PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

Transkript

1 PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu porodnosti. Dochází k změnám v reprodukčním chování populace. Mění se přístup mladých lidí k manželství a rodičovství. Dochází k odkládání narození prvního dítěte do vyššího věku. Lze očekávat, že plodnost se vrátí na vyšší úroveň v době, kdy dojde ke zvýšení plodnosti starších žen. I přes pokles úrovně plodnosti převažuje model dvoudětné rodiny. Existuje několik faktorů, které vysvětlují nedávné výrazné snížení počtu dětí ve vyspělých zemích i v České republice. Jako významný faktor se uvádí vyšší věk matek při prvním porodu, dále vzdělání a rodinný stav. Roste podíl žen trvale svobodných a rozvedených i podíl osob chtěně bezdětných. Klíčová slova: plodnost, rodinný stav, úroveň vzdělání, Česká republika JEL kód: J13, J11, J12. FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS Abstract In the Czech Republic the fertility is decreasing considerably in the last years. Reproduction behavior of the population as well as the attitude of young people to marriage and parenthood is radically changing. Females postpone the births of their first child to higher age. The level of fertility is expected to return to higher level again in the time when the fertility of older females will increase. Despite the drop of fertility the model of two-child family is still prevailing. There exist several factors explaining the recent remarkable drop in the number of children born in economically developed countries and in the Czech Republic, too. As a very important factor presented is higher age of mothers at first births, increasing education level of females and changing family status. The share of permanently single or divorced persons is increasing as well as the share of people who want to remain childless. Key words: fertility, family status, education level, the Czech Republic

2 Úvod Údaje o plodnosti žen, jejím rozložení podle věku a dalších charakteristik matek jsou velmi důležitou součástí demografických dat každé populace. Vysvětlují vývoj počtu narozených v minulých letech a spolu s údaji o počtech žen v reprodukčním věku jsou významným podkladem pro výpočet projekce či prognózy počtu narozených v budoucnu. Údaje o narozených dětech a jejich matkách se zjišťují a průběžně publikují v demografických ročenkách za jednotlivé kalendářní roky. Důležitým doplňkem těchto dat v české demografické statistice jsou však rovněž údaje o plodnosti žen zjišťované při sčítáních lidu, které zjišťuje mimo jiné celkový počet živě narozených dětí každé ženy. Dostáváme tak informace o kohortní plodnosti žen jednotlivých ročníků narození, které lze navíc třídit nejen podle věku ženy, ale též podle rodinného stavu i dalších charakteristik, například nejvyššího dokončeného vzdělání, zaměstnání, národnosti, náboženské víry atd. Tyto údaje jsou však selektivní, neboť se týkají pouze žen, které byly v době sčítání ještě naživu a žily na území ČR. Článek obsahuje přehled základních charakteristik plodnosti žen v ČR zjištěných při posledních sčítáních lidu v letech 1991, 21 a 211. Ve Sčítání lidu 211 byly výsledky publikovány podle místa obvyklého pobytu, čímž se snižuje míra srovnatelnosti s údaji z let 21 a 1991, kdy byly údaje tříděny podle pobytu trvalého. Některé výsledky této analýzy uvádí Fiala et al. (215). 1 Vývoj plodnosti žen v ČR po roce 1989 Společenské a politické změny v ČR po roce 1989 měly za následek i změny demografického chování, které se začalo přibližovat chování obyvatelstva zemí západní a severní Evropy. Řada mladých žen, která ještě děti neměla, se rozhodla odložit mateřství do vyššího věku. Příčin této změny byla celá řada. Mladí lidé cítili stále větší potřebu studia a zvyšování kvalifikace potřebné pro nalezení a udržení si odpovídajícího zaměstnání, v řadě profesí se vyžadovala zvýšená pracovní aktivita. Kromě toho se výrazně rozšířily možnosti vysokoškolského studia i dlouhodobých pobytů v zahraničí i cestování po celém světě. Stále více žen již proto nechce mít děti v nízkém věku, jak tomu bylo dříve. Dochází k odkládání narození prvního dítěte. To se projevilo poměrně prudkým poklesem specifických měr plodnosti mladých žen a s tím souvisejícím poklesem úhrnné plodnosti žen v poslední dekádě minulého století (Sobotka, 23). Specifické míry plodnosti žen do 27 let v roce 21 byly (někdy velmi výrazně) nižší než v roce 1991, plodnost žen ve

3 věku nad 27 let se přitom zvýšila jen nepatrně (Obr. 1). Úhrnná plodnost proto poklesla z 7 na 1,15. V první dekádě tohoto století dále (i když mnohem méně) klesala plodnost žen do 27 let a znatelně vzrostla plodnost žen starších, takže v roce 211 činila úhrnná plodnost žen 2. V roce 214 dosáhla úrovně 1,53 (ČSÚ, 215). Obr. 1: Specifické míry plodnosti žen v ČR v letech 1991, 21 a Míra plodnosti (v ) Dokončený věk ženy Zdroj: data ČSÚ (211), vlastní zpracování Odkládání rození dětí do vyššího věku je patrné i z výsledků sčítání lidu (Obr. 2). Zatímco v roce 1991 měla více než polovina 2 24letých žen již alespoň 1 dítě, v roce 211 bylo téměř 9 % žen této věkové kategorie bezdětných. Mezi 3 34letými ženami bylo v roce 1991 pouze necelých 8 % bezdětných, více než polovina měla 2 děti a téměř 18 % dokonce 3 děti. I v roce 211 mělo nejvíce žen (přes 36 %) z této věkové skupiny 2 děti, ale více než 31 % žen mělo pouze 1 dítě a více než čtvrtina byla ještě bezdětných. Podíl žen se 3 a více dětmi byl jen o málo vyšší než 6 %, tedy na úrovni jedné třetiny hodnoty roku Stále však převažuje model dvoudětné rodiny.

4 Obr. 2: Rozdělení žen v ČR v letech 1991, 21 a 211 podle počtu dětí Podíl žen s daným počtem dětí (v %) leté bezdětná 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Podíl žen s daným počtem dětí (v %) leté bezdětná 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Podíl žen s daným počtem dětí (v %) leté bezdětná 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Podíl žen s daným počtem dětí (v %) leté bezdětná 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Zdroj: data ČSÚ (211), vlastní zpracování 2 Plodnost žen podle rodinného stavu Změna reprodukčního chování žen měla pochopitelně za následek i změnu sňatkového chování. Odkládání rození dětí do vyššího věku bylo spojeno s odkládáním sňatků, navíc výrazně rostl podíl dětí narozených mimo manželství. Údaje ze sčítání lidu tento vývoj dokumentují. V roce 1991 bylo mezi 2 24letými ženami více než 62 % vdaných a pouze 35 % svobodných. O 2 let později činil podíl svobodných v této věkové kategorii již 93 %. Ve věkové skupině 3 34letých bylo v roce 1991 již pouze necelých 6 % svobodných a téměř 84 % vdaných. V roce 211 byla svobodných více než jedna třetina, zatímco podíl vdaných dosahoval pouze 56 %. (Viz Obr. 3).

5 Obr. 3: Rozdělení žen v ČR v letech 1991, 21 a 211 podle rodinného stavu Podíl žen (v %) Podíl žen (v %) leté svobodné vdané rozvedené ovdovělé faktická manželství 3 34leté svobodné vdané rozvedené ovdovělé faktická manželství Podíl žen (v %) Podíl žen (v %) leté svobodné vdané rozvedené ovdovělé faktická manželství 35 39leté svobodné vdané rozvedené ovdovělé faktická manželství Zdroj: data ČSÚ (211), vlastní zpracování Obr. 4: Generační plodnost žen v ČR podle rodinného stavu v letech 1991, 21 a 211 Průměrný počet dětí na jednu ženu 2, 1,,8,6,4,2, 2 24leté Průměrný počet dětí na jednu ženu 2, 1,,8,6,4,2, 25 29leté svob. vdané rozv. fakt.manž. všechny svob. vdané rozv. fakt.manž. všechny Průměrný počet dětí na jednu ženu 2, 1,,8,6,4,2, 3 34leté Průměrný počet dětí na jednu ženu 2, 1,,8,6,4,2, 35 39leté svob. vdané rozv. fakt.manž. všechny svob. vdané rozv. fakt.manž. všechny Zdroj: data ČSÚ (211), vlastní zpracování

6 Při analýze kohortní plodnosti žen podle rodinného stavu je patrný poměrně velký nárůst plodnosti svobodných žen navzdory skutečnosti, že celková plodnost (bez rozlišení rodinného stavu) klesala. Například ve věkové skupině 35 39letých žen dosahovala generační plodnost svobodných v roce 1991 necelých,4 dítěte na 1 ženu, zatímco v roce 211 již,88 dítěte (Obr. 4). Přitom v dané věkové skupině byla v roce 211 zhruba každá šestá žena ještě svobodná. Je tedy zřejmé, že v posledních letech pro řadu žen není ani narození dítěte důvodem k uzavření sňatku. 3 Plodnost žen podle vzdělání Plodnost žen závisí rovněž na úrovni vzdělání (Burcin et al., 21). Uvádíme pouze hodnoty ze sčítání v roce 211. Ve všech věkových skupinách je patrný klesající průměrný počet dětí s rostoucím vzděláním (Obr. 5). Ve věkové skupině 35 39letých (tedy ve věku, kdy již většina žen má reprodukci ukončenou) je průměrný počet dětí u žen se základním vzděláním 1,99, zatímco u žen s vysokoškolským vzděláním pouze 1,53. U mladších žen, které mají ještě neukončenou reprodukci, mohou být rozdíly v plodnosti mezi jednotlivými stupni vzdělání mnohem vyšší z důvodu odlišného časování narození dítěte. Průměrný počet dětí na 1 ženu se základním vzděláním je ve věku let 1,3 dítěte, zatímco u žen s vysokoškolským vzděláním pouze,19. Je zřejmé, že ženy vysokoškolačky díky tomu, že déle studují a po ukončení studia se především snaží nalézt odpovídající zaměstnání a získat praxi, odkládají častěji rození dětí do vyššího věku. Ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním jsou častěji bezdětné a mají v průměru méně dětí. Vysokoškolačky vzhledem k náročnější profesní kariéře obtížněji kombinují výchovu dětí se zaměstnáním. Více dětí pro ně znamená větší ztrátu na výdělku a překážku rozvoje jejich pracovní kariéry. Prodloužená doba studia vysokoškolaček také zkracuje věkový interval pro rození dětí, přičemž vyšší věk při narození prvního dítěte sebou nese zvýšené riziko nenarození dalších dětí (Rychtaříková, 24, str. 78).

7 Obr. 5: Generační plodnost žen v ČR podle nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 211 Průměrný počet dětí na 1 ženu daného věku a vzdělání 2,1 2, 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1, Věk ženy základní střední bez maturity střední s maturitou VOŠ VŠ celkem Zdroj: data ČSÚ (211), vlastní zpracování Závěr Po roce 199 došlo v České republice k řadě k výrazným změnám v reprodukčním chování populace. Došlo k posunu rození dětí do vyššího věku i ke snížení celkové plodnosti žen. Průměrný věk matky při narození dítěte se v současné době pohybuje kolem 3 let, hodnota úhrnné plodnosti byla teprve v roce 214 opět vyšší než 1,5. I když v současné době v České republice stále převažuje model dvoudětné rodiny, lze předpokládat, že se bude snižovat průměrný počet dětí jedné ženy pod 2. Nedávné zvýšení úhrnné plodnosti lze tedy považovat za výsledek souběhu dvou jevů: opožděného kompenzačního efektu a nástupu nového režimu reprodukčního chování (Kocourková, 28, s. 242). Zvýšil se rovněž průměrný věk žen při prvním sňatku, vzrostl též podíl žen, které zůstávají trvale svobodné, některé i přesto, že mají děti. V roce 211 bylo ve věku let téměř 17 % žen svobodných, přitom jejich generační plodnost dosahovala,88 dítěte. Zvyšuje se také podíl rozvedených žen ve vyšších věkových skupinách, ve věku let bylo v roce 211 téměř 25 % žen rozvedených. Naproti tomu podíl rozvedených žen mladšího věku se

8 v důsledku nízké sňatečnosti zmenšuje. Ze stejného důvodu a v důsledku pokračujícího snižování úmrtnosti klesá rovněž podíl ovdovělých žen v mladších věkových skupinách. Jednou z příčin nižší plodnosti žen v současné době může být kromě nízké sňatečnosti též růst podílu žen s vysokoškolským vzděláním, které mívají obvykle méně dětí. Lze proto předpokládat, že generační plodnost bude v dalších letech mírně klesat či a později se ustálí na hodnotě mezi 1,5 2 děti na jednu ženu. Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory GAČR S Projekce populace České republiky podle úrovně vzdělání a rodinného stavu. Literatura BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. a kol. 21. Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty , Slon, Praha. Český statistický úřad Demografická ročenka České republiky. I.1 Míry plodnosti podle jednotek věku, věkových skupin žen, typu urbanizace a krajů (na žen). Dostupné z: Cit Český statistický úřad Plodnost žen, SLDB 211, květen 213, kód publikace: FIALA, T., LANGHAMROVÁ, Jitka, LANGHAMROVÁ, Jana, CSÉFALVAIOVÁ, K Porodnost v České republice ve světle Sčítání lidu, domů a bytů 211. In: Transformácia slovenskej spoločnosti vo svetle výsledkov posledných troch populačných cenzov. Trenčianské Teplice, Trenčianské Teplice : Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, s ISBN KOCOURKOVÁ, J. 28. Současný baby-boom v České republice a rodinná politika. Demografie, 5, s RYCHTAŘÍKOVÁ, J. 24. Změny v generační plodnosti v České republice se zaměřením na vzdělání žen, Demografie, 46, 2, s SOBOTKA, T. 23. Změny v časování mateřství a pokles plodnosti v České republice v 9. letech. Demografie, 45, s

9 Kontakt Tomáš Fiala Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Česká republika fiala@vse.cz Jitka Langhamrová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Česká republika langhamj@vse.cz Jana Langhamrová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Česká republika Xlanj18@vse.cz Kornélia Cséfalvaiová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Česká republika csefalvaiova@vse.cz