1. Začátek nového tisíciletí

Transkript

1 OBSAH: 1. ZAČÁTEK NOVÉHO TISÍCILETÍ SLUŽBY UŽIVATELŮM DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU ZPRACOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU SLUŽBY KNIHOVNÁM AUTOMATIZACE DIGITALIZACE VYBRANÉ EKONOMICKÉ UKAZATELE ZAMĚSTNANCI, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ROZVOJOVÉ PROJEKTY...29

2 1. Začátek nového tisíciletí Ing. Lea Prchalová Léta , tedy od padesátin k dalšímu kulatému výročí, přinesla knihovně spoustu změn. Knihovna byla k v návaznosti na reformu veřejné správy převedena pod zřizování Moravskoslezského kraje, jehož zastupitelstvo schválilo společně s novou zřizovací listinou též nový název knihovny. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě rozšířila regionální aktivity včetně rozsáhlého mimoškolního vzdělávání knihovníků. V hodnoceném období zrealizovala krajská knihovna 377 vzdělávacích akcí pro knihovníků. V roce 2010 přibyl ke vzdělávání e-learingový kurz knihovnického minima. K zajištění vzdělávání byly čerpány především dotace programu Ministerstva kultury. Spolupráce s knihovnami v kraji byla podpořena rozsáhlým programem regionálních funkcí, jehož smyslem je vyrovnávat podmínky poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb bez ohledu na velikost obce či odlehlost od větších sídel. O systému umožněném od roku 2005 krajskou dotací je pojednáno v dalším textu. Vývoj automatizace a propracovanější knihovní systémy zlepšily a urychlily služby knihovny, přičemž největšího pokroku v tomto smyslu dosáhla knihovna nasazením systému Aleph v roce Automatizace sama o sobě by však zcela jistě nestačila, nebýt zlepšení v doplňování knihovního fondu, které se změnilo posílením částky na nákup literatury od roku I když tato účelová dotace musela též pokrýt ochranu fondu a nyní již i licence ke vzdáleným elektronickým zdrojům, můžeme ještě stále hovořit o solidním doplňování. Česká odborná literatura byla dále doplňována v úplnosti. Změna však nastala v nákupu zahraničních dokumentů, kde dlouhodobé zaměření knihovny na hornictví a hutnictví přestalo být vzhledem k restrukturalizaci průmyslu a služeb v kraji aktuální. Od roku 2007 se MSVK specializuje na environmentalistiku. Důvody k tomuto rozhodnutí byly minimálně dva potřeby regionu a nedostatečné pokrytí oboru v českých knihovnách. Fond byl také díky krajské dotaci od roku 2007 rozšířen o dokumenty pro zrakově a sluchově handicapované uživatele. Elektronické informační zdroje, které si MSVK může částečně dovolit jen díky účasti ve státem dotovaných konsorciálních projektech, obohacují informační zázemí uživatelů po celých deset let. Od roku 2010 se výrazně zvýšil komfort této služby, protože databáze a elektronické knihy jsou pro registrované uživatele dostupné nejen ve studovnách ale rovněž ze studentských kolejí, domova či zaměstnání. Jejich nabídka souvisí s dlouhodobě poskytovanou rešeršní službou, jejíž rozsah je v měřítku krajských knihoven nebývalý. Při bilancování nad výkony šedesátnice je určitě třeba zdůraznit retrospektivní regionální bibliografii a digitalizační činnost. V roce 2002 bylo dokončeno ukládání do databáze retrospektivní bibliografie Karvinska, a to s cca záznamy o dokumentech vydaných do konce roku V roce 2010 byla ukončena mnohaletá práce na databázi Ostravska s cca záznamy o publikacích vydaných do roku 2008 včetně. Pozornost bibliografek se od roku 2010 přesunula na Novojičínsko a Frýdecko-Místecko. Digitální knihovna Moravskoslezského kraje, jejíž skromné začátky spadají do roku 2005, se rozrostla na stran 30 titulů periodik a stran 359 monografických titulů. Vzniká jak z fondu krajské knihovny, tak ve spolupráci paměťových institucí působících v Moravskoslezském kraji. 2

3 Valnou část desetiletého období ( ) věnoval tým pracovníků knihovny přípravě novostavby. Po aktualizaci stavebního programu vyhlásil Moravskoslezský kraj veřejnou soutěž o návrh na zpracování urbanistického, architektonického a provozního řešení novostavby knihovny. Z 31 hodnocených návrhů zvítězila dominantní mírně převýšená krychle symbolizující pevnou schránku vědění autorů Kuba & Pilař architekti. Všechny soutěžní návrhy pak byly vystaveny v Galerii moderního umění v Ostravě. Po následující dva roky probíhala perná práce v součinnosti projektantů, investora a knihovny, jejímž výsledkem bylo zpracování všech stupňů projektové dokumentace a schvální dotyčných orgánů nutné k zahájení výstavby. V roce 2007 rozhodl investor o vícezdrojovém financování výstavby a byl připraven úspěšný projekt k získání 600 mil. Kč z evropských fondů (Regionálního operačního programu.) V březnu 2008 vydala vláda usnesení stvrzující spoluúčast státního rozpočtu do výše 490 mil. Kč, Moravskoslezský kraj byl připraven dofinancovat stavbu do výše 1,2 mld., tj. 110 mil. Kč. Ačkoliv se nám knihovníkům zdálo, že stavbě již nic nestojí v cestě a na podzim začnou výkopové práce, došlo ke zvratu, neboť zrušil investor zakázku na výběr zhotovitele stavby. (Nabídky stavebních firem překročily plánovanou výši 1,2 mld.) Nové vedení kraje pak v roce 2009 rozhodlo o použití evropských prostředků k jiným účelům a nutnosti úspor v řešení stavby. Projekt byl částečně přepracován. Pro knihovnu byla v té době hledána také alternativní řešení, např. v prostoru havířských koupelen bývalého Dolu Hlubina, v Dolní oblasti Vítkovic i jinde, ale bohužel bez výsledného efektu. Zastupitelstvo MSK pak souhlasilo v lednu 2010 s realizací redukované varianty Černé kostky. Když se již začalo blýskat na lepší časy a opět se zdálo, že budeme stavět, přišla poslední kapka nové rozhodnutí vlády o stažení účasti státního rozpočtu z novostavby. Černá kostka přestala být v současnosti realizovatelná. Knihovna musela rozšířit provizorní skladové prostory o šestý sklad a denně převáží přepravky s požadovanými dokumenty sem a tam. K propagaci vzdělávacích a kulturních aktivit se knihovna zaměřila na moderní webové stránky, jejichž aktualizaci se věnovala v roce K lepší nabídce fondu přispělo též mnohaleté úsilí knihovny převést záznamy o publikacích do online katalogu. K šedesátému jubileu knihovny se to opravdu povedlo, i když je část lístků o knihách z období pouze naskenovaná a do databázové podoby se přepisuje v případě zájmu uživatelů. Knihovně se taky vyplácí věnovat pozornost středoškolským studentům, pro které připravila kromě exkurzí účelové prezentace, např. Toulky Ostravou, výuku správného citování literatury apod. Pro mládež i dospělou veřejnost byly zorganizovány vzdělávací pořady s environmentální problematikou - v uplynulých pěti letech se jednalo o 129 seminářů a besed. Nové webové stránky, dokonalejší automatizované služby, zlepšené doplňování a systematické prohlubování vztahů k veřejnosti přinesly své ovoce v nárůstu registrovaných uživatelů, výpůjček a využívání knihovnou budovaných či nakupovaných databází. Naplňuje se tak snaha knihovnic, knihovníků a dalších zaměstnanců MSVK vytvářet občanům a návštěvníkům kraje kvalitní informační zázemí, nabízet vzdělávací aktivity i literaturu a impulsy pro relaxaci. 3

4 Obr.: Ing. Lea Prchalová, ředitelka MSVK 2. Služby uživatelům PhDr. Alena Hrazdilová, Mgr. Bc. Monika Oravová, Marcela Tomášová Služby oddělení služeb čtenářům a návštěvnost knihovny V uplynulém desetiletí byly i nadále poskytovány všechny základní služby absenční a prezenční výpůjčky, bibliograficko-informační služby a meziknihovní služby. Došlo však k jejich proměně zásluhou moderních informačních technologií. Od roku 1999 byly v MSVK výpůjční služby realizovány prostřednictvím automatizovaného knihovního systému T Series. Výpůjční proces byl zjednodušen a čtenáři získali větší přehled o dostupnosti jednotlivých dokumentů. Postupně však systém přestal dostačovat zvyšujícím se nárokům na elektronickou komunikaci i běžnému standardu knihovnických služeb. V roce 2009 bylo proto rozhodnuto o pořízení nového systému. Na základě výběrového řízení byl zvolen systém Aleph, který používá řada významných knihoven v ČR včetně Národní knihovny. Díky Alephu mají čtenáři přehled o aktuálním stavu výpůjček a mohou kdykoliv zjistit, zda je či není žádaný dokument k dispozici (v T Series byla dostupná pouze kopie stavu databáze z předchozího dne). Čtenáři žádají o výpůjčku přímo v katalogu knihovny, po vyřízení svého požadavku obdrží s oznámením o připravení dokumentu k vyzvednutí. Potěšitelný je proto výrazný nárůst počtu výpůjček v roce 2010, kdy se již plně projevily výhody nového systému. 4

5 Graf: Vývoj počtu výpůjček Fakt, že uživatelé již nemusí vypisovat papírové žádanky a do knihovny přicházejí až pro připravené dokumenty, však ovlivnil počet fyzických návštěv čtenářů. Ve snížení návštěvnosti hrály roli také dlouhodobé problémy s nedostatkem studijních míst, nekomfortní prostředí knihovny i absence volného výběru. Počet virtuálních návštěv naopak prudce stoupl od počátku sledování v roce 2004 téměř čtyřnásobně, přičemž enormní nárůst byl zaznamenám se zavedením systému Aleph. Graf: Počty fyzických a virtuálních návštěv Návštěvníci Virtuální Uživatelé si nyní mohou ve svém čtenářském kontě sami prodlužovat vypůjčené dokumenty, prohlížet historii výpůjček, sledovat stav svých rezervací apod. O blížícím se konci výpůjční doby jsou informováni em. V online katalogu je možno také zadat požadavek na meziknihovní výpůjční službu či návrh na nákup publikace, kterou knihovna dosud nevlastní. Meziknihovní výpůjční služba (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS) je významnou součástí služeb našim uživatelům. Knihy nebo časopisy, které nevlastníme, je možno jejím prostřednictvím objednat z jiné knihovny, a to nejen v rámci republiky, ale i mezinárodně. V současné době spolupracujeme s cca 840 knihovnami. 5

6 Graf: Meziknihovní výpůjční služba, mezinárodní meziknihovní výpůjční služba Zvláštním typem výpůjčky je dlouhodobě poskytovaná cirkulační služba. Objem cirkulace lékařských časopisů má však klesající tendenci. Důvodem jsou patrně menší finanční možnosti nemocnic. Systém nově umožnil předregistraci nových čtenářů. I zájemce, který dosud není registrovaným uživatelem knihovny, si může po zadání základních údajů vybrat a objednat dokumenty z fondu MSVK. Při návštěvě knihovny pak registraci dokončí a zároveň si již může odnést objednané knihy. Možná také tato funkce pomohla zvýšit počet registrovaných uživatelů knihovny. Graf: Registrovaní uživatelé

7 Po celou dobu své existence knihovna bojuje s nedostatkem skladových prostor, což se bohužel nezměnilo ani v předchozích deseti letech. K stávajícím dvěma skladům v suterénu sídla knihovny v Nové radnici a skladům na Macharově a na Hynaisově ulici přibyly sklady na Šrámkově ulici (v roce 2007) a Cihelní ulici (v roce 2010). Knihy vydané před rokem 2005, které jsou umístěny v externích skladech, jsou čtenářům k dispozici až následující pracovní den po objednání. Jejich každodenní dovážení si vyžádalo v roce 2008 i posunutí začátku provozní doby o půl hodiny. Obr.: Sklady Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě LEGENDA: 1+2 MSVK (levé a pravé křídlo budovy) sklad Macharova 1,8 km 3 Sklad Macharova sklad Hynaisova 3,6 km 4 Sklad Hynaisova sklad Fr. Šrámka 0,6 km 5 Sklad Fr. Šrámka sklad Cihelní 2,4 km 6 Sklad Cihelní MSVK 1,7 km 7

8 Obr.: Oddělení služeb čtenářům Služby oddělení speciálních fondů Služby oddělení speciálních fondů se v posledním desetiletí zásadně změnily. Zatímco v předcházejícím období byla tato část knihovny zaměřena především na poskytování technicky a firemně orientovaných fondů, po roce 2000 došlo k podstatnému rozšíření aktivit. Bylo ukončeno poskytování firemní literatury, která dříve (před rokem 1989) znamenala významný zdroj informací o technických novinkách a inovacích, a to i zahraniční provenience. V dnešní době, kdy jsou tyto informace běžně dostupné na webových stránkách firem, již zájem o tuto část fondu není. Výrazný odliv zájemců zaznamenaly také patentové spisy, poněvadž došlo k jejich volnému vystavení na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Návštěvnost oddělení speciálních fondů naopak velmi kladně ovlivnilo rozhodnutí významně rozšířit stávající fond zvukových dokumentů. Od roku 2004 jsou systematicky nakupována CD s hudebními nahrávkami a dlouhodobě velmi žádané jazykové učebnice včetně ozvučených příloh. V oddělení jsou též nabízeny knihy z regionálního konzervačního fondu (první exempláře knih vydaných v Moravskoslezském kraji), zajímavé firemní časopisy a normy jak v tištěné podobě, tak formou plnotextové databáze. Služby pro zrakově a sluchově postižené uživatele, které navazují na speciálně budovaný knihovní fond, byly rozvinuty díky programu Moravskoslezského kraje k vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Služby jsou handicapovaným uživatelům poskytovány zcela zdarma, nabízena je i bezplatná zásilková služba. 8

9 Obr.: Oddělení speciálních fondů Služby oddělení bibliografie V roce 1999 vznikla v kanceláři pro bibliografy malá multimediální studovna se 6 pracovními místy, kde byl zajištěn přístup nejprve k českým bibliografickým a faktografickým databázím (velmi žádané jsou např. databáze Česká národní bibliografie, Anopress, BiblioMedica, ASPI a Pedagogická bibliografická databáze) a kde bylo také umožněno studium odborných publikací na CD-ROM. O rok později díky státním dotacím z programů vyhlášených MK a MŠMT pak byly zpřístupněny i zahraniční bibliografické databáze - např. EBSCO, ProQuest, OCLC FirstSearch, ScienceDirect, Web of Science, v nichž uživatelé oceňovali propojení bibliografických záznamů s plnými texty. Licence k databázím získala SVK v Ostravě participací na kooperativních projektech vedených Národní knihovnou ČR, Knihovnou Akademie věd ČR či tehdejší Státní technickou knihovnou. V roce 2004 se knihovně podařilo zapojit do 5 konsorciálních projektů, které uspěly v programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1N Informační infrastruktura výzkumu a uživatelé mohli čerpat z kvalitní nabídky informačních zdrojů, např. ze statistických databází Intra and Extra EU Trade Statistics, International Statistical Yearbook, International Trade by Commodity Statistics, OECD Statistical Compendium, Eurostat Statistic CD, dále z plnotextové databáze pro mikroekonomiku ExpressExec, multioborové citační databáze Web of Science, Wilson Select Plus, EBSCO, Wiley Interscience a ScienceDirect. S obdobnými konsorciálními projekty uspěla MSVK také v pozdějším období. Výraznou změnou v poskytování služeb veřejnosti bylo zavedení bezplatného přístupu k internetu v polovině roku Poptávka po této službě se od té doby rapidně zvýšila (např. v roce 2005 bylo registrováno v multimediální studovně uživatelů, o rok později pak již 7 117). Vzhledem k relativně malému počtu počítačů pro veřejnost 9

10 a náporu zájemců jsme přistoupili k časovému omezení přístupu na internet na 30 minut pro jednoho uživatele. V současné době, kdy internet již patří k běžnému vybavení domácností, využívají internet v multimediální studovně ve větší míře sociálně znevýhodnění uživatelé. V průběhu let probíhala kolektivní i individuální školení k nabízeným bázím dat, k internetu a pro studenty vysokých škol individuální konzultace k formální úpravě diplomových prací a informace k citacím dle požadované citační normy ISO 690. Lze s potěšením konstatovat, že v posledních letech zájem veřejnosti o elektronické informační zdroje vzrůstá. Oborové rozložení zpracovávaných rešerší nijak významně nekolísalo, dlouhodobě převládá zájem o rešerše ze společenských věd, v posledních letech pak ještě vzrostl zájem o rešerše z medicíny. Nárůst zpracovávaných rešerší v průběhu posledních deseti let dokumentuje následující tabulka. Tabulka: Počty rešerší zpracovaných v MSVK Rok Počet Převažují rešerše zpracované v českém jazyce, pro cizojazyčné rešerše jsou pak využívány hlavně plnotextové databáze, které knihovna získala multilicencemi viz výše. Nejdůležitější zahraniční databází pro zpracovatele rešerší je EBSCO. Rešerše, které si provádí uživatel s pomocí knihovníka, jsou evidovány v oddělení bibliografie jako obsáhlé informace. Obr.: Oddělení bibliografie 10

11 Vzdělávací akce a exkurze Kromě klasických exkurzí pro studenty středních škol a již výše zmíněných seminářů a prezentací k využívání elektronických zdrojů jsou pořádány vzdělávací akce na speciální témata. Velmi úspěšným se stal především knihovnou připravený program Od rukopisů k digitalizaci určený studentům středních škol, na který pak navázaly další výukové lekce s různým zaměřením, např. Toulky Ostravou, Necituješ, vyletíš aneb naučte se citovat!. Významnou novinkou v činnosti knihovny je od roku 2006 orientace na problematiku životního prostředí a jeho ochrany. Ta se projevila v rozšířeném poradenství (v letech například v knihovně fungovalo odborně vedené ekocentrum) a především v organizaci vzdělávacích akcí specializovaných na tuto problematiku. Díky projektům Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského kraje a Obnovitelné zdroje energie v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě bylo v různých knihovnách regionu v letech uspořádáno celkem 129 akcí, kterých se zúčastnilo obyvatel. 3. Doplňování knihovního fondu Mgr. Gabriela Filipová Doplňování knihovního fondu v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě spadá do kompetence dvou oddělení oddělení speciálních fondů (doplňování norem, patentů, zvukových dokumentů, audiovizuálních dokumentů, dokumentů pro zrakově a sluchově postižené) a oddělení doplňování knihovního fondu, které vzniklo v roce 2001 sloučením oddělení akvizice knih a oddělení periodik. Toto oddělení má kromě získávání periodické a neperiodické literatury také na starosti ochranu knihovního fondu revize a vazbu. Během posledních deseti let došlo k určité druhové změně ve skladbě knihovního fondu MSVK. Některé druhy dokumentů přestaly být doplňovány (např. firemní literatura), jiné naopak začaly být doplňovány ve zvýšené míře než v uplynulých desetiletích (zvukové dokumenty) či zcela nově (dokumenty určené pro uživatele se zrakovým a sluchovým postižením). Tyto změny odrážely vývoj uživatelských preferencí i orientaci knihovny na širší okruh návštěvníků. Graf: Složení knihovního fondu zvukové dokumenty; 8190 monografie; audiovizuální záznamy; 414 elektronické zdroje; 1569 patenty; seriály; smíšené dokumenty; 3 normy; hudebniny; 206 firemní literatura; kartografické dokumenty;

12 Budování knihovního fondu včetně jednotlivých sbírek se od roku 2006 řídí novou směrnicí o doplňování, která za pomocí mezinárodní metody Konspekt definuje jednotlivé dílčí fondy a tematické zaměření knihovního fondu. Podkladem pro směrnici se stal rozsáhlý průzkum oborových zájmů uživatelů. Knihovna se i nadále snaží budovat univerzální knihovní fond, v rámci kterého jsou preferované obory doplňovány do větší hloubky i ve vyšším počtu exemplářů. Finanční prostředky na rozvoj knihovního fondu jsou od roku 2007 získávány jako každoroční dotace na doplňování a ochranu knihovního fondu. Výše této dotace umožňovala doplňovat knihovní fond na solidní úrovni až do roku 2010, odkdy bylo nutno používat tyto prostředky také na úhradu služby přístupu k vzdáleným elektronickým zdrojům. Jedním z dílčích fondů je regionální konzervační fond, jehož základem jsou dokumenty získávané na základě práva povinného výtisku neperiodických publikací. Toto právo bylo v roce 2003 zúženo pouze na Moravskoslezský kraj (v návaznosti na reformu veřejné správy a vznik krajů). Po změně v roce 1996, kdy byl povinný výtisk omezen pouze na území Moravy, tak došlo k dalšímu snížení počtu publikací získávaných tímto akvizičním způsobem. Průměrný roční přírůstek povinného výtisku činil před rokem 2003 cca dokumentů. V současnosti je získáváno přibližně k. j. ročně. Neperiodické publikace doplňované povinným výtiskem podléhají speciálnímu režimu zacházení jsou trvale archivovány a jsou v souladu s knihovním zákonem půjčovány pouze prezenčně, přičemž pomůckou pro knihovníky je jejich speciální barevné označení na hřbetech publikací. Současně s konzervačním fondem je budován i fond regionálních publikací, které jsou získávány jednak jako druhý exemplář povinného výtisku, jednak retrospektivně nákupem v antikvariátech. Od roku 2008 bylo přes antikvariáty získáno 128 knih. Od roku 2007 je také díky další účelové dotaci Moravskoslezského kraje budován speciální fond pro uživatele se zrakovým a sluchovým handicapem. Ve fondu jsou zastoupeny speciální druhy dokumentů: audioknihy, knihy v Braillově písmu, plastické mapy, DVD se speciálními titulky pro neslyšící, CD-ROM s výukou znakového jazyka a speciální odborná literatura. Tabulka: Složení knihovního fondu pro uživatele se zvláštními potřebami k zvukové záznamy (audioknihy) audiovizuální záznamy (filmy s titulky pro neslyšící) 118 kartografické dokumenty (mapy pro nevidomé) 11 monografie z toho bodové knihy (v Braillově písmu) z toho odborná literatura 165 elektronické zdroje (CD-ROM znakový jazyk atd.) 66 celkem Kromě dokumentů byly také postupně zakoupeny speciální pomůcky pro práci s fondem, např. kamerová lupa pro slabozraké, program OBR pro rozpoznávání Braillova písma, čtečka karet pro práci se zvukovými knihami ve formátu mp3 a tiskárna Braillova slepeckého písma. 12

13 Od roku 2007 je vedle univerzálního fondu také systematicky budována specializovaná sbírka dokumentů z oboru environmentalistiky. Toto zaměření bylo zvoleno s ohledem na region, ve kterém knihovna působí a který dosud tíží současné ekologické problémy i staré zátěže včetně brownfields. Při doplňování je kladen důraz na úplnost dokumentů domácí provenience a (na rozdíl od dalších oborů) na nákup aktuálních zahraničních publikací renomovaných vydavatelů. Dosud (do konce roku 2010) bylo získáno 476 k. j. zahraničních knih s touto problematikou, a to v celkové hodnotě Kč. Tabulka: Specializovaný environmentální knihovní fond podle Konspektu ( ) Předmětová kategorie/skupina konspektu Knihy Seriály Mapy Elektronické zdroje (CD-ROM) 2 Biologické vědy 502 Životní prostředí a jeho ochrana Znečištění a poškození životního prostředí Obecná ekologie Lékařství 614 Veřejné zdravotnictví a hygiena Technika. Technologie. Inženýrství 628 Zdravotnická technika, úprava vody a odpadové hospodářství Graf: Složení knihovního fondu dle kategorií Konspektu 13

14 Kromě povinného výtisku a nákupu jsou významným akvizičním zdrojem rovněž dary. Ročně je takto doplňováno zhruba knih. Darem jsou také získávány speciální druhy dokumentů (české patenty, zahraniční firemní časopisy). Mezi významné dary posledních let patří dar amerického vyslanectví (400 k. j.) a dary Goethe-Institutu Prag (987 k. j.). Ve spolupráci s Goethe-Institutem jsou nejen získávány dokumenty do knihovního fondu, ale také pořádány různé knižní výstavy orientované na německou literaturu. Základem doplňování seriálů je povinný výtisk, díky kterému knihovna získává veškerou českou periodickou literaturu vycházející 2x ročně a častěji. Zahraniční periodika jsou získávána průřezově všemi vědními obory, důraz je stále kladen na doplňování lékařských časopisů. Částka, která je ročně vynakládána na předplatná zahraničních časopisů, se pohybuje okolo Kč. Změnou v katalogizačních pravidlech se seriálově zpracovávají i pokračující zdroje dříve považované za monografie (např. sborníky, ročenky apod). V oblasti ochrany knihovního fondu došlo v průběhu let 2007 až 2009 k označení celého fondu (s výjimkou norem a patentů) RFID etiketami a elektromagnetickými páskami. V současnosti je fond připraven (včetně nových přírůstků) na půjčování a revizi prostřednictvím RFID technologie. Graf: Finanční prostředky na nákup knihovního fondu v tisících Kč

15 Obr.: Oddělení akvizice knihovního fondu 4. Zpracování knihovního fondu PhDr. Aleš Hrazdil Začátkem nového tisíciletí zde byla v důsledku úspěšného řešení tříletého projektu Ministerstva kultury SVK v Ostravě centrum regionálního informačního systému nová informační instituce. V rámci projektu bylo zahájeno zpracovávání elektronických dokumentů, zabezpečeno vystavení katalogu na internetu v systému TinWeb a především rozsáhlá retrospektivní konverze lístkových katalogizačních záznamů z let , záznamů regionální literatury, příručních knihoven aj. Základní procesy knihovny byly již téměř zcela automatizovány s elektronickým dokumentografickým fondem. Snahou knihovníků a odborníků na informační technologie bylo, aby všechny sekundární prameny byly on-line zpřístupněny nejen individuálním uživatelům knihovny, ale sloužily také v síti jiným informačním institucím, knihovnám uživatelům. Byla dokončena retrospektivní konverze seriálů, alespoň v tzv. minimální verzi u časopisů, které knihovna neodebírala. Ve věcném zpracování bylo upuštěno od tvorby korporativních hesel a hesel pro akce podle ČSN a úsek přešel na modernější standardy AACR 2R společné se jmennou katalogizací. Zlikvidován byl služební systematický lístkový katalog. V roce 2001 byla katalogizace seriálů integrována do oddělení zpracování knihovního fondu, což umožnilo pružnější aplikaci nových standardů pro jmenné i věcné zpracování a pohotovější odborné konzultace. Od roku 2002 do roku 2005 se knihovna, resp. OZK úspěšně účastnilo řešení grantového projektu ministerstva kultury VISK 9 Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit. V rámci něj jsme harmonizovali (opravovali na stejný tvar) jmenné autority 15

16 našeho rejstříku s autoritní bází Národní knihovny ČR (s národními jmennými autoritami), protože při běžné katalogizaci je taková práce nad síly každé knihovny. V částečně automatizovaném režimu, částečně prací katalogizátorů byly korporace a jména osob jako předmět přesunuty z pole Výrazy tezauru do polí Předmět (osoba) a Předmět (korporace), což umožnilo také jejich stahování ze souboru národních autorit a harmonizaci. Ve spolupráci s dalšími vědeckými knihovnami byla pro NK ČR navržena aktualizace tabulek Vybrané znaky MDT a podle nich opraveny naše přístupové rejstříky. Novinkou roku 2004 bylo zahájení přiřazování skupin Konspektu katalogizovaným dokumentům. To umožňuje jednak přehled o doplňování fondu podle oborů, jednak rychlé srovnání profilu fondu s jinými knihovnami. Knihovna ukončila budování čtenářských lístkových katalogů, tedy jmenného a předmětového katalogu. Uživatelé jsou již natolik informaticky zdatní, že si všichni umějí vyhledat literaturu v elektronickém katalogu. V rámci rozšířeného pojetí tzv. pokračujících zdrojů bylo započato se zpracováním ročenek, výročních zpráv a dalších typů dokumentů obdobným způsobem, jako je tomu u periodik. Za jeden z dalších mezníků v působení MSVK lze považovat zřízení digitalizačního pracoviště v roce Jeho pracovník byl zapracován právě v OZK a úsek, zabývající se digitalizací vzácných regionálních dokumentů, se stal do roku 2009 součástí oddělení. Knihovna tak zahájila budování Digitální knihovny Moravskoslezského kraje. Z iniciativy oddělení za pomoci SW připraveného v ÚVT UK byl proveden remake starších údajů o knihovních jednotkách periodik. V roce 2006 tak bylo možno zahájit automatizované půjčování novin a časopisů. Přes veškeré úsilí věnované digitalizaci katalogizačních záznamů neperiodik (retrokoverzi), zůstal zde ještě velký úsek katalogu pouze v lístkové podobě. Proto se v roce 2006 knihovna zapojila do projektu VISK 5 pod názvem Retrospektivní konverze starší části lístkového katalogu neperiodických publikací do on-line katalogu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Kromě konverze dalších tisíců záznamů byl především naskenován a na internetu zpřístupněn katalog z let v rozsahu téměř lístků. Velké akce, při níž bylo třeba abecedně seřadit místní seznam a opět jej uvést do původního stavu, se účastnila většina odborných zaměstnanců knihovny. Ve spolupráci s dalšími krajskými knihovnami byly harmonizovány všechny geografické autority MS kraje a zkontrolovány a doplněny všechny národní geografické autority z NK ČR, které se kraje týkaly. V roce 2008 byly poprvé zpracovány publikace v Braillově (hmatovém) písmu. Rok 2009 byl i ve zpracování fondů přelomovým. Výměna automatizovaného knihovního systému T Series na Aleph, v němž se pracuje s výměnným formátem MARC 21, se katalogizace významným způsobem dotkla. Tím se bibliografická úroveň záznamů stala více méně optimální (kompatibilní) pro databázi Souborného katalogu ČR a Českou národní bibliografii. Rovněž záznamy všech druhů dokumentů se postupně do r podařilo doladit tak, že mohou být do SK ČR importovány (dříve exportovány pouze knihy). V rámci přípravy na migraci dat byly provedeny četné drobné i globální opravy v katalogu. Především však byly překlopeny geografické autority do samostatné báze. 16

17 Tím se zcela změnila práce s autoritami, zejména jmenné je možno přímo sdílet s bází národních jmenných autorit. Ve věcné katalogizaci bylo upuštěno od tradiční tvorby předmětových hesel, podle již neplatné ČSN a jsou sdílena Předmětová hesla Národní knihovny. Do všech těchto činností se pracovníci museli zapracovat, přihlásit, práci testovat lokálně i v NK ČR. V roce 2010 knihovna využila možnosti automatických oprav jmenných autorit přímo z NK ČR, a proto bylo třeba dokončit harmonizaci. Autority, u nichž nebyla zjištěna životní data, nebo se vyskytly drobné odlišnosti, bylo nutno sloučit ručně. Knihovna se znovu přihlásila do programu VISK 9 a dočistila konečně v rámci možnosti svou lokální bázi národních autorit. Tak bylo propojeno téměř lokálních autoritních záznamů a opraveno 780 pseudonymů. Protože se v novém automatizovaném systému neukázala ani jednou potřeba ověřovat chyby nebo ztráty informací v místním lístkovém seznamu, bylo rozhodnuto (jak bylo v případě takové varianty předpokládáno), že bude ke konci roku 2010 uzavřen. Knihovna tím ukončila definitivně budování lístkových katalogů, všechny informace o fondu jsou udržovány pouze v katalogu elektronickém. Vstřícně uživatelům bylo zavedeno urgentní zpracování jakékoli publikace, která byla získána a zaevidována knihovnou, na přání uživatele do druhého dne. Za deset let ( ) bylo v oddělení zpracováno neperiodických děl, tj. popisných jednotek, titulů seriálů, tj. nových popisných jednotek, a 911 titulů elektronických zdrojů, tj. popisných jednotek na CD-ROM/DVD nosičích. Na zpracování knihovního fondu se v uplynulém desetiletí podílelo také oddělení speciálních fondů. Dokumenty zde byly katalogizovány ve třech různých systémech firemní literatura v CDS/ISIS (do roku 2007, kdy bylo doplňování tohoto druhu dokumentů ukončeno), zvukové dokumenty, audiovizuální dokumenty, firemní časopisy a výroční zprávy v systému T Series (do roku 2009) a Aleph (od roku 2009), kdy přešla katalogizace speciálních fondů (stejně jako monografií a seriálů) na formát MARC 21, což umožňuje bezproblémové odesílání záznamů do Souborného katalogu ČR. Na konci prvního desetiletí nového století tak máme v oblasti katalogizace poněkud jinou knihovnu. Posílá již automaticky v týdenních lhůtách své katalogizační záznamy v optimálním rozsahu bibliografických i věcných údajů a v celém druhovém i typovém spektru dokumentů do Souborného katalogu ČR a České národní bibliografie. Sdílí své jmenné autority s národními, kooperuje i v oblasti ostatních autorit s Národní knihovnou tak, jak je to pro knihovny se systémem Aleph předepsáno. Prakticky všechny lístkové záznamy jsou dostupné v elektronické podobě jak v lokálním online katalogu, tak po internetu zájemcům kdekoli mimo knihovnu. (V rámci retrospektivní konverze bylo v uplynulém období do elektronického katalogu uloženo cca katalogizačních záznamů.) Většinou jde i u staré literatury o plné katalogizační (bibliografické) záznamy, jen část záznamů staré literatury, o niž nikdo neprojevil zájem, je v podobě naskenovaných lístků. V katalozích OPAC mohou uživatelé vidět záznamy v několika formátech, mnohdy i s oskenovaným obsahem nebo obálkou. Katalog je součástí portálu JIB a je propojen s ostatními informačními bázemi, které knihovna nabízí. Knihovna již nedoplňuje žádný čtenářský ani služební katalog a je tak vlastně z hlediska těchto sekundárních mohutných dokumentů zcela mobilní. 17

18 Obr.: Oddělení zpracování knihovního fondu 5. Služby knihovnám Bc. Marie Śedá Oddělení služeb knihovnám se již tradičně zabývá spoluprací s knihovnami na území Moravskoslezského kraje. Metodická a vzdělávací činnost se však v souvislosti s reformou veřejné správy a novými informačními technologiemi změnila. Významným mezníkem pro knihovny v MSK se stal rok 2002, kdy na základě zákona č. 257 ze dne 29. června 2001, o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) 1 začala realizace regionálních funkcí knihoven. Začátkem století po rozpadu centralizovaného systému byly mnohé knihovny izolovány od informací (ať už z důvodu personálních změn či neznalosti, kde informace získat), ohrožena byla také dostupnost nových publikací v menších sídlech, bylo třeba zajistit převod lístkových katalogizačních záznamů do online katalogů. Tyto a další důvody vedly ke vzniku celostátního programu Regionální funkce knihoven, který byl od roku 2005 převeden z gesce Ministerstva kultury na kraje. Na smluvním základě jsou nyní regionální funkce zajišťovány prostřednictvím patnácti knihoven pověřených jejich výkonem, které pomáhají cca 400 knihovnám v MSK. Změny v počtu pověřených knihoven se projevily v roce 2006, kdy tuto činnost začala vykonávat Městská knihovna Havířov a v roce 2007, kdy rozhodnutím zastupitelstva obce Knihovna Hnojník tuto činnost ukončila. 1 Dostupné z: < 18

19 Tabulka: Přehled počtu obsluhovaných knihoven pověřená knihovna Bruntál Brušperk Dobrá Frýdek-Místek Frýdlant n.o Havířov Hnojník Holasovice Hradec n.m Karviná Nový Jičín Opava Ostrava* Třinec Vítkov Vratimov * V letech bylo do obsluhovaných knihoven zahrnuto pouze 12 poboček Knihovny města Ostravy (v tzv. integrovaných částech města), od roku 2008 jsou obsluhovány všechny pobočky KMO na území Ostravy. Do regionálních funkcí patří: poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, zpracování rozborů apod. statistika knihovnických činností vzdělávání knihovníků, semináře, porady tvorba výměnných fondů, cirkulace, distribuce pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků obce podpora servisních činností automatizovaného knihovního systému zajišťujícího výkon regionálních funkcí Krajská dotace v roce 2010 činila Kč tis. V MSVK se v průběhu let podařilo zmapovat systém knihoven, působících na území MSK. Ve stejném období probíhal projekt internetizace knihoven. Tabulka: Počty knihoven připojených k Internetu Rok Internet

20 Data se týkají knihoven bez poboček, kterých působilo v roce 2009 v Moravskoslezském kraji 267. Také počet knihoven s automatizovanými agendami utěšeně roste, a to včetně malých obecních knihoven. Velký podíl na tom má podpora systému regionálních funkcí včetně rychlého a kvalifikovaného poradenství metodiků krajské či pověřených knihoven. V oblasti knihovnických činností a systémů bylo dosaženo určité kompatibility a unifikace, jsou používány mezinárodní standardy, které tvoří základ pro sdílení záznamů, efektivní práci knihoven, kooperaci mezi knihovnami v celostátním měřítku. Knihovny zveřejňují informace o své činnosti na webových stránkách, kde také mnohé zpřístupňují katalogy svých fondů. V listopadu 2010 stoupl počet knihoven s webovými stránkami na 299 ze 402. Uživatelé tak mají možnost z pohodlí domova přistupovat ke svým uživatelským účtům a vyřizovat si řadu operací mimo prostor knihovny. Stále se zvyšující počty virtuálních uživatelů knihoven svědčí o tom, že se knihovny vydaly správným směrem. K hodnocení výkonových a kvalitativních parametrů činnosti knihoven MSVK zpracovává přehledy výkonů knihoven, rovněž hodnotí jednotlivé knihovny podle metodiky dané Metodickým pokynem Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2 Výsledky činnosti knihoven jsou zpracovávány formou rozborů pravidelně každý rok a jsou přístupné knihovnické veřejnosti na webové stránce MSVK. S využitím statistických ukazatelů a znalosti praxe knihovny se oddělení účastní soutěže Vesnice roku a navrhuje adepty na udělení státní ceny Knihovna roku. Analytická a informační činnost prováděná po celou dobu existence OSK je základním informačním pramenem nejen pro hodnocení knihoven v dlouhém časovém období, ale především oporou pro zpracovávání koncepčních a metodických materiálů. Součástí práce OSK je i průběžné udržování adresáře knihoven kraje, který je dostupný z V oblasti celoživotního vzdělávání je OSK základním místem pro pracovníky knihoven MSK. Tradičně probíhají rekvalifikační kurzy pro knihovníky, nové metody vzdělávání pracovníků formou e-learningu. OSK vytvořila jedinečný vzdělávací kurz knihovnického minima pro knihovníky celé České republiky týkající se základních knihovnických dovedností a znalostí. Po více než ročním trvání má velmi pozitivní ohlas a počet zájemců stále překračuje kapacitu kurzu, což je potvrzením jeho potřebnosti a kvality. Cykly vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přednášky a semináře z oblasti profesního vzdělávání, literatury, komunikačních dovedností a práce se čtenáři tvoří každoročně pestrou nabídku určenou pro všechny knihovníky kraje, studenty knihovnictví a případně i zájemce z ostatních krajů. 2 Dostupné z: < 20

21 Obr.: Oddělení služeb knihovnám 6. Automatizace Ing. Drahomíra Tošenovská V roce 2009 zakoupila MSVK automatizovaný knihovní systém Aleph 500, který vystřídal automatizovaný knihovní systém Tinlib (později přejmenován na T Series) fungující v knihovně od roku (Automatizace knihovny byla ve větším měřítku zahájena v roce 1989 softwarem CDS/ISIS.) Od r jsou v rutinním provozu všechny moduly nového systému. Následující text uvádí chronologický vývoj automatizace MSVK v uplynulém desetiletí. Rok 2001: Do rutinního provozu bylo uvedeno analytické zpracování článků v softwaru T Series. Po otestování konverzního programu Tinlib-Unimarc, Unimarc-Tinlib začaly záznamy MSVK přispívat do celostátní databáze ANL (ČNB). Byly vyměněny aktivní prvky sítě, zlepšila se stabilita, rychlost a propustnost počítačové sítě. Pro zpracování regionální bibliografie okresu Karviná byla v systému CDS/ISIS vytvořena databáze. Databáze byla zkušebně vystavena na Internetu firmou M2000. Aktualizovaly se webové stránky knihovny v souvislosti s přechodem pod nového zřizovatele. Rok 2002 Byl proveden upgrade na v. 307 systému T Series. V MSVK byl testován a uveden do rutinního provozu modul s konverzním profilem T Series pro články k exportům pro databázi ANL. 21

22 MSVK kompletně vyexportovala celý elektronický katalog pro Souborný katalog ČR z důvodu přechodu Souborného katalogu na AKS Aleph 500. V MSVK proběhla instalace software Z39.50 pro T Series pořízený z prostředků kooperativního projektu se Státní technickou knihovnou. Byly instalovány a uvedeny do rutinního provozu programy pro kooperativní tvorbu autorit Z klient, editor s unimarcovskými tagy a konverzní profil jmenné autority. Přes internet byla vystavena databáze Retrospektivní regionální bibliografie Karvinska pomocí softwaru firmy M2000. Knihovna pořídila nový software DePloy Centre pro zálohování a obnovu harddisků v síťovém prostředí a software PC Info pro evidenci a sledování hardwaru a softwaru používaného v MSVK. Pro oddělený provoz stanic OPAC ve vnější síti byla vytvořena třetí virtuální síť. Rok 2003 Software UltraNet byl aktualizován z prostředků knihovny a převeden na nový server. Knihovna rozšířila služby pořízením pracovní stanice pro nevidomé a slabozraké. (Z programu Knihovna 21. století.) MSVK zahájila automatické zasílání upomínek, automatické zadávání rezervací přes TinWeb a zasílání oznámení o rezervaci uživatelům em. Byl vyměněn www server Alpha 4000 za nový server DS10, byl zprovozněn server pro ochranu ové korespondence. V návaznosti na ekonomický systém Fenix bylo zavedeno webkonto Gemini. Zprovozněna byla mzdová agenda přes internetové bankovnictví. Byly vystaveny další databáze vytvářené v systému CDS/ISIS do Internetu. Rok 2004 Byl proveden upgrade systému T Series na verzi 309. Byly zavedeny údaje pro Konspekt do AKS T Series a naplněn validační soubor Znaky konspektu databáze T Series. Oddělení akvizice knihovního fondu začalo využívat notebook pro potřeby nákupu a revize. Rok 2005 V MSVK vzniklo pracoviště digitalizace vybavené planetárním skenerem Atlas v levém křídle Nové radnice. Bylo obnoveno technického vybavení počítačové učebny. Proběhla reorganizace počítačové sítě a byla posílena její bezpečnost. Rok 2006 V návaznosti na výstupy pracoviště digitalizace byl instalován systém Kramerius pro vystavení naskenovaných dokumentů do Internetu. Zahájen automatizovaný výpůjční provoz svázaných seriálů v systému T Series. V prostoru půjčovny bylo zprovozněno nové místo pro bezplatný veřejný internet. V oddělení reprografie vzniklo nové pracoviště pro práci s digitálními dokumenty podle požadavků uživatelů. 22

23 Do Souborného katalogu byly 2x měsíčně zasílány katalogizační záznamy monografií. Nové pracoviště Environmentálního poradenského a informačního centra bylo připojeno do stávající sítě knihovny a vybaveno technikou. Naskenovaný lístkový katalog neperiodické literatury z fondu MSVK byl vystaven na webových stránkách, kde byly také jednou měsíčně zpřístupňovány záznamy o novinkách monografických i seriálových dokumentů. V knihovně byl zprovozněn systém TinWeb v.12. Ke konci roku bylo zřízeno pracoviště k označení knihovního fondu magnetickými páskami a čipy. (Aktivita byla načasována tak, aby byl v době plánovaného otevření novostavby označen veškerý knihovní fond.) Oddělení automatizace pak průběžně zajišťovalo údržbu techniky užívané pro čipování a páskování fondu. Rok 2007 Byl připravován přechod činností knihovny na nový automatizovaný systém. Proběhlo několik návštěv v jiných institucích, používajících odlišné systémy. Katalogizační záznamy o monografiích do Souborného katalogu ČR byly exportovány jednou týdně. Rok 2008 Pro nevyjasněnou situaci v plánované výstavbě nové budovy knihovny a s ní spojeným plánovaným přechodem na nový automatizovaný knihovnický systém nebyl splněn úkol instalovat nový knihovnický systém v MSVK. (Knihovna neměla dostatečné finanční prostředky z vlastního rozpočtu na nákup nového systému.) Vzhledem k vývoji v oblasti automatizovaných systémů už byla situace pro knihovnu kritická. Rok 2009 Byla připravena veřejná zakázka na nový automatizovaný knihovnický systém. Byl vybrán systém Aleph 500 (Ex Libris) s dodavatelem ÚVT UK. Systém byl implementován v období květen září 2009 v MSVK. V polovině roku knihovna během pěti měsíců přešla na nový AKS Aleph 500 včetně migrace dat, a to jak ze systému T Series, tak bibliografické databáze ze systém u CDS/ISIS. Nuceně proběhl přesun databázového centra MSVK z hlavní budovy knihovny na pracoviště oddělení automatizace na Prokešově nám. 2. Bylo připraveno výběrové řízení na úpravu kabeláže a sítě pro nové datové centrum. Staré zálohovací zařízení pro kopie dat nutných k provozu systémů v knihovně nebylo možno opravit, byla zakoupena nová zálohovací knihovna včetně řídícího serveru a zároveň byl vyměněn starý DePloy server za nový. Zálohovací knihovna i oba servery byly zprovozněny v novém datovém centru. Rok 2010 Na databázový server byl nainstalován software EZ Proxy. Tento program umožňuje registrovaným uživatelům MSVK vzdáleně zpřístupnit elektronické informační zdroje, což se okamžitě projevilo v nárůstu využívaných databází. V závěru roku byl nainstalován a uveden do provozu modul meziknihovní výpůjční služby (MVS) automatizovaného knihovního systému Aleph 500. Pro případ fyzického výpadku serveru nebo kritického poškození databáze byl připraven a testován mechanismus obnovy AKS Aleph 500 ze záložní kopie databáze. Byla aktualizovaná síťová připojení v jednotlivých rozvaděčích umístěných v budově Magistrátu města Ostravy. 23

24 Do Souborného katalogu již byly jednou týdně posílány záznamy všech druhů dokumentů. Byly vytvořeny a zprovozněny nové webové stránky knihovny na základě projektu podpořeného Nadací OKD, programem Pro budoucnost. Dodavatelem software se stala firma Winternet s s.r.o. Pracovníci knihovny byli vyškoleni v práci s redakčním systémem sloužícím k údržbě a aktualizaci nových webových stránek. Oddělení automatizace pečuje o datové centrum (7 serverů, zálohovací knihovnu), datovou síť knihovny (rozvody a zařízení) napojenou na Internet rychlostí 4 MBps, 104 osobních počítačů s přístupem k Internetu, techniku digitalizačního pracoviště, tiskárny, pokladní tiskárny, tiskárny čárového kódu a stolní skenery. Obr.: Oddělení automatizace 24

25 7. Digitalizace Mgr. Bc. Monika Oravová Jedním z nejvýznamnějších počinů Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě bylo v uplynulém desetiletí zřízení digitalizačního pracoviště a zahájení budování Digitální knihovny Moravskoslezského kraje. K této aktivitě knihovna přistoupila v roce 2005, kdy byl zakoupen planetární skener Atlas a program Sirius pro popis naskenovaných dokumentů. Od té doby se digitalizaci věnuje na plný úvazek 1 pracovník, v roce 2010 byl úsek posílen o dalšího 0,5 úvazku. Knihovna se orientuje na digitalizaci monografií a periodik obsahově významných pro dějiny obcí a měst Moravskoslezského kraje. Vybírány jsou především dokumenty z 19. a první poloviny 20. století jde o díla tištěná na kyselém papíru, která jsou již nyní značně poškozena a kterým do budoucna hrozí úplný rozpad. Při výběru jednotlivých monografií a periodik je brána v úvahu také jejich žádanost badateli, přednostně jsou digitalizovány často půjčované dokumenty. Digitální knihovna Moravskoslezského kraje neobsahuje pouze fondy MSVK. Digitalizovány byly i dokumenty z dalších paměťových institucí regionu, např. Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Slezského zemského muzea v Opavě, Muzea Novojičínska, Muzea Těšínska, Muzea v Bruntále či Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Jako první byl v roce 2005 převeden do elektronické podoby Almanach města Moravské Ostravy (1929). Dále pak byly digitalizovány velmi žádané a již dosti opotřebované staré adresáře, periodika jako Horník, Opavský týdeník či Moravskoslezská revue atd. V Digitální knihovně Moravskoslezského kraje je v závěru roku 2010 k dispozici 30 titulů periodik ( stran) a 359 monografií ( stran). Část z těchto dokumentů byla přitom díky podpoře Ministerstva kultury ČR z programu VISK 7 naskenována externí firmou a v MSVK byl následně prováděn popis metadaty. Z programů VISK 7 bylo v letech získáno díky šesti projektům dohromady ,- Kč. Digitalizované dokumenty podléhající ochranné lhůtě autorského zákona (do 70 let od smrti autora) jsou dostupné pouze ve studovnách MSVK a institucí, které poskytly předlohu k digitalizaci; všechny ostatní jsou dostupné na www stránkách knihovny v systému Kramerius ( Počet dokumentů, jejichž digitalizace je více než žádoucí, mnohonásobně převyšuje kapacitu digitalizačního pracoviště v MSVK. Knihovna tak v současné době ve spolupráci s Moravskoslezským krajem připravuje projekt Digitalizace a ukládání dat, v jehož rámci budou vyčleněny finanční prostředky i na digitalizaci významných monografií a periodik uložených v paměťových institucích Moravskoslezského kraje a ohrožených degradací kyselého papíru. Projekt se bude ucházet o finanční podporu v rámci výzvy č. 08 Integrovaného operačního programu Rozvoj služeb egovernmentu v krajích. Díky němu by mělo být v letech zpřístupněno dalších stran dokumentů v digitální podobě. 25

26 8. Vybrané ekonomické ukazatele Ing. Květoslava Kotová Rok Příspěvek na činnost včetně odpisů a fondu z toho: nákup a ochrana knih. fondu Účelové dotace neinvestiční včetně RF z toho: MSK SR Nadace OKD Účelové dotace investiční Vlastní příjmy z činnosti Investice-pořízení dlouhod. majetku Přepočtený počet zaměstnanců na úvazky Průměrný plat v Kč