KLÁŠTEREC SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ. Kristýna Fifková

Transkript

1 KLÁŠTEREC SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ Kristýna Fifková

2 KLÁŠTEREC SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ Kristýna Fifková

3 Úvodem Po 7 letech hledání s detektorem kovů jsem se rozhodl otevřít krabici s nálezy a nenechat si je doma pro své nejlepší kamarády a známé, ale ukázat je veřejnosti. Vzhledem k tomu, že hledám jen v Klášterci a jeho okolí (Šumpersko) a od začátku si označuji datum i lokalitu nálezu (název místního pole, louky nebo lesa), jsem dostal nápad udělat výstavu Klášterec Svědectví, které vydala země prolínající se s mými dalšími koníčky, a to je modelování maket spojených s Kláštercem a hledání historie o mé rodné obci (fotografie, pověsti, a studie kronik). Cílem výstavy není jen ukázka nalezených exponátů a mé tvorby, ale hlavně změna pohledu veřejnosti na hledače pokladů, jejich chování v přírodě a ničení archeolokalit. Dále bych chtěl veřejnost informovat o poznání a datování předmětů, které jim do té doby nic neříkaly. Kolegům hledačům se předem omlouvám, že tato lokalita není až tak atraktivní, a doufám, že je budu alespoň inspirovat zpracováním expozice. Konání výstavy jsem předem konzultoval ve Vlastivědném muzeu Šumperk a také se zastupiteli obce Olšany. V obou případech jsem se nesetkal s jediným problémem, který by bránil výstavu uskutečnit. Na výstavě jsem se samozřejmě nepodílel sám. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo se byt jen málem na jejím konání podíleli. Jmenovité poděkování je součástí expozice. Klášterec 2015 Stanislav Vicenec, autor výstavy 4

4 Historie Kláštěrce První písemná zpráva o Klášterci pochází z roku 1349, jeho založení je datováno obdobím mezi lety 1277 a Byl to jenom pobočný benediktinský konvent, protože opatství a zřejmě i zakladatele měl v Postoloprtech v Čechách. velké míře spojovat s kulturou, rozvoj této oblasti života potom s existencí církevních zařízení. Velkým podílem tu tak vždy přispíval mimořádný počet nadšených i po odborné stránce působících muzikantů. Nejstarším datem, které se váže ke škole, je letopočet Vzhled obce jevíval téměř Klášter neoplýval majetkem a byl svěřován rodinnou uspořádanost. Pozdější vznik,,do ochrany různým pánům, kdežto papírny zasáhl do dění v Klášterci stejně vesnice byla již roku 1464 zapsána do jako v Olšanech. zemských desek tehdejšímu majiteli Zábřeha a Brníčka, Jiříkovi st. Tunklovi. V současné době má obec 230 obyvatel Koncem 15. století je ještě jmenována ves v 82 domech. Klášterec s dvorem a klášterem, ale potom zprávy o klášteře v pramenech mizí. Po bývalém klášteře zůstal ve vsi kostel zvěstování Panny Marie (v jádru gotická architektura ze 14. století), který byl obnoven po zpustošení za husitských válek, a při něm fara, která však zanikla v 17. století a byla obnovena až v roce Zbytky klášterních zdí byly na hřbitově patrny ještě v 19. století, stejně jako zbytky sklepních prostorů kláštera. Památkou na někdejší klášter je i gotická madona s Ježíškem, která je nyní v muzeu v Bojkovicích (tzv. Bojkovická madona). Dění ve vesnici je nutno ve 6 Dřevěný povoz s dobovými fotografiemi

5 Výstava Zorganizování výstavy trvalo autorovi několik let. V expozici bylo mnoho zajímavých předmětů nalezených pomocí detektoru kovu. Hlavním tématem byl klášter, podle kterého vesnice Klášterec své jméno převzala. Informace a fotky z historie Klášterce byly pověšeny na jedné velké dřevěné stěně. Také zde byly vystaveny dvě makety: klášter za pradávných dob a nynějsí obce v měřítku 1:1000. Maketa kláštera měla dvě čelní věže. Dnes má kostel (klášter) jen jednu a nikdo neví proč. Kolem kláštera kolují historky, že jednu z věží někdo zboural nebo snad spadla sama. Model obce byl tak propracovaný, že mu nechyběly ani zabudované maličké pouliční lampy. Návštěvníci si mohli prohlédnout, jak vesnice Klášterec vypadá za tmy, a také ti, kteří nežijí v této krásné vesničce si mohli udělat představu, jak vypadal původní a dnešní Klášterec. Exponáty byly rozděleny následovně: Ze života vesničanů, kde byly předměty: výbava koní, knoflíky, odznaky, střely, psí známky a ostatní. Historie obce, kde jsme si prohlédli: fotografie, historické předměty, pověsti o obci, makety původního kláštera a nynější obce. Nalezené mince, kdy jich bylo opravdu mnoho a byly seřazeny po jednotlivých panovnících a zemích takto: Leopold I., Marie Terezie, František Lotrinský, Josef II., František I., Fridrich Vilém III., František Josef I., ČR, Protektorát Čechy a Morava, Německo Třetí říše, Republika Československá, ČSSR. Tuto výstavu navštívilo celkem 387 lidí. Výbava koní Návštěvníci výstavy Detail falery 7 Detail postrojové přezky 8

6 Výbava Výbava Detail ocílky Detail přeslenu 9 Detail medaile Detail prstenu 10

7 Odznaky Knoflíky Detail arsenbronzového knoflíku Detail knoflíku 11 Detail hasičského odznaku Detail pečetítka 12

8 Střely Detail střely Psí známky a ostatní předměty Historie obce 13 Detail psích známek 14

9 Detail Sudetské mapy Detail obrazů pod omítkou kostela Původního klášter z roku 1350, maketa Maketa nynější obce z roku 2014 v měříku 1:1000 Detail knihy Detail makety

10 Mince z doby Marie Terezie Mince z doby Leopolda I. Mince z doby Františka I. a Františka Josefa I. Mince z doby Františka Lotrinského Mince z doby Josefa II. 17 Mince z doby Františka Josefa I. a Fridricha Viléma III. 18

11 Vytvoření brožury Mince z ČR, Protektorátu Čechy a Morava, Republiky Československé a z Německa Brožura se vytváří podobným způsobem, jako kniha, ale obsahuje jen některé hlavní části. Nejprve brožuru dělíme na textovou část a příslušenství, které je umístěno před a za hlavní částí. Dále se dělí na hlavní titul, úvod, vlastní textovou část, seznam literatury a zdrojů, obsah a tiráž. Nedílnou součástí brožury je přebal, který je většinou z tvrdšího papíru než knižní blok a bývá potištěn z obou stran tak, že vnější strana je potištěná ústředním motivem brožury. Hlavní titul je vždy na pravé liché straně a tvoří vstup do brožury. Může být typografický, kreslený nebo kombinovaný. Musí typograficky ladit se sazbou celé brožury, dokonce může být napsán i jiným fontem písma. Obsahuje název díla a jméno autora. Úvod se sází vždy na pravou lichou stranu a píše ho sám autor, který se obrací ke čtenářům. Musí mít stejný font, jaký je v celé knize. Vlastní textová část začíná vždy na samostatné pravé liché straně. Tvoří ji kapitoly a text, kdy kapitoly jsou často sázeny verzálkami stejného druhu písma jako text. Stránková zarážka je odstup od horního okraje obrazce sazby a musí být jednotná. Stránkování je stejně velké jako text, nebo o jeden stupeň menší a sází se arabskými číslicemi. Umist uje se na vnější okraj stránky, nikdy ne ke hřbetu brožury. Číslo stránky musí být vždy na stejném místě. Obrázky a jejich umístění musí být v souladu s typografickou úpravou, nesmí narušovat. Dva vedlejší obrázky by měly mít stejnou velikost, pokud je to možné. Popisky k obrázkům musí být v celé brožuře jednotné a sázejí se o 1 2 stupně menší, než je písmo základní. Za popisky se nedělá tečka, nesmí přesahovat přes obrázek a slova se nesmí dělit na konci řádku. Seznam literatury a zdrojů je nezbytnou součástí každé publikace. Abecedně podle jmen autorů seřazený seznam knih, které autor použil. Uvádí se autor, název Mince z ČSSR Detail mincí 19 20

12 Fotodokumentace a její úprava díla, jméno nakladatelství, místo a rok vydání a ISBN. Sází se na pravou lichou stranu o dva stupně menším písmem. Zdroje se píší za literaturu postupně, jak se používaly. Obsah většinou začíná na pravé liché straně a může pokračovat na levou sudou. Sází se z menšího stupně písma než text a musí vytvořit typografický celek. Je to seznam jednotlivých kapitol brožury s čísly stránek. Tiráž je souhrn tiskařsko-výrobních údajů o dané brožuře. Uvádí se zde jméno autora, název díla, jméno grafika obálky a sazby, jméno fotografa a letopočet vydání knihy. Při pořizování fotodokumentace je potřeba postupovat podle následujících pravidel: 1. Postup při focení: Objekty k focení si logicky rozdělíme, jak nám nejlépe vyhovuje. První úsek obnášel vyfotografovat místní gotický kostel Zvěstování Panny Marie a proslulou, historicky chráněnou lípu. Fotoaparát byl nastaven podle venkovního světla takto: ISO 100, čas 1/100, clona 4,5. Druhý úsek byl zaměřen na focení postupně všech panelů s detaily vzácných předmětů. U místních dochovaných předmětů byly vyfotografovány jednotlivé panely celé a detailně několik předmětů z výbavy koní, knoflíků a odznaků, střel a psích známek. U historické části se taktéž nejprve musel vyfotit celý panel a poté jednotlivé obrázky, fotografie a texty. U mincí to bylo podobné, jako u dvou předchozích, ale s tím rozdílem, že mince byly ještě seřazeny podle jednotlivých panovníků a zemí. Výstava byla velmi zajímavá, a proto nebylo těžké vytvořit kvalitní fotky. Většina fotografií v interiéru se vyfotila na automatické focení bez blesku, takže nebylo potřeba fotoaparát korigovat. Pokud je problém se světlem, kdy jsou špatné světelné podmínky, musí se nastavit ručně clona, čas i ISO. Pro kvalitní fotku jsou důležité tyto parametry. Době, po níž čočkou dopadá na čip světlo, se říká čas. Pro běžné focení se používá ISO 100 a platí, že čím nižší ISO, tím bude obrázek kvalitnější. Clonou můžeme regulovat hloubku ostrosti. 2. Úprava fotografií pro tisk: Fotografie se upravují nejlépe v grafickém programu Adobe Photoshopu. Nejprve se změní úrovně jasu a kontrastu a živost se sytostí barev. Poté se připraví obrázek k tisku: místo 72 dpi (body na palec), což je zobrazení na monitoru, bylo třeba změnit rozlišení na tiskovou kvalitu 300 dpi. Obrázek se nakonec uloží do formátu jpeg v nejlepší možné kvalitě. Obrázek se dá zvektorizovat v Adobe Illustrátoru pomocí nástroje pero. Vytváří se jím kotevní body a čáry, které se spojují v objekty

13 Úprava úrovní jasu a kontrastu Příprava obrázku k tisku Úprava živosti a sytosti barev Uložení fotografie do formátu jpeg 23 24

14 Hledání detektorem Změna krytí obrázku Vektorizace pomocí nástroje pero Z řad archeologů i laické veřejnosti se ozývá mnoho velice rozrůzněných možností řešení celé problematiky užívání detektorů kovů. Žádný dosavadní návrh by však současnou situaci nedokázal stoprocentně vyřešit a vzhledem k tomu, že v různé míře se s detektoráři potýká většina Evropy, zůstává otázkou, zda je vůbec možné takové jasné a definitivní řešení najít. 1. Než začnete hledat, ověřte si, zda hledání na místě, kde chcete hledat, neomezují nějaké zákony nebo vyhlášky. Pokud ano, respektujte je. 2. Nepoškozujte přírodu, osetá pole, cesty nebo stromy, nerozdělávejte oheň v lese. 3. Jámy, které vykopete, po sobě zasypte tak, aby po prvním dešti nebylo poznat, že v místě bylo kopáno. 4. Vše, co vykopete, si odneste příště se Vám bude hledat lépe. Nenechávejte po lese poházené vykopané plechovky, trubky, dráty a jiný odpad. 5. Chovejte se tiše a ohleduplně. Nejlépe tak, aby o Vás nikdo nevěděl. Nerozhrnujte v lese hromady listí nebo klestí. 6. Buďte obezřetní snažte se vidět a nebýt viděn. Ne všichni návštěvníci lesa mají dobré úmysly. 7. Nejezděte autem až do lesa, auto nechte na bezpečném místě a na lokalitu dojděte pěšky. 8. Nevstupujte do rezervací a ohrad, kde je to zakázáno. 9. Nerušte zbytečně zvěř. 10. Důležité nálezy hlaste tak, jak to nařizuje zákon. Když se podíváme na toto desatero a ještě vnímáme heslo uvedené na webu hledačů, které říká Lov je cennější než kořist, uvědomujeme si, že tak, jako každý jiný koníček, i hledačství je užitečné v rukách poctivého člověka a nebezpečné v rukou nepoctivce

15 Seznam použité literatury a zdrojů Ing. Marek Moudrý, Marketing: Základy marketingu, Nakladatelství Computer Media, Kralice na Hané 2008, ISBN: Mgr. Zdeněk Přikryl, Modul technologie pro grafický design 4. ročník, kód modulu SPŠ-TEC-4-2 Obsah Úvodem...4 Historie Klášterce...6 Výstava...7 Vytvoření brožury...20 Fotodokumentace a její úprava...22 Hledání detektorem...26 Seznam použité literatury a zdrojů

16 Autor: Kristýna Fifková Název díla: Klášterec svědectví, které vydala země Grafik obálky a sazby: Kristýna Fifková Fotografové: Monika Černíčková, Nikola Latzelová, Kristýna Fifková Klášterec 2015

17 1