Masarykova univerzita. Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita. Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: Mgr. Jana Krátká, Ph.D. Autor: Michal Cáp

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a všechny použité prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne:

3 Děkuji odborné vedoucí této práce Mgr. Janě Krátké, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování práce poskytla.

4 Obsah Úvod Vymezení základních pojmů Média Masová média Mediální výchova Mediální gramotnost Mediální výchova v České republice Historie mediální výchovy v České republice Časové a geografické vymezení Časopisecké výstavy v českých zemích v rámci Rakousko-uherského soustátí a První Československé republiky Nástup dalších médií Mediální výchova pro Českou republiku Současná podoba Mediální výchovy v České republice Mediální výchova v USA Historie mediální výchovy v USA Počátky myšlení o mediální výchově v USA Experimenty se zaváděním mediální výchovy do škol Program TAT a časopis Media&Values Konference a sílící volání po celostátní mediální výchově v první polovině 90. let Mediální výchova pro 21. století Současná podoba mediální výchovy v USA Ovlivňující faktory Srovnání podle hodnocení NCA Skupiny a organizace Národní telemediální rada Alternativní mediální projekt Jihozápadu Občané za mediální gramotnost Národní aliance pro mediální vědy a kulturu Centrum pro mediální gramotnost Centrum vzdělávacího videa Koalice pro mediální edukaci Spravedlnost a korektnost ve zpravodajství Projekt Mediální výchova při Temple University Projekt pro mediální gramotnost Rozumět médiím Srovnání mediální edukace v České republice a Spojených státech amerických Úvodní informace Výzkumné otázky a použité metody Vymezení srovnávaných oblastí Mediální výchova v České republice a v Texasu Vliv rozdílného historického vývoje na implementaci mediální výchovy do škol Porovnání kurikulárních dokumentů Způsob realizace mediální výchovy Věkové rozmezí studentů Systém přípravy učitelů Shrnutí...71 Závěr...72 Použitá literatura...73

5 Úvod Mediální výchova patří do souboru vyučovacích předmětů, které chápeme jako neoddiskutovatelnou a důležitou součást vzdělání člověka 21. století. Přes svou nepopiratelnou důležitost je stále ještě chápána spíše jako předmět vedlejší, stojící ve stínu oborů hlavních, kterými jsou přírodní vědy, jazyk a tradiční předměty společenskovědní. Přesto však o tématu mediální výchova existuje již hojná literatura zejména angloamerické, ale v stále rostoucím počtu i české provenience. Většina titulů se snaží obsáhnout fakta, která jsou pro výuku mediální výchovy závažná. Jsou v nich popisovány způsoby jakými mediální scéna funguje, co se skrývá za jejich viditelnou tváří a mnohdy popisují velké spektrum jednotlivých mediálních podob. Takové práce můžeme z mediálně edukačního hlediska, které je pro tuto práci zásadní, označit za teoretické, protože jejich zájem tkví v popisu situace v médiích, ale neberou v potaz přímo situaci ve školách. Patří sem například dnes již klasická publikace Marshala McLuhana "Jak rozumět médiím: extenze člověka" 1. Z českého prostředí jsou to potom například knihy "Mediální výchova v Čechách: Tištěná média" 2 od Jiřího Rotha nebo sborník "Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání" 3. Další literatura, kterou bychom mohli v rámci započatého členění označit za praktickou, se zaměřuje už na konkrétní podobu mediální výchovy jakožto školského předmětu a je tedy zároveň zaměřena na jeden konkrétní stát, kde se ona školská mediální výchova odehrává. Z českého prostředí jmenujme publikace "Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty" 4 nebo "K mediální výchově" 5. Nepříliš mnoho literatury však v českém, respektive slovenském, jazyce existuje o podobě mediální výchovy ve Spojených státech amerických. Výraznější pozornost je tomuto tématu věnována například v bakalářské práci "Mediální výchova v České republice po roce 2000" 6 nebo v publikaci "Mediálna výchova" 7. Práce, která by se pokoušela širším způsobem popsat realitu mediální výchovy ve Spojených státech amerických v českém prostředí dosud chybí. Téma předkládané práce spadá svým zaměřením do kategorie druhé. Soustředí se na odkrývání a 1 McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN ROTH, Jiří. Mediální výchova v Čechách: Tištěná média. 1. vyd. Praha: Tutor, s. ISBN JIRÁK, Jan (ed.) Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, s. ISBN NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty. 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. ISBN FRANK, Tomáš. K mediální výchově. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení SPHV, s. ISBN Feráková, R. Mediální výchova v České republice po roce Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí diplomové práce Svatava Navrátilová 7 BREČKA, Samuel. Mediálna výchova. 1. vyd. Bratislava: Národné centrum mediálnej komunikácie, s. [nemá ISBN]

6 popis situace přímo v školské praxi, a to ve Spojených státech amerických a v České republice, přičemž výsledky výzkumu jsou posléze srovnávány. Toto srovnání je podle nás možné, neboť obě soustavy vycházejí ze stejných či podobných koncepcí a lze tedy předpokládat jejich vzájemnou podobnost a tedy i porovnatelnost. Hlavním cílem, ke kterému tato práce chce směřovat, je odhalení zásadních momentů, kdy se kladná praxe jedné mediálně-edukační koncepce dá aplikovat do koncepce druhé a přispět tak ke zvýšení její kvality. Dalšími cíly jsou poté detailní popis situace v mediální výchově Spojených států amerických a vytvoření dvou modelů historického vývoje zavádění mediální výchovy do škol pro oba státy. Veškeré citace této práce se řídí citační normou ČSN ISO 690 a podle manuálu "Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN 690-2" 8. V poznámkách pod čarou se objevují jak odkazy na citované zdroje, tak i zpřesňující informace, jako např. originální znění názvů institucí, míst a dokumentů. 8 BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentu podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Cást 2 Modely a príklady citací u jednotlivých typudokumentu. Verze 3.0 (2004). c , poslední aktualizace URL: <http://www.boldis.cz/citace/citace2.ps>. <http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf>.

7 1 Vymezení základních pojmů 1.1 Média Původ slova médium je nutno hledat v latině. Tam označuje ve své neojbecnější podstatě střed, střední člen, prostředek, tedy vlastně element, pojící dvě nebo více stran. Médium v nejširším slova smyslu je vše, co je schopno na sebe poutat význam, který je médiem přenášen a na základě užívání sdíleného kódu mu obě strany zprostředkovaného styku rozumí 9. V současné češtině můžeme vnímat význam slova médium jako určitý stupeň intenzity, anebo jako nosič určité informace. Pro tuto práci je samozřejmě zásadní význam druhý. Americký vědec, zkoumající zákonitosti fungování médií, Marshall McLuhan, který sehrál i významnou roli v raných fázích zavádění mediální výchovy v touto prací zkoumaných Spojených státech amerických a ovlivnil myšlení o mediální edukaci po celém světě, zahrnoval do pojmu média noviny, rozhlas, televizi a knihtisk, ale i písmo jako takové, hmotné nástroje, dopravní prostředky a zbraně. V jeho pojetí je médiem vlastně všechno co nějakým způsobem zrychluje a rozšiřuje dosah lidského působení. V jeho názorech nahlížíme na média jako na rozšíření člověka. Ve smyslu užším, který se víceméně kryje s první polovinou výčtu médií tak, jak je chápe McLuhan, se médii rozumí především informace nesoucí dokumenty 10 : tištěné elektronické digitální Vzhledem k rozšířenosti dnešního vlivu médií na svět kolem nás můžeme říci, že až na civilizací nedotčené a výrazně odlehlé oblasti (a mnohdy ani ty nejsou ušetřeny), je celý současný svět médii dnes a denně ovlivňován a v určité míře i utvářen. Tak významný fenomén, kterým média pro dnešní svět bezesporu jsou, s sebou nese celou řadu vlivů na člověka i jeho okolí. Některé nás ovlivňují veskrze pozitivně, obohacují nás, jiné vlivy médií mají na člověka vliv spíše nepříznivý. Mezi kladné vlivy médií bychom mohli zařadit například 11 : 9 NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, 2010 s. 7 ISBN Tamtéž, s Štancl, V. Mediální výchova a mediální gramotnost. in Tolerance a gramotnost v multikulturním prostředí. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Kapitola 10, s. 53. ISBN

8 nové informace rozšiřování obzorů kladné vzory výchova vzdělávání média mohou v krátkém čase informovat velkou část populace umožnění rozvoje komunikačních schopností uvědomování si hodnoty vlastního života Mediální výchova, které je tato práce věnována, však nevznikla primárně kvůli pozitivním vlivům médií, i když se v rámci její výuky i s nimi žáci samozřejmě setkávají, procvičují se v nich a zdokonalují. Potřeba mediální edukace vznikla ve světě z popudů, které se od sebe v detailech liší, avšak vždycky šlo o sebeobranný akt společnosti proti nějakému vlivu, přicházejícímu prostřednictvím médií. Do negativních vlivů médií lze zařadit, že/mají 12 : berou čas uvádějí záporné vzory přinášejí zkreslené informace vnucují se negativní vliv na děti, protože ty teprve hledají hodnoty v životě to, co lidé slyší z médií, berou jako pravdu a vytvářejí si stereotypy Vliv médií na současnou společnost a současný život není zanedbatelný. Spíše naopak, jedná se o fenomén, který nejen že ovlivňuje vše kolem nás, ale v době internetu, ve kterém se všechno jaksi propojuje, možností stahování hudby i filmů, sdílení článků, blogování, komentování novinářských článků v elektronické podobě i publikování vlastních videí, sdílení prostoru a soukromí na sociálních sítích jako je Facebook nebo Twitter, tím vším proniká stále více do našich životů a jeho i tak výrazný vliv se stále zvyšuje. Navíc média vždy působí v nějakém dobovém sociálním, kulturním a politickém kontextu a v nějaké momentální situaci. Izolovat jejich vliv je proto prakticky nemožné působí přinejmenším stejně jako jiné sociální instituce (škola, rodina atd.) a 12 Tamtéž, s. 53

9 vzhledem ke svému prominentnímu postavení téměř jistě daleko více 13. Media jsou prvkem, který provází lidskou společnost takřka od počátku její existence a daleko přesahují moment, kdy už o historii existují psané záznamy. Od prvních symbolů na kostech divokých zvířat, malbách pod skalními převisy a v jeskyních, ozdobách a symbolech primitivních oděvů vzniká v lidské kultuře něco, co ji po celou dobu jejího vývoje již neopustí. Tyto nejpradávnější nositelé informací se časem zdokonalily, zmasověly a v nedávné historii se staly interaktivními. Vše je však pouze zdokonalování prostředků veličiny již dávno objevené - média. 13 MIČIENKA, Marek. Rozumět médiím: základy mediální výchovy pro učitele. 1. vyd. Praha: Partners Czech, s. 26. ISBN

10 1.2 Masová média Pojem masová média nebo masmédia si svůj původ odvozují z anglického jazyka ze spojení slov mass a media. Českým termínem, se kterým se setkáváme nejčastěji, jsou hromadné sdělovací prostředky. Jedná se tedy o média, která představují souhrn médií využívaných v procesu masové komunikace, které zprostředkovávají a rozšiřují informace a sdělení široké veřejnosti 14. Jiná definice nám říká, že pojem masmédium značí komunikační médium (tedy materiální prostředí či prostředek komunikace), které zasahuje masové publikum - a lze u něj analyzovat tvarová, funkční a sociálně ekonomická specifika. 15 " Nejčastěji bývají za masmédia považovány noviny, časopisy, rozhlas, televize, knihy, film, video, obrazové i zvukové záznamy a jejich nosiče (CD, DVD, nejrůznější paměťové karty, flashdisky, internet), letáky ve velkém nákladu apod. 16. V průběhu druhé poloviny dvacátého století vykrystalizovaly dva hlavní myšlenkové proudy ohledně masových médií. Nazýváme je: dominantní paradigma alternativní paradigma Obě teorie vznikly během studené války a jejich zastánce lze tedy i georgraficky rozdělit podle toho zda byli příslušníky jedné či druhé strany. S chápáním masových médií podle dominantního paradigmatu se setkáváme v západních demokraciích v čele s USA. Jeho vznik lze vlastně přímo spojit se studenou válkou neboť určujícím motivem dominantního paradigmatu je pocit stálého ohrožení svobodné a spravedlivé společnosti totalitním modelem zneužívajícím masových médií k dezorientaci a utlačování občanů 17. Podle tohoto modelu funkce médií tkví v podpoře a pěstování hodnot západního způsobu života. Média mají být tzv. hlídacím psem demokracie. Postupem času se tento model stal pro celé generace lidí v západních demokratických zemích samozřejmostí o níž se nepřemýšlí 18. V opozici k dominantnímu paradigmatu stojí paradigma alternativní. Vzešlo z liberálních řad v západních zemích a prostředí ideologicky neomarxistického až socialistického. Hlavním styčným 14 FRANK, Tomáš. JIRÁSKOVÁ, Věra. K mediální výchově. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení SPHV, s. 13 ISBN NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. 22 ISBN FRANK, Tomáš. JIRÁSKOVÁ, Věra. K mediální výchově. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení SPHV, s. 13 ISBN NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. 57 ISBN NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. 37 ISBN

11 bodem je odhalování skutečného stavu fungování médií v zájmu kooperujících ekonomických a politických elit 19, přičemž neomarxisticko-socialistická větev se soustředila především na otázky nerovnosti, kolektivních privilegií, monopolů a odmítala lineární model přenosu 20. Po skončení studené války a pro ni charakteristického bipolárního rozdělení světa se i tato chápání masových médií začala postupně odsouvat z hlavního zorného pole zájmu a byla nahrazena nazíráním z pohledu nových společenských problémů a témat, kam se řadí multietnicita, srážky odlišných životních stylů, genderová citlivost a feminismus, multikulturalita a political correctness v nejrůznějších podobách 21. Vrátíme-li se k dnešnímu a zároveň obecnějšímu třídění, můžeme masová média dělit do mnoha skupin skupin. Podle jejich fyzické podstaty například na 22 : tištěná elektronická Tištěná masová média zde představují jedno z nejstarších médií. Za elektronická lze zmínit zejména televizní vysílání, ale i rozhlas a v dnešní době především internet. Dále lze média rozdělit dle jejich povahy na 23 : horká chladná V tomto teplotním dělení se média třídí podle toho s jakou intenzitou na diváka působí. Horká obvykle zahrnují působení na více smyslů diváka, tzn. že jejich povaha je zvuková i obrazová. Nejreprezentativnějšími příklademy jsou televizní vysílání či počítačové hry, které k vnímání zvuku a obrazu vnášejí do děje ještě i interaktivní prvek. Studená média naopak bývají omezena na obraz s tím, že ten je mediován převážně ve formě textu. Zde se tedy jedná především o noviny, časopisy a knihy. Výhodou studených médií oproti horkým je jejich schopnost trvaleji uchovávat a předávat podrobnější informace. Internet v tomto dělení stojí na rozmezí, respektive v sobě zahrnuje znaky obou kategorií. Masová média můžeme dále dělit podle mnoha různých klíčů, například podle politického zaměření na pravicová a levicová, podle míry serióznosti sdělení zase na seriózní a bulvární atd. 19 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s FRANK, Tomáš. JIRÁSKOVÁ, Věra. K mediální výchově. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení SPHV, s. 14 ISBN Tamtéž, s. 14

12 1.3 Mediální výchova Producenti masových médií, ekonomické a politické elity, se snaží proces mediální komunikace dostat pod svou kontrolu (a začasté dokážou svoje zájmy koordinovat) 24. Běžný mediální konzument si však tyto skutečnosti neuvědomuje a je tedy vystaven na pospas rizikům mediální manipulace. Mediální obsah a praktiky nutné k jeho vzniku jsou tedy tak neprůhledné, že žít s médii stále zřetelněji vyžaduje speciální přípravu 25. Z tohoto důvodu se stále častěji do vzdělávacích soustav po celém světě zařazuje právě mediální výchova. Mediální výchovu bychom mohli definovat jako výchovu k orientaci v masových médiích, k jejich využívání a zároveň k jejich technickému zhodnocení 26. Jedná se tedy o oblast pedagogického působení, ve které může být mediální výchova realizována jako vyučovací předmět, během jehož studia se studenti postupně seznamují s fungováním médií, učí se kritickému přístupu k mediovaným informacím a vytvářejí si tak soubor znalostí, schopností a dovedností, tedy kompetenci, kterou v souvislosti s mediální výchovou označujeme jako mediální gramotnost. Ta bude předmětem následující kapitoly. Pokud bychom se nespokojili pouze s konstatováním mediální gramotnosti, můžeme podrobněji cíle, ke kterým mediální výchova směřuje, rozdělit do několika skupin. A sice 27 : požadování objektivních a pravdivých informací o aktuálních problémech ochrana dětí a dospívajících před vlivem prezentace sexu a násilí, zejména v televizi přispívání ke kultivaci člověka obrana před vlivem reklamy obrana kulturního dědictví a národního jazyka výchova k občanství, rozvoji občanské společnosti a demokracie předcházení stereotypizaci rodových či etnických identit Mediální výchova je tedy formou edukace, která je zaměřena na systematické vytváření 24 Jirák, Jan. Wolák, Radim. Mediální gramotnost jako dimenze současného člověka. in Mediální gramotnost : nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, s. 7. ISBN MIČIENKA, Marek. Rozumět médiím: základy mediální výchovy pro učitele. 1. vyd. Praha: Partners Czech, s. 11. ISBN PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 6. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Portál, s ISBN Štancl, V. Mediální výchova a mediální gramotnost.slo in Tolerance a gramotnost v multikulturním prostředí. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Kapitola 10, s. 53. ISBN

13 kritického odstupu od mediovaných sdělení a schopnosti interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha : Národní institut pro další vzdělávání : Triton s ISBN

14 1.4 Mediální gramotnost Se vzděláváním a výchovou všeho druhu úzce souvisí pojem gramotnost, který je vlastně výstupem edukace. Význam pojmu se v průběhu historie měnil. Od původního významu, který jako gramotného označoval člověka schopného číst a psát, se v dnešní době pojem rozrostl do mnohem širšího pojetí jehož mnohé rysy jsou více či méně napojeny na mediální edukaci. V současné době se za znaky gramotnosti považuje schopnost 29 : suverénní orientace v nejrůznějších psaných i mluvených komunikátech společně s dovedností rychlého rozlišení informací podstatných, věcných, od tzv. informačního balastu rozpoznání skrytých významů, manipulačních technik, nepřesných a neúplných informací, tvrzení apod. Rozlišení textu/výpovědi solidní, verifikované od komunikátu subjektivního, fakty nepodloženého jasného formulování myšlenek a jejich textového zápisu S rozšířením aspektů tvořících pojem gramotnosti přišla ruku v ruce také rozdílnost v názorech na její konkrétní složení. Podle toho z jakého úhlu budeme na gramotnost nahlížetse můžou požadavky na ni v detailech měnit. Gramotnost může být např. 30 : čtenářská vizuální informační finanční funkční občanská Typem gramotnosti, která v předcházející citaci sice uvedena není, ale ke které se většina citovaných typů gramotnosti nějakým způsobem váže, je gramotnost mediální. Mediální gramotnost představuje hlavní cíl mediální výchovy a stává se, vzhledem k výrazné medializaci a silnému mediálnímu vlivu na takřka jakýkoliv aspekt života, jednou ze základních kompetencí člověka 29 NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. 24. ISBN Tamtéž, s. 24

15 žijícího v moderní a postmoderní společnosti, přičemž důraz je kladen především na zvládání komunikace prostřednictvím nosičů slov, písmen, zvuků a obrazů 31. Díváme-li se na pojem mediální gramotnost více z bližší perspektivy, objevíme, podobně jako u gramotnosti obecné, složky, které by měla v ideálním případě v sobě zahrnovat. Jsou to 32 : základní poznatky o fungování médií znalosti o společenské roli médií schopnost určit typ nabízených sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr Mediální gramotnost úzce souvisí s dobrým občanstvím 33.Mediálně gramotná osoba by tedy měla v ideálním případě 34 : porozumět tomu co vidí, slyší, čte dekódovat obsah sdělení zaujmout kritický a autonomní postoj být schopna selektivity při přijímání konkrétních sdělení být schopna selektivity při volbě médií být schopna úsudku při zužitkování informačních i zábavních sdělení Pakliže vezmeme výše zmíněná dělení v potaz, můžeme je podle jejich obsahu rozčlenit do dvou skupin 35 : znalostní informace o fungování a společenské roli současných médií a základních principech, na nichž média fungují dovednostní osvojení si dovedností rozvíjejících sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojování jedince do mediální komunikace V. Štancl ve svém příspěvku do sborníku Tolerance a mediální gramotnost v multikulturním prostředí uvádí pět základních principů, ke kterým by měl mediálně gramotný člověk dospět. Jsou 31 NIKLESOVÁ, Eva. Mediální gramotnost a mediální výchova, 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus, s. 33 ISBN Tamtéž, s Jirák, Jan. Wolák, Radim. Mediální gramotnost jako dimenze současného člověka. in Mediální gramotnost : nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, s. 8. ISBN Štancl, V. Mediální výchova a mediální gramotnost.slo in Tolerance a gramotnost v multikulturním prostředí. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Kapitola 10, s. 52. ISBN FRANK, Tomáš. JIRÁSKOVÁ, Věra. K mediální výchově. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení SPHV, s. 10. ISBN

16 to tvrzení, že 36 : všechna mediální poselství jsou vykonstruovaná různí lidé mají rozdílné zkušenosti se stejným poselstvím médií mediální poselství jsou vykonstruovaná prostřednictvím jejich vlastního jazyka, který se řídí vlastními pravidly média využívají hodnot a názorů většina mediálních poselství je konstruována v zájmu dosažení zisku a/nebo moci Mediální gramotnost je nutnou výbavou člověka žijícího v 21. století a stává se stále více součástí vzdělávacích cílů ve vzdělávacích programech zemí po celém světě. V anglicky hovořícím prostředí se pojem mediální gramotnosti objevuje v podobě slovního spojení Media Literacy. 36 Štancl, V. Mediální výchova a mediální gramotnost.slo in Tolerance a gramotnost v multikulturním prostředí. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Kapitola 10, s. 55. ISBN

17 2 Mediální výchova v České republice 2.1 Historie mediální výchovy v České republice Časové a geografické vymezení Pokud bychom pátrali přímo po projektu, který ve svém názvu nese nějakým způsobem zakotvený termín mediální výchova nebo i po projektu, který si přímo za svůj hlavní cíl klade vytváření mediální gramotnosti ve společnosti, byla by historie mediální výchovy v České republice velice krátká. Zasahovala by vlastně nepříliš hluboko do minulosti před oficiální zavedení mediální výchovy do Rámcového vzdělávacího programu v roce Myšlenka potřebnosti vytváření mediální gramotnosti však nevznikla izolovaně od vnějšího světa a už vůbec ne v izolaci od dějinného vývoje. Budeme-li pátrat hlouběji do minulosti, nutně musíme narazit na momenty, které sice ještě nejsou vědomými pokusy o mediální vzdělávání obyvatelstva, avšak tuto funkci již předjímají anebo k ní neintenciálně směřují. Pokud tedy budeme i tyto počiny považovat jako součást dějin mediální výchovy, dostaneme se na českém území podstatně dále, a to do druhé poloviny devatenáctého století. Název historie mediální výchovy v České republice je potom lehce zavádějící, neboť dějinný vývoj, který bude v následující kapitole nastíněn, bude vlastně začínat v době, kdy Čechy, Morava i tehdy tak označované Rakouské Slezsko tvořily součást Habsburského císařství, které se v roce 1867 přetransformuje v Rakousko-Uhersko. Na všech třech historických zemích, které označujeme českými, se postupně vystřídají ještě další státní útvary. Budou to první a druhá předválečná Československá republika, Protektorát Čechy a Morava závislý na hitlerovském Německu a dále poválečné, od roku 1948 komunistické, k politice Sovětského svazu do roku 1989 tíhnoucí a až do 1. ledna 1993 trvající Československo. V následující kapitole tedy nalezneme nástin vývoje mediální výchovy, či projektů s mediálně edukačním efektem, které geograficky spadají do historických zemí Čech, Moravy a české části Slezska.

18 2.1.2 Časopisecké výstavy v českých zemích v rámci Rakousko-uherského soustátí a První Československé republiky Celkové uvolnění společenských poměrů na počátku 60. let 19. století po skončení neoabsolutistické periody rakouských dějin, bývá též nazývána jako Bachův, popř. Františkojosefínský absolutismus, vedlo mj. i k novému rozmachu české časopisecké aktivity. V roce 1863 byl navíc vydán nový tiskový zákon, který výrazně rozšiřoval tiskové svobody a omezoval možnosti cenzury. Výsledkem tohoto vývoje je vznik mnoha nových časopiseckých titulů, které vzhledem k celkovému trendu výrazné politizace kultury byly rovněž mnohdy zaměřené politickým směrem. Začínají vycházet první moderní politické deníky 37 Z hlediska mediální výchovy je z tohoto období zásadní především uspořádání výstavy časopisů a novin, které se uskutečnilo v roce 1872 a nastartovalo trend dalších podobných výstav, prolínajících českou historii až téměř do konce dvacátého století, přičemž charakter výstav se ve svém určení stále více pohyboval od návštěvníka odborného k běžné veřejnosti. Výstava se týkala vybraných českých i německých novin, které vycházely v Praze a byla počinem Literárního odboru Umělecké besedy. Jistou zajímavostí je, že ač vlastně vystavovala je samotné, tak soudobá pražská média o možnosti vidět produkty jejich práce téměř neinformovala. Právě na obsazení exponátů této výstavy je vidět nový rozmach české žurnalistiky po uvolnění Bachova absolutismu. Přes svůj průkopnický charakter, špatnou propagaci v novinách a v porovnání s výstavami následujícími i nepřiliš velkému počtu exponátů, se výstava časopisů z roku 1872 těšila nečekaně velké přízni návštěvníků. Po úspěchu výstavy pražských periodik následovala v roce 1877 další, svými ambicemi i konečným provedením nesrovnatelně významnější. Nesla název Světová výstava novin a časopisů a dějištěm bylo opět město Praha. Výstavu uspořádala Typografická beseda a ač původní záměr představit všechny evropské tituly časopisů a zástupců z každého jednotlivého státu na světě naplněn nebyl, i tak mohli návštěvníci shlédnout více než 7000 titulů časopisů z celého světa. Jednalo se o akci, která do té doby neměla ve světě obdoby 38, po jejímž shlédnutí si musel každý návštěvník výstavy uvědomit, jak důležitou roli hraje periodický tisk v životě každé země Cebe, Jan. Exkurz do historie českých výstav o médiích. in Mediální gramotnost : nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, s. 53. ISBN Cebe, Jan. Exkurz do historie českých výstav o médiích. in Mediální gramotnost : nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, s. 55. ISBN Tamtéž, s. 55

19 Vysoce reprezentativní akce jménem Jubilejní zemská výstava, která se v Praze uskutečnila v roce 1891, byla svým zaměřením velice široká. Primárně měla obsahovat průmyslové, zemědělské i lesnické exponáty z českých zemí, avšak pro bojkot německé části obyvatelstva se v těchto i jiných oblastech stala hlavně manifestací vyspělosti českého národa. Součástí expozice byla i společenskovědní část, v níž i periodický tisk našel své zastoupení. Rozsahově však zdaleka nedosahoval úrovně výstavy z roku 1877 a omezovala se pouze na periodika česká a česky psaná. Další výstavy, které následovaly v letech 1895 (Národopisná výstava) a 1902 (I. Dělnická výstava v Praze), rovněž nebyly vysloveně žurnalistického zaměření, avšak i zde byl periodický tisk zastoupen. Už do éry první československé republiky spadá Plzeňská výstava z roku 1920, která je zajímavá tím, že ve velké míře představila periodika regionální, především však tím, že zde byla vystavena i expozice dokumentující průběh zhotovení čísla časopisu. Návštěvníci tedy poprvé měli možnost nahlédnout pod pokličku výroby časopisů či novin. Tento rys se v pozdějších letech stal pro výstavy spojené s médii charakteristický. Další akcí ve dvacátých letech dvacátého století byla Mezinárodní výstava časopisů firmy A.L. Pavlík z roku 1922, která se zaměřovala v první řadě na vlastní komerční produkci jmenované firmy. Třetí významnou akcí, která stále ještě spadala do dvacátých let dvacátého století, je výstava Soudobé kultury v Brně, uskutečněná roku Ta v mnohém navazovala na plzeňskou výstavu z roku 1920 a šla ještě dále. K vidění byly modely redakcí velkých novinových a časopiseckých titulů, byla znázorněna celková hierarchie a organizace novinového podniku a v neposlední řadě si návštěvníci mohli prostudovat světelnou mapu znázorňující zpravodajské spojení České tiskové kanceláře s jednotlivými redakcemi i s redakcemi a zpravodajskými službami jiných států. Další výstavou obdobného zaměření se vzorky periodik z celého světa byla Výstava světového tisku v Pardubicích z roku 1933, která byla jako první přímo pod patronátem státu. Záštitu převzal sám prezident Tomáš Garrique Masaryk. U všech zmíněných výstav rozhodně nemůžeme mluvit o cílené mediální edukaci, záměrem vystavovatelů bylo spíše představit tituly časopisů a přiblížit čtenářům svět periodického tisku. Druhoplánově se zde však návštěvníci mohli seznámit s oblastmi života, kterých se periodický tisk dotýká a které ovlivňuje. Mohli si udělat obrázek o cizích zemích tím, že si prohlédli časopisy z oné konkrétní země, což v mnoha případech jistě vedlo k uvědomění, že onen obraz možná nebude úplně přesně takový jako se ze sbírky časopisů může zdát. Ač jejich primární záměr byl odlišný, patří jistě výstavy periodického tisku z tohoto období mezi body, které v dějinách české mediální výchovy naleznou svoje místo.

20 2.1.3 Nástup dalších médií Podobně jako v mnoha dalších, i v námi sledované oblasti, jakkoliv můžeme vidět spíše náznaky než již čistou snahu o mediální edukaci, učinil konflikt druhé světové války a v Čechách a na Moravě aktuální německá okupace na dlouhou dobu podobným snahám přítrž. Již tři roky po osvobození (a tři měsíce po komunistickém převratu) se v květnu 1948 otevřela návštěvníkům další velká výstava věnovaná médiím. Jednalo se o jubilejní Mezinárodní výstavu rozhlasu, známou pod zkratkou MEVRO, která se konala v Praze při příležitosti oslav 25 let vysílání rozhlasu v Československu. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si kompletně vybavené rozhlasové studio, které navíc za průhlednými odhlučňovacími bariérami před zraky diváků přímo vysílalo. Čím je však výstava MEVRO obzvláště významná, i když se v jejím rámci jednalo vlastně o vedlejší expozici, bylo první uskutečněné televizní vysílání v Československu. Součástí výstavy bylo tedy rovněž televizní studio s dvěma kamerami a jednou mobilní kamerou pro snímání z exteriéru. "První televizní pořady, vysílané třikrát denně vždy po dobu jedné hodiny, se ve studiu snímaly před návštěvníky a mohly být sledovány na přijímačích v částečně zatemněných prostorách." 40 V podobném duchu se konala i další výstava z roku 1963, kdy rozhlasové vysílání slavilo již čtyřicet a regulérní vysílání televizní deset let své existence. Byl představen historický vývoj obou médií a rovněž jako na MEVRO byla přítomna rozhlasová i televizní studia, ze kterých probíhalo živé vysílání přímo před zraky návštěvníků výstavy. Příchod rozhlasu a televize neznamenal vytlačení média s mnohem delší tradicí, jímž je tisk. Roku 1969 se uskutečnila další významná výstava, která byla tentokrát věnována plně tisku a to jeho nejstarší české historii. K vidění byly exponáty od vůbec prvního novinového výtisku na českém území, kterým jsou Pražské poštovské noviny měšťana a tiskaře Karla Františka Rosenmüllera z roku 1719, až po tisky z revolučního roku V období normalizace v 70. letech 20. století se uskutečnily celkem dvě mediální výstavy u nichž můžeme počítat s mediálně edukačním efektem. Byla to v roce 1973 Jubilejní výstava k oslavám 50 let československého rozhlasu, jež opět přinášela především ukázky ze zákulisí rozhlasového vysílání, ale také mapovala dosavadní historii rozhlasu u nás. Druhá výstava, normalizačnímu období samozřejmě poplatná, byla v roce 1974 výstava Počátky českého 40 Stránky z historie české televize [online]. nedatováno, [cit ] Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.uvadi.cz/poval.html>

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Seznam materiálů k Mediální výchově

Seznam materiálů k Mediální výchově Mediální výchova Rozumět médiím Pospíšil, J., Závodná, S.L. Mičienka, M., Jirák, J. Seznam materiálů k Mediální výchově Publikace které se zabývají problematikou Mediální výchovy Médiím nelze uniknout.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět Vlastivěda

Více

Seminář pro učitele geografie

Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Prezentace připravované učebnice Myšlení v globálních a evropských souvislostech Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Mgr. Zuzana Houdková Seminář pro učitele geografie Dílčí témata:

Více

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace školní vzdělávací program Tradice a současnost - Tradycja i współczesność Začlenění Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace PLACE HERE Název školy

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Environmentální výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 39. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185 Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185 Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy Identifikátor: 600 068 641 Termín konání

Více

Osobnostní a sociální výchova

Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova (projekt) (projekt) (projekt) (projekt) (projekt) (projekt) Osobnostní rozvoj (projekt) (projekt) (projekt) (projekt) Sociální rozvoj (projekt) (projekt) - (projekt) (projekt)

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Občanská nauka Kód modulu On-H-2/1 Délka modulu 16 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu Povinný Pojetí

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň 1/Charakteristika vyučovacího předmětu a/ obsahové vymezení Vyučovací předmět Český jazyk vychází

Více

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Vážení kolegové, níže naleznete seznam kurzů, na které je možné se hlásit. Můžete se stát pořádající školou. V takovém případě se spojte s lektorem zvoleného kurzu a dohodněte si s ním termín jeho pořádání.

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 Základní škola a Mateřská škola Černovice, příspěvková organizace Bělohrobského 367, PSČ 394 94 Tel.: 565 492 127, e-mail: zs.cernovice@worldonline.cz

Více

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů ODBORNÁ ŠKOLA VÝROBY A SLUŽEB PLZEŇ, VEJPRNICKÁ 56 Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů Evaluace ŠVP Bc. Lenka Radová 7.10.2013 Zhodnocení tvorby ŠVP Od roku 2008 do současnosti jsme vytvořili

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Vážení kolegové, níže naleznete seznam kurzů, které je možné si přes uvedený kontakt objednat pro vaši školu. Obsah i časový rozsah kurzů je možné na základě dohody přizpůsobit. Kromě pořádání kurzu na

Více

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Informační výchova v knihovnách. Práce se středoškolskou mládeží

Informační výchova v knihovnách. Práce se středoškolskou mládeží Informační výchova v knihovnách Práce se středoškolskou mládeží Pojmy informační výchovy Informační gramotnost (IG) angl. Information Literacy Následující kompetence IG: Poznat, kdy je informace potřebná,

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Využití online prezentace esbírky 20. století ve výuce dějepisu

Využití online prezentace esbírky 20. století ve výuce dějepisu Využití online prezentace esbírky 20. století ve výuce dějepisu http://dvacatestoleti.eu/esbirky/ Online aplikace esbírky 20. století je unikátní platformou pro využití digitalizovaného kulturního dědictví

Více

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP)

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Provedení obálky a titulní strany je jednotné podle směrnice rektora č.2/2009 a pokynu děkana č. 6/2009. Tisk obálky a vazbu zajistí

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučovací předmět dějepis je nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je úzce spjat s dalšími předměty - zeměpisem, literaturou a jazyky,

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní Celkový počet vyučovacích

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v informační a komunikační technologii umožňuje žákům dosáhnout základní úrovně práce s počítačem

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

4. Učební plán a organizace vzdělávání

4. Učební plán a organizace vzdělávání 4. Učební plán a organizace vzdělávání 4.1. Systém výuky a učební plány Výuka podle ŠVP probíhá v 1.- 9. postupném ročníku ZŠ. Školní vzdělávací program (dle RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1.období

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů po

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Individualizace

Více

Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika

Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika 1. Činnosti venku a v přírodě v předškolním vzdělávání / Kateřina Jančaříková, Magdaléna Kapuciánová ; [ilustrace Adéla Drtinová] -- 1. vyd. Praha : Raabe, c2013 --

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak Ročník/semestr METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ B_Smak Zápočet doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. Cílem prvního tématického celku je definovat základní historické vývojové

Více

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA Univerzita Palackého volomouci INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA s ohledem na aktuální stav informační společnosti, digitalizaci mediální sféry a rozvoj mediální gramotnosti Katedra žurnalistiky

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Příklad dobré praxe VII

Příklad dobré praxe VII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Kritické myšlení jako nástroj formování osobnosti žáka CZ.1.07/1.1.07/02.0082 Základní škola a Mateřská škola Hladké Životice Základní škola a Mateřská

Více

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany Obecné pokyny k vypracování seminární práce z předmětu psychologie a komunikace ve 3. ročníku Základní terminologie: Cíl výzkumné práce slovní vyjádření úkolu, který má práce splnit (Cílem výzkumu je např.:

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více