2 Afs 168/ ROZSUDEK Nejvyššího správního soudu ze dne

Transkript

1 2 Afs 168/ Zásady d kazní a zásada tvrzení v da ovém ízení. Prokazování zdanitelného pln ní ze zprost edkovatelských smluv. Spln ní zákonných podmínek pro p iznání nároku na odpo et DPH ( 19 ZDPH ve spojení s 31 odst. 9 d..) ROZSUDEK Nejvyššího správního soudu ze dne Související legislativa R: 642 zákona. 513/1991 Sb. 31 zákona. 337/1992 Sb. 19 zákona. 586/1992 Sb. 60, 102, 103, 109, 110, 120 zákona. 150/2002 Sb. Právní v ta: I. Da ové ízení je v eské republice, obdobn jako i v jiných státech, postaveno na zásad, že každý da ový subjekt má povinnost sám da p iznat, tedy jakési b emeno tvrzení, ale také povinnost toto své tvrzení doložit, tj. b emeno d kazní. Toto své b emeno da ový subjekt plní v ízení d kazním, které vede správce dan. Podle ustanovení 31 odst. 9 d.. je povinností da ového subjektu prokázat všechny skute nosti, které je povinen uvád t v p iznání, hlášení a vyú tování nebo k jejichž pr kazu byl správcem dan v pr b hu da ového ízení vyzván. II. Ustanovení 19 ZDPH stanoví, že nárok na odpo et dan má plátce, pokud po ízené zboží, stavební objekty, p evedené nemovitosti, p ijaté služby nebo p evedená a využitá práva (dále jen ""p ijatá zdanitelná pln ní"") použije k dosažení obratu za svá zdanitelná pln ní, pokud zákon nestanoví jinak. V souladu s výše uvedenými principy tak da ový subjekt, pokud nárokuje odpo et DPH, tvrdí, že podmínky tohoto ustanovení spl uje a musí toto své tvrzení prokázat. Zákon tedy nestojí na formálním vykázání zdanitelného pln ní, ale na stavu faktickém. III. Prokazování zdanitelných pln ní uskute n ných v souvislosti se smlouvami o zprost edkování je velmi problematické, nebo se jedná o služby, jejichž výstupem není konkrétní hmotný nebo jinak hmatatelný výstup. Tyto smluvní typy jsou z toho d vodu asto využívány ke krácení daní. Povinností správce dan je proto zkoumat, zda ke zprost edkování skute n došlo. V zájmu da ového subjektu na druhé stran je, aby nad rámec svých b žných obchodních pot eb shromaž oval d kazy, které mohou prokázat, že k p edm tným zprost edkováním skute n došlo, nebo d kazní b emeno ohledn faktické realizace zprost edkovatelských služeb je na jeho stran.

2 IV. Da ový subjekt, který chce v souvislosti s výdajem za služby zprost edkovatele na základ smlouvy o zprost edkování podle 642 zákona. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve zn ní pozd jších p edpis, uplatnit odpo et dan z p idané hodnoty, musí v první ad prokázat, že zprost edkovatel skute n vyvíjel pro n ho jako zájemce zprost edkovatelskou innost. Musí tedy prokázat, že zprost edkovatel jednal zp sobem, který mohl objektivn sloužit i o n mž se zprost edkovatel mohl rozumn domnívat, že by m l objektivn sloužit, k zajišt ní p íležitosti k uzav ení smluv zájemce se t etími osobami. kolektiv autor Nejvyššího soudu Nejvyšší správní soud rozhodl v senát složeném z p edsedy JUDr. Vojt cha Šimí ka a soudc JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní v ci žalobce: I. s. r. o, zastoupeného Mgr. Ing. Tomášem Veselým, advokátem se sídlem Smilova 386, Pardubice, proti žalovanému: Finan nímu editelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, v ízení o kasa ní stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne ,. j. 31 Ca 286/ , takto: I. Kasa ní stížnost se zamítá. II. Žalovanému se nep iznává právo na náhradu náklad ízení o kasa ní stížnosti. Od vodn ní: I. Kasa ní stížností podanou v zákonné lh t žalobce (dále též "st žovatel" nebo "da ový subjekt") napadá shora ozna ený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud"), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ,. j. 1119/130/2004-Bk. D vodnost podané kasa ní stížnosti st žovatel spat uje p edevším v tom, že nesouhlasí s názorem krajského soudu, že neprokázal nárok na odpo et dan z p idané hodnoty ve výši, kterou uplatnil ve svém da ovém p iznání za období listopad St žovatel má za to, že krajský soud p i svém rozhodování vycházel z nesprávné skutkové podstaty a dosp l k nesprávným právním záv r m, a kasa ní stížnost je tedy d vodná podle 103 odst. 1 písm. a) a b) zák.. 150/2002 Sb., soudního ádu správního v platném zn ní (dále jen "s.. s."). St žovatel dále konstatuje, že si je v dom toho, že v p ípad faktury. 240/96 vystavené spole ností S., s. r. o. za výrobu billboard, pronájem reklamní plochy a kontrolu billboard není jeho d kazní situace p íliš dobrá, ale tuto situaci nelze klást za vinu st žovateli.

3 V souvislosti s touto fakturou st žovatel p edložil jako d kaz komisioná skou smlouvu ze dne spolu s dodatky. 1 a. 2, grafický návrh billboard, který si st žovatel nechal zpracovat, seznam míst s umíst ním billboard, výpov sv dka JUDr. H. zachycenou formou notá ského zápisu a estné prohlášení Ing. M.., bývalého jednatele spole nosti S., s. r. o. Tyto d kazy podle st žovatele prokazují, že ke zdanitelnému pln ní skute n došlo. Podle st žovatele skute nost, že žalovaný poukazuje na to, že se nepoda ilo dohledat konkrétní reklamní plochy, resp. vlastníky t chto ploch, je záležitostí spole nosti S., s. r. o., která ji považovala za svoje obchodní tajemství a nebyla schopna st žovateli sd lit žádné další údaje. St žovateli podle jeho názoru nelze klást za vinu jednání jeho bývalého obchodního partnera ve vztahu k finan ním ú ad m. Ze spisu pak vyplývá, že i spole nost S., s. r. o. zahrnula p edm tnou fakturu do svého ú etnictví a da ového p iznání. St žovatel v této souvislosti poukazuje na skute nost, že po n m nelze požadovat, aby zajiš oval ádné vedení ú etnictví u svých obchodních partner. Postup žalovaného tak považuje za neoprávn ný a nepodložený. V p ípad faktury. 232/96 ze dne vystavené spole ností S., s. r. o. za dodání drobných reklamních p edm t st žovatel uvádí, že dodávka t chto reklamních p edm t je nesporná. V pr b hu ízení se k v ci vyjad ovali t i sv dci - pan V., pan D., a pan P., bývalí zam stnanci st žovatele. Všichni uvedli, že drobné reklamní p edm ty byly st žovateli dodány, uskladn ny v jeho prostorách a postupn rozdány. Dodávka ásti reklamních p edm t p itom není rozporována ani v napadeném rozsudku, avšak p esto soud odsouhlasil paušální odmítnutí celého nároku jako celku. St žovatel p ipomn l, že u drobných reklamních p edm t takového druhu není žádným právním p edpisem p edepsána forma evidence a inventarizace a je zcela pochopitelné, že u tohoto typu reklamních p edm t by bylo protismyslné vést podrobný p ehled o každém p edm tu zvláš a podrobn zaznamenávat, kdy, kde a komu byl jaký p edm t p edán. Správce dan, žalovaný i soud prohlásili sv dky vyslechnuté v této v ci za nev rohodné a u inili tak bez ohledu na obsah jejich výpov di, pouze na základ své již p edem u in né úvahy, že není v rohodné, aby takové množství reklamních p edm t (cca ks) bylo rozdáno b hem dvou m síc. Poukazují na drobné rozpory ve výpov dích, ale nezohled ují, že sv dci byli opakovan vyslýcháni po zna n dlouhé dob zejména z d vod velkých pr tah na stran žalovaného. St žovatel dále uvádí, že žalovanému nabízel možnost výslechu zástupc n kolika spole ností, kterým byly reklamní p edm ty rozdány, ale žalovaný tento d kazní návrh neakceptoval. St žovatel je proto p esv d en, že prokázal nejen p ijetí, ale i distribuci t chto reklamních p edm t v daném období. St žovatel za nesprávný považuje i názor, že neprokázal uskute n ní zdanitelného pln ní v souvislosti s fakturou. 11/142/96 ze dne vystavenou panem R. V., P., za zprost edkování obchodních p ípad. St žovatel p edevším uvádí, že zprost edkování v reálných obchodních vztazích nemusí mít nutn pouze povahu kontaktu s p ípadnou druhou stranou budoucího obchodního vztahu, ale též p edání informace, kterou by zájemce o zakázku jinak nezískal. St žovatel v této souvislosti v kasa ní stížnosti zd raz uje pot ebu v asného získání informací o potenciálních zakázkách, ideáln ješt d íve, než p ípadný zájemce za ne shán t zakázky voln na trhu. St žovatel dále odkazuje na výpov sv dka

4 R. V. ze dne , kde je výše uvedený postup popsán. Tento sv dek dále uvedl, že odm nu za zprost edkování od st žovatele obdržel, ádn ji zanesl do svého ú etnictví a odvedl z ní DPH i da z p íjmu. St žovatel zd raznil, že žalovaný p istoupil k výslechu p edm tného sv dka až poté, co mu byla v c dvakrát vrácena soudem k dalšímu ízení. St žovatel rovn ž navrhoval, aby si žalovaný v rámci d kazního ízení opat il výsledky da ových kontrol u pana V. k ov ení výše uvedených skute ností. St žovatel k tomuto dále uvádí, že obchodní p ípad prob hl a ob strany jej ádn ú etn zaevidovaly a promítly jej do svého p iznání k dani z p idané hodnoty. eská republika tak obdržela do svého rozpo tu DPH odvedené panem V. a není z ejmé, pro nyní žalovaný zadržuje vydání této ástky st žovateli. Tímto postupem se stát obohacuje na úkor da ových subjekt. Z t chto d vod st žovatel navrhuje napadený rozsudek zrušit a v c vrátit krajskému soudu k dalšímu ízení. II. Žalovaný ve svém vyjád ení k p edm tné kasa ní stížnosti uvádí, že tato neobsahuje žádné nové skute nosti, které by m ly vliv na výrok napadeného rozhodnutí, a proto navrhuje, aby kasa ní stížnost byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. III. Ze správního a soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skute nosti rozhodné pro posouzení d vodnosti kasa ní stížnosti. Místním šet ením správce dan zjistil, že st žovatel v p iznání k dani z p idané hodnoty za zda ovací období listopad 1996 neoprávn n nárokoval nadm rný odpo et DPH z následujících faktur: - faktura. 240/96 ze dne vystavená spole ností S., s. r. o., zn jící na výrobu billboard, pronájem reklamní plochy od do , kontrolu billboard v etn p íplatku za exkluzivní plochy celkem ve výši ,40 K (z toho DPH ,40 K ), forma úhrady hotov - faktura. 232/96 ze dne od téže spole nosti za dodání drobných reklamních p edm t v celkové výši ,40 (z toho DPH ,40), forma úhrady hotov, - faktura. 11/142/96 ze dne od pana R. V., P., za zprost edkování dle smlouvy o zprost edkování a jejího dodatku, celkem ve výši ,30 K (z toho DPH ,30 K ).

5 Proto st žovateli platebním vým rem na da z p idané hodnoty ze dne , /97/248910/7623, vym il za zda ovací období listopad 1996 da z p idané hodnoty ve form nadm rného odpo tu ve výši K. St žovatel proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které žalovaný zamítl. Žalobou napadeným rozhodnutím správce dan rozhodl poté, co bylo jeho rozhodnutí krajským soudem již dvakrát zrušeno (vedeno pod. sp. zn. 31 Ca 7/2002 a 30 Ca 175/98). Záv rem tohoto rozhodnutí je, že i po provedení rozsáhlého dopl ujícího ízení, které následovalo po zrušujících rozsudcích krajského soudu, st žovatel neprokázal faktické uskute n ní sporných zdanitelných pln ní. Toto rozhodnutí napadl st žovatel žalobou v níž uplatnil argumenty obdobné t m uvedeným v kasa ní stížnosti. P edm tnou žalobu krajský soud svým rozsudkem napadeným kasa ní stížnostní zamítl. V od vodn ní tohoto rozhodnutí p edevším uvedl, že rozhodující pro da ové ízení je vždy faktická stránka v ci a i když st žovatel p edložil správci dan komisioná ské smlouvy spolu s dodatky, grafický návrh billboard, seznam míst s jejich umíst ním, smlouvu o zprost edkování a p edm tné faktury, m l správce dan právo žádat na n m, aby p edložil d kazy o tom, že došlo i k faktickému uskute n ní deklarovaného pln ní. Správce dan pak shromážd nými d kazy zásadn zpochybnil realizaci deklarovaných pln ní a krajský soud proto p isv d il jeho záv ru, že st žovatel neprokázal faktické p ijetí p edm tných zdanitelných pln ní. V souvislosti s realizací služeb na základ komisioná ské smlouvy uzav ené dne a jejích dodatk st žovatel namítl nemožnost dohledání konkrétních reklamních ploch, resp. jejich vlastník, kde byla reklama instalována, když spole nost S., s. r. o. tyto informace považovala za své obchodní tajemství a z d vodu jeho zachování nebyla ochotna st žovateli sd lit žádné údaje. Jak je z ejmé z obsahu správního spisu, správce dan sám provedl rozsáhlé šet ení zam ené na vlastníky a pronájem p edm tných reklamních ploch. Žádný z vyslechnutých sv dk však nepotvrdil tvrzení st žovatele o realizaci reklamní kampan na deklarovaných místech. Jako d kaz nebylo možné použít (z pohledu ur ení umíst ní reklamy a bližších údaj o uskute n ných jednáních v Praze) ani výpov sv dka JUDr. H. Krajský soud dále uvedl, že bylo p edevším v cí st žovatele, jakými d kazy prokáže faktické p ijetí deklarované služby. S ohledem na shromážd né d kazy považoval soud výslech bývalého jednatele spole nosti S., s. r. o. za nadbyte ný. K otázce faktury za dodávku reklamních p edm t krajský soud uvedl, že je pravdou, že žádná forma jejich evidence a p ehledu o tom, kdy a komu byly rozdány, není p edepsána. P ipomn l však rozložení d kazního b emene v da ovém ízení a konstatoval, že vzhledem k tomu, že dle tvrzení a p edložených d kaz m lo být b hem jednoho m síce a 10 dn rozdáno kus t chto reklamních p edm t, výpov di zam stnanc st žovatele pro svou neur itost a nesrovnalosti faktické uskute n ní tohoto neprokázaly. Podle krajského soudu st žovatel neprokázal ani faktické uskute n ní zprost edkovatelské innosti R. V. Ten v pr b hu výslechu nedokázal žádnou konkrétní skute nost týkající se p edm tného pln ní. Zprost edkování R. V. nepotvrdili ani vyslechnutí sv dci ze šesti spole ností, u kterých m la být st žovateli zakázka zprost edkována. Za této situace tak ani prokázání ádného zaú tování tohoto obchodního p ípadu nemohlo prokázat tvrzení st žovatele. Krajský soud uzav el, že st žovatel neunesl d kazní b emeno ve smyslu 31 odst. 9 zák.. 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk, v platném zn ní (dále jen "d..") a neprokázal, že má nárok na odpo et dan

6 z p idané hodnoty ve výši, jakou uplatnil v da ovém p iznání za zda ovací období listopad IV. Kasa ní stížnost je podle 102 a násl. s.. s. p ípustná a podle jejího obsahu jsou v ní namítány d vody odpovídající ustanovení 103 odst. 1 písm. a) s.. s. St žovatel namítá, že krajský soud nesprávn posoudil právní otázku, zda prokázal podmínky pro uplatn ní nadm rného odpo tu DPH za zda ovací období listopad 1996 v takové výši, jakou nárokoval ve svém da ovém p iznání. Rozsahem a d vody kasa ní stížnosti je Nejvyšší správní soud podle 109 odst. 2 a 3 s.. s. vázán. V. Nejvyšší správní soud p ezkoumal kasa ní stížností napadené rozhodnutí krajského soudu a dosp l k záv ru, že kasa ní stížnost není d vodná. Da ové ízení je v eské republice, obdobn jako i v jiných státech, postaveno na zásad, že každý da ový subjekt má povinnost sám da p iznat, tedy jakési b emeno tvrzení, ale také povinnost toto své tvrzení doložit, tj. b emeno d kazní. Toto své b emeno da ový subjekt plní v ízení d kazním, které vede správce dan. Podle ustanovení 31 odst. 9 d.. je povinností da ového subjektu prokázat všechny skute nosti, které je povinen uvád t v p iznání, hlášení a vyú tování nebo k jejichž pr kazu byl správcem dan v pr b hu da ového ízení vyzván. V souzené v ci se pak aplikuje 19 ZDPH, který stanoví, že: Nárok na odpo et dan má plátce, pokud po ízené zboží, stavební objekty, p evedené nemovitosti, p ijaté služby nebo p evedená a využitá práva (dále jen "p ijatá zdanitelná pln ní") použije k dosažení obratu za svá zdanitelná pln ní, pokud zákon nestanoví jinak. V souladu s výše uvedenými principy tak da ový subjekt, pokud nárokuje odpo et DPH, tvrdí, že podmínky tohoto ustanovení spl uje a musí toto své tvrzení prokázat. Zákon tedy nestojí na formálním vykázání zdanitelného pln ní, ale na stavu faktickém (srov. k tomu nap. nález Ústavního soudu ze dne 15. kv tna 2001, sp. zn. IV. ÚS 402/99, publikováno pod.. 73/2001 Sb. r. us.). Jak již Nejvyšší správní soud judikoval: "Prokazuje-li da ový subjekt nárok na nadm rný odpo et dan z p idané hodnoty formáln bezvadným da ovým dokladem, ale o faktickém stavu jsou pochybnosti, je sou ástí d kazní povinnosti da ového subjektu prokázání existence zdanitelného pln ní" (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 2 Afs 7/ , dostupný na Povinností da ového subjektu tedy bylo nejen p edložit da ové doklady spl ující formální požadavky, ale zárove prokázat, že došlo k faktickým pln ním, která t mto doklad m odpovídají.

7 K d kazní situaci ohledn faktury. 240/96 Nejvyšší správní soud uvádí následující: Správce dan zaslal st žovateli výzvu ze dne ,. j /01/248933/1132, ve které st žovatele vyzval, aby prokázal, že fakturované pln ní od spole nosti S., s. r. o. skute n p ijal. Nelze p isv d it tvrzení st žovatele, že p edložením komisioná ské smlouvy ze dne spolu s dodatky. 1 a. 2, grafických návrh billboard, který si st žovatel nechal zpracovat, seznamu míst s umíst ním billboard, výpov dí sv dka JUDr. H. zachycenou formou notá ského zápisu a estným prohlášením Ing. M.., bývalého jednatele spole nosti S., s. r. o., k prokázání p edm tných pln ní došlo. Správce dan prost ednictvím dožádání Finan ního ú adu pro Prahu 1 zjistil, že spole nost R. R., na jejíchž 11 billboardech m la být údajn reklama st žovatele umíst na, nepronajala tyto billboardy ani st žovateli nebo spole nosti S., ale ani M. K. K. a P. K., kte í m li být ú astni realizace p edm tného pln ní. Správce dan dále, v sou innosti se znalcem Ing. F. M. a prost ednictvím dožádaných finan ních ú ad, zjistil všechny jiné vlastníky reklamních ploch v lokalitách, kde m la být podle st žovatele reklama umíst na (E. A. s. r. o., P., B. a. s. v likvidaci, S., s. r. o., A. p. s. r. o.) a ani zástupci t chto spole ností nepotvrdili spolupráci s žádným z výše uvedených subjekt a v jejich ú etnictví není žádný záznam o tvrzených pln ních. Lze souhlasit i s názorem krajského soudu, že ani výpov sv dka H., a to vzhledem ke své absolutní nekonkrétnosti, faktické uskute n ní p edm tných pln ní neprokazuje. Za této situace nelze než konstatovat, že krajský soud tak otázku nároku st žovatele na odpo et DPH, vyplývající z této faktury, posoudil v souladu se zákonem. Správn krajský soud posoudil i otázku prokázání faktického uskute n ní pln ní v souvislosti s fakturou. 232/96. St žovatel ve své kasa ní stížnosti uvádí, že dodávka ásti reklamních p edm t není sporována ani v napadeném rozsudku, avšak p esto soud odsouhlasil paušální odmítnutí celého nároku jako celku. Tento postup soudu byl naprosto v po ádku, nebo ve smyslu výše uvedených princip bylo povinností st žovatele prokázat, že k uskute n ní zdanitelného pln ní došlo tak, jak je na p edm tném da ovém dokladu (faktu e. 232/96) uvedeno. St žovatel toto d kazní b emeno neunesl. Nelze než souhlasit se v kasa ní stížnosti uvedeným tvrzením, že nebylo povinností st žovatele vést evidenci o tom, komu byly reklamní p edm ty p edány, ale jak je stále zd raz ováno, bylo jeho povinností prokázat, že skute n od spole nosti S., s. r. o. reklamní p edm ty v množství uvedeném na da ovém dokladu p evzal a za pom rn krátký asový úsek kus t chto reklamních p edm t rozdal. Žádná z uvedených sv deckých výpov dí neobsahuje v rohodné vysv tlení takovéto nárazové spot eby reklamních p edm t (nap. velký veletrh, masivní reklamní akci apod.). Lze souhlasit s hodnocením žalovaného i krajského soudu, že výpov di zam stnanc, kdy tito uvád li, že reklamní p edm ty rozdávali p i svých cestách obchodním partner m, p ípadn po hospodách apod., faktické uskute n ní pln ní uvedeného na tomto da ovém dokladu (to znamená i v tam uvedené výši) neprokázaly. Na tomto záv ru by nemohly nic zm nit (a to vzhledem k po tu údajn rozdaných reklamních p edm t ) ani navrhované výslechy osob, kterým byly tyto reklamní p edm ty údajn p edány. K otázce prokázání faktického uskute n ní zdanitelného pln ní z faktury. 11/142/96 Nejvyšší správní soud uvádí následující: Prokazování zdanitelných pln ní uskute n ných v souvislosti se smlouvami o zprost edkování je velmi problematické, nebo se jedná o

8 služby, jejichž výstupem není konkrétní hmotný nebo jinak hmatatelný výstup. Tyto smluvní typy jsou z toho d vodu asto využívány ke krácení daní. Povinností správce dan je proto zkoumat, zda ke zprost edkování skute n došlo. V zájmu da ového subjektu na druhé stran je, aby nad rámec svých b žných obchodních pot eb shromaž oval d kazy, které mohou prokázat, že k p edm tným zprost edkováním skute n došlo, nebo d kazní b emeno ohledn faktické realizace zprost edkovatelských služeb je na jeho stran. Jak již Nejvyšší správní soud judikoval: "Da ový subjekt, který chce v souvislosti s výdajem za služby zprost edkovatele na základ smlouvy o zprost edkování podle 642 zákona. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve zn ní pozd jších p edpis, uplatnit odpo et dan z p idané hodnoty, musí v první ad prokázat, že zprost edkovatel skute n vyvíjel pro n ho jako zájemce zprost edkovatelskou innost. Musí tedy prokázat, že zprost edkovatel jednal zp sobem, který mohl objektivn sloužit i o n mž se zprost edkovatel mohl rozumn domnívat, že by m l objektivn sloužit, k zajišt ní p íležitosti k uzav ení smluv zájemce se t etími osobami." (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 2 Afs 154/ , dostupný na P edevším je tedy nutné, aby zájemce prokázal, že zprost edkovatel v jeho zájmu ve vztahu ke t etím osobám v bec jednal (a to a již ve vztahu p ímo k nim i ve vztahu k osobám, o nichž se zprost edkovatel mohl rozumn domnívat, že na tyto t etí osoby budou p sobit ve prosp ch zájemce). Vzhledem k velmi r znorodým zp sob m jednání, které zde p ipadají v úvahu, bude na zájemci, aby si zajistil p im ené záznamy (p íp. sv dectví) o jednání zprost edkovatele; typicky jimi budou záznamy i zprávy zprost edkovatele o provedených jednáních s konkrétními osobami i záznamy o tom, kterým konkrétním osobám i na jaká konkrétní místa (nap. t m útvar m oslovovaných právnických osob, které m ly na starosti investice i nákup materiálu) byly zasílány podklady s údaji o zájemcem nabízených službách i zboží a co bylo jejich obsahem. D ležitá v této souvislosti bude identifikace, s kým a kdy bylo jednáno i komu (kam) a jaké materiály byly zasílány, nebo z této informace bude lze posoudit, zda zprost edkovatel vyvíjel svoji aktivitu ve vztahu k osobám, o nichž se mohl rozumn domnívat, že mohly rozhodovat i (a již p ímo nebo zprost edkovan ) p sobit na k rozhodnutí oprávn né osoby v tom sm ru, aby zájemce získal p íležitost k uzav ení smlouvy, a zda tato aktivita byla svojí povahou, rozsahem, obsahem a náklady na ni vynaloženými p im ená cíli, který jí m l být dosažen. V souzené v ci správce dan vyslechl zástupce spole ností, kte í zajiš ovali zakázky na provedení stavebních prací, které m l podle tvrzení st žovatele pan R. V. zprost edkovat (nap. Z. P., Z. S., Z. M., Z. L. atd.). Ani v jednom p ípad pak zprost edkovatelskou innost pana V. žádný ze zástupc t chto spole ností nepotvrdil a st žovatel ani nep edložil žádné konkrétní d kazy, že k jakékoliv aktivit údajného zprost edkovatele došlo. R. V. pak ve své sv decké výpov di (protokol /05/248932/3552 ze dne ) k prokázání tvrzení st žovatele nep isp l (sv dek nap. uvedl: "Nevím, je možné, že smlouva byla uzav ena. Nevím jakou formou docházelo ke zprost edkování vzhledem k tomu, že ub hlo již mnoho let."). St žovatel ve své kasa ní stížnosti argumentuje tím, že odm nu za zprost edkování R. V. ádn zanesl do svého ú etnictví a odvedl z ní DPH, tudíž že eská republika tak obdržela do svého rozpo tu DPH odvedené panem Vitáskem a že není z ejmé, pro nyní žalovaný

9 zadržuje vydání této ástky st žovateli. P edm tem sporu však není odvedení i neodvedení DPH panem V. nebo náležitosti jeho ú etnictví, ale otázka, zda st žovatel splnil zákonné podmínky pro p iznání nároku na odpo et DPH ( 19 ZDPH ve spojení s 31 odst. 9 d..), tj. zda prokázal faktické uskute n ní p edm tných zdanitelných pln ní. Tato skute nost byla jak žalovaným, tak i krajským soudem posouzena naprosto správn. Skute nost, že pan V. odvedl na základ p edm tné faktury DPH, neznamená ješt, že k uskute n ní tohoto zdanitelného pln ní skute n došlo a ani to nezakládá nárok st žovatele na odpo et DPH z této faktury. VI. Nejvyšší správní soud tedy nezjistil napln ní žádných z d vod kasa ní stížnosti uplat ovaných st žovatelem a kasa ní stížnost proto podle ust. 110 odst. 1 s.. s. zamítl. VII. St žovatel nem l ve v ci úsp ch, nemá proto právo na náhradu náklad ízení o kasa ní stížnosti ze zákona. Žalovaný správní orgán m l ve v ci úsp ch, nevznikly mu však náklady ízení o kasa ní stížnosti p esahující rámec jeho b žné ú ední innosti. Soud mu proto náhradu náklad ízení nep iznal ( 60 odst. 1 ve spojení s 120 s.. s.). Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prost edky p ípustné.