Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii)

Transkript

1 /Kld, tříd/ Pprskoploutvé ryy (Actinopterygii) ( Ryy Pisces, Osteichthyes ) Primárně vodní ortlovci s kostěným endoskeletem, kostěnými šupinmi dýchjící žármi, druhově nejohtší skupin ortlovců (ž druhů, 96 % všech druhů ry). Apomorfní znky 1. párové nepárové ploutve ve tvru tzv. ichtyopterygi s tenkými kostěnými pprsky svlovinou vtženou do trupu 2. původně jedn hřetní ploutev 3. gnoidní či leptoidní šupiny 4. žerní dutin krytá skřelemi 5. odlišná stv zuů od pry i čtvernožců 6. zvláštní urogentitální otvor, chyí klok Dlší chrkteristik - velký počet dermálních kostí n lece - hyostylní lek mficélní ortle - mlý koncový mozek s mlými čichovými lloky - velké oči (zostřování posun čočkou) - plynový měchýř (vychlípenin hltnu) hydrosttická funkce (může chyět) - dvoudílné srdce - ovykle oddělené pohlví, vejcorodost (le i vejcoživorodost živorodost) Různé názory n fylogenezi pprskoploutvých ry, z recentních skupin většinou shod n zální skupině mnohoploutví/ichiři (Polypteriformes/Cldist), vývojová historie dokumentován ve fosilním záznmu od spodního devonu (tj. téměř po 400 mil. let); jediná skupin ortlovců, u které diverzit recentních druhů převyšuje diverzitu známých vymřelých forem, několik fází dptivní rdice (kron, tris, jur), nepochyně vznikly v moři. Anlogicky se mění různí názory n zákldní systém pprskoploutvých ry. Trdičně rozlišovány n chrupvčité (Chondrostei), mnohokostnté (Holostei) kostnté (Teleostei), evoluční systemtikové se všk domnívjí, že pprskoploutví mjí prvděpodoně poněkud složitější evoluční historii, než y yli rozčleněni n pouhé tři ndřády. Zde prezentovný systém je tře rát s ohledem n tuto skutečnost. Vznik pprskoploutvých ry je dtován do spodního devonu 400 milionů let; ke konci devonu počátkem kronu yli již pprskoploutví vedoucí skupinou ortlovců. 1

2 Systém pprskoploutvých ry (= jedn z možných verzí) Potříd: chrupvčití (Chondrostei) Podtříd: kostntí (Neopterygyi) Primárně chrupvčité ryy s určitými náznky osifikce; Úspěšná skupin ry díky rozvoji ploutví (neopterygii = nové ploutve) s tím uvžuje se, že jejich předky yly kostnté ryy ke ztrátě kostěných tkání souvisejícím rychlým pohyem, odlehčení šupintého pokryvu i kostry, došlo druhotně ve snze o odlehčení tělesné stvy. čelisti silnější efektivnější; nopk ztrát elektrorecepce. Ojevily se Zřejmě prfyletická skupin, v udoucnu lze předpokládt její překlsifikování. koncem permu (před érou dinosurů), všk morfologicky se z dou své 2 řády, 52 druhů existence změnily reltivně málo; 2 infrtřídy s několik ndřády několik desítkmi řádů Řád: mnohoploutví (Polypteriformes) jeseteři (Acipenseriformes) Infrtříd: mnohokostntí (Holostei) Řád: kprouni (Amiiformes) kostlíni (Lepisosteiformes) Infrtříd: kostnté ryy (Teleostei) Ndřád: rypouni (Osteoglossomorph) (2 řády) úhoři murény (Elopomorph) (5 řádů) sledi srdele (Clupeomorph) (1 řád) kpři, sumci pirně (Ostriophysi) (5 řádů) lososi štiky (Protcnthopterygii) (4 řády) tresky ďsové (Prcnthopterygii ) (5 řádů) okouni pltýsi (Acnthopterygii) (16 řádů) + 5 méně význmných ndřádů (Stenoptyrygii, Cyclosqumt, Scopelomorph, Lmpridiomorph, Polymixiomorph 2

3 /Řád/ Mnohoploutví (Polypteriformes) (syn. ichiři, Cldist) CHARAKTERISTIKA rchická skupin sldkovodních ry, někdy povžován z zální linii pprskoploutvých protáhlý ž úhořovitý tvr, větší počet hřetních ploutviček, ocsní ploutev přechod mezi heterocerkní homocerkní, svlnté násdce párových ploutví (jediná skupin pprskoploutvých, odtud strší název násdcoploutví Brchiopterygii), gnoidní (kostěné) šupiny, částečně chrupvčitá kostr, stv čelistí spíše připomíná čtvernožce než kostnté ryy, dv plicní vky ústící do jícnu (přídtné dýchcí orgány), lrvy vnější keříčkovité žáry. Způso život Při řezích velkých řek záplvových olstech tropické Afriky (vody chudé n kyslík), prsními ploutvemi se opírjí o dno mohou překont krtší vzdálenost po souši, noční ktivit, hlvní potrv jiné ryy jiní menší ortlovci, korýši hmyz. Systém mnohoploutvých 1 čeleď, 12 druhů Čeleď: ichirovití (Polypteride) Bichir nilský (Polypterus ichir), do 0,7 m, povodí Nilu Rudolfovo i Čdské jezero Bichirek úhořovitý (Erpetoichthys clricus) 0,6 m, úhořovitý vzhled, nemá řišní ploutve, zápdní Afrik delt Nigeru 3

4 /Řád/ Jeseteři (Acipenseriformes) CHARAKTERISTIKA Vývojově primitivní skupin pprskoploutvých ry, z zhru 300 milionů let existence se změnily jen velmi málo protáhlé tělo se zploštělým neo lžícovitým rostrem (ptrné i n lece), úst extrémně spodní s 1-2 páry vousků, holé tělo neo s několik řdmi kostěných štítků, gnoidní šupiny jen n horním lloku ocsní ploutve, heterocerkní ocsní ploutev, plně zchovlá chord, chrupvčitá kostr, redukovné zuy (pouze v mládí), zchovné mlé spirákulum, n srdci conus rteriosus (část tepny v lízkosti srdce, vyskytující se u llokoploutvých, dvojdyšných ry oojživelníků) Způso život Sldké vody moře severní polokoule, převážně při dně (potrv entická fun), jiné jsou drvé (vyz) neo filtrují plnkton (veslonosi); dlouhé ndromní migrce (z moří do řek, ž 2500 km), pomlý růst, pohlvní dospívání let. Systém jeseterů 2 čeledi, 31 druhů Čeleď: jeseterovití (Acipenseride) 29 druhů veslonosovití (Polyodontide) 2 druhy 4

5 Veslonos merický (Polyodon spthul), 2,2 m, tělo téměř holé, veslovité rostrum, rypec 1/3 délky ryy, plnkton filtruje přes trnovité výěžky žerních olouků, Mississippi jiné řeky ústící do Mexického zálivu; vyszován n různých místech včetně Evropy (npř. dolní tok Dunje). Veslonos čínský (Psephurus gldius), k největším sldkovodním ryám (6-7 m, 300 kg), povodí řeky Jng-c neoli Dlouhé řeky; nyní je povžován z vyhuený druh. 5

6 Jeseter velký (Acipenser sturio) 3,5 m, vysunovtelná úst (i čelisti), sldkovodní druh, úmoří Bltu, Černého Kspického moře Vyz velká (Huso huso) ž 7 m 1,5 t, největší pprskoploutvá ry, vysoké stáří (118 roků), pelgický euryhliní druh, Jderské, Černé, Kspické Azovské moře, ndromní th (tře se v řekách), v mládí se živí korýši jinými ezortlými, dospělé kusy loví ryy, černý kviár Loptonos merický (Scphirhynchus pltorynchus) do 0,9 m, shor zploštělý rypec protžený horní llok ocsní ploutve, povodí Mississippi (osttních 6 druhů sldké vody Ameriky východní Asie), živí se zvířenou dn c 6

7 /Infrtříd/ Mnohokostntí (Holostei) Vykzují směsici znků pry, chrupvčitých kostntých, jko npř. náznk spirkul (není le otevřené), zchovná chord, počátek osifikce (tenká kostní vrstv kryje převážně chrupvčitý zákld kostí), krátká heterocerkní ocsní ploutev, i když méně výrzně než u chrupvčitých, gnoidní šupiny, propojení plynového měchýře s trávicí truicí (přídtné dýchání) j. Txonomie skupiny nejistá, s největší prvděpodoností prfyletická, proto její zástupci ývjí mnohdy řzeni mezi kostnté (Neopterygii) ez rozlišení infrtřídy, molekulární txonomie ztím nejednotné výstupy. Nejvyšší rozkvět v druhohorách (jur, spodní kříd). Cunetus cunetus střední eocén Systém mnohokostntých 2 čeleď, 8 součsných druhů Řád: kostlíni (Lepisosteiformes) kprouni (Amiiformes) 7

8 /Řád/ Kostlíni (Lepisosteiformes) CHARAKTERISTIKA Vývojově primitivní skupin pprskoploutvých ry z křídy, dnes pouze olsti Nového svět, dříve i jinde. protáhlé štíhlé tělo s rostrem, hřetní řitní ploutví posunutou nápdně dozdu, heterocerkní ocsní ploutev, úplný pokryv z gnoidních šupin (kožní kostr), silně ozuené čelisti, těl ortlů nvzájem klouně spojená, uzvřené spirkulum, plynový měchýř jko přídtný dýchcí orgán, srdeční násdec. Způso život Sldké rkické vody Severní n Střední Ameriky (včetně Kuy), drvé (loví jiné ryy), lrvy mjí krátké čelisti postupně se jim prodlužují. Kostlín oecný (Lepisosteus osseus), 1,5-2 m, celé území řádu od řeky sv. Vvřince po Mexický záliv ; kostlín skvrnitý (L. ocultus), cc 1 m, od Mississippi po Mexico, čsto chován v kváriích Systém kostlínů 1 čeleď, 7 druhů Čeleď: kostlínovití (Lepisosteide) 8

9 /Řád/ Kprouni (Amiiformes) CHARAKTERISTIKA Stroylá skupin známá z odoí rné křídy (před 250 mil. let), do součsnosti jediný druh. protáhlé štíhlé tělo s tvrem těl připomínjí nízkotělého kpr, stvou těl se už líží kostntým ryám, znky n kostře (npř. uspořádání kostí n lece), ocsní ploutev přechodného typu mezi hetero- homocerkní, řitní ploutev krátká posunutá líže k řišním ploutvím, tenké okrouhlé gnoidní šupiny podoné cykloidním, dlouhá hřetní ploutev končí ž nd ocsní ploutví, ozuené čelisti, plynový měchýř jko přídtný dýchcí orgán Způso život Oývá pomlu tekoucí žinté vody (s nízkým oshem kyslíku) Severní Ameriky, živí se dronými živočichy, péče o potomstvo (smec ství hnízd z vodních rostlin). Kproun oecný (Ami clv), do 60 cm, úspěšně přežívá v místech s nedosttkem kyslíku Systém kprounů 1 čeleď, 1 druh Čeleď: kprounovití (Amiide) 9

10 /Infrtříd/ Kostnté ryy (Teleostei) Vývojově nejmldší (tris) od třetihor nejpočetnější ndřád ry, zhrnují směsici znků: chyí rostrum n hlvě, homocerkní ocsní ploutev, leptoidní (cykloidní neo ktenoidní) šupiny v nichž chyí gnoin (či kostěné desky), silně redukovná kostr párových ploutví i jejich zální svlovin, zkostntělá kostr s mficélními ortli, svlové kostice (nejsou n rozdíl od žeer npojeny n osní kostru) vznikjí ve vzivových přepážkách mezi svlovými segmenty, plynový měchýř nepárový (výjimečně chyí). Způso život Nejrůznější potrvní dptce - omnivorní (všežrvé), entofágní (zvířen dn), mdreporofágní (zvířen dn s tvrdými skořápkmi, npř. ostnokožců), plnktonofágní, drvé fytofágní (rostlinná potrv). Nejrůznější prostředí včetně příkopových propdlin, podzemních neo termálních vod, sirných prmenů pod. Pokročilé rysy chování, zejmén péče o potomstvo, mnoho typů migrcí (motivovné potrvně, rozmnožováním, přezimováním pod.). Znčný hospodářský význm zdroj oživy lidstv, sportovní ryářství, tlumení škůdců, frmkologie pod. Bezpochyy monofyletická skupin s několik ndřády, ž 44 řády více než 450 čeleděmi, zhrnují před 95 % recentních druhů ry. Vývojové vzthy mezi jednotlivými skupinmi v řdě přípdů dosud jsné nejsou. 10

11 /infrtříd/ Kostnté ryy (Teleostei) Ndřád: OSTEOGLOSSOMORPHA (RYPOUNI) 1. Řád: Ostnojzyční (Osteoglossiformes) 2. Řád: Hiodonové (Hiodontiformes) Ndřád: ELOPOMORPHA (ÚHOŘI A MURÉNY) 3. Řád: Trponi (Elopiformes) 4. řád: Alulotvární (Aluliformes) 5. řád: Ostnohřetci (Notcnthiformes) 6. řád: Holořiší (Anguilliformes) 7. řád: Velkotlmky (Sccophyryngiformes) Ndřád: CLUPEOMORPHA (SLEDI A SARDELE) 8. řád: Bezostní (Clupeiformes) Ndřád: SCOPELOMORPHA 21. řád: Hluinovky (Myctophiformes) Ndřád: LAMPRIDIOMORPHA 22. řád: Leskyňovci (Lmpridiformes) Ndřád: POLYMIXIIFORMES 23. řád: Voustky (Polymixiiformes) Ndřád: PARACANTHOPTERYGII (RYPOUNI) 24. Řád: Okouncovci (Percopsiformes) 25. Řád: Žohlví (Btrchoiformes) 26. Řád: Ďsové (Lophiiformes) 27. Řád: Hrdloploutví (Gdiformes) 28. Řád: Hrujovci (Ophidiiformes) Ndřád: OSTARIOPHYSI (KAPŘI, SUMCI A PIRANĚ 9. řád: Mloústí (Gonorhynchiformes) 10. řád: Máloostní (Cypriniformes) 11. řád: Trnořiší (Chrciformes) 12. řád: Sumci (Siluriformes) 13. řád: Nhohřetí (Gymnotiformes) Ndřád: PROTACANTHOPTERYGII (LOSOSI A ŠTIKY) 14. řád: Střírnicotvří (střírnicotvří) 15. řád: Štiky/štikotvární (Esociformes) 16. řád: Koruškotvární (Osmeriformes) 17. řád: Lososi/lososotvární (Slmoniformes) Ndřád: STENOPTERYGII (MĚKKORYPOUNI A VELKOÚSTÍ) 18. řád: Velkoústí (Stomiifoprmes) 19. řád: Měkkorypí (Ateleopodiformes) Ndřád: CYCLOSQUAMATA 20. řád: Jinožáří (Aulopiformes) Ndřád: ACANTHOPTERYGII (OKOUNI A PLATÝSI) 29. řád: Cíplové (Mugiliformes) 30. řád: Gvúni (Atheriniformes) 31. řád: Jehlotvární (Beloniformes) 32. řád: Děrovky (Cetomimiformes) 33. řád: Hlnčíkovci (Cyprinodontiformes) 34. řád: Mořtky (Stephnoeryciformes) 35. řád: Pilonoši (Beryciformes) 36. řád: Pilořiši (Zeiformes) 37. řád: Crouni (Goiesociformes) 38. řád: Volnoostní (Gsterosteiformes) 39. řád: Llůčkožáří (Syngnthiformes) 40. řád: Hrdložáří (Synrnchiformes) 41. řád: Čtverzuci (Tetrodontiformes) 42. řád: Pltýsi (Pleuronectiformes) 43. řád: Ropušnice/ropušnicotvární (Scorpeniformes) 44. řád: Ostnoploutví (Perciformes) Řády oznčené tučně černou rvou jsou zmíněny v následujícím přehledu hlvních skupin forem kostntých ry. 11

12 /Řád/ Ostnojzyční (Osteoglossiformes) CHARAKTERISTIKA Reltivně primitivní sldkovodní ryy s velkým počtem zuů, 4-6 čeledí, si 220 druhů převážně tropické druhy, protáhlé tělo, velké šupiny, hlv krytá kostěnými destičkmi, zuy i n jzyku, dále řd znků n lece zvláštním způsoem svinuté střevo nlevo od jícnu (u většiny ry nprvo); rozšíření s výjimkou 2 druhů n jižní polokouli (Gondwn). Arpjm velká (Arpim gigs) k největším sldkovodním ryám, do 4,5 m 6 q, povodí Amzonky Motýlkovec frický (Pntodon uchholzi) droná ryk (15 cm), žije při hldině, s pomocí zvětšených prsních ploutví ovládných silnou svlovinou se vymrští nd hldinu (v neezpečí i z potrvou) plchtí, živorodý, zápdní Afrik Rypoun Petersův (Gnthonemus petersii) 20 cm, chootovitě protžené rostrum, rozvoj elektrických orgánů elektroreceptorů (detekce kořisti dorozumívání), nejpočetnější čeleď řádu, Afrik (si 200 druhů) c c 12

13 /Řád/ Holořiší (Anguilliformes) CHARAKTERISTIKA Převážně mořské ryy (pouze 6 druhů trvle sldkovodní) s protáhlým tvrem těl, 20 čeledí, si 800 druhů nemjí řišní ploutve, nepárové ploutve jsou spojené v souvislý lem, šupiny chyějí neo vnořené do kůže, postrnní čár v různé míře zchovná, zchovné spojením plynového měchýře s jícnem (někdy i redukovným); Atlntik, Pcifik Tichý oceán. Úhoř merický (Anguill rostrt) do 1,5 m, válcovité tělo, široce rozeklná koncová úst, šupiny hluoko v kůži, postrnní čár n celém těle, ktdromní migrce, lrvální stdium dost odlišné od dospělců (tzv. leptocephlus mlá průsvitná ryk tvru vrového listu 5 mm, Leptocephlus revirostris), u pořeží se změní v hdovité úhoříky (tzv. monté), celá Severní Amerik, rozmnožování Srgsové moře, vytírá se 1x z život 13

14 Úhořovec mořský (Conger conger) 3 m, protáhlé tělo, ez šupin, postrnní čár n celém těle, severní Atlntik, Blt, Středozemní Černé moře, pořežní sklisk Murén oecná (Muren helen) do 1,4 m, i ez prsních ploutví, postrnní čár pouze n hlvě, žerní otvory ve tvru mlých oválných skulin, desítky velkých, dlouhých ostrých zuů (kousnutí neezpečné, dříve se tvrdilo, že oshují jed, nově nepotvrzeno), jejich mso může ýt jedovté (přenos z potrvy jedovté řsy ryy, otrv se nzývá ciguter, cigutoxin z mořských řs orněnek, kterými se živí ýložrvé útesové ryy), Atlntik Středozemní moře, tropy sutropy, pořežní sklisk, korálové útesy. Ad Murens (K murénám) Římští císřové házeli otroky do kádí, kde yli zživ roztrháni rozsápáni stovkmi murén ozývl se stršlivý nelidský řev umírjících, kteří yli zživ trháni rváni n kusy. 14

15 /Řád/ Bezostní (Clupeiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské (výjimečně tžné) ryy, ez postrnní čáry (neo jen krátká); 6 čeledí, si 300 druhů tělo ovykle z oků zploštělé, střířité zrvení, cykloidní šupiny, pouze měkké ploutevní pprsky plynový měchýř spojený s jícnem, plnkton filtrují hustou sítí žerních tyčinek, rychlí plvci, velká hejn, hospodářsky význmné druhy (cc 1/5 všech úlovků ry); všechny oceány. Sleď oecný (Clupe hrengus) [herinek, hering] do 45 cm, delší řitní ploutev, zřetelně vykrojená ocsní ploutev, holá hlv ez šupin, koncová neo svrchní úst (plnkton), ěžný druh moří severní polokoule Srdel oecná (Engrulis encrsicolus) 20 cm, velká úst s protženou čelistí, početná hejn, při pořeží Evropy pokles celosvětových úlovků sledě oecného 15

16 Plck pomořnská (Alos los) 30 cm, tělo výrzně z oků zploštěné, kýl šupin n řiše tvoří pilovitou hrnu, oči chráněné lnitými záhyy (tzv. tukovými víčky) ochrn při dlouhých tzích, při pořeží zápdní Evropy severní Afriky Šprot oecný (Sprttus sprttus) 13 ž 16 cm, mlá velikost, severní Atlntik ž Černé moře c Srdink oecná (Srdin pilchrdus) 20 ž 25 cm, nápdně velké šupiny, pilovité řicho c d 16

17 /Řád/ Máloostní (Cypriniformes) CHARAKTERISTIKA Sldkovodní ryy s Weerovým orgánem jedinou hřetní ploutví; 5-6 čeledí, si 3250 druhů (rychle přiývjí dlší) cykloidní šupiny, mlý počet tvrdých pprsků n okrjích ploutví, Weerův orgán z kůstek přeměnou částí předních ortlů spojují vnitřní ucho s plynovým měchýřem, přenášejí zvukové vlny (tzn. že slyší), čstá redukce zuů v ústní dutině, n posledním (5.) žerním olouku tzv. požerákové zuy (1-3 řdy); Eursie, Afrik, Severní Střední Amerik; Veleprm himáljská (Tor putitor) do 2,8 m 50 kg, velké šupiny, vysunovtelná úst, vousky, místo žludku rozšířené střevo (pltí pro všechny kprovité), drvé řeky Indie ž Bngldéš Bolenec murský (Elopichthys mus) do 2 m, povodí Amuru, drvý Prm štikovitá (Luciorus esocinus) [mngr] do 2,3 m kg, povodí řek Eufrt Tigris c c 17

18 Ostruch křivočrá (Pelecus cultrtus) 40 cm, řeky poloslná vod, nápdně kliktá postrnní čár, prodloužené prsní ploutve, úmoří evropských moří Dánio pruhovné (Brchydnio rerio) 4,5 cm, štíhlé tělo, Přední Indie; modelový druh v molekulární vývojové iologii + dlší druhy rodů Leo, Puntious j. Přísvk thjská (Gyrinocheilus kznkovi) cm, ústy se přisává n předměty oírá řsy, má proto nvíc dv nsávcí otvory těsně z hlvou spojené se složitým memránovým ústrojím v žárách (zjímvost vysoká frekvence dýchcích pohyů /min, u ry výjimečná), Thjsko c přísvkovitá úst nsávcí otvor c Sekvec páskovný (Pngio kuhlii) 8 cm, sldkovodní, jv Asie; sekvci protáhlé tělo, spodní úst s vousky, u ok ostrý vztyčitelný trn d d Mřenk pruhovná (Nemcheilus fscitus) 8 cm, sldkovodní, jv Asie; mřenky protáhlé tělo, spodní úst s vousky, morfologicky odlišné od sekvců (npř. stv Weerov prátu) 18

19 Kprovitá ry Pedocypris progenetic, Sumtr, v dospělosti 8-10 mm čsto uváděn jko nejmenší ortlovec svět (nyní ji předstihl nově ojevená trpsličí žá z Nové Guineje), není ni jisté, že je nejmenší známou ryou; vědecky popsná v r (následně 2 dlší příuzné druhy). Přežívá v extrémních podmínkách v málo úživných jezírkách kyselé vody uprostřed tropických lesů, vystčí si s plnktonem n dně jezírek. Má i dlší zvláštnosti, které souvisí s velikostí, npř. mozek není chráněn kostmi. Smice nesou jen několik málo jiker smci mjí n spodní strně těl mlý háček, s jehož pomocí oplodňují jikry jednotlivě. Díky mlé velikosti může ry přežívt i odoí extrémního such v posledních loužích žin; ohrožuje ji kácení tropických lesů vysušování žin kvůli vyszování technických plodin. Hlváček trpsličí (Schindleri revipinguis), ř. ostnoploutví, č. hlváčkovití 6-7 mm, mořská ry, okolí mlého ostrov Lizrd Islnd z okolí Osprey reef (Austrálie). NEJVĚTŠÍ SLADKOVODNÍ RYBY Arpjm velká (Arpim gigs) = ž 7 m 600 kg Veslonos čínský (Psephurus gldius) = ž 7 m 300 kg ALE: Smci některých druhů ďsů (Lophiiformes) měří v průměru 6,2 mm.

20 /Řád/ Trnořiší (Chrciformes) CHARAKTERISTIKA Sldkovodní ryy (kvristé tetry ) doře ozuenými ústy mlou tukovou ploutvičkou; 18 čeledí, si 1680 druhů cykloidní či ktenoidní šupiny, postrnní čár čsto neúplná, Weerovo ústrojí, prodloužená řitní ploutev Pirň oecná (Pygocentrus nttereri) 30 cm, povodí velkých řek Jižní Ameriky Tetr pruhovná (Astynx fscitus) 9 cm, všežrvé, olíená kvrijní ry, slepá jeskynní form (A. f. mexicnus) Tetr neonová, neonk (Prcheirodon innesi) 4 cm, při mírném osvětlení světélkuje, povodí Amzonky c Bing tygří (Hydrocynus golith) přes 1 m, vzezřením připomíná losos, le hlv čelisti jko tetry, drvá, tropická Afrik d Sekerntk černopruhá (Gsteropelecus sternicl) neovyklý tvr silně zploštělého těl, s pomocí prsních ploutví se vymrští nd hldinu, živá potrv, Jižní Amerik e d c c e 20

21 /Řád/ Sumci (Siluriformes) CHARAKTERISTIKA Různorodá, všk prokztelně monofyletická skupin sldkovodních neo pořežních vod, většinou delší vousy n hlvě; 36 čeledí, si 3100 druhů tělo lysé neo s kostěnými destičkmi v kůži, prsní ploutve s trnem, mlé oči, Weerovo ústrojí, srostlé ortle, čstá péče o potomstvo (smec). Sumec murský (Silurus soldtovi) ž 4 m 40 kg, sldkovodní, holá kůže ez šupin, 2 páry vousků, ozuené čelisti, dlouhá řitní ploutev, dlouhověkost (20-40 let), povodí Amuru Sumec sklovitý (Kryptopterus icirrhis), dříve sumec průsvitný, skleněný cm, ztrát pigmentce ve svlovině kůži, 2 dlouhé vousy, zkrnělá hřetní ploutev (pouze 1 pprsek), denní ktivit (osttní sumci většinou s noční ktivitou), žije v menších hejnech, potrv plnkton, výslunné vody nezstíněné vegetcí, jv Asie Indonésie 21

22 Sumeček merický (Ameiurus/Ictlurus neulosus) 35 cm, sldkovodní, holé tělo, tuková ploutvičk, 4 páry vousků, původně východ Severní Ameriky, mnohde vyszen Pngs simský (Pngsius sutchi) 1 m, tělo z oků stlčené, 2 páry vousků, droná tuková ploutvičk, hřetní ploutev posunut dopředu, Thjsko; jedn z nejprodávnějších ry, výhrdně z intenzivních kvkultur, nemá ryí zápch Psumec elektrický (Mlpterurus electricus) 0,7 m, elektrický orgán podél těl (ž 350 V), ez hřetní ploutve, nopk velká tuková ploutev zolená ocsní ploutev, 3 páry vousků, tropická Afrik c c 22

23 /Řád/ Nhohřetí (Gymnotiformes) CHARAKTERISTIKA Sldkovodní druhy v protáhlým tělem protáhlou řitní ploutví; 5 čeledí, si 150 druhů znčně protáhlé, očně zploštělé tělo, většin orgánů z hlvou, ocsní část neúměrně velká, řišní hřetní ploutev chyějí, ocsní ploutev v různé míře zkrnělá, regenerční schopnost, dvojí el. orgány (slé silné nervové uňky, svlovin) orientce, lokce omráčení čelisti i komunikce. Púhoř elektrický (Electrophorus electricus), 2 m, holé zolené tělo, elektrické orgány 4/5 těl (600 V), hustě zrostlé vody v povodí Orinok Amzonky Zákld el. orgánů - zploštělé elektrocyty (stovky tisíc), dv typy výojů: nízké npětí (okolo 10 V) produkuje tzv. Schsův svzek, slouží k elektrolokci vysoké npětí ( V), produkuje Hunterův orgán, při lovu či orně; výoje: +/konec ocsu, -/z hlvou. 23

24 /Řád/ Lososi/Lososotvární (Slmoniformes) CHARAKTERISTIKA Sldkovodní mořské druhy v protáhlým tělem, dozdu posunutou hřetní ploutví tukovou ploutvičkou; 1 čeledí, si 180 druhů. vřetenovité tělo, hlv ez šupin, jink droné cykloidní šupiny, silně ozuené čelisti, nevysoká hřetní ploutev, výrzná pohlvní dvojtvárnost, ndromní migrce. Losos oecný (Slmo slr) do 1 m, ndromní druh (moře tření sldké vody), Evrop, Severní Amerik, též netžná jezerní form 24

25 Losos ket (Oncorhynchus ket) do 1 m, Pcifik Severní ledový oceán Siven orovský (Slvelinus nmycush) 0,5 ž 1 m, sever Severní Ameriky Síh severní (Coregonus lvretus) 1,3 m, střířité zrvení s tmvším hřetem, pořežní vody + reliktní populce v jezerech d + hlvtky (Hucho sp.), lipni (Thymllus sp.), pstruzi (Slmo sp.) j. viz Fun ČR c 25

26 /Řád/ Koruškotvární (Osmeriformes) CHARAKTERISTIKA Droné ž středně velké, převážně mořské ryy; 6 čeledí, si 90 druhů. dlouze protáhlé tělo, řd determinčních znků zejmén n lece kostře (npř. stv čelistí), ndromní migrce (vytírjí se ve sldkých vodách). Korušk evropská (Osmerus eperlnus) 18 ž 20 cm, vřetenovité tělo, střířité zrvení, krátká hřetní ploutev, tuková ploutvičk, severní pořeží Evropy jezer Glxie tečkovná (Glxis mcultus/ttenutus), 0,6 m, protáhlé tělo ez šupin, hřetní ploutev znčně vzdu, zjímvé rozmnožování v doě největšího přílivu kldou vjíčk (jikry) n rostliny v řekách, lrvy přílivem zpět do moře, nejrozšířenější sldkovodní ry jižní polokoule, od Nového Zélndu před tichomořské ostrovy do Jižní Ameriky Slng čínský (Leucosom chinensis) 8 ž 16 cm, průsvitné tělo ez šupin, silně ozuené čelisti, dospělci se zchovávjí některé lrvální znky (částečná neotenie), jv Asie c c c 26

27 /Řád/ Štikotvární (Esociformes) CHARAKTERISTIKA Sldkovodní ryy s hřetní řitní ploutví výrzně posunutou dozdu, pouze severní polokoule; 2 čeledí, 10 druhů. protáhlý tvr těl s dlouhou širokou tlmou, silně ozuenými čelistmi vykrojenou ocsní ploutví, cykloidní šupiny, pylorické výěžky n střevě. Štik musklung (Esox msquinongy) do 1,8 m, řeky Severní Ameriky Bltňák tmvý (Umr krmeri) mx. 10 cm, droné ryky ntomicky podoné štikám, i když zcel jiný vzhled válcovité tělo ez rypce, ocsní ploutev vypouklá, mlá úst, silně zrostlé hnité vody, odolnost k nedosttku kyslíku (vyschnutí, zmrznutí), povodí Dunje Dněstru 27

28 /Řád/ Hrdloploutví (Gdiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské ryy s nepočetnými výjimkmi, uspořádání ploutví; 10 čeledí, ž 560 druhů. ploutve ez tvrdých pprsků, řišní před prsními, prodloužená hřetní i řitní ploutev (mohou ýt rozděleny n 2), plynový měchýř nespojený s jícnem, nepárový vous n rdě. Tresk oecná (Gdus morhu) do 1,8 m, 3 hřetní ploutve, droné cykloidní šupiny, několikměsíční thy (přes 1000 km) z potrvou (plnkton, droná zvířen, knilismus) i rozmnožováním, Atlntik Severní ledový oceán (tresky chyějí v teplých mořích) 28

29 Mník mořský (Molv molv) ž 2 m, protáhlé tělo, široká svrchu zploštěná hlv, protáhlá 2 dílná hřetní ploutev, Atlntik Štikozuec oecný (Merluccius merluccius), protáhlé tělo s velkou hlvou, velká úst s nápdnými zuy, dolní čelist o málo delší než horní, hejk, mořská štik, Atlntik Hlvoun tuponosý (Coryphenoides rupestris), 1 m, jedn z nejpočetnějších skupin hluokomořských ry, velká hlv, droné šupiny, první hřetní ploutev vysoká, n řiše orgány se svítícími kteriemi, do 2000 m hlouky c c Morid nostá (Antimor rostrt) 0,6 m, protáhlé, z oků zploštělé tělo, hlv s rypcem, nápdně prodloužený 1. pprsek hřetní ploutve, hluokomořské ryy (do 1800 m), Atlntik, Pcifik i Indický oceán d d 29

30 /Řád/ Ďsové (Lophiiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské entické (nevzhledné) ryy (odtud název) se širokou hlvou, velkou tlmou mlými žerními otvory; čeledí, ž 300 druhů. tělo holé, někdy s kožními či kostěnými útvry, oči nvrchu hlvy, prsní ploutve přetvořené k lezení po dně, přední pprsky hřetní ploutve smosttné, první z nich nese msitý prporec (cilium) jko vndidlo, chyějící žer, i hluokomořské druhy. Ďs mořský (Lophius pisctorius) do 1,5 m, nápdně široká tlm, u řehů Evropy Rozedrnec srksový (Histrio histrio) ž 20 cm, holé tělo pokryté různými výrůstky třásněmi, korálové útesy, kořist nsávjí, tropická moře Brdovous keříčkovitý (Linophryne rorifer) do 70 cm, různě tvrovný přívěsek n dolní čelisti u smic, trpsličí smci žijí trvle přirostlí n smicích c cilicium široká hlv, velká tlm, ozuené čelisti c d Tykdlovk Holoellov (Certi holoelli) do 1 m/7 g, pouze 16 mm/14 mg (rozdíl hmotnost x!), přisátý n smici, živí se její krví (srůst krevních vlásečnic), n hlvě cilicium se svítícím orgánem d 30

31 /Řád/ Cíplové (Mugiliformes) CHARAKTERISTIKA Hlvně mořské pelgické ryy s protáhlým, z oků stlčeným tělem střířitě lesklým zrvením; 1 čeleď, 75 druhů. ktenoidní šupiny (výjimečně cykloidní) i n hlvě, dlouhé žerní tyčinky, plynový měchýř oddělený od jícnu, ez postrnní čáry, droně ozuené neo ezzué čelisti, 2 hřetní ploutve (1. s tvrdými pprsky), droná potrv, 1 čeleď, 80 druhů. Cípl hlvtý (Mugil cephlus) do 0,9 m, při pořeží všech kontinentů, jedn z nejrozšířenějších ry, nápdně velké šupiny u zákldny prsní ploutve 31

32 /Řád/ Gvúni (Atheriniformes) CHARAKTERISTIKA Rozmnitá skupin ry (vzhled i způso život, mořské i sldkovodní) s protáhlým, z oků zploštělým tělem; 6 čeledí, cc 300 druhů. cykloidní neo ktenoidní šupiny, většinou menší velikosti (mx. 47 cm), ovykle 2 hřetní ploutve, postrnní čár chyí neo je nevýrzná, velké jikry s různými výěžky (přichycení n třecí podkld), řd druhů v kvristice. Gvún štíhlý (Leuresthes tenuis) 19 cm, zápdní pořeží USA, ploché písčité úseky Duhovk ustrlská (Melnotenis mcculochi) všežrvá kvrijní ryk, Nová Guine Austrálie Aterin oecná (Atherin mochon) 8 ž 16 cm, jižní moře kolem Evropy c Hrdlovk droná (Neostethus mricol) 4 cm, smci n hrdle útvr k přidržování smic při páření, tzv. pripium (z části kostry prsních ploutví), sldké rkické vody jv Asie d c d 32

33 /Řád/ Jehlicotvární (Beloniformes) CHARAKTERISTIKA Různé druhy vod, tělo do různé míry protžené z oků zploštělé; 4 čeleď, cc 250 druhů. pouze měkké ploutevní pprsky, hřetní ploutev poszen hodně vzdu, dolní llok ocsní ploutve je čsto delší než horní, protžené čelisti. Jehlice rohozoá (Belone elone) do 1 m, úzké protžené čelisti ve tvru pinzety, nzelenlá kostr, drvá, v hejnech, při pořeží Evropy Afriky Medk jponská (Oryzis ltipes) 5 cm, Čín Jponsko, sldkovodní, tře se n rostliny, čsto se používá při lortorních (vývojových ) studiích 33

34 Letoun měkkoploutvý (Exocoetus volitns) 30 cm, velké šupiny, rozměrný plynový měchýř, nápdně velké prsní ploutve umožňující plchtění, větší rychlost ve vodě rychlými pohyy ocsní ploutve, výšk 4 m nd hldinou ž 200 m (únik před drvými rymi) 34

35 Polozoánk mljská (Dermogenys pusiillus) 7 cm, protáhlé tělo, horní čelist nápdně krtší než dolní, mlé párové ploutve, vymrští se nd hldinu rychlým kmitáním ocsní ploutve klouže po ní (únik před predátory), sldkovodní jv. Asie Indonésie (chován v zjetí, veřejné zápsy/sázky/thjsko); Polozoánk zelená (Euleptorhmphus viridis) 30 cm, horní čelist extrémně krátká, zvětšené řišní ploutve, plchtění jko letouni, mořský druh (čsto v zátokách zálivech Indického Tichého oceánu) 35

36 /Řád/ Hlnčíkovci (Cyprinodontiformes) CHARAKTERISTIKA Druhově ohtá skupin, většinou sldkovodní, tělo v přední části válcovité, v zdní z oků zploštělé; 10 čeledí, ž 1000 druhů. droné ryky s čstou pohlvní dvojtvárností, jedn hřetní ploutev, ploutve ez trnů, cykloidní (vzácně ktenoidní) šupiny, řitní ploutev u smců přeměněn v pářící orgán (gonopodium) mnohé druhy živorodé. Živorodk duhová ( pví očko ) (Poecili reticult), prsní ploutve vysoko n ocích těl, smci gonopodium, sldké vody, kvrijní i lortorní druh, vyšlechtěn v mnoh formách ( domácí zvíře?), pochází z Jižní Ameriky, n mnoh místech svět vyszen, snáší i mořskou vodu Živorodk komáří (Gmusi ffinis) 4 ž 6 cm, východní pořeží USA, vyszován v místech neezpečí mlárie (živí se lrvmi komárů) Mečovk mexická (Xiphophorus helleri), dříve též mečovk zelená 8 ž 12 cm, smci s dolními pprsky ocsní ploutve mečovitě protženými c c 36

37 /Řád/ Volnoostní (Gsterosteiformes) CHARAKTERISTIKA Všechny druhy vod, le mořské druhy převžují, droné ryy s plynovým měchýřem (nespojeným se střevem); 4 čeledí, si 280 druhů. kostěné štítky n těle, před hřetní ploutví volné tvrdé pprsky, řišní ploutve n hrudi neo i více vzdu, čstá péče o potomstvo. Koljušk tříostná (Gsterosteus culetus) 4-6 cm, řišní ploutve s trnem, lortorní druh (etologie), sev. Eursie Severní Amerik Jehl mořská/hrntá (Syngnthus cus) do 0,5 m, protžená ezzuá úst, plynový měchýř chyí, llůčkovité neo chomáčkovité žáry, pořeží severovýchodního Atlntik Koníček mořský (Hippocmpus hippocmpus) cm, ovíjivý ocásek ez ocsní ploutve, n vodních rostlinách, smec odchovává mláďt v řišním vku, Středozemní moře c Lulnk štíhlá (Fistulri petim) 0,5-1 m, tělo dlouze protáhlé, droné výrůstky n kůži, dlouhý pinzetový rypec (potrv ve skulinách útesů), Pficik Tichý oceán d c d 37

38 Řsovník rozedrný (Phycodurus eques), 15 cm, izrní výrůstky (mskování mezi mořskými řsmi), při pořeží Austrálie Vějířník třásnitý (Solenostomus prdoxus) 10 cm, z oků zploštělé tělo pokryté kostěnými destičkmi, znčná schopnost rvoměny 38

39 /Řád/ Ropušnice/ropušnicotvární (Scorpeniformes) CHARAKTERISTIKA Řdí se k druhově nejpočetnějším řádům, všechny druhy vod, n těle čsto trny neo kostěné destičky; čeledí, druhů. dlší znky kostěná desk mezi okem skřelí, kostěné štítky n těle, tvrdé pprsky v ploutvích npojené n jedové žlázy, řišní ploutve čsto před prsními, ocsní ploutev ovykle zolená. Ropušnice oecná (Scorpen porcus) 0,5 m, velká hlv s mnoh výrůstky, pokud šupiny jsou, pk ktenoidní, velké vějířovité prsní ploutve, část Atlntiku Středozemní i Černé moře. Letuch středomořská (Dctylopterus volitns) cm, nápdně velká hlv v kostěném pncíři s trny, zvětšené prsní ploutve s jejichž pomocí mohou chodit po dně, si nelétjí, sv. Atlntik včetně Středozemního moře Vrnk ostnitá (Myoxocephlus scorpius) 0,6 m, slná i sldká vod, větší hlv ez šupin, velké oči nvrch hlvy, zkrnělý plynový měchýř v dospělosti, sv. Atlntik c c Ropušnice/ropušnicotvární 1 39

40 Perutýn ohnivý (Pterois volitns) 40 cm, četné velmi dlouhé ostny, silně jedovtý, loví ze zálohy ( nsává ), Indický Tichý oceán Odrnec prvý (Synncei verrucos) - 50 cm, ez šupin, le s kožními výrůstky trny, jedové žlázy ústní n konci trnu hřetní ocsní ploutve, neezpečné i pro člověk, při dne, kořist nsává, výskyt dtto Invzní druh = východní pořeží Severní Ameriky kriská olst Ropušnice/ropušnicotvární 2 40

41 /Řád/ Ostnoploutví (Perciformes) CHARAKTERISTIKA Všechny typy vod, ktenoidní šupiny, větší počet tvrdých pprsků v ploutvích; čeledí, n druhů. hřetní ploutev čsto dvoudílná (neo dvě ploutve), řišní ploutve pod neo před prsními. Knic písmenkový (Serrnus scri) nerozdělená hřetní ploutev, skřelová kost s trny; východní Atlntik Středozemní moře Rolo nilský nilský okoun (Ltes niloticus) 2 hřetní ploutve, 2 m 100 kg, prolémy v frických jezerech s vyszenými populcemi Okounovití (Percide) - sldkovodní, 2 hřetní ploutve, nízko poszené prsní ploutve, n čelistech štětinkovité zuy, mlé ktenoidní šupiny, přes 200 druhů; zástupci ve funě ČR Okounek pstruhový (Micropterus slmoides) 20 cm, dvojlločntá hřetní ploutev, drvý, čisté vody, vyszován po světě c c Stříkoun lpvý (Toxotes jcultrix), 15 cm, tělo z oků stlčené, velké oko i tlm, z tlmy vystřikují vodu do 2 m zsáhnou kořist (hmyz, pvouk) sedící nd vodou, mngrovy, jv. Asie e d e Slunečnice pestrá (Lepomis giosus), 20 cm, péče o potomstvo (smec chrání ústech), východ USA, vyszování d d Ostnoploutví 1 41

42 Klipkovití (Chetodontide) mořské, tropy sutropy, korálové ryy, tělo z oků stlčené, 1 hřetní ploutev, mlá úst, pestré zrvení, pevné mnželské páry, si 120 druhů. Zoec oecný (Chelmon rostrtus) 17 cm, protáhlý rypec, truicovité čelisti (škvíry n útesech), Indický oceán Klipk prporková (Chetodon urig) 30 cm, protáhlý poslední pprskem v ploutvi, Indický oceán Pcifik c Pomcovití (Pomcnthide) vysoké, z oků zploštělé tělo, trn n skřelové kosti, 1 hřetní ploutev, pestré zrvení, druhů. Pomec císřský (Pomcnthus impertor), 40 cm, Indický Tichý oceán c Ostnoploutví 2 42

43 Vruozocovití (Cichlide) též cichlidy, sldkovodní, rozmnitý tvr těl (protáhlé, zploštělé, diskovité j.) s delší nedělenou hřetní ploutví, jedn nozdr (čichová jmk není přepžen kožní řsou), drvé i ýložrvé, péče o potomstvo, těžiště Střední Jižní Amerik, Afrik Mdgskr, dále i Sýrie, Izrel, Indie Srí Lnk, si druhů. Sklár mzonská (Pterophyllum sclre), vysoké tělo prodloužené ploutve, povodí Střední Amzonky Akr modrá (Aequidens pulcher), sever Jižní Ameriky Tetr černá (Gymnocorymus ternetzi), Brzílie, Bolívie c c d e Tlmovec zltooký (Hplochromis oliquidens), Viktoriino jezero/ukerewe, smice po tření jikry do vku n spodu tlmy, potrvu přijímá ž po vylíhnutí plůdku d Okounovec nilský (Oreochromis niloticus) /tilápie nilská/, 60 cm, všežrvá e (+ knčík, vruozuec, perlovk j.) Ostnoploutví 3 43

44 zástupci dlších čeledí spínovití (Pomcentride), pyskounovití (Lride) neehledovití (Urnoscopide) Spín ornžový (Hypsypops ruicundus) 30 cm, z oků zploštělé tělo, jediná hřetní ploutev, velká proměnlivost pestrého zrvení mezi juv. dult. jedinci, pořeží Klifornie Klun očktý (Amphiprion ocellris) 10 cm, východní část Indického oceánu, symióz s mořskými ssnkmi c Pyskoun orovský (Cheilinus undultus) 3 m, vysunovtelná úst s nápdnými zuy n čelistech, cykloidní šupiny, jediná hřetní ploutev, největší druh čeledi, drvý ( Npoleonov ry ), Indický Tichý oceán c Neehled oecný (Urnoscopus scer) 35 cm, oči poszené nvrch velké hrnté hlvy, mlé šupiny, jedový prát trn n skřelích ostny hřetní ploutve; výrůstek n spodní čelisti (návnd pro kořist), slé elektrické orgány, zhrán v písku, díky loptovitým, prsním ploutvím dokáže rychle vyrzit, evropské pořeží včetně Středozemí d d Ostnoploutví 4 44

45 zástupci dlších čeledí hlváčovití (Goiide), mkrelovití (Scomride) soltýnovití (Sphyrenide) Lezec oojživelný (Periophthlmus koelreuteri); většinou mořské druhy, n dně v příojové zóně, široké tělo v přísvku přeměněné řišní ploutve (neo hodně přilížené), ez plynového měchýře, dokáže lézt po souši, ez vody vydrží i několik dní, oči nvrch hlvy, dýchání povrchem těl při zvřených skřelích, mngrovy, Rudé moře u Austrálie Mkrel oecná (Scomer scomrus) rychlí plvci moří oceánů, silně vykrojená ocsní ploutev, mlé ploutvičky mezi zdní hřetní ocsní ploutví, mezi řitní ocsní ploutví, tenký ocsní nástvec), 0,6 m, velká hejn, dlouhé thy Tuňák oecný (Thunnus thynnus), ž 4 m 8 q, teplejší moře, endotermní (o 10 C více než prostředí) c c Soltýn rkud (Sphyren rrcud), štíhlé protáhlé tělo, velká úst s dolní čelistí delší ozuenou tesákovitými zuy, jedovté mso (od mikroskopických řs), tropy sutropy d d Ostnoploutví 5 45

46 zástupci dlších čeledí mečounovití (Xiphiide) lezcovití (Anntide) Mečoun oecný (Xiphis gldius) 6 m 5 q, horní čelist nápdně prodloužená, snd k omrčování kořisti, drsná kůže ez šupin, chyějí řišní ploutve, vysoká hřetní ploutev (vyčnívá i nd hldinu), jedn z nejrychlejších ry (110 km/h), tropy sutropy kosmopolitně Lezoun indický (Ans testudineus) 25 cm, sldkovodní druh s trny n skřelích přídtných dýchcím orgánem tzv. lyrintem (ndžerní orgán) s prokrveným epitelem, oojživelná ry, po souši s pomocí ocsu, pprsků prsních ploutví trnů n skřelích, mimo vodu ž 2 dny, přeíhá z jedné vysychjící tůňky do druhé, Indie ž Filipíny Ostnoploutví 6 46

47 Lyrintkovití (Belontiide) sldkovodní ryky s přídtným ndžerním dýchcím orgánem, vysunovtelná horní čelist, čsté přípdy niťovitě prodloužených řišních ploutví, si 50 druhů jv. Asie. Rájovec dlouhoploutvý (Mcropodus operculris) 10 cm, jedn z prvních kvrijních ry, smec ství pěnové hnízdo pro jikry. Bojovnice pestrá et (Bett splendens), smci zvětšené ploutve, množství vyšlechtěných forem Čichvec perleťový (Trichogster leeri), řišní ploutve ve tvru niťovitých přívěsků (hmtový orgán), jv Asie c c Ostnoploutví 7 47

48 /Řád/ Pltýsi (Pleuronectiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské formy, z oků zploštělé tělo, dlouhá hřetní řitní ploutev tvoří lem kolem těl, žijí při dně; 11 čeledí, si 400 druhů. plynový měchýř v dospělosti mizí, lrvy jsou symetrické, ž ěhem dospívání se pokládjí n jeden ok, přesun ok dlší, s tím související změny, šupiny ktenoidní, cykloidní či kostěné hrolky. Pltýs velký (Pltess pltess) do 1 m, oči n prvé strně těl, sv. Atlntik Pltýs oecný (Hippoglossus hippoglossus) ž 4,7 m, největší druh, hldké šupiny, hliut, sv. Atlntik Pltýs rdvičntý (Pltichthys/Pleuronectes flesus) 50 cm, při pořeží Evropy c c Pltýsi 1 48

49 Kml štíhlá (Arnoglossus ltern) 25 cm, oči n levé strně těl, sv. Atlntik ž do Středozemního moře Jzyk oecný (Sole vulgris /sole) do 0,7 m, oči prvá strn těl, protáhlejší tvr, sv. Atlntik včetně Středozemního moře, chutné mso, hospodářsky význmný druh Pltýsi 2 49

50 /Řád/ Čtverzuci (Tetrodontiformes) CHARAKTERISTIKA Mořské ryy diskovitého či čtverhrnného těl, krátký ocs; 10 čeledí, si 360 druhů. mlé šupiny či kostěné destičky s trny, chyějí řišní ploutve, mlá štěrin z skřelí, mlá úst, le silné zuy vpředu srůstjící v zoákovité desky, plynový měchýř většinou přítomný, schopnost zvětšit tělo (vkovitou vychlípeninu střev nplní vzduchem), vydávjí zvuky pomocí zuů neo chvěním plynového měchýře. Ostenec ěloskvrnný (Blistoides conspicillum) 50 cm, n hřetě 2-3 trny, plátkovité šupiny, v horní čelistí zuy n drcení schránek měkkýšů), Indický oceán Pcifik Hvýš rohtý (Lctori cornut) 50 cm, čtverhrnné tělo uzvřené v kostěném krunýři poměrně dlouhý ocs, 4 rohy 2 z očim 2 vedle řitní ploutve, některé druhy hvýšů jedovté, Indický Tichý oceán Čtverozuec skvrnitý (Tkifugu vermiculris) 35 cm, vnitřnosti oshují lkloid tetrotoxin (pochází od kterií), smrtelně neezpečný, přesto vyhledávná pochoutk, význmný model ve vývojové molekulární iologii ry, moře u Jponsk Číny c c Čtverzuci 1 50

51 Ježík oecný (Diodon hystrix) 0,6 m, tělo pokryté trny, někdy vztyčitelnými, mjí zvláštně uprvené střevo, které vyíhá v několik slepých vků, které ry může nplnit vodou neo vzduchem, čímž několiknásoně zvětší svůj ojem podoá se úctyhodně velikému míči, tropická moře svět Měsíčník svítivý (Mol mol) 3 ž 5,5 m, spolu s vyzou je uváděn jko nejtěžší z kostntých ry (ž 10 q), z postrádá ocsní ploutev, pohyy ostrávjí nepárové ploutve, hruá kůže ez šupin, le s kostěnými hrolky, převážně chrupvčitá kostr, mlá úst, živí se hlvně medúzmi (+ slpy, chootnice, korýši pod.), tropická mírná moře Čtverzuci 2 51

52 /Kld, tříd:/ Svloploutví (Srcopterygii) Heterogenní skupin vodních ortlovců s několik vývojovými liniemi, které spojuje stv končetin s vnitřní kostrou; dříve nozdrtí, násdcoploutví, llokoploutví, resp Chonichthyes, Crossopterygii, Coelcnthimorph; první zástupci devon CHARAKTERISTIKA Apomorfní znky 1. párové končetiny s osní kostrou 2. mohutný svlový násdec původně krytý kosmoidními šupinmi rchipterygium Dlší chrkteristik - difycerkní ocsní ploutev - zchovlá chord - oči lemovné prstencem z kostěných destiček - u některých skupin chony (umožňují vdechování tmosférického vzduchu se zvřenou tlmou, nevznikly v přímé souvislosti s plicním dýcháním) - u některých skupin interkrniální klou - doře vyvinutý čichový orgán - klok - primárně sldkovodní, posléze i mořské Svloploutví spolu s pprskoploutvými dříve tvořili prfyletickou třídu ryy (Pisces, Osteichthyes). (ještě v devonu yli svloploutví druhově rozmnitější než pprskoploutví) 52

53 Svloploutví (Srcopterygii) V trdičním prfyletickém pojetí zhrnuje pouze dvě recentní jednu vymřelou podtřídu (Actinisti Dipnoi, resp. Rhipidisti). Je-li chápán jko kld (monofyletický txon), zhrnuje nvíc všechny čtyřnožce (Tetrpod) včetně člověk. Klsický systém svloploutvých: 8 recentních druhů Podtřídy: Actinisti 2 recentní druhy dvojdyšní (Dipnoi) 6 recentních druhů Rhipidisti pouze vymřelé druhy (npř. Eusthenopteron) Nový pohled n systém svloploutvých kld se 3 infrtřídmi Infrtříd Dipnomorh (Dipnoi) řády Certodontiformes Lepidosireniformes Infrtříd Crossopterygii řády Porolepiformes Onychodonti Actinisti Infrtříd Tetrpodomorph řády Rhizodonti Osteolepiformes Pnderichtyid txon? Tetrpod 53

54 /Podtříd?/: Actinisti Reliktní skupin svloploutvých s neovyklou komincí znků. Ltimerie podivná (Ltimeri chlumne) 2 m, žijící fosílie, ojeven r při východním pořeží jižní Afriky, dnes už si 150 ex., hlvní těžiště výskytu pořežní sklisk u Komorských ostrovů v hlouce m, kolonie, noční drvec, párové končetiny nepoužívá k lezení po dně, pouze při plvání, živorodá ; ltimerie indonéská (L. mendoensis) nedávno u Celeesu, geneticky odlišná od komorské populce CHARAKTERISTIKA 1. kosmoidní šupiny ztenčené, připomínjí cykloidní šupiny 2. truicová chord v plném rozshu zchován 3. kostr převážně chrupvčitá 4. žer nejsou vyvinut 5. intrkrniální klou Systém recentních zástupců Actinisti Řád: ltimérie (Coelcnthiformes) 2 recentní druhy Vymřelí zástupci známí od středního devonu, vrcholný rozvoj čsný tris, poslední záznm svrchní kříd; po téměř 70 milionech let nlezeni recentní zástupci 6. n hlvě dv páry vnějších otvorů, všk chony vytvořeny nejsou 7. elektroreceptor v rostrální části hlvy, 8. symetrická ocsní ploutev se 3 lloky 9. nepárový degenerovný plicní vk. 54

55 /Podtříd/ Dvojdyšní (Dipnoi) Stroylá, evolučně stgnující skupin vodních ortlovců s recentními sldkovodními druhy. CHARAKTERISTIKA 1. protáhlý tvr těl 5. chony rozvoj plicních vků přizpůsoených k 2. redukovné kosmoidní šupiny či znořené v kůži přijímání vzdušného kyslíku 3. plně zchovná chord 7. úprv krevního oěhu (plicní tepn, dutá žíl) 4. mohutné zuní desky 8. klok 9. vývoj přes lrvy podoné lrvám oojživelníků Řád Jednoplicní (Certodiformes) tělo ze strn zploštělé, velké šupiny, nepárový plicní vk, plně vyvinuté párové ploutve, lrvy ez vnějších žer, 1 čeleď, 1 druh. Bhník ustrlský (Neocertodus forsteri) 1,5 m, dýchá žármi plicní vk jen ve výjimečných situcích, málo pohylivá ry, východní Austrálie Systém hníků 2 řády, 2 čeledi, 6 druhů Řád Dvouplicní (Lepidosireniformes) tělo n průřezu oválné, 2 plicní vky, párové ploutve niťovité, droné šupiny znořeny v kůži, lrvy s vnějšími žármi, letní spánek, 2 čeledi, 5 druhů; Bhník merický (Lepidosiren prdox) 1 m, střed Jižní Ameriky, stojté vody suchých olstí Bhník východofrický (Protopterus ethiopicus) 2 m, ez plicního dýchání není schopen přežít c c 55

56 Gondwn = superkontinent zhrnující území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Aráie, Indi, Austrálie Antrktidy, zformovl se jko součást většího superkontinentu Pnnotie si před 600 miliony let. Po odtržení Lurentie, Bltiky Siiře znikl Pnnotie zyl Gondwn tehdy největší kontinentální lok plnety, který shl od jižního pólu ž k ortníku Rk n severní polokouli. Během prvohor prošl Gondwn dlším vývojem ve druhohorách se mezi Gondwnou Lurentií otevřel zárodek Atlntského oceánu. Její existence už neměl dlouhé trvání ěhem příštích 50 miliónů let se sm postupně rozpdl. Nejdříve n Atlntiku Antrktidu, poté se Atlntik rozpdl n Jižní Ameriku Afriku, od Afriky se oddělil Indie, Mdgskr Aráie, nkonec i od Antrktidy Austrálie. jur, před 150 mil. let rozpd postupný proces v odoí před mil. let

57 Přechod n souš Molekulární morfologické nlýzy = oddělení čtyřnožců od ry (tj. přechod n souš) došlo někdy ve spodním kronu ž svrchním devonu (cc mil. let). Přeměn ploutve v končetinu s prsty mnoho dlších důležitých změn: zvětšení hrudního pánevního pletence, vznik kosti křížové, spojení žeer s ortli, vznik krku změn leečních proporcí, redukce nepárových ploutví žerních olouků, změn smyslových systémů j. Stvou ploutví mjí nejlíže ke stvě suchozemské končetiny svloploutvé ryy z vymřelé skupiny Rhipidisti. Rhipidisti vodní čelistntci vývojově lízcí oojživelníkům, msivní kosmoidní šupiny, stv leky podoná oojživelníkům, kuželovité zuy (drví), párové ploutve typu rchipterygi, plicní vky, chony, rod Eusthenopteron (svrchní devon). Eusthenopteron cc 1,5 m, ještě nepárové ploutve, párové ploutve odoné stvy jko kráčivá končetin, ez prstů, le kostnté výěžky připomínjící prsty Pnderichthys 0,9-1,3 m, ez hřetní řitní ploutve, více zploštělou hlvu. Tiktlik rosee v r nlezen v rktické Kndě dlší přechodný článek; poměrně velká ry (1-2 m), vzhledem připomíná dnešní krokodýly (široká zploštěná lek, vyčnívjící nozdry, kostěné šupiny, stv leky připomíná leku prvních oojživelníků, oči poszené nvrch hlvy, stejně jko (volná) úprv krku (ztrát kostěného límce spojujícího leku s rmením klouem), doře vyvinutá žer, vnitřní žáry. 57

58 Acnthosteg gunneri nejstrší známý oojživelník, sice doře zformovné prsty, le ez zápěstí kotníků dlouhých kostí končetin, 8 prstů, těžko yly schopny unést větší váhu n souši evidentně stvěná pro plvání nikoli k pohyu n souši (nvíc dlouhý ocs ne nepodoný ocsním ploutvím násdcoploutvých ry), vnitřní žáry vznik pětiprsté končetiny nemusí ýt spojen s přechodem n souš; život v mělkých vodách. Ichthyosteg stensioei první, vědě známý čtyřnožec, více vodní než suchozemský, cc 1,5 m, silné tělo, původně pokládán z přechodnou formu mezi rymi kronskými tetrpody; pevný hrudní koš (opor při pozemní chůzi), roustnější přední končetiny, více prstů (7?) 58