Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ

Transkript

1 Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník VI č. 9/2007 Anotace V České republice neplatí pro uspořádání krizových štábů striktní pravidla. Tato skutečnost výrazně ovlivňuje přístupy ke složení krizových štábů z hlediska struktury a z ní se odvíjející funkcionality. Organizační uspořádání krizových štábů, jak bylo přijato v Moravskoslezském kraji, je výsledkem analýzy přístupů ke složení krizových štábů u všech určených obcí Moravskoslezského kraje. Optimalizace je založena na primárně stanovených východiscích pro řešení organizačního schématu krizových štábů a vyúsťuje v rozdělení krizových štábů určených obcí do příslušných kategorií. 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ Novodobé počátky koordinovaného postupu při plnění úkolů spojených s řešením mimořádných událostí jsou spojeny s existencí okresních úřadů. Povinnosti okresního úřadu týkající se krizového řízení vycházely ze zákona č. 254/1994 Sb. Přednostové okresních úřadů zřizovali pro řešení krizových situací okresní havarijní komise jako své poradní a pracovní orgány. První úvahy o termínu krizový štáb a jeho podobě pocházejí z roku 1999 v návaznosti na připravovaný krizový zákon (240/2000 Sb.), ve kterém je pak tento termín zakotven. V nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona, je v 13 poprvé řešeno složení krizového štábu kraje a obce tak, že základní součástí každého štábu je příslušná bezpečnostní rada a stálá pracovní skupina krizového štábu. K sjednocení podrobností o organizaci KŠ, především jeho stálé pracovní skupiny, byla vydána Směrnice č. 9 [4], která byla v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů nahrazena Směrnicí č. 4 [5] (dále směrnice ). Podle zásad směrnice bylo v Moravskoslezském kraji (MSK) přijato Základní organizační schéma krizového štábu (obr. 1). 2. Stálá pracovní skupina KŠ (SPS) Konstrukce SPS vychází z následujících tezí směrnice: za prvé, že vedoucí KŠ stanoví základní organizační schéma KŠ s přihlédnutím k místním podmínkám, zejména specifickým rizikům a hrozbám v příslušném správním obvodu, a za druhé, že SPS se může členit na odborné skupiny. V tomto je směrnice značně benevolentní a je ponecháno na vedoucím KŠ (hejtman, starosta), jakou strukturu SPS stanoví. Je otázkou, nakolik je tato volnost přínosná, jak je patrné z následujícího textu. Na rozdíl od nynější úpravy stará Směrnice č. 9 stanovovala strukturu SPS podle tzv. modelu STANO. Jednotlivá písmena zastupují názvy odborných skupin. Názvy skupin charakterizují příslušnou odbornost skupiny tedy náplň její činnosti: Součinnost a komunikace Týlové zabezpečení Analýza situace Nasazení jednotek Ochrana obyvatelstva.

2 Obr.1 - Základní organizační schéma krizového štábu Krizový štáb kraje / obce Externí odborníci Specialisté Poradci Zástupci organizací Vedoucí krizového štábu (hejtman, starosta) Členové Bezpečnostní rady (kraje / obce) technický a obslužný personál Stálá pracovní skupina Stálá pracovní skupina Vedoucí stálé pracovní skupiny T a j e m n í k odborné skupiny 3. KŠ krajů ČR V rámci tvorby tohoto příspěvku si autoři vyžádali informace o KŠ všech krajů (13 krajů + Hl.město Praha), především o jejich struktuře a dalších návaznostech. 6 KŠ (43%) má odborné skupiny dle modelu S-T-A-N-O, u 8 KŠ (57%) je jiná struktura odborných skupin, většinou na bázi odborů krajského úřadu. Zajištění směnnosti (včetně jmenovitého předurčení osob) funguje u 50% KŠ (z toho u 30% je předurčen jen základ 5 až 6 osob na směně, u 70% je to cca osob na směně). Směnnost je řešena u všech KŠ se strukturou S-T-A-N-O. U osob předurčených pro práci v KŠ se u 22% KŠ jedná jen o pracovníky krajského úřadu, u 78% KŠ jsou pracovníci KŠ rozšířeni o zástupce složek integrovaného záchranného systému. Umístění pracoviště KŠ je z 36% u HZS kraje, v 64% v prostorách krajského úřadu. U 43% KŠ probíhá pravidelná systematická příprava předurčených členů KŠ, u 57% KŠ je provádění přípravy nepravidelné (nahodilé). Z uvedeného rozboru vyplývá značná různorodost přístupu k fungování krizového štábu kraje. 4. KŠ určených obcí MSK V MSK je 22 určených obcí (obce určené k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje). Jsou to všechny obce s rozšířenou působností. Dle krizového zákona starosta určené obce zřizuje KŠ. Iniciací optimalizace byl stav do roku 2005, kdy existovala chaotická různorodá struktura a nejasná funkcionalita KŠ. Nebyl jasný smysl práce SPS a navíc do KŠ byly předurčovány rozdílné počty osob bez zvážení jejich využitelnosti. To přinášelo problémy v komunikaci

3 mezi sousedními KŠ určených obcí a mezi KŠ určených obcí a KŠ kraje. Optimalizace organizačního uspořádání KŠ určených obcí v MSK se stala nutností. Základním východiskem pro optimalizaci organizačního uspořádání KŠ určených obcí v MSK byly články směrnice, podle nichž organizační schéma stanoví starosta obce ve zřizovacím dokumentu a krajský úřad projedná s určenými obcemi jejich zřizovací dokumenty za účelem sjednocení organizační struktury KŠ na území kraje. Oba zmíněné články dávají určitou možnost krajskému úřadu ovlivnit strukturu krizových štábů určených obcí. Této skutečnosti bylo využito při spolupráci HZS MSK a Krajského úřadu MSK k vytvoření návrhu organizační struktury KŠ pro všechny určené obce v MSK. 5. Návrh jednotné struktury SPS KŠ určených obcí 1. východiskem bylo sjednocení členění SPS KŠ určených obcí do odborných skupin v návaznosti na strukturu SPS KŠ Moravskoslezského kraje a použití modelu S-T-A-N-O s částečnou kumulací jednotlivých odborností (model STANO se jeví jako vyhovující pro naplnění 12 odst (4) Nařízení vlády ČR 462/2000 Sb. obsah činnosti SPS). Model odborných skupin byl upraven na S-AN-TO obr. 2. Obr. 2 Struktura stálé pracovní skupiny Vedoucí SPS Odborná skupina pro součinnost a komunikaci S Odborná skupina analýzy situace a nasazení jednotek AN Odborná skupina týlového zabezpečení a ochrany obyvatelstva TO Odborné pracoviště - komunikační KŠ Podatelna Tiskové 2. východiskem se ukázala skutečnost, že odbory obecního úřadu (krajského úřadu) stojí vně krizového štábu a zajišťují podporu ve prospěch řešení krizové situace dle potřeb v rámci svých působností. 3. východiskem byly poznatky pro stanovení optimální velikosti SPS na základě hodnocení zatížení území správních obvodů určených obcí metodou vícekriteriální analýzy. Z hodnocení místních podmínek, specifických rizik a hrozeb v příslušném správním obvodu vzešla kategorizace uspořádání SPS a zařazení obcí do kategorií KŠ. Hlavními kritérii byly počet obyvatel ve správním obvodu určené obce a počet podřízených obcí ve správním obvodu určené obce a pomocnými kritérii pak zatížení riziky, tedy existence různých druhů ohrožení s ohledem na povodně, průmysl, dopravu a chov zvířat (obr. 3). Určené obce a tedy jejich SPS

4 (co do velikostí tedy optimální a dostačující počet osob na směně) byly zařazeny do 4 kategorií (obr. 4). Obr. 3 - Kritéria zatížení teritoria správního obvodu určené obce Hlavní kritéria Pomocné kritérium zatížení riziky Kritérium počtu obyvatel [O] Povodeň [V] 1 do 30 tisíc 1 méně významné přirozené povodně 2 30 až 70 tisíc 2 významné přirozené povodně 3 70 až 200 tisíc 3 přirozené i zvláštní povodně 4 nad 200 tisíc Průmysl [I] (především ohrožení z hlediska z. 59) Kritérium počtu obcí [B] 1 nejsou objekty dle 59 ani jiné význ. ohrožení 1 1 až 5 podřízených obcí 2 objekty A nebo jiné významné ohrožení 2 6 až 15 podřízených obcí 3 objekty B 3 16 až 30 podřízených obcí Doprava [D] 4 nad 30 podřízených obcí (dopravní zatížení železnice, silnice, letecká doprava) 1 nízké Zatížení 2 střední 3 vysoké = Chov hospodářských zvířat [F] 1 méně významné chovy s nižšími počty O + B + (V + I + D + F) 2 významné chovy 3 velkochovy Obr. 4 - KŠ kraje kategorie KŠ určených obcí

5 stálá pracovní skupina KŠ vedoucí SPS KŠ MSK (2 x 22 osob) skupina S 7 osob skupina AN 7 osob 6 osob kategorie 1 (2 x 19 osob) 1 obec kategorie 2 (2 x 14 osob) 4 obce kategorie 3 (2 x 10 osob) 8 obcí kategorie 4 (2 x 7 osob) 9 obcí skupina S 7 osob skupina S 5 osob skupina AN 6 osob skupina AN 4 osoby skupina SAN 6 osob skupina SAN 4 osoby 5 osob 4 osoby 3 osoby 2 osoby 6. Přínos optimalizace organizačního uspořádání KŠ Funkcionalita KŠ má institucionální, strukturální a systémové vyjádření, které lze doložit těmito skutečnostmi: a) Všechny určené obce akceptovaly návrh a realizovaly model optimalizace. b) Počet osob v SPS je optimalizován s ohledem na kategorii určené obce. c) Plánovaně je zajištěna směnnost. d) Struktura SPS naplňuje úlohu pracovního orgánu. e) Uspořádání odborných skupin je územně sjednoceno (protějšky mohou vést krizovou komunikaci). f) Jmenovité předurčení osob umožňuje provádění cílené a pravidelné přípravy. Optimalizací organizačního uspořádání KŠ se eliminují možnosti libovůle, jednotlivé procesy uvnitř i vně KŠ jsou do značné míry objektivně kontrolovatelné a vyhodnotitelné. Literatura: [1] Krömer A., Hendrych T., Folwarczny L., Analytické hodnocení obcí Moravskoslezského kraje z hlediska krizového plánování Krizový management, Sborník Vítkovice v Krkonoších, květen 2004 [2] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon) [3] Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.

6 [4] Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO-4536/IZS-2001, Věstník vlády pro orgány krajů, okresních úřadů a obcí, částka 9/2001 (tzv. Směrnice č. 9) [5] Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO-365/IZS-2004, Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, částka 4/2004 (tzv. Směrnice č. 4) [6] Dubský M., Nová směrnice o krizových štábech, Příloha časopisu 112, číslo 2/2005