Regionální učebnice pro třídy základní školy Střední Krkonoše a Podkrkonoší

Transkript

1 Regionální učebnice pro třídy základní školy Střední Krkonoše a Podkrkonoší C M Y K

2

3 Úvodní slovo autora Milí žáci, jsem rád, že máte možnost listovat v regionální učebnici našeho kraje. Jde o první učebnici novodobého školství, která se zaměřuje na region středních Krkonoš a Podkrkonoší. Záměrem těchto textů je prohloubit váš zájem o kraj, ve kterém žijete. Znáte-li dobře místo, jeho historii, kulturu a přírodní vztahy, můžete ho lépe chránit, podílet se na jeho rozvoji a rozkvětu. Učebnice nenahrazuje výuku dějepisu, přírodopisu, občanské či výtvarné výchovy, vlastivědy ani prvouky. Není historickou kronikou, turistickým průvodcem ani biologickým svazkem zoologie a botaniky. Umožní vám nahlédnout do zajímavostí v našem kraji a třeba podnítí váš zájem o život a místo, které nás obklopuje. Knížka pohlíží na náš region z pohledu mezipředmětových vztahů, a tak nás může v kapitole o historii třeba překvapit přírodopisný kvíz. Stejně tak nám učebnice přibližuje přehled událostí ze světové či evropské historie a současně nám poskytuje vhled do života našich krajanů. Regionální učebnice může být využita ve volitelném předmětu, který se regionem zabývá, nebo může doplňovat a zpestřovat výuku českého jazyka, vlastivědy, zeměpisu, přírodovědy, přírodopisu, dějepisu, matematiky, občanské, výtvarné či jiné výchovy. Je tvořena jako soubor učebních textů a pracovních listů. Do knížky můžete kreslit, psát, počítat, lepit fotografie a tím ji spoludotvářet do konečné podoby. Učebnice je vydána také na CD. Přeji vám, aby práce s knížkou byla pro vás zábavou, která potěší, zaujme a snad i trochu poučí. Dušan Vodnárek, učitel na ZŠ Školní ve Vrchlabí Liščí kopec v 1. pol. 20. stol. ZŠ Školní Vrchlabí na Liščím kopci dnes Foto muzeum KRNAP, fotodvojice vytvořeny v rámci projektu Krkonoše vnitřní a vnější 3

4 Vysvětlivky značek Odpověz písemně, lehčí typ úkolu. Odpověz písemně, složitější úkol.? Vysvětli ústně, lehčí typ úkolu.? Vysvětli ústně, složitější úkol. Nakresli, narýsuj, lehčí typ úkolu. Nakresli, narýsuj, složitější úkol. 4

5 1. MÍSTO, KDE ŽIJI Adresa Městský úřad Důležitá místa pro život, služby Doprava Vrchlabí, obec s rozšířenou působností Katastr Vrchlabí, ochrana přírody a územní plán Znaky obcí, původ jména a význam znaku Počty obyvatel PŘÍRODA KRKONOŠ Výlet s páťáky na Sněžku Fauna Flóra Geologická stavba Geomorfologie Krkonošský národní park PUTOVÁNÍ ČASEM Mezi faraony V zemi antických bohů Mezi Kelty Středověk Putování s J. A. Komenským Napoleon Bonaparte Druhá světová válka Návrat domů Přehled nejdůležitějších událostí regionu HISTORIE Z LETADLA Historie Vrchlabí Vrchlabské okolí KRAKONOŠ A TRAUTENBERK Krakonoš Trautenberk Stolujeme s Krakonošem ÚRYVKY Z KRKONOŠ I Příběhy paní Kubátové Příběhy paní Šimkové ÚRYVKY Z KRKONOŠ II Čítanka východních Krkonoš Muderlanti zpod Žalýho BÁJE A POVĚSTI ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ SLOHY Stavební slohy Najdi, poznej, přiřaď HOSPODÁŘSTVÍ V REGIONU Historie Současný průmysl Služby cestovní ruch, lázeňství, Horská služba Zemědělství UDRŽITELNÝ ZPŮSOB ŽIVOTA Energie Světelný smog Třídění a recyklace Doprava Šetrné nakupování Krajinný ráz Kořeny mojí rodiny SKIAREÁL MATEMATICKÝ SLAVNÉ OSOBNOSTI REGIONU Sport Přírodní vědy Kultura SMART REGION VE VRCHLABÍ POUŽITÁ LITERATURA 140 5

6 1 1. Místo, kde žiji Tuto kapitolu začneme vtipem: Potká paní na ulici chlapečka, který pláče a pláče. Copak se ti, chlapče, stalo? ptá se paní ve snaze mu pomoci. Ztra-, ztra-, ztratil jsem se, povídá chlapeček. To nic, řekni mi svoji adresu a já tě doprovodím domů. Adresu znám: Franta@seznam.cz. Jak je vidno, je dobré znát nejen ovou adresu, ale i místo bydliště a obecně region, ve kterém žijeme. V této publikaci se zaměříme zejména na Vrchlabí, ale podobně můžete zpracovat polohu vašeho bydliště i vy. 1.1 Adresa: Světadíl:... Část světadílu:... Stát:... Vyber část země: Čechy, Morava, Slezsko Kraj:... Okres:... Obec: Vrchlabí Část obce (vyber tu svoji): Hořejší Vrchlabí, Vrchlabí, Podhůří-Harta, Kněžice PSČ: Žáci z jiných obci doplní svoji obec a PSČ: Vrchlabí je druhým městem na Labi v podhůří Krkonoš s nadmořskou výškou m n. m. Žije zde přibližně obyvatel, především středoškolsky vzdělaných (více než polovina). Mapa Evropy a Evropské unie polohu České republiky označ zdroj: 6

7 1 Kraje ČR vybarvi Královéhradecký kraj a krajské město... bydlíš-li v kraji Libereckém, vybarvi tento kraj a krajské město... Zdroj: Okresy Královéhradeckého kraje vybarvi okres Trutnov, doplň okresní města Hradec Králové 7

8 1 Mapa Vrchlabí zakresli polohu svého domu a své školy nebydlíš-li ve Vrchlabí, vlož do knížky mapu svojí obce 8

9 1 Moje adresa Do levého prázdného prostoru nakresli obrázek, zajímavost z naší obce, tvé oblíbené místo a tak podobně. Adresa babičky nebo dědy 9

10 1 Adresa babičky nebo dědy Na čtvrtou obálku napiš adresu tvé školy, adresuj ji panu řediteli (paní ředitelce). 10

11 1 Většina obcí, do kterých jezdí turisté, má propagační letáčky, které slouží návštěvníkům pro získání základních informací a k orientaci v obci. Vytvoř propagační letáček své obce. 11

12 1 Světová růžice zapiš polohu okolních obcí k jednotlivým světovým stranám. S SZ SV Z V SZ JV J Vyfotografuj svoji obec ze severu, jihu, západu a východu a fotografie (obrázky) nalep. Nejhezčí je naše obec... z(e)... SEVER 12

13 1 JIH ZÁPAD VÝCHOD 13

14 1 1.2 Uspořádání městského úřadu ve Vrchlabí zjednodušená podoba Starosta Vrchlabí:... Místostarostové:... Městské zastupitelstvo, Rada města Městská policie Městské organizace: školy, kulturní dům Střelnice, DDM, vodovody a kanalizace, bytový podnik, Služby města (dříve Technické služby), Vybrané odbory města: Odbor majetku, rozvoje, školství, dopravy, životního prostředí, financí, Živnostenský úřad, Stavební úřad a další Adresa našeho městského (obecního) úřadu: Úřední dny a hodiny, telefon:... Můžeš ve své obci navštívit úředníky obecních, městských úřadů i mimo úřední dny? ANO NE Najdi společného jmenovatele u těchto tří vrchlabských budov: , přestavba 1820 postavena ? 14

15 1 1.3 Důležitá místa pro život, služby V každé obci je mnoho míst důležitých pro život jejich obyvatel. Podtrhni místa, která jsou ve tvé obci. obecní úřad radnice magistrát pošta banka základní škola školka knihovna policejní stanice stanice hasičského záchranného sboru sběrný dvůr nemocnice poliklinika veterinární ordinace kostel kaple hřbitov muzeum divadlo kino kulturní dům multikino supermarket obchod restaurace kavárna cukrárna hotel továrna kadeřnictví autobusové nádraží vlakové nádraží sportovní areál plavecký bazén sportovní stadion koupaliště rybník dětské hřiště jesle tenisový kurt bobová dráha stanice sboru dobrovolných hasičů nákupní centrum rybárna informační centrum střední škola vysoká škola náves náměstí pěší zóna park Služby je souhrnný název pro všechny firmy, které svou činností zpříjemňují lidem život. Příkladem je kadeřnictví, čistírna oděvů nebo opravna obuvi, půjčovna lodiček vtip níže: Plavčík na Kačáku (rybník ve Vrchlabí) prohlíží zapůjčené lodičky, když si v dáli všimne jedné, která se pohybuje v těsné blízkosti lužního lesíka. Devítko, devítko, odrazte od břehu, za bójky se nesmí! Druhý plavčík se podiví a říká: Karle, vždyť máme jen 6 lodiček! Šestko, šestko, máte nějaké potíže? Zjisti a napiš, které služby jsou poskytovány ve tvé obci. SLUŽBY VE... : Napište, jaké služby ve... chybí, co vy sami byste v obci chtěli mít. VE... CHYBÍ: 15

16 1 1.4 Doprava Vybarvi a vysvětli otištěné značky. STOP Dopravní obslužnost je pro obec důležitá. Podtrhni dopravní prostředky, kterými se můžeš po tvé obci pohybovat. autobus vlak metro tramvaj trolejbus letadlo automobil jízdní kolo taxi loď V mé obci je dostatek nedostatek cyklostezek nebo jízdních pruhů pro cyklisty. (podtrhni) Vtip z letecké dopravy příběh lánovského pilota z doby profesionální kariéry Na sedadlo v první třídě se usadí blondýnka. Letuška ji marně vysvětluje, že má sedět v zadní části letadla, kde je druhá třída. Když letuška neuspěje, jde za kapitánem a prosí ho, aby zkusil přesvědčit blondýnku on. Kapitán se k blondýnce sehne, něco jí pošeptá a slečna se okamžitě zvedne a jde si sednout do druhé třídy. Co jste ji řekl, kapitáne, že Vás poslechla?" povídá letuška. Ať si jde sednout do zadní části letadla, že první třída do Kalifornie neletí, odpoví s úsměvem kapitán.? Jízdní řády Dokážeš si přečíst jízdní řád nebo najít potřebný spoj na internetu? 16

17 1 1.5 Vrchlabí, obec s rozšířenou působností Správní obvod tvoří 16 obcí, zaznamenej je do mapy: Špindlerův Mlýn, Strážné, Dolní Dvůr, Černý Důl (městys), Lánov, Dolní Branná, Dolní Lánov, Kunčice n. L., Rudník, Horní Kalná, Dolní Kalná, Klášterská Lhota, Rudník, Prosečné, Čermná, Hostinné, Vrchlabí Mapa Vrchlabska 17

18 1 Vrchlabí obec s rozšířenou působností znamená, že zde máme některé úřady, které nejsou v každé obci, a za kterými museli lidé dříve do okresních měst (Trutnov). Mezi takovéto úřady patří : evidence obyvatel, cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, živnostenské oprávnění, výplata sociálních dávek, sociálně-právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství, doprava a silniční hospodářství (evidence motorových vozidel, silniční správní úřad, evidence bodů za přestupky v silničním provozu, ) GPS souřadnice obecního úřadu: Katastr Vrchlabí, ochrana přírody a územní plán Katastr města Vrchlabí: zemědělská plocha 46 %, lesní plocha 34 %, zastavěná plocha 4 %, 16 % ostatní plochy (sklady, komunikace apod.) k roku Katastrálním územím myslíme plochu složenou z jednotlivých pozemků, které patří do společného území. Vnitřní, převážně zastavěné části obce říkáme intravilán, vnější nezastavěné části s ojedinělými stavbami říkáme extravilán. Sestav koláčový (výsečový) graf zastoupení jednotlivých ploch na katastru města Vrchlabí 18

19 1 Ochrana přírody na území města Vrchlabí a územní plán obce Cca 21 % území katastru Vrchlabí leží v 3. zóně KRNAP a 45 % v jeho ochranném pásmu. V severní části města se nalézá přírodní památka Labská soutěska s říčními peřejemi a obřími hrnci na dně koryta (vír vody s drobnými kamínky vybrousí ve skále prohlubně tzv. obří hrnce). Kromě zvláště chráněných míst se ve městě vyskytují i místa s obecnou ochranou významných krajinných prvků zámecký park, městský park, park v Podhůří v blízkosti bývalého kulturního domu Dr. Max, lužní lesík a vlhkomilná louka ve Vejsplaších, památný strom... v parčíku naproti Městským vodovodům a kanalizacím a alej 84 památných... v Podhůří-Hartě. Územní plán obce je povinný dokument, podle kterého je umožněn příslušný rozvoj obce. Reguluje místa, kde je možné stavět obytné domy, definuje oblasti průmyslových zón i klidových oblastí zelených ploch (parčíky, trávníky apod.), bere v potaz zemědělské půdy, skládky komunálního odpadu apod. Celkové zastavitelné území ve Vrchlabí činí 7,6 %, k roku 2008 byla zastavěna polovina této rozlohy. Zástavba může probíhat tzv. na zelené louce (vysvětli) nebo obnovou již zastavěného, ale chátrajícího území (brownfields) opuštěné průmyslové, dopravní, zemědělské nebo obchodní nemovitosti. Zdroj: Zpráva o stavu životního prostředí ve městě Vrchlabí 2008 Najdi na území obce taková místa, která chátrají a nejsou využívána. Jistě by bylo vhodnější nové haly, sklady a výrobny stavět rekonstrukcí již stávajících objektů, nežli zabírat novou, třeba i ornou půdu. Navrhni důvody, proč často vidíme stavět sklady a továrny na zelené louce, místo aby se využily již zmíněné starší a nevyužívané objekty. Nevyužívaná stará místa továren, skladišť velkoobchodů apod.: Důvody, proč se nestaví ve starých objektech (tak často, jak by si to zasloužilo): Pokus se, třeba v týmu, nafotit jednotlivá území, vytvoř vlastní plán rozvoje tvé obce kde povolíš stavbu obytných domů, kam soustředíš průmyslovou zónu, kde bude zóna sportovní a relaxační. Pokus se na velký papír vyobrazit budoucí možný rozvoj města. Nezapomeň, že se pohybuješ jen na katastrálním území tvé obce. Proto nejprve vyhledej, třeba na internetu (např.: hranice území tvé obce! 19 C M Y K

20 1 1.7 Znaky obcí, původ jména a význam znaku Vyber si znaky 2 měst a okomentuj, co asi znamenají, napiš, jak asi vznikl název tebou 2 vybraných obcí. Nenašel-li jsi tady svoji obec, stejným způsobem zpracuj i ji (nakresli nebo nalep znak a okomentuj, jak vznikl její název). Rozšifruj a zapiš názvy obcí. Zašifrované názvy obcí: Část toku řeky, OkceneB, Barevné místo pro dolování, Brána, která neleží na hoře, Brána, která je horní, Pohostinné místo, Místo, které léčí Janovo tělo i ducha, Město pojmenované podle stromu, Pole (lány), Ruda nebo rudá? Majetek jistého mlynáře moje obec: Znak 1: Znak 2: 20 C MY K

21 1 1.8 Vývoj počtu obyvatel ve Vrchlabí, Jilemnici a Hradci Králové Zdroj: Tabulky přepracuj na grafy tak, aby Vrchlabí odpovídal sloupcový graf, Jilemnici jako křivku mezi osami x a y, tzn. graf spojnicový a Hradec Králové zpracuj libovolně. Zjisti, třeba na webu Českého statistického úřadu, aktuální stav obyvatel a do tabulky a grafu doplň. Tab. 1: Počet obyvatel Vrchlabí (zpracováno k 1. 1.) rok počet obyvatel Sestav graf Počet obyvatel Vrchlabí Tab. 2: Počet obyvatel Jilemnice (stav k 1. 1.) rok počet obyvatel Sestav graf Počet obyvatel Jilemnice 21

22 1 Tab. 3: Počet obyvatel Hradce Králové (stav k 1. 1.) rok počet obyvatel Sestav graf Počet obyvatel Hradce Králové Počty obyvatel mojí obce aktuální rok, tabulka a libovolný graf 22

23 1 Porovnání počtu obyvatel použij předchozí tabulky Vrchlabí, Jilemnice, Hradce Králové Nejlidnatějším městem je..., poté... a nejméně obyvatel má... Nejlidnatější obec (město) mělo nejvíce obyvatel v roce..., nejméně v roce... Statutárním městem z této trojice je..., v čele města nestojí starosta, ale... Všechna města leží na nějakém vodním toku. Hradec Králové na soutoku... a..., Vrchlabím protéká... a Jilemnicí... Nejníže položeným městem je..., o přízvisko Brána Krkonoš soupeří města... a... Vrchlabí leží v kraji..., Jilemnice v kraji... Královským věnným městem byl... Pomocí školního atlasu zjisti nejkratší vzdálenost vzdušnou čarou mezi Vrchlabím a Jilemnicí, Vrchlabím a Hradcem Králové a Vrchlabím a Prahou. Poté zjisti nejkratší vzdálenost po silnici na plánovači tras na internetu: 23

24 1 Napiš úvahu na téma život v mé obci: 24

25 1 Česká republika je rozdělena do 14 krajů. V čele krajů stojí hejtmani. Krkonoše leží na území kraje Královéhradeckého (krajské město Hradec Králové) a Libereckého (krajské město Liberec). Pro přerozdělování peněz z Evropské unie (27 států, přístupová jednání zahájena s Chorvatskem) se území našeho státu rozdělilo na několik větších celků tzv. Regiony soudržnosti (NUTS). Místo pravomocí dřívějších okresů (tady u nás okres Trutnov a Semily) převzaly obce s rozšířenou působností (Vrchlabí, Jilemnice). Mezi obce patří statutární města (Hradec Králové, Liberec), města (Vrchlabí, Jilemnice, Hostinné), městys (Černý Důl) a vesnice (Prosečné, Horní Branná, Víchová n. J.). 25

26 2 2. Příroda Krkonoš 2.1 Výlet s páťáky na Sněžku Krkonoše pohoří na hranicích mezi Polskem a Českou republikou jsou naše nejvyšší hory. Zdejší příroda nabízí všem návštěvníkům neopakovatelné zážitky v každé roční době. Každé malé dítě ví, že Krkonoším vládne Krakonoš. Je to pán moudrý a spravedlivý. Pojďme se podívat do jeho revíru, ve kterém žije tolik zvířat a roste tolik různých druhů rostlin, že není možné je všechny vyjmenovat. Vypravíme se společně na cestu do hor a přitom se budeme rozhlížet kolem sebe a pozorovat okolní přírodu. Vyjdeme z podhorského města Vrchlabí a dojdeme až na Sněžku nejvyšší horu Krkonoš. Není to cesta jednoduchá, ale uvidíte, jak se s nadmořskou výškou mění i život zvířat a rostlin. Jdeme! Jaké vybavení a co potřebujete na celodenní výlet do hor? Hned za městem už můžeme pozorovat první krkonošská zvířata a rostliny. Nacházíme se totiž v údolí, kde jsou podhorské louky a smíšené lesy. Tato část hor odedávna poskytovala lidem obživu. Ať už zde měli svá políčka nebo jenom prostě sbírali a využívali, co příroda nabídla. Podhorské louky jsou jako barevné koberce. Hned od jara je pokrývají bílé bledule, sasanky i petr - klíče, tedy prvosenky (u nás roste prvosenka vyšší, známější je více žlutá prvosenka jarní, která roste v kraji). Léto ohlásí žluté pampelišky, které se mísí s kopretinami. Na vlhčích místech najdeme žluté pryskyřníky, fialové pcháče bahenní, modré pomněnky a chlapici, tedy správněji tužebník. Naopak na suchých místech ucítíme voňavou mateřídoušku a dobromysl, koření známé jako oregano. Lidé žijící v Podkrkonoší dobře znali rostliny, zejména pak ty léčivé: diviznu, heřmánek, jitrocel, kontryhel, kopřivu, zmiňovanou mateřídoušku, dobromysl i tužebník. A to vše v záplavě zelených trav. I ty mají půvabné názvy: bojínek luční, psárka luční, ovsík vyvýšený, srha laločnatá a další. Když se budete chovat tiše, uvidíte i první zvířata. Rostliny lákají spoustu hmyzu. Mezi významné motýly patří žluťásci, bělásci, babočka paví oko, babočka kopřivová nebo na zimu odlétající babočka admirál. Ano, nejen ptáci, ale i někteří motýli odlétají na zimu do teplých krajin (také babočka bodláková) Ve vlhku uvidíte obojživelníky skokana hnědého, ropuchu obecnou, v lesích mloka skvrnitého. V tůňkách pak čolka obecného, horského nebo velkého (ten je např. v tůních ve Vrchlabí). V trávě se může mihnout užovka obojková a slepýš křehký. Louky jsou domovem krtků, také hrabošů a jiných hlodavců. Babočka paví oko Linda Pavlíčková, 7.C Liška obecná Anna Kovářová, 6.B 26

27 2 A to už vcházíme do lesa. Ve stínu buků, javorů a smrků si odpočineme na mechu. Přitom můžeme zahlédnout zdejší lesní zvěř. Ke krmelci přichází srnec obecný, prase divoké, křovím se mihne liška obecná a pokud budeme mít štěstí, tak uslyšíme i jelena evropského. Ze stromu na strom hopká ve - verka obecná nebo malý plšík lískový. Když zavřeme oči, uslyšíme nádherný ptačí koncert. Pískání kosa, červenky, ťukání datla černého, hlas samečka kukačky, volání holuba doupňáka a také zamilovanou hrdličku divokou. Posilníme se malinami a lesními jahodami a jdeme dál. Vymyslete potravní řetězec lišky obecné využijte část textu, který jste už četli. Jak datel k červené čepičce přišel: Datel, tehdy ještě s černou hlavou, létal denně na vlakové nádraží. Velmi ho bavilo pozorovat vlaky i pana výpravčího. Za horkého letního dne šel pan výpravčí pracovat na zahrádku. Čepici si pověsil na plot. Toho datel využil, vzal čepici do zobáku a odletěl s ní do lesa. Sedl na strom a začal ťukat: Tady přednosta datel. Mám červenou čepici a volné nádraží. Pošlete sem vlak! Vlak samozřejmě nepřijel, a tak datel létal ze stromu na strom a vyťukával zprávu za zprávou. Od té doby ťuká do stromů a nosí červenou čepičku. Datel černý Josef Mejsnar, 4.A Veverka obecná Tereza Mejdrová, 5.C 27

28 2 Pokračujeme dále do hor a stoupáme po strmých svazích. Les změnil svou podobu z listnatého na jehličnatý. Vyšší nadmořské výšce odolává smrk ztepilý. Musíme jít jen po vyznačených cestičkách, protože už se nacházíme v Krkonošském národním parku. Mezi stromy v trávě můžeme vidět hořec tolitovitý, jehož květ má ve znaku KRNAP. Hořec tolitovitý Brusnice borůvka (borůvka černá) Brusnice brusinka Procházíme borůvčím, les pomalu řídne a my vcházíme doprovázeni květy hořce celí zadýchaní na horskou louku. Ta je zcela jiná než louky, které vidíme hluboko pod sebou v údolí. Tráva má odstíny zelené a hnědožluté barvy: metlice trsnatá, tomka vonná, psineček tenký aj. Najdeme zde vzácné druhy rostlin, z nichž některé rostou pouze v Krkonoších jako např. zvonek český krkonošský, pampeliška krkonošská. Uvidíme i poměrně hojně rozšířené jestřábníky, z nichž nejnápadnější je jestřábník oranžový. K těm nejvzácnějším rostlinám patří keř jeřáb krkonošský a vrba laponská, která zde roste již od doby ledové. Jeřáb krkonošský, endemit Oměj šalamounek, jedovatý, roste spíše v lese Jestřábník oranžový? Proč s přibývající nadmořskou výškou ubývá množství rostlin i zvířat? Zvláštností jsou zde krkonošská rašeliniště. Jsou to místa, kde rostou vlhkomilné mechy (hlavně rašeliník) a vytvářejí zde velké zásoby vody. V Krkonoších nejznámější je Úpské a Černohorské rašeli - niště, Pančavská louka apod. Blížíme se pomalu ke svému cíli. Stávají se z nás horští vůdci, kteří kráčí se svým batohem po zdánlivě holých kamenitých svazích Sněžky. Ale i tady je život. Nenápadná tráva kostřava nízká a drobné květy rozrazilu chudobkovitého či prvosenky nejmenší. Kameny mají nápadnou žlutozelenou barvu jsou to husté porosty lišejníku s názvem mapovník zeměpisný. Když se pečlivě podíváte, uvidíte, že zde létá babočka kopřivová, na kameni sedí pavouk slíďák ostnonohý a mezi kameny má svou skrýš rejsek horský. Z drobného ptactva můžeme pozorovat rehka domácího a vzácnou pěvušku podhorní. Po celodenní namáhavé cestě jsme u konce už jenom sjedeme lanovkou ze Sněžky do Pece a autobusem domů. Byl to krásný pohled na bohatý život krkonošské přírody. Velká škoda, že se už v dnešní době nesetkáme s některými druhy zvířat, která v Krkonoších již nežijí. Asi už nikdy 28

29 2 nepotkáme medvěda hnědého, vlka, orla skalního a další. Z říše květin už neuvidíme střevíčník pantoflíček nebo zimozel severní. Chovejme se v našich nejvyšších horách tak, aby i budoucí návštěvníci mohli obdivovat zdejší přírodu v její druhové rozmanitosti a plné kráse. Vyjmenujte a zapiště, jak se má správný turista chovat. Co se v Krkonošském národním parku nesmí? Poslouží ti následující piktogramy: A B C D E F G H A:... B:... C:... D:... E:... F:... G:... H:... Každé malé dítě ví, že Krkonoším vládne Krakonoš. Je to pán moudrý a spravedlivý. Kdo do hor s dobrými úmysly přichází, je Krakonošem vítán. Ale běda tomu, kdo by chtěl v jeho revíru škodit! Při výstupu z podhůří na vrcholky hor můžeme pozorovat, jak se mění společenstva rostlin. V malých nadmořských výškách rostou smíšené lesy s převahou buků a stále ještě vzácných jedlí. Začneme-li se více potit a zhluboka dýchat, znamená to, že stoupáme výš a smíšené lesy se začínají měnit v jehličnaté smrčiny. I vysoko v horách smrky doprovází z listnatých stromů nejčastěji jeřáb. Jsme-li více než 1 200m n.m., smrčiny se zmenšují a přecházejí v horské louky s výskytem křovinaté kosodřeviny. Na vrcholových pláních se ukrývají rašeliniště, která zadržují velké množství vody. Nejvyšší vrcholky našich hor jsou kamenité, s trávou, mechy a lišejníky. 29

30 2 2.2 Fauna Krkonoš (živočichové) Kapitolu o krkonošské zvířeně pojmeme spíše jako seznam zajímavostí, nikoliv jako výčet druhů podle zoologického systematického zařazení. V Krkonoších žije minimálně 17 druhů žížal, některé se vyskytují v malé hloubce a často vylézají na povrch, jiné druhy jsou hlubinné a na povrch prakticky nelezou. Žížaly patří mezi kroužkovce (podobně i nitěnky a pijavice). Na horách můžeme za soumraku potkat žížalu, která při podráždění světélkuje (bioluminiscence).? Znáš jiného živočicha, který umí světélkovat? Toto světélkování bioluminiscence je proces chemické přeměny látek za účasti enzymů, při kterém se uvolňuje studené světlo. Mnoho bezobratlých živočichů patří mezi glaciální relikty, tedy organismy, které se k nám dostaly s ledovci v dobách ledových a díky drsnému klimatu horské tundry se zde zachovaly do dnešních dob. Alespoň 5 druhů pavouků patří do rodiny glaciálních reliktů, jinak arachnofauna Krkonoš čítá 428 druhů. Z další skupiny bezobratlých zmiňme řád brouci (třída hmyz), kterých na ho - rách žije na druhů. Zajímavým a nikterak hojným rodem je majka, která má velmi pestrý životní cyklus. Samička tohoto jedovatého brouka naklade vajíčka do země, vylíhlé larvy vylezou na květy a číhají zde na některé druhy samotářských včel. Zachytí se na jejich tělo a nechají se odnést do hnízda. Zde dokončí svoji přeměnu, zakuklí se a dos - pělec po vylíhnutí opustí hnízdo. Majka, foto Jan Vaněk Proměna dokonalá: vajíčko larva nepodobná dospělci kukla dospělec Uveď příklady hmyzu s proměnou dokonalou: Z bezobratlých se dostáváme k obratlovcům, kteří mají kostru a tělo vyztuženo páteří z obratlů (většina bezobratlých má tzv. vnější kostru z chitinu). Ve vodách Krkonoš a podhůří najdeme 28 druhů ryb, z původních jmenujme pstruha, lipana, vranku a mřenku, které žijí spíše u říčního dna. 30

31 2 Dokážeš popsat obrázek a okomentovat jeho význam? Na obrázku je... Co se stane, když na jezu chybí? Vtip z rybího prostředí: Z vody vykoukne krokodýl a ptá se rybáře: Tak co, berou, berou? Ale kdepak, ani trochu! Tak se na ně vykašli a pojď se vykoupat. Na vodu jsou, alespoň v době rozmnožování, vázáni obojživelníci (...,...,...,...), kterých v Krkonoších žije 11 druhů. Jelikož migrační cesty žab k nádržím často kříží silnice, ochranáři zejména v jarním období instalují podél cest ochranné bariéry, které navedou převážně chráněné živočichy buď pod mostek, nebo do kbelíků, které se několikrát denně kontrolují, žáby pak ručně přenášejí do bezpečí. Nejběžnějšími druhy žab jsou skokan hnědý a ropucha obecná. Nakresli mladého pulce žáby a čolka v takovém vývojovém stádiu, aby bylo možné určit, zda jde o pulce žab nebo čolků. Nestálou tělesnou teplotu mají také plazi, kterých je v Krkonoších 6 druhů. Nejběžnější je ještěrka živorodá, nejznámější je jedovatá zmije obecná. Nejvzácnější je užovka hladká, kterou můžeme spatřit například na suchých zídkách v Hrabačově a na kolejišti v Kunčicích n. L. Jde o nejsevernější oblast výskytu v ČR. 31

32 2 Ptáci Ornitologové v Krkonoších napočítali již 278 ptačích druhů, z nich zde hnízdí 147 druhů. Mnoho i dříve běžných ptáků však vyhynulo. Jmenujme například sýčka obecného, sovu pálenou, orla skalního. Na pokraji vyhynutí je tetřev hlušec, který byl několikrát uměle vysazován (reintrodukce), avšak neúspěšně. Úspěchem naopak je návrat sokola stěhovavého, krkavce velkého, nově zde hnízdí volavka popelavá a jeden pár orla mořského na polské straně Krkonoš. Z ptačí říše můžeme uvést i glaciální relikty jako je kos horský, slavík modráček tundrový, kulík hnědý. Kos horský, foto Jan Vaněk Slavík modráček tundrový, foto Jan Vaněk Kulík hnědý, foto Jan Vaněk Krkonoše jsou ornitologicky cenným územím, ve kterém hnízdí v Evropě ohrožené druhy čáp černý, chřástal polní, tetřívek obecný, sýc rousný, datel černý, lejsek malý a slavík modráček tundrový. Proto zde byla v rámci evropsky chráněných území Natura 2000 vyhlášena Ptačí oblast Krkonoše. K podpoře hnízdění ornitologové vyvěšují hnízdní budky. Vypiš příslušné ptačí druhy: Dutinoví pěvci:... Sovy:... Šplhavci si dlabou dutiny sami:... Uveď české názvy živočichů: Největší evropskou sovou hnízdící i u nás je Bubo bubo,..., který se s oblibou živí ježky. Podobný latinský název Bufo bufo má... Číslo 76, to je počet druhů savců našich nejvyšších hor. Krkonoše v minulosti obývaly spolu s lidmi i velké šelmy. Poslední medvěd hnědý byl uloven v roce 1802 (na české straně 1726), avšak v letech se samice medvěda zatoulala na polskou stranu Krkonoš. Poslední vlk skonal roku 1842 (na podzim 2011 skolil pravděpodobně vlk několik ovcí ve Sklenařovickém údolí, asi zatoulanec z Německa či Polska), kočka divoká v roce V roce 1894 noroval sysel obecný v Horní Branné a v roce 1974 si zásoby na zimu shromažďoval křeček polní ve Valteřicích. Po více než 200 letech slaví návrat rys ostrovid, proti proudu Labe pronikla do Krkonoš vydra říční. Přes kopce pravidelně migruje největší kopytník, los evropský, zatoulanec z Polska. Nejbližší stálá populace žije na Třeboňsku. Bobr evropský do své dřívější krkonošské domoviny cestu ještě nenašel, jeho početnost ale stoupá i ve východních Čechách. V našich lesích se potulují i živočichové nepůvodní, uměle vysazení. Například muflon, jelen sika, psík mývalovitý, ondatra pižmová, norek americký. 32

33 2? V krkonošském podzemí zimuje vrápenec malý a 19 druhů netopýrů. Zástupci čeledí vrápenco - vitých a netopýrovitých patří do řádu letounů. Kolikaterák nosil tyto parohy?... Uveď příklad živočichů: Parohy má např.: Rohy mají:......? Našel bys alespoň 2 důvody, proč lesníci staví přezimovací obůrky pro jelení zvěř? Co je to echolokace? Uveď dva zástupce. Trocha myslivecké terminologie: páráky a klektáky... světla... větrník... pírko... zvěř barví... kňour... vidlák... Velbloud! Tvor pro naši oblast zcela netypický. Za vlády vrchlabských Morzinů (19. stol.) hrabě daroval velblouda královéhradeckému biskupu, který přišel vysvětit pramen Labe. Horský terén byl nad síly velblouda válečné kořisti, a proto musel být náklad přeložen na bedra lidských nosičů. I sám biskup byl vynesen na nosítkách, tak jak to bylo zcela běžné v dobách prvního rozmachu cestovního ruchu. Krkonošští šerpové měli poměrně dobře placené, ale náročné živobytí. Odtud název Velbloudí cesta. 33

34 2 2.3 Flora Krkonoš (rostlinstvo) Vtip pro zasmání: Trautenberk dostane od štěpanického barona dva psy. Jeden se jmenuje Rus, druhý Pos. Při venčení mu psi utečou do Krakonošova lesa. A tak na ně začne volat: Pose, Ruse, Pose, Ruse! Volání zaslechne hajnej, rychle přiběhne a radí milostpánovi. To si musej vzít rychle borůvky, ty stavěj! A Trautenberk rozlobeně odpoví: Móc ftipný, hajnej! Nekoukaj na mě jako tele na nový vrata a hybaj mi psy přivést domů! Mnohá rostlinná společenstva jsou zcela obyčejná, jiná naopak výjimečná. Výskyt rostlinných druhů je vázán na nadmořskou výšku. V Krkonoších máme následující výškové vegetační stupně: průměrná roční teplota nadmořská výška svrchní submontánní montánní spodní alpínský alpínský 50 % 40 % 9,3 % 0,7 % Schéma: Správa KRNAP Podhorský (submontánní) stupeň je charakteristický výskytem listnatých a smíšených lesů a podhorských luk. Typickými stromy v těchto nadmořských výškách by měly být buk lesní, javor klen a jedle bělokorá. Na většině území byla původní vegetace změněna výrazně ve prospěch smrku ztepilého. Takové smrkové monokultury bývají druhově chudé, snadněji podléhají kůrovcovým, větrným i imisním kalamitám (z průmyslových a automobilových zplodin). V poslední době se kvalita ovzduší zlepšuje, daří se i lesním porostům. To má paradoxně za následek úbytek některých druhů ptáků, tetřívka obecného či sýce rousného. Těm vyhovovaly prořídlé lesy a paseky, které dnes přirozeně zarůstají. Horský (montánní) stupeň chladného klimatu je přirozené prostředí pro výskyt smrku ztepilého, modřínu opadavého (jeho přirozený výskyt v Krkonoších nebyl prokázán) a jeřábu obecného (ptačího). Stále ještě samozřejmostí jsou horské louky, které by bez pravidelného kosení postupně zarostly lesem (sukcese). Při své horní hranici se les rozvolňuje, smrky jsou nižší a nabývají bizarních tvarů. 34