Novinky v první pomoci

Transkript

1 2011 Novinky v první pomoci

2 Druh dokumentu: Číslo dokumentu: SMĚRNICE 001 Vydání číslo: Účinnost vydání od: Změna číslo: Účinnost změny od: Počet stran: 2011 III zpracoval kolektiv OS ČČK 2

3 Obsah První pomoc Vyšetření Bezvědomí Resuscitace Krvácení Úraz elektrickým proudem Popáleniny Interní stavy, psychické poruchy Intoxikace Obsah lékárny Užité zkratky Přílohy...26 První pomoc 3

4 Cílem první pomoci je zajištění aktuálního zdravotního stavu postiženého, aniž by docházelo k jeho zhoršování. Tedy, aby zdravotní stav zůstal setrvalý, či jsme docílili jeho zlepšení. První pomoc bychom mohli rozdělit do dvou okruhů: a) První pomoc laickou, kterou na na území České republiky musí poskytnout každý občan v rámci svých možností, schopností a dovedností, a to v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Tuto legislativní povinnost doplňuje i etiku a lidskost každého z nás. Laik, tedy člověk, který nemá odborné vzdělání či odborné pomůcky je z valné většiny první, který postiženého nebo poraněného najde. Legislativní předpis stanoví povinnost dojezdu záchranné zdravotnické služby [ZZS] do místa určení do 15 minut (za určitých podmínek); (pozor na legislativní změnu od je zrušen časový údaj dojezdu). V případě zástavy přívodu kyslíku do mozkové tkáně vznikají ireverzibilní změny již po třech minutách, je tedy v rukách laické veřejnosti poskytnout adekvátní pomoc. b) Odbornou první pomoc, kterou na území České republiky poskytuje druhý okruh první pomoci tzv. integrovaný záchranný systém [IZS]. Složky IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a záchranné zdravotnické služby včetně letecké záchranné služby. Záchrannou službu vždy kontaktujte, pokud jste svědky náhlé, neočekávané změny zdravotního stavu postiženého. Dále pokud jste u úrazu nebo mechanismu, který způsobil 4

5 poškození zdraví, byli přítomni. V případě vaší nejistoty, zda je, přítomnost odborného zdravotnického personálu nutná, vždy kontaktujte tísňovou linku a zkušený dispečer dokáže zhodnotit situaci a případně vám předat informace o krocích první pomoci po telefonu. Časté otázky operátorů záchranné služby: KDE jste KOLIK je zraněných JAKÁ zranění mají Předání vlastního (kontaktního) TELEFONNÍHO ČÍSLA z důvodu dodatečných dotazů operátora - hovor vede operátor, ukončení hovoru opět provede operátor! Nejčastěji se vyskytující chyby: - volající nahlásí adresu svého bydliště, i když je doma u postiženého - volající nahlásí číslo domu, ale neuvede ve kterém poschodí je postižená osoba - i z těch důvodů je nutné hlásit telefonní číslo pro zpětné volání - volající si neuvědomí, že dveře od činžovního domu jsou uzamčeny V těchto situacích se chybám dá jen obtížně předcházet. Je nesmírně nutné, aby si zachraňující uvědomil, že právě on zachraňuje život či zdraví. Důležité je zachování chladné hlavy. Při pocitu, že by posádka záchranné služby nemusela místo správně a rychle najít, je vhodné na strategické či orientační místo vyslat osobu, která posádku dále navede. Tuto informaci je dobré předat i operátorovi tísňové linky. Pokud je v místě pouze jeden zachránce, volání bychom z hlediska včasnosti poskytnutí pomoci mohli rozdělit na okamžité ( call first ) a volání rychlé ( call fast ). Dále viz příklad. Volání okamžité volá se před zahájením KPR (kardiopulmonální resuscitace), je-li postižený dospělý. 5

6 Volání rychlé nejprve se provede jednu minutu KPR a následně se volá ZZS. Toto se praktikuje u a) tonutí a ponoření, b) srdeční zástava po traumatu, c) předávkování návykovými látkami a léky. Pokud je v místě postižení více osob a máme zajištěnou pomoc či ji právě zajišťujeme je potřebné ve fázi mezi voláním odborné pomoci a jejím příjezdem zajistit následující: - vyslat volnou osobu, aby zajistila hladký příchod odborné pomoci k místu postižení (odemknout vchody, přivolat výtah atd.) - v noci rozsvítit co nejvíce světel, (např. světel do ulice) - pokud došlo k požití léků, připravit obaly od léků, případně zvratky - zajistit domácí zvířata (zejména psy), z důvodů možného napadení posádky záchranné služby V případě, že operátor vyhodnotí situaci za potřebnou pro vyslání vrtulníku záchranné služby, bezpečné přistání zajišťuje Policie ČR. Základní bezpečností opatření jak přistupovat k vrtulníku. Zdroj: (FRANĚK, 2010) 6

7 1. Vyšetření 1.1 Prvotní vyšetření postiženého Zjistit, zda postižený dýchá či má lapavý dech. Dříve se v první pomoci provádělo klasické a kompletní vyšetřování základních životních funkcí (jimiž jsou dech, tep, vědomí, činnost metabolismu). Dle nové směrnice, kterou vydala European Resuscitation Council a American Heart Association, kterou Česká republika ratifikovala v listopadu 2010 není vyšetřování životních funkcí u poraněného prioritou. Vyšetřování životních funkcí je určeno pouze pro osoby se zkušenostmi při vyšetřování. U laika bez zkušeností a vzdělání je postačující prohlédnutí obličejové části hlavy. Pokud jsou rty, špička nosu, ušní lalůčky a případně konečky prstů promodralé (cyanóza- nedostatečné prokrvení akrálních částí těla) dochází se k závěru, že poraněný nedýchá a tepe a je nutné zahájit KPR, dále viz kapitola resuscitace. 1.2 Druhotné vyšetření Druhotné vyšetření většinou zjišťuje další poškození zraněného. U druhotného vyšetřování zapojujeme naše smysly. Zaměříme se, na co si postižený stěžuje, co ho bolí, jak se mu dýchá. Postiženého shlédneme od hlavy k nohám. Zaměřujeme se na stav dýchání, poranění a krvácení zevní i vnitřní (krvácení v dutině ústní, krvácení ze sekundárních pohlavních znaků, podezření na krvácení v hrudní, či přišní dutině, ucha), zvuky při dýchání, barvu kůže a očního bělma, postavení končetin, zápach z úst. HLAVA kontrolujeme dech, zvratky, zápach a vydávané zvuky, zjišťujeme barvu v obličeji, barvu bělma, mrkání, zdali zornice sledují objekt, je-li symetrie/asymetrie zornic, krvácení, výtok krve nebo výtok jiných tělních tekutin z dutin a oční bulvy HRUDNÍK zjišťujeme propadlá místa, krvácení, bublání krve, cizí tělesa. BŘICHO zjišťujeme vystouplá místa, krvácení, cizí tělesa, střevní kličky mimo vnitřek břišní dutiny, bolestivé napínání, palčivá bolest, bolestivost při dotyku. KONČETINY, PÁTEŘ zjišťujeme propadlá místa, vystouplá místa, abnormální polohu, sníženou pohyblivost, křeče svalů, možnosti hýbání prstů a končetin. U zraněných je třeba mít rovněž na zřeteli identifikační karty, které nás upozorňují na onemocnění. 7

8 2. Bezvědomí Vědomí je jedna z fyziologických funkcí lidského organismu. Poraněný vzhledově nemusí vykazovat stav poranění. Příčinou bezvědomí může být náhlý úbytek kyslíku v mozkové tkáni, vnitřního krvácení, intoxikace aj. Tělo i hlava poraněného s otevřenou dutinou ústní (aby docházelo k odtékání slin ) by mělo být uloženo na pevné podložce na boku v tzv. úlevové (stabilizované) poloze. Existuje mnoho podob stabilizovaných poloh. Hlavním cílem je, aby poraněný byl na boku, kde je fyziologicky nejsnazší rozevřít hrudní koš z dýchání. Do této stabilizované polohy na boku jsou ukládány vždy jen poranění, kteří mají zachovalé zbývající fyziologické funkce (pro potřeby tohoto dokumentu zmiňuji pouze tři fyziologické funkce dýchání, činnost srdce a stav vědomí), což jsou činnost srdce a dýchání. Stabilizovaná poloha na boku vychází z polohy, kdy je poraněný na zádech, kde je snadné a přehledné provést kompletní vyšetření pohledem. Při přetáčení poraněného do stabilizované polohy vždy pracujeme s končetinami, které jsou blíže k nám. Horní končetinu, která je blíže k nám uchopíme a uložíme nad hlavu. Dolní končetinu pokrčíme v koleni, plosku nohy uložíme pod druhé koleno, tímto máme zajištěnou končetinu proti posunutí směrem dolů. Aby se nám končetina neposunovala do stran, zajistíme její fixování naší dolní končetinou. Následně jednou rukou uchopíme jedno rameno postiženého, druhou rukou uchopíme bok poraněného a jedním synchronním pohybem přetočíme horní i dolní část těla poraněného. Po přetočení je nutno zajistit otevření dutiny ústní a záklon hlavy. Při tomto manévru je nutno brát zřetel i na terénní podmínky (svah). U poraněného v bezvědomí je nutno neustále kontrolovat stav životních funkcí. V případě srdeční zástavy či dechu uložíme postiženého na záda a zahájíme příslušné kroky. Je nutno zajistit tepelný komfort poraněného- prevence přehřátí či podchlazení organismu. Pro zajištění tepelného komfortu použijeme např. izolační termofolii, viz dále. Pokud máme podezření na poranění krční či jiné části páteře, tento krok neprovádíme a poraněného fixujeme nejlépe na pevné podložce v poloze, v které se nachází. Pokud by zdravotní stav postiženého s poraněnou částí páteře ohrožoval jeho život, je nutné i přes poranění zahájit příslušné kroky- např. resuscitaci atd. V tomto případě se držíme hesla dát poraněnému alespoň nějakou šanci na přežití. 8

9 3. Resuscitace Resuscitace (kardiopulmonální resuscitace KPR) je soubor výkonů, které zajišťují náhradu distribuce životně důležitých látek O 2, živin atd. a odvod odpadních látek z tkáně. Cílem resuscitace je zevní či vnitřní, mechanické či manuální nahrazení krevního oběhu v organismu. Resuscitace jako soubor úkonů vždy obsahoval nepřímou srdeční masáž a dýchání z úst do úst. Koncem roku 2010 v Dallasu ILCOR (International Liasion Commitee on Resuscitation) ve spolupráci s ERC (European Resuscitation Council), AHA (American Heart Association) a dalšími organizacemi vydali směrnici Guidelines for Resuscitation 2010, která omezuje aplikaci dýchání z úst do úst. Cílem těchto nových postupů je vytvoření jednoznačné normy, usnadnit rozhodování laikům, v neposlední řadě uvedení nových poznatků z resuscitační medicíny do praxe. Česká republika dané stanovy pomocí organizace České resuscitační rady v listopadu 2010 ratifikovala. Směrnice rozlišuje dvě skupiny laiků (laik osoba, která nemá odborné vědomosti a zkušenosti s poskytováním první pomoci v praxi). 1. Skupina laici, kteří nemají vůbec žádné vědomosti s poskytováním první pomoci, i přes podmínky, které uvádí zákon 20/1966 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 2. Skupina laici, kteří mají nějaký kurz, dané vzdělání či zkušenosti k úkonům vedoucí ke KPR. Cílem této směrnice není zrušení dýchání z úst do úst, ale usnadnění aplikace první pomoci laiky. Dýchání z úst do úst a negativní faktory přerušovaná komprese hrudníku, obtížnost, hygienické zábrany, riziko infekce, odrazuje laiky k předlékařské první pomoci. Dýchání z úst do úst má i svá pozitiva, např. asfyktické zástavy u dětí, déle trvající KPR. Lidský organismus má v krevním řečišti stále reziduálního kyslíku na minut po posledním přirozeném nádechu. Cílem první pomoci v této fázi je pouze distribuce reziduálního kyslíku po organismu za pomoci mechanické/zevní nepřímé srdeční masáže. Podmínky, za kterých se v předlékařské první pomoci vynechává dýchání z úst do úst: 1. poskytovaná první pomoc nevyškolenými zachránci 2. neochota provádět dýchání z úst do úst 3. telefonicky asistovaná resuscitace 9

10 U poraněného, u kterého máme podezření na stagnaci srdeční činnosti a dýchání, musíme prvotně provést uvolnění dýchacích cest. Provedeme záklon hlavy, s tím, že se nám automaticky předsune dolní čelist a uvolní se kořen jazyka. Nevyužíváme žádných pomůcek k zajištění či vyndání jazyku. Pokud i přes uvolnění dýchacích cest poraněný nezačne spontánně dýchat, zahájíme nepřímou srdeční masáž (případně s kombinací dýchání z úst do úst). Nepřímá srdeční masáž se provádí na středu hrudní kosti/ hrudníku. Masáž provádíme do hloubky nejméně 5 cm napjatýma rukama (u dospělého). Frekvence rytmického stlačování je nejméně 100 x za jednu minutu (asi 2x za vteřinu). Laická resuscitace může být přerušena v následujících podmínkách: 1. předání poraněného odborné pomoci 2. vyčerpání zachránců 3. probuzení poraněného (pohyb, otevřené oči, dýchání) 10

11 Pokud je poraněný stále v bezvědomí, dýchá a tepe, uloží se do stabilizované polohy, viz následující obrázek. Schéma vzniku úlevové/stabilizované polohy U poraněného ve stabilizované poloze pravidelně kontrolujeme životní funkce, případně lapavé dýchání, či modré zbarvení v obličejové části, dále zajišťujeme tepelný komfort, např. pomocí izolační termofólie. Prekordiální úder byl v laické PP omezen už ve směrnici vydané roku Pomocí nových klinických studií byla vypočtena účinnost úderu 2%. Dle směrnice z roku 2010 byl nekordiální úder laické veřejnosti zakázán, jakožto i trojitý manévr k předsunutí dolní čelisti. 11

12 MASKA RESUSCITAČNÍ S VÝDECHOVOU CHLOPNÍ A FILTREM (schválená jako zdravotnický prostředek - jedná se o novinku, která je součástí našich autolékárniček. Maska slouží k předání vzduchu z dýchacích cest zachránce do dýchacích cest poraněného. Schéma resuscitační masky s výdechovou chlopní a filtrem Zdroj: 12

13 4. Krvácení Z anatomického pohledu bychom mohli krvácení rozdělit na tepenné (tepna přivádí okysličenou krev ze srdce do celého organismu), žilní (žíly odvádějí z organismu odkysličenou krev směrem k srdci a plicím) a vlásečnicové (nejmenší cévy v lidském organismu, které zajišťují přívod živin, potřebných a odpadních látek z buňky). Z hlediska funkčního bychom krvácení mohli rozdělit na vnitřní (dochází ke krvácení v dutinách a vnitřních orgánech lidského těla, není zde porušena integrita kůže) a zevní. Bezprostřední opatření stlačit krvácející cévu přímo v ráně nebo v tlakovém bodě. Z rány otevřené vytvoříme ránu zavřenou! POZOR NA VLASTNÍ ZDRAVÍ. Ošetření krvácející rány se vždy doporučovalo pomocí vlastních prstů, které jsou vloženy do rány. V této fázi vždy apelujte na vlastní zdraví. Krev je vehikulum k přenosu infekčních onemocnění. Při poranění, kde je možný styk s krví či jinými tělními tekutinami je zapotřebí užít bariérových pomůcek jednorázových (sterilních) chirurgických (latexových rukavic). Krvácení vnější: a) Krvácení žilní ošetřujeme vždy pomocí tlakového obvazu. Tlakový obvaz, jak už název napovídá, vytváří v místě poranění dostatečný tlak, aby se z rány otevřené vytvořila rána zavřená. Hotový obvaz obsahuje klasický obvaz a savý materiál (čtvereček jeden až dva kusy). Čtverce přikládáme na vlastní krvácející ránu. Krvácející končetinu ošetřujeme vždy v úrovni nad srdcem postiženého. Stlačíme náležitý tlakový bod. Tento bod je v místě, kde céva prochází rovnoběžně s kostí. Když vyvoláme tlak, céva se zapře o kost a krev přestane cévou procházet ( obdobné jako stlačení zahradní hadice, na kterou šlápneme a voda dále nevytéká). Hotový obvaz, schéma přiložení hotového obvazu Zdroj: uzdravimse.cz 13

14 b) Krvácení tepenné prvotně ošetřujeme jako žilní krvácení. Pokud i přes tlakový obvaz krvácení neustává, přiložíme další savou vrstvu (další obvaz). Nikdy již přiložený obvaz nesnímáme. Další savou vrstvu můžeme přiložit nejvýše třikrát. Pokud krvácení i nadále pokračujeme, přiložíme až v této fázi zaškrcovadlo. Pryžové zaškrcovadlo přikládáme nad krvácející ránu, nejlépe na oděv. Po přiložení by krvácející rána měla přestat krvácet, akrální část končetiny by měla změnit barvu. Dále je nutné uvést čas přiložení. Laická veřejnost nikdy přiložené zaškrcovalo nepovoluje ani nesnímá. Krvácení vnitřní je hůře diagnostikovatelné. Krev nevytéká z povrchu lidského těla, ale většinou vytéká do vnitřních dutin. Musíme pozorovat pouze jednotlivé příznaky. U vnitřního krvácení lidské srdce začíná rychleji pracovat, aby dokázalo zajistit dostatečné krevní zásobení životně důležitých orgánů. Poraněný se potí (studený lepkavý pot) a jeho dýchání je rychlejší a mělčí. Postupným rozvojem těchto příznaků vzniká šokový stav. Poraněného zajistíme pomocí, tzv. protišokové polohy. Horní a dolní končetiny zvedneme cca 40 cm nad úroveň srdce. V této fázi námi poskytnutá první pomoc zajistí u postiženého přesunutí krve z dolních a horních končetin do životně důležitých orgánů. Dále zajišťujeme tepelný komfort pomocí izolační termofólie a odborné ošetření. Tlakové body, Zdroj: uzdravimse.cz 14

15 5. Úraz elektrickým proudem Prioritou je zajistit odpojení elektrického proudu. Zachránce musí být na nevodivé podložce, nesmí se dotýkat kovových předmětů, vlhké zdi, mokrého či vlhkého oděvu. U elektrického zařízení s vysokým nebo velmi vysokým napětím je nebezpečné přiblížit se k poraněnému (cca ve vzdálenosti 20 m v jeho okolí), pokud se elektrický proud nepřeruší. Postiženého je třeba vyprostit (vytáhnout) z dosahu elektrického proudu. Pokud oděv poraněného hoří, hasíme postiženého až po vypnutí zdroje elektrického proudu pomocí suché těžké, nehořlavé pokrývky. Po přerušení obvodu elektrického proudu, zachránce postupuje, dle jednotlivých předchozích kapitol. Pokud poraněný nedýchá a netepe, zahajuje zachránce resuscitaci. Absence životních funkcí má přednost před ošetřováním vlastních popálenin. Při úrazu elektrickým proudem je nutné mít na mysli, že organismus je popáleninou poškozen minimálně na dvou místech (přívod a odchod proudu z těla). 15

16 6. Popáleniny Popáleniny vznikají tepelným působením na pokožku lidského organismu. Popáleniny tepelného zdroje bychom mohli rozdělit na tři stupně rozvoje: Popáleniny prvního stupně postihují vrchní vrstvy kůže, projevují se zarudnutím a palčivou bolestivostí. Druhý stupeň popálenin je charakterizován zarudlou kůží, která silně pálí, tvořením puchýřů naplněných krevní plasmou. Popáleniny třetího stupně postihují všechny vrstvy kůže a podkoží, kůže je bílá, vosková, někdy zuhelnatělá, popáleniny třetího stupně obvykle nebolí, protože jsou při nich zničena nervová zakončení. V laické první pomoci dále existuje rozdělení popálenin do hloubky na následující schéma: Popáleniny prvního stupně postihují vrchní vrstvy kůže, projevují se zarudnutím a palčivou bolestivostí. Popáleniny druhého stupně A jsou charakterizované jsou zde viditelné a nepopraskané puchýřky. Popáleniny druhého stupně B klinicky jsou popáleniny obdobné dle předchozího rozdělení jen puchýřky jsou popraskané, může z nich vytékat plasma, krev atd. Popáleniny třetího stupně obdobné předchozímu rozdělení. Popáleniny bezprostředně po jejich vzniku chladíme studenou vodou, nejlépe tekoucí. Při popáleninách poskytneme první pomoc tím, že zabráníme dalšímu působení tepla, z postiženého odstraníme kovové ozdoby a šperky a chladíme popálená místa. Chlazení je aplikováno po dobu účinnosti a snižování bolestivosti v ráně. Chladící tekutina by neměla téct přímo na ráno, ale spíše nad ránu, tak aby voda přes ránu stékala. Cílem přiložení chladu je zamezení dalšího působení tepla. Teplo, které způsobilo vlastní poranění ve tkáních, stagnuje a propaguje se dále do hlubších vrstev. Po aplikaci chladu popáleninu překryjeme sterilním materiálem (poraněná tkáň je náchylná k vzniku infekce). Ránu nikdy nezasypáváme, nevtíráme olej nebo mast. Popáleniny obličejové části: 16

17 Popáleniny očí chladíme čistou vodou, případně OPTHALEM. Popáleniny nosu a úst chladíme čistou vodou. Popáleniny obličeje pouze chladíme, neobvazujeme. Při zasažení očí chemikáliemi vyplachujeme oči dostatečně dlouho a co nejdříve proudem čisté vody. Při vyplachování postiženého oka dbáme na to, aby voda nevtékala do oka zdravého. Na poraněné oko přiložíme sterilní krytí a zajistíme odborné ošetření. Vzniklé puchýřky u popálenin nikdy neperforujeme. Pokud dojde u poraněného k popálení již 9% plochy těla, či obličejové části, anální či pohlavní oblasti voláme vždy odbornou první pomoc. Schéma rozdělení plochy lidského organismu 17

18 7. Interní stavy, psychické poruchy Křeče neboli spasmus jsou mimovolné, rychle se střídající stahování a uvolňování svalů lidského těla. Spasmy mohou mít charakter trvalého stažení, křeče jsou tonické nebo klonické, kde dochází k rytmickému stahování. Extrémní napětí svalů může vznikat na základě různých faktorů (nedostatek minerálních látek, přepětí svalové hmoty paroxysmální křeče u sportovců, vysoké teploty organismu febrilní křeče). Febrilní křeče jsou způsobeny přehřátím organismu. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku, kůže je zčervenalá, horká, dále dochází k prohnutí zad, dochází ke svalovým záškubům, dýchání bývá zachováno. Stav je velmi často doprovázen strnulým pohledem. Cílem poskytnuté první pomoci je snížení celkové tělesné teploty (povrchové i teploty jádra). Teplotu můžeme snižovat obklady a postupným zchlazováním. Pozor na studené/ ledové pití v bezvědomí může způsobit až aspiraci zvratků. Pokud je stav doprovázen křečí, nezabraňujeme jí například tím, že bychom vkládali předměty do dutiny ústní, drželi končetiny apod. Pouze zajišťujeme, aby nedocházelo či nedošlo k nárazu do okolních předmětů, s velkou pozorností na možné poranění hlavy. V případě přerušení životních funkcí zahajujeme KPR. V případě ztráty vědomí poraněného uložíme do stabilizované polohy - viz předchozí kapitoly. Epilepsie dochází k porušení elektrické aktivity mozkové tkáně, vlastní záchvat způsobuje specifická část mozkové tkáně, tzv. mořský koník. Epilepsii bychom mohli rozdělit na dvě skupiny, dle charakteru průběhu. a) Petit mal prosté zahledění do prostoru b) Grand mal dochází ke střídání klonických a tonických křečí. Po vlastním záchvatu může dojít ke krátkodobému bezvědomí, či krátkodobé apnoi. Jako u všech křečí, při první pomoci, odstraníme všechny nebezpečné předměty z okolí postiženého. Bereme na zřetel hlavu. Nebráníme křečím, neotvíráme násilím dutinu ústní. Volání odborné pomoci záleží na charakteru záchvatu. Pokud se jedná o prvotní záchvat nebo záchvat u dětí, nebo dojde-li k druhotnému poranění, vždy je vyžadován zásah odborné pomoci. Hyperglykemické koma - nedostatek inzulínu v těle (např. po aplikaci inzulinu, kdy se diabetik nenají). Stav vzniká při nedostatku inzulínu a vede ke zvýšení tvorby ketolátek. Stav se rozvíjí delší dobu (i několik dnů). Klinicky se postižený cítí unaveně, doprovází ho nauzea 18

19 (pocit na zvracení), zvracení, prohloubené dýchání, dehydratace, porucha vědomí, snížený tlak krve, dech zapáchá po acetonu. První pomoc je obdobná jak u hyper či hypoglykemickém stavu. Laická veřejnost v této fázi aplikuje buď cukr či sladkou tekutinu do dutiny ústní, pokud je poraněný při vědomí. Cévní mozková příhoda dochází k uzávěru tepny v mozkové tkáni a vzniká tak nedokrvení dané části tkáně nebo dochází k ruptuře tepny a následnému výtoku krve do mozkové tkáně. Klinicky může docházet k bolesti hlavy, prohlubuje se porucha hybnosti některých částí těla, případně porucha řeči, častá dezorientace, stav se může rozvinout v bezvědomí až smrt. Klinicky dochází k velké úzkosti. V případě bezvědomí a zachování ostatních životních funkcí postiženého uložíme do úlevové/stabilizované polohy. Akutní infarkt myokardu dochází k ucpání tepny zásobující srdeční sval krví (myokard), čímž dojde k nekróze (úmrtí) části svaloviny srdce (ischémie). Vlastní ucpání může vytvořit tromb či cholesterol či utržený chlolesterolový plát. Klinicky dochází k prudké svíravé bolesti, která může vystřelovat/ propagovat do levé horní končetiny (nejčastěji) či dolní čelisti (většinou u starších osob) atd. Kůže organismu je opocená, chladná, dochází k dušnosti, nauzee, zvracení, nepravidelnému tepu, velkému psychickému neklidu, strachu ze smrti. Postiženému zajistíme pohodlí, tepelný komfort, uložíme ho do polosedu, uvolníme těsný oděv. Pokud již postižené osoba prodělala infarkt, měla by u sebe mít léky skupiny nitrátů, které se aplikují pod jazyk postižené osoby. Upozornění laik nemůže ordinovat léky. V případě zástavy životních funkcí zahájíme KPR. Náhlé příhody břišní - vznikají náhle z plného zdraví, mají rychlý průběh, bez léčby mohou způsobit smrt organismu. Může jej způsobovat zánět přívěsku slepého střeva, ženských pohlavních orgánů, ruptura žaludečního vředu, žlučníkové nebo ledvinové kameny, ruptura sleziny, dále pomocí tupého úderu do oblasti břišní dutiny atd. Klinicky NPB způsobují bolesti v oblasti břicha, nevolnost, zvracení, při pohmatu je břicho citlivé na dotyk, bolestivé a je tvrdé. Organismus je většinou uložen v tzv. antalgické poloze - leží na boku s pokrčenými dolními končetinami (jedná se o přirozenou polohu, kdy postižený cítí nejmenší bolest). 19

20 Poraněného položíme na záda s dolními končetinami podloženými pod koleny tak, aby se paty nedotýkaly podložky, pokud je pro poraněného příjemnější jiná poloha, necháme jej v antalgické poloze. Pravidelně kontrolujeme životní funkce a nevkládáme nic do úst, voláme odbornou pomoc. 20

21 8. Intoxikace Intoxikace může být způsobena jakoukoliv chemickou látkou, jedná se o porušení přirozené či umělé ochranné bariéry lidského organismu. Základem laické první pomoci při intoxikaci je zajištění základních životních funkcí, vyvedení nebo vynesení postiženého z nebezpečného prostředí (pozor na vlastní bezpečnost, zdraví zachraňujícího je prioritou). Dále provedeme dekontaminaci (přerušení styku postiženého s jedovatou látkou). Nejčastější chemické látky, kterou se mohou v pracovním procesu vyskytnout: Intoxikace (otravy) OXID UHELNATÝ (CO): plyn bez barvy a zápachu, obsažen např. ve výfukových plynech, v cigaretovém kouři, vzniká při nedokonalém spalování organických látek. Kysličník uhelnatý se váže na hemoglobin a vytváří karbonylhemoglobin. Klinicky postižený pociťuje bolesti hlavy, může být i zmatený. Může dojít ke ztrátě vědomí. Kůže postiženého při otravě oxidem uhelnatým je třešňově červená. Našim cílem je dotyčného odsunout z působiště látky. Dále postupovat dle univerzálních kroků (viz výše). OXID UHLIČITÝ (CO 2 ) : plyn bez barvy a zápachu, těžší než vzduch, vzniká při kvašení, nachází se v silážních a kanalizačních prostorách, studních. Kysličník uhličitý se váže na hemoglobin a vytváří karbaminohemoglobin. Klinicky má postižený zrychlený tep a dech, obtížně dýchá, může nastat bezvědomí. Má promodralé rty, pokožku a lůžka nehtů. CHLÓR (Cl) Vysoce jedovatý žlutohnědý zkapalněný plyn, má ostrý zápach, dráždí a leptá pokožku, dýchací cesty a oči, působí smrtelně. BROM (Br) Vysoce žíravá a jedovatá kapalina, červenohnědé zabarvení, leptá oči a dýchací cesty, při vyšší koncentraci -> smrt. ČPAVEK (amoniak) Je dobře rozpustný ve vodě, bezbarvý zkapalněný plyn dráždí oči a horní cesty dýchací, leptá kůži a sliznice, při vyšší koncentraci -> smrt. 21

22 KYANOVODÍK Jedovatá, hořlavá kapalina, rychle se vypařuje a dobře se rozpouští ve vodě, je bezbarvý a páchne po hořkých mandlích, dráždí sliznice a oči, vyvolává zvracení, bolest hlavy a malátnost, bezvědomí a smrt. FORMALDEHYD Jedovatá, hořlavá a žíravá kapalina, má ostrý zápach, je rozpustná ve vodě, dráždí oči a sliznice, leptá kůži, vyvolává křeče, zástavu dechu a i smrt. ETYLEN Zkapalněný hořlavý plyn, má narkotické účinky, dráždí oči a dýchací cesty. PROPAN BUTAN Hořlavý, zkapalněný plyn, působí narkoticky. ZEMNÍ PLYN Hořlavý plyn, při inhalaci působí jako omamná látka. FRIDEX (ETYLENGLYKOL) Nemrznoucí směs do chladičů automobilů, rychle se vstřebává, smrtelná dávka je asi 100 ml. Podání protijedu (= antidota), pokud není přístup k antidotu, je nutné podat cca ml co nejtvrdšího alkoholu (40 % a více). Etylenglykol jako vlastní látka není pro lidský organismus toxická. V lidských játrech se etylenglykol přeměňuje na kyselinu šťavelovou, která způsobuje krystalky a intoxikaci a smrt. Pro všechny ostatní jedy, toxiny a chemické látky uvádím telefonní číslo na Toxikologické informační centrum : ,

23 9. Obsah lékárny HOTOVÝ OBSAH s jedním a dvěma polštářky. Jedná se o klasický obvaz, který jistě všichni známe a volíme jej při krvácení, kdy nepostačuje náplast s polštářkem. Hotový obsah, jak název udává, má již v sobě sterilní čtverec sajícího materiálu, který se přiloží na ránu, a zbývajícím obvazem ránu obvážeme. ŠÁTEK TROJCÍPÝ. Nejčastěji trojcípý šátek v první pomoci užíváme na závěs poraněných horních končetin. Šátek můžeme použít rovněž k obvazování hlavy (čelní, temenní či jiné části), ramene, zad, hrudníku, kyčlí, kolen, kotníků. Pokud máme dostatečné množství šátků dokážeme obvázat prakticky celého člověka. Trojcípý šátek můžeme použít i při zástavě krvácení, kde trojcípý šátek můžeme použít jako obvaz (vrchol šátku předáme k základně, vznikne nám lichoběžník; když vrchol dáme ještě jednou k základně, vznikne malý lichoběžník a prakticky i obvaz). NÁPLAST HLADKÁ NA CÍVCE. Náplast můžeme v první pomoci užít při lepení čtverců, které staví krvácení, přilepení konců obvazu a tak dále. NÁPLAST S POLŠTÁŘKEM bychom mohli přiblížit hotovému obvazu. U hotového obvazu se jedná o obvaz se čtvercem, u náplasti se jedná o náplast s polštářkem. OBINADLO ŠKRTÍCÍ PRYŽOVÉ. Jedná se o velmi důležitou součást lékárny. Užívá se k akutnímu zastavení krvácení, například při ztrátovém poranění končetin (amputace), zlomeninách, kdy kost poruší integritu kůže a je zde krvácení z tepny. Zaškrcovadlo se přikládá nad krvácející ránu, nejlépe na oděv. Okamžitě po přiložení bychom měli vidět změnu charakteru krvácení rána by měla přestat krvácet. Dále je nutné okamžitě zapsat čas přiložení. Tento údaj slouží záchranné službě. Obrovskou chybou je povolování či sejímání zaškrcovadla. Laik nikdy zaškrcovadlo nepovoluje ani nesnímá! Další velkou chybou je přiložení zaškrcovadla jako první krok při ošetřování tepenného krvácení. Tepenné krvácení nejprve ošetříme přiložením hotového obvazu, a pokud toto nepomůže, tak až v dalších fázích přikládáme zaškrcovadlo. Přikládání zaškrcovadel u uštknutí jedovatým hadem pokud je člověk zdráv, není nutné. Ránu nerozřezáváme a jed zásadně nevysáváme. 23

24 MASKA RESUSCITAČNÍ S VÝDECHOVOU CHLOPNÍ A FILTREM (schválená jako zdravotnický prostředek). Jedná se o novinku, která je součástí našich autolékárniček. Slouží k předání vzduchu z dýchacích cest zachránce do dýchacích cest poraněného. ROUŠKA PLASTOVÁ. Jedná se o obdobu resuscitační masky, jen zde není vlastní maska, která se přikládá na obličejovou část poraněného. Jedná se o plastový čtverec, který je uprostřed perforován. Z jedné strany zachránce dýchá a za optimálních podmínek na druhé straně přichází vzduch do dutiny ústní poraněného. Jak resuscitační maska, tak rouška plastová mají ochránit zachránce od případné možnosti přenosu původce onemocnění. V první pomoci vždy musíme prvotně chránit zdraví zachránce. Vždy bychom měli používat bariérové pomůcky rukavice, roušky, resuscitační masky. Nikdy nevíme, zda poraněný, kterého ošetřujeme, není nemocný. RUKAVICE PRYŽOVÉ (LATEXOVÉ) CHIRURGICKÉ V OBALU. Jak už bylo uvedeno, zdraví záchrance je prioritou. U dopravních nehod bychom vždy měli k postiženému přistupovat v rukavicích. ISOTERMICKÁ FÓLIE. Jedná se o oboustrannou fólii s izolačními vlastnostmi. Fólie jsou z jedné strany zabarvené stříbrně a z druhé strany zlatě. Slouží k ochraně lidského organismu proti podchlazení či přehřátí. Pokud máme poraněného kupříkladu v bezvědomí v zimním počasí, je nutné ho chránit proti podchlazení. Zabalíme jej do fólie a ta zařídí vše za nás. Stříbrná strana k tělu zabraňuje tepelným ztrátám - hřeje. Zlatá strana k tělu naopak organismus chladí. Mnemotechnickou pomůcku můžeme užít chceme hřát, takže zlatá strana (žlutá) ke slunci. Isotermická fólie je dobrá i na rodinné výlety a tak dále. Zahřeje či ochladí za jakéhokoliv počasí, je reflexní a může sloužit i jako pláštěnka. 24