Digitální učební materiál

Transkript

1 Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_F.3.03 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing. Sára Bezková Společenskovědní 1. ročník Legislativní proces Právní vědomí studentů v oblastech ústavního práva. Tento výklad je doplněním prezentace o Ústavě ČR. Předpokládá se předchozí znalost tématu a je doplněním k maturitní zkoušce z předmětu Právo květen/2012

2 Ke vzniku nového zákona nebo úpravě stávajících zákonů vede dlouhá cesta. Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté v Senátu a poslední slovo má prezident Obr. 1 návrh zákon, zákonodárná iniciativa

3 Obr. 2 projednávání návrhu zákona, hlasování o návrhu zákona Jednání o návrhu zákona v Poslanecké sněmovně (PS) 1. Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny, ten postoupí organizačnímu výboru 2. Prvé čtení návrhu zákona, PS může se usnést, že: - návrh vrátí navrhovateli k dopracování - návrh zamítá - přikáže k projednání výboru či několika výborům 3. Druhé čtení návrhu zákona - výbor či výbory návrh projedná a předloží PS své usnesení s doporučením, schválit či nikoliv 4. Třetí čtení návrhu zákona - lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb - na závěr třetího čtení PS hlasuje o pozměňovacích či jiných návrzích k návrhu zákona - v případě vyslovení souhlasu, zašle její předseda Senátu

4 Obr. 3 pravomoci senátu

5 Obr. 4 postup v případě vrácení s pozměňovacími návrhy hlasuje znovu o svém původním znění (nadpoloviční většina všech 101) hlasuje znova: 1. o znění Senátu (nadpoloviční většina přítomných) 2. o svém původním znění (nadpoloviční většina všech 101) vrátí do 15 dnů

6 PROMULGACE VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ PŘIJATÉHO ZÁKONA Obr. 5 promulgace zákona (vyhlášení zákona) Publikování ve Sbírce zákonů - právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů - po platnosti právního předpisu následuje účinnost, mezi tím vacatio legis - pokud není stanovena účinnost později, nabývají právní předpisy účinnosti 15. dnem po vyhlášení právní předpis z hlediska časového nemůže nikdy nabýt účinnosti dříve, než se stane platným Právní normy upravující legislativní proces - Ústava České republiky ústavní zákon č. 1/1993 Sb. - Legislativní pravidla vlády

7 TEST dělba státní moci označte správnou odpověď 1. Proces přijímání zákonů, jehož pravidla bývají zakotvena v ústavě a v jednacím řádu parlamentu, se označuje jako: a) lustrační b) legitimizační c) legalizační d) legislativní 2. Kdo je v rámci České republiky oprávněn podávat návrhy zákona a jakým způsobem jsou nové zákony vyhlášeny? a) Poslanec či skupiny poslanců poslanecké sněmovny, Senát, vláda a prezident; nový zákon je vyhlášen vydáním ve Sbírce zákonů b) členové vlády, poslanci obou komor Parlamentu a prezident; nový zákon je vyhlášen vydáním ve speciálním oběžníku c) poslanec a skupina poslanců Poslanecké sněmovny, Senát, vláda a zastupitelstvo kraje; nový zákon je vyhlášen vydáním ve Sbírce zákonů d) prezident republiky, zastupitelstvo kraje a vláda; nový zákon je vyhlášen vydáním ve speciálním oběžníku 3. Jakým způsobem jsou zákony v Poslanecké sněmovně Parlamentu České Republiky projednávány a co se s nimi následně děje? a) Po třetím čtení je o zákonu v Poslanecké sněmovně hlasováno b) po třetím čtení zákon postupuje do senátu, kde je dále projednáván c) po druhém čtení je o zákonu hlasováno; je-li schválen, postupuje do Senátu d) po druhém čtení je o něm hlasováno; je-li schválen, postupuje k prezidentovi 4. Každý zákon musí být před vyhlášením: a) uveden ve Sbírce zákonů b) zařazen do příslušných oběžníků c) podepsán prezidentem republiky d) prozkoumán Ústavním soudem, je-li v souladu s Ústavou ČR 5. Kolik hlasů je třeba v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky pro přijetí zákona a kolik pro přijetí ústavního zákona a) Pro přijetí zákona, stejně jako ústavního zákona, je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců b) pro přijetí zákona je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního zákona tří pětin hlasů přítomných poslanců c) pro přijetí zákona je třeba 101 hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního zákona 131 hlasů přítomných poslanců d) pro přijetí zákona je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního dvou třetin hlasů přítomných poslanců

8 TEST dělba státní moci hodnocení 1. Proces přijímání zákonů, jehož pravidla bývají zakotvena v ústavě a v jednacím řádu parlamentu, se označuje jako: a) lustrační b) legitimizační c) legalizační d) legislativní 2. Kdo je v rámci České republiky oprávněn podávat návrhy zákona a jakým způsobem jsou nové zákony vyhlášeny? a) Poslanec či skupiny poslanců poslanecké sněmovny, Senát, vláda a prezident; nový zákon je vyhlášen vydáním ve Sbírce zákonů b) členové vlády, poslanci obou komor Parlamentu a prezident; nový zákon je vyhlášen vydáním ve speciálním oběžníku c) poslanec a skupina poslanců Poslanecké sněmovny, Senát, vláda a zastupitelstvo kraje; nový zákon je vyhlášen vydáním ve Sbírce zákonů d) prezident republiky, zastupitelstvo kraje a vláda; nový zákon je vyhlášen vydáním ve speciálním oběžníku 3. Jakým způsobem jsou zákony v Poslanecké sněmovně Parlamentu České Republiky projednávány a co se s nimi následně děje? a) Po třetím čtení je o zákonu v Poslanecké sněmovně hlasováno b) po třetím čtení zákon postupuje do senátu, kde je dále projednáván c) po druhém čtení je o zákonu hlasováno; je-li schválen, postupuje do Senátu d) po druhém čtení je o něm hlasováno; je-li schválen, postupuje k prezidentovi 4. Každý zákon musí být před vyhlášením: a) uveden ve Sbírce zákonů b) zařazen do příslušných oběžníků c) podepsán prezidentem republiky d) prozkoumán Ústavním soudem, je-li v souladu s Ústavou ČR 5. Kolik hlasů je třeba v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky pro přijetí zákona a kolik pro přijetí ústavního zákona a) Pro přijetí zákona, stejně jako ústavního zákona, je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců b) pro přijetí zákona je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního zákona tří pětin hlasů přítomných poslanců c) pro přijetí zákona je třeba 101 hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního zákona 131 hlasů přítomných poslanců d) pro přijetí zákona je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, pro přijetí ústavního dvou třetin hlasů přítomných poslanců

9 Zdroje: Obr. 1, 2, 3, 4, 5 vlastní tvorba Vzdělávací institut středočeského kraje, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci TESTY Odmaturuj