Milan Uhde Miloš Štědroň Balada pro banditu

Transkript

1 Milan Uhde Miloš Štědroň Balada pro banditu Inscenační úprava pro Divadlo F.X. Šaldy v Liberci 1

2 Osoby TURISTA 1 (Petr Boček)/ 1 TURISTA 2 (Martin Zeman)/ 2 / KUBEŠ TURISTA 3 (Tomáš Sís) / 3 / JURA DRAČOVÁ MORANA ČETNÍKŮ OVÁ DANKO HO ŽENA MAĎARSKÝ / STARÝ DRAČ ČETNÍK SIDÓ / ANDREJ / ICU BOKŠAJ ČETNÍK GYÖRGY / SLUŽBA ZÁVODČÍ / BOUDA ŽEBRAČKA / EVA / RÓZIČKA GRINBERGROVÁ MARA 2

3 1 - PŘEDEHRA (KOLOČAVA) Žebračka přináší na scénu hrob, našteluje si housle a začne zpívat. ŽEBRAČKA Zabili, zabili chlapa z Koločavy. Řekněte, hrobaři, kde je pochovaný. Bylo tu není tu, havrani na plotu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu. Martin a Tomáš přijdou každý z jednoho konce jeviště. Martin má mapu a buzolu, Tomáš průvodce. MARTIN TOMÁŠ MARTIN TOMÁŠ MARTIN ŽEBRAČKA Tak co? Samej Derbak, asi deset Dračů. Šuhaj žádnej. Támhle vzadu leží Eržika. (čte) Nikolův hrob stojí osaměle v severozápadním cípu hřbitova a zarůstá travou. Vydáno Severozápad, jo? (Orientuje mapu.) Špatně ho zabili, špatně pochovali. Vlci ho pojedli, ptáci rozklovali. Bylo tu není tu, havrani na plotu Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu. TOMÁŠ MARTIN TOMÁŠ Dáte si? Jo, díky. Svačina bodne. To je ještě z domova, dole v konzumu maj leda půlku tvrdýho 3

4 salámu. MARTIN TOMÁŠ MARTIN TOMÁŠ MARTIN ŽEBRAČKA No, tu druhou mám já. Chcete? Není špatnej. Tak kvůli tomuhle sem jedu stopem tisíc kiláků. A nakonec ho nenajdu. Von někde bude. Ale sochu dole ve vesnici jste viděl, ne? Viděl. Ale to není vono. U hrobu se člověk tak nějak líp vžije do tý legendy. Legendy? Mě spíš zajímá, co byl za člověka. Vítr ho roznesl, po dalekém kraji. Havrani pro něho po poli krákají. Bylo tu není tu, havrani na plotu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu. Kráká starý havran, krákat nepřestane, dokud v Koločavě, živý chlap zůstane Bylo tu není tu, havrani na plotu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu. Dajte meni evro. Dajte. Christos požaluj. TOMÁŠ Prosím vás, to je hrob Nikoly Šuhaje? Žebračka otálí. Tomáš jí dá euro. ŽEBRAČKA MARTIN Da. Ďákuju. Ale prosím vás, dyť vám nerozumí. Pažaljsta, eto grob Nikoly Šugaja? 4

5 ŽEBRAČKA Nikola Petrovič Šuhaj se narodil v roce 1898, podobně jako řada dalších významných lidí například Bertolt Brecht, Jan Antonín Baťa nebo Konrád Henlein. Sloužil v uherské armádě u balašaďarmatského pluku, ale hned na počátku první světové války zběhl a skrýval se v lesích v okolí Koločavy. Krátce po válce se oženil s Eržikou Dračovou. Nějakou dobu se snažil vést spořádaný život, ale doba byla zlá a tradiční způsoby obživy přestaly fungovat nové hranice znemožnily cestovat za prací do Maďarska a Rumunska a dřevařský průmysl upadal kvůli československé konkurenci. Samotná Nikolova anabáze trvala jen o málo víc než rok. V červenci 1920 byl zatčen pro podezření z krádeže soudku bryndzy. Z vězení ale utekl údajně díky úplatku. Od té doby se skrýval v horách a na poloninách a okrádal pocestné. Českoslovenští četníci se ho snažili všemožně dopadnout, zvláště poté, do dva z nich zabil, ale dlouho se jim to nedařilo. Až vypsaná odměna přiměla dva z jeho přátel, kteří se podíleli i na některých jeho loupežích a pravděpodobně měli na svědomí i řadu vražd, které byli připisovány Nikolovi, aby ho v srpnu 1921 úkladně zabili. Nikola Šuhaj byl hodnocen velice rozporuplně od krvežíznivého zločince až po národního hrdinu, který bohatým bral a chudým dával. Mezi podkarpatskými Rusíny byla silně zakořeněná víra, že je pokračovatelem Oleksy Dovbuše, legendárního zbojníka, který na konci 18. století bojoval proti uherským feudálům. Podle legendy Oleksa Dovbuš, když cítil, že se blíží smrt, zakopal svou pušku kdesi na polonině. S každým novým bezprávím puška o kousek povystoupí k povrchu. Až se objeví, vrátí se Oleksa Dovbuš a nastolí spravedlnost. Žebračka natáhne ruku pro peníze. Martin jí neochotně dá euro. ŽEBRAČKA TOMÁŠ ŽEBRAČKA Jestli chcete, máme tady taky muzeum. Vstup jenom dvě eura. Řekněte, že jste od Oksany. A máte tam taky Nikolovu pušku? Samozřejmě. A taky sekeru a opasek. Ozvou se hlasy turistů ( Našli jste toho Šuhaje? ). Žebračka si jich přestane všímat a ladí housle k dalšímu výstupu. 5

6 TOMÁŠ MARTIN TOMÁŠ Tak to jdeme, ne? No jo, když už jsme tady. Vyfotil byste mě... s ním? Martin ho fotí. Žebračka zpívá. ŽEBRAČKA Zabili, zabili chlapa z Koločavy. Řekněte, hrobaři, kde je pochovaný. Bylo tu není tu, havrani na plotu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu. Během písně se zvedne opona a objeví se muzeum. Jsou tu tři ústřední výjevy vlevo je čarodějnice, sklánějící se nad kotlíkem, uprostřed koločavské ženy na lovu a vpravo skupinka četníků. Poblíž čarodějnice je stojánek s puškou. U výjevu četníků postává Petr Boček. TOMÁŠ PETR TOMÁŠ PETR TOMÁŠ PETR TOMÁŠ PETR TOMÁŠ Taky po stopách Nikoly Šuhaje? Co? Ne. Prej tady někde je Nikolova puška. A má bejt? Leninova dýmka, Lennonova kytara, sluneční brejle Jima Morrisona. Artefakt. Nebo taky zbraň, kterou zavraždil minimálně pět nevinnejch lidí. Nikola přece zabíjel jenom v sebeobraně. Tak to si snad děláš srandu. Můžeš se pak jít podívat na hroby českejch četníků, který oddělal. No, ale taky po něm šli, ne? 6

7 PETR MARTIN PETR MARTIN Protože to byl vrah. Ono je to těžký soudit, tehdy tady panovaly naprosto nepředstavitelný podmínky. No dobře, ale pořád kvůli tomu nemusím schvalovat vraždy, ne? Představte si, že milujete ženu a chcete pro ni to nejlepší. Ale je taková bída, že to pro ni musíte ukrást. A pak už nemáte na vybranou. Petr se zamyslí. Tomáš si všimne pušky. Natáhne po ní ruce. ŽEBRAČKA Nedotýkat! Tomáš vezme do ruky pušku. Výjev s čarodějnicí ožije. Přidají se k němu holky muzikantky. 2 - MORANA Rauš, opojení, mejdan. Holky se tahají o Nikolu. Morana celý výjev sleduje. MORANA 3 MORANA 3 MORANA (k Nikolovi) Budeš slavný, Nikolo. Žandáři se tě budou bát. A ty, Uhríne, zbohatneš. Jestli nás nechytnou. Protože na to je (Naznačí oběšení.) Hlouposti. Od kterého pluku jste utekli? Od pětaosmdesátého, ďarmatského. Ten je dávno na frontě. A žandáři se sem bojí. Zběhů jsou plné lesy. Ale pro jistotu pojďte sem. (Zaříká ratolístky, pak jim je připíná na klopu.) Ve jménu Otce I Syna I Ducha svatého, amen. Teď se tě nedotkne žádná střela. Ani z pušky, ani z pistole, ani z kulometu, ani z děla. (zpívá) Tmavá nocka, tmavá. 7

8 pro chlapa je zrádná, pro chlapa je zrádná, zrádná noc. A ta nejtmavější, ta je nejzrádnější ta je nejzrádnější, zrádná noc. V průběhu rauše Morana změní svoji tvář na smrtku. UHRÍN Je to bosorkáňa. Před ní neutečeš. Nikola - Tomáš se vyděsí a namíří na Moranu pušku. Nemůže ale stisknout spoušť. Petr mu pušku vezme a Moranu zastřelí. Přiskočí Martin a pušku mu vytrhne. Tomáš je v šoku. SBOR Z Kokavy, z Kokavy chodníček krvavý. Lidi povídají, že to z něčí hlavy. Není on krvavý, kamarádi moji. To jenom rozkvetly vlčí máky v poli. UHRÍN 2 UHRÍN 2 UHRÍN 2 UHRÍN Ty, Šuhaji, víš co? Někdy je mně líto, že mě v Haliči nedostali. Mně taky. Střel mě, Šuhaji. To myslíš vážně? Mám toho všeho už po krk. Tak dobře. (Odstoupí, namíří a vystřelí. Uhrín zůstane nezraněn.) Nechápu. Byl jsem nejlepší střelec pluku. Snad na to nevěříš? 8

9 2 UHRÍN Jsou věci mezi nebvem a zemí. Radši se rozejdem. Kam půjdeš? Domů? Scéna plynule přejde do dalšího obrazu. Martin, který stojí s puškou, se otočí k Eržice Ocitáme se ve vesnici, kde žijí jen samé ženy. Vidíme Eržiku a další ženy z vesnice na lovu havranů. Nikola- Martin je pozoruje, ale schovává se. 2 (šeptá) Ani tak nehoří svíčka farářovi, jako se bělají mojí milé nohy. Jako se bělají mojí milé nohy. Eržiko. Ani tak nevoní kořalička sladká, jako mně vonějí mojí milé jabka. Jako mně vonějí mojí milé jabka. (šeptá) Eržiko. Ani tak nebolí rána do srdéčka. Jako mě bolela milé zahrádečka. Jako mě bolela milé zahrádečka. 9

10 (mluví) Eržiko. Nikolo. Pustili tě? Utekl jsem. Celou noc za tebou běžím. Počkej, uvidí nás. Přijď večer do koliby. Chytnou tě a zastřelí. Ať. 2. Nikola- Martin s Eržikou leží v kolibě Nikolo, cos byl pryč, měls někoho? Jen tebe. Ve spaní, na pochodu, pořád. Ach Bože. Nevěříš? Myslím na to, co bude. Není nám dobře? Tady na kolibě. Ale ve vesnici zle. Dám ti s sebou maso a sýr. A našim řekni, ať si zas pošlou. Mám dost. Kradeného. Zadarmo nedávají a peníze nemám. Bojím se, Nikolko. 10

11 2 Pojď ke mně. (Obejme ji, zpívá.) Na zelené louce šibeničky, položila milá, holubička sivá, na ně ručky. Copak sis má milá, pomyslela, když jsi svoje ručky na ty šibeničky položila? Řekla jsem si, milý, sama sobě, že je s náma ámen, A že se nedostanem leda v hrobě. Figuríny žandárů ožijí a dají se do pohybu Slyšíš? Žandáři. Nesmysl. Leda baby na klestí. Nikdo o mně neví. Hledají od chalupy k chalupě. Koločavští neřeknou. Pomstil bych se. Bojí se, když jdeš kolem. Ale když zaklepe četník, mají strach zase z něho. MAĎ. 2 (volá zpovzdálí) Vzdejte se. Odhoďte zbraň. Utíkej Eržiko. 11

12 MAĎ. 2 MAĎ. Bez tebe ne. Neblázněte člověče. Jsme čtyři a vy sám. Nestřílejte. Nechte nás odejít. Palte mu po nohách. (Závodčí, četník Sidó a četník György vystřelí.) 1 (dvakrát vystřelí, dva četníci padnou na zem, Nikola s Eržikou utečou) MAĎ. ČETNÍK GYÖRGY ČETNÍK SIDÓ MAĎ. 2 Stůj! Závodčí! György! Dostal jsem to, pane veliteli. (pokleká k závodčímu) Je po smrti, pane veliteli. Ten mizera střílí jak Pánbůh. Tohle mně zatraceně zaplatí. (zpívá) Nepůjdu od tebe, má milá bělavá, dokud má košilka nebude krvavá. Košilka krvavá, rozsekaná hlava, nepůjdu od tebe, má milá bělavá. 12

13 4 - KOMUNA Nikolo, je mír. Vojáci jsou doma. Pojď s náma. Nemám čas, Derbaku. Pojď. U Herše Lengyela vymlátili krám. Prodal sto párů bot, co dostal pro nás. Četníci vás seberou. Rakouští utekli. A než sem Češi pošlou svoje, uděláme si pořádek sami. Svět bude vypadat jinak. Svět bude pořád stejný. Nech ho, Orebe, Nikola nedělá ve smečce. Máš pravdu, Derbaku. A kromě toho, mám práci. Sbohem. (odchází) OVÁ Chlapi, Molnára vypálili. SBOR Pojďme k Magerimu. Když nic, aspoň se napijem. Pojďme. Horní, Dolní Ořešany, kéž by pány pověšali. Nejprv pány úředníky a pak jejich služebníky. Potom paní úřednice a pak jejich služebnice 13

14 2. Mageriho hospoda. SBOR (uklání se) Vítejte k nám, chlapci. Počkejte, Mageri, nevíte, jestli jdem po dobrotě. Vím, že po právu. Umírali jste v zákopech, a jiní kradli a bohatli. A teď umíráte zas a jiní zas bohatnou a kradou. Správně. Je pravda, mám majetku víc než vy všichni dohromady. Ale jen já vím, jak je mně kvůli tomu stydno. Jestli chcete, chlapci, sepíšeme listinu. Všechny pozemky dám obci. A jestli chcete zapálit můj dům, prosím, tady je oheň. Nejsme žháři, Mageri. Kdo jedná poctivě, nemusí se bát. Děkuji chlapci. Pojďte. Co v dome najdete, je vaše. Pane Mageri, vy jste jiný než Lengyel. Starostu byste měl dělat vy. Správně. Veliká pocta, přátelé, veliká pocta. Ale ruku na srdce, já si jí nezasloužím. Jsem hospodský a překupník a s čím kdo zachází, tím schází. To je taky pravda. Starostu by měl dělat člověk, co žije poctivě, přitom nemá majetek. Je moudrý a ví, kam se hýbá svět. To je Derbak. Správně. A teď se napijem. A zazpívejte, chlapci, aby nám v Koločavě bylo dobře. Nebudu orat ani set, 14

15 jenom si budu přemýšlet, jak je to dobře jíst a spát, pěkně se mít, nic nedělat. V síni bych oral, v jizbě sel, na peci mlátil, v peci mlel, žena by řvala, já se smál, v komíně vítr tancoval. ŽENA ZE VSI (přiběhne) Žandáři, žandáři z Volového. Zatýkají. Všichni se rozutečou. V hospodě zůstane spící Derbak. Přichází četníci, zatknou ho. Velitel si poklidí, dá na stůl psací stroj a čsl. vlajku a změní tak hospodu na četnickou stanici. 3. Četnická stanice SLUŽBA SLUŽBA Styďte se, Derbaku. Rozumný chlap, za války vyznamenán za zranění a zblázní se. Nemůžu za to, pane veliteli. Nutili mě. Ale jako starosta jste úřadoval. Byl jsem opilý. Celé tři dny. Však oni vám to v Mukačevě spočítají. Tady udělejte tři křížky. To je protokol? Přečtěte ho. Prosím. Stejně tomu nerozumíte. Služba! Rozkaz, pane veliteli. Odveďte ho. Venku čeká Mageri. Rozkaz. (vejde) Dobrý den, pane veliteli. Blahopřeju. Celá Koločava dala 15

16 na modlení, aby vás tu nechali. Počkejte, Mageri, počkejte. Mám vyšetřit, jestli jste opravdu schvaloval komunu a postoupil jí dobrovolně majetky. Jakpak by ne, pane veliteli, jakpak by ne. Vy jste se, Mageri, taky zbláznil. Doufám, pane veliteli, že ne. Jen se mně chce žít, ale jsem hloupý chlap. Nepoznám, kam se svět točí. Takže když to vypadalo na komunu, byl jste s komunou. A teď, když to vypadá, že se vrátí stare časy, jste pro, a dokonce rád. Zápis na mně vynutili, proto neplatí. Výborně, půjdete za svědka. Nehněvejte se, pane veliteli, nepůjdu. Budete svědčit a hotovo. Jsem zapomnětlivý, pane veliteli. Co si ve výčepu nezapíšu, za půl hodiny nevím. Jak chcete. Dosvědčí to Molnár a Lengyel. Myslíte, pane veliteli? Vy zatracená bando, tak vy budete držet proti zákonu? Neurazte se, pane veliteli. Páni přicházejí a odcházejí, kdežto lidi zůstanou. A já žiju z lidí. Když budu proti nim svědčit, začnou se opíjet u Grinberga nebo u Lengyela a já budu tratit. Patříte za mříže, jeden jako druhý, a já vás tam dostanu. Vůle vaše, pane veliteli. Ale já být vámi odpusťte mně tu drzost nechám vězení až nakonec. Vždyť ona by s tím Derbakem byla řeč. 16

17 SLUŽBA SLUŽBA Už byla. Vyfasuje patnáct let. Rozmyslete si to, pane veliteli. V Koločavě se každý třetí jmenuje Derbak. A vy chcete mít klidnou službu. Víte, Mageri, co mně navrhujete? Nejsme v klášteře, pane veliteli. Vy jste četník a já hospodský. Všichni ti Derbakové nedají dohromady ani pětku. Peníze nejsou všechno. Nejdůležitější je pořádek. Ten si udržím. I bez vás. A co Šuhaj? Zatím mu nemůžeme nic dokázat. Bez Derbaků to nedokážete nikdy. Uvidíme. Pane veliteli. Šuhaj je nepořádek. Když byli všichni na vojně, zběhl. Když se všichni bouřili, válel se s holkou. A když se pokořili, krade jako dřív. Chcete ho dostat za každou cenu. A Derbak, to je nízká cena. Molnár a Lengyel na něho podají žalobu. Mám s nimi promluvit? Chraň Bůh.. A dost o tom. Jděte, vypadněte. Služba! Rozkaz, pane veliteli. Pošlete sem Derbaka. Rozkaz. 17

18 5 SVATBA 1. 2 DRAČ 2 ANDREJ 2 DRAČ ANDREJ 2 ANDREJ (zpívá) Nepovídej, milá, mamince, že jsem s tebou ležel v postýlce, ale pověz, pověz tátovi, ať ti kolébečku zhotoví. Lumpe! Nenadávejte, Drači. Už vám to nepomůže. Táto, mám ho vyhodit? Zkus to. Počkej, Andreji. Eržiko, je to pravda? (kývne hlavou.) Půjdeš k bábě. Anebo k doktorovi. Doktor, Drači, nedělá tyhle věci zadarmo. Máme dost peněz, abysme nemuseli dát holku kriminálníkovi. 2+3 Lepší brát než dávat, ne? Dvacet tisíc? ANDREJ 2 DRAČ 2 ANDREJ Kašlu na ně. Protože jsou ode mně, nebo že je to málo? Za to nekoupíš ani krávu. Přinesu víc. Prosím vás, tatínku. Banditovi ji nedám. 18

19 2 ANDREJ 1 DRAČ 2 DRAČ 2 DRAČ 2 DRAČ 2 DRAČ Někdo se protloukal na vlastní pěst, někdo byl baba a sloužil císaři až do konce. Poznáš, kdo je baba, až tě jednou zabiju. Nebo já tebe. Nechte toho! Vidíš, Nikolo, nebylo by to ke štěstí. Tak kolik? Sto tisíc? Ježiši Kriste, Nikolo. Tolik neseženeš. Ptám se, jestli to stačí. Chytí tě a bude po svatbě. K vaší radosti. A jestli je přinesu? Až je uvidím. Ale pro víno pošlete hned. Buď rád, že nepošlu pro četníky. 2+3 Děkuju za slovo, tatínku. Dvě polénka hrubá, dubová - Už je kolébečka hotová Hajej, dadej, synku, co ty víš? Je to kolébečka, nebo kříž? 2. Odehrává se svatba.. (Zpívá) Pod javorem na tom poli 19

20 oře děvče párem koní, oře děvče párem koní. Když to pole doorala, mamka na ni zavolala, mamka na ni zavolala. MORANA Dcero moje, spěchej domů, provdávám tě, nevím komu. Provdávám tě,nevím komu. Za pacholka loupežníka. Loupežníků náčelníka, loupežníků náčelníka. SBOR MUŽI Tam u řeky na kraji chlapci se tam koupají. Chlapci se tam koupají, na děvčata volají. Kdo tu řeku přeplave, ten to děvče dostane. SBOR ŽENY Byl tam s nima jeden chlap, Ten tu řeku přeplaval a když doplul ke kraji volal na ně ze skály: Dobře, chlapci, dobře je, už to děvče moje je. Čekám na tebe, Nikolo. Co chceš? Je nám zle. Do Maďarska na práci nemůžem a úroda byla mizerná. Dejme tomu. Co dál? Chlapi říkají: Jenom Nikola, ten si umí poradit. Co tím myslíš? 20

21 Starý Drač si dal Eržiku dobře zaplatit, viď? Ale ty seženeš peníze na tři Eržiky. To je moje věc. Kdybych měl to štěstí jak ty, dám se na to taky. Nikdo ti nebrání. A co takhle zkusit to dohromady? Dokážem víc. Stačí, co dokážu sám. Škoda, chlapů je dost. Kteří? Já, Oreb Danko. Dobrou noc. Chyba, Nikolo, že nám nevěříš. Kdo jde do něčeho z bídy, nezradí. Rozmyslím si to. Nikola- Tomáš jde k Eržice, se kterou do té doby tančil Nikola- Martin. Odvedou tančí s ní, zatímco Nikola Martin jde připravit lože. Tam nahoře na tom kopci pěkný chlap tam trávu kosí Kosí, kosí, nemá rosy, děvče mu tam vodu nosí Podala mu vody sklínku, ustlala mu v rozmarýnku. 21

22 4. Noc po svatbě. Nikola- Martin s Eržikou spí. Nikola se vzbudí a pokouší se tajně odejít. Eržika se probudí Nehněvej se, Eržiko. Musím. Sedm neděl po svatbě nemá chlap večer ven, nebo se stane neštěstí. Musím k našim. Půjdu s tebou. Je pozdě! Nesvědčí ti to. Nikolo, ty nejdeš k rodičům. Nech mě! Slíbil s, že toho necháš! Jdu naposledy. Přísahám! To říkáš pořád. Nepustím tě! A co dřevo na chalupu? Nemůžeme do smrti bydlet u vašich. Půjdeš pracovat. Až postavíme. S kým jdeš? Sám. A kde je Andrej? Hlídám ho snad? Odešel s tátovou puškou. 22

23 Možná pytlačí. Strašně tě nenávidí. Nebojím se! Nikolko, proč nemůžeme žít jako jiní? Budeme. Uvidíš. Chtěla bych už teď Jiní jsou jiní a já jsem já! 5. (zpívá) Večer zmizí, přijde ráno, co mi nosí všecko marno. Vždyť má zkrvácené šaty, já je smutná, musím práti musím práti. Během písně vidíme stínovou rekonstrukci, jak došlo k zabití Andreje. Hraje ji Nikola Petr. Opakuj to, Orebe. Kdo se bál? Ty. A ty ne? Řekls, že udeříš první. Ale když jsem neudeřil, neměl se do toho Andrej plést. Chyba, že jsme ho neuklidili. Je ať tam leží. 23

24 Za chvilku je světlo. Rozděl peníze. My dva po třiceti a zbytek pro Nikolu. Ten už asi sotva přijde. Neznáš ho. Přijde. (zpívá) Já je smutná, musím práti, jen je nesmím, rozvázati. Jednou jsem je rozvázala, hrozně jsem se polekala, polekala. (vběhne k Eržice) Neštěstí, Eržiko. Jsi celý od krve. Byli jsme v Něgrovci, šest chlapů. Když jsme končili, jeden po mně střelil. Který? Nevím. Byla tam tma a všichni měli přes obličej šátky. Střelil jsem taky a on tam zůstal. Ježiši Kriste! Eržiko, musím pryč, nevěř, co budou u mně povídat. A odpusť. (zpívá) Viděla jsem, rukavičku, v rukavičce, pravou ručku. Na té ruce prsten zlatý bratříčkovi darovaný, darovaný. Milý milý, cos to dělal, žes mi bratra zabít nechal 24

25 2 (zpívá) Tma tam byla, neviděl jsem vítr foukal, neslyšel jsem, neslyšel jsem. 6 ŠTVANICE 1. Na četnické stanici Tak dost, Derbaku. Něco vám přečtu. (Čte.) Minulý pátek v Tereble přepadli dva maskovaní muži vůz, který jel na trh do Chustu. Ukradli patnáct tisíc korun a za dvacet tisíc zboží. V neděli tři bandité okradli na Mokrance českého inženýra R. o peníze, hodinky a triedr. O hodinu později byl přepaden notář z Německé Mokré a odpoledne u Sojmy sebrali paní okresní náčelníkové při koupání šperky a šaty. Co vy na to? Šuhaj je nedůvěřivý, pane veliteli. Všecko mně neříká. Dejte mně čas. To slyším pořád. A teď novinka. V noci na dnešek přepadli v Něgrovci poštu. Sto padesát tisíc korun. Že se nebojí, banditi. Správně. Na to musel mít aspoň půl tuctu chlapů. Jestli se pustil do velkých věcí, tím spíš ho dostanete. Na to můžete, Derbaku, vzít jed. Ale tentokrát na to půjdu jako četník, ne jako hokynář. Protože u pošty v Něgrovci našli zastřeleného chlapa. A víte kdo to byl? Šuhajův švagr. Naštěstí mám dva projektily z Šuhajovy pušky. Vsadím krk, že mladého Drače má na svědomí taky on. Jakmile to v Chustu potvrdí, začne hon. 25

26 Kéž by ho, pane veliteli, konečně chytili. Proto jste tady, Derbaku. Dostanete pušky a budete ho nadhánět. Chytnem ho. Živého, Derbaku. Aby nám všecko pěkně pověděl. Například kdo s ním udělal tu něgrovskou poštu. 2. V lese nad Koločavou Jestli ho dostanou, je to náš konec. Nedostanou. Zatáhli celý les. Nikola nic neprozradí. Oni se v tom vyznají. Nic jim to nepomůže, když ho nebudou mít živého. Jak to chceš zařídit? Dali nám pušky. Výstřel v sebeobraně. Pravda. Tak to uděláme. Ale tentokrát po něm střelím první já. Vzdejte se, Šuhaji. Je to marné. Chlapci, vraťte se, nebo budu střílet. Vpřed, chlapi. Zpátky, nebo vás postřílím do jednoho. Palte mu na nohy. Tak dobře, vy jste to chtěli. 26

27 (Vystřelí, pak ještě několikrát prudce za sebou.) Palte! (Střelba. Icu Bokšaj a Jejku Horbasa klesají k zemi.) ICU BOKŠAJ Ježíši Kriste, Nikolko, cos mně to udělal? Vždyť jsme spolu rostli. JEJKU HORBASA Chlapci, řekněte to našim. Jak se jmenuješ? ICU BOKŠAJ Jejku Horbasa, číslo popisné třicet šest. Četníci odnášejí mrtvé do vsi. 3 BOUDA 3 Křížem krážem chodím, nevidím nikoho. Někdo mě zabije, nebo já někoho. Bouda, řekněte chlapům, že dál nejdeme. Necháme ho běžet? Ne, zkusím to vyřídit sám. (Popadne náhodou kolemjdoucí bábu /jednu z plaček/ a skryt za ní se blíží k Nikolovi.) Hej, vy tam, teta! Stůjte! Jste hluchá? Stůj nebo střelím. (skočí po Nikolovi, vyrazí mu pušku, udeří ho pěstí, zápasí s ním.) Ke mně, chlapi. Tohle špatně skončí. Pane Bože, smiluj se nade mnou. Ach Bože, přebože, kdopak nám pomůže, když ty nepomůžeš, nikdo nic nezmůže. 27

28 Živ nás, Bože, živ nás v ten dnešní smutný čas. Když nás neuživíš, půjdeme všici krást. Přestávka 28

29 7 ŠUHAJ LOUPEŽNÍK 1. NA ČETNICKÉ STANICI. 3 3 OBA Milá moje, milá, vyplať mě z vězení, vyplať mě z vězení, milá má. Řekni si, můj milý, co je zapotřebí, co je zapotřebí, milý můj. Abys nemeškala, šňůru kupovala, šňůru kupovala, milá má. Milý přemilený, chyť se této šňůry, milý můj. A jestli nestačí, navaž moje vlasy. Když jich není dosti, nastav moje kosti. Nastav moje líčka, vyskoč na koníčka, zatoč ho dokola do našeho dvora. Během písně dá Eržika Boudovi peníze. Bouda uvolní Nikolova pouta. Nikola uteče. Vejde Velitel. Najde prázdná pouta. BOUDA Krucinál, Bouda, jak se to stalo? Pane veliteli, uvolnil provazy, dostal se ke zbraním a vyskočil 29

30 oknem. BOUDA BOUDA SLUŽBA Jenže vy jste měl službu. Bylo mně špatně, musel jsem na záchod. Věřím vám, ale odpovědnosti vás nezbavuju. Všecko vyšetřím, a jestli v tom jedete, nechtěl bych být ve vaší kůži. Venku čeká Šuhajová. Rozkaz, pane veliteli. (Vpustí dovnitř Eržiku.) Tak mluvte, Šuhajová. Nic nevím, pane veliteli. Samozřejmě. Řezníkovi v Chustu jste prodala krávu. Za třicet tisíc. Kde jsou peníze? Měli jsme dluhy. Ve stejnou dobu prodal krávu starý Šuhaj. Taky na dluhy? Nevím. Znáte četnického aspiranta Boudu? Nevzpomínám si. Je mi zle. V kolikátém jste měsíci? Ve druhém. Máte štěstí, Šuhajová. Služba! Rozkaz, pane veliteli. Odveďte ji. 30

31 8 MEZIHRA (POLONINA) V kopcích sedí turisté a žebračka u ohně. Martin s buzolou studuje mapu, Petr sedí na kládě s lahví vodky. Tomáš hraje na kytaru a žebračka na housle. Zpívají. TOMÁŠ A ŽEBRAČKA Zabili, zabili Chlapa z Koločavy Řekněte, hrobaři, kde je pochovaný. PETR MARTIN PETR Prosim vás, už to fakt nezpívejte. Dyť ta písnička je úplně dementní. To je snad ještě horší než Podvod od Nedvědů! Dyť je to docela pěkný. Zabili, zabili... Děte do prdele! Popadne láhev a jde pryč. Ostatní za ním jenom koukají. 2. Petr začne zpívat. Od té doby je Nikolou, zbylí Nikolové se převtělují do Kubeše a Jury. Pojďme, chlapci, pojďme krást, bude žrádlo, bude chlast. SBOR MUŽI Kdo se bojí, ať je doma, půjde ráno ovce pást. SBOR Jede forman dolinou chlapi za ním krajinou Stůj, formánku, nehýbej Vrané koně vypřahej Stačí, ne? Pro dnešek. Na zítřek mám něco lepšího. 31

32 RÓZIČKA RÓZIČKA RÓZIČKA Ticho, někdo jde. A helemese, Rózička Grinbegrová z Horbu. Kampak máš namířeno, Rózičko? Do Chustu, prodat tele. Chaimek potřebuje nové boty a Rivka půjde v září do školy. A co pro sebe na výbavu, to nic nekoupíš? Kdo by si vzal chudou? Škoda telete. Tady máš, a kup mu dobré. A sobě nějakou parádu. Pánbůh ti to zaplať, Nikolko. Teď jdi a neohlížej se. A kdyby se tě četníci ptali, jestli's mě viděla, řekni pravdu. (Rózička odchází.) Co máš na zítřek, Nikolo? Tohle. Zazpívejme, chlapci, jednosvorně píseň o chustovském Božím domě Pánbůh tam má kvartýr samý zlato Pojďme kamarádi, pojďme na to Kostel, Nikolo, to není pro nás. Poznají, žes nebyl sám. No a? Nejde to. Ale krást a zabíjet na moje jméno, to jde? Kdo oddělal ty tři z Mukačeva? My ne. 32

33 A u Buštiny toho, co přijel z Ameriky? Neznáme ho. Ale Abrama Feigenbauma, toho znáte. Mysleli jsme, že tys ho znal nejlíp. Mně by stačila jedna rána, kdežto na něj stříleli třikrát. To vypadá na tvoje oči, Derbaku. A ta Buština, Danko, na tebe. Jestli si nevěříme, chlapci, pojďme od toho. Nikdo vás nedrží. Ale četníkům dokážu, že i když kradu, nevraždím. A kdo bude dělat na můj účet, toho zabiju. Víš, že jsme chudáci, Nikolo. A ten sedlák v Buštině se bránil. Každý myslí na svou kůži. Já taky. Nikolo, v Koločavě je horká zem. Nechytí tě, jak kradeš, chytí tě, jak kradené prodáváš. Měl bys odejít. Je tady Eržika. A přijde děcko. Ten kostel v Chustu uděláme. Křížem krážem chodím, nevidím nikoho. Někdo mě zabije, nebo já někoho. Martin s Tomášem se probudí a hledají Petra. 33

34 9 ZRADA 1. NA ČETNICKÉ STANICI. SLUŽBA SLUŽBA Služba! Rozkaz, pane veliteli! Přiveďte Derbaka. Rozkaz! (vstoupí) Pochválen Pán Ježíš Kristus. S Kristempánem na mě, Derbaku, nechoďte. Máte šest týdnů. Do té doby bude Šuhaj zpátky v cele. Jasno? Když on, pane veliteli, snad ani v Koločavě není. Víme, že je, a vy to taky víte. Až se přihlásí, dáte nám vědět. Vynasnažím se, pane veliteli. Ale zázraky nečekejte. Podívejte, Derbaku, jestli to do šesti týdnů nebude, budete sedět vy. 2. V LESE PŘI SILNICI DO Chustu. SBOR Jede forman dolinou chlapi za ním krajinou Stůj, formánku, nehýbej Vrané koně vypřahej Stůj! 34

35 Znáš mě, Nikolo? Dolů z vozu, Mageri. A ruce vzhůru. (s rukama nad hlavou) Nic nevezu. Jedu za tebou. Co mně chcete? Podívej, chlapče, ty umíš věci kupovat, já prodávat. Dejme to dohromady. Jste blázen? Obchodník. Můžu? (Dá ruce dolů.) Je tady Derbak? Toho neznáme. Škoda. Možná by ho zajímalo, že bych odkoupil těch třicet papírů. Jakých papírů? Z pošty v Něgrovci. Suší je doma, protože se bojí, že četníci mají čísla bankovek. A bojí se právem. Jenže já se nebojím. Co za to? Padesát z každé stovky. Lumpárna. Riskuju jako ty... jako on. Musím na to sehnat člověka a dát mu tolik, aby si mohl taky sehnat člověka. To je rozumná řeč, Mageri, a rozumná cena. Platí taky pro mě? U věcí je to horší. Ale že jsi to ty, platí. A kdo mně ručí za to, že vás neposlali četníci? Jako překupník v tom přece jedu s tebou. 35

36 Potřebuju záruku. Dobře. Jděte k Lengyelovi. Zítra kupuje pět hektarů lesa. Vyzvedl ze záložny dvě stě tisíc. (Nikolovi.) Říkám ti to před svědky. To je jasná spolupráce. Stačí? Stačí, Mageri. Nachystám peníze a věci a vzkážu. (strhne si šátek) Já taky. (strhne si šátek) A já taky. Těší mě, mládenci. Nebudete litovat. Spánembohem. A nezapomeňte na Lengyela. (Odjíždí.) Lengyel! Tak co, chlapci? Vypadá to, že máme štěstí. Teď teprve se z Koločavy nehnu. Pojďme, chlapci, pojďme krást, bude žrádlo, bude chlast. SBOR MUŽI Kdo se bojí, ať je doma, půjde ráno ovce pást. 3. V OVĚ CHALUPĚ. Oleno, vstávej. OVÁ Kdes byl? Je se mnou zle, Oleno. OVÁ Jdi ode mě. Nemůžu kořalku ani cítit. Olenko, musíš mně pomoct. Jdou po mně ze všech stran. OVÁ Jen si sežer, co sis nadrobil. 36

37 Oleno, ty se v tom vyznáš. Namíchej mně něco. OVÁ Aby tě Pánbůh nepotrestal, Derbaku. Máš děti. Nechci to pro sebe, Oleno. OVÁ A pro koho? Pro Nikolu? Nejde to jinak, Olenko. Až ho najdou mrtvého, snad mně dají pokoj. OVÁ Jestli na to přijdou, půjdeme sedět všichni. Neboj se, už jsem to vymyslel. OVÁ Že bych to dělala ráda, to ne. A já ano? Všecko, co máme, máme od něho. Srdce mně může puknout, když na to pomyslím. OVÁ Neřvi, vzbudíš děti. Ráno to připravím a potom Pánbůh s náma. MORANA Tmavá nocka, tmavá. pro chlapa je zrádná, pro chlapa je zrádná, zrádná noc. A ta nejtmavější, ta je nejzrádnější ta je nejzrádnější, zrádná noc. 10 KUBEŠ 1. NA ČETNICKÉ STANICI. Kubeš, na hovno, co? Tohle je, Kubeš, zatracený kraj. Vemte si Mageriho. Povídám mu: Člověče, vy máte ale štěstí. Zrovna 37

38 Lengyel, největší konkurence, zrovna ten se musí položit. A on na to: Byl hloupý, pane veliteli, a to v naší branži stojí krk. Říkal jsem mu: Šlojme, dej peníze do banky a plať šekem. Jednou tě vykradou a budeš na stará kolena žebrák. Jenže on na to nedal. - A přitom se ten mizera Mageri tak šklebil, že bych ho nejradši na místě sebral. KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ Nejde mu nic přišít? Tady nejde nikomu nic přišít. Derbak a ta jeho banda mlčí, překupníci odvolali výpověď, prý jsme jim vyhrožovali. Nebo ty bankovky z Něgrovce. Hlídáme každý krám, každou putyku, a stovky a tisícovky nám utíkají jedna po druhé. Mají je stoleté báby a samozřejmě si nepamatujou, kde k nim přišly. Okradení nechtějí vypovídat. Prosím je: Lidičky, co se bojíte, však ten Šuhaj není ďábel, a až ho dostanem, všecko se vám vrátí. Ale oni nic nechtějí, prý, Pánbůh dal, Pánbůh vzal. Tady aby čert dělal žandára. No nechme toho. Jak jste se rozmyslel s tou Šuhajovou? Abych řekl pravdu, pane veliteli, moc se mi to nelíbí. Ale jděte, chlap jako hora, krasavec, a aby si nenamluvil ženskou, co půl roku neviděla muže a neví, jestli ho vůbec ještě uvidí. Nebude četníkovi věřit. Řeknete, že jste dal výpověď. A toho jejího spratka že si vezmete za vlastního. Až se s váma vyspí, všechno vám vyklopí. Tak co? Doma by mě za to nepochválili. Já vím, není to podle zákona. Ale na Koločavu se musí jinak, než myslí páni v Praze. Jestli to vyjde, Kubeš, bude z vás důstojník. Tak dobře, pane veliteli, já to zkusím. Chodí horou tři sta ovec Nebuď synku jak tvůj otec Tvůj otec zná každou cestu Kudy jezdí kupci k městu Mívá hlavu zarosenou 38

39 A šavličku zkrvavenou. SBOR ŽENY Jak to otec, jak to slyšel Do ložnice za ní přišel Oblíkej si, ženo, šaty, Projedem se po souvrati. Na tu louku na zelenou, Pod tu hrušku rozpolcenou SBOR MUŽI Klekni ženo na tu trávu Tvůj milý ti setne hlavu MORANA Milá šátek z hlavy sňala Po větru ho odhodila Tumáš, synku, na památku Jak ti otec stínal matku 2. ŠUHAJOVA CHALUPA. KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ Dobrý den, Eržiko. Vy se hněváte? Neměl jste chodit. Studna potřebuje vyčistit. Sousedi mě pomlouvají. Nevyhánějte mě, Eržiko. Jsem domácký člověk. Co dělá malý? Spí. Měla jsem vás poslat pryč, hned jak jste přišel poprvé. Však jste to udělala. Vzpomínáte? Už jsem vám řekla, že o něm nic nevím, a kdybych věděla, nepovím. A vy jste řekl: Nejsem fízl. Prý máte na prodej medvědí kůži. Koupím ji. A stejně jste nemluvil pravdu. 39

40 KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ O medvědí kůži. O tom ostatním ano. Nevěřím. Uvidíte. Dám výpověď, Eržiko. Mám odslouženo, pustí mě. Ale musíte mně říct, jestli mě máte trochu ráda. Neřeknu. A co jestli se nebudu ptát? Jestli udělám, co by na mém místě udělal každý? Zlobila bych se. Moc. Vzkázala byste pro něho? Poradím si sama. Tak dobře. (Obejme ji a dlouze políbí.) (napřed se vzpírá, ale pak podlehne a sama Kubeše políbí. Potom mu unikne z objetí.) Jdi. Jdi pryč. Mám tě rád, Eržiko. Nech ho. Vezmu si tě, a chlapce taky. Jdi pryč. Byla jsem u čarodějnice. Říkala, že kdo je se mnou, toho čeká smrt. Kdybych měl být bez tebe, tak smrt je lepší. Nepůjdu od tebe, má milá bělavá Dokud má košilka nebude krvavá Košilka krvavá, rozsekaná hlava Nepůjdu od tebe, má milá bělavá. 40

41 3. PŘED KOŘENÁŘČINOU CHALUPOU. Osamělý Nikola- Petr pije sám vodku. Zjeví se mu Morana repríza obrazu s vraždou. MORANA MORANA MORANA Hledám paní Vageryčovou. To jsem já. Co chceš? Prý umíte léčit. Mám otravu. Křeče. Přestávám vidět. Dobře, žes přišel. Proti jedu z lidské ruky vždycky něco připravím. Nasadili ti do břicha hady. Tohle vypij, a hadi z tebe vyjdou. (bere od ní plecháček, pije) To znám. Já jsem u vás už jednou byl. Nebo ne? Lidi chodí pořád dokola. Vypij všechno a budeš zdráv. Tmavá nocka, tmavá pro chlapa je zrádná, pro chlapa je zrádná zrádná noc A ta nejtmavější Ta je nejzrádnější Ta je nejzrádnější Zrádná noc 4. NA ČETNICKÉ STANICI. Šest neděl je pryč, Derbaku. Šest neděl, pane veliteli, jsem ho neviděl. 41

42 SLUŽBA SLUŽBA A co ten kostel v Chustu? Tam jsem nebyl. Lžete. Chytili překupníka s kostelním zlatem. Udal vás. Až sleze sníh, pane veliteli, vsaďte se, že najdete Šuhajovy kosti na polonině. A kostelní zlato poblíž. Do jara je daleko, Derbaku. Jste zatčen. Služba. Rozkaz, pane veliteli. Odveďte ho. A zatkněte Oreba Danka. Rozkaz! 11 JURA 1. U chalupy Tokarových ve Zvorci. JURA JURA JURA JURA Nikolo. Hledám tě celou zimu. Nech mě u sebe. Střílet umím a nikoho se neleknu. Jsi moc mladý. Vrátím jim to. Všechno, co nám udělali. Ještě si to rozmyslím. Co nového doma? Táta je v pořádku. A máma zase čeká. A žandáři? To víš, hledají, přepadají, bijou. 42

43 JURA JURA JURA A Eržika? Chodí k ní někdo? Ty na ni pořád myslíš? Něco jsem se ptal. Nechodí. Ani ty nechoď. Teď nepůjdu, jsem slabý. Něco ti povím, Nikolo. Eržika je čarodějnice. Je to moje žena a dala mně děcko. Jestli jí někdo zkřiví vlas, běda mu. Jatelinka drobná trávu převyšuje Ať se u mé milé žádný nestavuje A když se zastaví, ať ji nemiluje, nebo se krvavé polívky napije. Krvavá polívka, ta je tuze horká Však ji navařila moje milá holka. 2. ŠUHAJOVA CHALUPA. Eržiko. Nikolko. Věděla jsem, že přijdeš. Jsi sama? Sama. Pojď. Nebo nechceš? Chci, panebože. Chci. Ty jsi divná, Eržiko. Takhles nelíbala. Mělas někoho? KUBEŠ (za scénou.) Eržiko. 43

44 KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ KUBEŠ OBA KUBEŠ KUBEŠ Ježíši Kriste, žandáři. Eržiko, otevři. Takhle žandáři nevolají. (Nikolovi.) Počkej. Hned se vrátím. (Jde vstříc Kubešovi.) Miláčku. (Obejme ji.) Ne, teď ne. Proč ne? Dal jsem výpověď, zítra ji má velitel na stole. Mlč, pro Krista Ježíše, mlč. Co je s tebou? Utíkej, utíkej pryč. On je tady, viď? Kde je? Není tady. Přísahám. Není. (připraví pušku k výstřelu.) Vzdej se, Šuhaji. Táhni mně z chalupy. duet Křížem krážem chodím, nevidím nikoho. Někdo mě zabije, nebo já někoho. (třikrát vystřelí.) (jednou vystřelí.) (zhroutí se na zem.) 44

45 SBOR Z Kokavy, z Kokavy chodníček krvavý. Lidé povídají, že to z něčí hlavy. Není on krvavý, kamarádi moji, to jenom rozkvetly vlčí máky v poli ÚČTOVÁNÍ 1. NA ČETNICKÉ STANICI. BOUDA BOUDA BOUDA (odplivne si.) Náš člověk po smrti, a bandita pryč. Zatracená práce. Pane veliteli, chlapi nejsou k udržení. Prý půjdou po chalupách, všecko vypálí a muže seberou jako rukojmí. Nesmysl. Kdo bude takhle mluvit, toho dám zavřít. Jasno? Přiveďte Šuhajovou. Rozkaz. (Vpustí Eržiku.) Šuhajová, máme ve zvyku jednat se ženskýma slušně. Ale jestli nám dobrovolně neřeknete, kde je váš muž, dostanem to z vás jinak. Bít mě nesmíte. Čekám děcko. Nelžete. S kým? S Kubešem. (odplivne si) Děvka. Ty. Před kým to pliveš, ty? Když jsem ti donesla šedesát tisíc, tos neplival. 45

46 BOUDA BOUDA SLUŽBA SLUŽBA BOUDA SLUŽBA SLUŽBA (vrhá se na ni) Ty couro! Nechte ji, Bouda. Šuhajová, je to pravda? Přísahám. Vzal ode mě šedesát tisíc. Lže. Vzal a pustil Nikolu. Odpřisáhnete to před soudem? Před kterým chcete. (unaveně, zdrceně) Ach, Bože. Bouda, odevzdejte zbraň. (Volá.) Služba. (vejde.) Rozkaz, pane veliteli. Četnický aspirant Bouda je zatčen. Přísná samovazba, ráno eskorta do Mukačeva. Rozkaz. Nic mně nedokážete. Odchod. A vy, Šuhajová, počkáte vedle. Doktor vás prohlídne. Pak uvidíme. (odchází) Stejně ho nedostanete. Ven! Nedostanete. Živého ne. (Odejde.) (vejde) Pošta, pane veliteli. Co je to? (podává mu dopis.) Odesilatel Kubeš. 46

47 Mrtví začínají korespondovat. Koneckonců proč ne? Tady je možné všecko. (Čte.) Do výslužby. (Trhá dopis.) Nejlepší z mých chlapů chce do výslužby. A hned se mu to splnilo. Mně se zdá, že si taky zažádám. Pusťte Derbaka a Danka. 2. Mageriho hospoda Derbaku, Orebe. Konečně je napadlo, že když chtějí Nikolu, musejí pustit vás. Pro nedostatek důkazů, pane Mageri. A jak je tady? Slyšeli jsme, že zle. Bude ještě hůř. Zítra přijdou posily. Sbor četníků z Mukačeva. Ubytují je po chalupách, deset na jedno stavení. Se stravou a obsluhou. Banda mizerná. To nevydržíme ani týden. S tím právě počítají. Tak prý to bude, dokud nedostanou Šuhaje. Ale je i druhá zpráva: z Mukačeva vzkázali, že se spokojí mrtvým. Zabít Šuhaje, nebo ho chytit, není to jedno? Nikdo to nedokáže. Zemská správa vypsala odměnu. Kolik? Deset tisíc. K smíchu. Ale Koločava k tomu devadesát tisíc přidá. 47

48 Kde to vezmete, Mageri? Moje věc a starostova. Jestli četníci přivedou Koločavu na buben, bude to stát pětkrát tolik. Takže to vlastně přijde levně. A pro dva chlapy akorát. Co říkáte? Rozmyslíme si to. Není čas, Derbaku. Pozítří přitáhnou dva pluky z Užhorodu, pročešou lesy a dostanou ho živého. Tak co? Pan Mageri má pravdu. Říkáte sto tisíc? Jako je Bůh nade mnou. Puška mu neublíží. Jsou jiné věci než pušky. Výborně, chlapci. To je řeč. 3. Koliba nad Sucharem. JURA JURA Kterýpak jste který, kamarádi moji, jak my se sejdeme v půlnoci na poli? Jak my se sejdeme, když se nepoznáme? Jak my si v té noci svoje ruce dáme? Nač myslíš, Nikolo? Jen tak. Je mně všeho líto. Podívej ty hvězdy. Budou tady, a my ne. Já ti závidím. 48

49 Není co. Až budeš jako já, pochopíš. Řekněte mamce pro Krista, ať mi večeři nechystá večeři ani snídani že já jsem zbitý, spoutaný. JURA JURA JURA Ještě není konec, Nikolo. Co je to konec? Když tě dostanou, nebo když ti zbyde jenom jedna cesta? Já jsem to tak nechtěl. Pánbůh ví, kde se to zvrtlo. Za všechno může Eržika. Ta? Nejmíň ze všech. Nebyl jsem pro ni dobrý. A přitom pro ni jedinou jsem chtěl být. Pro mě, Nikolo, jsi dobrý. Pro mně jsi chlap. Řekněte mamce pro Krista, ať mi pár košil přichystá Tu první tenkou, kmentovou Tu druhou lněnou, bělavou. V té první budu seděti, v té druhé budu viseti, nevěšte vy mě na duby tam by mě snědli holubi. Pověste vy mě na jedli Tam chodí milá ke studni Až půjde milá vodu brát, krkavce může odehnat. JURA JURA Nikolo, jdou. Kdo? Derbak a Danko. Určitě je pustili jako volavky. Odbouchnem je? Nemají pušky. Nejdřív si je poslechnem. 49

50 Ej, hešu, hešu, ptáčata Už je má hlava načatá. Ej, hešu, hešu, krkavec, Že jsem byl dobrý mládenec. JURA JURA JURA (má sekeru) Dobrý večer, Nikolo. Co nám nesete? (také se sekerou) Nemáte hlad? Nač ty sekery? Byli jsme v oboře pro souše. Tak si sedněte. (Jurovi, který je drží na mušce.) A co ty, Juro? Jako bys byl četník a chtěl nás odvést. Moc toho, Derbaku, víte o četnících. Však jsem seděl, zato ty a tvůj bratr ne. K věci, Derbaku, kvůli jídlu jste nepřišli. Mageri ti vzkazuje, že má pro tebe úkryt. (Na Juru.) A pro toho taky. (Pije.) Nenapiješ se? Dej sem. (Napije se.) Jaký úkryt? (Pije.) (stoupne si nalevo od Jury.) Dobrý. (stoupne si napravo od Jury) Bezpečný. Takový. (Skočí po pijícím Nikolovi a udeří ho sekerou do hlavy.) (uskočí pozpátku, vystřelí, ale Oreb mu srazí ruku a uhodí ho sekerou, tahají se spolu, až Juru i Derbak udeří sekerou. Jura padne na zem.) 50

51 (uhodí ještě jednou Nikolu, ležícího na zemi, těžce dýchá, dívá se, jako by nevěřil svým očím.) Mně se zdá, chlapče, že to mají za sebou. MORANA A SBOR Z Kokavy, z Kokavy, chodníček krvavý Lidé povídají, že to z něčí hlavy. Není on krvavý, kamarádi moji To jenom rozkvetly vlčí máky v poli. 4. NA ČETNICKÉ STANICI. SLUŽBA SBOR Pravdu, Derbaku. Kde leží? V kolibě pod Sucharem. Kdo o tom ví? Kromě nás a pana Mageriho nikdo. V pořádku. Půjdu se podívat. Ale předem vám říkám, že se mně to nezdá. Pustili vás, abyste ho chytili, ne abyste ho oddělali. Zemská správa řekla: živého nebo mrtvého. Dobře, nechme toho. Kolik měl u sebe? Osm tisíc, pane veliteli, a nějaké drobné. (Klade peníze na stůl.) Mám chuť udělat u vás prohlídku. Služba! (vejde) Rozkaz, pane veliteli. Hlídat a nepustit, dokud se nevrátím. (Odejde.) Zabili, zabili chlapa z Koločavy Řekněte, hrobaři, kde je pochovaný. Bylo tu není tu, havrani na plotu 51

52 Bylo víno v sudě, teď tam voda bude, není, není tu. SLUŽBA Jste lhář, Derbaku. Ti dva jsou v kolibě, ale sekerou je nikdo ani neškrábl. (lekne se) Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého. (posměšně) Ámen. Mrtví samozřejmě jsou. Každý dostal čtyřikrát ráže devět pětadvacet. To jsou četnické opakovačky, Derbaku. Rozumíte? Ne, pane veliteli. Tak poslyšte: mohl bych vás zatknout. Lidi se už nebudou bát a vyšetřování půjde daleko líp. Určitě někdo dosvědčí, že jste kradli se Šuhajem. A proto, jestli ještě jednou uslyším, že ho zabil někdo jiný než četníci, bude zle. Už o tom neuslyšíte. V tom případě upouštím od prohlídky. Co jste mu sebrali, to si nechte. Za mlčení mlčení. Jasné? Jasné, pane veliteli. A teď se seberte a táhněte. Služba! Rozkaz, pane veliteli. A SBOR Špatně ho zabili, špatně pochovali Vlci ho pojedli, ptáci rozklovali Bylo tu není tu, havrani na plotu Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu Krásné dobré jitro, pane veliteli. Krásný den, viďte? Překrásný. Mám pro vás novinu, Mageri. Obec Koločava mně dluží devadesát tisíc. 52

53 Tušil jsem to, pane veliteli. Ale je to smůla. Koločava je poctivá, a jestli nemůže dostat odměnu skutečný vrah, nedostane ji nikdo. Šuhaje zastřelili četníci. Doktor potvrdí naši verzi. Protože ho máte v hrsti. Jste drzý, Mageri. Spravedlivý, pane veliteli. Ať si pan doktor přivydělá, ať vám podepisuje lejstra, ale naše chudá obec na to přece nebude doplácet. Tak dobře. Vyplatíte odměnu těm dvěma. Aby vám ji za prvním rohem odevzdali. Tak hloupí, pane veliteli, taky nejsme. Poslyšte, Mageri, vy jste tu odměnu nemysleli vážně. A vy ano, pane veliteli? To by mě na mou duši mrzelo. Já vás dám, Mageri, přece jenom sebrat. Ono se toho na vás najde dost a dost. Svatá pravda, pane veliteli. Kdo z nás není pouhý člověk. A člověk leccos ví, a když je v úzkých, leccos poví. Je mně to líto, pane veliteli, ale nerozcházejme se ve zlém. Však se nerozcházíme. Dám si na vás zatraceně pozor. Mrzí mě to do třetice, pane veliteli, ale ani to nepůjde. Stěhuju se do Mukačeva. Až tam budete mít cestu, zastavte se. Grandhotel Polonina. Stylová jídla, krojovaná obsluha. Pohostíme vás, že po svých neodejdete. Hospodu prodáte Derbakovi? Za babku, pane veliteli. A krám a polnosti Dankovi. Jsou to chudáci. 53

54 Takže naprázdno jsem vyšel jedině já. Dostal jste Šuhaje, pane veliteli. A uznání zemského velitele. To je vám málo? Vypadněte. Uctivě děkuju, pane veliteli. A nezapomeňte, grandhotel Polonina. Ven! A SBOR Vítr ho roznesl po dalekém kraji Havrani pro něho po poli krákají Bylo tu není tu, havrani na plotu Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu Martin a Tomáš hledají Petra, který leží asi tam, kde skolili Nikolu. MARTIN Hele, tamhle je! Doběhnou k němu a probudí ho. PETR MARTIN PETR TOMÁŠ PETR MARTIN Chustu. PETR Co je? To jste vy? Vy žijete? Co? Nic. To nic. Tě hledáme celou noc. Já... omlouvám se. Byl jsem To je fuk. Hlavně se rychle seber, za tři hodiny jede autobus do Jo jo... Seberou se a odejdou. Po cestě by mohl Petr potkávat jednotlivé postavy a 54

55 loučit se. A SBOR Kráká starý havran, krákat nepřestane Dokud v Koločavě živý chlap zůstane Bylo tu není tu, havrani na plotu Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu Hešu, černá vrána, hešu, kalná voda Hešu, zvoní hrana, hešu, lež a zrada. Bylo tu není tu, havrani na plotu Bylo víno v sudě, teď tam voda bude Není, není tu Konec 55