Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Transkript

1 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Stručná verze Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně

2 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Na realizaci průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřady práce Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně 2

3 1. Úvod V průběhu ledna roku 2006 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již popáté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004 a 2005) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR). Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně: Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie. Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2007 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích. Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů. 2. Situace na trhu práce na konci roku 2006 Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2006 rychle zlepšovala. V lednu 2006 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 3,4 tis. (bylo evidováno 66 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2006 činil celkem 57,8 tis. osob (v roce 2005 to bylo 63,3 tis.). K bylo v Jihomoravském kraji evidováno uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se po většinu roku pohybovala pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k v Jihomoravském kraji činila 8,8 %, v ČR 7,7 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích. V Jihomoravském kraji během roku 2006 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2006 bylo registrováno celkem míst (téměř o 2 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 6,9 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (4,8). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti; osoby nezaměstnané déle než rok tvořily stále více než 40 % všech uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence vzrostla meziročně z 580 na 615 dnů. V Jihomoravském kraji se v roce 2006 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 5,2 tis. osob na 522,5 tis. V primárním sektoru na konci roku 2006 v Jihomoravském kraji pracovalo 19,4 tis. osob, tj. 3,7 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Sekundární sektor zaměstnával 208,3 tis. osob, tj. 39,4 %. V terciárním sektoru na konci roku 2006 pracovalo 294,8 tis. osob, tj. 56,9 %. 3

4 Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2006 Česká republika Jihomoravský kraj Index Sektory a odvětví v tis. relativně v tis. relativně specializace* I. sektor 181,7 3,8 19,0 3,7 0,98 II. sektor 1 929,4 40,0 202,7 39,4 0,99 průmysl 1 493,0 30,9 150,7 29,3 0,95 těžební 54,9 1,1 2,5 0,5 0,42 zpracovatelský 1 361,5 28,2 140,5 27,3 0,97 energie a vody 76,7 1,6 7,7 1,5 0,94 stavebnictví 436,3 9,0 52,1 10,1 1,12 III. sektor 2 717,0 56,3 293,2 56,9 1,01 obchod 613,6 12,7 65,0 12,6 0,99 pohostinství a ubytování 187,0 3,9 15,5 3,0 0,78 doprava a spoje 361,0 7,5 37,3 7,2 0,97 peněžnictví 92,2 1,9 9,6 1,9 0,97 služby pro podniky 321,3 6,7 37,9 7,4 1,11 veřejná správa 325,6 6,7 35,5 6,9 1,02 školství 287,6 6,0 38,6 7,5 1,26 zdravotnictví 329,9 6,8 34,6 6,7 0,98 ostatní služby 198,9 4,1 19,4 3,8 0,91 celkem 4 828,1 100,0 515,0 100,0 - Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2006, ČSÚ 2007 Tab.2. Největší zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji v letech Pořadí Název organizace Odvětví České dráhy, a.s., Praha doprava a spoje Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví Policie České republiky, Brno veřejná správa Česká pošta, s.p., Praha doprava a spoje Masarykova univerzita v Brně školství Statutární město Brno veřejná správa Dopravní podnik města Brna, a. s. doprava a spoje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zdravotnictví Vysoké učení technické v Brně školství Tyco Electronics Czech s.r.o., Kuřim elektrotechnický prům Finanční ředitelství v Brně veřejná správa AHOLD Czech Republic, a.s., Brno obchod GUMOTEX, a.s., Břeclav chemický průmysl TESCO STORES ČR a.s. obchod Celestica CR, s.r.o., Ráječko elektrotechnický prům MZLU v Brně školství Nová Mosilana a.s. textilní průmysl E.ON Česká republika, a.s. výroba energií METRA BLANSKO a.s. elektrotechnický prům ABB s.r.o. elektrotechnický prům ZETOR a.s. strojírenský průmysl Nemocnice Znojmo, p.o. zdravotnictví CZECH TEL s.r.o. služby pro podniky Pramen: Dotazníkové šetření, ; Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno,

5 3. Výsledky dotazníkového šetření k Dotazníkové šetření uskutečněné k zjistilo informace o ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 645) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, do sekundárního sektoru, z toho 835 do průmyslu a 267 do stavebnictví, a 177 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 259) bylo zaměstnáno 237,1 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k zahrnoval tentokrát průzkum o 55 organizací a o 8,1 tis. pracovníků více. Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k v Jihomoravském kraji pracovníků, z toho mužů (53,0 %) a žen (47,0 %). Nejvíce osob (53,8 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,9 % v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,6 % v průmyslu a 6,3 % ve stavebnictví, a 4,3 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,0 % zaměstnanců minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele podíl pracujících nejméně s maturitou vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér 70,2 %, sekundér 38,3 % a primér 28,7 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2006 téměř pětinu všech zaměstnanců (19,9 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 14,0 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,2 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje. Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,5 % a státní sektor 24,0 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly společnosti s pracovníky a také malé firmy pod 20 zaměstnanců. V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu subjektů jich kladně odpovědělo 655, záporně 610, celkem si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 566 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 500 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté vysokoškoláci a nejmenší byl zájem o absolventy středních škol s maturitou. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky a také skladníky. U vysokoškoláků převažovala poptávka po strojních inženýrech, programátorech a elektroinženýrech. Technické profese byly nabízeny i absolventům středních škol s maturitou (strojírenští technici, správci operačního systému). V důsledku rozvoje několika call center byl velký zájem také o telefonisty. 5

6 Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2007 o 6,9 tis. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,2 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví služby pro podniky (1,2 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 2,7 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 3,6 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají společnosti spadající do velikostní kategorie pracovníků (2,7 tis.). Tab.3. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k ) Počet organizací Počet pracovníků Území celkem 20+* celkem 20+* Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj * ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese Tab.4. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k , zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2006) Sektory a odvětví Počet pracovníků celkem dotazníkové šetření Dotazníkové šetření /celkem (%) I. sektor 19,4 10,5 53,9 II. sektor 208,3 102,6 49,3 průmysl 152,7 87,2 57,1 těžební 2,5 1,1 44,6 zpracovatelský 143,6 82,4 57,4 energie a vody 6,6 3,7 56,3 stavebnictví 55,6 15,4 27,7 III. sektor 294,8 131,6 44,6 obchod 60,8 18,3 30,1 pohostinství a ubytování 14,8 2,5 16,9 doprava a spoje 38,9 15,5 39,8 peněžnictví a pojišťovnictví 10,7 3,1 29,4 služby pro podniky 38,7 15,6 40,4 veřejná správa 34,8 17,0 48,9 školství 41,9 29,2 69,8 zdravotnictví 34,5 22,1 64,1 ostatní služby 19,6 8,2 41,9 celkem 522,5 244,7 46,8 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2006, ČSÚ 2007; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji,

7 Obr.1. Počet ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Počet pracovníků Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.2. Podíl ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Hodonín 9,4% Vyškov 5,7% Znojmo Blansko 8,4% 7,8% Brno-město 42,7% Břeclav 13,0% Brno-venkov 13,0% 7

8 Obr.3. Počet pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k podle okresů Počet pracovníků Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.4. Podíl pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k podle okresů Hodonín 8,8% Vyškov 5,2% Znojmo 7,6% Blansko 8,5% Brno-město 50,3% Břeclav 9,1% Brno-venkov 10,4% 8

9 Obr.5. Struktura pracovníků podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k v sektorech a vybraných odvětvích Sektory národního hospodářství 100% 80% 60% 40% 20% 0% I. sektor II. sektor III. sektor Muži Ženy Průmysl 100% 80% 60% 40% 20% 0% potravinářský a tabákový textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující 100% Služby 80% 60% 40% 20% 0% obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby papírenský a polygrafický chemický a gumárenský Muži sklářský a stavebních hmot Ženy hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský Muži Ženy 9

10 Obr.6. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k I. sektor základní 11,3% střední bez maturity 60,0% vysokoškolské 6,1% střední s maturitou 22,6% II. sektor střední bez maturity 52,3% základní 9,4% vysokoškolské 9,4% střední s maturitou 28,9% III. sektor základní 6,1% střední bez maturity 23,7% vysokoškolské 28,1% střední s maturitou 42,1% 10