KONVENČNÍ ZDROJE VS. DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

Transkript

1 KONVENČNÍ ZDROJE VS. DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s. Konference IVD, Surovinová bezpečnost: Poradíme si s rostoucí energetickou závislostí ČR? Praha,

2 Techno-logický rozvoj Politická rozhodnutí EU ENERGETIKU EU DETERMINUJÍ POLITICKÁ ROZHODNUTÍ EU A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ, TRENDY ZŮSTÁVAJÍ Určující faktory pro vývoj energetiky Hlavní trendy Stanovení cílů 2030 pro OZE a úspory spotřeby Další regulatorní zásahy, zejména pravidla velkoobchodního trhu Snížení investičních nákladů a provozních parametrů OZE Rychlý vývoj technologií pro skladování energie a flexibilnější řízení sítí a spotřeby Nové formy komunikace se zákazníky Tradiční energetika stagnuje, avšak zůstává nepostradatelnou části energetiky Stagnující či klesající spotřeba Přebytek kapacit, OZE vytlačují klasiky Tlak na marže: regulátoři i noví hráči OZE a decentralizovaná energetika roste OZE představuje největší investiční příležitost, hlavní technologie již dosahují grid parity Konsolidace trhu technologických firem (např. Tesla), plus úspory z rozsahu Fragmentovaný trh integrátorů Zákazníci se zaměřují na komplexní služby spojené s využitím energie B2C: rostoucí zájem o energii a aktivní řízení spotřeby / vlastní výrobu B2B: outsourcing energetiky a facility management jako celku 2

3 ENERGETICKO-KLIMATICKÉ CÍLE EK PRO ROK 2030 ZÁSADNĚ OVLIVNÍ ENERGETIKU NA PŘÍŠTÍ DESETILETÍ Členské státy schválily tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030: min. 40 % Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990 Závazný na celoevropské úrovni Parciální cíl pro EU ETS: 43% redukce oproti 2005 do 2020 Případně zpřísněný po globální klimatické dohodě min. 27 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie Závazný na celoevropské úrovni U elektřiny to znamená 47% podíl OZE na spotřebě Případná podpora bude více exponovaná na trh (tržně stanovené feed-in premium) min. 27 % Energetických úspor oproti predikcím z roku 2007 Indikativní na celoevropské úrovni Motivován zejména snížením dovozní závislosti EK navrhne prioritní sektory pro realizaci energetických úspor Cíl pro propojení elektrifikačních soustav 10 % do 2020 a 15 % do 2030 v ČR dávno splněno Na strategické cíle navazují další úpravy, např. Market design, Market Stability Reserve pro CO 2 atd. 3 Přijato

4 K ROZVOJI DECENTRÁLNÍCH ZDROJŮ MOTIVUJÍ RŮZNOU MĚROU VŠECHNY TŘI CÍLE PRO ROK 2030 Regulatorní drivery rozvoje decentrální energetiky Úspora emisí CO2 Snižování ztrát výrobou v místě, zvyšování účinnosti rozvoj lokální kombinované výroby elektřiny a tepla V Německu od 2010 instalováno přes 20 tisíc malých kogeneračních jednotek (menších než 1 MW) Rozvoj OZE Pokračující podpora solárních střešních instalací (malé zdroje) V Německu střešní panely tvoří více než 60% z celkové kapacity solárních elektráren (39 GW) Rozvoj bateriových systémů, které zajistí lepší integraci lokálních obnovitelných zdrojů Úspory Vysoce účinná kogenerace Trigenerace (elektřina, teplo, chlad) v místě spotřeby 4

5 RYCHLÝ ROZVOJ TECHNOLOGIÍ VÝRAZNĚ NAHRÁVÁ OBNOVITELNÝM ZDROJŮM, NÁKLADY PRUDCE KLESAJÍ Vývoj podpory offshore větrných farem Vývoj podpory fotovoltaiky, DE * EUR/MWh ,90 EUR/MWh 50 0 DE, 2010 DE, 2015 (Feed-in-tariff) Velké energetické firmy se úspěšně učí stavět offshore parky na moři; výstavba vyžaduje velké vstupní investice a technologické know-how Náklady na solární elektrárny prošly revolučním vývojem, fotovoltaika se stává běžnou součástí výrobního mixu 5 * Velké pozemní instalace

6 NA NOVÉ TRENDY JSME REAGOVALI AKTUALIZACÍ STRATEGIE JIŽ V MINULÉM ROCE I II III Patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky a aktivně reagovat na výzvy 21. století Nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby Posílit a konsolidovat pozici v regionu střední Evropy chceme provozovat energetická aktiva maximálně efektivním způsobem z pohledu akcionářů i zákazníků již dnes chceme proaktivně reagovat na budoucí podobu energetiky s velkým podílem decentralizované a bezemisní výroby a se stírajícími se rozdíly mezi výrobci a spotřebiteli chceme zákazníkům nabídnout partnerství, knowhow, nástroje i financování při řešení jejich energetických potřeb - zákazníci jsou mnohem aktivnější v řízení své spotřeby a využívání elektřiny a plynu obecně, jakož i při vlastní výrobě k tomu chceme přidat i další produkty, které mají synergii s prodejem elektřiny a plynu chceme si udržet pozici mezi 10 největšími energetikami v Evropě a využít významných synergií při provozování aktiv a při nabízení nových produktů a obsluze zákazníků naši pozornost směřujeme na regiony a země, které jsou ČEZ i České republice blízké z pohledu energetických trhů, hospodářství, politiky a kultury; klíčovým ukazatelem však zůstává jednoznačná ekonomická výhodnost 6

7 ROLE TRADIČNÍCH ZDROJŮ JE V SOUČASNÉM ENERGETICKÉM MIXU NEZASTUPITELNÁ 100% 80% 60% Spotřeba elektřiny podle typu zdroje v DE a v ČR Skutečnost a plán Ještě za deset let bude Německo - největší podporovatel obnovitelných zdrojů v EU - vyrábět více než polovinu elektřiny z tradičních zdrojů 40% 20% 0% ** 2035** DE- klasické zdroje DE-OZE CZ- klasické zdroje CZ-OZE V letech zaplatí DE na podpoře OZE přes 200 mld EUR Potřeba konvenčních kapacit se s rozvojem OZE snižuje velmi pomalu kvůli nutnosti záloh pro nepříznivé počasí pro OZE * Podíl hrubé výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny ** Horní mez pro rozvoj OZE podle zákona EEG: % pro 2025, % pro Zdroj: BMWi, Aktualizace státní energetické koncepce predikce, ERÚ historie

8 KOEXISTENCE OZE A KLASICKÉ ENERGETIKY KLADE NOVÉ NÁROKY NA KLASICKÉ VELKÉ ZDROJE Německá spotřeba elektřiny GW OZE Klasické elektrárny Neděle Pondělí OZE dodává svoji výrobu dle aktuálního počasí Klasické elektrárny doplňují diagram vykrývají tzv. reziduální poptávku Potřebná flexibilita na pokrytí reziduální poptávky je mnohem větší, než na pokrytí celkové poptávky 8

9 A NAŠE ELEKTRÁRNY SE NA TUTO SITUACI VČAS PŘIPRAVUJÍ Proměnlivá výroba z OZE znamená potřebu vyšší flexibility pro tradiční zdroje Kvůli občasnému přebytku elektřiny z OZE v posledních letech a následně velmi nízké nebo dokonce záporné ceně elektřiny bylo zapotřebí se naučit častěji odstavovat bloky v uhelných elektrárnách a následně též zvýšit celkový počet startů o mnoho desítek za rok Snížení minimálního výkonu - při přebytku elektřiny není nutno elektrárny odstavit a následně draze startovat PPC (EPC2) užití v různých provozních kombinacích (1x plynová turbína, nebo 1x plynová turbína a parní turbína). ETE je připravena snížit výkon až o 500 MW, tj. na polovičku (!) Rozšířený rozsah podpůrných služeb na EDU, certifikace PpS na ETE B2. S rostoucím množstvím OZE bude narůstat význam rychlého zvyšování a snižování výkonu (např. pro kompenzaci fotovoltaiky při slunečném dni) příležitost pro rychlé zdroje jako PPC 9

10 JEDINĚ VHODNOU KOMBINACÍ ZDROJŮ LZE ZAJISTIT PROVOZNÍ KONKURENCESCHOPNOST, EKOLOGICKÉ POŽADAVKY I BEZPEČNÉ DODÁVKY HLEDISKA VHODNOSTI Variabilní náklady OZE Jádro Hnědé uhlí Černé uhlí Plyn Provozní náklady Emise CO2 Příspěvek k bezpečnému zajištění roční bilance ČR Příspěvek k bezpečnému zajištění denní dodávky 10