21,74 %) uvedl, že posuzují viditelné omezení nějaké funkce, pohybu, úlevové polohy. Paralingvistické projevy sleduje 34 respondentů tj. 21,12 %, změnu fyziologických funkcí sleduje 30 respondentů tj. 18,63 %, přidružené syndromy sleduje a hodnotí 27 respondentů tj. 16,77 %. 57

58 Interval hodnocení bolesti. Tato položka byla polozavřená, tzn., že respondenti, kteří zvolili variantu odpovědi Bolest u klienta hodnotím pravidelně měli doplnit časový interval hodnocení. Tabulka15 - Interval hodnocení bolesti Interval hodnocení Absolutní četnost Relativní četnost Nepravidelně 24 64,86 % Pravidelně 12 32,43 % Jiné 1 2,70 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 15 prezentuje, jak často respondenti bolest hodnotí. Nepravidelně bolest hodnotí 24 respondentů tj. 64,86 %, pravidelně každých 30 minut hodnotí 2 respondenti tj. 5,41 %, pravidelně každou hodinu hodnotí bolest 1 respondent tj. 2,70 %, pravidelně každé 2 hod. hodnotí bolest 7 respondentů tj. 18,92 %. Tři respondenti zvolili variantu odpovědi jiné a uvedli, že bolest po analgetické intervenci hodnotí bolest každých 30 minut do odeznění bolesti a pak pokračují ve sledování po 2 hodinách. Techniky používané při zvládání bolesti. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí. Tabulka16 Techniky používané při zvládání bolesti Techniky Absolutní četnost Relativní četnost Farmaka dle ordinace lékaře 36 25,35 % Farmaka - volně prodejná léčiva 17 11,97 % Aplikaci tepla/chladu 33 23,24 % Rehabilitačně-fyzioterapeutické techniky 31 21,83 % Alternativní terapie 3 2,11 % Psychologický přístup 22 15,49 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % 58

59 Tabulka 17 - Techniky psychologického přístupu Psychologický přístup Absolutní četnost Relativní četnost Rozhovor, popovídání 17 42,50 % Edukace 4 10,00 % Pohlazení 5 12,50 % Úsměv, mimika sestry 3 7,50 % Pocit jistoty, bezpečí, lásky 3 7,50 % Posezení 1 2,50 % Vyslechnutí, naslouchání 4 10,00 % Vlídný přístup, uvolnění tenze 3 7,50 % Celkem odpovědí ,00% Tabulka 16 prezentuje, jaké techniky respondenti využívají při zvládání bolesti svých klientů. Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 142 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 16. Nejčetnější skupina respondentů 36 tj. 25,35 % uvedla, že podává farmaka dle ordinace lékaře, 33 respondentů tj. 21,83 % uvádí jako úlevu od bolesti aplikaci tepla a chladu dle preferencí klienta, rehabilitačně fyzioterapeutické techniky používá 31 respondentů tj. 21,83 %, farmaka volně prodejné léky uvedlo 17 respondentů tj. 11,97 % a 3 respondenti tj. 2,11 % uvedlo alternativní terapie formou bazální stimulace a placebo efekt jako techniku zvládání bolesti. Psychologický přístup uvedlo 22 respondentů tj. 15,49 % - tato varianta odpovědi byla otevřená a respondenti měli konkretizovat, jaké techniky psychologického přístupu používají. Odpovědi jsme pro zpracování zařadili do skupin a výsledné varianty jsou uvedeny v tabulce 17. Součtem vznikl soubor 40 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Nejvíce respondentů (17 tj. 42,50 %) používá formu rozhovoru, popovídání, 5 respondentů tj. 12,50 % používá pohlazení, 4 respondenti tj. 10,00 % používá edukaci, stejný počet respondentů (4 tj. 10,00 %) používá vyslechnutí klienta, naslouchání jako techniku psychologického přístupu, 3 respondenti tj. 7,50 % používají, úsměv, mimiku, 3 respondenti tj. 7,50 % dávají klientovi pocit jistoty, bezpečí a lásky, 3 respondenti tj. 7,50 % svým vlídným přístupem, uvolňují tenzi a jeden respondent tj. 2,50 % volí posezení s klientem jako psychologický přístup ve zvládání bolesti. 59

60 Spolupráce s dalšími členy multidisciplinárního týmu. Tato položka byla polozavřená, tzn., že pokud respondenti zvolili odpověď ANO, měli uvést, s kým spolupracují a mohli uvést více variant odpovědí. Tabulka18 Spolupráce s dalšími členy multidisciplinárního týmu Spolupráce Absolutní četnost Relativní četnost Ne 4 10,81 % Ano 33 89,19 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka19 Členové multidisciplinárního týmu Členové týmu Absolutní četnost Relativní četnost Fyzioterapeut 23 27,71 % Ergoterapeut 8 9,64 % Psycholog 7 8,43 % Psychiatr 6 7,23 % Ošetřující lékař 20 24,10 % Kolegyně 5 6,02 % Staniční sestra 9 10,84 % Sociální pracovník 3 3,61 % Týmová spolupráce 2 2,41 % Celkem odpovědí ,00% Tabulka 18 prezentuje spolupráci s dalšími členy multidisciplinárního týmu. Z celkového počtu 37 respondentů (100 %) odpověděli 4 respondenti tj. 10,81 %, že nemají možnost požádat jiného pracovníka o pomoc a zbylých 33 respondentů tj. 89,19 % uvedlo, že má možnost využít pomoci jiného pracovníka. Doplňující podotázkou bylo, doplnit s kým spolupracují. Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 83 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 19, kde 23 respondentů tj. 27,71 % uvádí, že požádá o pomoc fyzioterapeuta, 20 respondentů tj. 24,10 % požádá ošetřujícího lékaře, 9 respondentů tj. 10,84 % osloví staniční sestru, 8 respondentů tj. 9,64 % využije pomoci ergoterapeuta, 7 respondentů tj. 8,43 % požádá o pomoc psychologa, 6 respondentů tj. 7,23 % osloví psychiatra, 5 respondentů tj. 6,02 % požádá o pomoc svoji kolegyni, 3 respondenti tj. 3,61 % požádá sociálního pracovníka a 2 respondenti tj. 2,41 % 60

61 uvedli, že při zvládání bolesti u svých klientů seniorů preferují týmovou spolupráci všech dostupných oborů. Používání nějakých přístrojů, neobvyklých postupů k zvládání bolestí u klientů. Tato položka byla polozavřená, tzn., že pokud respondenti zvolili odpověď ANO, měli uvést, co využívají a mohli uvést více variant odpovědí. Tabulka20 - Používání nějakých přístrojů, neobvyklých postupů k zvládání bolesti Používání přístrojů, technik Absolutní četnost Relativní četnost Ne 17 45,95 % Ano 20 54,05 % Celkem odpovědí ,00 % Tabulka 21 Přístroje, neobvyklé postupy používané k zvládání bolesti Specifikace přístrojů, technik Absolutní četnost Relativní četnost Biolampa 18 36,73 % Magnetoterapie 7 14,29 % Ultrazvuk 1 2,04 % Vířivka 9 18,37 % Motomed ,24 % Horské slunce (Solux) 2 4,08 % Aromaterapie 2 4,08 % Fytoperapie 2 4,08 % Masáže 2 4,08 % Celkem odpovědí ,00% V tabulce 20 je uvedeno, zda respondenti používají nějaké techniky nebo alternativní postupy při zvládání bolesti. Z celkového počtu 37 respondentů (100 %) odpovědělo 17 respondenti tj. 45,95 %, že nemají možnost využít přístroje nebo postupy při zvládání bolesti a zbylých 20 respondentů tj. 54,05 % uvedlo, že má možnost využít přístroje a neobvyklé postupy. Doplňující podotázkou bylo, doplnit co používají. Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 49 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je 108 Motomed je pohybový léčebný přístroj, umožňující pasivní, assistivní i aktivní cvičení. 61

62 počítána z toho celku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 21, kde 18 respondentů tj. 36,73 % uvádí, že používá Biolampu, 9 respondentů tj. 18,37 % u svých klientů využívá vodoléčebnou metodu vířivou koupel, 7 respondentů tj. 14,29 % využívá magnetoterapii, 6 respondentů tj. 12,42 % využívá Motomed jako rehabilitačněaktivizační metodu úlevu od bolesti, 2 respondenti tj. 4,08 % využívá horské slunce (solux), 2 respondenti tj. 4,08 % využívá masáže, 2 respondenti tj. 4,08 % využívá aromaterapii pomocí vonných svíček a tyčinek 2 respondenti tj. 4,08 % využívá fytoterapii formou bylinkových čajů nebo bylinkových obkladů na postižená místa, jeden respondent tj. 2,04 % uvedl, že používá ultrazvuk při zvládání bolesti. Názor respondentů na usnadnění rozhodování při ošetřování klientů s bolestí pomocí plánu managementu bolesti. Tabulka 22 Možnost využití plánu managementu bolesti Využitelnost plánu managementu bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Ano 22 59,46 % Spíš ano 10 27,03 % Spíš ne 3 8,11 % Ne 0 0,00 % Nevím 2 5,41 % Celkem odpovědí ,00 % V tabulce 22 prezentujeme názory respondentů na možnost používání plánu managementu bolesti při ošetřování klienta s bolestí. 22 respondentů tj. 59,46 % uvedlo variantu Ano, 10 respondentů tj. 27,03 % uvedlo variantu Spíše ano, 3 respondenti tj. 8,11 % uvedli variantu Spíše ne a 2 respondenti tj. 5,41 % neví, zda by jim plán managementu bolesti usnadnil rozhodování. 62

63 Vedení záznamu bolesti v dokumentaci. Respondenti mohli uvést více variant odpovědí. Tabulka 23 - Vedení dokumentace v souvislosti s bolestí Vedení dokumentace bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Jen běžný větný záznam do dokumentace 20 17,39 % Záznam formou ošetřovatelských diagnóz 31 26,96 % Záznam formou ošetřovatelských intervencí 27 23,48 % Záznam formou očekávaných výsledků ošetřovatelské péče 20 17,39 % Záznam hodnocení efektu analgetické terapie 15 13,04 % Využíváme Dotazník bolesti vč. grafického znázornění 2 1,74 % Pacienti si vedou deníky bolesti 0 0,00 % Jiné 0 0,00 % Celkem odpovědí ,00 % Respondenti měli možnost uvést více variant odpovědí, které jsou prezentovány v tabulce 23. Součtem vznikl soubor 115 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Záznam formou ošetřovatelských diagnóz uvedlo 31 respondentů tj %, záznam formou ošetřovatelských intervencí uvedlo 27 respondentů tj. 23,48 %, běžný větný záznam uvedlo 20 respondentů tj. 17,39 %, záznam formou očekávaných výsledků ošetřovatelské péče uvedlo 20 respondentů tj. 17,39 %, záznam hodnocení efektu analgetické terapie uvedlo 15 respondentů tj. 13,04 %, Dotazník bolesti vč. grafického znázornění při záznamu bolesti do ošetřovatelské dokumentace uvádí 2 respondenti tj. 1,74 %. 63

64 Způsob formulace ošetřovatelských diagnóz Vašem oddělení. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí, také tato otázka obsahovala jednu podotázku zaměřenou na používání pomůcek při formulaci ošetřovatelských diagnóz, kde měli respondenti možnost vypsat volně svoji odpověď. Tabulka 24 - Způsob formulace ošetřovatelských diagnóz Způsob formulace oš. diagnóz Absolutní četnost Relativní četnost Oš. diagnózy neformulujeme 1 1,41 % Formulujeme shodně s taxonomií NANDA II Formulujeme oš. diagnózy shodně dle zvyklostí odd. Formulace oš. diagnóz je stanovena vedením pracoviště 9 12,68 % 15 21,13 % 21 29,58 % Rady zkušenější kolegyně 8 11,27 % Vlastní znalosti 14 19,72 % Jiná 0 0,00 % Používám pomůcky 3 4,23 % Celkem odpovědí ,00 % Výsledky jsou prezentovány v tabulce 24. Součtem vznikl soubor 71 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Nejvíce respondentů - 21 tj. 29,58 % uvedlo, že formulace ošetřovatelských diagnóz je stanovena vedením pracoviště, 15 respondentů tj. 21,13 % uvedlo shodnost formulace ošetřovatelských diagnóz dle zvyklostí oddělení, 9 respondentů tj. 12,68 % formuluje ošetřovatelské diagnózy shodně s taxonomií NANDA International, 8 respondentů tj. 11,27 % se řídí radou zkušenější kolegyně a 3 respondenti tj. 4,23 % uvedli, že používají jako pomůcku při formulaci ošetřovatelských diagnóz publikaci Ošetřovatelské diagnózy autorky Červinkové. Jeden respondent tj. 1,41 % uvedl, že ošetřovatelské diagnózy neformuluje. 64

65 Způsob formulace ošetřovatelských intervencí na Vašem oddělení. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí, také tato otázka obsahovala jednu podotázku zaměřenou na používání pomůcek při formulaci ošetřovatelských intervencí, kde měli respondenti možnost vypsat volně svoji odpověď. Tabulka 25 - Způsob formulace ošetřovatelských intervencí Způsob formulace oš. intervencí Absolutní četnost Relativní četnost Ošetř. intervence neformulujeme 0 0,00 % Ošetř. intervence formulujeme shodně s klasifikací NIC Formulují ošetř. intervence shodně dle zvyklostí odd. Formulace ošetř. intervencí je stanovena vedením pracoviště 5 6,85 % 18 24,66 % 22 30,14 % Rady zkušenější kolegyně 9 12,33 % Vlastní znalosti 17 23,29 % Jiná možnost 0 0,00 % Používám pomůcky 2 2,74 % Celkem odpovědí ,00 % Výsledky jsou uvedeny v tabulce 25. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Nejvíce respondentů - 22 tj. 30,14 % uvedlo, že formulace ošetřovatelských intervencí je stanovena vedením pracoviště, 18 respondentů tj. 24,66 % uvedlo shodnost formulace ošetřovatelských intervencí dle zvyklostí oddělení, 17 respondentů tj. 23,29 % se řídí vlastními znalostmi, 9 respondentů tj. 12,33 % se řídí radou starší kolegyně, 5 respondentů tj. 6,85 % formuluje ošetřovatelské intervence shodně s taxonomií NIC, a 2 respondenti tj. 2,74 % uvedli, že používají jako pomůcku při formulaci ošetřovatelských diagnóz publikaci Ošetřovatelské diagnózy autorky Červinkové. 65

66 Způsob formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče na Vašem oddělení. Respondenti mohli zvolit více variant odpovědí, také tato otázka obsahovala jednu podotázku zaměřenou na používání pomůcek při tvorbě očekávaných výsledků ošetřovatelské péče, kde měli respondenti možnost vypsat volně svoji odpověď. Tabulka 26 - Způsob formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče Způsob formulace očekávaných výsledků oš. péče Očekávané výsledky ošetř. péče neformulujeme Očekávané výsledky ošetř. péče formuluji shodně s klasif. NOC Formulují očekáv. výsl. ošetř. péče shodně dle zvyklostí odd. Formulace je stanovena vedením pracoviště Absolutní četnost Relativní četnost 0 0,00 % 5 6,85 % 19 26,03 % 22 30,14 % Rady zkušenější kolegyně 9 12,33 % Vlastní znalosti 16 21,92 % Jiné 0 0,00 % Používám pomůcky 2 2,74 % Celkem odpovědí ,00 % Výsledky jsou uvedeny v tabulce 26. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, který je brán jako 100 % a relativní četnost jednotlivých variant je počítána z toho celku. Nejvíce respondentů -22 tj. 30,14 % uvedlo, že formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče je stanovena vedením pracoviště, 19 respondentů tj. 26,03 % uvedlo shodnost formulace ošetřovatelských intervencí dle zvyklostí oddělení, 16 respondentů tj. 21,92 % se řídí vlastními znalostmi, 9 respondentů tj. 12,33 % se řídí radou zkušenější kolegyně, 5 respondentů tj. 6,85 % formuluje ošetřovatelské intervence shodně s taxonomií NOC, a 2 respondenti tj. 2,74 % uvedli, že používají jako pomůcku při formulaci ošetřovatelských diagnóz publikaci Ošetřovatelské diagnózy autorky Červinkové. 66

67 4.4 Verifikace hypotéz Hypotéza je výrok strukturálně založený na předpokladu budoucího měření. Verifikace je ověřování, kontrola pravdivosti hypotézy, pomocí logického systému, nebo funkce přístroje konfrontací s fakty, nebo ověřování platnosti úsudku formální počítačovou analýzou. Verifikace je procedura zajištění smysluplnosti hypotézy Metodika statistického zpracování hypotéz Ke statistickému zpracování hypotéz byl zvolen test dobré shody na hladině významnosti α = 0,05. Test dobré shody je metodou matematické statistiky, ta nám umožňuje ověřit, zda má sledovaná veličina určité předem dané rozdělení pravděpodobnosti. Test se často používá pro ověřování hypotéz v kontingenční tabulce. Obecný postup testu dobré shody - test používáme pro náhodné veličiny nominální, ordinální či diskrétní. Počet jejich možných hodnot (kategorií) označujeme k. Anglický statistik K. Pearson ukázal, že výběrová funkce má pro výběry velkých rozsahů přibližně rozdělení k 1 stupňů volnosti. Na této skutečnosti je založen test dobré shody (shody relativních četností a hypotetických pravděpodobností). V případě, že náhodná veličina X má předpokládané pravděpodobnostní rozdělení dané pravděpodobnostmi (nulová hypotéza), bude hodnota testové statistiky ve výrazu malá. Naopak, bude-li hodnota statistiky příliš velká, nebudeme věřit, že hodnoty hypotetických pravděpodobností jsou správné a nulovou hypotézu zamítneme. Hranici mezi důvěrou a nedůvěrou ve správnost nulové hypotézy určuje tzv. kritická hodnota, která je pro zvolenou hladinu významnosti α =0,05 rovna kvantilu rozdělení o df = k 1 stupňů volnosti. Pro testy o malém rozsahu je vhodným testovacím kritériem k nastavení kritické hodnoty Studentův T-test. 110 Tabulka kritických hodnot je uvedena v příloze Verifikace test dobré shody dostupno z 67

68 4.4.2 Testování hypotézy 1 1 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. 1 H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. Verifikaci hypotézy 1 jsme prováděli na základě položek č. 4, 5, 6 a 7, zaměřených na délku praxe respondentů a znalost ošetřovatelských klasifikačních systémů NANDA International, NIC a NOC. Testování je rozděleno do tří souborů zaměřeních na jednotlivé položky. Znalost NANDA - International Tabulka 27 - Znalost NANDA International versus délka praxe 11 a více let méně jak 10 let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota Ano zná 8 34, , ,84 1,52 Setkal se s označením, 8 34, , ,73 8,32 ale nezná Nesetkala 7 30, , ,43 0,78 Celkový součet ,62 Střední hodnota 7,67 33,33 4,67 33,33 12,33 33,33 3,54 Směrodatná odchylka 0,58 2,51 1,53 10,91 1,53 4,13 4,16 Počet dat (k) 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Testové kritérium 5,99 Tabulka 27 znázorňuje znalosti pojmu NANDA International v závislosti na délce praxe respondentů. Znalost pojmu NANDA International s uvedením správného významu zkratky uvádí 8 respondentů s praxí 11 a více let tj. 34,78 % a 6 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 42,86 %. S označením NANDA International se setkalo, ale jeho význam nezná 8 respondentů s praxí 11 a více let tj. 34,78 % a 3 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 21,43 %. Neznalost pojmu NANDA 68

69 International uvedlo 7 respondentů s praxí 11 a více let tj. 30,43 % a 5 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 35,71 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 10,62 větší než stanovené testové kritérium t =5,99, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NANDA International. Tabulka 28 - Znalost NIC versus délka praxe 11 a více let Méně jak 10 let Celkový součet Kritická Znalost NIC počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Ano zná 4 17, , ,92 0,76 Setkal se s označením, ale 7 30, , ,03 3,79 nezná Nesetkala 12 52, , ,05 0,43 Celkový součet ,98 Střední hodnota 7,67 33,33 4,67 33,33 12,33 33,33 1,66 Směrodatná odchylka 4,04 17,57 2,89 20,62 6,81 18,40 1,85 Počet dat (k) 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Testové kritérium 5,99 Tabulka 28 znázorňuje znalosti pojmu NIC v závislosti na délce praxe respondentů. Znalost pojmu NIC s uvedením správného významu zkratky uvádí 4 respondenti s praxí 11 a více let tj. 17,39 % a 3 respondenti s praxí do 10 let včetně tj. 21,43 %. S označením NIC se setkalo, ale jeho význam nezná 7 respondentů s praxí 11 a více let tj. 30,43 % a 3 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 21,43 %. Neznalost pojmu NIC uvedlo 12 respondentů s praxí 11 a více let tj. 52,17 % a 8 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 57,14 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 4,98 menší než stanovené testové kritérium t =5,99, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NIC. 69

70 Tabulka 29 - Znalost NOC versus délka praxe 11 a více let méně jak 10 let Celkový součet Kritická Znalost NOC počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Ano zná 4 17, , ,22 0,68 Ano zná, ale odpověď nebyla 0 0,00 1 7,14 1 2,70 7,14 správná Setkal se s označením, 8 34, , ,73 8,32 ale nezná Nesetkala 11 47, , ,35 1,52 Celkový součet ,66 Střední hodnota 5,75 25,00 3,50 25,00 9,25 25,00 4,41 Směrodatná odchylka 4,79 20,81 3,11 22,21 7,68 20,75 3,88 Počet dat (k) 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 Testové kritérium 7,81 Tabulka 29 znázorňuje znalosti pojmu NOC v závislosti na délce praxe respondentů. Znalost pojmu NOC s uvedením správného významu zkratky uvádí 4 respondenti s praxí 11 a více let tj. 17,39 % a 2 respondenti s praxí do 10 let včetně tj. 14,29 %. S označením NOC se setkalo, ale jeho význam nezná 8 respondentů s praxí 11 a více let tj. 34,78 % a 3 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 21,43 %. Neznalost pojmu NOC uvedlo 11 respondentů s praxí 11 a více let tj. 47,83 % a 8 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 57,14 %. Jeden respondent s praxí do 10 let tj. 7,14 %, uvedl, že se zná pojem NOC, ale jeho odpověď nebyla správná. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 17,66 větší než stanovené testové kritérium t =7,81, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí taxonomie NOC. Závěr: Hypotéza 1 byla testována ve třech souborech, - pojmu NANDA International byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí pojmu NANDA International potvrdila se H A - pojmu NIC nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí pojmu NIC potvrdila se H 0 70

71 - pojmu NOC byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí pojmu NOC potvrdila se H A. Při vyhodnocení hypotézy 1 zamítáme H A a přijímáme H Testování hypotézy 2 2 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. 2 H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí taxonomie NANDA International a klasifikací NIC, NOC. Verifikaci hypotézy 2 jsme prováděli na základě položek č. 2, 5, 6 a 7, zaměřených na vzdělání respondentů a znalost ošetřovatelských klasifikačních systémů NANDA International, NIC a NOC. Testování je rozděleno do tří souborů zaměřeních na jednotlivé položky. Znalost NANDA - International Tabulka 30 - Znalost NANDA International versus vzdělání SZŠ Vyšší než SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota Ano zná 9 39, , ,73 43,21 Setkal se s označením, 4 17, , ,84 40,88 ale nezná Nesetkala 10 43, , ,43 59,65 Celkový součet ,74 Střední hodnota 7,67 33,33 4,67 33,33 12,33 33,33 47,91 Směrodatná odchylka 3,21 13,98 4,62 32,99 1,53 4,13 10,23 Počet dat (k) 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Testové kritérium 5,99 Tabulka 30 znázorňuje znalosti pojmu NANDA International v závislosti na vzdělání respondentů. Znalost pojmu NANDA International s uvedením 71

72 správného významu zkratky uvádí 9 respondentů se středoškolským vzděláním (dále jen SZŠ) tj. 39,13 % a 2 respondenti se vzděláním vyšším než SZŠ tj. 14,29 %. S označením NANDA International se setkalo, ale nezná jeho význam 4 respondenti SZŠ tj. 17,39 % a 10 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 71,43 %. Neznalost pojmu NANDA International uvedlo 10 respondentů SZŠ tj. 43,48 % a 2 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 14,29 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 143,74 větší než stanovené testové kritérium t = 5,99, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi výší vzdělání a znalostí taxonomie NANDA International. Tabulka 31 Znalost NIC versus vzdělání SZŠ Vyšší než SZŠ Celkový součet Kritická Znalost NIC počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Ano zná 3 13, , ,92 8,44 Setkal se s označením, 6 26, , ,03 0,22 ale nezná Nesetkala 14 60, , ,05 7,57 Celkový součet ,23 Střední hodnota 7,67 33,33 4,67 33,33 12,33 33,33 5,41 Směrodatná odchylka 5,69 24,72 1,15 8,25 6,81 18,40 4,52 Počet dat (k) 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Testové kritérium 5,99 Tabulka 31 znázorňuje znalosti pojmu NIC v závislosti na vzdělání respondentů. Znalost pojmu NIC s uvedením správného významu zkratky uvádí 3 respondenti SZŠ tj. 13,04 % a 4 respondenti se vzděláním vyšším než SZŠ tj. 28,57 %. S označením NIC se setkalo, ale jeho význam nezná 6 respondentů SZŠ tj. 26,09 % a 4 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 28,57 %. Neznalost pojmu NIC uvedlo 14 respondentů SZŠ tj. 60,87 % a 6 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 42,86 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 16,23 větší než stanovené testové kritérium t = 5,99, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi výší vzdělání a znalostí klasifikace NIC. 72

73 Tabulka 32 - Znalost NOC versus vzdělání Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet Znalost NOC Kritická počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Ano zná 4 28,57 2 8, ,22 45,43 Setkal se s označením, 4 28, , ,35 0,11 ale nezná Ano zná, ale odpověď nebyla 0 0,00 1 4,35 1 2,70 4,35 správná Nesetkala 6 42, , ,73 3,30 Celkový součet ,20 Střední hodnota 3,50 25,00 5,75 25,00 9,25 25,00 13,30 Směrodatná odchylka 2,52 17,98 5,50 23,91 7,68 20,75 21,50 Počet dat (k) 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 Testové kritérium 7,81 Tabulka 32 znázorňuje znalosti pojmu NOC v závislosti na vzdělání respondentů. Znalost pojmu NOC s uvedením správného významu zkratky uvádí 2 respondenti SZŠ tj. 8,70 % a 4 respondenti se vzděláním vyšším než SZŠ tj. 28,57 %. S označením NOC se setkalo, ale jeho význam nezná 7 respondentů SZŠ tj. 30,43 % a 4 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 28,57 %. Neznalost pojmu NOC uvedlo 13 respondentů SZŠ tj. 56,52 % a 6 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 42,86 %. Jeden respondent se středoškolským vzděláním tj. 4,35 %, uvedl, že se zná pojem NOC, ale jeho odpověď nebyla správná. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 53,20 větší než stanovené testové kritérium t = 7,81, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi výší vzdělání a znalostí klasifikace NIC. Závěr: Hypotéza 2 byla testována ve třech souborech, v případě - pojmu NANDA Int. byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí NANDA Int. potvrdila se H A - pojmu NIC byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí NIC potvrdila se H A 73

74 - pojmu NOC byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí NOC potvrdila se H A Při vyhodnocení hypotézy 2 zamítáme H 0 a přijímáme H A Testování hypotézy 3 3 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a používáním metod hodnotících bolesti klientů. 3 H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a používáním metod hodnotících bolesti klientů. Verifikaci hypotézy 3 jsme prováděli na základě položek č. 4, 11, 12, 13, 14 a 15, zaměřených na délku praxe respondentů a znalost hodnocení bolesti, používání hodnotících škál bolesti, specifikací všech projevů bolesti, časovým sledováním a využíváním technik ke zvládání bolesti. Testování je rozděleno do pěti souborů se zaměřením na jednotlivé položky hypotézy. Co zjišťujete o bolesti Tabulka 33 - Hodnocení bolesti versus délka praxe Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet Kritická hodnota počet procenta počet procenta počet procenta Charakter 11 12, , ,98 0,03 Lokalizaci 14 15, , ,29 0,03 Intenzitu 13 14, , ,46 0,00 Časový průběh 8 8,99 8 5, ,61 2,70 Denní dobu 10 11, , ,57 0,02 Vyvolávající faktory 11 12, , ,22 0,14 Utišující faktory 11 12, , ,81 0,04 Účinek analgetik 11 12, , ,64 0,28 Jiné 0 0,00 1 0,65 1 0,41 0,65 Celkový počet ,91 Střední hodnota 9,89 11,11 17,00 11,11 26,89 11,11 0,43 Směrodatná odchylka 4,08 4,58 7,50 4,90 11,42 4,72 0,88 Počet dat (k) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 Testové kritérium 15,51 74

75 Tabulka 33 znázorňuje znalosti hodnocení bolesti v závislosti na délce praxe respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 242 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 89 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 153 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Při hodnocení bolesti lokalizaci hodnotí 23 respondentů s praxí 11 a více let tj. 15,03 % a 14 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 15,73 %, intenzitu bolesti hodnotí 22 respondentů s praxí 11 a více let tj. 14,38 % a 13 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 14,61 %, účinek analgetik sleduje 22 respondentů s praxí 11 a více let tj. 14,38 % a 11 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 12,36 %, vyvolávají faktory bolesti sleduje 21 respondentů s praxí 11 a více let tj. 13,73 % a 11 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 12,36 %, utišující faktory bolesti sleduje 20 respondentů s praxí 11 a více let tj. 13,07 % a 11 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 12,36 %, charakter bolesti sleduje 18 respondentů s praxí 11 a více let tj. 11,76 % a 11 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 12,36 %, denní dobu sleduje 18 respondentů s praxí 11 a více let tj. 11,76 % a 11 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 12,36 %, časový průběh sleduje 8 respondentů s praxí 11 a více let tj. 5,23 % a 8 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 8,99 %, jeden respondent s praxí 11 a více let tj. 0,65 % uvedl v položce jiné, že sleduje práh bolesti a psychický stav. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 3,91 nižší než stanovené testové kritérium t = 15,51, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí hodnocení bolesti. 75

76 Jaké hodnotící škály používáte Tabulka 34 - Použití hodnotících škál versus délka praxe Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet Kritická hodnota počet procenta počet procenta počet procenta Verbální - slovně popisné 13 43, , ,46 3,00 Vizuální analogové 5 16, , ,79 0,97 úsečkové Škály zobrazující 6 20, , ,79 0,00 obličeje Numerické 5 16, , ,88 2,37 Žádné 1 3,33 1 1,52 2 2,08 2,18 Celkový součet ,53 Střední hodnota 6,00 20,00 13,20 20,00 19,20 20,00 1,71 Směrodatná odchylka 4,36 14,53 7,66 11,61 11,71 12,20 1,20 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 34 znázorňuje používání škál k hodnocení bolesti v závislosti na délce praxe respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 96 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 30 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 96 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Verbální slovně popisné škály používá 22 respondentů s praxí 11 a více let tj. 33,33 % a 13 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 43,33 %, číselné numerické škály používá 16 respondentů s praxí 11 a více let tj. 24,24 % a 5 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 16,67 %, vizuální analogové (úsečkové) škály bolesti používá 14 respondentů s praxí 11 a více let tj. 21,21 % a 5 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 16,67 %, škály zobrazující obličeje využívá 13 respondentů s praxí 11 a více let tj. 19,70 % a 6 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 20,00 % a jeden respondent s praxí 11 a více let tj. 1,52 % a jeden respondent s praxí do 10 let vč. tj. 3,33 % uvedli, že nepoužívají žádné škály při hodnocení bolesti. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 8,53 nižší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme 76

77 tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí škál k hodnocení bolesti. Co posuzujete u hodnocení bolesti Neverbální projevy Tabulka 35 - Hodnocení projevů bolesti versus délka praxe Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 14 23, , ,74 0,48 Změnu FF 9 15, , ,63 1,38 Paralingvistické projevy 14 23, , ,12 0,87 Přidružené syndromy 9 15, , ,77 0,32 Viditelné omezení funkce 13 22, , ,74 0,01 Celkový součet ,06 Střední hodnota 11,80 20,00 20,40 20,00 32,20 20,00 0,61 Směrodatná odchylka 2,59 4,39 1,52 1,49 3,56 2,21 0,53 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 35 znázorňuje, co vše respondenti u bolesti hodnotí v závislosti na délce praxe respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 161 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 59 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 102 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Viditelné omezení tělesné funkce sleduje 22 respondentů s praxí 11 a více let tj. 21,57 % a 13 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 22,03 %, neverbální projevy sleduje 21 respondentů s praxí 11 a více let tj. 20,59 % a 14 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 23,73 %, změnu ve fyziologických funkcí sleduje 21 respondentů s praxí 11 a více let tj. 20,59 % a 9 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 15,25 %, paralingvistické projevy sleduje 20 respondentů s praxí 11 a více let tj. 19,61 % a 14 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 23,73 %, a přidružené syndromy sleduje 18 respondentů s praxí 11 a více let tj. 17,65 % a 9 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 15,25 %. 77

78 Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 3,06 nižší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a znalostí hodnocení přidružených projevů bolesti. Tabulka 36 - Časové hodnocení bolesti versus délka praxe Jak často 11 a více let Méně jak 10 let Celkový součet Kritická hodnotíte bolest počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Pravidelně - á 30 min 1 4,35 1 7,14 2 5,41 1,09 Pravidelně - á 2 hod 6 26,09 1 7, ,92 50,24 Pravidelně - á 1 hod 0 0,00 1 7,14 1 2,70 7,14 Nepravidelně 14 60, , ,86 1,56 Jiné 2 8,70 1 7,14 3 8,11 0,34 Celkový součet ,38 Střední hodnota 4,60 20,00 2,80 20,00 7,40 20,00 12,08 Směrodatná odchylka 5,73 24,90 4,02 28,75 9,56 25,82 21,51 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 36 znázorňuje časové bolesti hodnocení bolesti v závislosti na délce praxe respondentů. Nepravidelně bolest hodnotí 14 respondentů s praxí 11 a více let tj. 60,87 % a 10 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 71,43 %, pravidelně každé 2 hodiny hodnotí bolest 6 respondentů s praxí 11 a více let tj. 26,09 % a 1 respondent s praxí do 10 let včetně tj. 7,14 %, pravidelně každých 30 minut hodnotí bolest 1 respondent s praxí 11 a více let tj. 4,35 % a 1 respondent s praxí do 10 let vč. tj. 7,14 %, pravidelně každou 1 hodinu hodnotí bolest 1 respondent s praxí do 10 let vč. tj. 7,14 %, a pod položkou jiné 2 respondenti s praxí 11 a více let tj. 8,70 % a 1 respondent s praxí do 10 let včetně tj. 7,14 %, uvedli hodnocení bolesti každých 30 minut, po analgetické intervenci až do odeznění potíží, poté pokračují ve sledování po 2 hodinách. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 60,38 vyšší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch 78

79 H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a časovým hodnocení bolesti. Techniky zvládání bolesti Tabulka 37 - Techniky zvládání bolesti versus délka praxe Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet Kritická hodnota počet procenta počet procenta počet procenta Farmaka dle ordinace lékaře 13 26, , ,35 0,04 Volně prodejná farmaka 8 16,00 9 9, ,97 3,95 Aplikace tepla/chladu 12 24, , ,24 0,06 Alternativní techniky 1 2,00 2 2,17 3 2,11 0,01 Psychologický přístup 4 8, , ,49 6,84 Rehabilitačněfyzioterapeutické 12 24, , ,83 0,54 techniky Celkový počet ,44 Střední hodnota 8,33 16,67 15,33 16,67 23,67 16,67 1,91 Směrodatná odchylka 4,93 9,85 8,12 8,82 12,39 8,72 2,86 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 35 znázorňuje využívané techniky při zvládání bolesti v závislosti na délce praxe respondentů. U položky využívaných technik zvládání bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 142 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 50 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 92 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Farmaka dle ordinace lékaře jako hlavní techniku při zvládání bolesti využívá 23 respondentů s praxí 11 a více let tj. 25,00 % a 13 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 26,00 %, aplikaci tepla/chladu využívá 21 respondentů s praxí 11 a více let tj. 22,83 % a 12 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 24,00 %, rehabilitačněfyzioterapeutické postupy využívá 19 respondentů s praxí 11 a více let tj. 20,65 % a 12 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 24,00 %, psychologický přístup využívá 18 respondentů praxí 11 a více let tj. 19,57 % a 4 respondenti s praxí do 10 let vč. 79

80 tj. 8,00 %, volně prodejné léky volí 9 respondentů s praxí 11 a více let tj. 9,78 % a 8 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 16,00 % a alternativní techniky volí 2 respondenti s praxí 11 a více let tj. 2,17 % a 1 respondent s praxí do 10 let včetně tj. 2,00 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 11,44 vyšší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a používáním různých technik při zvládání bolesti. Závěr: Hypotéza 3 byla testována v pěti souborech, v případě - znalostí hodnocení bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí hodnocení bolesti potvrdila se H 0 - znalostí škál k hodnocení bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí škál k hodnocení bolesti potvrdila se H 0 - znalostí přidružených projevů bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí přidružených projevů bolesti potvrdila se H 0 - znalosti časového hodnocení bolesti byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a znalostí časového hodnocení bolesti potvrdila se H A - používání různých technik při zvládání bolesti byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a používáním různých technik při zvládání bolesti potvrdila se H A. Při vyhodnocení hypotézy 3 zamítáme H A a přijímáme H Testování hypotézy 4 4 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a používáním metod hodnotících bolesti klientů. 4 H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a používáním metod hodnotících bolesti klientů. Verifikaci hypotézy 4 jsme prováděli na základě položek č. 2, 11, 12, 13, 14 a 15, zaměřených na vzdělání respondentů a znalost hodnocení bolesti, používání hodnotících škál bolesti, specifikací všech projevů bolesti, časovým sledováním 80

81 a využíváním technik ke zvládání bolesti. Testování je rozděleno do pěti souborů se zaměřením na jednotlivé položky hypotézy. Co vše zjišťujete o bolesti Tabulka 38 - Hodnocení bolesti versus vzdělání Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota Charakter 11 11, , ,98 0,00 Lokalizaci 14 15, , ,29 0,00 Intenzitu 13 14, , ,46 0,02 Časový průběh 5 5, , ,61 0,49 Denní dobu 11 11, , ,57 0,03 Vyvolávající faktory 13 14, , ,22 0,17 Utišující faktory 12 13, , ,81 0,01 Účinek analgetik 13 14, , ,64 0,05 Jiné 0 0,00 1 0,67 1 0,41 0,67 Celkový součet ,44 Střední hodnota 10,22 11,11 16,67 11,11 26,89 11,11 0,16 Směrodatná odchylka 4,66 5,06 6,80 4,53 11,42 4,72 0,25 Počet dat (k) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 Testové kritérium 15,51 Tabulka 38 znázorňuje znalosti hodnocení bolesti v závislosti na vzdělání respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 242 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 92 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 150 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Při hodnocení bolesti lokalizaci hodnotí 23 respondentů SZŠ tj. 15,33 % a 14 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 15,22 %, intenzitu bolesti hodnotí 22 respondentů SZŠ tj. 14,67 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 14,13 %, účinek analgetik sleduje 20 respondentů SZŠ tj. 13,33 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 14,13 %, vyvolávají faktory bolesti sleduje 19 respondentů SZŠ tj. 12,67 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 14,13 %, utišující faktory bolesti sleduje 19 respondentů SZŠ tj. 12,67 % a 12 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 13,04 %, charakter bolesti sleduje 18 respondentů SZŠ tj. 12,00 % a 11 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 11,96 %, denní dobu sleduje 17 respondentů 81

82 SZŠ tj. 11,33 % a 11 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 11,96 %, časový průběh sleduje 11 respondentů SZŠ tj. 7,33 % a 5 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 5,43 %, jeden respondent SZŠ tj. 0,67 % uvedl v položce jiné, že sleduje práh bolesti a psychický stav. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 1,44 nižší než stanovené testové kritérium t = 15,51, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí hodnocení bolesti. Tabulka 39 - Použití hodnotících škál versus vzdělání Jaké hodnotící SZŠ Vyšší než SZŠ Celkový součet Kritická škály používáte počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Verbální - slovně 22 popisné 35, , ,46 0,20 Vizuálně analogové , , ,79 0,07 úsečkové Škály zobrazující 14 22, , ,79 4,22 obličeje Numerické škály 13 20, , ,88 0,28 Žádné 1 1,61 1 2,94 2 2,08 0,60 Celkový součet ,37 Střední hodnota 12,40 20,00 6,80 20,00 19,20 20,00 1,07 Směrodatná odchylka 7,50 12,10 4,38 12,89 11,71 12,20 1,77 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 39 znázorňuje používání škál k hodnocení bolesti v závislosti na vzdělání respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 96 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 34 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 62 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Verbální slovně popisné škály používá 22 respondentů SZŠ tj. 35,48 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 38,24 %, škály zobrazující obličeje využívá 14 respondentů SZŠ tj. 22,58 % a 5 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 14,71 %, číselné numerické škály používá 13 respondentů SZŠ tj. 20,97 82

83 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 23,53 %, vizuální analogové (úsečkové) škály bolesti používá 12 respondentů SZŠ tj. 19,35 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 20,59 % a jeden respondent SZŠ tj. 1,61 % a jeden respondent s vyšším než SZŠ tj. 2,94 % uvedli, že nepoužívají žádné škály při hodnocení bolesti. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 5,37 nižší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí škál k hodnocení bolesti. Co posuzujete u hodnocení bolesti Neverbální projevy Paralingvistické projevy Tabulka 40 - Hodnocení projevů bolesti versus vzdělání SZŠ Vyšší než SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 21 20, , ,74 0, , , ,63 0,00 Změnu FF 20 19, , ,12 0,16 Přidružené syndromy 19 18, , ,77 1,28 Viditelné omezení funkce 22 21, , ,74 0,12 Celkový součet ,34 Střední hodnota 20,80 20,00 11,40 20,00 32,20 20,00 0,47 Směrodatná odchylka 1,30 1,25 2,41 4,23 3,56 2,21 0,54 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 40 znázorňuje, co vše respondenti u bolesti hodnotí v závislosti na vzdělání respondentů. U položky hodnocení bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 161 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 57 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 104 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Viditelné omezení tělesné funkce sleduje 22 respondentů SZŠ tj. 21,15 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 22,81 %, paralingvistické projevy sleduje 22 respondentů SZŠ tj. 21,15 % a 12 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 21,05 %, neverbální projevy sleduje 21 respondentů SZŠ tj. 20,19 % a 14 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 24,56 %, 83

84 změnu ve fyziologických funkcí sleduje 20 respondentů SZŠ tj. 19,23 % a 10 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 17,54 % a přidružené syndromy sleduje 19 respondentů SZŠ tj. 18,27 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 14,04 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 2,34 nižší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a znalostí hodnocení přidružených projevů bolesti. Tabulka 41 - Časové hodnocení bolesti versus délka praxe Jak často Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet Kritická hodnotíte bolest počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Pravidelně - á 30 min 0 0,00 2 8,70 2 5,41 8,70 Pravidelně - á 2 hod 3 21, , ,92 0,94 Pravidelně - á 1 hod 0 0,00 1 4,35 1 2,70 4,35 Nepravidelně 11 78, , ,86 8,60 Jiné 0 0, ,04 3 8,11 13,04 Celkový součet ,63 Střední hodnota 2,80 20,00 4,60 20,00 7,40 20,00 7,13 Směrodatná odchylka 4,76 34,03 4,83 20,99 9,56 25,82 4,63 Počet dat (k) 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 Testové kritérium 9,49 Tabulka 41 znázorňuje časové bolesti hodnocení bolesti v závislosti na vzdělání respondentů. Nepravidelně bolest hodnotí 13 respondentů SZŠ tj. 56,52 % a 11 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 78,57 %, pravidelně každé 2 hodiny hodnotí bolest 4 respondentů SZŠ tj. 17,39 % a 3 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 21,43 %, pravidelně každých 30 minut hodnotí bolest 2 respondenti SZŠ tj. 8,70 %, pravidelně každou 1 hodinu hodnotí bolest 1 respondent SZŠ tj. 4,35 %, a pod položkou jiné 3 respondenti SZŠ tj. 13,04 % uvedli hodnocení bolesti každých 30 minut, po analgetické intervenci až do odeznění potíží, poté pokračují ve sledování po 2 hodinách. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 35,63 vyšší než stanovené testové kritérium t = 9,49, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch 84

85 H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a časovým hodnocení bolesti. Tabulka 42 - Techniky zvládání bolesti versus délka praxe Techniky Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet Kritická zvládání bolesti počet procenta počet procenta počet procenta hodnota Farmaka dle ordinace lékaře 13 24, , ,35 0,07 Volně prodejná farmaka 6 11, , ,97 0,09 Alternativní techniky 0 0,00 3 3, ,24 3,37 Psychologický přístup 8 15, ,73 3 2,11 0,03 Aplikace tepla/chladu 14 26, , ,49 1,20 Rehabilitačněfyzioterapeutické 12 22, , ,83 0,08 techniky Celkový součet ,83 Střední hodnota 8,83 16,67 14,83 16,67 23,67 16,67 0,81 Směrodatná odchylka 5,31 10,01 7,17 8,05 12,39 8,72 1,34 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 42 znázorňuje využívané techniky při zvládání bolesti v závislosti na vzdělání respondentů. U položky využívaných technik zvládání bolesti měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 142 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 53 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 89 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Farmaka dle ordinace lékaře jako hlavní techniku při zvládání bolesti využívá 23 respondentů SZŠ tj. 25,84 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 24,53 %, aplikaci tepla/chladu využívá 19 respondentů SZŠ tj. 21,35 % a 14 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 26,42 %, rehabilitačně-fyzioterapeutické postupy využívá 19 respondentů SZŠ tj. 21,35 % a 12 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 22,64 %, psychologický přístup využívá 14 respondentů SZŠ tj. 15,73 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 15,09 %, volně prodejné léky volí 11 respondentů SZŠ 85

86 tj. 12,36 % a 6 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 11,32 % a alternativní techniky volí 3 respondenti SZŠ tj. 3,37 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 4,83 nižší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a používáním různých technik při zvládání bolesti. Závěr: Hypotéza 4 byla testována v pěti souborech, v případě - znalostí hodnocení bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí hodnocení bolesti potvrdila se H 0 - znalostí škál k hodnocení bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí škál k hodnocení bolesti potvrdila se H 0 - znalostí přidružených projevů bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí přidružených projevů bolesti potvrdila se H 0 - znalosti časového hodnocení bolesti byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a znalostí časového hodnocení bolesti potvrdila se H A - používání různých technik při zvládání bolesti nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a používáním různých technik při zvládání bolesti potvrdila se H 0. Při vyhodnocení hypotézy 4 zamítáme H A a přijímáme H Testování hypotézy 5 5 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. 5 H A Existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. Verifikaci hypotézy 5 jsme prováděli na základě položek č. 4, 19, 20, 21 a 22, zaměřených na délku praxe respondentů a vedení ošetřovatelské dokumentace, způsoby formulace ošetřovatelských diagnóz, ošetřovatelských intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Testování je rozděleno do čtyř souborů se zaměřením na jednotlivé položky hypotézy. 86

87 K záznamu bolesti do dokumentace používáte Tabulka 43 - Záznamy bolesti do dokumentace versus délka praxe 11 a více let Méně jak 10 let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota Běžný větný záznam 11 16, , ,39 0,46 Ošetřovatelské diagnózy 18 26, , ,96 0,05 Ošetřovatelské intervence 18 26, , ,48 2,80 Očekávané výsledky ošetřovatelské péče 13 19, , ,39 1,20 Záznam efektu analgetické terapie 7 10, , ,04 2,66 Dotazníky bolesti 1 1,47 1 2,13 2 1,74 0,20 Celkový součet ,37 Střední hodnota 11,33 16,67 7,83 16,67 19,17 16,67 1,23 Směrodatná odchylka 6,59 9,70 3,92 8,34 10,15 8,82 1,23 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 43 znázorňuje používané záznamy o bolesti do dokumentace v závislosti na délce praxe respondentů. U položky používané záznamy o bolesti do dokumentace měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 115 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 47 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 68 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Ošetřovatelské diagnózy zapisuje do dokumentace 18 respondentů s praxí 11 a více let tj. 26,47 % a 13 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 27,66 %, ošetřovatelské intervence zapisuje do dokumentace 18 respondentů s praxí 11 a více let tj. 26,47 % a 9 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 19,15 %, očekávané výsledky ošetřovatelské péče používá 13 respondentů s praxí 11 a více let tj. 19,12 % a 7 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 14,89 %, běžný záznam do dokumentace používá 11 respondentů praxí 11 a více let tj. 16,18 % a 9 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 19,15 %, záznam efektu analgetické terapie používá 7 respondentů s praxí 11 a více let tj. 10,29 % a 8 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 17,02 % a dotazníky bolesti používá 1 respondent s praxí 11 a více let tj. 1,47 % a 1 respondent s praxí do 10 let včetně tj. 2,13 %. 87

88 Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 7,37 nižší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a vedením dokumentace o bolesti. Tabulka 44 - Formulace ošetřovatelských diagnóz versus délka praxe Formulace ošetřovatelských diagnóz Neformulujeme oš. diagnózy Shodně s taxonomií NANDA - International Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou zkušenější kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 0 0,00 1 2,27 1 1,41 2, , , ,68 1, , , ,13 3, , , ,58 5, ,81 4 9, ,27 3,60 2 7, , ,72 14,47 0 0,00 3 6,82 3 4,23 6,82 Celkový součet ,31 Střední hodnota 3,86 14,29 6,29 14,29 10,14 14,29 5,33 Směrodatná odchylka 3,67 13,60 4,15 9,44 7,03 9,91 4,49 Počet dat (k) 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 Testové kritérium 12,59 Tabulka 44 znázorňuje používané formulace ošetřovatelských diagnóz v závislosti na délce praxe respondentů. U položky formulace ošetřovatelských diagnóz měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 71 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 27 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 44 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Při formulaci ošetřovatelských diagnóz se řídí vlastními znalostmi 12 respondentů s praxí 11 a více let tj. 27,27 % a 2 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 7,41 %, 88

89 formulace oš. diagnóz podle stanovení vedení pracoviště uvádí 11 respondentů s praxí 11 a více let tj. 25,00 % a 10 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 37,04 %, oš. diagnózy dle zvyklostí oddělení formuluje 8 respondentů s praxí 11 a více let tj. 18,18 % a 7 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 25,93 %, formulaci shodnou s taxonomií NANDA International uvádí 5 respondentů praxí 11 a více let tj. 11,36 % a 4 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 14,81 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 4 respondenti s praxí 11 a více let tj. 9,09 % a 4 respondenti s praxí do 10 let včetně tj. 14,81 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 3 respondenti s praxí 11 a více let tj. 6,82 % a 1 respondent s praxí 11 a více let tj. 2,27 % uvádí, že oš. diagnózy neformuluje. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 37,31 vyšší než stanovené testové kritérium t = 12,59, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulací ošetřovatelských diagnóz. Tabulka 45 - Formulace ošetřovatelských intervencí versus délka praxe Formulace ošetřovatelských intervencí Shodně s klasifikací NIC Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou starší kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 2 7,14 3 6,67 5 6,85 0, , , ,66 0, , , ,14 0, , , ,33 0, , , ,29 0,37 0 0,00 2 4,44 2 2,74 4,44 Celkový součet ,14 Střední hodnota 4,67 16,67 7,50 16,67 12,17 16,67 1,02 Směrodatná odchylka 3,33 11,88 4,72 10,49 7,99 10,94 1,71 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 89

90 Tabulka 45 znázorňuje používané formulace ošetřovatelských intervencí v závislosti na délce praxe respondentů. U položky formulace ošetřovatelských intervencí měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 28 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 45 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Formulace oš. intervencí podle stanovení vedení pracoviště uvádí 13 respondentů s praxí 11 a více let tj. 28,89 % a 9 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 32,14 %, při formulaci ošetřovatelských intervencí se řídí vlastními znalostmi 11 respondentů s praxí 11 a více let tj. 24,44 % a 6 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 21,43 %, oš. intervence dle zvyklostí oddělení formuluje 11 respondentů s praxí 11 a více let tj. 24,44 % a 7 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 25,00 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 5 respondentů s praxí 11 a více let tj. 11,11 % a 4 respondenti s praxí do 10 let včetně tj. 14,29 %, formulaci shodnou s taxonomií NIC uvádí 3 respondenti praxí 11 a více let tj. 6,67 % a 2 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 7,14 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 2 respondenti s praxí 11 a více let tj. 4,44 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 6,14 nižší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulací ošetřovatelských intervencí. 90

91 Tabulka 46 - Formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče versus délka praxe Formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče Shodně s klasifikací NOC Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou starší kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Méně jak 10 let 11 a více let Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 2 7,14 3 6,67 5 6,85 0, , , ,03 4, , , ,14 0, , , ,33 0, , , ,92 5,75 0 0,00 2 4,44 2 2,74 4,44 Celkový součet ,93 Střední hodnota 4,67 16,67 7,50 16,67 12,17 16,67 2,65 Směrodatná odchylka 3,67 13,11 4,76 10,59 8,04 11,01 2,49 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 46 znázorňuje způsoby formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče v závislosti na délce praxe respondentů. U položky formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, skupina respondentů s praxí kratší než 10 let vč. měla celkem 28 odpovědí a skupina respondentů s praxí nad 11 let vč. měla celkem 45 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Formulace očekávaných výsledků oš. péče podle stanovení vedení pracoviště uvádí 13 respondentů s praxí 11 a více let tj. 28,89 % a 9 respondentů s praxí do 10 let včetně tj. 32,14 %, vlastními znalostmi se řídí 12 respondentů s praxí 11 a více let tj % a 4 respondenti s praxí do 10 let vč. tj. 14,29 %, očekávané výsledky ošetřovatelské péče dle zvyklostí oddělení formuluje 10 respondentů s praxí 11 a více let tj. 22,22 % a 9 respondentů s praxí do 10 let vč. tj. 32,14 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 5 respondentů s praxí 11 a více let tj. 11,11 % a 4 respondenti s praxí do 10 let včetně tj. 14,29 %, formulaci shodnou s taxonomií NOC uvádí 3 respondenti praxí 11 a více let tj. 6,67 % a 2 respondenti 91

92 s praxí do 10 let vč. tj. 7,14 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 2 respondenti s praxí 11 a více let tj. 4,44 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 15,93 vyšší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a formulací očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Závěr: Hypotéza 5 byla testována ve čtyřech souborech, v případě - vedení ošetřovatelské dokumentace nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a vedením ošetřovatelské dokumentace potvrdila se H 0 - formulace ošetřovatelských diagnóz byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a formulací ošetřovatelských diagnóz potvrdila se H A - formulace ošetřovatelských intervencí nebyla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a formulací ošetřovatelských intervencí potvrdila se H 0 - formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče byla prokázána statistická závislost mezi délkou praxe a formulací očekávaných výsledků ošetřovatelské péče potvrdila se H A. Při vyhodnocení hypotézy 5 zamítáme H A a přijímáme H Testování hypotézy 6 6 H 0 Neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. 6 H A Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulacemi ošetřovatelských diagnóz, intervencemi a očekávanými výsledky. Verifikaci hypotézy 6 jsme prováděli na základě položek č. 2, 19, 20, 21 a 22, zaměřených na vzdělání respondentů a vedení ošetřovatelské dokumentace, způsoby formulace ošetřovatelských diagnóz, ošetřovatelských intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Testování je rozděleno do čtyř souborů se zaměřením na jednotlivé položky hypotézy. 92

93 K záznamu bolesti do dokumentace používáte Tabulka 47 - Záznamy bolesti do dokumentace versus vzdělání Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota Běžný větný záznam 7 16, , ,39 0,17 Ošetřovatelské diagnózy 13 30, , ,96 1,10 Ošetřovatelské intervence 11 25, , ,48 0,51 Očekávané výsledky ošetřovatelské péče 7 16, , ,39 0,17 Záznam efektu analgetické terapie 5 11, , ,04 0,37 Dotazníky bolesti 0 0,00 2 2,78 2 1,74 2,78 Celkový součet ,10 Střední hodnota 7,17 16,67 12,00 16,67 19,17 16,67 0,85 Směrodatná odchylka 4,58 10,65 5,62 7,81 10,15 8,82 1,00 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 47 znázorňuje používané záznamy o bolesti do dokumentace v závislosti na vzdělání respondentů. U položky používané záznamy o bolesti do dokumentace měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 115 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 43 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 72 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Ošetřovatelské diagnózy zapisuje do dokumentace 18 respondentů SZŠ tj. 25,00 % a 13 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 30,23 %, ošetřovatelské intervence zapisuje do dokumentace 16 respondentů SZŠ tj. 22,22 % a 11 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,58 %, očekávané výsledky ošetřovatelské péče používá 13 respondentů SZŠ tj. 18,06 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 16,28 %, běžný záznam do dokumentace používá 13 respondentů SZŠ tj. 18,06 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 16,28 %, záznam efektu analgetické terapie používá 10 respondentů SZŠ tj. 13,89 % a 5 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 11,63 % a dotazníky bolesti používají 2 respondenti SZŠ tj. 2,78 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 5,10 nižší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme 93

94 tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe a vedením dokumentace o bolesti. Způsob formulace ošetřovatelských diagnóz Neformulujeme ošetřovatelské diagnózy Shodně s taxonomií NANDA - International Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou zkušenější kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Tabulka 48 - Formulace ošetřovatelských diagnóz versus vzdělání Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 0 0,00 1 2,33 1 1,41 2, , , ,68 0, , , ,13 1, , , ,58 0, , , ,27 0, , , ,72 4,67 1 3,57 2 4,65 3 4,23 0,25 Celkový součet ,27 Střední hodnota 4,00 14,29 6,14 14,29 10,14 14,29 1,32 Směrodatná odchylka 2,94 10,51 4,26 9,91 7,03 9,91 1,68 Počet dat (k) 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 Testové kritérium 12,59 Tabulka 48 znázorňuje používané formulace ošetřovatelských diagnóz v závislosti na vzdělání respondentů. U položky formulace ošetřovatelských diagnóz měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 71 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 28 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 43 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Formulace oš. diagnóz podle stanovení vedení pracoviště uvádí 13 respondentů SZŠ tj. 30,23 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 28,57 %, oš. diagnózy dle zvyklostí oddělení formuluje 10 respondentů SZŠ tj. 23,26 % a 5 respondentů s vyšším než SZŠ 94

95 tj. 17,86 %, vlastními znalostmi se řídí 7 respondentů SZŠ tj. 16,28 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,00 %, formulaci shodnou s taxonomií NANDA International uvádí 5 respondentů SZŠ tj. 11,63 % a 4 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 14,29 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 5 respondentů SZŠ tj. 11,63 % a 3 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 10,71 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 2 respondenti SZŠ tj. 4,65 % a 1 respondent s vyšším než SZŠ tj. 3,57 % a 1 respondent SZŠ tj. 2,33 % uvádí, že oš. diagnózy neformuluje. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 9,27 nižší než stanovené testové kritérium t = 12,59, tudíž nezamítáme hypotézu H 0. Můžeme tedy tvrdit, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulací ošetřovatelských diagnóz. Tabulka 49 - Formulace ošetřovatelských intervencí versus vzdělání Způsob formulace ošetřovatelských intervencí Shodně s klasifikací NIC Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou starší kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 2 7,41 3 6,52 5 6,85 0, , , ,66 0, , , ,14 1, , , ,33 0, , , ,29 5,18 0 0,00 2 4,35 2 2,74 4,35 Celkový součet ,47 Střední hodnota 4,50 16,67 7,67 16,67 12,17 16,67 1,91 Směrodatná odchylka 3,27 12,12 4,97 10,80 7,99 10,94 2,27 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 Tabulka 49 znázorňuje používané formulace ošetřovatelských intervencí v závislosti na vzdělání respondentů. U položky formulace ošetřovatelských intervencí měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 95

96 27 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 46 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Formulace oš. intervencí podle stanovení vedení pracoviště uvádí 15 respondentů SZŠ tj. 32,61 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,93 %, oš. intervence dle zvyklostí oddělení formuluje 11 respondentů SZŠ tj. 23,91 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,93 %, vlastními znalostmi se řídí 9 respondentů SZŠ tj. 19,57 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 29,63 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 6 respondentů SZŠ tj. 13,04 % a 3 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 11,11 %, formulaci shodnou s taxonomií NIC uvádí 3 respondenti SZŠ tj. 6,52 % a 2 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 7,41 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 2 respondenti SZŠ tj. 4,35 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 11,47 vyšší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulací ošetřovatelských intervencí. Tabulka 50 Formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče versus vzdělání Způsob formulace očekávaných výsledků oš. péče Shodně s klasifikací NOC Shodně dle zvyklostí oddělení Stanovena vedením pracoviště Řídím se radou starší kolegyně Řídím se vlastními znalostmi Používám pomůcky Vyšší než SZŠ SZŠ Celkový součet počet procenta počet procenta počet procenta Kritická hodnota 2 7,41 3 6,52 5 6,85 0, , , ,03 0, , , ,14 1, , , ,33 0, , , ,92 8,61 0 0,00 2 4,35 2 2,74 4,35 Celkový součet ,74 Střední hodnota 4,50 16,67 7,67 16,67 12,17 16,67 2,46 Směrodatná odchylka 3,27 12,12 5,09 11,06 8,04 11,01 3,43 Počet dat (k) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 Testové kritérium 11,07 96

97 Tabulka 50 znázorňuje způsoby formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče v závislosti na délce praxe respondentů. U položky formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče měli respondenti možnost uvést více variant odpovědí. Součtem vznikl soubor 73 odpovědí, skupina respondentů se vzděláním vyšším než SZŠ měla celkem 27 odpovědí a skupina respondentů se vzděláním SZŠ měla celkem 46 odpovědí. Každá skupina je brána jako celek 100 % a relativní četnost je počítána z těchto celků. Formulace očekávaných výsledků oš. péče podle stanovení vedení pracoviště uvádí 15 respondentů SZŠ tj. 32,61 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,93 %, očekávané výsledky ošetřovatelské péče dle zvyklostí oddělení formuluje 12 respondentů SZŠ tj. 26,09 % a 7 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 25,93 %, vlastními znalostmi se řídí 8 respondentů SZŠ tj. 17,39 % a 8 respondentů s vyšším než SZŠ tj. 29,63 %, radou zkušenější kolegyně se řídí 6 respondentů SZŠ tj. 13,04 % a 3 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 11,11 %, formulaci shodnou s taxonomií NOC uvádí 3 respondenti SZŠ tj. 6,52 % a 2 respondenti s vyšším než SZŠ tj. 7,41 %, pomůcku při formulaci oš. diagnóz využívají 2 respondenti SZŠ tj. 4,35 %. Při statistickém zpracování je výsledná kritická hodnota 14,74 vyšší než stanovené testové kritérium t = 11,07, tudíž zamítáme hypotézu H 0 ve prospěch H A. Můžeme tedy tvrdit, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním a formulací očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Závěr: Hypotéza 6 byla testována ve čtyřech souborech, v případě - vedení ošetřovatelské dokumentace nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a vedením ošetřovatelské dokumentace potvrdila se H 0 - formulace ošetřovatelských diagnóz nebyla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a formulací ošetřovatelských diagnóz potvrdila se H 0 - formulace ošetřovatelských intervencí byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a formulací ošetřovatelských intervencí potvrdila se H A - formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče byla prokázána statistická závislost mezi vzděláním a formulací očekávaných výsledků ošetřovatelské péče potvrdila se H A. Při vyhodnocení hypotézy 6 zamítáme H A a přijímáme H 0. 97

98 4.5 Ohnisková skupinová práce Pro splnění cíle č. 4 byl sestaven tým pracovníků DpS Nopova s vyšším než středoškolským vzděláním pro implementaci ošetřovatelských intervencí podle klasifikačních systémů NIC a pro implementaci očekávaných výsledků ošetřovatelské péče podle taxonomie NOC se zaměřením na diagnózu chronické bolest. Prvním krokem bylo zajištění překladu ošetřovatelských intervencí podle taxonomie NIC a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče podle taxonomie NOC z originálu double blind technikou 111. Dalším krokem bylo postupné zhodnocení a přizpůsobení jednotlivých položek obsažených v taxonomii NIC i NOC pro chronickou bolest pro potřeby DpS Nopova. Stručný popis práce ohniskové skupiny: V taxonomii NOC byly provedeny následující úpravy -taxonomie NOC 2102 Bolest: Stupeň bolesti celkové hodnocení. Položka délka záchvatu bolesti byla přejmenována na záchvat bolesti. Položka třes byla přejmenovat na třes, tremor. Položky mrkání a slzení byly vynechány. V klasifikaci NOC 2102 Bolest: Stupeň bolesti odchylka od normálu došlo k přejmenování položek stupeň dýchání na stupeň (hloubka, frekvence) dýchání, přejmenována stupeň (frekvence) periferního tepu a vynechána položka stupeň apikálního srdce a položka pocení vynechána. V klasifikaci NOC 2101 Bolest: Rušivé efekty celkové hodnocení byly vynechány položky: narušení výkonu role, položky absentismus v práci, absentismus ve škole, obtížnost udržení si zaměstnání. Položka narušení péče o sebe spojena s položkou porucha denní rutiny. V klasifikaci NOC 2101 Bolest: Rušivé efekty oslabení došlo k vynechání položek: aktivity hraní, produktivita v práci, produktivita ve škole, smysl pro kontrolu. V klasifikaci NOC 1605 Bolest: Kontrola bolesti byly vynechány položky používá deník k monitorování symptomů během času, ohlásí nekontrolované symptomy zdravotnickému personálu a používá dostupné zdroje. V Klasifikaci NOC 1306 Bolest: Nepříznivá psychologická odezva byly vynechány 111 double blind dvojitě zaslepená 98

99 položky nerozhodnost, váhavost, strach z opuštění, strach z procedur a přístrojů, trápení z rušivých efektů bolesti, sebevražedné myšlenky, položka úzkost, starost o toleranci bolesti. Položky bezmocnost a položka beznaděj byly spojeny. V taxonomii NIC byly vynechány intervence: Zvážit kulturní vliv na reakci na bolest. Povzbuzovat pacienta ke sledování vlastní bolesti a případně vhodně zasáhnout. Ověřit pacientovo současné užívání farmakologických metod úlevy od bolesti. Povzbuzovat pacienta k užívání adekvátních léčiv na bolest. Povzbuzovat pacienta ke sledování vlastní bolesti a případně vhodně zasáhnout. Implementovat, pokud je to vhodné, užívání kontrolované pacientem analgetika. Podporovat vhodně pacienta k diskusi o jeho pocitu bolesti. Upraveny a přeformulovány pro potřeby DsP Nopova byly následující intervence: Prozkoumat s pacientem faktory, které zlepšuji nebo zhoršuji bolest. Zhodnotit minulé zkušenosti s bolesti, tak aby vhodně obsahovaly osobní nebo rodinnou anamnézu chronické bolesti nebo z toho plynoucí omezení/poškození. Zhodnotit, spolu s pacientem a ošetřujícím týmem, účinnost úrovně kontroly bolesti v minulosti, která byla použita. Naučit pacienta principy léčby bolesti. Zvážit druh a zdroj bolesti, když jsou vybírány strategie úlevy od bolesti. Aplikovat léčbu před aktivitou, aby se zvýšil podíl, ale odhadnout hazard podávání sedativ. Zajistit preventivní léčbu analgetiky a/nebo nefarmakol. metodami před bolestivými procedurami. Zhodnotit efektivnost metod kontroly bolesti užívaných během kontinuálního hodnoceni pocitu bolesti. Stanovit a modifikovat metody kontroly bolesti na základě pacientovy reakce. Upozornit lékaře pokud je měřeni neúspěšné nebo pokud aktuální stížnost je podstatnou změnou v pacientově minulém pocitu bolesti. Informovat ostatní zdravotnický personál/rodinné příslušníky o nefarmakologických strategiích, které jsou užívány pacientem, aby se stimuloval preventivní přístup k managementu bolesti. Používat multidisciplinární přístup k managementu bolesti, pokud je to vhodné. Zvážit vhodné doporučení pro pacienta a rodinu k podpoře skupin a dalších zdrojů. 99

100 Zahrnout, rodinu do fyzioterapeutických postupů úlevy od bolesti. Původní překlady intervencí podle taxonomie NIC i očekávaných výsledků ošetřovatelské péče podle taxonomie NOC jsou součástí přílohové části příloha 11 a příloha 12. Průběh úprav jednotlivých položek je uveden v příloze 13 a 14. Výsledné formuláře intervencí NIC a hodnocení NOC pro chronickou bolest jsou uvedeny v příloze 15 a 16. Práce ohniskové skupiny probíhala v prostorách domova pro seniory Nopova v období od srpna 2010 do listopadu V lednu 2011 byla svolána mimořádná schůzka z důvodů problému při vedení ošetřovatelské dokumentace. Zápisy z jednotlivých schůzek jsou součástí přílohové části příloha 10. Výsledkem ohniskové skupinové práce byly přehodnocené a nastavené ošetřovatelské intervence a očekávané výsledky ošetřovatelské péče podle taxonomii NIC a NOC pro hodnocení chronické bolesti v DpS Nopova. Implementace probíhá od listopadu 2010 a zatím je ještě brzy hodnotit její výsledky. 100

101 Diskuse Průzkumné šetření bylo zaměřeno na problematiku chronické bolesti u seniorů, znalost sester z oblasti ošetřovatelských klasifikačních systémů a zmapování současného vedení ošetřovatelské dokumentace u seniorů s chronickou bolestí. Při hledání dostupných publikovaných zdrojů nebyla nalezena žádná práce, která by zkoumala problematiku chronické bolesti u seniorů s vedením ošetřovatelské dokumentace. Byly zadány rešerše v knihovně Fakultní nemocnice Brno, v knihovně Masarykovy Univerzity a v Moravské zemské knihovně. Klíčová slova obsahovala položky: NANDA International, NIC, NOC (ošetřovatelské klasifikační systémy), chronická bolest. V rešerších nebyla nalezena žádná práce, která by se zabývala problematikou chronické bolesti u seniorů v souvislosti s používáním ošetřovatelských klasifikačních systémů NANDA International, NIC a NOC. Další hledání proběhlo v internetových knihovnických databázích: EBSCO, CIHAHL, NURSING REFENCE CENTER, Medscape, MEDLINE, ani v těchto databázích nebyla nalezena podobná témata ke srovnání s naším průzkumem. Z těchto důvodů, budeme jednotlivé položky našeho průzkumného šetření posuzovat izolovaně v souvislosti s podobnými pracemi, zaměřenými na hodnocení chronické bolesti u seniorů, na využívání ošetřovatelských klasifikačních systémů v praxi a způsoby formulací ošetřovatelských diagnóz, ošetřovatelských intervencí a výsledků ošetřovatelské péče. Průzkumného šetření se zúčastnilo 37 sester z DpS Nopova ve věku od 19 do 64 let a průměrný věk respondentů byl 40,5 let. Středoškolské vzdělání uvedlo 60,53 % respondentů a v přímé péči u lůžka pracovalo 67,57 % respondentů. Délka praxe respondentů se pohybovala od 6 měsíců do 45 let a průměr činil 18,5 let. Další průzkumné otázky byly zaměřené na názory respondentů týkající se chronické bolesti. Námi oslovení respondenti v 91,89 % uvedli, že jejich klienti senioři trpí více chronickou bolestí než akutní a 64,86 % respondentů uvedlo, že ženy více udávají chronické bolesti. S tímto názorem se shoduje italská studie autorů Zanocchiho a kol., který uvádí, že 82,9 % institucionalizovaných seniorů trpí bolestí. 112 Petříková 112 ZANOCCHI, M., et al. Chronic pain in sample of nursing home residence: prevalence, characteristics, influence on duality of life, In: Arch Gerontol Geriatr, s

102 ve své práci oslovila seniory s dotazem, jakým typem bolesti nejčastěji trpí 68,57 % respondentů uvedlo chronickou bolest. 113 Barragán-Berlanga publikoval studii prokazující, že více žen (48,3 %) než mužů (33,6 %) ve věku nad 50 let trpí chronickými bolestmi. 114 Kernová ve své práci dochází ke statisticky potvrzenému závěru, že muži trpí chronickou bolestí méně než ženy. 115 Na otázku nejčastější lokalizace bolesti uvedlo 46,38 % respondentů bolesti pohybového kloubního aparátu. Ke stejnému závěru dospěla také Majkovičová, která srovnává nejčastější příčinu chronické bolesti u klientů pečovatelské služby v ČR a Kanadě, jako nejčastější chronickou bolest u pohybových onemocnění uvádí 30,95 % českých klientů a kanadští klienti uváděli jako nejčastější chronickou bolest v souvislosti s nádorovým onemocněním (41,46 %). 116 Petříková uvádí v průzkumném šetření u 38,03 % klientů chronickou bolest pohybového a kloubního aparátu dolních končetin. Další dotazníkové položky byly již zaměřeny ke splnění prvního cíle - zjistit povědomí sester o klasifikačních systémech NANDA International, NIC a NOC. S pojmem NANDA International se setkalo a správný význam uvedené zkratky znalo 37,84 % respondentů - naopak 32,43 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Pokorná a Krethová ve své studii uvádí, že 50 % dotázaných sester neznalo pojem NANDA. 117 Zde se nabízí otázka, proč jsou výsledky odlišné? Zda sestry v DpS Nopova věnují více pozornosti různým zdrojům informací, zda mají přístup na internet. Rozdílnost také může být dána jinou věkovou strukturou nebo úrovní vzdělání a délkou praxe, tyto informace uvedený zdroj neuvádí a tudíž je nemůžeme posoudit. S pojmem NIC se setkalo a správný význam znalo pouze 18,92 % respondentů a 54,05 % respondentů se s pojmem NIC nikdy nesetkalo z našeho šetření. S pojmem NOC se setkalo a správný význam znalo pouze 13,51 % respondentů a 54,05 % respondentů se s pojmem NOC nikdy nesetkalo. Ve studii autorek Pokorné 113 PEKAŘÍKOVÁ, V., Diplomová práce, Bolest u seniorů, s BARRAGÁN-BERLANGA, C., et al., Pain in the elderly: prevalence and associated factor, In: Salud Publica Mex, s KERNOVÁ, A., Diplomová práce, Prevalence bolesti a spokojenost s léčbou mezi klienty domova pro seniory, s MAJKOVIČOVÁ, P., Bakalářská práce, Chronická bolest v agenturách domácí péče v České republice a Kanadě, s. 56, POKORNÁ, A., KRETHOVÁ, D., Možnosti využití NIC, NOC v hodnocení bolesti na hematoonkologickém oddělení, In: Ošetřovatelská diagnostika praxe založená na důkazech II., s

103 a Krethové 98 % sester neznalo pojmy NIC a NOC. I zde si můžeme položit obdobnou otázku jako v případě znalosti pojmu NANDA International. K prvnímu cíli jsme stanovily dvě hypotézy, v první hypotéze testujeme znalosti pojmů NANDA International, NIC a NOC vzhledem k délce praxe a v druhé testuje stejné znalosti vůči výši vzdělání. Délka praxe je významná u znalostí pojmu NANDA International, znalostí pojmu NOC. Výše vzdělání je významná u znalostí pojmu NANDA International, znalostí pojmu NIC, znalostí pojmu NOC. Ke splnění druhého cíle byly v dotazníku obsaženy položky zjišťující znalosti v oblasti hodnocení bolesti, používání hodnotících škál, hodnocení přidružených projevů, časového sledování a technik zvládání bolesti. Jako nejčastěji používané škály pro hodnocení bolesti uvádí v 36,46 % verbálně popisné škály a v 21,88 % číselné-numerické škály, v 19,79 % VAS úsečkové a obličejovou škálu uvádí 19,79 % respondentů, žádný respondent neuvedl používání Map bolesti, na rozdíl od respondentů autorky Majkovičové, v jejím průzkumném šetření 23,81 % českých respondentů a 53,66 % kanadských respondentů uvádí používání Map bolesti. Háková ve své práci uvádí, že 45 % respondentů sester pracujících v DpS používá číselnou numerickou škálu pro hodnocení, 25 % respondentů uvádí obličejovou škálu a 30 % respondentů uvádí VAS. 118 Při hodnocení přidružených projevů bolesti 21,74 % respondentů sleduje neverbální projevy, 21,74 % respondentů sleduje omezené funkce a vyhledávání úlevové polohy, 21,12 % sleduje paralingvistické projevy. Majkovičová došla k podobnému zjištění 14,29 % českých a 24,39 % kanadských respondentů uvedlo sledování neverbálních projevů a 19,05 % českých a 17,07 % kanadských respondentů sleduje paralingvistické projevy u klientů. Při časovém hodnocení bolesti uvádí 64,86 % respondentů, že bolest hodnotí nepravidelně. V tomto výsledku se výrazně rozcházíme se zjištěním autorky Kernové, která uvádí, že 51,9 % respondentů pravidelně sleduje a zapisuje do dokumentace. V dodatečném komentáři, ale uvádí, že nenašla v dokumentaci žádné zápisy týkající se hodnocení klientů a výsledek průzkumu plánovala dále zkoumat. U technik zvládání bolesti 21,83 % respondentů uvedlo využívání rehabilitačněfyzioterapeutických technik, 15,49 % respondentů uvádí psychologický přístup a 2,11 % respondentů využívají alternativní terapie. Výsledky průzkumu Majkovičové 118 HÁKOVÁ, E., Bakalářská práce, Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí, s.?, graf

104 uvádí, že 41,8 % respondentů používá fyzikální terapii, 30,6 % alternativní terapii, 6 % kognitivně-behaviorální terapii a 6 % psychoterapii. Naše průzkumy se výrazně liší v položce alternativní terapie, bohužel autorka Majkovičková neuvádí, jaké konkrétní formy alternativní terapie respondenti sestry z DpS používají při zvládání bolesti u svých klientů seniorů. K druhému cíli jsme stanovily dvě hypotézy, v první hypotéze testujeme znalosti v oblasti hodnocení bolesti, používání hodnotících škál, hodnocení přidružených projevů, časového sledování a technik zvládání bolesti vzhledem k délce praxe a v druhé testuje stejné znalosti vůči výši vzdělání. Délka praxe je významná u časového sledování bolesti, používání technik zvládání bolesti. Výše vzdělání je významná u časového sledování bolesti. Ke splnění třetího cíle byly v dotazníku obsaženy položky zjišťující, jak vedou respondenti dokumentaci o bolesti, jak formulují oš. diagnózy, intervence a očekávané výsledky oš. péče. Z našeho průzkumu vyplývá, že 26,96 % respondentů vede záznamy o bolesti formou ošetřovatelských diagnóz, 23,48 % zaznamenává také oš. intervence, 17,39 % zaznamenává očekávané výsledky oš. péče do dokumentace pacienta a 17,39 % vede dokumentaci formou běžného větného záznamu. Háková dochází k závěru, že 93,70 % respondentů z DpS zaznamenává bolest do dokumentace, ale nespecifikuje, jakou konkrétní formou. V našem průzkumu formuluje oš. diagnóz dle zvyklostí oddělení 21,68 % respondentů, formulaci shodnou s taxonomií NANDA II uvádí 12,68 % respondentů. Autorky Pospíšilová, Kyasová, Juřeníková 119 ve svém průzkumu dochází k podobným zjištěním 34,34 % respondentů formuluje oš. dg. dle zvyklostí oddělení 11,62 % a formuluje oš. dg. shodně s taxonomií NANDA International. Položka, ve které se výsledky našich průzkumů rozcházejí, se týká formulace oš. diagnóz. Podle nařízení vedení formuluje intervence 29,58 % respondentů a respondenti z průzkumu autorek Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové uvádí tuto položku v 12,63 %. Petruželová ve své práci zkoumala, jak formulují sestry a studenti oš. diagnózy a došla k závěru, že 45,88 % respondentů formuluje oš. dg. shodně s taxonomií NANDA II a současně v druhé části svého šetření uvádí, že 66,67 % respondentů z řad sester využívá formulace dle NANDA II. 119 POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M., JUŘENÍKOVÁ, P., Způsoby formulace ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče s ohledem na vzdělání všeobecných sester, In: Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče, s

105 Formulace ošetřovatelských intervencí dle zvyklostí oddělení uvádí 24,66 % respondentů a formulaci oš. intervencí shodnou s klasifikací NIC uvádí 6,85 % respondentů (našeho průzkumu). Podobné výsledky jsou prezentovány Pospíšilovou, Kyasovou a Juřeníkovou 35,64 % formuluje dle zvyklostí oddělení a 4,95 % respondentů formuluje shodně s taxonomií NIC. Položky, ve kterých se rozcházíme, jsou formulace stanovena vedením pracoviště: 30,14 % respondentů našich respondentů a 14,36 % respondentů průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové. Intervence neformuluje 12,38 % respondentů průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové v našem průzkumu tuto variantu neoznačil žádný respondent a formulaci očekávaných výsledků oš. péče dle zvyklostí oddělení uvádí 26,03 % respondentů. Formulaci oš. intervencí shodnou s klasifikací NOC uvádí 6,85 % respondentů (našeho průzkumu). Podobné výsledky jsou prezentovány Pospíšilovou, Kyasovou a Juřeníkovou 31,61 % formuluje dle zvyklostí oddělení a 4,60 % respondentů formuluje shodně s taxonomií NOC. Formulaci stanovenou vedením pracoviště uvádí 30,14 % respondentů našeho průzkumu a 11,49 % respondentů průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové. Intervence neformuluje 27,01 % respondentů průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové v našem průzkumu tuto variantu neoznačil žádný respondent. K třetímu cíli jsme stanovily dvě hypotézy, v první hypotéze testujeme, jak vedou respondenti dokumentaci o bolesti, jak formulují oš. diagnózy, ošetřovatelské intervence a očekávané výsledky oš. péče vzhledem k délce praxe a v druhé testuje stejné znalosti vůči výši vzdělání. Délka praxe je významná u formulace ošetřovatelských diagnóz, formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Výše vzdělání je významná u formulace ošetřovatelských intervencí, formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Statistické testování způsobů formulace oš. diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků oš. péče prováděli i Pospíšilová, Kyasová a Juřeníková, které ve své práci posuzovaly způsoby formulací výše uvedených položek vůči vzdělání respondentů. Vzdělání kategorizovaly na vysokoškolské vzdělání a nižší než vysokoškolské vzdělání. V našem průzkumu jsme kategorizovali podle výše vzdělání na respondenty se středoškolským vzděláním a vzděláním vyšší než SZŠ. 105

106 Při porovnání obou výsledků šetření docházíme k výsledku, že při formulaci ošetřovatelských diagnóz v našem průzkumu neexistuje statisticky významný rozdíl mezi výší vzdělání na rozdíl od průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové kde existuje statisticky významný rozdíl. Při formulaci ošetřovatelských intervencí v našem průzkumu existuje statisticky významný rozdíl mezi výší vzdělání na rozdíl od průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové kde neexistuje statisticky významný rozdíl. Při formulaci očekávaných výsledků ošetřovatelské péče v našem průzkumu existuje statisticky významný rozdíl mezi výší vzdělání na rozdíl od průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové kde neexistuje statisticky významný rozdíl. Zůstává otázkou, zda rozdíly ve výsledcích průzkumů jsou způsobeny odlišným kategorizováním respondentů nebo počtem respondentů nebo pracovištěm respondentů. Respondentů z průzkumu Pospíšilové, Kyasové, Juřeníkové bylo celkem 159 a byli z řad všeobecných sester pracujících na chirurgických, neonatologických, interních odděleních, studentů ošetřovatelství a účastníků 5. Mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. Jako čtvrtý cíl jsme si stanovili: Vytvořit na základě taxonomie NANDA International, NIC a NOC jednotnou pomůcku určenou k diagnostice, plánování a dokumentaci ošetřovatelských intervencí a hodnocení bolesti v DpS Nopova. Pro splnění tohoto cíle jsme sestavili tým pracovníků a v rámci ohniskové skupinové práce jsme nastavili jednotlivá měřítka v taxonomii NOC a postupně jsme upravili a zrevidovali intervence z taxonomie NIC pro potřeby klientů DpS Nopova. Výsledkem ohniskové skupinové práce byly přehodnocené a nastavené ošetřovatelské intervence a očekávané výsledky ošetřovatelské péče podle taxonomii NIC a NOC pro hodnocení chronické bolesti v DpS Nopova - konečná podoba taxonomie NIC a NOC je součástí přílohové části příloha 13,14, 15 a 16. Zápisy ze schůzek jsou uvedeny v příloze 10. V současné době probíhá implementace na všech odděleních DpS Nopova. 106

107 Návrhy zjištěných nedostatků Z průzkumného šetření je vidět, že sestry v DpS Nopova znají svoje klienty a snaží se využívat všechny dostupné prostředky k hodnocení bolesti i při zmírňování chronických bolestí. Malé nedostatky jsme objevili: - v časovém hodnocení bolesti u seniorů zde bychom doporučili zavést pravidelnost v měření bolesti, sjednotit a ošetřit tuto problematiku např.: ve standardu péče o klienta s chronickou bolestí, vypracováním plánu managementu bolesti s využitím hodnotících měřítek taxonomie NOC a intervencí taxonomie NIC, - ve vedení záznamů bolesti do dokumentace zde jsme již začali implementovat klasifikační ošetřovatelské systémy NIC a NOC pro ošetřovatelskou diagnózu chronická bolest, - postupně prohlubovat znalosti a dovednosti sester při využívání již zmíněných klasifikačních systémů - pro zlepšení efektivity práce a zlepšení vedení dokumentace se pokusit nově používanou taxonomii NIC a NOC používat ve formě elektronické pomůcky. Za podpory vedení DpS Nopova a s jejich souhlasem - zpřístupnit informace o ošetřovatelských klasifikačních systémech NANDA International, NIC a NOC - informovat o způsobu a průběhu implementace i pro jiná zdravotnická zařízení nejlépe podobného typu, tzn. další DsP. 107

108 Závěr Bolest je aktuálním tématem pro všechny věkové kategorie a jak prokazují různé studie, chronické bolesti ve velké míře trápí většinu seniorů (82,9 %) 120. Spokojenost a kvalita života seniorů není závislá jen na dobře vedených farmakologických postupech, ale také na dobrém hodnocení bolesti, využívání nefarmakologických a alternativních postupů a v nemalé míře na dobře vedené dokumentaci. Pro dobré hodnocení bolesti u seniorů je potřeba zvolit vhodnou hodnotící škálu s ohledem na zrak seniora, kognitivní funkce a věk. Nefarmakologické a alternativní postupy jsou velmi účinné jak samostatně formou prevence i intervence v průběhu bolesti, tak i jako paralela s farmakologickým postupem. Dobře vedená dokumentace pak celý multidisciplinární tým informuje o všech změnách ve zdravotním stavu klienta, o preferovaných postupech v léčbě a umožňuje poskytování přesné a efektivní ošetřovatelské péče. Sjednocená dokumentace umožňuje posuzovat klientovi potíže, potřeby a celkový zdravotní stav v každém zdravotnickém zařízení, které navštíví stejným měřítkem se stejným výsledkem. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti všeobecných sester pracujících v domově pro seniory Nopova v oblasti ošetřovatelských klasifikačních systémů, zjistit jakou formou vedou ošetřovatelskou dokumentaci. Dále zmapovat znalosti z oblasti hodnocení chronické bolesti u seniorů a jakých technik nebo postupů využívají při úlevě od bolesti. Posledním cílem bylo seznámit sestry s ošetřovatelskými klasifikačními systémy NANDA International, Nursing Intervention Classifications (NIC) a Nursing Outcomes Classifications (NOC) a implementovat tyto systémy pro hodnocení chronické bolesti u seniorů. Za pozitivní zjištění považujeme, že většina sester umí zohlednit všechny parametry potřebné pro kvalitní hodnocení bolesti, že využívá spolupráce s jinými pracovníky, využívá nefarmakologické postupy a techniky ve zvládání bolesti. Za negativní zjištění považujeme nejednotnost v časovém hodnocení bolesti a mírné rozpory ve vedení dokumentace. Také neznalost pojmů NANDA International, NIC a NOC se ukázala negativním zjištěním. 120 ZANOCCHI, M., et al. Chronic pain in sample of nursing home residence: prevalence, characteristics, influence on duality of life, In: Arch Gerontol Geriatr, s

109 Statistickým testováním hypotéz jsme došli k závěru, že znalost pojmu NANDA International je závislá na délce praxe i vzdělání. Znalost pojmu NOC je závislá také na délce praxe a vzdělání, znalost NIC je závislá pouze na výši vzdělání. Časové sledování bolesti je závislé na délce praxe i výši vzdělání a používání technik ke zvládání bolesti je závislé na délce praxe. Formulace ošetřovatelských diagnóz je závislá na délce praxe, formulace ošetřovatelských intervencí je závislá na výši vzdělání a formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče je závislá na délce praxe i výši vzdělání. Všechny tyto nedostatky bychom rádi odstranili pomocí implementace klasifikačních ošetřovatelských systémů NANDA International, NIC a NOC pro hodnocení chronické bolesti u seniorů, které probíhá od listopadu 2010 v domově pro seniory Nopova. Cíle stanovené v úvodu práce byly splněny a věříme, že výsledky budou přínosem pro zkvalitnění ošetřovatelské péče pro seniory trpící chronickou bolestí i v jiných zařízeních poskytující ošetřovatelsko-pečovatelské služby seniorům. Našim dlouhodobým cílem je zmírňovat chronické bolesti seniorů a tím posilovat vlastní integritu každého seniora, zvyšovat kvalitu jeho života, soběstačnost a pomoci v udržování sociálních vazeb s rodinou a svým okolím. 109

110 Anotace Jména a příjmení autora: Bc. Marta Fendrychová Instituce: Studijní program: Studijní obor: Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Specializace ve zdravotnictví Ošetřovatelská péče v gerontologii Název práce: Ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA International, NIC, NOC a jejich využití při hodnocení bolesti sestrou v Domově pro seniory Nopova. Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová Počet stran: 109 Počet příloh: 17 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: NANDA International, NIC, NOC, chronická bolest, hodnocení bolesti, ošetřovatelská dokumentace Diplomová práce je zaměřená na znalosti sester pracujících v domově pro seniory Nopova z oblasti ošetřovatelských klasifikačních systémů NANDA International, NIC a NOC, hodnocení bolesti, vedení ošetřovatelské dokumentace a implementaci ošetřovatelských klasifikačních systémů NIC a NOC pro hodnocení chronické bolesti u seniorů. Statistickým testováním hypotéz jsme ověřily znalosti sester v závislostech na délce praxe a výši vzdělání. Věříme, že výsledky budou přínosem pro zkvalitnění ošetřovatelské péče pro seniory trpící chronickou bolestí i v jiných zařízeních poskytující ošetřovatelsko-pečovatelské služby seniorům. 110

111 Annotation Author s name: Bc. Marta Fendrychová Institution: Masaryk University Faculty of Medicine Nursing Department Degree programme: Field of study: Specializations in Health Science Gerontology Nursing Title of thesis: Nursing Classification Systems NANDA International, NIC, NOC and their use when assessing pain by a nurse in the retirement home Nopova. Supervisor: Mgr. Alena Pospíšilová Number of pages: 109 Number of appendices: 17 Defence year: 2011 Key words: NANDA International, NIC, NOC, chronic pain, assessment of pain, nursing documentation The thesis is focused on the knowledge of nurses working in the retirement home Nopova from the field of study of nursing classification systems NANDA International, NIC and NOC, assessing pain, keeping nursing documentation and implementing nursing classification systems NIC and NOC for assessing seniors chronic pain. By statistic testing of theories we have verified the knowledge of nurses depending on length of their practice and on degree of their education. We believe that the results will also be beneficial to improvements of nursing care for the seniors suffering chronic pain in different institutions providing nursing services for seniors. 111

112 Seznam použité literatury AMBLER, Zdeněk. Neuropatická bolest. In ROKYTA, Richard, KRŠIAK, Miroslav, KOZÁK, Jiří, Bolest: monografie algeziologie. 1. vyd. Praha: Tigis, s. ISBN s BARRAGÁN-BERLANGA, Abel, Jesús, et al., Pain in the elderly: prevalence and associated factor, Salud Publica Mex, [online]. 2007, vol. 49, suppl.4 s , ISSN [ cit ]. Dostupné na WWW: < BULECHEK, M. Gloria, BUTCHER, K. Howard, DOCHTERMAN, McCloskey, Joanne. Nursing Interventions classification (NIC). 5. vyd. St Louis: Mosby, s. ISBN DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. UK Praha: Karolinum, s. ISBN DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Hodnocení bolesti u seniorů. Sestra, ISSN roč. 20. č s FRICOVÁ, Jitka. Akutní a chronická bolest. In ROKYTA, Richard, a kol. Bolest a jak s ní zacházet. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN s. 35. FRICOVÁ, Jitka, ŠIMEK, Jan. Etika a léčba bolesti. In ROKYTA, Richard, KRŠIAK, Miroslav, KOZÁK, Jiří, Bolest: monografie algeziologie. 1. vyd. Praha: Tigis, s. ISBN s. 37 HÁKOVÁ, Eva. Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí, České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Bakalářská práce, 94 s. HERDMAN, T. Heather. NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN HOLMANOVÁ, Eva. Potreby v klasifikačných systémech ošetovateľstva. In TOMAGOVÁ, Martina, BÓRIKOVÁ, Ivana, a kol. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, s. ISBN s HOLMEROVÁ, Iva, a kol. Bolest- podceněný problém v péči o pacienty s demencí. Česká geriatrická revue. ISSN , roč. 7, č. 1 s

113 HOLMEROVÁ, Iva, a kol. MOBID-2 praktická škála bolesti vhodná nejen u lidí s demencí. Česká geriatrická revue. ISSN , roč. 7, č. 2, s IVANOVÁ, Kateřina, a JUŘIČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN KALVACH, Zdeněk. Bolest ve stáří. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN KERNOVÁ, Alena., Prevalence bolesti a spokojenost s léčbou mezi klienty domova pro seniory, Brno: Masarykova Univerzita, Diplomová práce. 103 s. KLEMENTOVÁ, Renáta. Jak umíme pracovat s bolestí v 21. Století. Sestra. ISSN roč. 20. č s KLEVETOVÁ, Dana., Hodnocení bolesti u osob s demencí, Sestra. ISSN roč. 20. č s KOLEKTIV AUTORŮ, Vše o léčbě bolesti, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. 356 ISBN KOZÁK, J., ROKYTA, R., Neuromodulační metody v léčbě bolesti, Chirurgie- dorsal root entry zone. In ROKYTA, Richard, a kol. Bolest a jak s ní zacházet. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN s. 109, 123. KOZÁK, Jiří. Léčba bolesti v ČR- chronická bolest a trendy v invazivních metodách. Remedia 6/2002 [online] [ cit ]. Dostupné na WWW: < KRŠIAK, Miroslav. Farmakoterapie. In ROKYTA, Richard, a kol. Bolest a jak s ní zacházet. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN s KULICHOVÁ, Marta. Liečba bolesti u geriatrických pacientov. Bolest. ISSN roč. 7, č. 4, s MAJKOVIČOVÁ, Petra. Chronická bolest v agenturách domácí péče v České republice a Kanadě. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Bakalářská práce. 109 s. MAREČKOVÁ, Jana. NANDA International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta s. ISBN

114 MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN MIKŠOVÁ, Zdeňka, a kol. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < klady_v deck pr ce.doc>. MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC). 4. vyd. St. Louis: Mosby, s. ISBN PEKAŘÍKOVÁ, Vladimíra. Bolest u seniorů. Brno: Masarykova univerzita, Diplomová práce. 108 s. PETRUŽELOVÁ, Tereza. Problematika začlenění NANDA taxonomie II do klinické praxe. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Bakalářská práce. 117 s. POKORNÁ, Andrea, KRETHOVÁ, Dana. Možnosti využití NIC, NOC v hodnocení bolesti na hematoonkologickém oddělení. Ošetřovatelská diagnostika praxe založená na důkazech II. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta s. ISBN POLEDNÍKOVÁ, Ľubica, a kol. Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, s. ISBN POLICAR, Radek. Zdravotnická dokumentace v praxi, 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN POSPÍŠILOVÁ, Alena, KYASOVÁ, Miroslava, JUŘENÍKOVÁ, Petra. Způsoby formulace ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče s ohledem na vzdělání všeobecných sester. Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče, Praha: Evropské vzdělávací centrum s.r.o s. ISBN POSPÍŠILOVÁ, Alena, KYASOVÁ, Miroslava. Mezinárodní klasifikace ošetřovatelských intervencí a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. Diagnóza v ošetřovatelství. ISSN , roč. 5, č. 1, s ROKYTA, Richard. Placebo efekt. In ROKYTA, Richard, a kol. Bolest a jak s ní zacházet. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN s

115 ROKYTA, Richard, a kol. Bolesti zad, 1.vyd. Plzeň: Nakladatelství Adéla s. ISBN ROKYTA, Richard. Patofyziologie bolesti ve vyšším věku a ve stáří. Česká geriatrická revue. ISSN , roč. 2, č. 1, s SAUNDERS, Cicely, M, CLARK, David. Cicely Saunders: Founder of the Hospice Movement : Selected Letters vyd. Nw York: Oxford University Press, s. ISBN SEGER, Jan, HINDLS, Richard. Statistické metody v tržním hospodářství. Praha: Victoria Publishing, a.s., s. ISBN STAŇKOVÁ, Marta. České ošetřovatelství 6, Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi, 1. vyd. dotisk. Brno: IDVPZ, s. ISBN ŠMÍD, Milan. Co je to wellness?. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < ŠEVČÍK, Pavel. Bolest a možnost její kontroly. 1.vyd. Brno: IDVPZ, s. ISBN TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN TRACHTOVÁ, Eva, a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: NZONCO Brno, s. ISBN VACULÍN, Šimon. Paradoxy v bolesti. Jak bolest vzniká a kde sídlí. Vesmír [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < VONDRÁČKOVÁ, Dana. Léčení bolesti u starých nemocných. Česká geriatrická revue. ISSN roč. 2, č. 1, s. 31. VÖRÖSOVÁ, Gabriela, a kol. Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovatel stve. Martin: Osveta, s. ISBN WEBER, Pavel. Minimum z klinické gerontologie: pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, s. ISBN WORKMAN, A. Barbara, BENNETT, L. Clare. Klíčové dovednosti sester, 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN X. 115

116 ZANOCCHI, Mauro, et al. Chronic pain in sample of nursing home residence: prevalence, characteristics, influence on duality of life, Arch Gerontol Geriatr, ISSN: roč. 11, s Doplňující internetové zdroje: Deskriptor. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Exkluzivní. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Historie NANDA International.[online] [cit ]. Dostupné na WWW: < INFOMED nezávislý server o zdravotnické informatice - SNOMED Clinical Terms [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Inkluzivní [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Modifikátor. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < NANDA International. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < RECK MOTOmed - Motomed. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < tml>. Roget s Thesaurus [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < %C5 %AFv_tezaurus>. Test dobré shody. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < N >. Verifikace. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Věstník MZČR, 2004 č. 9 - Koncepce ošetřovatelské péče. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 116

117 Vyhláška 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Zákon 20/1966 o zdraví lidu, ve znění pozdějších přepisů. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < =329539>. Zákon 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 117

118 Seznam zkratek ACENDIO Association for Common European Nursing Diagnosis, Interventions and Outcomes AČ Absolutní četnost AENTDE Španělská asociace pro názvosloví a diagnostickou taxonomii v ošetřovatelství AFEDI Evropská frankofonní asociace pro diagnostiku, intervence a výsledky v ošetřovatelství Aliance 3N Aliance NANDA, NIC, NOC (též Aliance NNN ) apod. A podobně atd. A tak dále BPI Brief Pain Inventory č. Číslo DIBDA Dotazník interference bolestí s denními aktivitami DpS Domov pro seniory ECPA L échelle comportementale pour persones agées IASP Internacional Association for the Study of Pain ISO International Standards Organization JSND Japonská společnost pro ošetřovatelské diagnózy MKO Mezinárodní klasifikace onemocnění MMPI Minnesota Multiphase Personality Inventory MOBID Mobilazatoin-Obsarvation-Behavior-Intenzity-Dementia Pain Scale MPQ McGill Pain Questionnaire MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky NANDA North American Associacion for Nursing Diagnosis NIC Nursing Interventions Classification NOC Nursing Outcomes Classification NRS Numeric rating scale NSA nesteroidní antiflogistika - antirevmatika OASIS The Outcome and Assessment Information Set obr. Obrázek 118

119 OMAHA Omaha Classification Scheme (Systém problémů komunitní péče) oš. dg. Ošetřovatelská diagnóza PACSLAC Pain Assessment Checklist for Seniors with Limited Ability to Communicate PAINAD Pain assessment in advanced dementia PAQ Pain assesment quide RAP Resident assessment protokols RČ relativní četnost s. Strana Sb. Sbírka SNOMED Systematized Nomenclature of Medicine USA United States of America Spojené státy americké WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 119

120 Seznam obrázků Obr. 1 Struktura NANDA Taxonomie II 11 Obr. 2 Propojení os multiaxiálního systému

121 Seznam tabulek Tabulka 1 Věk respondentů. 49 Tabulka 2 Vzdělání respondentů. 50 Tabulka 3 Pracovní zařazení respondentů 50 Tabulka 4 Délka praxe respondentů. 51 Tabulka 5 Znalost pojmu NANDA International..51 Tabulka 6 Znalost pojmu NIC.. 52 Tabulka 7 Znalost pojmu NOC 52 Tabulka 8 Klienti trpící více bolestmi. 53 Tabulka 9 Charakter bolesti vyskytující se na pracovišti nejčastěji 53 Tabulka 10 Nejčastější lokalizace chronické bolesti. 54 Tabulka 11 Specifikace chronické bolesti u postižení pohybového kloubního aparátu. 54 Tabulka 12 Hodnocení bolesti Tabulka 13 Škály používané při hodnocení bolesti Tabulka 14 Hodnocení projevů bolesti.. 57 Tabulka 15 Interval hodnocení bolesti Tabulka 16 Techniky používané při zvládání bolesti 58 Tabulka 17 Techniky psychologického přístupu 59 Tabulka 18 Spolupráce s dalšími členy multidisciplinárního týmu.. 60 Tabulka 19 Členové multidisciplinárního týmu 60 Tabulka 20 Používání nějakých přístrojů, neobvyklých postupů k zvládání bolestí. 61 Tabulka 21 Přístroje, neobvyklé postupy používané k zvládání bolestí 61 Tabulka 22 Možnost využití plánu managementu bolesti. 62 Tabulka 23 Vedení dokumentace v souvislosti s bolestí.. 63 Tabulka 24 Způsob formulace ošetřovatelských diagnóz. 64 Tabulka 25 Způsob formulace ošetřovatelských intervencí. 65 Tabulka 26 Způsob formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče. 66 Tabulka 27 Znalost NANDA International versus délka praxe. 68 Tabulka 28 Znalost NIC versus délka praxe

122 Tabulka 29 Znalost NOC versus délka praxe 70 Tabulka 30 Znalost NANDA International versus vzdělání Tabulka 31 Znalost NIC versus vzdělání Tabulka 32 Znalost NOC versus vzdělání. 73 Tabulka 33 Hodnocení bolesti versus délka praxe. 74 Tabulka 34 Použití hodnotících škál versus délka praxe Tabulka 35 Hodnocení projevů bolesti versus délka praxe Tabulka 36 Časové hodnocení bolesti versus délka praxe. 78 Tabulka 37 Techniky zvládání bolesti versus délka praxe 79 Tabulka 38 Hodnocení bolesti versus vzdělání. 81 Tabulka 39 Použití hodnotících škál versus vzdělání 82 Tabulka 40 Hodnocení projevů bolesti versus vzdělání 83 Tabulka 41 Časové hodnocení bolesti versus délka praxe 84 Tabulka 42 Techniky zvládání bolesti versus délka praxe 85 Tabulka 43 Záznamy bolesti do dokumentace versus délka praxe 87 Tabulka 44 Formulace ošetřovatelských diagnóz versus délka praxe Tabulka 45 Formulace ošetřovatelských intervencí versus délka praxe 89 Tabulka 46 Formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče versus délka praxe 91 Tabulka 47 Záznamy bolesti do dokumentace versus vzdělání 93 Tabulka 48 Formulace ošetřovatelských diagnóz versus vzdělání 94 Tabulka 49 Formulace ošetřovatelských intervencí versus vzdělání 95 Tabulka 50 Formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče versus vzdělání Tabulka 51 Kritické hodnoty o df stupňů volnosti

123 Seznam příloh Příloha 1 Základní rozdělení NANDA taxonomie II. 124 Příloha 2 Modifikátory v taxonomii NANDA International Příloha 3 Taxonomie NIC Příloha 4 Taxonomie NOC. 130 Příloha 5 Škály k hodnocení bolesti Příloha 6 Analgetický žebříček dle WHO Příloha 7 Dotazník Příloha 8 Souhlas s průzkumným šetřením 142 Příloha 9 Kritické hodnoty. 143 Příloha 10 Zápisy ze schůzek ohniskové skupinové práce Příloha 11 Taxonomie NOC vstupní formulář. 152 Příloha 12 Taxonomie NIC vstupní formulář Příloha 13 Taxonomie NOC s vyznačením změn 159 Příloha 14 Taxonomie NIC s vyznačením změn Příloha 15 Taxonomie NOC po úpravě výstupní Příloha 16 Taxonomie NIC po úpravě výstupní 170 Příloha 17 Souhlas s poskytováním práce

124 Příloha 1 Základní rozdělení NANDA taxonomie II Doména 1 Doména 2 Doména 3 Doména 4 Podpora zdraví Výživa Vylučování a výměna Aktivita/odpočinek Vnímání pocitu pohody nebo normálního fungování; strategie k udržení kontroly nad pocitem pohody nebo normálního fungování a jejich zlepšování Třída 1 Uvědomování si zdraví: Rozpoznání normální funkce a pocitu pohody 2 Management zdraví: Identifikační, kontrolní, prováděcí a integrační aktivity k udření pocitu pohody Příjem, asimilace a využití výživných látek pro účely zásobování a obnovy tkání a produkci energie Třída 1 Příjem potravy: Příjem potravy nebo výživných látek organismem 2 - Trávení: Fyzikální a chemické procesy, které přeměňují potraviny na látky vhodné k vstřebávání a asimilaci 3 - Vstřebávání: Proces transportu výživných látek tkáněmi plynů 4 - Metabolismus: Chemické a fyzikální procesy, ke kterým dochází v živých organismech a buňkách při vytváření a využívání protoplazmy a k výrobě odpadu a energie, při kterých dochází k uvolňování energie pro všechny životně důležité procesy Sekrece a exkrece odpadních látek z těla Třída 1 Funkce močového systému: Proces sekrece, opětovného vstřebávání a exkrece moči 2 Funkce gastrointestinálního systému: Proces vstřebávání a exkrece konečných produktů trávení 3 Funkce kožního systému: Proces sekrece a exkrece kůží 4 Funkce dýchacího systému: Proces výměny plynů a odstranění konečných produktů metabolismu Výroba, uchování, výdej nebo rovnováha energetických zdrojů Třída 1 Spánek/odpočinek Dřímota, klid, uvolněnost, relaxace nebo nečinnost 2 Aktivita/cvičení: Pohyb částí těla (pohyblivost), práce, nebo časté provádění aktivit přes odpor (ale ne vždy) 3 Rovnováha energie Dynamický stav rovnováhy mezi příjmem a výdejem zdrojů 4 Kardiovaskulární pulmonální reakce: Kardiopulmonální mechanismy, které podporují aktivitu/odpočinek 5 Sebepéče Schopnost pečovat o své tělo a tělesné funkce 5 - Hydratace: Příjem a vstřebávání tekutin a elektrolytů 124

125 Příloha 1 - pokračování 121 Doména 5 Doména 6 Doména 7 Percepce/kognice Sebepercepce Vztahy mezi rolemi Lidský systém zpracování informací zahrnující pozornost, orientaci, vnímání, percepci, kognici a komunikaci Třída 1 - Pozornost: Mentální pohotovost všímat si nebo pozorovat krizích 2 - Orientace: Povědomí o čase, místě a osobě 3 Pociťování/vnímání: Příjem informací přes smysly hmatu, chuti, čichu, zraku, sluchu, kinestezie a ucelené vnímání smyslových dat, což podmiňuje pojmenování, asociace anebo rozpoznávání schémat 4 - Orientace: Využití paměti, učení, myšlení, řešení problémů, abstrakce, úsudku, chápání podstaty věci, intelektuální kapacity, počítání a jazyka 5 Komunikace: Vysílání a příjem verbálních a neverbálních informací Povědomí o sobě Třída 1 - Sebepojetí: Celkové vnímání sebe sama 2 - Sebeúcta: Hodnocení vlastní ceny, schopností, důležitosti a úspěchu 3 Obraz těla: Mentální obraz vlastního těla Pozitivní a negativní spojení nebo asociace mezi lidmi nebo skupinami osob a prostředky, pomocí kterých se tato spojení projevují Třída 1 - Role pečovatelů Společností očekávané vzorce chování osob poskytujících péči a těch, kteří nejsou zdravotními profesionály 2 Rodinné vztahy: Spojení lidí, kteří jsou spříznění biologicky nebo volbou 3 Plnění rolí: Kvalita fungování v sociálně očekávaných vzorcích chování 121 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s

126 Příloha 1 - pokračování Doména 8 Doména 9 Doména 10 Sexualita Zvládání/tolerance zátěže Životní principy Sexuální identita, sexuální funkce a reprodukce Třída 1 Sexuální identita: Vnímání sebe sama jako jedinečné osoby z pohledu sexuality anebo pohlaví 2 Sexuální funkce: Kapacita nebo schopnost účastnit se sexuálních aktivit 3 Reprodukce: Jakýkoliv proces, kterým lidé tvoří své potomky [proces přirozené nebo umělé reprodukce] Zvládání životních událostí/procesů Třída 1 Posttraumatické reakce: Reakce vyskytující se po fyzickém nebo psychickém traumatu 2 Reakce na zvládání zátěže: Proces zvládání zátěžových vlivů prostředí 3- Neurobehaviorální stres: Reakce v chování odrážející nervovou a mozkovou funkci Skryté principy jednání, myšlení a chování o činech, zvycích nebo institucích, které jsou vnímány jako skutečné nebo mající vnitřní hodnotu Třída 1 - Hodnoty: Identifikace a seřazení preferovaných způsobů jednání nebo koncových stavů 2 Víry (přesvědčení): Názory, očekávání nebo úsudky o činech, zvycích nebo institucích vnímaných jako skutečné nebo mající vnitřní hodnotu 3 Soulad hodnot/víry/jednání: Shoda nebo rovnováha dosažená mezi hodnotami, vírami (přesvědčeními) a činy Doména 11 Doména 12 Doména 13 Bezpečnost/ochrana Komfort Růst/vývoj Nehrozí nebezpečí, fyzické poškození nebo poškození imunitního systému; překonání ztráty a ochrana bezpečí a zabezpečení Třída 1 - Infekce: Reakce hostitele po patogenní invazi 2 Fyzické poškození: Poškození nebo poranění těla 3 - Násilí: Použití přehnané síly s úmyslem zranit nebo ublížit 4 Enviromentální rizika: Zdroje nebezpečí v okolí 5 Obranné procesy: Procesy vlastní ochrany jedince před okolními vlivy (cizími vlivy) 6 Termoregulace: Fyziologický proces regulace tepla a energie v těle za účelem ochrany organismu Pocit duševního, tělesného nebo sociálního pocitu pohody nebo uvolnění Třída 1 Tělesný komfort: Pocit pohody nebo uvolnění anebo zbavení se bolesti 2 Komfort prostředí: Pocit pohody nebo uvolnění ve svém okolí 3 Sociální komfort: Pocit pohody nebo uvolnění v sociálních situacích Věku odpovídající zvětšování tělesných proporcí, dozrávání orgánových systémů anebo vývoj podle vývojových etap Třída 1 - Růst: Nárůst fyzických proporcí nebo zrání orgánových systémů 2 Vývoj: Progrese nebo regrese v různých etapách života 126

127 Příloha 2 Modifikátory v taxonomii NANDA International Modifikátor/deskriptor sloužící k posouzení, vymezení nebo specifikaci základního pojmu oš. diagnózy podle taxonomie NANDA International. 122 Hodnota Disproporční Dysfunkční Efektivní Komplikovaný Nadměrný Narušený Narušený Nedostatečný Neefektivní Nevyvážený Nízký, snížený Obranný Opožděný Organizovaný Oslabený Postižený Přerušený Připravenost pro/snaha Situační Snížený Vnímaný Zhoršený, porušený Zlepšený Definice příliš velký nebo příliš malý vzhledem k normě nefungující normálně vytvářející zamýšlený nebo požadovaný účinek složitě zapojený, složitý (komplexní) větší než nezbytný nebo požadovaný neuspořádaný nebo bez kontroly nad sebou samým agitovaný, přerušovaný, narušovaný něčím nebo někým nedostačující, neadekvátní nevytvářející zamýšlený nebo požadovaný účinek disproporční nebo nevyvážený nacházející se pod normou používaný nebo zamýšlený k obraně nebo ochraně pozdní, pomalý nebo odložený řádně uspořádaný nebo mající nad sebou kontrolu poškozený, zranitelný omezený, hendikepovaný mající narušenou kontinuitu nacházející se ve vhodném stavu pro aktivitu nebo situaci vztahující se ke konkrétním okolnostem snížený (velikostně, množstvím nebo stupněm) pozorovaný pomocí smyslů poškozený, oslabený zlepšený kvalitativně, hodnotově nebo rozsahem 122 HERDMAN, T. H., NANDA International OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY Definice&klasifikace , s

128 Příloha 3 Taxonomie NIC Doména 1 Doména 2 Doména 3 1. Fyziologická: základní péče podporující fyziologické funkce 2. Fyziologická: komplexní péče podporující homeostatickou regulaci 3. Behaviorální (chování): péče podporující psychologické schopnosti a usnadňující změny Třída A - Management aktivity a cvičení: Intervence organizující a asistující u fyzické aktivity a související s uchováním a výdejem energie B Management vylučování: Intervence řídící a udržující pravidelné vylučování moči a stolice a řešící související komplikace C - Management imobility: Intervence řídící omezení pohybu a související následky D - Podpora výživy: Intervence modifikující nebo udržující stav výživy E - Podpora fyzického komfortu: Intervence podporující pohodlí použitím tělesných technik F - Usnadnění sebepéče: Intervence určené k provádění nebo asistenci při každodenních aktivitách Třída G - Management elektrolytické a acidobazické rovnováhy: Intervence regulující elektrolytickou/acidobazickou rovnováhu a předcházející komplikacím H - Management léků: Intervence napomáhající požadovanému účinku léků I - Neurologický management: Intervence optimalizující neurologické funkce J - Perioperační péče: Intervence zahrnující péči před, během a okamžitě po chirurgickém výkonu K - Management dýchání: Intervence podporující průchodnost dýchacích cest a výměnu plynů L - Management kůže a kožních defektů: Intervence k udržování nebo obnově kožní integrity M Termoregulace: Intervence k udržování tělesné teploty v normálním rozmezí N - Management tkáňové perfúze: Intervence optimalizující perfúzi krve a tekutin v tkáních životního stylu Třída O - Behaviorální terapie: Intervence posilující nebo podporující žádoucí chování nebo měnící nežádoucí chování P - Kognitivní terapie: Intervence posilující nebo podporující požadované kognitivní funkce nebo měnící nežádoucí kognitivní funkce. Q - Zlepšení komunikace: Intervence usnadňující předávání a přijímání verbálních i neverbálních zpráv R - Pomoc při zvládání zátěže: Intervence pomáhající druhým stavět na jejich vlastní síle, adaptovat se na změny a zlepšil vlastní výkonnost S - Edukace pacientů: Intervence usnadňující učení, vzdělávání T - Podpora psychického komfortu: Intervence podporující psychický komfort užitím psychologických technik 128

129 Příloha 3 - pokračování 123 Doména 4 Doména 5 Doména 6 Doména 7 4. Bezpečí 5. Rodina 6. Zdravotní 7. Komunita systém péče podporující rodinu péče podporující efektivitu využívání zdravotního systému péče podporující ochranu proti poškození Třída U - Krizový management: Intervence neprodleně zajišťující krátkodobou pomoc při psychologických nebo fyzických krizích V - Management rizik: Intervence spouštěcí aktivity snižující riziko a kontinuální sledování rizik v časovém průběhu Třída W - Porodní péče: Intervence pomáhající: při přípravě na porod, managementu psychických a fyzických změn před, během a bezprostředně po porodu Z - Péče při výchově dětí: Intervence pomáhající ve výchově dětí X - Celoživotní péče: Intervence usnadňující rodině fungování a podporující zdraví a dobré životní podmínky členů rodiny Třída Y - Zprostředkování zdravotní péče: Intervence usnadňující koordinaci mezi pacientem nebo rodinou a systémem zdravotní péče a - Management zdravotního systému: Intervence poskytující a zlepšující podporu služeb pro poskytování zdravotní péče b - management informací: Intervence usnadňující komunikace o zdravotní péči péče podporující zdraví komunity Třída c - Podpora zdraví komunity: Intervence podporující zdraví celé společnosti (komunity) d - Management rizik komunity: Intervence, které pomáhají při odhalování či prevenci zdravotních rizik pro celé společenství (komunitu) 123 BULECHEK, G.M., BUTCHER, H.K., DOCHTERMAN, J. M., Nursing Interventions classification (NIC) s. 129

130 Příloha 4 Taxonomie NOC Doména 1 Doména 2 1. Funkční zdraví Výsledky popisující schopnost zvládat a vykonávat základní životní úkoly Třída A Podpora energie Výsledky popisující obnovu, uchování a výdej energie jednotlivce 2. Fyziologické zdraví Výsledky popisující organické funkce Třída E Kardiopulmonální Výsledky popisující srdeční, plicní, oběhový stav a stav tkáňové perfúze B Růst a vývoj Výsledky popisující fyzické, citové a sociální zrání jednotlivce C Pohyblivost mobilita Výsledky popisující fyzickou aktivitu mobilitu a následky omezení pohybu jedince D Sebepéče Výsledky popisující schopnost vykonávat základní a instrumentální činnosti běžného denního života jedince F Vylučování Výsledky popisující vyprazdňování exkretů, vylučovací pochody a stav vyprazdňování u jedince G Tekutiny & Elektrolyty Výsledky popisující stav tekutin a elektrolytů jedince H Imunitní odpověď Výsledky popisující fyziologické reakce jedince na částice, které jsou cizorodé nebo organismem vyhodnoceny jako cizorodé I Metabolická regulace Výsledky popisující schopnosti jedince regulovat tělesný metabolismus J Neurokognitivní Výsledky popisující neurologické a kognitivní úroveň jedince K Trávení & Výživa Výsledky popisující výživové vzorce jedince a Terapeutická odpověď Výsledky popisující systémovou reakci jedince na léčebné opatření, poskytovatele péče a metody péče L Tkáňová integrita Výsledky popisující stav a funkci tělesných tkání jedince Y Smyslové funkce Výsledky popisující vnímání jedince a používání smyslových informací 130

131 Příloha 4 - pokračování 124 Doména 3 Doména 4 Doména 5 3. Psychosociální zdraví Výsledky popisující psychologické a sociální funkce 4. Znalosti o zdraví a chování Výsledky popisující postoj, chápání a jednání s ohledem na 5. Vnímání zdraví Výsledky popisující vliv na zdraví a zdravotní péči o Třída M Psychosociální pohoda Výsledky popisující emocionální zdraví jedince N Psychosociální adaptace Výsledky popisující psychologické nebo sociální přizpůsobení změněnému zdravotnímu stavu nebo životním okolnostem jedince O Sebekontrola Výsledky popisující schopnost jedince zamezit chování, které může být emocionálně škodlivé pro sebe sama nebo pro ostatní P Sociální integrace Výsledky popisující vztahy jedince s ostatními zdraví a nemoc Třída Q Zdravé chování Výsledky popisující činnosti jedince k podpoře, udržení a obnovení zdraví R Názory na zdraví Výsledky popisující myšlenky a představy, které ovlivňují zdravé chování S Vědomosti o zdraví Výsledky popisující pochopení používání informací k podpoře, udržení a obnovení zdraví T Kontrola rizika a bezpečí Výsledky popisující stav bezpečí nebo aktivity zaměřené k vyhnutí se, omezení nebo kontrole identifikovaných zdravotních hrozeb jedince Třída U Zdraví a kvalita života Výsledky popisující vnímání zdravotního stavu a vztahující se k životním okolnostem jedince V Stav příznaků Výsledky popisující ukazatele nemoci, poranění nebo poškození jedince e Spokojenost s péčí Výsledky popisující individuální vnímání kvality a přiměřenost péče Doména 6 Doména 7 6. Zdraví rodiny Výsledky popisující zdravotní stav, chování a fungování rodiny jako celku a jedince jako člena rodiny Třída W Výkon poskytované péče v rodině Výsledky popisující přizpůsobení a výkon člena rodiny pečujícího o závislé dítě nebo dospělého 7. Zdraví komunity Výsledky popisující zdraví, duševní pohodu a funkčnost komunity nebo populace Třída b Pohoda komunity Výsledky popisující souhrnný zdravotní stav a sociální schopnosti populace nebo komunity Z Zdravotní stav člena rodiny Výsledky popisující fyzické a emocionální zdraví jednotlivého člena rodiny X Rodinná pohoda Výsledky popisující rodinné prostředí a fyzické, citové a sociální zdraví rodiny jako celku c Ochrana zdraví komunity Výsledky popisující struktury a programy komunity, které vylučují nebo snižují zdravotní rizika a zvyšující odolnost vůči zdravotnímu ohrožení d Rodičovství Výsledky popisující chování rodičů podporující optimální růst a vývoj 124 MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MAAS, M. L., SWANSON, E., Nursing Outcomes Classification (NOC) s. 131

132 Příloha 5 Škály k hodnocení bolesti Vizuálně analogová škála Numerická hodnotící škála Škála hodnotící intenzitu bolesti pomocí obličejů 132

133 Příloha 5 pokračování Margelosova mapa bolesti ŠEVČÍK, P., Bolest a možnosti její kontroly, s

134 Příloha 6 Analgetický žebříček dle WHO Rokyta, R. a kol, Bolesti zad, s

135 Příloha 7 Dotazník Dotazník pro nelékařské zdravotnické pracovníky Dobrý den, jmenuji se Marta Fendrychová a jsem studentkou navazujícího magisterského studia ošetřovatelství LF Masarykovy univerzity. Ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku zaměřeného na hodnocení bolesti klientů sestrou ve vašem zdravotnickém zařízení. Dotazník je zcela dobrovolný a anonymní. Jeho výsledky budou využity k vypracování Diplomové práce na téma: Využití klasifikačních systémů NANDA International, NIC a NOC v hodnocení bolesti sestrou v domově pro seniory Nopova. Dotazník vyplňte prosím pravdivě a úplně. U většiny otázek označte křížkem vždy jednu možnost nebo doplňte. U otázek označených * uveďte všechny odpovědi, které Vám vyhovují. 1. Uveďte prosím, Váš věk.. let 2. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru: Střední zdravotnická škola Vyšší odborná škola - DiS Specializační postgraduální specializační studium Vysokoškolské vzdělání Bc. Vysokoškolské vzdělání Mgr. Jiné, uveďte Jaké je Vaše pracovní zařazení: Sestra u lůžka Staniční sestra Vrchní sestra Jiné, uveďte

136 Příloha 7 - pokračování 4. Délka Vaší praxe, uveďte prosím:..let (ev. měsíců..) 5. Setkal/a jste se někdy s pojmem NANDA International: Ano (uveďte prosím, co tento termín znamená stačí český ekvivalent).. Setkal/a jsem se s tímto označením, ale nevím co znamená Nikdy jsem neslyšela o NANDA International Jiné, uveďte. 6. Setkal/a jste se někdy s pojmem NIC Ano (uveďte prosím, co tento termín znamená stačí český ekvivalent).. Setkal/a jsem se s tímto označením, ale nevím, co znamená Nikdy jsem neslyšela o NIC Jiné, uveďte. 7. Setkal/a jste se někdy s pojmem NOC Ano (uveďte prosím, co tento termín znamená stačí český ekvivalent).. Setkal/a jsem se s tímto označením, ale nevím, co znamená Nikdy jsem neslyšela o NOC Jiné, uveďte. 8. Kdo ve Vašem zařízení více trpí bolestmi? Ženy Muži Muži i ženy trpí bolestmi stejně často 9. Jaký charakter bolesti se klientů na Vašem pracovišti vyskytuje častěji: Akutní bolest Chronické bolesti U klientů se vyskytuje stejně často chronická i akutní bolest 136

137 Příloha 7 - pokračování 10. V případě chronické bolesti, jde nejčastěji o bolesti: Bolest související s onkologickým onemocněním Páteře a zad Hlavy Svalů Srdeční Pohybového kloubního aparátu - uveďte, lokalitu (např. kolena, kyčle).. Jiné, uveďte Co vše zjišťujete, když klient udává bolest: *(můžete uvést více variant) Charakter Lokalizaci Intenzitu Časový průběh Denní dobu, kdy se bolest vyskytuje Vyvolávající faktory Utišující faktory Účinek analgetické terapie Výše uvedené u klienta nehodnotím Jiné, uveďte Jaké škály hodnocení bolesti využíváte ve Vaší praxi: *(můžete uvést více variant) Verbální slovně popisná škála Vizuálně analogová škála úsečková Škála hodnotící intenzitu bolesti zobrazující obličeje Číselná hodnotící škála (numerická 0-10) Dotazníky bolesti Nevyužíváme žádné škály Jiné, uveďte

138 Příloha 7 - pokračování 13. Kromě slovního vyjádření klienta, posuzujete ještě něco: * (můžete uvést více variant) Neverbální projevy (mimika obličeje, neklid, nezájem, nespavost) Paralinquistické projevy (naříkání, pláč, vzdychání) Viditelné omezení nějaké funkce, pohybu, vyhledávání úlevové polohy Přidružené syndromy (nauzeu, závratě) Změna ve fyziologických funkcích (tachykardie, hypertenze, tachypnoe) Výše uvedené projevy u klienta nehodnotím Jiné, uveďte Jak často hodnotíte bolest Bolest u klientů hodnotím nepravidelně Bolest u klientů hodnotím pravidelně uveďte prosím rozestupy mezi jednotlivými hodnoceními bolesti u klientů s bolestí -.. Jiné, uveďte Jaké techniky zvládnutí bolesti využíváte u svých klientů * (můžete uvést více variant) Farmaka dle ordinace lékaře Farmaka - volně prodejná léčiva Aplikaci tepla/chladu Rehabilitačně-fyzioterapeutické techniky Alternativní terapie popište jaké Psychologický přístup popište prosím.. Jiné, uveďte

139 Příloha 7 - pokračování 16. Máte možnost požádat jiného pracovníka o pomoci ve zvládání bolestí vašich klientů? Ne Ano (Pokud je Vaše odpověď ANO, uveďte, s kým spolupracujete) Máte možnost využití nějakých přístrojů, neobvyklých postupů k zvládání bolestí vašich klientů? Ne Ano (Pokud je Vaše odpověď ANO, uveďte, co využíváte) Myslíte si, že by Vám plán managementu bolesti usnadnil Vaše rozhodování při ošetřování klienta s bolestí? Ano Spíš ano Spíš ne Ne Nevím 19. K záznamu bolesti do dokumentace používáte: * (můžete uvést více variant) Jen běžný větný záznam do dokumentace Záznam formou ošetřovatelských diagnóz Záznam formou ošetřovatelských intervencí Záznam formou očekávaných výsledků ošetřovatelské péče Záznam hodnocení efektu analgetické terapie Využíváme Dotazník bolesti vč. grafického znázornění Pacienti si vedou deníky bolesti Jiné, uveďte. 139

140 Příloha 7 - pokračování 20. Jakým způsobem jsou na vašem odd. formulovány ošetřovatelské diagnózy: * (můžete uvést více variant) ošetřovatelské diagnózy neformulujeme ošetřovatelské diagnózy formulujeme shodně s taxonomií NANDA II pracovníci oddělení formulují ošetřovatelské diagnózy shodně dle zvyklostí odd. formulace ošetřovatelských diagnóz je stanovena vedením pracoviště při formulaci ošetřovatelských diagnóz se řídím radou zkušenější kolegyně při formulaci ošetřovatelských diagnóz se řídím vlastními znalostmi jiná možnost (uveďte).. Pokud využíváte při tvorbě ošetřovatelských diagnóz nějakou pomůcku, uveďte jakou: Jak jsou na vašem odd. formulovány ošetřovatelské intervence: * (můžete uvést více variant) ošetřovatelské intervence neformulujeme ošetřovatelské intervence formulujeme shodně s klasifikací NIC pracovníci oddělení formulují ošetřovatelské intervence shodně dle zvyklostí odd. formulace ošetřovatelských intervencí je stanovena vedením pracoviště při formulaci ošetřovatelských intervencí se řídím radou zkušenější kolegyně při formulaci ošetřovatelských intervencí se řídím vlastními znalostmi jiná možnost (doplňte)... Pokud využíváte při tvorbě ošetřovatelských intervencí nějakou pomůcku, uveďte jakou:

141 Příloha 7 - pokračování 22. Jak jsou na vašem odd. formulovány očekávané výsledky ošetřovatelské péče: * (můžete uvést více variant) očekávané výsledky ošetřovatelské péče (cíle) neformulujeme očekávané výsledky ošetřovatelské péče formulujeme shodně s klasifikací NOC pracovníci oddělení formulují očekávané výsledky ošetřovatelské péče shodně dle zvyklostí oddělení formulace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče je stanovena vedením pracoviště při formulaci očekávaných výsledků ošetřovatelské péče se řídím radou zkušenější kolegyně při formulaci očekávaných výsledků se řídím vlastními znalostmi jiná možnost (doplňte)... Pokud využíváte při tvorbě očekávaných výsledků nějakou pomůcku, uveďte jakou:... Děkuji za Váš čas Marta Fendrychová 141

142 Příloha 8 Souhlas s průzkumným šetřením 142

143 Příloha 9 Kritické hodnoty Tabulka 51 - Kritické hodnoty o df stupnů volnosti 127 α df 0,05 0,01 0, ,84 6,63 10,83 2 5,99 9,21 13,82 3 7,81 11,34 16,27 4 9,49 13,28 18, ,07 15,09 20, ,59 16,81 22, ,07 18,48 24, ,51 20,09 26, ,92 21,67 27, ,31 23,21 29,

144 Příloha 10 Zápisy ze schůzek ohniskové skupinové práce Zápis ze schůzky Přítomni: Marta Fendrychová Bc. Sestra Sylva Š. Dis. Sestra Kateřina Z. Bc Sestra Lenka A. Dis. Sestra Lenka N. Dis. Zdr bratr Štěpán S. Dis. Cíl Seznámit s ošetřovatelskými klasifikačními systémy NANDA International, NIC, NOC Seznámit s dokumenty NIC a NOC určenými pro aplikaci u klientů s chronickou bolestí Objasnit účel používání výše uvedených klasifikačních systémů Předání připravených materiálů Příprava implementace klasifikací NIC a NOC u klientů s chronickou bolestí Průběh schůze: - Pojem NANDA International ošetřovatelské diagnózy znali všichni zúčastnění. - Pojem NIC a NOC byl vysvětlen a byly zodpovězeny všechny otázky. - Byly předány překlady intervenčních plánů (NIC) a očekávaných ošetřovatelských výsledků (NOC), určených pro aplikaci u klientů s chronickou bolestí. - Krátce jsme prošli všechny seznamy a určili jsme si plán dalšího postupu. - Byl naplánován termín dalšího setkání ( ). 144

145 Příloha 10 - pokračování Zápis ze schůzky Přítomni: Marta Fendrychová Bc. Sestra Sylva Š. Dis. Sestra Kateřina Z. Bc Sestra Lenka A. Dis. Sestra Lenka N. Dis. Zdr bratr Štěpán S. Dis. Cíl Projít a prodiskutovat návrhy všech zúčastněných k přípravě očekávaných výsledků ošetřovatelské péče NOC určených pro klienty s chronickou bolestí Průběh - Klasifikace NOC 2102 Bolest: Stupeň bolesti celkové hodnocení - Diskuze nad položkou délka záchvatu bolesti vzhledem k hodnocení silná, závažná, zmírněná, mírná, žádná => výstup podle stanoveného hodnocení nelze položku nazvat délka záchvatu, ale ponecháme jen záchvat bolesti - Dohodnuto vynechání položky mrkání a slzení - Položku třes přejmenovat na třes, tremor - Klasifikace NOC 2102 Bolest: Stupeň bolesti odchylka od normálu - Položka stupeň dýchání přejmenována na stupeň (hloubka, frekvence) dýchání - Položka přejmenována stupeň (frekvence) periferního tepu - Položka stupeň apikálního srdce a položka pocení vynechána - Klasifikace NOC 2101 Bolest: Rušivé efekty celkové hodnocení - Vynechána položka narušení výkonu role - Položka narušení péče o sebe spojena s položkou porucha denní rutiny - Vynechány položky absentismus v práci, absentismus ve škole, obtížnost udržení si zaměstnání - Klasifikace NOC 2101 Bolest: Rušivé efekty oslabení 145

146 Příloha 10 pokračování - Vynechání položek: aktivity hraní, produktivita v práci, produktivita ve škole, smysl pro kontrolu - Klasifikace NOC 1605 Bolest: Kontrola bolesti - Vynechání položky používá deník k monitorování symptomů během času pacienti DpS Nopova si deníky nevedou, sestry sledují a zapisují změny zdravotního stavu do ošetřovatelské dokumentace - Klasifikace NOC 1306 Bolest: Nepříznivá psychologická odezva - Vynechání položky nerozhodnost, váhavost tři ze zúčastněných pracovníků se shodli, že u klientů DpS tato položka je velmi špatně identifikovatelná vzhledem k dg. Demence a k involučním a zdravotním změnám provázející stáří. - Vynechání položky strach z opuštění, podle vyjádření všech zúčastněných, jejich klienti ví, že v DpS o ně bude postaráno a že nebudou sami - vynechání položek: strach z procedur a přístrojů, trápení z rušivých efektů bolesti a sebevražedné myšlenky - Diskuze probíhala nad rozlišením položek: deprese, úzkost, smutek, bezmocnost, beznaděj, bezcennost výsledkem bylo odložení a další promyšlení do příští schůzky Úkoly: - prostudovat překlady intervencí NIC určených pro použití u klientů s chronickou bolestí - pilotní testování nově nastavených očekávaných výsledků NOC určených pro použití u klientů s chronickou bolestí - termín další schůzky

147 Příloha 10 pokračování Zápis ze schůzky Přítomni: Marta Fendrychová Bc. Sestra Sylva Š. Dis. Sestra Kateřina Z. Bc Sestra Lenka A. Dis. Sestra Lenka N. Dis. Zdr bratr Štěpán S. Dis. Cíl Projít a prodiskutovat návrhy všech zúčastněných k přípravě ošetřovatelských intervencí NIC určených pro klienty s chronickou bolestí Průběh Probíhala velmi podrobná diskuze nad každou intervencí uvedenou v původním překladu. Diskutovalo se o možnostech - zjednodušit intervence na srozumitelnou úroveň pro každého pracovníka - vynechat intervence nevhodné pro prostředí DpS - nastavit rozsah intervencí tak, aby byly použitelné pro klienta plně soběstačného v denních aktivitách, ale i pro klienta plně odkázaného na pomoc ošetřujícího personálu a s těžkým stupněm demence Výsledkem byla přizpůsobená verze pro DpS příloha 14. Dalším projednávaným bodem byly další úpravy v klasifikaci NOC. - Klasifikace NOC 1605 Bolest: Kontrola bolesti - Problémy nastaly v interpretaci položek ohlásí nekontrolované symptomy zdravotnickému personálu a používá dostupné zdroje všichni zúčastnění se rozhodli obě položky vynechat z důvodů nejasného a nejednoznačného hodnocení svých kolegyň. - Klasifikace NOC 1306 Bolest: Nepříznivá psychologická odezva - Vynechána položka úzkost, která je již obsažena v položce

148 Příloha 10 pokračování - Vynechána položka starost o toleranci bolesti důvodem je, že klienti ani personál tuto položku nedokázali zhodnotit. - Opět diskuse nad rozlišením pojmů bezmocnost, bezcennost, beznaděj výsledkem bylo vynechání pojmu bezcennost. Další plán - úkoly - zkusit otestovat používání klasifikace NIC a NOC v praxi - naplánovat další schůzku ( ) 148

149 Příloha 10 pokračování Zápis ze schůzky Přítomni: Marta Fendrychová Bc. Sestra Sylva Š. Dis. Sestra Kateřina Z. Bc Sestra Lenka A. Dis. Sestra Lenka N. Dis. Zdr bratr Štěpán S. Dis. Cíl Sdělit zkušenosti s pilotním používáním NIC a NOC Průběh: 1. Opět diskuze nad klasifikací NOC 1306 Bolest: Nepříznivá psychologická odezva, položka bezmocnost, beznaděj pro nejednoznačný názor na vyplňování této položky došlo ke spojení obou pojmů v jednu položku. 2. Problémy - největším problémem bylo změnit návyky v tvorbě ošetřovatelských postupů - z původního postupu: stanovení oše dg - plán intervencí - očekávané výsledky - zhodnocení - na následující: stanovení oše dg. dle taxonomie NANDA International - zhodnocení klientova stavu pomocí klasifikace NOC - vyhledání vhodných intervencí pomocí klasifikace NIC - sledování a přehodnocení výsledků pomocí klasifikace NOC. 3. Zopakování terminologie a postup při předávání informací svým kolegyním při implementaci NANDA I, NIC a NOC. Úkoly: - implementovat ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC pro chronickou bolest na odděleních jednotlivých účastníků schůzek, - po zavedení na tyto oddělení, zavedení na celý DpS 149

150 Příloha 10 pokračování Zápis ze schůzky Přítomni: Marta Fendrychová Bc. Sestra Sylva Š. Dis. Sestra Kateřina Z. Bc Sestra Lenka A. Dis. Sestra Lenka N. Dis. Zdr bratr Štěpán S. Dis. Mimořádná schůzka svolaná z důvodů problémů při vedení ošetřovatelské dokumentace. Při implementaci vedl personál zvlášť dokumentaci pro chronickou bolest a zvlášť dokumentaci pro ostatní ošetřovatelské diagnózy vznikl problém v odmítání vedení dvojí dokumentace personálem (stávala se nepřehlednou). Po diskusi a probrání všech variant, jsme se shodli na následujícím postupu: U klienta s chronickou bolestí bude provedeno hodnocení očekávaných výsledků podle klasifikace NOC a zápis bude proveden do kolonek původní ošetřovatelské dokumentace např.: - očekávané výsledky hodnocení podle klasifikace NOC - Bolest: Stupeň bolesti hodnocení 45 body cíl zvýšit na 49 bodů: stav zlepšit v položkách ohlášená bolest, svalové napětí a nevolnost. - Bolest: kontrola bolesti - hodnocení 19 bodů cíl udržet na 19 bodech. - Bolest: Rušivé efekty - hodnocení 45 body cíl zvýšit na 49 bodů: stav zlepšit v položkách porucha v mezilidských vztazích, ztráta chuti k jídlu, přerušovaný spánek. - Bolest: Nepříznivá psychologická odezva - hodnocení 45 body cíl zvýšit na 49 bodů: stav zlepšit v položkách strach, úzkost z bolesti, hořkost vůči ostatním, zlost na omezující efekty bolesti. - Intervence podle klasifikace NIC - Zajistit klientovi pozornou analgetickou péči. 150

151 Příloha 10 pokračování - Naučit používaní nefarmakologických metod (relaxace, aromaterapie, fototerapie, vedeni imaginace řízená představa, terapii hudbou, rozptýleni, terapie hrou, pohybová terapie, aplikace chladu/tepla, masáže) před, po a pokud možno během bolestivých aktivit; před tím, než se bolest objeví nebo zvýší; a současně s ostatními metodami úlevy od bolesti. - očekávané výsledky a přehodnocení provést dle zvyklostí oddělení anebo podle stavu klienta. - hodnotící formuláře klasifikací NIC a NOC založit do dokumentace a srovnávat při přehodnocení stavu klienta podle jednotlivých položek. Důležité: - vždy vyhodnotit všechny položky - zdrojem informací může být nejen pacient, ale i personál, rodina tuto informaci je nutné uvést v záhlaví formuláře, aby při přehodnocování bylo vycházeno opět z toho samého zdroje Další schůzky budou naplánovány podle aktuálních potřeb všeobecných sester DpS Nopova. 151

152 Příloha 11 Taxonomie NOC vstupní formulář 152

153 Příloha 11 pokračování 153

154 Příloha 11 pokračování 154

155 Příloha 11 pokračování 155

156 Příloha 12 Taxonomie NIC vstupní formulář 156

157 Příloha 12 pokračování 157

158 Příloha 12 pokračování 158

159 Příloha 13 Taxonomie NOC s vyznačením změn Pozn. - červeně označené položky byly vynechány - žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 159

160 Příloha 13 pokračování Pozn. - červeně označené položky byly vynechány - žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 160

161 Příloha 13 pokračování Pozn. - červeně označené položky byly vynechány - žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 161

162 Příloha 13 pokračování Pozn. - červeně označené položky byly vynechány - žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 162

163 Příloha 14 Taxonomie NIC s vyznačením změn Pozn. - červeně označené položky byly vynechány - žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 163

164 Příloha 14 pokračování Pozn. - červeně označené položky byly vynechány žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 164

165 Příloha 14 pokračování Pozn. - červeně označené položky byly vynechány žlutě označené položky byly přeformulovány nebo spojeny 165