divadlo 06 Sezonu zahájí Opera premiérou inscenace Pelleas a Melisanda a s novým šéfdirigentem Amerikana III

Transkript

1 Národní divadlo Číslo 1 / Září 2012 / 130. sezona Sezonu zahájí Opera 16 premiérou inscenace Pelleas a Melisanda a s novým šéfdirigentem Amerikana III foto: M. Vitásek

2 Činohra / Drama Opera Balet / Ballet Laterna magika Umělecký šéf činohry / Artistic director of the Drama: Michal Dočekal Umělecký šéf opery / Artistic director of the Opera: Rocc Umělecký šéf baletu / Artistic director of the Ballet: Petr Zuska Šéf Laterny magiky / Director of the Laterna magika: Zdeněk Prokeš Národní divadlo / The National Theatre William Shakespeare Troilus a Kressida Režie / Stage direction: David Radok Dramaturgie: Martin Urban Premiéry / Premieres: 6. a J. A. Pitínský RUKOPISY aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství Režie / Stage direction: J. A. Pitínský Světová premiéra / World premiere: 5. a Stavovské divadlo / The Estates Theatre Molière Pán z Prasečkova Režie / Stage direction: Hana Burešová Premiéry / Premieres: 22. & Anton Pavlovič Čechov Strýček Váňa Režie / Stage direction: Michal Dočekal Premiéry / Premieres: 14. & Václav Havel Zahradní slavnost Režie / Stage direction: Dušan Pařízek Premiéry / Premieres: 13. & Divadlo Kolowrat / The Kolowrat Theatre Lenka Lagronová Z prachu hvězd Režie / Stage direction: Štěpán Pácl Světová premiéra / World premiere: Stefano Massini Ohlušující pach bílé Režie / Stage direction: Lucie Bělohradská Česká premiéra / Czech premiere: Národní divadlo / The National Theatre Claude Debussy Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande Dirigent / Conductor: Jean-Luc Tingaud Režie / Stage direction: Rocc Premiéra / Premiere: Bedřich Smetana Dvě vdovy / The Two Widows Dirigent / Conductor: Robert Jindra Režie / Stage direction: Jiří Nekvasil Premiéra / Premiere: Státní opera / State opera Vladimír Franz Válka s mloky / War with the Newts Dirigent / Conductor: Marko Ivanović Režie / Stage direction: David Drábek Světová premiéra / World premiere: Giuseppe Verdi Don Carlo Dirigent / Conductor: Jaroslav Kyzlink Režie / Stage direction: Manfred Schweigkofler Koprodukce / Coproduction: Národní divadlo, Suomen Kansallisooppera (Finská národní opera) Helsinky Premiéra / Premiere: Igor Stravinskij Persefona / Persephone Koncertní provedení melodramu / Concert performance Dirigent / Conductor: Jiří Štrunc Stavovské divadlo / The Estates Theatre Christoph Willibald Gluck Orfeus a Eurydika / Orfeo ed Euridice Dirigent / Conductor: Jan Latham-Koenig Režie / Stage direction: Hartmut Schörghofer Premiéra / Premiere: František Škroup Dráteník / The Tinker Koncertní provedení opery / Concert performance Dirigent / Conductor: Zbyněk Müller Premiéra / Premiere: Josef Mysliveček L Olimpiade (Olympiáda) Dirigent / Conductor: Václav Luks Režie / Stage direction: Ursel Herrmann Koprodukce: Národní divadlo, Théâtre de Caen, Opéra de Dijon, Grand Théâtre de Luxembourg Premiéra / Premiere: Národní divadlo / The National Theatre Čarodějův učeň / Krabat Libreto / Libretto: Jan Kodet, Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka Choreografie / Choreography: Jan Kodet Hudba / Music: Zbyněk Matějů Světová premiéra / World premiere Státní opera / State opera Amerikana III Dirigent / Conductor: David Švec Theme and Variations Choreografie / Choreography: George Balanchine Hudba / Music: Petr Iljič Čajkovskij In The Middle Somewhat Elevated Choreografie / Choreography: William Forsythe Hudba / Music: Thom Willems Fancy Free Choreografie / Choreography: Jerome Robbins Hudba / Music: Leonard Bernstein Česká premiéra / Czech premiere: PREMIÉRA / PREMIERE Vidím nevidím / As far as i can see Scénář, režie, animace / Script, stage direction, animation: Maria Procházková Scéna / Sets: Jan Novotný Kostýmy / Costumes: Simona Rybáková Kamera / Camera: Martin Štěpánek Choreografie / Choreography: Zdeněk Prokeš Česká premiéra / Czech premiere Repertoár na nové scéně / REPERTOIRE on the new stage Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague Námět, scénář, režie / Script and Stage direction: Jiří Srnec Choreografie/Choreography: Petr Zuska Kouzelný cirkus / Wonderful Circus Režie / Stage direction: Evald Schorm, Jan Švankmajer, Jiří Srnec Choreografie / Choreography: Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček, František Pokorný Casanova Scénář a režie / Script and stage direction: Juraj Jakubisko Choreografie / Choreography: Jean-Pierre Aviotte Graffiti Režie / Stage direction: Ondřej Anděra, Petr Kout Choreografie / Choreography: Jiří Bubeníček, Václav Kuneš, Petr Zuska Cocktail 012 The Best of Námět a dramaturgie / Dramaturge: Václav Janeček Kamera a střih / Camera and editing: Jan Loukota Premiéry a produkce sezony Premieres for the season

3 Vážení a milí diváci, Ondřej Černý ředitel Národního divadla Director of the National Theatre vítejte ve 130. sezoně Národního divadla! Připravili jsme pro Vás téměř dvě desítky premiérových lahůdek a pevně věříme, že si každý z Vás z nich určitě vybere. Národní divadlo se touto sezonou definitivně vrací do své velké podoby, v jaké jsme ho znali až do roku Nová scéna bude i nadále sloužit experimentům, modernímu činohernímu repertoáru a představením Laterny magiky. A Státní opera, která se stává od této sezony integrální součástí Národního divadla, bude i nadále pěstovat operní a baletní umění. A její budova se postupně dočká zasloužené rekonstrukce. Během léta se ostatně do nového hávu začala oblékat i Zlatá kaplička, neboť byla konečně zahájena rekonstrukce její fasády. Trvat bude bezmála čtyři roky a všechna příkoří, která Národní divadlo potkají v podobě lešení a záborů během této doby, budou odměněna jeho finálním puncem čistoty, pevnosti, kvality a skutečné reprezentativnosti. A teď mi dovolte, abych Vás pozval k alespoň k letmému nahlédnutí do našeho bohatého programového menu. První dáma Národního divadla, jak přezdíváme našemu činohernímu souboru, připravila sezonu plnou velkých dramat a velkých témat, a to se zcela ojedinělou skladbou režisérských osobností: Hana Burešová se potká s Molièrem ve Stavovském divadle (a Michal Dočekal si tam opět vychutná Čechova), David Radok vyzve Shakespeara v divadle Národním (a J. A. Pitínský nás zde obestře tajemným stigmatem Rukopisů). A národnědivadelní režijní debut Dušana Pařízka se odehraje v Zahradní slavnosti Václava Havla. Opera Národního divadla vstupuje do nové sezony posílena o soubor Státní opery a pod vedením nového šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka a uměleckého šéfa, slovinského režiséra Rocca. Ten hned na konci září přivede na jeviště Národního divadla Maeterlinckův a Debussyho pohádkový mýtus Pelleas a Melisanda na konci sezony pak obohatíme smetanovský repertoár této scény novou inscenací Dvou vdov. Stavovské divadlo se stane dějištěm nejslavnější opery CH.W. Glucka Orfeus a Eurydika a dramaturgického objevu v podobě mezinárodní koprodukce opery Olympiada Josefa Myslivečka. Státní opera připomene novou inscenací Dona Carla 200. výročí narození Giuseppe Verdiho. Chybět nemůže ani současná opera Vladimír Franz vytvořil nové dílo na námět Čapkovy Války s mloky. Nejvýraznější proměnu zaznamená Balet Národního divadla, který spojením Národního divadla a Státní opery vyroste v jednolitý silný baletní soubor s bohatým repertoárem klasického i moderního typu. V této sezoně představíme na jevišti Státní opery v komponovaném večeru Amerikana III trojici fenomenálních amerických choreografů G. Balanchina, W. Forsytha a J. Robbinse. A rodinný repertoár v Národním divadle rozšíříme o současný balet Čarodějův učeň / Krabat v choreografii Jana Kodeta. Národní divadlo čeká silná sezona. Bude nám velkým potěšením, pokud ji budete prožívat s námi! Ondřej Černý, ředitel Národního divadla Foto: M. Vitásek Foto: P. Neubert Nový šéfdirigent Opery Sezonu 2012/2013 zahájí Opera Národního divadla s nově obsazeným postem šéfdirigenta. Stal se jím český dirigent Jaroslav Kyzlink, který v minulosti pravidelně se soubory Národního divadla i Státní opery spolupracoval a mimo jiné zastával post šéfdirigenta v brněnské Janáčkově opeře i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Je znám z mnoha operních produkcí i projektů na koncertních pódiích a festivalech v České republice, ale také v dalších evropských zemích. Rozhovor s novým šéfdirigentem Opery Národního divadla uvedeme v našem časopise již příští měsíc. Vítáme Vás v jubilejní 130. sezoně! Na titulní straně umělecký šéf Opery ND Rocc a nový šéfdirigent Jaroslav Kyzlink Foto M. Vitásek 3

4 Život v národním divadle Oslava Dne české státnosti v historické budově Národního divadla Zásluhou obecně prospěšné společnosti Dny české státnosti se stalo novodobou tradicí připomínat si u příležitosti státního svátku každoročně některý z fenoménů spjatý s naší národní identitou. Letošní oslavy Dne české státnosti se zaměří na příběhy Čechů žijících v zahraničí českou státnost netvoří státní hranice, ale konkrétní lidé, kteří z různých důvodů a v různé době opustili svou vlast. Oslavy vyvrcholí slavnostním večerem v historické budově Národního divadla. Hlavní částí programu bude uvedení úspěšné inscenace Národního divadla Brno divadla Reduta Korespondence V+W. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Režisér Jan Mikulášek vytvořil na půdorysu těchto dopisů silnou výpověď o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Slavnostní představení Korespondence V+W můžete sledovat od v přímém přenosu na ČT2. > Korespondence V+W Foto: Archiv 25 let příběhů v písních s texty Michala Horáčka Spisovatel, básník, esejista, hazardní hráč, kulturní antropolog a především výjimečný textař Michal Horáček se 23. července 2012 dožil důležitého životního jubilea 60. narozenin. Jeho přátelé a spolutvůrci se rozhodli věnovat mu zvláštní dárek: dva koncerty, rekapitulující to nejlepší z jeho tvorby. Tyto koncerty se uskuteční v nádherném prostředí Státní opery. Diváky čeká jevištně koncipované pásmo v unikátní scénografii a plné osobitých interpretací jednotlivých písní. Tento hudební počin, který se zcela jistě stane jednou z výrazných událostí kulturní a společenské sezóny, ozdobí špičky české i slovenské hudební scény, které jsou s Horáčkovými písňovými příběhy neodmyslitelně spojeni. Vystoupit přislíbili Richard Müller, Vojtěch Dyk, Jana Kirschner, Michael Kocáb, Lucie Bílá, Lenka Nová, Jarda Traband Svoboda, Aneta Langerová, František Segrado, Lucia Šoralová, Ondřej Ruml, Naďa Válová, Matěj Ruppert a pochopitelně nejbližší Horáčkův spolupracovník Petr Hapka. Podobně neobyčejná sestava interpretů se na jednom jevišti dosud nesešla, a takto ucelené dílo Michala Horáčka bude interpretováno vůbec poprvé. Orchestr je pro tuto výjimečnou příležitost sestavený z vynikajících instrumentalistů. Pod vedením Matěje Benka se představí mimo jiné muzikanti Ondřej Brzobohatý, Petr Malásek, Robert Balzar, František Kop a další. 2. a 3. října 2012 ve Státní opeře 4

5 Zažijte Shakespeara v originále Prague Shakespeare Festival (PSF), jediný profesionální soubor ve střední Evropě zaměřující se na hry Williama Shakespeara v původní angličtině, ve spolupráci s Národním divadlem uvádí v Divadle Kolowrat tři mimořádné inscenace: Women of Will, Hamlet a As You Like It (Jak se vám líbí). Tina Packer: Women of Will, The Complete Journey Women of Will, pětidílný cyklus nabízející komplexní, napínavý a strhující pohled na ženské postavy v Shakespearových hrách, je vyústěním celoživotního soužití Tiny Packer s Shakespearovými dramaty. Tato velkolepá inscenace nadchla diváky napříč Severní Amerikou a nyní čeká na svou evropskou premiéru. William Shakespeare: Hamlet Světová premiéra nové inscenace, v níž se v hlavní roli Hamleta představí umělecký ředitel PSF Guy Roberts a po jeho boku soubor tvořený profesionálními herci z České republiky, Velké Británie, Francie a USA. Režie: Tina Packer. 26., 27., 28. října a 2. listopadu 2012 v Divadle Kolowrat Foto: Archiv PSF Tina Packer je mezinárodně uznávanou odbornicí na Shakespearovo dílo, zakládající uměleckou ředitelkou společnosti Shakespeare & Company v USA a někdejší významnou členkou britského souboru Royal Shakespeare Company. V hlavních rolích: Tina Packer a Nigel Gore Režie: Eric Tucker. 21. září 20. října 2012 v Divadle Kolowrat William Shakespeare: As You Like It (Jak se vám líbí) Po úspěšných loňských představeních v Evropě a Americe se vracíme s Shakespearovou půvabnou komedií pojednávající o osvobozující moci lásky a spásném duchu přírody. V hlavní roli Rosalindy se představí Jessica Boone. Režie: Guy Roberts 30. října a 3. listopadu 2012 v Divadle Kolowrat Pro vice informací navštivte: UPOZORNĚNÍ: Všechna představení jsou uváděna v angličtině s českými titulky. Alexandrinské divadlo z Petrohradu William Shakespeare: Hamlet Když se inscenátor rozhodne pro světově známou hru, jakou je Hamlet, ze všeho nejdříve si musí položit otázku, co ho vede k jejímu novému inscenování. Na co chce v současnosti poukázat. Je třeba v ní nalézt téma, jež by oslovilo nejen na racionální, ale i na emocionální úrovni současného diváka. Vidím jasné paralely mezi jedním z nejpopulárnějších dramat a aktuálními problémy, se kterými se potýká naše milovaná země (mluvím bez ironie). A nemám na mysli pouze často diskutovanou ekonomickou krizi. Podle mě jde mnohem více o krizi duchovní. Mám rád výrok G. A. Tovstonova o tom, že zážitek z klasiky musí být jako z čerstvě pročtených novin. V inscenaci se mohou vyskytovat přímé narážky na aktuální politickou situaci i na problémy všedního dne, ale je nutné v ní uchovat pocit, že je nejen pro nás, ale o nás. Tehdy může divák říci: ano rozumím, cítím. Valerij Fokin, režisér Režie: Valerij Fokin 12. a 13. října 2012 v Národním divadle Foto: Archiv 100 let tanga příběh velké lásky Česko-italská herečka Jitka Frantová se opět vrací na jeviště Národního divadla. V Divadle Kolowrat vystoupí se svým projektem 100 let tanga příběh velké lásky. Osm příběhů hlubokých citů. Láska k tanci, láska ke zpěvu, láska k hudbě, láska k lásce, láska Tango patří celému světu, na jevišti se objeví umělci několika národů. Hostování proběhne pod záštitou velvyslance Argentinské republiky, velvyslance Itálie a Italského kulturního institutu. 4. listopadu 2012 ve v Divadle Kolowrat Foto: Archiv Upozornění pro majitele Předplatného 2012/2013 O1 (To nejnovější z opery) v Národním divadle zrušeno představení Pelleas a Melisanda; náhradní termín pro skupinu je v 19:00 v Národním divadle B1 (Pro milovníky baletu I) ve Státní opeře zrušeno představení Amerikana III; náhradní termín pro skupinu je od 19:00 ve Státní opeře ROD3 (Rodinné divadlo odpolední III) ve Státní opeře zrušeno představení Amerikana III; náhradní termín pro skupinu je od 14:00 ve Státní opeře O veškerých změnách budou předplatitelé informovánidopisem či em a sms. Aktuální změny se můžete dočíst i na informační ceduli umístěné o přestávce každého představení v prostoru večerní pokladny Národního divadla a Stavovského divadla a v prostoru šatny Nové scény a Divadla Kolowrat. 5

6 Téma > Rocc Foto: M. Vitásek Pelleas a Melisanda První premiérou, kterou Opera ND v sezoně 2012/2013 uvede, je hudební drama Clauda Debussyho Pelleas a Melisanda, jež francouzský skladatel vytvořil na motivy hry belgického spisovatele Maurice Maeterlincka. Režie i výtvarné stránky úvodní inscenace sezony se symbolicky ujal umělecký šéf Opery ND Rocc. Proč padla volba úvodní premiéry sezony v dramaturgickém plánu právě na tuto inscenaci? Francouzská opera je momentálně v repertoáru Národního divadla zastoupená jen velmi sporadicky a toto impresionistické dílo je skutečně naprosto ojedinělé. Kromě jeho nesporných uměleckých hodnot, které jsou důvodem samy o sobě, nám ještě ideálně vychází termín uvedení na rok, ve kterém si připomínáme 150. výročí narození obou autorů. Na vzniku inscenace se podílíte také jako režisér a výtvarník. Máte k ní nějaký specifický vztah? Když jsem byl na gymnasiu v rodné Lublani a začal jsem se zajímat o operu, požádal jsem, abych mohl být takzvaný režijní hospitant a tak mohl být přítomný u zkoušek na nové inscenace. A tenkrát první inscenací, kterou opera v Lublani připravovala, zhruba v roce 1996, byla právě opera Pelleas a Melisanda ve slovinštině a v režii známého chorvatského režiséra Krešimira Dolenčiće. Pak už jsem měl takové zvláštní štěstí, že kamkoliv jsem jel, přestože Pelleas a Melisanda není nejčastěji uváděný titul, tam se zrovna hrál. Když jsem přijel studovat na Moravu, zkoušeli novou inscenaci v Ostravě, když jsem jel do Lipska, dělala se tam nová inscenace s Magdalenou Koženou, stejně tak při mých studiích v Curychu nebo nedávno v Rennes. Mám k tomu dílu tedy velmi blízko. Hudebního nastudování se v Národním divadle ujal Jean-Luc Tingaud, který inscenaci dělal právě i v Rennes. Hudební nastudování Pellea a Melisandy Jeana-Luca Tingauda v Rennes mě neskutečně oslovilo. A jelikož už s ním má bohaté zkušenosti, pozval jsem ho ke spolupráci i k nám. Při minimalistickém scénickém pojetí, které bude pro naši novou inscenaci specifické, bude hudební stránka nesmírně důležitá. Při přípravě historicky prvního uvedení se totiž ukázalo, že jevištní technika neumožňuje tak rychlé proměny mezi jednotlivými scénami a proto musel Debussy přikomponovat několik interludií symfonických předělů, aby vyhověl divadelnímu provozu. A protože naše pojetí scénického prostoru je univerzální a abstraktní, takže tyto proměny v les, zámek, jeskyni, komnatu nebo studnu odpadají a scénické mezihry budou podpořeny pouze jakousi světelnou akcí, respektive akcí šesti herců na scéně, je to převážně o hudební stránce. Takže v inscenaci bude kladen důraz především na hudbu? Klademe na ni důraz záměrně, protože je krásná. Chceme, aby divák především poslouchal a nebyl vyrušován, zjednodušeně řečeno, zavíráním opony a šoupáním kulis. Snažíme se eliminovat, sice přirozené, ale přesto rušivé stopy jevištního provozu. Výrazným prvkem ve vaší inscenaci budou také kostýmy. Kde se vzala inspirace socialistickým realismem? Spousta motivů impresionistického hnutí vychází s nadsázkou řečeno ze socrealistických předloh a kontextů. Běžné věci, které se odehrávají v přírodě, na poli, rolníci, kteří sejí obilí nebo dělníci. Pelleas a Melisanda je také lidský, skoro bych až řekl banální příběh, u kterého lze použít symbolismus na převyprávění prostého děje. Jedním ze symbolů je právě také řešení kostýmů, v nichž jsme se s výtvarníkem Mirem Sabem snažili o jakousi uniformovanost, znázorňující stereotypní společnost nebo kulturu. V příběhu je totiž velmi silný systém království, které je jaksi dekadentní ve svém očekávání smrti krále. Je v něm zaběhnutý pevně narýsovaný řád snažící se o regenerační obměnu a do toho vstupuje cizí prvek v podobě Melisandy. Ta nepřijímá svoji manželem zadanou roli ženy a matky. Obě titulní postavy pak svým vzájemným citovým vzplanutím poněkud vybočují z řady. 6

7 Francouzská opera je momentálně v repertoáru Národního divadla zastoupená jen velmi sporadicky a toto impresionistické dílo je skutečně naprosto ojedinělé. 7

8 Podpoří tuto myšlenku i scénografie? Původní Maeterlinckova hra se uváděla za tylovou oponou, kterou byl divák oddělen od těch několika málo herců na jevišti a od hry světel. Šlo jakoby o pomyslnou síť nebo nastavené zrcadlo. Debussy pak už vycházel z určitých prerafaelitských ikon, byl tam hmotný les, zámek a reálné kulisy, stylizované historizující kostýmy. My se v naší scénické podobě inspirujeme tím původním činoherním uvedením. Tylová opona se dostala do jakési fragmentace. Je to sedm opon rozprostřených po prostoru jeviště a vytvářejících šest prostorů pro jednotlivé protagonisty. Záměrem je, aby se osoby nikdy fyzicky nepotkaly. Důležité je tím pádem i téma komunikace, které má v současné době i společenský přesah. V takovém výtvarném a režijním záměru bude zřejmě velký důraz kladen na herecké výkony. Ovlivnila tato skutečnost výběr obsazení? Naprosto důležité bylo, že jsme obsazení vytvářeli převážně z domácího ansámblu. V případě Melisandy jsme přistoupili k mimořádným typům a už předem říkám, že bude každá jiná. Vycházíme totiž především z osobností představitelů. To samé platí u ostatních postav. Nejenom, že jsou to výborní zpěváci a skvostní herci, ale jeden vedle druhého jsou to charismatičtí lidé, kteří zvládnou svojí osobností naplnit třeba i jednání bez akce. Výjimkou v tom domácím obsazení je pouze postava Pellea, kterou ztvární jediný host Phillip Do a od kterého hodně očekáváme, že se stane vnější příchozí energií. Výjimkou je ale také postava Yniolda. Ano, roli Yniolda v naší inscenaci bude hrát chlapec a ne dívčí soprán, jak je někdy zvykem. Řekl bych totiž, že tak by to mělo z logiky věci být, jelikož ženský prvek v příběhu zastupují Melisanda a Golaudova matka. Ty tam také prezentují generační rozdíl a vztahové protipóly. Geneviève, tedy královna, je ta, která přijala svoji danou roli, kdežto Melisanda ji odmítá. Další ženský element by byl navíc. Dítě také symbolizuje prvek nevinnosti, kterým se vyznačuje celý příběh. Pelleas a Melisanda mezi sebou nemají erotické pnutí. Jsou si blízcí, ale v podstatě si spolu chtějí jenom hrát. Na tvorbě inscenace se podílíte hned ve třech rolích, máte k ní osobní vztah a často při hovoru o ní zmiňujete svoje kořeny. Bude tedy Pelleas a Melisanda vaším odrazem? Člověk jistě čerpá ze svých kořenů, ať už z výchovy nebo z kultury a já jsem samozřejmě na Slovinsko, respektive na mediterán, navázaný. Takže opera Pelleas a Melisanda v Národním divadle, byť jde o příběh severský, v sobě jistě ponese nějaké momenty skoro bych si troufl říct jugoslávské! Petr Kozlíček > Rocc Foto: M. Vitásek Pelleas a Melisanda je také lidský, skoro bych až řekl banální příběh, u kterého lze použít symbolismus na převyprávění prostého děje. Jedním ze symbolů je právě také řešení kostýmů, v nichž jsme se s výtvarníkem Mirem Sabem snažili o jakousi uniformovanost, znázorňující stereotypní společnost nebo kulturu. 8

9 opera Don Giovanni Uvádíme: v 19.00, ve 20.00, ve a 19.00, v Stavovské divadlo Don Giovanni Marie Fajtová a Svatopluk Sem Foto: H. Smejkalová Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, Český rozhlas 3 Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz 9

10 Opera > Po premiéře Wolfgang Amadeus Mozart Don Giovanni Hudební nastudování: Tomáš Netopil Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) Scéna: Jakub Kopecký Kostýmy: Linda Boráros Choreografie: Jana Burkiewiczová Sbormistr: Pavel Vaněk Dramaturgie: Beno Blachut ml. 1 Premiéry 9. a Stavovské divadlo 4 1 Svatopluk Sem (Don Giovanni) 2 Marie Fajtová (Donna Anna) a Miloslav Podskalský (Komtur) 3 Lenka Máčiková (Zerlina) a David Nykl (Masetto) 4 Svatopluk Sem (Don Giovanni) a Lucie Hájková (Donna Elvira) 5 Wesley Rogers (Don Ottavio) a Jan Šťáva (Leporello) 6 Svatopluk Sem (Don Giovanni) a Lenka Máčiková (Zerlina) Foto: H. Smejkalová 10

11

12 1 Opera > Po premiéře Sedlák kavalír 1 Anda-Louise Bogza (Santuzza) a Emmanuel di Villarosa (Turiddu) 2 Natáčení velkofilmu s velikonoční tematikou v ateliérech Cinecitta 3 Nana Miriani (Santuzza) a Ivan Kusnjer (Alfio) Komedianti 4 Michal Lehotský (Canio) 5 Ivan Kusnjer (Tonio) a Simona Procházková (Nedda) 6 Jan Markvart (Beppe) 7 Oslava výročí filmového studia Cinecitta Foto: H. Smejkalová 2 Pietro Mascagni Sedlák kavalír Ruggiero Leoncavallo Komedianti 12

13 Hudební nastudování: Hilary Griffiths Režie: Inga Levant Scéna a kostýmy: Friedrich Eggert Sbormistři: Tvrtko Karlović, Adolf Melichar Premiéry 14. a Státní opera 13

14 Opera > Zprávy > Dětská opera Praha na Evropských operních dnech Foto: P. Kozlíček Hurá do opery! Foto: H. Smejkalová Narozeninový koncert U příležitosti životního jubilea bývalé přední členky Opery Národního divadla Jiřiny Markové-Krystlíkové se v pondělí 8. října uskuteční ve Stavovském divadle slavnostní koncert. Oslavenkyně se představí v širokém repertoáru, uslyšíme např. její Despinu, Zuzanku, Santuzzu, Abigaille, Rusalku nebo Kostelničku. Spolu s ní vystoupí barytonista Vladimír Chmelo, tenorista Gianluca Zampieri, sopranistka Barbora Perná a sbor Dětské opery Praha. Za dirigentským pultem Orchestru Národního divadla se postupně vystřídají Robert Jindra, Jan Chalupecký a Jan Kučera. Večerem budou provázet Vlastimil Harapes a Taťjana Medvecká. Jiřina Marková-Krystlíková byla sólistkou Opery Národního divadla v letech a vytvořila zde role českého i světového repertoáru subretního, lyrického, mladodramatického až po dramatický obor. Vynikla především jako Smetanova Mařenka, Katuška, Jitka a Krasava; Dvořákova Rusalka, Terinka a Júlie; Mozartova Pamina, Zerlina, Hraběnka, Zuzanka a Elvíra; Janáčkova Bystrouška a Káťa Kabanová; Gounodova Markétka; Čajkovského Líza; Verdiho Elisabetha. Intenzivně se též věnuje pedagogické činnosti jako profesorka zpěvu na pražské konzervatoři. Vede soukromou školu hudby v Praze a je uměleckým šéfem souboru Dětská opera Praha. > Káťa Kabanová Jiřina Marková-Krystlíková Foto: O. Pernica Národní divadlo dětem Repertoár Opery Národního divadla zahrnuje několik titulů vhodných pro dětského diváka, případně celé rodiny. Velmi úspěšným rodinným představením je Čarokraj současného mladého skladatele Marka Ivanoviće v inscenaci bratrů Petra a Matěje Formanových. Mladé diváky bychom rádi pozvali rovněž na Dvořákovu Rusalku do Státní opery v režii Zdeňka Trošky a na hravého Jakobína do Národního divadla, ve zlaté kapličce mohou shlédnout rovněž Smetanovu Prodanou nevěstu nebo Donizettiho Nápoj lásky. Ve Státní opeře je pro rodiny připravena hravá inscenace Rossiniho Lazebníka sevillského a pohádková Pucciniho Turandot. Na scéně Stavovského divadla si nenechte ujít v českém překladu Mozartovu Kouzelnou flétnu. Pro předškolní děti a žáky 1. stupně základních škol uvádíme velmi úspěšný cyklus Hurá do Opery! Programy všech cyklů nabízejí nahlédnutí do zákulisí velkého operního divadla a seznamují se světem operní a baletní hudby formou scénických ukázek v provedení členů opery Státní opery. Děti se dozví, jaké příběhy se za názvy představení ukrývají. Čekají je také nejrůznější hádanky a soutěže o krásné ceny. Na závěr cyklů je zařazena návštěva dopoledního operního představení. Národní divadlo podporuje rovněž činnost Dětské opery Praha. Soubor dětských a mladých sólistů studujících zpěv v poslední době slaví velké úspěchy především s programem Miniopery pánů Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka a s mimořádně náročným a povedeným uvedením (Vy) Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. 14

15 balet Popelka Hudba: Sergej Prokofjev ( ) Choreografie: Jean-Christophe Maillot Dirigent: David Švec Uvádíme: v 18.00, ve a 19.00, ve a v Národním divadle Popelka Zuzana Šimáková Foto: P. Hejný

16 Balet > Připravujeme > AMerikana III Michal Štípa a Michaela Wenzelová Foto: P. Hejný Amerikana III See America! THEME AND VARIATIONS Choreografie: George Balanchine Hudba: Petr lljič Čajkovskij Scéna a kostýmy: Roman Šolc Světelný design: Daniel Tesař Nastudování: Victoria Simon Baletní mistři: Veronika Iblová, Jiří Horák Dirigent: David Švec Hraje orchestr Státní opery IN THE MIDDLE SOMEWHAT ELEVATED Choreografie: William Forsythe Hudba: Thom Willems Scéna, kostýmy a světla: William Forsythe Kostýmní asistent: Dorothee Merg Technický asistent: Dietrich Krüger, Daniel Tesař Nastudování: Jodie Gates Baletní mistři: Tereza Podařilová, Radek Vrátil FANCY FREE Choreografie: Jerome Robbins Hudba: Leonard Bernstein Scéna: Oliver Smith Kostýmy: Kermit Love Světla: Ronald Bates Asistenti světelného designu: Perry Silvey, Daniel Tesař Nastudování: Jean-Pierre Frohlich, Bart Cook Baletní mistři: Nelly Danko, Alexej Afanassiev Dirigent: David Švec Hraje orchestr Státní opery Tančí sólisté a soubor Baletu Národního divadla. Česká premiéra: premiéra: Státní opera Uvádíme: ve 14 a 19 h Již potřetí v historii se představí divákům komponovaný večer z choreografií americké provenience. George Balanchine, Jerome Robbins a William Forsythe představují zvláštní sourodou trojici osobností, která vytvořila vskutku nezapomenutelný baletní styl. Baletní večer Amerikana III je doslova souhvězdím tří tvůrců, po jejichž nesmazatelné stopě kráčejí všechny další generace špičkových choreografů stavějících na principech klasického baletu. Tuto jedinečnou taneční techniku dokázali proměnit do fantastických forem, které budí úžas v divácích a inspiraci v následovnících. Jde o prestižní tituly, zajímavé pro znalce baletu i pro širokou veřejnost. Jak z přehledu jednotlivých částí vyplývá, divák zhlédne tvorbu americké choreografické klasiky a zaposlouchá se do atraktivních tónů význačných hudebních skladatelů. George Balanchine byl geniálním novátorem. Transformoval klasický balet do tzv. neoklasiky, někdy také nazývané americký balet. Vtiskl baletním pozicím, pózám a technice nový význam, opírající se o estetiku klasického tance, která je šik a jejíž styl vyjadřuje přirozený půvab a kouzlo tělesných a pohybových proporcí a linií. Zvláštní význam má v Balanchinově choreografické tvorbě muzikalita. Ta je považována za geniální díky své perfektní symbióze právě s baletním pohybem. Balanchine založil nejvýznamnější školu klasického baletu a společně s Robbinsem zformovali také legendární soubor New York City Ballet. Ve své době znamenala tvorba a působení obou tvůrců a institucí převratnou inovaci a naprosto moderní pojetí klasického baletu. Toto pojetí však zpočátku nemělo bezvýhradně kladný ohlas. Velmi brzy se však dočkali uznání, které bylo možno v dějinách klasického baletu 20. stol. srovnat jen s M. Petipou a s jeho nepřekonatelnou podobou známých baletů P. I. Čajkovského. Specifickou tvář Balanchinových baletů tvořily podivuhodné abstraktní kompozice, které dělaly balet srozumitelnější, přirozenější a nesmírně bohatý ve smyslu vyjádření emocí bez manýry popisnosti. Balanchinovy balety měly schopnost přenášet na diváky svůj oduševnělý náboj, mohly být ale také atraktivní podívanou na nekonečné řady strhujících variant tanečních sekvencí a virtuózních interpretačních výkonů. Mezi nejvýznačnější tituly patří bezesporu Apollon, vůdce múz, Marnotratný syn, Jewels, Divertimento No. 15, Themes and Variations, Concerto Barocco a více než stovka dalších baletních titulů. Na Balanchinův odkaz jako na východisko své tvorby se dovolávali další slavní choreografové, např. J. Cranko, J. Neumeier, W. Forsythe, J. Kylián a další. Jerome Robbins je zřejmě nejznámější choreografickou osobností 20. století pro svou neopakovatelnou originalitu vycházející ze širokého záběru jeho talentu. Různorodost, brilance, lyrická úchvatnost a smysl pro humor jsou úžas budící znaky, kterými dokázal velmi významně popularizovat baletní umění. Robbinsův choreografický rukopis a pojetí začaly poprvé bořit hranici mezi kamenným divadlem a filmem, vážným a komerčním uměním, a zavedly jednotu pro jeden bezvýhradný požadavek na precizní profesionální umělecký výkon. Samozřejmě nejčastěji jeho jméno spojujeme s nesmrtelnou West Side Story, za jejíž choreografii a spolurežii v pozdější filmové verzi obdržel prestižního filmového Oscara. Populární je také Šumař na střeše a mnoho dalších muzikálů, např. Billion Dollar Baby, Petr Pan, Gypsy a další. Jeho balety způsobovaly na scénách kamenných divadel doslova senzaci, např. Fancy Free z roku 1944, ale také pozdější tvorba, která je dodnes uváděna na nejprestižnějších světových scénách, např. Cage, I am Old Fashioned, Dances at the 16

17 Gathering, Glass Pieces, Faunovo odpoledne, Svatby a mnoho dalších. Robbins jistě patří k nejznámějším osobnostem amerického divadla a jeho neobyčejně úspěšná kariéra měla obrovský vliv na vývoj tanečního umění. Robbins byl také bezesporu průkopníkem pozdější, dynamicky se rozvíjející tzv. multimediální tvorby. William Forsythe je neobyčejnou osobností s nezaměnitelným stylem. V tomto stylu totiž vytvořil a rozvinul fascinující choreografickou tvorbu založenou na svérázných konceptuálních vzorcích, spojujících klasickou baletní techniku (převážně na špičkách) s prvky mnoha trendů současného umění a myšlení. V jeho baletech se podivuhodně kumulují například mluvené slovo, video, sochy, elektronické zvuky nebo zesílené hlasy vycházející přímo z tančících interpretů. V jeho neskutečně kreativním projevu poznáváme nejen vlivy americké klasiky (G. Balanchina), ale také ideu prostorově-pohybových vztahů (R. Labana). Forsythovo působení v německém Frankfurtu bylo převratné a jeho styl je jedním z nejvyhledávanějších na světě. Jasné, srozumitelné a jakoby ostře vybroušené baletní sekvence a pohybovou strukturu staví a kombinuje v naprosto nečekaných dávkách a na hranici fyzikálních zákonitostí těla. Využívá brilantní a efektní prvky klasického tance, kterým dodává odlišnou dynamiku, koordinaci, směry, opozice v těle a odklony z osy. Vyvolává v divákovi zcela jedinečné napětí a pocity, které obklopují atmosféru v celém prostředí, kde se jeho balety uvádějí. Nejznámějšími díly jsou bezesporu In the Middle Somewhat Elevated, The Loss of Small Detail, New Sleep, Steptext, Figure of the Enemy, Firstext a mnoho dalších. 17

18 Balet >uvádíme ve státní opeře Giselle Romantická balada o lásce a smrti > Giselle Viktor Kocian, Miho Ogimoto Foto: M. Divíšek Hudba: Adolphe Charles Adam Choreografie: Hana Vláčilová podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy Scéna: Martin Černý Kostýmy: Josef Jelínek Dirigent: Václav Zahradník Hraje orchestr Státní opery Uvádíme: 5. a 18. září 2012 v 19.00, Státní opera Příběh podle námětu německého básníka Heinricha Heina vypráví o venkovské dívce, která zemře v zoufalství z nešťastné lásky a její duše se po smrti změní ve vílu. Režie Hany Vláčilové, která je tradiční a vychází z původních choreografií Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy, dokonale souzní s líbeznou hudbou A. Ch. Adama. Světová premiéra se konala v roce 1841 v Paříži a od té doby je Giselle jedním z nejoblíbenějších romantických titulů. Postavy Giselle a Alberta najdeme v repertoáru všech baletních hvězd. Giselle je dnes bezesporu nejznámějším reprezentantem zlatého věku romantického baletu, který i po dvou stech letech stále dobývá srdce všech diváků. 18

19 Balet > Zprávy Koncert pro 8 tanečníků, 100 metronomů, 2 sólisty a orchestr je sondou do nitra budovy Nové scény a vnitřního světa jednotlivých tanečníků. Orchestr je součástí představení přímo na scéně, čas odpočítává 100 metronomů a jedna minuta se může jevit jako věčnost Hudba: György Ligeti, Aaron Copland a Louis Andriessen Hraje: Orchestr BERG Dirigent: Peter Vrábel Klarinet: Irvin Venyš Soprán: Barbora Sojková Choreografie: DekkaDancers Tomáš Rychetský a Viktor Konvalinka Tančí: Natálie Rychetská, Sylva Nečasová, Zuzana Šimáková, Aya Watanabe, Tomáš Rychetský, Viktor Konvalinka, Jonáš Dolník, Tomáš Červinka timing 100 metronomů na jevišti nové scény Režie, libreto projektu: Petra Tejnorová Libreto projektu, dramaturg: Lukáš Trpišovský Light design: Daniel Tesař Scéna a kostýmy: Antonín Šilar Videoprojekce: Pavel Hejný Zvukový design: Zbyněk Perla Představení vzniklo ve spolupráci Orchestru BERG, Dekka Dancers, Baletu Národního divadla a Nové scény Uvádíme: 18. a ve 20 h na Nové scéně Jen po dva večery uvádí Orchestr BERG, Dekka Dancers, Balet Národního divadla a Nová scéna reprízu společného projektu s názvem timing. Koncert pro 8 tanečníků a orchestr v prostoru Nové scény se koná 18. a 19. září 2012 vždy ve hodin. Výchozím impulsem pro vznik společného projektu Orchestru BERG a DekkaDancers se stala hudba skladby Poème symphonique pro 100 metronomů a Ramifications György Ligetiho, Koncert pro klarinet a orchestr Aarona Coplanda a Dances Louise Andriessena. Výsledná forma projektu je na hranici mezi koncertem a divadlem. Samotný název timing asociuje hru s časem a načasováním. Vyvstává otázka: jakou rychlostí pro člověka plyne čas? Spojením prostoru Nové scény a vnitřního prostoru jednotlivých tanečníků se zrodila cesta putování časoprostorem, kdy se Nová scéna jeví jako labyrint, ve kterém se člověk ztrácí, osvětluje název projektu Lukáš Trpišovský. Tak vznikají obrazy, pitoreskní příhody, které nás vedou až do našich hlubin, do sféry podvědomí, kde se realita jeví jako snová vize v odraze zrcadla. Cesta do labyrintu je stejně neodvratná jako nepředvídatelná. Co může existovat nezávisle na čase a prostoru? dodává režisérka Petra Tejnorová. Něco, co se v našich končinách jen tak nevidí. (Johana Mücková, ČT 24) Velmi kontaktní večer... obrovský zážitek na Nové scéně. (Vladimír Just, ČRo 6) Skvostně provedená muzika pocit, že jste se stali svědky něčeho, co tu ještě nebylo. Při pohledu na hodinky zjistíte, že pětasedmdesát minut vám uteklo jako pouhá čtvrthodina. (Vít Dvořák, OperaPlus) Labutí jezero na Sicílii Baletní soubor Státní opery se na přelomu května a června představil sicilskému publiku s klasickým baletem P. I. Čajkovského Labutí jezero. Ve dnech 24. května 2. června se odehrálo sedm představení na scéně Teatro Massimo Bellini v sicilské Catanii. V hlavních rolích se představili sólisté Zuzana Hvízdalová, Alina Nanu (Odetta/Odilie), Ulvi Azizov a Michal Štípa (Princ). Všechna představení byla vyprodána a setkala s velkým úspěchem. 19

20 Balet > osobnost Paměť pro tanec Prof. Božena Brodská alias Bíba Dne 27. července oslavila své neuvěřitelné 90. narozeniny profesorka, taneční historička a pedagožka Božena Brodská. Tímto ohlédnutím se připojujeme k řadě gratulantů. Dějiny tanečního umění jsou mezi historickými disciplínami tou mladší a méně bohatou. Nikoliv na události, ale na povědomí o nich. Dodnes jen střípky patří do obecné kulturní paměti. Přitom ve srovnání s dobou, ve které Božena Brodská začínala se studiem taneční historie, jsou naše dnešní představy o vývoji tance a baletu až neuvěřitelně detailnější a barvitější. Už nemusíme jako badatelé toužit po jakýchkoli informacích 1 alespoň o někom či o nějaké události. Suma poznatků je relativně spojitá a ověřená. Máme materiál a prostor pro formulování teoretických interpretací historických faktů, využití nových historických přístupů nebo pro aplikování dalších metodologických rámců, antropologických, sociologických a jiných. To vše je možné jen díky tomu, že o minulosti tance skutečně něco víme. Podstatou historického poznání bude vždy základní výzkum: hodiny strávené studiem pramenů v archivech, muzeích, soukromých sbírkách a knihovnách. To je způsob práce, ve kterém byla a stále je Božena Brodská nadanou badatelkou. Má trpělivost sedět celé dny nad stohy papírů a hledat v nich každou zmínku o tanci a tanečnících. Abyste v nich našli něco důležitého, potřebujete však víc než jen trpělivost. Neobejdete se bez vědomostí, zkušenosti, systematičnosti a pořádnosti. Nutně ale potřebujete také intuici, entusiasmus, radost. A musíte si pamatovat, co a o čem jste našli a kam jste si to poznamenali. Božena Brodská se během své vědecké kariéry věnovala hlavně divadelnímu tanci 18. a 19. století, a to hlavně v Čechách. Této tematiky se týkají její nejdůležitější publikace. Dotkla se snad všeho podstatného, co se na tomto poli stalo. Ale její vědomosti o tanci v Rakousku, na Slovensku, v Německu, Polsku a Rusku v daném období jsou také výjimečné a mnohdy přesahují poznání tamní taneční historiografie. Naučila badatele z příbuzných oborů, teatrology, muzikology, že dějiny tance jsou specifické a svébytné, pomohla vybudovat jejich samostatné místo mezi historiemi uměleckých disciplín. Byla celý život pedagožkou. Od roku 1955 působí na katedře tance Akademie múzických umění v Praze. Svým žákům předávala informace i etiku a skryté mechanismy historikova řemesla. Zdá se mi, že pro ni je to vedle faktů, ideálu věrohodnosti především požitek a hladovost. Považuji se za její žačku. Dodnes mám ve zvyku, že na začátku práce na novém tématu jí volám, abych se zeptala, co k němu má. V haldách papírů s poznámkami, které si kdysi pořídila třeba ve vídeňské knihovně, najde vždycky něco, co potřebuji. Když jsem zpracovávala archiv Německého divadla v Praze, chodila se mnou, aby mi přečetla dopisy psané kurentem, který jsem neuměla. Dnes posílá studentům výtah z přednášek jako přílohu em. Živá reklama na potěšení z historie. Dorota Gremlicová 20

21 Drží mě to, že můžu vyprávět dějiny baletu V červnu se stala čerstvou prababičkou. Sedíme v jejím bytě, okolo knihy, knihy a papíry. To je můj věčný boj, většinu svého života jsme všechno psali ručně a všechno bylo tištěné. A tak je to tady všude kolem mě navršené. Nyní, i když je jí 90 let, vládne počítači, mailuje, telefonuje mobilem, jezdí autem a stále se směje. Gratulovat paní profesorce k devadesátým narozeninám byla pro mě čest i potěšení zároveň. Jiskřičky v očích, šibalský úsměv, její smích určitě znáte z hlediště paní profesorka Božena Brodská, zvaná Bíba, má ráda veselé věci a také se umí nakažlivě smát. Proto mě zajímal její návod na život: Za prvé je to opravdu chemií v těle, to příliš neovlivníte. A za druhé: hýbat se! Od malička jsem hrála tenis, po válce dokonce první ligu na Štvanici. Otec hrozně fandil tenisu, o prázdninách jsem s ním musela každé odpoledne trénovat a já jsem brečela, že nemůžu s ostatními ven. Ale nikdy jsem žádná hvězda nebyla ale vydrželo mi to do 80 let teď už nehraju deset let. Samozřejmě i tančila. Jako holčičku ze slušné rodiny mě dávali k Milče Mayerové. To takhle všechny dívky musely protrpět. Jenomže mně se to líbilo proto jsem pokračovala u Lídy Myšákové. Měla svoji skupinu, se kterou jsme ve válce pohostinsky působily při činohře Karlínského divadla. Tam jsme dělaly takový to křoví to byly moje začátky. Zájem o tanec vyústil v angažmá v Družstvu divadel práce (Karlín) 1946/47 a v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého 1950/51. Sama vzpomíná s nadhledem sobě vlastním: Po válce se mi jevilo, že jediný kumšt (což byl možná můj omyl) je možný u Emila Buriana proto jsem se svojí přítelkyní Soňou dělala konkurz do Déčka. Zkoušel mě Milec a chtěl po mně dvaatřicet fouettés, což bylo komický, protože jsem vůbec nevěděla, co to je. Přijal nás, jenomže ačkoliv měl Burian pět divadel, strčil nás do Karlína, kde jsem místo velkýho umění skákala kankán v Králi tuláků. Prof. Božena Brodská patří mezi zakladatele české taneční vědy položila základy historie tance a baletu, je autorkou řady skript a odborných knih, její dějiny patří k základním pramenům studia oboru taneční vědy, kterého je také první historickou absolventkou. Studovat jsem začala v 46. roce, což byla divoká doba. Původně jsem chtěla studovat chemii, ale budova školy byla po válce rozbitá a podmínkou studia bylo odklízení trosek, což se mi nechtělo, a tak jsem se přihlásila na hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Záhy pak byla otevřena Divadelní fakulta - katedra tance a já přestoupila na dějiny tance k Reimoserovi. Mezi její spolužáky patřila Nataša Rybínová nebo studenti choreografie Luboš Ogoun, Jiřina Mlíkovská nebo Šárka Smetanová. Studium tam spočívalo v tom, že jsme byli nasáklí doutníkovým kouřem. Začátky to byly skromné. Měli jsme jednu místnost, kde se odehrávaly všechny přednášky a také se tam za závěsem převlíkala děvčata. Kluci se převlíkali na chodbě a měli jsme jeden sál. A víc nic. Když pan profesor přednášel, tak děvčata za závěsem čekala, až dořekne větu, aby mohla proběhnout do sprchy. Bylo to v posledním patře paláce Kotva, do dneška si pamatuju, jak jsem čichala ve výtahu, jestli je tam cítit doutník, zda jel Reimoser přede mnou a já jedu pozdě. Po skončení studia působila Božena Brodská na katedře tance (posléze při HAMU v Praze) jako asistentka prof. Reimosera, poté pedagožka, v roce 1975 získala titul docentka, v roce 1982 profesorka, v letech byla vedoucí katedry, kde přednáší dosud tedy neuvěřitelných šedesát let. Nejvíc mě bavily dějiny českého baletu. Začala jsem Prozatímním divadlem, rokem 1862, to máte do roku 82 dvacet let, a teď to hledej, Boženko. Hodně mi pomohl Neruda, ale kolik hodin já proseděla v Univerzitní knihovně, přečetla všechny Národní listy, Květy, Lumíry, Almanachy - všechno opsala v ruce Ale zase jsem objevila věci, které třeba nikdo nevěděl ani Reimoser. Například se nevědělo, že Julius Reisinger ten co dělal historicky první Labutí jezero v Moskvě je ten samý, co byl u nás prvním baletním mistrem Prozatímního i Národního divadla, Václav Reisinger, narozený v Praze. Hlavní tematické okruhy její práce tvořilo sledování historického vývoje tance 18. a 19. století, zaměřovala se na tanec divadelní, profesionální. Pak jsem se začala zajímat o 18. století. Sehrála tu roli i velká náhoda, kterou považuju za velký dar v té době se dělal v oddělení zámeckých knihoven Národního muzea soupis zámeckých teatrálií. Tam jsem našla příjemné kolegyně a poklady: libreta Noverra, Vigana, byly tam vídeňské časopisy skoro kompletní Vídeň, Rakousko celé 18. století se tak dalo báječně zpracovat. Chodila jsem tam denně ráno, kouřily jsme, že nebylo vidět, pily kafe, v poledne sendvič a v půl čtvrtý pro kluka do školky. Přeložila jsem tak noverrovský libreta, našla Angioliniho dopisy, recenze, všechno opsala v ruce. Bylo to ohromný! Také zarůstám papírama, protože jsem ještě nic nevyhodila, ale budu muset vyhazovat a začnu rozprodávat budu muset Pokud se s paní profesorkou bavíte na téma baletu, zjistíte, že měla a má slabost pro romantický balet. Nicméně, možná překvapí, že nejoblíbenějším dílem je pro ni adaptace Giselle slavného švédského choreografa Matse Eka. Strašně ji mám ráda. Zvlášť to druhé dějství, které se odehrává v blázinci, sestry v bílém jí podávají léky. To je tak dobře udělaný. Já mám ráda veselý věci, tohle je sice smutný, ale tak chytře udělaný. Klobouk dolů. Byla jsem na tom ve Vídni, bydlela jsem tenkrát v Mikulově, zaparkovala auto ve Vídni před divadlem (tehdy se to ještě pohodlně dalo), s sebou taveňák a rohlík a v noci zpátky do hotelu v Mikulově Profesorka Božena Brodská se narodila 27. července 1922 ve znamení lva. Tomuto znamení dělá vskutku čest. Svou vitalitou a optimismem předčí řadu i polovinu mladších z nás. Přece jenom mi nedalo, abychom se proto nevrátily k úvodnímu tématu návodu na život. Se smíchem sobě vlastním ho paní profesorka shrnula jednoduše: Je třeba se zavčas zbavit mužskýho, vždyť to dělají i včelí královny. A mít fyzičku to je to, co mě drží. A také to, že můžu vyprávět dějiny baletu. Místo tenisu hraju bridž. Kateřina Hanáčková Mladá Božena Brodská, foto soukromý archiv 2 Potštejn, Interclub match proti Žamberku, prázdniny 1932, Bíba uprostřed v tmavém, foto soukromý archiv 4 Seminář o životě a díle M. Petipy, Stavovské divadlo, 2011, foto Hana Smejkalová 21

22 Don Giovanni Deváté srdce Zkrocení zlé ženy Sólo pro tři Madama Butterfly Così fan tutte Richard III. Hoffmannovy povídky Cyrano z Bergeracu Turandot Karla Ohrožené druhy Pelleas a Melisanda Deváté srdce Carmen Ohrožené druhy TÝDNY DIVADLOBRANÍ Ochutnejte s námi sezonu 2012/13 Ve dnech Vám nabízíme SLEVU 40% Kouzelná flétna Enron Rigoletto Revizor Věc Makropulos Zítra se bude... Čarokraj Únos ze serailu Madama Butterfly Enron Tosca La bohème Così fan tutte Na ústupu Brel Vysockij Kryl / Sólo pro tři Carmen Zkrocení zlé ženy Popelka Revizor Čarokraj Brel Vysockij Kryl / Sólo pro tři Carmen Blackbird Na ústupu Pelleas a Melisanda Únos ze serailu Carmen Nabucco Enron Deváté srdce Enron Ohrožené druhy Bláznivý den aneb Figarova svatba Nosorožec Pelleas a Melisanda Karla Naši furianti Rusalka Pelleas a Melisanda Má vzdálená vlast Zítra se bude... Popelka Carmen Rigoletto Revizor Giselle na všechna zářijová představení! Enron Nabídku lze využít pouze v pokladnách ND. Karla Racek Karla Nabucco Sluha dvou pánů Brel Vysockij Kryl / Sólo pro tři umění žít s uměním měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech Návštěvníci Opery ND mají nárok na 15% slevu na roční předplatné A2 kulturního čtrnáctideníku Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč = 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle). Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru: A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC na číslo: Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě. Vydává Ambit Media, a. s. artcasopis.cz Limitovaná nabídka zlevněného předplatného platí pouze při objednávce formou sms. Cena sms dle tarifu vašeho operátora. Objednávky přijímá jménem vydavatele firma Send.

23 Karla hra po noční směně Martin Františák se zařadil mezi současné české dramatiky, které uvádí Národní divadlo již podruhé. Poprvé vstoupil na prkna Národního divadla s hrou Doma, která byla uvedena v historické budově (režie: Michal Dočekal), Karla se objevuje na repertoáru Divadla Kolowrat v režii Jana Kačera. Františákova Karla v Kolowratu není jen citlivě a profesně dobře zvládnutou inscenací, ale především dramaturgickým počinem v kontextu Národního divadla i české dramatiky obecně. Marcela Magdová, Metro Režisér Kačer má smysl pro básnivost, drsnost textu i skrytý potenciál antické tragédie. Radmila Hrdinová, Právo Uvádíme: 20. a v Divadlo Kolowrat Viděli jste videotrailer k inscenaci na našem kanálu? činohra Karla Jan Hartl a Martina Preissová Foto: H. Smejkalová Mediální partneři Činohry: 23

24 Činohra > Nová sezona Na co se těšit v nové sezoně? Michal Dočekal umělecký šéf Činohry Kateřina Winterová herečka Miroslav Král inspicient Činohry František Výtvar člen Mecenášského klubu ND V nadcházející divadelní sezoně najdeme opravdu zajímavé tituly. Velcí autoři minulosti (William Shakespeare, Molière, A. P. Čechov) i naší nedávné současnosti (Václav Havel) jsou doplněni původní českou hrou (Lenka Lagronová), hrou současného zahraničního dramatika (Stefano Massini) a velkým projektem z dějin českého Národního obrození (Rukopisy aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství). Režírovat budou ti nejlepší režiséři. Českošvédský renomovaný režisér David Radok. Cenami ověnčená, kritikou i diváky milovaná umělecká šéfka Divadla v Dlouhé Hana Burešová. Evropsky úspěšný a nesmazatelnou éru v zaniklém Divadle Komedie vytvořivší Dušan Pařízek. Mladý talent, čerstvý absolvent DAMU, Štěpán Pácl. Respektovaná divadelní a televizní režisérka Lucie Bělohradská. Pán z Prasečkova, Troilus a Kressida, Strýček Váňa, Z prachu hvězd, Ohlušující pach bílé, Rukopisy aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství a Zahradní slavnost. Je na co se těšit. A to je důvod zajistit si svá místa v hledišti s předstihem. Neváhejte! Jak se těším na Kressidu? Je to vlastně takový Romeo a Julie 2. Tak uvidíme, kam jsem se od doby Julie posunula. A jako všichni se těším na spolupráci s Davidem Radokem, kterého zatím neznám. Mám ráda nové pracovní zkušenosti. Jana Pidrmanová herečka Těším se na změnu a novou zkušenost, kterou pro mě bude nástup do angažmá. Těším se na kolegy a kolegyně, které už znám, ale i na ty, které teprve poznám. V nejbližší době se těším především na setkání s komediálním žánrem při zkoušení znovuobjevené Moliérovy hry Pán z Prasečkova v režii Hany Burešové. Těším se na příští sezonu, kterou mám vysloveně ženskou. Čeká mě práce na Molièrově Pánovi z Prasečkova s režisérkou Hanou Burešovou, kterou mám již drahně let moc rád a za jejímiž inscenacemi cestuji. Tedy milovaný autor a skvělá režisérka. Dále se těším na práci s režisérem Štěpánem Páclem při zkoušení ryze dámské incenace autorka žena (Lenka Lagronová), dámské obsazení a výsostně ženské téma hry Z prachu hvězd. Sezonu bych pak měl zakončit spoluprací s další režisérkou mého srdce, s Lucii Bělohradskou, při zkoušení inscenace Oslňující pach bílé. Zde se navíc nesmírně těším na setkání s výtvarnicí Katarínou Hollou. Možná jen lituji, že nebudu dělat s M. Dočekalem Stýčka Váňu, ale nemohu mít vše. A navíc jej určitě budu za kolegu Školníka občas skákat. ;-) V nové sezoně se vyloženě těším na dvě hry a na jednu jsem zvědavý. Molierův Pán z Prasečkova ač hra stará několik set let, zřejmě svým tématem i do dnešní doby přenositelná a k tomu napsaná jako komedie balet v próze, tak to zní zajímavě. Strýček Váňa opět nesmrtelná klasika a navíc překlad Leoše Suchařípy a režie Michala Dočekala jsou zárukou kvality co víc si přát a už se moc těším, zda a čím nás pan režisér překvapí. A velmi jsem zvědavý na Rukopisy aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství. Rukopisy samotné jejich vznik, pohnutky autorů a vše, co se kolem nich dělo, vlastně provází člověka již od základní školy. Jsem nesmírně zvědavý na jevištní zpracování a J. A. Pitínský je příslibem, že to bude poutavě vylíčeno. Je na co se těšit. A to je důvod zajistit si svá místa v hledišti s předstihem. Neváhejte! Programové brožury k našim inscenacím na dobírku a na pultech knihkupectví Národní divadlo vydává velkorysé programové brožury už od roku 1991 kromě inscenovaného textu přináší řadu inspirativních článků týkajících se uvádění dramatu, společenského a divadelního kontextu a také bohatou obrazovou přílohu. Jedenadvacet let, více než sto sedmdesát titulů to už z Činohry ND dělá jednoho z nejvýznamnějších nakladatelů dramatické tvorby u nás. Rádi bychom nabídku řady her, z nichž většina je k dispozici právě jen v tomto jediném vydání, rozšířili i mimo řady pravidelných návštěvníků ND. Bohatý seznam, čítající kromě klasiky v nových překladech, zlatého fondu dramatické literatury i řadu her uvedených v české nebo dokonce světové premiéře, potěší jak milovníky divadla, tak i studenty, pedagogy a všechny zapálené čtenáře. Cena jednotlivých programů nepřesahuje osmdesát korun a brožury lze zakoupit v pokladnách ND, či objednat na dobírku na u programy@narodni-divadlo.cz. Nové tituly se rovněž objevují na pultech lepších knihkupectví. 24