Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/

Transkript

1 Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/ Vydalo s podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace, Štefánikova 7/826, Nový Jičín. Autor na originále závěrečné práce stvrdil svým podpisem prohlášení, že tento materiál vypracoval samostatně a to včetně grafických a zvukových příloh, a dílo splňuje podmínky uvedené v 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. (CC BY-NC-ND 3.0) Uveďte autora-neužívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česko

2 ÚVODNÍ SLOVO Mgr. Blanka Kozáková Projekt Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/ , financovaný z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, probíhal v období let Tento projekt byl vyústěním dlouhodobé a systematické metodické podpory pedagogickým pracovníkům, kteří se zaměřují na rozvoj ICT ve školách Moravskoslezského kraje, poskytované Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem, Nový Jičín, příspěvkovou organizací. Významnou vzdělávací aktivitu projektu tvořilo dlouhodobé vzdělávání ICT lídrů. Jedním z výstupů procesu zvyšování jejich digitální gramotnosti byla závěrečná práce, která postihovala oblast, které se v ICT detailněji věnovali. Její úvodní část vždy popsala teoretická východiska a v další části se pak autoři zaměřili na praktické aspekty problému ve školské praxi. Protože se jednalo o práce rozsáhlejšího charakteru, které měly vazbu na současný stav využívání ICT ve školách Moravskoslezského kraje, shrnuli jsme tyto výstupy do motivačního sborníku zajímavých řešení, návodů, postupů a dáváme je tímto k dispozici pedagogickým pracovníkům základních a středních škol Moravskoslezského kraje. Vlastní příprava závěrečných prací byla řízena v Learning Management System Moodle. Díky tomuto nástroji jsme mohli sledovat postup při zpracování, a to jak u autora práce, tak i u jeho vedoucího. Pro tento účel měli oba v prostředí LMS připraveny komunikační nástroje (fórum, chat) a termínované odevzdávání jednotlivých verzí závěrečné práce. V konečné fázi zpracování dostal do prostředí LMS přístup také oponent práce pro zpracování a vložení svého posudku. Všichni zúčastnění tak měli přehled o aktuálním stavu komunikace a zpracovaného materiálu a mohli neprodleně reagovat, pokud si to situace vyžádala. Děkujeme touto cestou všem pedagogickým pracovníkům, kteří se nechají uváděnými příklady inspirovat ke své další pedagogické práci podpořené využitím ICT ve své škole. Poděkování za vedení přípravy závěrečných prací patří celému realizačnímu týmu projektu Perspektiva 2010.

3 Zdroje platných zákonů na internetu zdarma Ing. Lumír Matyskiewicz

4 Obsah Úvod Teoretická část Historie práva Právní řád České republiky Legislativní proces Historie Internetu Počátky Internetu v České republice Praktická část ( Souhrn funkčních internetových odkazů HTML kód k použití Závěr Resumé Seznam literatury

5 Úvod Dodrţovat platnou legislativu je třeba v kaţdém konání, ne jinak tomu je i ve vztahu k ICT a ve vztahu k pouţívání ICT. A protoţe stále platí neznalost zákona neomlouvá, občas je potřeba do znění některého toho zákona nahlédnout. Proces změn zákonů bývá někdy velmi rychlý, proto je vhodné pouţívat zdroje, jejichţ aktuálnost je moţné zaručit. Pro oblast legislativy můţe být vhodným zdrojem internet, a to právě pro svou rychlou aktualizaci. Cílem práce je na jedné straně představit moţné zdroje platných zákonů na internetu s ohledem na jejich moţnost získání zdarma a na straně druhé přinést i praktickou moţnost jejich vyuţití. V teoretické části se práce zabývá historií práva, právním řádem České republiky, legislativním procesem a stručnou historií internetu. V praktické části kromě přehledu vhodných zdrojů platných zákonů je vytvořen přehled internetových odkazů a dále HTML kód, který je moţné vkládat například na internetové stránky školy. 3

6 1. Teoretická část 1.1 Historie práva Ţádná moderní společnost se dnes neobejde bez nutnosti regulace chování jednotlivce i právních subjektů. V moderních demokratických společnostech se k takové regulaci nejčastěji vyuţívá právních norem jako jsou zákony, vyhlášky, nařízení apod. Kdy přesně právo vzniklo je nemoţné určit, zvláště kdyţ první pravidla byla nepsaná a předávala se ústní tradicí (tzv. právo zvykové). Právo normativní svůj vývoj spojuje aţ s vývojem písma. K vydání prvního zákoníku došlo uţ v 18. st. př. n. l. a je připisováno babylonskému králi Chammurabimu. Zákoník byl vytesán do kamenné desky a vystaven na veřejném místě, tím zaručoval přístup k právnímu řádu komukoliv. Obrázek 1: Chammurabiho zákoník. Dostupný na www: < 1.2 Právní řád České republiky Uspořádaný systém pramenů práva platných v České republice nebo v rámci mezinárodního společenství, jehoţ je Česká republika členem, je právní řád České republiky. Současný platný právní řád začal platit od 1. ledna 1993 v souvislosti se vznikem České republiky. Historie práva je však mnohem starší. Základem bylo přejímání práva rakousko- 4

7 uherské monarchie při vzniku první republiky v roce Nelze také opomenout čtyřicetiletou zkušenost se socialistickým právem v letech I s ohledem na tento vývoj se právní řád dnešní ČR řadí mezi právní řády, kde dominantní úlohu mezi prameny práva hraje právo psané resp. právní předpis. Tuto tendenci umocňuje i naše členství v EU, která své pravomoci vykonává zejména prostřednictvím vydávání normativních aktů, které jsou členské státy nezřídka povinny ve svém právu provést. V právním řádu ČR jsou nejdůleţitější především tyto právní předpisy: ústavní zákony zákony zákonná opatření senátu PČR nařízení vlády vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů vyhlášky ČNB nařízení rady obcí a krajů některé rozhodnutí obecné povahy prezidenta ČR obecně závazné vyhlášky obcí a krajů 1.3 Legislativní proces Legislativní proces (téţ zákonodárný proces) je proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením zpravidla ve Sbírce zákonů 1. V ČR můţe návrhy zákonů podávat: vláda, Senát, poslanci, a zástupci vyššího územního samosprávného celku. 1 iuridictum: Encyklopedie o právu. Dostupný z www: < 5

8 Legislativní proces na úrovni vlády Na úrovni vlády tvoří právní předpisy ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy (předkladatelé materiálů). Při přípravě právních předpisů musí jejich předkladatelé postupovat v souladu s Legislativními pravidly vlády, která upravují poţadavky na obsah a formu připravované legislativy. Mezi obecné poţadavky na tvorbu právních přepisů patří podrobná analýza právního a skutkového stavu, jejíţ nedílnou součástí je hodnocení dopadů připravované legislativy, tzv. RIA. Dalším poţadavkem je soulad s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního soudu, soulad s mezinárodními smlouvami a s právními akty ES/EU. V neposlední řadě je to poţadavek na přehlednost, srozumitelnost a jednoznačnost nově připravované legislativy 2. Při přípravě právních předpisů jsou postupy ministerstev sjednocovány Legislativními pravidly vlády a na legislativním procesu se jako poradní orgán podílí také Legislativní rada vlády. Legislativní postup pokračuje vypracováním věcného záměru zákona a po jeho vypracování je tento zaslán k připomínkám, tzv. připomínkovým místům. Ty jsou vyjmenovány v Legislativních pravidlech vlády a jsou to zejména: ostatní ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, kraje, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář PSP ČR, Kancelář Senátu, a další místa, kterých se věcný záměr přímo týká. Připomínky se potom dělí na zásadní a ty ostatní. Pokud předkladatelé po projednání zásadních připomínek z jakýchkoliv důvodů těmto připomínkám nevyhoví, stávají se předmětem rozporu. 2 ICV: informační centrum vlády ČR. Dostupný z www: < 6

9 Věcný záměr upravený na základě výsledků připomínkového řízení je zaslán vládě k projednání a na základě vládou schváleného věcného záměru vypracuje příslušné ministerstvo, nebo jiný ústřední orgán státní správy, návrh zákona. Neţ se návrh zákona dostane k projednání do Poslanecké sněmovny, projde dalším kolem připomínkového řízení a schvalováním vládou. Teprve v případě schválení návrhu zákona se tento postupuje dál do Poslanecké sněmovny v podobě vládního návrhu zákona. Legislativní proces na úrovni vlády probíhá přes elektronickou knihovnu Úřadu vlády ČR eklep. To znamená, ţe předkladatel musí materiál vloţit do eklep jak při připomínkovém řízení, tak při jeho předloţení na vládu. Stejně tak připomínková místa své připomínky zasílají prostřednictvím eklep. Totéţ platí o stanoviscích Legislativní rady vlády. Celý proces tak probíhá elektronicky. Nicméně z důvodu archivace je při předkládání materiálu k projednání vládě vedle vloţení do eklep povinností zaslat předsedovi vlády v listinné podobě tři výtisky materiálu podepsané příslušným členem vlády (předkladatelem) 3. Legislativní proces na úrovni Parlamentu Předseda vlády zasílá vládní návrh zákona v listinné podobě předsedovi PSP ČR. Ten text zákona postupuje organizačnímu výboru PSP ČR, všem poslancům a poslaneckým klubům. Jednání o vládním návrhu probíhá ve třech čteních. Jen ve výjimečných případech můţe PSP ČR projednat návrh zákona tak, aby mohl být schválen jiţ v prvém čtení. Nejčastěji to bývá ve stavu tzv. legislativní nouze, který se vyhlašuje za mimořádných okolností, nebo kdyţ jde o provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána. Při prvním čtení se o návrhu koná obecná rozprava a PSP ČR se můţe usnést na tom, ţe se návrh přikáţe k projednání výboru, či několika výborům, nebo ţe se návrh vrátí k dopracování, popřípadě se návrh rovnou zamítne. Výbor či výbory návrh projednají a předloţí PSP ČR své usnesení s doporučením, zda se návrh zákona má či nemá schválit. To se děje při druhém čtení návrhu zákona, které probíhá nejprve formou obecné rozpravy a následně formou podrobné rozpravy, při níţ se předkládají pozměňovací či jiné návrhy. Na konci můţe PSP ČR návrh vrátit výboru k novému 3 ICV: informační centrum vlády ČR. Dostupný z www: < 7

10 projednání, rozhodnout, zda se návrh zákona zamítá, nebo pustit návrh zákona ke třetímu čtení. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení PSP ČR hlasuje o pozměňovacích či jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se PSP ČR usnese, zda s návrhem vyslovuje souhlas. Návrh zákona, s nímţ PSP ČR vyslovila souhlas, je postoupen dále do Senátu. Tam můţe dojít k těmto situacím 4 : 1. Schválí-li Senát návrh zákona nebo se k němu do 30 dnů od jejího postoupení neusnese nebo vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, je návrh zákona přijat. 2. Jestliţe Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej předloţí PS. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej PS nadpoloviční většinou všech poslanců. 3. Vrátí-li Senát PSP ČR návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je zákon přijat, pokud PSP ČR přijme usnesení, ţe vyslovuje souhlas s návrhem Senátu. 4. Neschválí-li PSP ČR návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej PSP ČR nadpoloviční většinou všech poslanců. Legislativní proces z pohledu prezidenta Po schválení zákona Senátem zasílá předseda PSP ČR přijatý zákon prezidentu republiky. Pokud prezident republiky zákon podepíše, můţe být za stanovených pravidel vyhlášen ve Sbírce zákonů. Vrátí-li prezident přijatý zákon PSP ČR do 15 dnů, předseda PSP ČR předloţí vrácený zákon PSP ČR. Pokud PSP ČR přehlasuje prezidenta republiky nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, ţe zákon nebyl přijat 5. 4 vsp.blog.cz: Legislativní proces Dostupný z www: < 5 ICV: informační centrum vlády ČR. Dostupný z www: < 8

11 Publikování ve Sbírce zákonů Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. Pokud není stanovena účinnost později, nabývají právní předpisy účinnosti 15. dnem po vyhlášení. Vyţaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Velmi přehledné znázorňuje celý proces přijímání zákonů následující obrázek. Obrázek 2: Jak vzniká zákon. Dostupný na www: < 9

12 1.4 Historie Internetu Internet, tak jak jej známe dnes, není aţ tak starou záleţitostí, datuje se do počátku 90. let 20. století a je spojen s rozvojem sluţby známé pod zkratkou WWW, jeţ umoţnila zcela nový způsob výměny informací. Jeho historie je však mnohem sloţitější a je vlastně spojena uţ se vznikem prvních počítačů a následně počítačových sítí, které umoţňují počítačům navzájem komunikovat. Silným vlivem byla od roku 1947 rovněţ studená válka mezi USA a SSSR, kdy si mocnosti uvědomovaly hrozbu zničení komunikační infrastruktury. To si vyţádalo nutnost zabývat se myšlenkou vytvoření takové komunikační sítě, která by neměla ţádné řídící uzly a tedy i v případě vyřazení některé z její části by nedošlo k přerušení její funkčnosti. Počátkem šedesátých let se začaly objevovat první myšlenky (převáţně v USA) na vytvoření sítě, která by navzájem propojovala nejdůleţitější vojenské, vládní a vědecko-výzkumné počítače. Mělo jít o síť decentralizovanou, která bude fungovat i v případě výpadku některého z uzlů. Současně mělo platit, ţe všechny uzly mají být rovnocenné a kaţdý z nich má mít moţnost vysílat i přijímat zprávy. Bylo jasné, ţe by to měla být síť bez centra, a měla by být schopna funkce i v případě výpadku jednotlivých uzlů. Koncem 60. let se sdruţení RAND, univerzity MIT a UCLA zabývaly myšlenkou vytvořením decentralizované sítě s přepojováním paketů. V roce 1968 přispěchal s finanční podporou na pomoc Pentagon, respektive jeho agentura DARPA (DefenceAdvancedResearch Project Agency), a na podzim roku 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly sítě, která byla nazývána ARPANET. 6 Následně v roce 1972 k ní bylo připojeno 50 výzkumných a vojenských center. Později se rozdělila na dvě sítě: Arpanet a Milnet (armádní síť). V roce 1981 přibyla síť Bitnet (vyuţita k propojení amerických vysokých a středních škol). Velikým problémem však byla komunikace mnoha různých platforem. Proto probíhal v této oblasti intenzivní výzkum a jeho výsledkem (v r. 1983) byl protokol TCP/IP (TransmissionControlProtocol/Internet Protocol), který je pouţíván dodnes. Ačkoliv v polovině 80. let existovalo několik sítí, stále ještě nebyly předmětem zájmu veřejnosti, protoţe nebyly volně přístupné. V roce 1986 byla vytvořena síť NSFNET (National Science Foundantion Network). Původně byla určená pro propojení pěti superpočítačů. Později se však toto řešení ukázalo natolik výhodné, ţe v roce 1990 byla síť 6 ireferáty.cz: Historie internetu. Dostupný z www: < 10

13 Arpanet zrušena a nahrazena právě sítí NSFNET. V roce 1991 nad ní byla vytvořena nová síť NREN (NationalResearch and Education Network) 7. Jedněmi z prvních funkcí sítě byly moţnost posílat a přijímat elektronickou poštu a soubory. K výraznému novodobému rozvoji došlo od roku 1993, do té doby zůstával Internet hlavně doménou vědeckých a akademických pracovišť. Poté s rozvojem sluţby WWW došlo k velmi prudkému nárůstu obliby Internetu. Internet se stal nejen lehce dostupným zdrojem informací a zábavy, ale v podstatě se postupně stal v mnoha zemích naprosto běţnou součástí kaţdodenního ţivota. Následující obrázek zachycuje vývoj počtu uţivatelů Internetu na 100 obyvatel v období 1997 aţ Obrázek 3: Počet internetových uživatelů na 100 obyvatel mezi 1997 a Dostupný na www: < > 7 referaty-seminarky.cz: Internet. Dostupný z www: < 11

14 Časový přehled některých významných událostí v historii Internetu 8 : 1962 vzniká projekt počítačového výzkumu agentury ARPA 1969 vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy (2. září) s přepojováním uzlů (čtyři uzly) 1972 ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, pouţit protokol NCP (Network Control Program) neplést s NCP (NetWareCoreProtocol) od firmy Novell 1972 RayTomlinson vyvíjí první ový program 1973 zveřejněna idea vedoucí později k TCP/IP jako náhrady za stávající protokol NCP 1976 první kniha o ARPANETu 1980 vydáno RFC 760, které popisuje IPv4, experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET 1983 z ARPANETu oddělena síť MILNET (Military Network), TCP/IP přeneseno do komerční sféry (Sun), zavedeno DNS (DomainNameSystem) 1984 vyvinut program BIND pro DNS, k Internetu připojeno pouhých 1000 počítačů 1985 zahájen program NSFNET, sponzoruje rozvoj sítě ve výši 200 mil. dolarů, první komerční sluţby 1987 vzniká pojem Internet 1987 v síti je propojeno počítačů 1989 TimBerners-Lee publikuje návrh vývoje 1990 TimBerners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu 1990 končí ARPANET 1991 nasazení WWW v evropské laboratoři CERN 1992 připojen Bílý dům (vstup vládních institucí na Internet), oficiálně připojena Česká republika (13. února připojeno ČVUT v Praţských Dejvicích) 8 Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z www: < 12

15 1993 MarcAndreessen vyvíjí Mosaic, první WWW prohlíţeč, a dává ho zdarma k dispozici 1994 vyvinut prohlíţeč NetscapeNavigator 1994 Internet se komercionalizuje milionů uţivatelů 1999 rozšiřuje se Napster milionů uţivatelů milionů uţivatelů milionů uţivatelů ,8 miliardy uţivatelů 2010 ve Finsku jako první zemi na světě mají lidé podle zákona nárok na Internet 2010 přes 2 miliardy uţivatelů 2011 došlo k vyčerpání adres protokolu IPv června mezinárodní den IPv6 1.5 Počátky Internetu v České republice Slavnostní připojení k Internetu proběhlo ještě v době České a Slovenské federativní republiky dne 13. února Stalo se tak na půdě ČVUT v Praze. V červnu 1993 pak byl zahájen provoz republikové sítě CESNET (Czech Educational and Scientific Network), která se postarala o připojení dalších akademických pracovišť. V té době ještě Internet nebyl zdaleka tak otevřený jako dnes, takţe o tom, kdo do něj můţe vstoupit, rozhodovala organizace NSF (National Science Foundation) a její Acceptable Use Policy (pravidla přípustného pouţití). Právo rozhodovat v podstatě získala tím, ţe provozovala a plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu, přes kterou procházel prakticky veškerý provoz. Jednou z hlavních podmínek bylo čistě akademické vyuţití a ţádný komerční provoz. V roce 1992 dodrţení této podmínky nebyl ţádný problém, protoţe uţ od roku 1991 stát udělil tehdejšímu Eurotelu exkluzivní licenci na poskytování veřejných datových sluţeb, mezi které poskytování připojení k Internetu spadalo. Tím byla tedy ostatním blokována moţnost poskytovat přístup k Internetu na komerčním základě. A protoţe 13

16 Eurotel v té době připojení k Internetu nenabízel, tak vlastně jen blokoval tuto moţnost ostatním. Takţe zatímco v zahraničí se Internet otevřel komerčnímu světu brzy po tom, co jsme do něj vstoupili, u nás byla umoţněna liberalizace Internetu aţ od 1. července 1995, kdy po ztrátě exkluzivní licence Eurotelu dostali šanci i komerční provideři. S nimi se pak začal rozvíjet i český Internet, který poměrně rychle přestával být ryze akademický. 14

17 2. Praktická část Nahlíţet zdarma do sbírky zákonů lze mimo jiné na jednotlivých obecních úřadech, ale kdo by v době Internetu volil tak nejen časově náročný postup. Navíc ono nahlíţení není technicky vůbec bez potíţí, uţ jen vzhledem k úředním hodinám úřadů. Z mnoha důvodů je proto velmi vhodným médiem Internet, kde nalezneme bezplatné zdroje. U zákonů je samozřejmě důleţitá i jejich aktuálnost a zde je Internet se svou rychlostí rovněţ výhodou. Nelze zmiňovat jen výhody Internetu, mezi zásadní nevýhody patří důvěryhodnost zdroje i daného konkrétního znění zákona. Platí, ţe jen psaná podoba sbírky zákonů má právní platnost. Další otázkou je jak se ke zdrojům zákonů na Internetu propracovat. Jednou z moţností je, ţe známe webové adresy stránek se zněním zákonů. Pro laika, který se však zákony běţně nezabývá a jen občas pro něj vyvstane potřeba do nějakého zákona nahlédnout, přichází v úvahu spíše druhá moţnost, a to si dané stránky aktuálně vyhledat. Obrázek 4: Ukázka výsledku vyhledávání na portále Seznam.cz. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. 15

18 2.1 Sbírka předpisů České republiky nepatří vyloţeně mezi zdroje zdarma, jelikoţ jsou zdarma dostupné jen předpisy do stáří 4 týdnů od vydání. Ostatní právní předpisy jsou dostupné pouze přes archiv. Přístup do archivu je uţ ale bohuţel zpoplatněn. Obrázek 5: Ukázka webu Sbírka předpisů České republiky. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce ( Bez výrazného grafického propracování nabízí web ale online přístup k úplným zněním snad všech zákonů. Zákony jsou přitom velmi přehledně řazeny dle různých oblastí a přehled se nalézá hned na úvodní stránce. Za bezplatnost je nutné tolerovat umístění reklamy, která ale není v přehnaném mnoţství. Obě URL adresy jsou rovnocenné a vedou k naprosto stejnému internetovému obsahu. Nechybí ani podmínky pouţívání, které upozorňují na to, ţe obsah tohoto webu je k pouţívání bez jakýchkoliv záruk. A ţe provozovatel také neručí za aktuálnost a pravdivost, byť provozování a uvádění informací činí v dobré víře o jejich pravdivosti a aktuálnosti. A samozřejmě se provozovatel vzdává veškeré odpovědnosti za moţnou způsobenou újmu či škody, které by mohly vzniknout pouţíváním webu a informací na něm uvedených. Tyto skutečnosti je však nutno mít na paměti při pouţití v podstatě všech internetových zdrojů. 16

19 Obrázek 6: Ukázka webu ley.cz. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. Znění zákonů se nachází v prostém textovém formátu a není proto ani problém s kopírováním celku, či jejich jednotlivých částí. Výborným funkčním doplňkem webu je rovněţ moţnost u jednotlivých zákonů přímo vyhledávat dle čísel paragrafů. Obrázek 7: Ukázka vyhledávání 100 ve Školském zákoně. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. Obrázek 8: Ukázka výsledku vyhledávání 100 ve Školském zákoně. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. Na webu ale chybí moţnost fulltextového vyhledávání. Je však moţné, ţe jen dočasně, protoţe je na webu uvedeno, ţe jedním z cílů je zpřístupnit zákony a vyhlášky zdarma online s moţností fulltextového vyhledávání. 17

20 2.3 Přístup zdarma ke zněním ovšem jen některých vybraných zákonů nalezneme i na webu Zákony ČR online. Obrázek 9: Ukázka webu Zákony ČR online. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. Pěkně a přehledně udělaný web, ale zdarma jsou skutečně nabízena jen znění některých vybraných zákonů. Znění vybraného zákona se potom zobrazuje v samostatném okně v textovém formátu, takţe opět není problém s jeho případným kopírováním Provozovatel webu uvádí, ţe se jedná o komplexní on-line zákoník. Cílem zmíněným na webu je stát se nejobsáhlejší web knihovnou zákonů ČR. Zákon můţeme vyhledat pomocí implementovaného vyhledavače Google, kdy se hned na úvodní straně nachází políčko pro vyhledávání. Vloţit lze číslo zákona nebo jen třeba úryvek zákona, výsledky vyhledávání se potom zobrazují v samostatném okně. Web rovněţ nabízí moţnost si vybrat kategorie zákonů ze šesti oblastí. Daňové a účetní předpisy, občanské právo, obchodní právo, trestní právo, správní právo a poslední oblastí je pracovní právo. Znění zákona je i zde zobrazeno v prostém textovém formátu. 18

21 Obrázek 10: Ukázka webu Zákon v praxi. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce Dne 1. prosince 2010 spustilo Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách aplikaci Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. Obrázek 11: Ukázka aplikace Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv na webu Ministerstva vnitra České republiky. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. 19

22 Na základě ustanovení 12 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv v souladu s poţadavky zákona č. 309/1999 Sb. Ministerstvo vnitra tedy zpřístupňuje všechny částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv publikované od a k datu jejich vyhlášení zveřejňuje všechny nově publikované částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. 12 daného zákona právě mimo jiné také stanovuje, ţe toto zveřejnění musí být způsobem umoţňujícím dálkový přístup. A tato nová verze aplikace pro přístup ke stejnopisům Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv, přináší přehlednější přístup ke stejnopisům obou sbírek, zasílání zpráv o nově vyhlášených dokumentech, přehled naposledy vyhlášených částek, podrobný návod k pouţívání, odkazy na související stránky a zkušebně i moţnost vyhledávat nejen v názvech, ale i v textech jednotlivých dokumentů. Přitom tato nová aplikace představuje pouze první krok ve snahách Ministerstva vnitra o zkvalitnění přístupu k platnému právu. V současné době připravuje Ministerstvo vnitra projekty e-sbírka a e-legislativa, které usnadní občanům orientaci v právním řádu a zkvalitní a zefektivní jeho tvorbu. Systémy e-sbírka a e-legislativa by měly být spuštěny k 1. lednu V aplikaci najdeme stejnopisy Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv od roku 1945 ve formátu pdf. Na úvodní stránce je zobrazeno 10 nejnovějších částek ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, podle toho, kterou ze sbírek zatrhneme. Je moţné také vyhledávat podle čísla předpisu, čísla částky nebo textu v anotaci, dále je moţné zobrazit přehled všech částek za zvolený rok nebo zkusit vyhledávání Googlem, které je ale označeno jako zkušební verze Bezplatně se ke zněním zákonů dostaneme i na stránce Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů na Portálu veřejné správy České republiky portal.gov.cz na úřad přes Internet. 20

23 Vyhledávání je moţné podle čísla předpisu, částky sbírky, názvu předpisu nebo lze zkusit štěstí s fulltextovým vyhledáváním. Znění právního předpisu je zde potom zobrazeno v prostém textovém formátu. V mnoha případech se ke znění právního předpisu potom dostaneme postupně přes čísla zobrazených, které fungují jako odkazy. Obrázek 12: Ukázka aplikace Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů na portal.gov.cz s výsledkem vyhledávání. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce Asi 79 zákonů a jejich úplná znění obsahuje také sekce zákony na webu business.center.cz. Jedná se převáţně o právní normy spojené s podnikáním. Zákony se však nezobrazují celé, ale po částech, členěné dle části zákona nebo jednotlivých hlav v částech zákona. Tyto části se uţ potom zobrazují v prostém textovém formátu. Obsah právní normy slouţí tedy jako rozcestník s jednotlivými odkazy. Tím je moţné zároveň získat krásně celkový přehled o dané právní normě a jejím členění. Výhodou je rovněţ to, ţe se v obsahu vyskytují i tučně zvýrazněné části, které značí novelizovaná znění. 21

24 Obrázek 13: Ukázka zobrazení obsahu Ústavy ČR na webu business.center.cz. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. Samozřejmostí je však přítomnost reklamy, a to i při zobrazení textové části znění zákona, bohuţel i reklamní banery s běţícím videoobsahem, coţ při čtení působí velmi rušivě Aktuální znění asi 49 nejdůleţitějších zákonů a zákoníků, se nachází i na finančním portálu pro odborníky i laiky Kurzy.cz. Podobně jako na webu business.center.cz se i zde zobrazí obsah zákona s aktivními odkazy na jeho části. I zde tedy můţeme získat celkový přehled o dané právní normě a teprve si vybrat část, která nás zajímá. Zákony můţeme vybírat buď ze seznamu, který se nachází v levé části, nebo z přehledu řazeného dle jednotlivých kategorií v hlavní středové části. I na tomto webu se nachází velké mnoţství reklamy, jeţ je i zde bohuţel vloţena také do samotných znění zákonů. 22

25 Obrázek 14: Ukázka sekce Zákony na webu Kurzy.cz. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce Kaţdodenně aktualizované úplné znění právních předpisů ze Sbírky zákonů ČR se nachází v sekci Zákony na portále pracepropravniky.cz. Aktuálně obsah asi 108 právních předpisů přehledně řazených dle abecedy a zobrazených hned na úvodní stránce. Rovněţ se zde nalézá i velice dobře fungující vyhledávání dle názvu právního předpisu, přičemţ stačí zadat jen část názvu. Vyhledávání ale opravdu probíhá pouze v názvech právních předpisů. Úplná znění se zobrazují v prostém textovém formátu a výhodou je, ţe do samotných textů právních předpisů uţ není vkládána reklama. Obrázek 15: Ukázka sekce Zákony na webu pracepropravniky.cz. Ilustrační sejmutí obrazovky vytvořil autor práce. 23