PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY PAMÁTKA VEČEŘE PÁNĚ

Transkript

1 SMÍCHOVSKÝ ZPRAVODAJ. ročník 18/číslo 896 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY PAMÁTKA VEČEŘE PÁNĚ Dopoledne. 9,3o hodin Bohoslužbu vede Jaroslav Bartoš varhanní hudba společná píseň č. 66 Tam na Golgoty výšinách modlitba Studium sobotní školy společné shrnutí úkolu Luděk Bouškovi Návyky dobrého správce varhanní hudba Sborová oznámení Blahopřání k jubileu kazatel, první diakon Anežka Kinská sbírka vděčnosti pro potřeby sboru Promluva k dětem Milan Müller Přivítání dětí s požehnáním kazatel, starší Ceplová Michaela, Čambor Lukáš, Heczková Matilda, Schovánková Šárka píseň dětí Čtení textu Bible Žalm 67, Ivana Říhová tichá modlitba Kázání z Božího slova Soňa Sílová Téma: Čas se naplnil varhanní hudba Slovo k zahájení VP, modlitba Obřad umývání nohou sborová píseň Křížová cesta - Smíchovský pěvecký sbor Obřad přijímání chleba a vína společná píseň č. 3 Tebe Boha chválíme Požehnání Informační týdeník Sboru CASD Praha 5 - Smíchov 24. březen 2018 každou sobotu od 10:45 hodin živě s obrazem

2 Oznámení -Přejeme požehnanou sobotu všem, kteří navštívili náš sbor -Dnes budeme v našem sboru slavit Památku Večeře Páně, sloužit slovem bude s. Soňa Sílová -Příští sobotu zamyšlením z Písma bude sloužit br. Jan Bezděkovský, tuto sobotu bude probíhat Sbírka 13. soboty -Dnes jste zváni na Pozvánka na předvelikonoční scrapbookové odpoledne od hod v učebně -Sbírky z minulého týdne: sbor: Kč 6 421,-; misie: Kč 0,-; Adra: Kč 0,-; FSP: Kč 0,-; BanglaKids: Kč 0,-; TVHope: Kč 0,-; APP: Kč 0,-; Anděl: Kč ,-; -Další informace, akce a zajímavosti naleznete dále ve Zpravodaji -Prosíme mysleme na svých modlitbách na sestry a bratry, kteří jsou nemocni nebo prožívají různé nemilé životní situace. - Neodkládejte si cenné věci v šatně i ve sboru bez dozoru. -Prosíme vypínejte a nepoužívejte v sále a na balkoně, určeném pro bohoslužbu, mobilní telefony a nekonzumujte potraviny. -Bankovní účet sboru: /0800, do textu jméno a účel V období oslaví narozeniny: Žalud Martin (25.3.); Hrachovcová Michaela (26.3.); Hrachovec Ivo (27.3.); Pospíšilová Ludmila (28.3.) všem přejeme hojnost Božího požehnání do dalších let. P.S. omlouváme se všem na které jsme zapomněli. Nebyl to úmysl. VZKAZY, PODĚKOVÁNÍ, NABÍDKA, Zpráva z jednání výboru sboru Přípravný výbor (VS a dva členové sboru) se zabývali návrhem kandidátky Jmenovacího výboru pro sborové volby. Volba JV proběhne v sobotu Členové VS byli seznámeni se stavem zprávy sboru za rok 2017 a plánu na rok VS se zabýval návrhem na zvelebení učebny a po diskuzi schválil, aby na příštím jednání výboru sboru bylo předloženo několik návrhů. 4. VS vyslechl informace o akci Anděl, zejména o potřebě podpory ze strany sboru. Zároveň byl určen koordinátor pro komunikaci se zástupci sboru. 5. VS schválil přeladění klavíru před akcí Anděl. 6. Příští jednání výboru sboru proběhne Zapsala Johanka Oczková

3 Pozvánka na předvelikonoční scrapbookové odpoledne Milé sestry, bratři a děti ze Smíchovského sboru, srdečně Vás zvu na odpolední tvoření z papíru, které se uskuteční v našem sboru v sobotu 24. března Z barevných papírů a různých ozdob si účastníci vytvoří originální přání, obrázek v dřevěném rámečku a/nebo zdobený zápisník. Na programu bude i výroba malé velikonoční dekorace. Přijďte si vyzkoušet svou zručnost a fantazii! Sejdeme se ve 14 hodin v učebně. Předpokládaná délka trvání kurzu je 1,5 hodiny. Na kurzu bude k dispozici veškerý potřebný materiál a nářadí. Těší se na Vás Jitka Michalcová Minulou sobotu jsem zažila velmi dojemné překvapení 17. března byla naše modlitebna zaplněna mladými lidmi. Konala se mládežnická akce ANDĚL 18. Stalo již tradicí, že v rámci bohatého programu se koná i sbírka pro lidi v těžké životní situaci, kteří si nemohou pomoci sami. Letos byl prostřednictvím Nadace ADRA vybrán 7letý chlapeček Matýsek, který má staršího bratra, a jeho maminka, samoživitelka v plném invalidním důchodu. Matýsek se předčasně narodil s dětskou mozkovou obrnou, prodělal operaci srdce, obou kyčlí i kolínek. Nechodí ani nemluví, ale jinak je to usměvavý stále pozitivně naladěný kluk, který chodí do speciální školy a neustále potřebuje rehabilitovat. Jeho maminka je dlouhodobě onkologicky nemocná. Již potřetí se jí vrátila rakovina, a proto se nemůže sama starat o svého syna, jehož má s jeho tatínkem ve střídavé péči. Je velmi statečná, ale nesmí nosit nic těžkého, musí hodně odpočívat, je fyzicky a nyní už i psychicky vyčerpaná. Aby měl Matýsek potřebnou péči, musí si najímat osobní asistentky (80 Kč/hod.), které se u něho střídají a ráno ho připravují do školy, odpoledne ho vyzvedávají, učí se s ním, jezdí na procházky, krmí ho, koupou i ukládají do postele, a když Matýsek podstupuje lázeňskou léčbu, jezdí spolu s maminkou s nimi. (Nadace ADRA podporuje tuto rodinu již od roku 2016.) Když jsem sbírku uváděla, zmínila jsem, že jsem si vědoma, že v sále jsou většinou studenti a ne milionáři a že jsme vděčni i za každý drobný dar. Výsledek sbírky mě upřímně překvapil a dojal. Mám pocit, že v sále museli přece jenom sedět nějací milionáři. Vybralo se totiž neuvěřitelných Kč, které budou použity na mzdy asistentek. Milí mladí lidé, moc vám jménem Nadace ADRA děkuji, jste skvělí a díky Bohu za vás! Za odd. ADRA Mirka Žaludová Týden rozdávání misijní literatury Od 21. do 27. dubna jsme zváni k rozdávání misijních knih. Pro letošní rok připravilo církevní nakladatelství dva tituly: letáky GLOW (à 1 Kč) kompletní seznam je na obálce sešitů pro sobotní školu 2/2018 nové vydání knihy Cesta ke Kristu; na začátku každé kapitoly jsou ilustrační příběhy. Kniha je nově vysázena do kapesního formátu v celobarevném provedení. Lze si vybrat ze dvou variant: brožura (à 20 Kč) a kniha s pevnými deskami (à 40 Kč). V obou případech lze díky dotaci z Českého sdružení využít až 70% slevy. Jan Kubík

4 Ohlédnutí za Sborovou sobotou pokračování Role církve dnes Milé sestry, milí bratři, ve všech dobách, počínaje prvním stoletím a konče dnešním datem, byl s církví problém. V různých dobách z různých důvodů. S církví je problém i dnes. Současná společnost v křesťanských zemích světa dává přednost, pokud vůbec uvažuje o náboženství, tak takovému, které se projevuje individuálně, jako osobní religiozita, to znamená jako osobní, individuální zbožnost před tou organizovanou. Proč tomu tak je u nás v České republice? Lidé obecně nemají důvěru k institucím. Býváme neradi organizováni, evidováni a zavazováni nějakými pravidly či závazky. Měli jsme jich totiž v dějinách dost a velmi často byly použity proti nám. A církev je lidmi vnímána právě jako instituce. Panuje obecná představa, že církev je v podstatě o pravidlech, řádech, obřadech, liturgiích, hierarchiích, talárech, kostelech apod. Představa, že by má zbožnost měla být organizována nějakou institucí, zní mnoha lidem doslova odpudivě. Chtěl bych ale zdůraznit, že tato tak hluboce zafixovaná představa, to je přesně to, co podstatou církve není. Některé z těchto zmíněných věcí sice k církvi patří, ale jsou to věci naprosto podružné, nepodstatné. Je dobře si rovněž uvědomit, jak mocný vliv mají v současné době média: téměř kdykoliv je v médiích zmínka o církvi, posiluje to mylnou představu o církvi. Je sice fakt, že média potřebují skandály, a tak si mnohdy ledacos ráda přibarví, ale je také pravda, že žel, mnohdy není třeba nic přibarvovat, církev je vina, a žel je skutečně příliš často lidem překážkou na cestě za Bohem. Z dějin (a ne až tak dávných) se řadě lidí vybaví nábožensky ospravedlňované války, prodávání spasení za odpustky, mučení lidí, upalování, inkvizice, zpátečnictví apod. Ale ono to v současné době z obrazem církve není o moc lepší, slýcháváme, jak se katolíci s protestanty nenávidí v Severním Irsku, slýcháváme o sexuálních skandálech kněží, o bývalém propojení církve a STB, ze současnosti o protestním dopise papeži proti kardinálovi a o jeho obhajobě prezidentem Zemanem. Tady samozřejmě toto zamyšlení nechci ukončit i když by se hodila otázka, co tady v církvi na Smíchově ještě vlastně pohledáváte. A vlastně ano, přesně tak: proč církev, proč tady ještě jsme? Dovolte mi, abych biblickou definici církve vyjádřil spíše poeticky slovy z jedné písničky Slávka Klecandra, kterou jistě někteří znáte: Církev je banda trosečníků v moři milosti. Církev není elita dokonalých, ale naopak banda lenochů, sobců, lhářů, křiváků, chlípníků a jiných ztroskotanců. Jinými slovy, jsou to lidé. A kapitán lodi, Ježíš Kristus, právě takovéhle lidi miluje, přímo je vyhledává a shromažďuje. Obeplouvá pomyslné Genezaretské moře lidské společnosti a nabízí záchranu každému, kdo ví, že ji potřebuje, tomu, kdo chce něco lepšího, kdo chce naději, kdo chce mít svůj život ukotvený. A právě tady se nabízí jeden z důvodů, proč to s církví nevzdávat: nečekám, že lidé budou dokonalí, vlastně do církve chodí především ti, kteří vědí, že jsou nedokonalí. Ano, křesťané jsou nedokonalí lidé, kteří vědí o své nedokonalosti a prosí kapitána lodi církve, Ježíše Krista o milost a usilují o to následovat Ježíše, což se nám ne vždy daří.

5 Ještě jednou si pomůžu ilustrací, abych osvětlil, proč církev ano i dnes. Prosím o vaši toleranci k slovníku, který jsem zvolil: My, sami ztroskotanci (tedy hříšní lidé) ty druhé ztroskotance velmi potřebujeme. Totiž, aby loď církve, loď našeho smíchovského sboru dorazila do cíle naší plavby, musíme si pomáhat, potřebujeme se navzájem. Jeden je u lan, druhý u plachet, třetí chystá agapé v podpalubí, další je u kormidla atd. Tedy tři jsou za kamerami, další ve střižně, někdo pomáhá jako diakon, jiný učí v sobotní škole, další vítá u dveří, jiní mají službu v kuchyňce, jiní slouží slovem při bohoslužbě, další se scházejí k modlitbám atd. A ještě jedna důležitá skutečnost: Čas od času taky někdo uklouzne a padá přes palubu a potřebuje znovu pomoci. Navíc, občas to s námi se všemi na moři života pořádně houpá, potácíme se po palubě, důvodem nemusí být jen nemoc, smrt blízké osoby nebo ztráta zaměstnání, a tak musíme jeden druhého podpírat, až je nám někdy z celé té lodi na zvracení, jsme vyčerpaní. Jindy ovšem plavba přináší neskonalou radost a neumím si představit mít radost a nemít ji s kým sdílet. Vyjádřeno prostě, teď už bez ilustrací, naším cílem je být jako Kristus. A to vůbec není snadný úkol, proměna charakteru člověka do podoby Kristovy je pro člověka zřejmě ten nejtěžší úkol. Proto se potřebujeme povzbuzovat, někdy usměrňovat, navzájem se od sebe učit (někdy největší škola je snést toho druhého), předávat si zkušenosti, radovat se společně z věcí radostných a podpírat se v obtížích nebo prohrách. Bez druhých bychom to prostě nedokázali. A je tu ještě jedna věc, která obnáší následování Krista, a ve které je dobré nebýt sám. Jak už jsem zmínil, Ježíš nás učí prokazovat stejné milosrdenství druhým, jaké prokázal on nám. Obrazně jde o to, abychom pomáhali na palubu zase dalším trosečníkům. Ještě jednou si půjčím námořnický obraz. Kdybych byl sám, ojedinělý záchranář v gumovém člunu nebo kajaku bez mateřské lodi či základny, asi bych toho moc nesvedl. Proto potřebuji druhé, proto potřebujeme církev i dnes. Církev není primárně lidská instituce. Církev jsou lidé, změnění, ovlivnění a nesmírně obohacení Kristem, církev je banda omilostněných hříšníků, vylovených trosečníků, kteří se snaží společně jít za svým kapitánem. Spolu s ostatními. A taky pro ostatní v naší společnosti v moři tohoto světa. A že v něm je trosečníků stále dost. Ano, Ježíš nám říká: Jděte k nim, abyste jim řekli o mě. Kdo jsem, proč jsem, jaké hodnoty nabízím. Hlavně to řekněte jako své poznání, jako svou prožitou zkušenost a jazykem civilizace, ve které žijete. Ať to není nějaký mrtvý jazyk, jako latina, jazyk sice zbožný, křesťanský, ale nesrozumitelný, specifický pro užívání v kostelech. Zkrátka, ať je to váš společný jazyk, tedy jazyk a způsob komunikace vašich sousedů, spolupracovníků, rodin, jazyk vašich přátel. Váš společný jazyk. Myslím, že bychom od Ježíše Krista mohli zaslechnout, že jako církev dnes, máme působit také tak, že budeme poskytovat prostor našich modliteben, učeben, kluboven, pro pestrý a otevřený dialog postojů, pohledů na různá témata, pro rozhovory s lidmi na témata, která je zajímají. Prostě, ať jsou námi spravované prostory místy setkávání občanské společnosti v jejím rozmanitém názorovém rozvrstvení a potřebách. Josef Cepl kazatel sboru

6 O vděčnosti Lukáš 4,16-21 Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy. Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. Promluvil k nim: Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli. Evangelista Lukáš zaznamenává, že Ježíš na samém počátku svého veřejného působení ve svém domovském sboru vyslovuje vlastně své programové prohlášení. Tedy kým je, proč přišel a jaký je jeho cíl. Ježíš nevymýšlí nic nového, ale hlásí se ke slovům proroka Izajáše napsaným před mnoha staletími a tím říká, že základní potřeba každé lidské bytosti je stále stejná jde o osvobození, propuštění, navrácení něčeho ztraceného a vyhlášení léta milosti Hospodinovy, které muselo být těmi nejubožejšími vždy toužebně vyhlíženo. Jinak řečeno jde tu o svobodu. O zbavení se otroctví. Jsi svobodný? Jsi svobodná? Co tě zotročuje? Zotročovat nás mohou okolnosti. Nebo druzí lidé, třeba svými představami o nás, které nám ochotně vnucují. Ale zotročeni býváme i sebou samými. Svými představami o sobě, o druhých a o Bohu. A my spolu s apoštolem Pavlem voláme: Kdo nás vysvobodí??? Odpověď zní, že ze všech více či méně rafinovaných a skrytých zotročení nás má moc vysvobodit jedině Ježíš. Kvůli tomu přišel, žil lidským životem, zemřel a byl vzkříšen a v náš prospěch působí neustále. Jak se odvděčíš? Jak zaplatíš něco, tak nevyčíslitelně velkého a životně důležitého? Jak zaplatíš někomu, komu patří vše? Jedině naším svobodným díkůvzdáním, naší vděčností! Hledáš každý den důvod k vděčnosti? Dáváš se k dispozici Bohu? Ptáš se, jaký je tvůj jedinečný a nezastupitelný úkol v rodině, ve sboru, mezi přáteli, ve škole, v zaměstnání? Učíš se být vděčný/vděčná tvořivě, vynalézavě? A za co být vděčni? Za sbor, - i když není dokonalý co se prostoru nebo lidí týče; za rodiče, partnera, děti, přátele - i když nás občas zraňují - a řekněme jim, že jsme za ně vděční!; za okolí, za služby, za práci, školu, domov - i když i tam všude leckdy k dokonalosti mnohé chybí Bůh je dokonalý, my nedokonalí, a tak nečekejme na dokonalý okamžik, na dokonalé podmínky, na vlastní dokonalost služme teď a tady a dejme se k dispozici, ať Bůh dělá zázraky v našem životě a třeba i naším prostřednictvím v životech druhých! Bohu přece jde o upřímnost, o vztah skutečný, byť z naší strany všelijak nedokonalý, ne formálnost. Jsme součástí jednoho těla, na jedné lodi, součástkou jednoho stroje - a hlavou, kapitánem, konstruktérem je Kristus! Buďme a služme s Pánem Bohem! Soňa Sílová kazatelka sboru Poznámka: Tyto příspěvky zazněly v sobotu v modlitebně na Smíchově v rámci tzv. Sborové soboty.

7 P O Z V Á N K A

8 Kreslený příběh Ježíše Krista Smíchovský Zpravodaj, informační týdeník vydává Sbor CASD Praha Smíchov Odpovědný redaktor Jaroslav Bartoš. Vychází každý týden v sobotu v nákladu 130 ks. Případné změny v programu jsou vyhrazeny. Uzávěrka příspěvků je čtvrtek.redakce příspěvky neupravuje a otiskuje je v plném znění. Za tiskové chyby se omlouváme. Další informace naleznete na internetových stránkách sboru Pokračování příště