Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o. Čelákovice Domácí násilí páchané na ženách

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o. Čelákovice Domácí násilí páchané na ženách Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Pavla Fraňková Vypracovala: Tereza Stolariková Čelákovice, 2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích, Tereza Stolariková 1

3 Poděkování Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce Mgr. Pavle Fraňkové za důležité připomínky, vřelý přístup, ochotu a cenné rady, které mi poskytovala při konzultacích v průběhu zpracování této absolventské práce. Též děkuji všem pracovníkům azylového domu v Brandýse nad Labem, kde jsem vykonávala svou dlouhodobou praxi, za milé přijetí a za umožnění rozhovoru s klienty. Velké poděkování patří také respondentům, kteří mi vyplnili dotazníky, a tím mi věnovali svůj čas. 2

4 OBSAH ÚVOD Cíl absolventské práce Hlavní cíle: Dílčí cíle: Výzkumné nástroje: Teoretická část Domácí násilí páchané na ženách Pojem a definice Charakteristické znaky: Formy domácího násilí Příčiny domácího násilí Cyklus domácího násilí Ženy jako oběti domácího násilí Násilí na ženách v číslech Viktimizace Následky na obětech domácího násilí Prevence domácího násilí Pomoc ženám obětem domácího násilí Domácí násilí a současná legislativa v ČR Institut vykázání Instituce poskytující pomoc obětem domácího násilí Praktická část Dotazníkové šetření Analýza dat z kvantitativní části výzkumu Hypotézy Struktura výběrového souboru Definice domácího násilí Vlastní zkušenost s domácím násilím Instituce pomáhající v oblasti domácího násilí Informovanost veřejnosti

5 3.3.5 Spouštěče domácího násilí a rodiny Hloubkový rozhovor Rozhovory Diskuse Závěr Resumé Bibliografie Seznam příloh 4

6 ÚVOD Ledacos může být v životě pokaženo a narušeno, že v něčem uděláme chybu, že ne všechno se vždycky povede ale že nikdy není docela pozdě, abychom se s upřímným odhodláním nepustili do nápravy. Jestliže nehledáme vinu jen u těch druhých a ve svém okolí, ale zpytujeme také své svědomí a přijmeme svůj díl odpovědnosti, už jsme zpravidla vykročili správným směrem po cestě nápravy. [Matějček, Dytrych, 1999, str. 136] Téma absolventské práce Domácí násilí páchané na ženách jsem si zvolila na základě mé odborné praxe v Azylovém domě v Brandýse nad Labem, kde mě zaujal případ jedné klientky, s kterou jsem se zde setkala. Má absolventská práce vychází ze studia odborných pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury, opírá se o aktuální data a poznatky odborné veřejnosti. Druhým impulsem, který ovlivnil mé rozhodnutí, byla nepřímá zkušenost s násilím mezi partnery. Tato událost mě přiměla zabývat se touto problematikou podrobněji. Nejprve čtenáře seznamuji s domácím násilím po stránce teoretické, tzn. s jeho pojmem, definicí, znaky, formami, příčinami, průběhem a s mýty, které se kolem domácího násilí tradují. Dále poukazuji na ženy, jakožto nejčastější oběti domácího násilí. V další kapitole se zaměřuji na instituce poskytující pomoc obětem domácího násilí. Celá práce je uzavřena závěrečným zhodnocením, po němž již následují pouze německé resumé, seznam použité literatury a přílohy. Téma domácí násilí je velice široké a proto se zaměřuji právě na nejvíce ohroženou skupinu - ženy. Ženy často domácí násilí trpí, ať už z finančních důvodů či proto, že i přes všechno utrpení partnera milují a nechtějí ho opustit. Praktická část absolventské práce vychází z uvedených teoretických konceptů, jež jsou základem pro mé výzkumné šetření. Praktická část je tvořena z dvou výzkumů. V první části výzkumu je použita kvantitativní metoda dotazníku, pomocí níž je sledována úroveň informovanosti o problematice domácího násilí u žen ve Středočeském kraji, jakožto i možná osobní zkušenost s těmito negativními jevy, znalost organizací, které se domácím násilí 5

7 zabývají. První cílovou skupinou respondentů jsou ženy od 20 do 50 let, žijící ve Středočeském kraji. V druhé části výzkumu je použita metoda hloubkového rozhovoru. Jsou zde tři dotazované ženy, které se osobně setkaly s domácím násilím. Všechny tři ženy jsou ze Středočeského kraje. Jedna žena je klientkou azylového domu. Dvě ženy nejsou ani nebyly klientkami azylového domu, ale mají zkušenost s domácím násilím. Pomocí rozhovoru jsem se chtěla dozvědět něco více o jejich životě s násilníkem, dozvědět se důvody, proč týrání v rodině začalo, jaké byly impulsy, dále jak sami oběti v této situaci postupovaly, na koho se obrátily a hlavně zda věděly, na koho se obrátit a jak dlouho domácí násilí probíhalo, než ho začaly řešit. Jména jsou z důvodu osobní ochrany klientek pozměněna. 6

8 1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíle: představení tématu domácího násilí páchané na ženách veřejnosti 1.2 Dílčí cíle: zjištění informovanosti o domácím násilí u veřejnosti a znalost organizací, zabývající se domácím násilím nastínění příběhů žen, které se staly oběťmi domácího násilí 1.3 Výzkumné nástroje: práce s literaturou kvantitativní dotazníkové šetření hloubkový rozhovor 7

9 2 Teoretická část 2.1 Domácí násilí páchané na ženách Pojem a definice Světová zdravotnická organizace definuje domácí násilí jako úmyslné použití či hrozbu použití fyzické síly nebo moci proti sobě, jiné osobě, proti skupině či komunitě, a to síly (moci), která má nebo s vysokou pravděpodobností bude mít za následek poranění, smrt, psychickou újmu, poruchu vývoje či osobnosti. [ICN: Společně proti násilí, Praha, ČAS 2001, s. 13] Sociální pracovnice krizového centra Eva Koloničná DiS., charakterizovala domácí násilí takto: Domácí násilí se vyznačuje blízkými vztahy intimního charakteru mezi osobou ohroženou násilím (obětí) a osobou násilnou (agresorem), dále společnou propojeností těchto osob společná domácnost, děti, okruh známých, majetek, podnikání apod., dlouhodobým trváním a opakujícími se útoky, stupňující se intenzitou násilí, nerovnosti postavení oběti a agresora. [Sociální práce, Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci, 2006, s. 14] Charakteristické znaky: Expertní skupina Aliance proti domácímu násilí uvádí tyto znaky: 1. Opakování a dlouhodobost - pokud nastane útok, tak nelze z jednoho útoku, ať už má jakýkoliv charakter, určit, zda se jedná o domácí násilí, avšak nevyvrací se zde, že to může být začátek domácího násilí. 2. Eskalace - zpočátku se většinou vyskytují urážky a dále se stupňuje psychické snižování lidské důstojnosti a dochází až k fyzickým útokům a dále k závažným trestným činům, které mohou ohrozit zdraví a život. 3. Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí oběti a násilníka jsou zde rozdělené role a tyto role se nestřídají. 4. Neveřejnost domácí násilí se děje zpravidla doma, ne ve společnosti. 8

10 Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky. [ ] Formy domácího násilí Všechny formy domácího násilí mají zpravidla společný cíl získat moc a udržet si plnou kontrolu nad druhým. Fyzické násilí strkání, fackování, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení, kopání, ohrožování zbraní, házení předmětů, znehybňování oběti např. přivazováním. Psychické násilí zahrnuje zejména slovní týrání, ponižování, zesměšňování na veřejnosti i v soukromí, permanentní kontrolu chodu dne, výslechy. Ekonomické násilí znamená zamezení možnosti oběti disponovat finančními prostředky, ať rodinnými nebo vlastními. Sexuální násilí - zahrnuje všechny sexuální činy, které jsou na oběti vynucovány, které oběť podstupuje nedobrovolně či s nechutí. Formy násilného jednání: Sociální izolace znamená absolutní uzavření rodiny, zákaz styku s příbuznými a s přáteli, zákaz telefonování, vycházení, přikazování chování, oblékání. Zastrašování použití křiku, vyvolávání strachu, ničení majetku, vyhrožování. Dále používání výhružek typu opuštění rodiny, spáchání vraždy dětí nebo partnerky, vlastní sebevražda a další. Vyčerpávání přikazování někdy až nesmyslné práce, odpírání spánku, potravy, tekutin. Citové týrání nadávky, kritizování, sekýrování, vyvolávání pocitu viny za situaci, popírání faktu násilí s tím, že oběti se něco zdá. 9

11 Ekonomické týrání zákaz získání nebo udržení zaměstnání, přinucení žádat o prostředky na obživu, dennodenní kontrola nákupů, znemožnění přístupu k rodinným příjmům nebo naopak neposkytování finančních prostředků na chod rodiny, rozprodávání zařízení domácnosti, neplacení nákladů spojených s bydlením. Vydírání jeho nástrojem jsou zejména děti, násilník označuje oběť za špatnou matku, navádí děti proti druhému rodiči, používá vulgární a násilné chování, pohrůžky, že v případě odchodu už oběť své děti neuvidí. [Voňková J., Huňková M., Domácí násilí v českém právu z pohledu žen, profem, s ] Příčiny domácího násilí V domácím násilí jde především o rozdělení rolí, kdy jeden (agresor) v páru chce být dominantní a mít moc nad druhou osobou (obětí), přitom si však neuvědomují, že tímto jednáním nedávají prostor oběti k naplnění potřeb ve vztahu. Násilníci si svým jednáním kompenzují vlastní nedostatečnost nebo si tímto naplňují potřeby, které nejsou uskutečněny. Násilníci své jednání většinou popírají nebo to dávají za vinu oběti. Na okolí působí násilníci většinou jako spořádaní manželé a otcové. Násilníci mají většinou utkvělou představu o rozdělení rolí a o tom, jaká má být jejich manželka. [Domácí násilí v českém právu z pohledu žen - Voňková J., Huňková M., s. 169] Jako rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny: nerovnost pohlaví, mladší věk, kriminální kariéra, etnická otázka, nezaměstnanost, drogy, základní vzdělání, předchozí útok, výchova v násilných rodinných vztazích. [Gjuričová, Š., Kocourková, J., Koutek, J.: Podoby násilí v rodině, Vyšehrad, Praha, 2000, s. 81] 10

12 2.1.5 Cyklus domácího násilí Domácí násilí se může jevit jako nepředvídatelné, ale ve skutečnosti má určitý typický vzorec tzv. cyklus domácího násilí, který jako první popsala Lenore Walkerová (1979). Zmíněná autorka identifikovala čtyři fáze domácího násilí s různou délkou a časovým intervalem trvání, který se při opakování cyklu zkracuje. Každá fáze se vyznačuje charakteristickým chováním násilné osoby. Fyzickému násilí podle Walkerové zpravidla předchází emocionální a psychické násilí, jež posléze fyzické násilí doprovází. Fáze napětí V této fázi houstne atmosféra, partneři mezi sebou špatně komunikují, násilná osoba je podrážděná, nespokojená a všechno neustále kritizuje. Násilí má spíše podobu pasivní agrese, ale může se zde také objevit křik a různé nadávky. Ohrožená osoba cítí strach a snaží se předejít či zabránit agresivnímu výbuchu násilníka pokouší se mu ve všem vyhovět, snaží se, aby vše bylo podle násilníka. Trpí pocity viny, že se dostatečně nesnažila a nezamezila vzniku napětí a všechnu vinu svaluje na sebe. Fáze násilí Tato fáze je charakteristická plným propuknutím násilí. Incidenty nemají jen podobu emocionálního a psychického týrání, ale také násilí fyzického. Záleží zde na historii násilí ve vztahu. Násilník např. rozbíjí věci, zastrašuje, snaží se získat moc a kontrolu nad druhým a chce ho zcela ovládnout, může také dojít na kopání, mlácení, strkání, škrcení, pálení, svazování a znásilňování. Oběť zažívá pocity strachu, úzkosti, bezmoci a zoufalství. Obvykle v této fázi vyvázne s modřinami, popř. zlomeninami, může být dokonce ošetřena v nemocnici a k incidentu může být přivolána také policie. Často se stává, že časem dochází ke zhoršení celé situace, protože násilník zjistí, že jeho chování má minimální či žádné sociální důsledky. Násilník začne používat násilí jako prostředek kontroly a donucování. 11

13 Fáze usmíření (fáze líbánek ) Násilník si uvědomuje, že oběť by mohla chtít vztah s ním ukončit, ale nechce nad ní ztratit kontrolu a moc, nechce o ni přijít, proto mění strategii chování omlouvá se, slibuje, že se nic podobného už nestane, utvrzuje jí, že se změní a vše bude dobré. Ve fázi usmíření dává najevo lásku, lítost a smutek, ale většinou toto spíše předstírá. Dává oběti dárky, květiny a to je pro oběť většinou tak přesvědčivé, že podlehne zůstane ve vztahu a uvěří slibům o zlepšení situace. Pokud se tato taktika neosvědčí, násilník často vyhrožuje sebevraždou, sebepoškozováním apod. nebo také svaluje odpovědnost za výbuch násilí na druhého, zpochybňuje jeho interpretaci incidentu ( Takhle to vůbec nebylo, zase přeháníš. ) nebo jeho důvěryhodnost ( Jsi paranoidní. Co si to zase vymýšlíš. ) Někdy oběti dávají určitou naději, že se situace zlepší a snaží se proto udělat všechno, včetně toho, že se pokoušejí násilné osobě vyjít vstříc, naplnit její očekávání a ve vztahu setrvají. Po čase se ale přeci jen ukáže, že to bylo chybné rozhodnutí. Fáze klidu Někdy je považována za součást předchozí fáze - usmíření. Charakterizuje se relativním klidem, ve vztahu nevyskytují žádné výrazné incidenty násilí. Násilná osoba může v této fázi plnit některý ze svých slibů a oběť doufá, že násilí bylo zažehnáno. Nicméně problémy stále přetrvávají, pomalu a postupně se kumulují, až opět přerostou ve fázi napětí. Celý cyklus se opakuje obvykle tak dlouho, dokud není nějak přerušen. Může mít nespočet opakování a může trvat různě dlouho. 12

14 2.2 Ženy jako oběti domácího násilí Násilí na ženách v číslech Domácí násilí je vážný problém na celém světě. Zatímco absolutní čísla se stát od státu mírně liší, všeobecně jsou ženy oběťmi násilí v 95 % případů domácího násilí. Občanské sdružení Rosa uvádí, že nejméně jedna ze tří žen na světě byla napadena, bita, nucena k sexu nebo jinak zneužita intimním partnerem v průběhu svého života. Ženy ve věku 15 až 44 let jsou podle údajů Světové banky více ohroženy znásilněním a domácím násilím, než rakovinou, dopravními nehodami, válkami a malárii. V roce 2009 bylo v případech domácího násilí ze společného obydlí vykázáno 780 osob, z toho 16 žen. V roce 2010 bylo vykázáno 964 osob (údaje za leden-listopad). Celkově se tedy jedná o poměrně výrazný nárůst v počtu vykázání oproti předcházejícím rokům. [ Viktimizace Speciální disciplínou, která se jmenuje viktimologie. Je definována jako nauka o obětech trestných činů. Viktimizace je proces, v němž se potencionální oběť stává obětí skutečnou. Podle Haškovcové existují tři procesy viktimizace: Viktimizace primární zahrnuje bezprostřední akt násilí a důsledek trestného činu. Viktimizace sekundární probíhá zpravidla na policii a obsahuje konfrontaci oběti s policisty, vyšetřovacími a procesními orgány a zahrnuje také reakce okolí. Pro oběť je to náročná a stresující etapa. Někdy se také hovoří o tzv. druhotném zraňování. Viktimizace terciální je fáze, v níž se oběť buď vyrovná s násilím, které prožila nebo mu podlehne a identifikuje se s modelem tzv. kriminální kariéry. 13

15 Viktimizace se soustřeďuje na: a) Chování oběti Podíl oběti na její viktimizaci se označuje jako vina oběti nebo zavinění oběti. Někdy působí oběť svým chováním na pachatele provokativně, jindy zjevně nezavdává žádnou příčinu. Přesto se pachatelé zejména násilných a sexuálních deliktů snaží oběť očernit. Chování oběti v době násilného útoku je různé od absolutní pasivity až k aktivní obraně. b) Vztah mezi pachatelem a obětí Vztah mezi obětí a pachatelem může být objektivní, tzn., že se znají ze sousedství, pracoviště, školy a je tudíž nezávislý na oběti a pachateli. Naproti tomu existuje vztah subjektivní, kdy oběť a pachatel jsou nebo byly osoby blízké. c) Míru viktimizace K vyjádření viktimizace se používá index viktimizace, což je procentuální vyjádření, které udává počet obětí na 100 obyvatel za zvolené časové období. [Domácí násilí v českém právu z pohledu žen, Voňková J., Huňková M., s ] Následky na obětech domácího násilí Následky týrání jsou pestré a jejich konkrétní forma je proměnlivá. Záleží na tom, jaký druh násilí oběť prožila, jak dlouho byla týrána a jaký je její psychický potenciál, tedy jaké má schopnosti se s traumatickým zážitkem vyrovnat. Obecně platí, že čím dřív je násilí rozpoznáno, identifikováno, diagnostikováno a léčeno, tím lépe. Mírnější fyzické důsledky násilí se rychle zhojí, rány psychického charakteru se však odstraňují mnohem hůře. Týraný člověk trpí depresemi, má strach, bývá vyděšený, nejistý. Oběť se vyhýbá kontaktům, v kterých hrozí další riziko týrání. Tím vzniká začarovaný kruh a oběť se dostává do situace, ve které rizika opětovného napadení stoupají. [Haškovcová, H., Manuálek o násilí, 2004, s. 26] 14

16 2.2.4 Prevence domácího násilí Je rozhodně lepší problémům předcházet než je pak složitě řešit. Je důležité jasně a srozumitelně popsat problematiku domácího násilí, seznámit s ní co možná nejširší veřejnost, zvýšit citlivost společnosti vůči tomuto jevu. To by mělo být hlavním úkolem primární prevence. Primární prevence Měla by být zaměřena na eliminaci rizik pravděpodobného vzniku domácího násilí. Jde o snížení výskytu nových případů domácího násilí v populaci. Nejúčinnějším opatřením v tomto smyslu je s největší pravděpodobností pečlivý a uvážlivý výběr životního partnera, budování dobrého rodinného zázemí, dostatečná informovanost o tom, co je ve vztahu obvykle považováno za normální a co už by rozhodně nemělo být tolerováno (ponižování, nadávání, bití). Neopomenutelný význam v této souvislosti mohou mít zejména: dobré vztahy v původní rodině jako určité vzory a modely soužití a řešení případných partnerských problémů kvalitní příbuzenské či přátelské vztahy budování sebeúcty a sebedůvěry genderově korektní výchova v rodině jako prevence osvojení si či utvrzení tradičního rozdělení mužských a ženských rolí Sekundární prevence Je zaměřena na včasnou identifikaci problému domácího násilí a zahrnuje všechna opatření s cílem zabránit zhoršování situace, zamezit komplikacím a negativním důsledkům. Jedná se tedy o identifikaci domácnosti, která je z hlediska incidence domácího násilí riziková, a o rychlé rozpoznání tohoto jevu. Mezi časné indikátory domácího násilí patří především: komunikační problémy v rodině 15

17 predisponované rodinné pozadí přítomnost vzájemně (spolu) působících stresorů Terciární prevence Snaží se zmírnit nepříznivé dopady domácího násilí. Je zaměřena na odstranění či zmírnění následků domácího násilí snaží se o návrat zasažených osob k normálnímu fungování a také o zvýšení kvality jejich života. Zahrnuje reintegraci, sociální rehabilitaci, reedukaci, resocializační činnosti a opatření sociální: komplexní péči o osoby zasažené domácím násilím včetně ubytování, sociálních služeb, sociálních dávek apod. 2.3 Pomoc ženám obětem domácího násilí Domácí násilí a současná legislativa v ČR Z trestněprávního hlediska je domácí násilí v České republice upraveno v 199 trestního zákoníku a tím se rozumí týrání osoby blízké nebo jiné, žijící s pachatelem ve společném obydlí. [ 199, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.] Právní rámec problematiky domácího násilí zakotvuje tři pilíře pomoci (policie ČR, intervenční centra, justice) a je tvořen těmito zákony: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje zřizování a provoz intervenčních center poradenská zařízení pro osoby ohrožené domácím násilím. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje oprávnění policisty rozhodnout o vykázání agresora ze společného obydlí, zákazu vstupu do společného obydlí a zákazu navazování kontaktu s ohroženou osobou. 16

18 Zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Podstatou je možnost zásahu státu do vztahu dvou osob, a to právě v jejich společném obydlí, pokud je jedna z osob ohrožena druhou osobou institut vykázání. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník: Upravuje trestní postih projevů domácího násilí a nebezpečného pronásledování, tzv. stalking. [ Institut vykázání Vykázání je v ČR upraveno zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, 44 až 47 Oprávnění vykázat z bytu nebo domu i z jeho bezprostředního okolí. [ ] a zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. [ Vykázání je opatření, díky kterému se může násilné osobě na stanovenou dobu zakázat vstup do společného obydlí a do jeho bezprostředního okolí. Může také zakázat navazování kontaktu s ohroženou osobou. Po dobu trvání vykázání se osobám ohroženým domácím násilím věnují pracovníci intervenčního centra, kteří jim poskytují sociální, psychologické a právní poradenství. O vykázání může rozhodnout: Policista je oprávněn (ne povinen) využít toto opatření, a to na základě vyhodnocení aktuální situace, zpravidla to bývá ihned po incidentu (v případech, kdy hrozí nebezpečí páchání dalšího násilí). Civilní soud rozhoduje o vykázání prostřednictvím tzv. předběžného opatření v případě, kdy o to ohrožená osoba požádá formou návrhu, ve kterém musí uvést důvody na vydání tohoto návrhu. [ 17

19 Zákon o ochraně před domácím násilím zavádí institut vykázání. Smyslem je ochránit domácím násilím ohrožené osoby před agresorem. Policisté mají pravomoc vykázat násilnou osobu ze společného obydlí i jeho okolí, pokud předpokládají, že se agresor dopustí nebezpečného útoku, toto mohou učinit i v nepřítomnosti agresora a nepotřebují k tomu ani souhlas oběti. Vykázat mohou agresora na 10 dní, přičemž doba nemůže být zkrácena, ani v případě, že s tím oběť souhlasí. Tím je ošetřeno klasické zastrašování oběti, která mnohdy pod tlakem a strachem ze strany agresora oznámení zrušila. Po uplynutí deseti dnů může oběť zažádat o předběžné opatření, kdy může být následně agresor vykázán až po dobu jednoho měsíce. Vykázaná osoba je dle 45 ZPČR povinna okamžitě opustit společné obydlí a zdržet se vstupu do něj, dále se zdržet veškerého styku a kontaktu s obětí a odevzdat veškeré klíče od společného obydlí, které vlastní. Policie má poté povinnost tři dny od vydání rozhodnutí kontrolovat, zda jsou stanovené zákazy a omezení dodržovány a také kontroluje chování agresora i oběti. Vykázaná osoba má právo, ale pouze v přítomnosti policisty, vzít si z domu osobní doklady a věci potřebné pro podnikání či výkon povolání. Oběť je policisty poučena, že může podat žádost o vydání předběžného opatření, že může využít pomoci zařízení pro pomoc obětem domácího násilí (psychologické, sociální aj.) a v neposlední řadě je seznámena s následky, které vyplynou při vědomém podání nepravdivých údajů. Vykázání je pojato jako výkon oprávnění policisty, nejedná se již tedy o rozhodnutí vydané ve správním řízení a je pojato jako faktický úkon. Pro policii tím dochází k zásadnímu zjednodušení postupu, kdy již policisté nadále nejsou nuceni vyhotovovat formální rozhodnutí se všemi náležitostmi, včetně odůvodnění, odpadá komplikované doručování a dochází k odformalizování lhůt pro posouzení správnosti vykázání v odvolacím řízení. [ Dalším důležitým faktem je, že úkonům, které souvisí s vykázáním, musí být přítomna nezúčastněná osoba (pokud nehrozí nebezpečí z prodlení), v praxi jsou to například sousedé nebo příbuzní zúčastněných. 18

20 Institut vykázání je inovativní v tom, že společné obydlí je nucen opustit agresor, avšak do té doby většinou odcházela či utíkala oběť i s dětmi například do azylových domů pro matky s dětmi. Činnost intervenčních center (IC) je zakotvena v zákonech č.108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb. ( 60a): na základě vykázání ze společného obydlí vydaného podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR) je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení úředního záznamu o vykázání intervenčnímu centru, a dále je zakotvena v zákoně č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím, ve znění zákona č. 29/2007 Sb. Na policejní vykázání tedy přímo ze zákona navazuje sociálně právní a psychologická pomoc poskytovaná pracovníky IC ohrožené osobě během lhůty deseti dní. [ Instituce poskytující pomoc obětem domácího násilí Zde je jen výtka nejznámějších organizací, které pomáhají obětem domácího násilí. Mezi první centra patří například Bílý kruh bezpečí, který se registroval v roce 1991 ( občanské sdružení ROSA, které vzniklo v roce 1993 jako nadace ( nebo občanské sdružení Acorus, které vzniklo v roce 1997 ( Občanské sdružení ROSA také učinilo jednu z prvních sociologických sond, která zjistila, že se u nás vyskytuje domácí násilí ve velké míře, tedy v míře větší než se společnost domnívala. Výsledkem této sociologické sondy byla publikace z roku 1997 Dneska Tě ještě nezabiju, která otevřela oči širší veřejnosti v oblasti problematiky domácího násilí v České republice. Až na přelomu století (rok 2001) byly provedeny první velké výzkumy (například výzkum agentury STEM pro Bílý kruh bezpečí). 19

21 Zde je přiblížení činností, kterým se daná organizace či instituce věnuje: ROSA Centrum pro týrané a osamělé ženy Rosa je informačním a poradenským centrem pro ženy - oběti domácího násilí. Je občanským sdružením, které poskytuje těmto obětem bezplatnou komplexní pomoc. Vedle odborného specializovaného a sociálně - terapeutického poradenství pro ně zajišťuje i ubytování v azylovém domě s utajenou adresou. Rosa je velice aktivní jak v přímé pomoci, tak i v prevenci domácího násilí. [ Bílý kruh bezpečí Pomoc obětem trestných činů Bílý kruh bezpečí je informačním centrem pro oběti domácího násilí. Je zde také telefonická linka DONA, která je určena obětem domácího násilí. Bílý kruh bezpečí dále nabízí služby, určení obětem trestných činů. Poskytují praktické rady, legislativu a právní informace, psychologické a sociální poradenství. [ Acorus Pomoc ženám obětem domácího násilí a jejich dětem Občanské sdružení Acorus bylo založeno v roce Acorus nabízí ambulantní pomoc a má k dispozici krizovou telefonní linku. Pro oběti je zajišťuje také ubytování - azylový dům a krizové lůžko, které oběti mohou využít na maximálně 5 dní. Azylový dům je zaměřena na poskytování přechodného bydlení a odborné pomoci k překonání nepříznivé sociální situace vzniklé v důsledku domácího násilí. Acorus nabízí i následnou pomoc, kterou oběti potřebují. [ 20

22 Intervenční centrum V Zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je činnost intervenčních center vymezena v 60 jako krizová pomoc, která je nabídnuta a poskytnuta osobám ohroženým domácím násilím [zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění]. Intervenční centrum je specializované zařízení sociální služby, které poskytuje odbornou sociálně právní pomoc ohroženým osobám a koordinuje spolupráci mezi dalšími navazujícími službami sociální i zdravotnické záchranné sítě. Služby intervenčních center jsou obětem domácího násilí poskytovány bezplatně. Intervenční centra poskytují jak ambulantní a pobytové služby, tak i služby terénní. Intervenční centrum nikdy nepracuje s pachatelem domácího násilí, je schopno pachateli domácího násilí kontakt na pomáhající organizaci zprostředkovat. ProFem konzultační středisko pro ženské projekty Poskytuje právní poradnu a to jak telefonickou, osobní, tak i poradnu on-line. Vytvářejí projekty, které se zaměřují na ženy, na jejich právní a sociální postavení. [ 3 Praktická část Mým hlavním cílem bylo představení tématu domácího násilí páchané na ženách veřejnosti. Dále mým cílem bylo zjištění informovanosti o domácím násilí u žen žijících ve Středočeském kraji. Posledním cílem bylo nastínění příběhů žen, které se staly oběťmi domácího násilí. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem použila metodu kvantitativní, respektive dotazníkové šetření. Jako doplněk jsem použila metodu kvalitativní, respektive hloubkový rozhovor. 21

23 3.1 Dotazníkové šetření Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se z otázek, jejichž cílem je získat názory a tyto názory od respondentů si dále utříbit a následně zhodnotit. Oproti jiným typům průzkumů (jako je například osobní či telefonický rozhovor, pozorování), je možné pomocí dotazníku získat rychleji a levněji mnohem více informací. Výsledná data se dají lépe zpracovávat. Rizikem může být to, že některé otázky mohou být špatně formulovány, pokud je dotazník obsáhlý mnoha otázkami či nevhodným obsahem, může odradit od dokončení jeho vyplňování a nakonec ani výsledky nemusí být dostatečně relevantní pro naplnění cíle dotazování. Dotazník není kontrolovatelný, může ho vyplnit např. jiná osoba, než které byl dotazník vyplnění určen. [ Analýza dat z kvantitativní části výzkumu Dotazník obsahuje otázky z pěti tematických skupin. První oblast otázek tvoří definice domácího násilí, kam patří znaky a pojmy spojené s domácím násilím. Druhá oblast se zaměřuje na osobní zkušenost s domácím násilím. Třetí skupina se týká institucí, které se domácím násilím zabývají a znalost respondentů těchto institucí. Čtvrtá oblast se týká informovanosti veřejnosti. Poslední, pátá oblast, se zaměřuje na spouštěče domácího násilí a na rodiny, kterých by se domácí násilí mohlo týkat a také na legislativní nástroje v České republice. Dotazníkové šetření bylo provedeno na základě e - mailové korespondence se ženami, žijícími ve Středočeském kraji ve věku od 20 do 50 let. Anonymní dotazník byl přiložen v příloze každého e - mailu. Dotazník obsahoval 17 otázek. Bylo odesláno 50 žádostí o vyplnění dotazníku, z toho dotazník vyplnilo 42 respondentů. K vyhodnocení jsem použila počítačový program Microsoft Excel, ve kterém jsem získaná data zpracovala do grafů. Následně jsem jednotlivé výstupy slovně okomentovala. Dotazník je v příloze této práce. Mým hlavním cílem bylo zjištění informovanosti o domácím násilí. Zajímalo mne, jak vnímají tento jev, zda respondenti mají nějakou zkušenost s domácím násilím a zda znají nějaké organizace, zabývající se touto problematikou. Mým dílčím cílem bylo postihnout atributy domácího násilí. 22