Plán rozvoje obce Malé Žernoseky na léta 2018 až Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO

Transkript

1 Plán rozvoje obce Malé Žernoseky na léta 2018 až 2022 Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO Schváleno zastupitelstvem obce dne:

2 Úvodní slovo (návrh) Vážené dámy a pánové, předkládáme k vaší pozornosti plán rozvoje naší obce na léta Potřeba zpracování tohoto dokumentu vychází jak z platného právního rámce zákona o obcích, tak i ze stále rostoucí potřeby naší obce shrnout to co se nám daří, ale také to, na čem budeme muset a také chceme v následujícím období pracovat. Dalším, byť ne hlavním důvodem je také možnost žádat a následně úspěšně získávat dotační prostředky na ty akce, které často výrazně převyšují rozpočet obce. Bez shrnutí aktuálního stavu vývoje naší obce a vymezení priorit jejího dalšího vývoje by podávání žádostí nebylo smysluplné a koncepční. Jsem velmi rád, že jste se do přípravy tohoto plánu také zapojili prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření. Za vaše náměty a připomínky bych vám chtěla velmi poděkovat. S výsledky dotazníkového šetření, které bylo zpracováno v přípravy rozvojového plánu obce, se můžete seznámit v jedné z částí tohoto dokumentu. Tento plán má dvě části, které se liší svou délkou, nikoliv však svým významem. V první části najdete informace o tom, jak na tom naše obec je, v druhé pak jakých cílů bychom rádi v následujících letech dosáhli. Příležitosti pro rozvoj naší obce, stejně jako závažnost problémů, které se nás týkají, si uvědomujeme. Některé problémy lze odstranit jednoduše, na některé síly naše ani náš rozpočet nestačí, u dalších nezáleží jejich řešení pouze na nás, ale je třeba koordinované úsilí více institucí a organizací. Současný stav představuje důležitou výzvu k tomu, aby se v naší obci žilo dobře. V rámci přípravy plánu jsme uskutečnili také dotazníkové šetření mezi obyvateli obce. Jsem velmi rád, že se 31 z vás tohoto šetření zúčastnilo a mohli jsme tak získat cenné informace o tom, jak život v naší obci a její další rozvoj vidíte. Je potěšující, že většině dotázaných se v obci žije dobře. Oceňujete zejména blízkost přírody a klidný život v obci, naopak nejvíce kritizujete veřejnou dopravu. V obci vám chybí zprovoznění pohostinství, špatná dopravní dostupnost v dopoledních hodinách, trápí vás také nedodržování maximální povolené rychlosti. Investovat byste chtěli do místních komunikací, spojů veřejné dopravy, ale také do podpory kulturních, společenských a sportovních aktivit. Jsme rádi, že se vám v obci podle vašich odpovědí dobře bydlí a jste spokojeni s péčí obce o své prostředí. Na druhou stranu budeme dále rozvíjet a pracovat na informovanosti o dění v obci, na tématech zdravotnictví a školství, které jste zmiňovali jako oblasti, kde vidíte k dalšími zlepšování a rozvoji. Velký dík patří také zastupitelkám a zastupitelům, kteří formulovali své pohledy na problémy obce, to co bychom měli v obci realizovat a že se velmi obšírně věnovali vizi toho, jak by měla naše obec v následujícím období vypadat. Období, na které je tento plán vymezen, představuje velmi dlouhou dobu v našich osobních životech i životě naší obce. Uvědomujeme si, že na nás čeká celá řada úkolů, z nich některé opravdu nejsou snadné a není jisté, zda se je podaří v tomto období naplnit. Věříme však, že se díky koordinovanému úsilí a vaší angažované pomoci se nám podaří to, aby naše obec byla příjemným místem pro život s vyhovující infrastrukturou a dostupnějšími veřejnými službami. Váš starosta, 2

3 1. Území Obec Malé Žernoseky leží na levém břehu řeky Labe, která tvoří její východní hranici, 1,5 km severně od města Lovosice, asi 7 km západně od okresního města Litoměřice a 17 km jižně od krajského města Ústí nad Labem. Směrem na sever sousedí s obcí Prackovice nad Labem, na jih s Lhotkou nad Labem a na západ s Chotiměří a Velemínem. Přes řeku sousedí s obcí Libochovany, Velké Žernoseky a Píšťany. Aktivity na území dnešních Malých Žernosek jsou patrné již v neolitu neboli mladší době kamenné. První písemná zmínka dle Historického lexikonu obcí o Malých Žernosekách však zazněla až v roce 1276 v kupní smlouvě. Avšak již kolem roku 1140 povolal král Vladislav II. mnichy z kláštera Steinfeld na Rýně, kteří se v labském údolí usadili a zavedli vinařství, což trvalo asi 100 let. Vinice v Malých Žernosekách měly ještě na konci 19. století výměru 26 ha. V současné době se podařilo obnovit zhruba 10 ha. Ještě v první polovině 13. století spadaly Malé Žernoseky spolu s okolními obcemi i Lovosicemi pod správu Ronovců (Lichtenburgů). V roce 1251 byla obec Malé Žernoseky s klášterním dvorem i mlýnem spolu s dalšími včetně Lovosic prodána duchovnímu řádu cisterciáků z kláštera Mariazell v Altzellu u Míšně. Střídavě obec náležela pod vliv Doksanského kláštera (založen koncem I. poloviny 12. století, v současnosti kulturní památka) a kláštera Altzelle v Míšni. Území obce leží na křižovatce historických obchodních tras, na řece Labi a tzv. Solné - Srbské cestě (Praha Drážďany přes Lovosice, dovoz soli ze Saska do Čech). Od 15. století jsou pak dějiny obce spjaty s Lovosickým panstvím a tedy i s dějinami Lovosic. Již v roce 1415 řádu cisterciáků zabral panství král Karel IV. a následně se vlastnictví rychle střídala. Lovosické panství bylo v majetku Valdštejnů (od konce 16. století), později Schwarzenbergů (od konce 18. století). Po mnichovské dohodě připadlo území obce do Sudet a během druhé světové války spadaly Malé Žernoseky pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. V současnosti tvoří Malé Žernoseky jedna část obce a stejně tak jedno katastrální území s celkovou rozlohou 3,3 km 2. Obec je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice, okresu Litoměřice a Ústeckého kraje. Samostatnou obcí byla do roku 1980, kdy se stala součástí Lovosic. Samostatnost byla obnovena v roce Na počátku roku 2016 měla 722 obyvatel, takže na 1 km 2 připadalo vysokých 218,8 obyvatel, což bylo výrazně více než na úrovni celé ČR (134), Ústeckého kraje (155) i okresu Litoměřice (115 obyvatel na km 2 ). Průměrná nadmořská výška obce je 177 m n. m. ( m n. m.). Tab. 1.1: Základní informace o obci Malé Žernoseky (k ) Název: Obec Malé Žernoseky Zahradní 245 Sídlo: Počet obyvatel: 722 Malé Žernoseky Rozloha: 3,3 km 2 IČ: Hustota osídlení: 218,8 obyvatel/ km 2 Telefon: Počet částí obce: 1 obec@malezernoseky.cz Počet katastrálních území: 1 Oficiální www: Pramen: Malý lexikon obcí 2016, ČSÚ, Praha, 2016; 3

4 4

5 2. Obyvatelstvo Základní charakteristikou území jakékoliv velikosti je obyvatelstvo, vývoj jeho počtu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska, pohyb obyvatel a také jeho struktura Vývoj počtu obyvatel Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v obci Malé Žernoseky v době moderního statistického zjišťování podstatně měnil. Od roku 1869 do konce druhého desetiletí 20. století kolísal mezi 355 a 412 obyvateli, ale ve dvacátých letech došlo k velmi výraznému nárůstu počtu obyvatel, který překročil hranici tisíc. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k podstatnému snížení počtu obyvatel až pod hranici 800 osob. Druhého maxima ve sledovaném období bylo dosaženo v roce 1961, avšak od té doby počet obyvatel v obci ubýval až do počátku devadesátých let. V roce 1991 bylo dosaženo poválečného minima. V následujících dvou dekádách počet obyvatel v obci rostl a při posledním sčítání lidu přesáhl 700 obyvatel, což bylo nejvíce od roku V roce 2011 žilo v obci o 351 obyvatel více než v roce 1869 (téměř dvojnásobek). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech Počet obyvatel Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011 Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese, kraji a ČR. Dynamika vývoje v obci Malé Žernoseky zpočátku nedosahovala intenzity v okrese Litoměřice, kde se počet obyvatel do roku 1921 zvyšoval zhruba stejným tempem jako na úrovni celé ČR. Vývoj v kraji byl podstatně rychlejší a již v roce 1921 žilo v kraji o 70 % více obyvatel než na počátku sledovaného období. Ve dvacátých letech však v žádném vyšším územním celku nebyl zaznamenán tak výrazný nárůst počtu obyvatel jako v Malých Žernosekách (téměř trojnásobný). Poválečný propad počtu obyvatel byl však v celém Ústeckém kraji, okresu Litoměřice i v Malých Žernosecích mnohem výraznější než na úrovni celé ČR, avšak pouze v okrese Litoměřice klesl počet obyvatel pod hranici stavu z roku Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k pozvolnému nárůstu 5

6 počtu obyvatel, v Malých Žernosekách po krátkodobém nárůstu v padesátých letech začal počet obyvatel opět klesat, a to relativně rychle. Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 1869 = 100%) 300,0 Bazický index (rok 1869=100 %) 250,0 200,0 150,0 100,0 50, Rok Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty Důvodem byla především migrace (v sedmdesátých letech se dle statistik odstěhovalo z obce zhruba o sto obyvatel více, než se přistěhovalo, v osmdesátých letech byly Malé Žernoseky součástí Lovosic, takže pohyb obyvatel nelze podchytit), avšak po roce 1991, kdy se obec znovu osamostatnila, začala být migračně zisková (v devadesátých letech nárůst migrací o více než 100 osob). Trend intenzivního nárůstu počtu obyvatel, který byl v relativním vyjádření vyšší než na všech ostatních územních úrovních, vydržel i v prvním desetiletí 21. století. Vývoj počtu obyvatel v posledních 10 letech lze sledovat na obr Od roku 2006 do roku 2008 se počet obyvatel v obci téměř neměnil. V roce 2009 však již klesl pod 700 osob a pod touto hranicí se udržel i v roce následujícím. Po opravě dat v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se však vykazovaný stav podstatně zvýšil na 717 osob a dále se měnil pouze o jednotlivce. Na konci roku 2015 pak žilo v obci 722 obyvatel, tedy nejvíce za posledních deset let. Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých obcích mnohem výraznější než ve větších územích. V okrese, kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl podstatně intenzivněji a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou v okrese spíše stagnoval, v kraji pak mírně klesal a pouze v ČR vykazoval především v posledních dvou letech mírný nárůst. Za celé sledované období se počet obyvatel v okrese zvýšil zhruba o 5 %, v ČR o více než 2 %, v kraji byl téměř shodný jako před deseti lety a v Malých Žernosekách se zvýšil o více než 3 %. 6

7 Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech (vždy k ) Počet obyvatel Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016 Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 2006 = 100%) 106,0 Rok Bazický index (rok 2005=100 %) 104,0 102,0 100,0 98, Rok Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 7

8 2.2. Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.1 ukazuje vývoj přirozené měny v letech v obci Malé Žernoseky včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na počet obyvatel středního stavu (k daného roku). Tab. 2.1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech Hrubá míra (v ) Počet živě Počet Přirozený Rok narozených zemřelých přírůstek přirozeného porodnosti úmrtnosti přírůstku ,5 9,9-1, ,6 12,8-4, ,7 11,4 4, ,2 20,2-13, ,4 8,7-4,4 Průměr ,2 8,8-2,6 8,8 12,5-3, ,9 9,7-2, ,4 14,0-5, ,0 11,2-4, ,6 9,8-4, ,4 6,9-5,6 Průměr ,2 7,4-3,2 5,8 10,3-4,5 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Obr. 2.5: Průměrná roční hrubá míra porodnosti a úmrtnosti v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Průměrná hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (v ) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 7,3 10,9 11,4 11,1 10,8 10,7 10,7 10,2 0,0 HMP HMÚ Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 8

9 Za posledních deset let se v obci Malé Žernoseky narodilo celkem 52 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně více než 5 dětí za rok. Zemřelo celkem 81 osob, tzn. 8 osob za rok. Přirozenou měnou za celé období v obci ubylo 29 obyvatel, tedy téměř tři za rok. V relativním vyjádření byla průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku -4,1 promile. Srovnání s vývojem v okrese Ústí nad Labem, Ústeckým krajem a ČR nabízí obrázek č Je z něho patrné, že v obci Malé Žernoseky panují podstatně horší podmínky z hlediska porodnosti, ale také dle úmrtnosti než v ostatních sledovaných územních celcích. Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně , , , , ,9 Průměr ,0 23,8-1,8-2, , , , , ,1 Průměr ,6 19,4 3,2 4,5 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Obr. 2.6: Průměrné roční hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Průměrné hrubé míry (v ) 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-0,2 0,1 0,5 1,0 2,9 3,1 2,7 1,1 1,2 3,6-3,0-4,0-5,0-4,1-3,1 HMPP HMMS HMCP Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 9

10 Předchozí tabulka 2.2 zachycuje vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda v Malých Žernosekách v letech Je patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí méně významně než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do obce přistěhovalo 223 osob, tj. průměrně 22 ročně, kdežto vystěhovalo se 216 obyvatel obce, tedy rovněž zhruba 22 ročně. První pětileté období bylo migračně aktivnější než posledních pět let. Zatímco v letech bylo migrační saldo záporné, druhé pětileté období již bylo mírně kladné. Nízkým absolutním hodnotám odpovídala i nízká hrubá míra migračního salda. Je zřejmé, že v obci nepřevažuje výrazně žádný trend ve stěhování a obyvatelstvo se spíše obměňuje ve zhruba stejném počtu. Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje obrázek 2.6. Průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v Malých Žernosekách záporná, počet obyvatel tedy přirozenou měnou ubýval, a to v obci mnohem intenzivněji než na úrovni vyšších územních celků, v nichž byl přirozený pohyb zanedbatelný. Naopak velmi nízká, i když kladná, byla v obci intenzita migrace vyjádřená průměrnou roční výší hrubé míry migračního salda, která za posledních deset let dosahovala pouze jednoho promile, zatímco v okrese a v ČR, kde jde však pouze o zahraniční stěhování, činila hrubá míra zhruba 3 promile. Zatímco na úrovni okresu, kraje i ČR ovlivňovalo v posledních deseti letech počet obyvatel především stěhování, a to pozitivně, v obci to byl přirozený pohyb, který měl vliv na pokles počtu obyvatel v obci Struktura obyvatelstva Důležité pro ekonomický rozvoj obce je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány Struktura obyvatelstva podle věku Při zpracování předchozí strategie obce v roce 2007 byl průměrný věk obyvatel obce Malé Žernoseky 39,5 let. K již průměrný věk činil 42,4. Tabulka č. 2.3 zachycuje věkovou strukturu obyvatel obce Malé Žernoseky v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou hlavní zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat v delším časovém horizontu a sledovat, k jakým změnám v daném období došlo. V roce 2011 žilo v Malých Žernosekách dle sčítání lidu celkem 715 obyvatel, což bylo o 8,7 % více než při sčítání v roce 2001 (v okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel o 4,4 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Nárůst počtu obyvatel mezi jednotlivými censy byl tedy výraznější než na ostatních vyšších územních úrovních. Z celkového počtu obyvatel sečtených v roce 2011 bylo 126 dětí, což představovalo 17,6 %. Od roku 2001 se počet i podíl dětí v obci zvýšil, což je velmi pozitivní a neodpovídá to trendům zjištěným v případě okresu Litoměřice, Ústeckého kraji ani celé ČR, kde se počet i podíl osob mladších 15 let snížil. Zatímco v roce 2001 byl podíl dětí v obci nižší než v okrese, kraji i v ČR, do roku 2011 se situace obrátila a podíl osob mladších 15 let byl v obci vyšší než jinde. 10

11 Shodně s vývojem na ostatních územních úrovních klesl v Malých Žernosekách podíl obyvatel ve věku let, i když v absolutním vyjádření se jejich počet ve všech sledovaných územích zvýšil. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Malých Žernosekách byl však nárůst jejich počtu minimální ve srovnání s ostatními celky, takže došlo k tomu, že jejich podíl zůstal téměř stejný. Snížil se však index stáří, tedy poměr mezi osobami staršími 65 let a těmi ve věku do 15 let. Ve všech ostatních územních celcích došlo k výraznému nárůstu indexu stáří, což odpovídá současným trendům stárnutí populace. Zatímco v kraji index stáří nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí převyšoval počet seniorů, v okrese Litoměřice i na úrovni celé ČR již převažovali senioři. Z hlediska věkové struktury populace je v Malých Žernosekách situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky. V případě ukazatele index ekonomického zatížení (podíl osob mladších 15 let a starších 65 let z počtu osob ve věku let) lze sledovat mírný nárůst hodnoty u všech sledovaných území, avšak nejvýrazněji vzrostl právě v Malých Žernosekách. Počet dětí a seniorů se tedy zvýšil intenzivněji než počet obyvatel v produktivním věku a zároveň významněji než v jiných částech okresu, kraje i ČR. Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let , , let , ,3 65 a více let , ,1 celkem , ,0 index stáří 96,2 85,7 index ekonomického zatížení 45,1 48, let , , let , ,6 65 a více let , ,4 celkem , ,0 index stáří 83,0 102,9 index ekonomického zatížení 42,3 43, let , , let , ,2 65 a více let , ,5 celkem , ,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42, let , , let , ,7 65 a více let , ,9 celkem , ,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů , ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty 11

12 Strukturu obyvatel dle věku lze sledovat na úrovni obcí i v posledních pěti letech. Z následující tabulky vyplývá negativní trend především z hlediska rostoucího podílu osob starších 65 let, a to v Malých Žernosekách rychlejším tempem než na ostatních územních úrovních. Na druhé straně počet dětí do 15 let na rozdíl od okresu Litoměřice, Ústeckého kraje i ČR v posledních pěti letech klesl. Rovněž počet i podíl produktivní složky populace ve věku let v obci klesl, čímž se sice zhoršil index ekonomického zatížení obce ve srovnání s rokem 2011, ale ne tak podstatně jako jinde. Tehdy byl tento index vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Obdobným způsobem se zhoršil index stáří. Zatímco v roce 2011 připadalo na sto dětí pouze 91 seniorů, což bylo dokonce méně než na krajské úrovni, v roce 2015 to bylo již 125 osob starších 65 let. Index stáří nepřekročil hodnotu 120 ani v okrese, ani v kraji, na úrovni celé ČR se jí přiblížil nejvíce. Je tedy možné konstatovat, že obyvatelstvo v Malých Žernosekách poslední dobou velmi rychle stárne, a to především vlivem nárůstu počtu seniorů a poklesu počtu dětí do 15 let. Tab. 2.4: Struktura obyvatelstva v obci Malé Žernoseky podle věkových skupin v období (vždy k ) Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let , , let , ,1 65 a více let , ,8 celkem , ,0 index stáří 90,9 124,8 index ekonomického zatížení 48,1 51, let , , let , ,9 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 104,0 115,5 index ekonomického zatížení 44,8 51, let , , let , ,5 65 a více let , ,7 celkem , ,0 index stáří 95,6 111,7 index ekonomického zatížení 43,5 50, let , , let , ,3 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 110,4 119,0 index ekonomického zatížení 44,6 50,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu tentokrát jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci obce z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Malých Žernosekách je o něco horší 12

13 než v jiných částech republiky. Z celkového počtu 589 obyvatel starších 15 let bylo 119 osob s nejvýše základním vzděláním, což představuje pětinu (v roce 2001 se jednalo o 23,4 %), tedy o něco méně než v okrese, kraji a zhruba stejně jako ČR. Od roku 2001 ubyl podíl osob s nejvýše základním vzděláním ve všech sledovaných územích zhruba stejným tempem (v ČR žilo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 27,2 %). Tab. 2.4: Struktura obyvatel obce Malé Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle vzdělání Vzdělanostní kategorie Malé Žernoseky abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) základní ,1 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity ,5 37,6 37,2 34,9 střední s maturitou ,5 31,7 30,3 32,9 vysokoškolské 35 5,9 9,0 8,4 13,2 celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Více bylo mezi obyvateli obce Malé Žernoseky osob s výučním listem; ty tvořily největší skupinu a představovaly v roce 2011 více než dvě pětiny všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo 50,8 %). Jejich podíl byl v roce 2011 výrazně vyšší než v ostatních sledovaných územích a bylo tomu tak i v roce 2001, neboť osoby se středním vzděláním bez maturity tvořily v okrese pouze 40,9 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 %. Ve všech sledovaných územích však tato kategorie dle vzdělání kumuluje stále největší podíl obyvatel ze čtyř uvedených kategorií. Malé rozdíly jsou zřejmé v případě středoškolského vzdělání s maturitou (v roce 2001 jich bylo pouze 23,1 %, což bylo méně než v okrese 26,2 %, kraji 25,7 % i v ČR 28,7 %). Velmi nízký byl v Malých Žernosekách podíl vysokoškoláků, kteří tvořili 5,9 % všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo jen 2,7 %, tedy rovněž podstatně méně než v kraji 5,5 %, v okrese 5,7 % i na republikové úrovni 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR byl v obci podíl vysokoškoláků sotva poloviční, což je však charakteristické pro menší obce. ČR (%) Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice i v Malých Žernosekách je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR. Věřících žilo v obci 9 % (v roce 2001 bylo věřících 14,8 %, tedy o něco méně než v okrese 18,1 % a zhruba stejně jako v kraji přes 15 %, ale rovněž mnohem méně než v ČR 32,1 %). Ze všech věřících se nejvíce obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi (32,4 % všech věřících, v roce 2001 to bylo 68,7 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). Zatímco v Malých Žernosekách byl počet obyvatel bez vyznání nadpoloviční, v ČR tvořili nevěřící zhruba třetinu. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť vyznání neuvedlo méně než desetina obyvatel, takže bez vyznání tehdy byla zhruba ¾ obyvatel okresu i kraje a v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. V roce 2011 však svůj vztah k náboženství a církvím neuvedlo vysoké procento respondentů, avšak v Malých Žernosekách to bylo podstatně méně než v okrese, kraji i ČR. 13

14 Tab. 2.5: Struktura obyvatel obce Malé Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle náboženského vyznání Náboženské vyznání Malé Žernoseky abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) Věřící nehlásící se k církvi 34 4,8 4,7 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 30 4,2 6,3 5,2 13,9 Církev římskokatolická 11 1,5 3,5 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 2 0,3 0,5 0,2 0,4 Bez náboženské víry ,9 42,9 43,8 34,2 Neuvedeno ,2 46,2 46,1 45,2 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty ČR (%) 14

15 3. Bydlení Další důležitou charakteristikou obydleného území je domovní či bytový fond, u něhož lze sledovat díky sčítání lidu, domů a bytů také další vlastnosti jako je např. stáří domovního fondu, vybavenost bytů, jejich vlastnictví apod., a to až do úrovně obcí. V následujícím textu však bude analyzován pouze vývoj počtu domů, resp. bytová výstavba v posledních deseti letech. Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obce analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Malých Žernosekách rostl pozvolna do roku 1921, kdy stálo v obci 87 domů, tedy o 45 % více než v roce K velmi intenzivní výstavbě došlo ve dvacátých letech minulého století, během nichž se počet domů zvýšil na 207, tedy téměř na 2,5násobek. Svého prvního maxima dosáhl však až v roce 1950, kdy stálo v obci 231 domů. Od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů a jejich počet se v podstatě až do roku 1980 neměnil (nepřekročil hranici 230 domů). Velké změny nenastaly ani poté, i když v roce 1991 do počtu domů byly již započteny i ty trvale neobydlené. Až v posledních dvou desetiletích začala intenzita bytové výstavby růst a počet domů v obci dosáhl svého dosavadního maxima (267 domů). V obci je průměrné stáří domů 51,4 let, což odpovídá spíše průměrným hodnotám v obcích SO ORP Lovosice. Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v obci Malé Žernoseky v letech Počet domů Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1921 byl všude téměř shodný, poté se však nárůst obci výrazně vymykal vývoji v ostatních územích a do roku 1950 se zde počet domů od počátku sledovaného období téměř čtyřikrát zvýšil. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl tak výrazný jako v okrese či v kraji. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR i v Malých Žernosekách počet domů znovu intenzivně růst, v Ústeckém kraji a jeho okresech tomu tak nebylo, takže od počátku sledovaného období vzrostl počet domů v kraji i 15

16 v okrese zhruba o 50 až 60 %, kdežto v ČR se více než zdvojnásobil a v Malých Žernosekách se zvýšil 4,5krát. Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index, rok 1869 = 100 %) Bazický index (rok 1869=100 %) 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50, Rok Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Průměrný počet bytů postavených v obci Malé Žernoseky za rok činil 1,2 bytu, takže v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 1,7 bytu. To bylo stejně jako v případě okresu Litoměřice a o něco více než v Ústeckém kraji, ale podstatně méně než v průměru v ČR. Lze tedy říci, že území obce je pro bydlení v rámci kraje i okresu průměrně atraktivní. Dle územního plánu jsou v okrajových polohách obce vymezeny navazující plochy bydlení s převažující individuální výstavbou rodinných domů. Územním plánem je navrženo limitní omezení pro výstavbu objektů rodinné rekreace. Tab. 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Území Intenzit a Malé Žernoseky ,7 Okres Litoměřice ,7 Ústecký kraj ,3 ČR ,1 Pramen: Veřejná databáze Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 16

17 4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy v Malých Žernosekách zachycuje následující tabulka. Největší plochu obce zaujímá z celkové plochy 331,9 ha orná půda, tj. 38,5 %, což je výrazně méně než v celém okrese Litoměřice (58,0 %), ale zhruba stejná jako v kraji i v ČR. Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP tvoří v obci celkem 54,8 % plochy, což je rovněž podstatně méně než v okrese Litoměřice (71,1 %) a srovnatelně jako v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Obec spadá do zemědělské výrobní oblasti řepařské. Průměrná cena zemědělské půdy činí 7,07 Kč/ m 2 (pro rok 2016). Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2015 (v ha, v %) Území Orná půda Sady a zahrady TTP Lesní plochy Vodní plochy Zastav. plochy Ostatní plochy Celková výměra M. Žernoseky (abs.) 127,8 36,7 17,1 61,4 24,1 9,4 55,4 331,9 M. Žernoseky (%) 38,5 11,1 5,2 18,5 7,3 2,8 16,7 100,0 Okres Litoměř. (%) 58,0 6,1 7,0 16,4 1,8 2,0 8, Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14, ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9, Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2016, vlastní výpočty Necelou pětinu území obce tvoří lesní půdy, avšak zde nejsou dosahovány průměrné hodnoty za kraj ani ČR, kde představují vždy více než 30 % území. Obdobně jako v kraji je i v Malých Žernosekách vysoký podíl tzv. ostatních ploch (přes 16 %, tzn. téměř dvakrát více než v průměru v ČR). Mezi ostatní plochy patří i zdejší kamenolom Kubo, v němž se, podle přírodovědců a archeologů, lámal kámen (křemitý porfyr) již v mladší době kamenné. Kámen pak sloužil k výrobě mlýnských kamenů, tzv. "žernovů". Odtud název obce "Žernoseky", který vznikl podle zaměstnání jejich obyvatel, tj. "žernovseků", neboli těch, co sekali mlýnské kameny. Obchod s žernovy pak byl velmi významným zdrojem obživy zdejších obyvatel a probíhal nejen prostřednictvím zdejších obchodních stezek, ale především po řece Labi i ve velmi vzdálených místech v Evropě. Význam tohoto artiklu dokládá i existence keltského hradiště na pravém břehu Labe (území obce Libochovany a Velké Žernoseky), které sloužilo k ochraně lomů. Systematická těžba na území dnešních Malých Žernosek začala v roce Nyní zde těží společnost Kamenolom Kubo s.r.o. a zdejší křemenný porfyr nachází široké uplatnění zejména ve stavebnictví a zahradní architektuře. Obchod s kamenem však v historii nebyl jediným zdrojem obživy místních obyvatel. Velmi významné místo zaujímá tradice vinařství, kterou lze vystopovat až do 12. století. Žernosecké vinice jsou pak odborníky považovány za nejvhodnější polohy k pěstování vína v Čechách. Vinice se rozprostírají na jihovýchodních svazích úpatí Českého Středohoří. Svahy jsou osázeny vinnou révou od 150 až do 270 m nad mořem. Půdy jsou převážně lehké, písčité. Z hornin převládá porfyr a rula s velkým množstvím slídy. Oblast je srážkovým stínem regionu. Sady a zahrady včetně vinic zaujímají nadprůměrný podíl ploch (11,1 %; v okrese 6,1 %, v kraji i v ČR vždy méně než 5 %); obdobně také vodní plochy (7,3 % oproti zhruba 2 % v okrese, kraji i ČR). Velmi nízký je naopak podíl trvalých travních porostů (TTP), které tvoří v obci pouze 5,2 % plochy, což je obdobně jako v okrese Litoměřice (7,0 %), ale podstatně méně než v kraji (13,6 %) i v ČR (12,6 %). 17

18 Na území obce není žádné zařízení průmyslové výroby vyjma zmíněného kamenolomu, kde však dle Registru ekonomických subjektů (dále RES) pracuje méně než pět osob. Pracovní příležitosti obyvatel v obci jsou soustředěny do oblasti služeb a drobné řemeslné výroby. Další pracovní příležitosti se nachází v okolních blízkých městech. Na území obce Malé Žernoseky má sídlo pouze jeden podnik s více než 20 zaměstnanci (R.Y.S. LOVO, s.r.o., pracovníků, založena 2015) a zaměstnanců má kromě Obce Malé Žernoseky také firma Josef Chmelenský. Sídlo má na území obce celkem 150 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 79 vykázalo v roce 2015 aktivitu. Většina z nich jsou fyzické osoby a 8 je společností s ručením omezeným. Z hlediska ekonomické činnosti se jich deset a více zabývá obchodem (15) a také stavebnictvím (13 subjektů). Na sto ekonomicky aktivních obyvatel tak připadá 22,5 aktivních podniků, což je o něco více než na úrovni okresu (21,0) i kraje (21,1), ale méně než v ČR (28,0). S výskytem ekonomických subjektů v obci a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, která se během vývoje mění. Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Malé Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 10 3,2 6,9 3,3 4,7 - z toho zemědělství 9 2,9 6,4 2,6 3,8 II. sektor ,6 37,5 41,2 40,4 Průmysl 78 25,3 27,3 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 4 1,3 0,2 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl 71 23,1 25,0 25,0 27,9 - potravinářský 30 9,7 6,2 3,6 3,6 - TOK* 9 2,9 3,5 3,3 3,5 - dřevozpracující 1 0,3 1,4 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 3 1,0 3,5 1,4 1,3 - chemický a gumárenský 21 6,8 3,1 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 3 1,0 1,2 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 1 0,3 2,1 3,5 4,1 - elektrotechnický 0 0,0 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 1 0,3 2,0 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 2 0,6 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody 3 1,0 2,1 3,5 2,2 Stavebnictví 41 13,3 10,2 8,9 9,1 III. sektor ,1 55,6 55,5 54,9 Obchod 47 15,3 10,8 10,7 11,3 Ubytování a stravování 7 2,3 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 41 13,3 8,7 8,7 7,3 Finančnictví 9 2,9 1,7 1,9 2,3 Služby pro podniky 11 3,6 4,7 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 32 10,4 8,3 7,7 6,9 Vzdělávání 8 2,6 5,9 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 8 2,6 6,9 6,6 6,2 Ostatní služby 16 5,2 5,3 5,6 5,4 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl 18

19 Jiná byla na začátku devadesátých let, kdy z celkového počtu 313 zaměstnaných pracovalo v průmyslu 95 osob, tj. 30,4 %, z toho jednoznačně nejvíce v chemickém a gumárenském (54, tj. 17,3 %) a přes 5 % také v potravinářském průmyslu (7,7 %). Mimo průmysl pak bylo vysoké také zastoupení stavebnictví (22,7 %) a dopravy a spojů (14,1 %). V roce 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v obci 308 zaměstnaných, z toho 78 pracovalo v průmyslu (25,3 %). Opět pouze odvětví potravinářského a také chemického a gumárenského průmyslu zaměstnávalo více než 5 % zaměstnaných obyvatel obce, což platilo pouze v případě potravinářství i v okrese Litoměřice. V ČR vykazoval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl. Sektor služeb koncentroval 58,1 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Malých Žernosekách, což bylo o něco více než v průměru v celé ČR, v Ústeckém kraji i v okrese Litoměřice, a to opět vlivem vysokého podílu zaměstnaných v odvětví dopravy a spojů (13,3 % oproti necelým 9 % v ostatních sledovaných územích). Tato situace není pro venkovské obce příliš obvyklá, nicméně zde se jedná o vyjížďku do zaměstnání (v obci tehdy pracovalo pouze 20 obyvatel, kdežto do jiných obcí v okrese jich vyjíždělo z Malých Žernosek 191, tedy 69,2 % všech vyjíždějících). Nadprůměrný podíl zaměstnaných pracoval také v obchodě a ve veřejné správě. Naopak nízký byl podíl zaměstnaných ve vzdělávání a ve zdravotnictví. Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách. Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k (v %) Malé Žernoseky Okres Litoměřice služby; 56,7 stavebnictví; 8,7 služby; 60,1 stavebnictví; 10,3 průmysl; 31,6 zemědělství, lesnictví a rybářství; 1,5 průmysl; 27,1 zemědělství, lesnictví a rybářství; 4,1 Ústecký kraj ČR stavebnictví; 7,9 služby; 59,1 stavebnictví; 7,7 služby; 60,8 průmysl; 30,9 zemědělství, lesnictví a rybářství; 2,1 průmysl; 28,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem,

20 Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obci činil 316 a téměř se tedy nezměnil. Počet zaměstnaných v primárním sektoru se ještě mírně snížil stejně jako na všech ostatních územních úrovních. Počet zaměstnaných v sekundéru se mírně zvýšil a zvýšil se také jeho podíl na více než dvě pětiny, což bylo podstatně více než na ostatních územních úrovních. Vyšší byl i podíl průmyslu, přičemž pětiprocentní hranici překročil opět chemický a gumárenský průmysl (6,5 %) a nově také strojírenský průmysl (7,9 %), do něhož spadá i výroba dopravních prostředků a většiny komponent pro automobilový průmysl a jehož podíl byl vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Terciární sektor oslabil v roce 2011 v něm pracovalo přes 56,7 % osob, což bylo již méně než na ostatních územních úrovních. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo v rámci terciéru v odvětví doprava a skladování, i když zde jejich podíl od posledního sčítání klesl, a také ve veřejné správě. Poddimenzováno zůstalo odvětví zdravotní péče a také heterogenní odvětví služby pro podniky, které zahrnuje služby v oblasti nemovitostí, poradenství, vědu a výzkum, administrativní činnosti apod. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Malé Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 5 1,5 4,1 2,1 3,0 - z toho zemědělství 4 1,1 3,8 1,7 2,4 II. sektor ,8 35,8 38,8 36,2 Průmysl ,6 27,1 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 7 2,3 0,4 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl 86 27,4 24,8 25,4 25,6 - potravinářský 14 4,6 4,1 2,3 2,6 - TOK* 7 2,3 2,1 1,4 1,3 - dřevozpracující 1 0,4 0,9 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 1 0,4 2,0 1,0 0,8 - chemický a gumárenský 20 6,5 3,3 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 2 0,8 1,1 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 7 2,3 3,0 4,1 4,7 - elektrotechnický 6 1,9 1,3 3,3 3,4 - strojírenský 25 7,9 5,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 1 0,4 1,4 1,3 1,6 Výroba a rozvod energií a vody 6 1,9 2,0 2,9 2,0 Stavebnictví 32 10,3 8,7 7,9 7,7 III. sektor ,7 60,1 59,1 60,8 Obchod 30 9,5 10,6 10,6 11,5 Ubytování a stravování 13 4,2 3,0 3,1 3,6 Doprava a skladování 32 10,3 8,0 7,6 6,3 Finančnictví 6 1,9 2,1 2,2 2,8 Služby pro podniky 19 6,1 9,3 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 32 10,3 8,2 7,7 6,6 Vzdělávání 19 6,1 6,8 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 17 5,3 8,7 7,8 7,4 Ostatní služby 10 3,0 3,4 3,4 3,8 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl 20

21 Jak již bylo řečeno, Malé Žernoseky neposkytují místním občanům dostatek pracovních příležitostí. Existuje zde tedy významná dojížďka do zaměstnání mimo obec, která je nejvyšší v rámci okresu Litoměřice. V roce 2001 dle tehdejšího sčítání lidu vyjíždělo mimo obec za prací 256 všech zaměstnaných trvale bydlících v Malých Žernosekách (tj. 83,1 % z celkového počtu 308 zaměstnaných). V roce 2011 však udalo pouze 112 osob, tj. 35,4 % všech zaměstnaných osob trvale bydlících v obci (316 osob), že za prací vyjíždí mimo její hranice. Hlavní směr dojížďky představovaly Lovosice (69,6 % všech vyjíždějících). Do Litoměřic dojížděl stejný počet jako do Ústí nad Labem (22,3 %). Je však třeba upozornit, že ve srovnání se sčítáním lidu v roce 2001 vykázaly při sčítání lidu v roce 2011 směr vyjížďky do zaměstnání pouze necelé dvě třetiny zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec svého obvyklého bydliště (podrobněji Hampl, Marada, 2015). Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Malých Žernosekách 10,8 % a byla tak vyšší než v okrese (6,4 %) a v ČR (9,3 %), ale nižší než v Ústeckém kraji (15,5 %). Při sčítání v roce 2011 již nebyly výsledky tak odlišné v obci žila nezaměstnaných desetina obdobně jako v ČR (9,8 %) a v okrese (10,5 %), ale opět méně než v kraji (13,4 %). Následující údaje však pochází z průběžné evidence dosažitelných uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR od konce roku 2007, který lze považovat za poslední rok ekonomické konjunktury před nástupem ekonomické krize, až do konce roku 2015 (vždy k ) 1. Tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v obci. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i podíl nezaměstnaných osob (PNO) výrazně zvýšil. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v obci Malé Žernoseky v letech (vždy k ) Rok Obyvatelstvo ve věku let Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob , , , , , , ,7 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Počet uchazečů o zaměstnání byl nejvyšší v roce 2010, ale až do konce roku 2015 se jejich počet přes určitý pokles udržel nad 30. Tomu odpovídal i podíl nezaměstnaných osob (PNO), který v roce 2010 činil 9,4 %, což bylo více než v okrese Litoměřice i v ČR. Do konce roku 2014 se PNO snížil na 6,9 % a to bylo nejméně ze všech sledovaných území. I v roce 2015 docházelo v obci k poklesu nezaměstnanosti, ale na jeho konci byl PNO v Malých Žernosekách opět o něco vyšší než v ČR, ale nižší než v okrese i v kraji. 1 Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období

22 Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (vždy k ) 12,0 11,0 Podíl nezaměstnaných osob (v %) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4, Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Během prvních měsíců roku 2016 se situace v Malých Žernosekách ještě mírně zhoršila oproti stavu z konce roku PNO vyšplhal na 7,4 % v březnu 2016, avšak v dubnu již klesl pod 7% hranici a svého minima dosáhl v srpnu (6,3 %). V září mj. v souvislosti s evidencí absolventů škol na úřadech práce znovu vzrostl na 6,9 % a v říjnu dokonce na 7,1 %, ale v listopadu klesl počet uchazečů o zaměstnání na 31, čemuž odpovídal PNO ve výši 6,5 %. Zatímco v lednu byl PNO o něco nižší než na úrovni okresu Litoměřice (7,7 %) i Ústeckého kraje (9,2 %), ale vyšší než v celé ČR (6,4 %), na konci listopadu byla v obci situace o něco horší než v okrese (5,9 %) i v ČR (4,9 %), ale stále lepší než v kraji (7,6 %). Z hlediska trhu práce lze shrnout, že se v obci Malé Žernoseky nenachází žádný významný zaměstnavatel, což se mj. odráží i v tom, že během sledovaného období bylo v obci hlášeno nejvýše jedno volné pracovní místo. V roce 2016 bylo v Registru ekonomických subjektů evidováno pouze 79 subjektů se sídlem v Malých Žernosekách a se zjištěnou ekonomickou aktivitou, přičemž nejvíce z nich (15, tj. pětina) spadalo do odvětví obchodu a dalších 13 do stavebnictví. Přesto vlivem intenzivní dojížďky do zaměstnání, především v rámci okresu Litoměřice a hlavně do Lovosic, se nezaměstnanost i v době ekonomické krize udržela na průměrných okresních hodnotách a v posledních dvou letech klesla na průměr republikový. 22

23 5. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je dle územního plánu obce Malé Žernoseky efektivní. Kvalitní dopravní spojení s regionálními centry má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na přiměřené rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Obec Malé Žernoseky leží na levém břehu řeky Labe, od které ji odděluje železnice a silnice I. třídy č. 30. Silnice je hlavní dopravní trasou spojující obec s Ústím nad Labem a dále s hraničními přechody, opačným směrem pak s Lovosicemi (silnice má historický význam jako spojovací státní silnice č. 46 z roku 1934, později č. 53). Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo obcí téměř 10 tis. vozidel, z toho 6,3 tis. osobních a 3,6 tis. nákladních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005 došlo k mírnému poklesu intenzity dopravy (celkem 11,7 tis. vozů, snížení o 15 %). Počet projíždějících osobních aut klesl o 2,3 tis., tj. o 27 %, v případě nákladních vozidel šlo rovněž o pokles, a to o 19 %. Centrem obce prochází silnice č , která vede do Lhotky nad Labem a do Lovosic (jde o komunikaci s neměřenou intenzitou dopravy). Ostatní komunikace v obci slouží především pro obslužnost zastavěného území. Návrh územního plánu vymezuje na území Malých Žernosek novou cyklostezku vedenou od přístaviště lodního přívozu po levém břehu řeky ve směru proti toku řeky Labe do Lovosic. Cyklostezka je určena pro obousměrný provoz cyklistů a bude mít šířku min. 2,5 m. Další cyklostezka navazuje u Malých Žernosek na cyklotrasu č. 25 a je vedena po stávající účelové komunikaci situované na hřebeni nad Opárenským údolím (vyhlídková trasa) směrem na Chotiměř. V obci Malé Žernoseky se nachází železniční stanice, v níž zastavují pouze osobní vlaky. Jedná se o trať č. 090 Praha Ústí nad Labem Děčín. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať je součástí 1. koridoru a pokračuje dále do Německa (Drážďany, Berlín, Hamburk). Doprava na ní byla zahájena roku 1850, kdy byla vybudována jako součást tzv. Severní státní dráhy. V obci staví ve všední den celkem 40 osobních vlaků v obou směrech, v sobotu 34 spojů a v neděli ještě o jeden spoj více. Západní částí katastrálního území prochází železniční trať č. 097 Lovosice Teplice v Čechách (jednokolejná regionální trať postavená v roce 1897), ale železniční zastávka zde není (nejbližší v Oparně nebo Lovosice-zastávka). V roce 2013 došlo na trati k sesuvu půdy a hrozil zánik provozu v tomto tzv. Oparenském údolí. V roce 2015 však byly zahájeny práce na její obnově. Celková délka železnice na území obce činí 4 km. Do obce lze, i když pouze ve všední dny, cestovat také autobusovou dopravou, a to 22 spoji na trase Malé Žernoseky Lovosice - Litoměřice. Autobusovou dopravu provozuje dopravce BusLINE a.s. Obcí Malé Žernoseky prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a IV. transevropského multimodálního koridoru. Na Labi v obci funguje přístav, který ji spojuje s Velkými Žernosekami. Obec je v podstatě kompletně vybavena inženýrskou infrastrukturou a v současnosti je na programu spíše její zkvalitňování. V říjnu 2016 proběhla rekonstrukce vodovodu. Obec Malé Žernoseky je zásobována z oblastního vodovodu Žernoseky (skupinový vodovod Lovosice). Malé Žernoseky jsou připojeny ze stávající rozvodné sítě Lovosic. Pro zásobování Malých Žernosek je také využíváno prameniště Malé Žernoseky v Oparenském údolí, odkud se voda svádí do vodojemu. Rozvodná síť v obci je provedena pro celou zástavbu bez rekreačních chat. Území obce zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Délka vodovodu na území obce je 6 km. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a 23