Da ový doklad jako podmínka k uznání nároku na odpo et DPH. D kazní povinnost da ového subjektu a správce dan. Od vodn ní soudního rozhodnutí

Transkript

1 7 Afs 85/ Da ový doklad jako podmínka k uznání nároku na odpo et DPH. D kazní povinnost da ového subjektu a správce dan. Od vodn ní soudního rozhodnutí ROZSUDEK Nejvyššího správního soudu ze dne Související legislativa R: 31 odst. 8, 9 zákona. 337/1992 Sb. 54 odst. 2, 55 odst. 4 zákona. 150/2002 Sb. 73 odst. 1 zákona. 235/2004 Sb. Právní v ta: I. Prokazování nároku na odpo et DPH je nejen záležitostí formální (p edložení p íslušných da ových doklad ), ale také záležitostí skutkovou (k uskute n ní zdanitelného pln ní musí fakticky dojít). Nárok na odpo et DPH tedy nem že být uznán, není-li prokázáno, že k uskute n ní zdanitelného pln ní fakticky došlo práv tak, jak je uvedeno v dokladech p edložených da ovým subjektem. II. Da ový subjekt je povinen prokázat svá tvrzení, tj. je povinen prokázat jejich správnost. Naopak správce dan je povinen prokázat skute nosti vyvracející v rohodnost, pr kaznost, správnost i úplnost povinných evidencí, ú etních záznam, jakož i jiných záznam, listin a dalších d kazních prost edk uplatn ných da ovým subjektem. Povinností správce dan tedy není prokazovat, že údaje uvedené da ovým subjektem jsou správné. III. Z hlediska spln ní náležitostí rozhodnutí není povinností soudu se v jeho od vodn ní speciáln vyjad ovat ke všem jednotlivým argument m ú astníka podporujícím jeho konkrétní a z hlediska sporu pouze díl í tvrzení, pokud stanovisko k nim jednozna n a logicky vyplývá ze soudem u in ných záv r. Nejvyšší správní soud rozhodl v senát složeném z p edsedkyn JUDr. Elišky Cihlá ové a soudc JUDr. Jaroslava Hubá ka a JUDr. Karla Šimky v právní v ci žalobce: WSW Engineering, s. r. o., se sídlem Na dlouhém lánu 508/41, Vokovice, Praha 6, zastoupený JUDr. Janem Rathem, advokátem se sídlem Na Po í í 19, Praha 1, proti žalovanému:

2 Odvolací finan ní editelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v ízení o kasa ní stížnosti žalobce proti rozsudku M stského soudu v Praze ze dne ,. j. 11 Af 15/ , takto: I. Kasa ní stížnost se zamítá. II. Žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení. Od vodn ní: Rozsudkem M stského soudu v Praze ze dne ,. j. 11 Af 15/ , byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále jen "st žovatel") proti rozhodnutí Finan ního editelství pro hlavní m sto Prahu (dále jen "finan ní editelství") ze dne ,. j. 1613/ , jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzen platební vým r. j /10/ na da z p idané hodnoty (dále jen "DPH") vydaný dne Finan ním ú adem pro Prahu 6 (dále jen "správce dan ") za zda ovací období únor V od vodn ní rozsudku m stský soud uvedl, že k výkladu o rozsahu d kazního b emene, které stíhá da ový subjekt lze poukázat na bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu a podle ní ani doklady se všemi náležitostmi nemusí být podkladem pro uznání nároku na odpo et DPH, není-li prokázáno, že k realizaci tvrzené skute nosti fakticky došlo. St žovatel se proto mýlí, usuzuje-li na unesení d kazního b emene tím, že p edložil zákonem p edvídané dokumenty. Pokud da ový subjekt neprokáže jím tvrzené skute nosti, nelze dovodit, že byl správce dan povinen prokazovat tyto skute nosti za da ový subjekt. Záv r finan ního editelství, že d kazy p edložené st žovatelem neprokázaly u sporných obchodních p ípad spln ní podmínek pro uplatn ní nároku na odpo et DPH, nevykazuje znaky libov le. Ohledn sporného nároku na odpo et DPH sice st žovatel v da ovém ízení p edložil formáln bezvadné da ové doklady, ale oproti tomu stálo zjišt ní správce dan, že dodavatelé zboží nemohli prokázat, že poskytli služby i že zboží získali tvrzeným zp sobem a že je dále poskytli (prodali) st žovateli. Nebyl-li tudíž st žovatel k požadavku správce dan schopen jinými než p edloženými doklady hodnov rn prokázat, že pln ní od uvedených dodavatel skute n p ijal, nelze p isv d it jeho názoru, že je nesprávný a nezákonný záv r, že neunesl d kazní b emeno. Prokazování nároku na odpo et je prvotn záležitostí dokladovou, avšak sou asn je t eba respektovat soulad s faktickým stavem. Pokud zdanitelné pln ní nebylo uskute n no tak, jak je plátcem dan deklarováno, nem že být jeho d kazní povinnost spln na již pouhým p edložením, by formáln správného, da ového dokladu. Nelze se proto ztotožnit s názorem st žovatele, že je in n odpov dným za neunesení d kazního b emene "cizích subjekt ", nebo jde o objektivní skutkový stav, kdy dodavatelé nebyli zp sobilí k jemu poskytnutým pln ním opakovan doložit žádné d kazy. Finan ní editelství v od vodn ní napadeného rozhodnutí dostate n jasn, ur it a srozumiteln formulovalo své skutkové a právní záv ry, které jej vedly k rozhodnutí o neuznání nároku na odpo et DPH u konkrétních obchodních

3 transakcí st žovatele. Ten v pr b hu vytýkacího ízení neprokázal, že p ijal od spole nosti EU Managment, s. r. o. pln ní uvedené na p edm tné faktu e. Finan ní editelství ádn popsalo, pro má za to, že st žovatel neprokázal, že jeho prezentace na plakátu oznamujícím konání konkrétního basketbalového utkání a na reklamních panelech lemujících hrací plochu basketbalového klubu BK Prost jov p i utkání, byly d sledkem aktivity spole nosti EU Managment, s. r. o. a že její uskute n ní je této spole nosti p i itatelné. St žovatel nedoložil a nevysv tlil, co bylo konkrétní v cnou náplní zajišt ní jeho prezentace, neprokázal v cnou souvislost mezi prezentací jeho loga a p ijatou fakturou s všeobecným p edm tem pln ní. Tato chyb jící spojitost v etn specifikace, v em konkrétn m la fakturovaná reklama a propagace spo ívat a co m lo být její náplní, m la vyplývat ze smlouvy ze dne , kterou však st žovatel ani na opakovanou výzvu nep edložil. Za této situace m stský soud dosp l k záv ru, že nebylo prokázáno, že prezentace loga st žovatele je tím pln ním, které m lo být st žovateli poskytnuto na základ uvedené smlouvy, a nebylo ani prokázáno, že st žovatel p ijal od spole nosti EU Managment, s. r. o. pln ní podle faktury, kterou p edložil. Pokud jde o doklady, týkající se spole ností Progranit, s. r. o. a Unioil Invest, s. r. o., finan ní editelství vycházelo ve svých pochybnostech ze zjišt ní, že na p edm tných dodacích listech s razítkem spole nosti Progranit, s. r. o. ani v dodacích listech s razítkem spole nosti Unioil Invest, s. r. o. není uvedeno jméno osoby, která je m la vystavit, ani jména osob, které m ly uvedené zboží vydat i p ijmout a že podpisy, jimiž byly dodací listy opat eny, jsou ne itelné. M stský soud se ztotožnil se záv rem, že nebylo-li možné zjistit konkrétní osoby, od nichž by mohly být zjišt ny skute nosti rozhodné ohledn deklarovaných pln ní, finan ní editelství oprávn n p edm tné dodací listy neshledalo pr kazné v tom smyslu, že by osv d ovaly základní p edpoklad, na n mž stojí právo na uplatn ní odpo tu DPH. St žovatelem p edložené d kazní prost edky nejsou objektivními d kazy sv d ící o tom, že skute n p ijal od uvedených spole ností pln ní podle p edm tných faktur. Navíc nebylo ani prokázáno, že st žovatel skute n zaplatil za kovový materiál na základ p edm tných p ijatých faktur. Finan ní editelství nezpochybnilo, že kovový materiál je na stavbách fotovoltaických elektráren (dále jen "FVE") využíván k ú el m, které st žovatel uvedl, tj. ke zhotovení konstrukcí nosných ástí a konstrukcí nosi plotových dílc, elektronického zabezpe ovacího za ízení a osv tlovacích prvk, avšak ani fotodokumentace z výstavby uvedených FVE, ani výkres z ásti dokumentace nazvaný "FVE Bleskosvod" nejsou zp sobilé prokázat, že st žovatel p ijal pln ní od spole ností Progranit, s. r. o. a Unioil Invest, s. r. o. Bylo proto na st žovateli, aby spln ní zákonných podmínek pro realizaci nároku na odpo et DPH prokázal takovým zp sobem, který nevzbuzuje pochybnosti, že je možné uvedené konkrétní skute nosti da ov zohlednit. Ú elem dokazování je zjistit skute nosti rozhodné pro správné stanovení da ové povinnosti, p i emž je to da ový subjekt, na n mž je, aby prokázal správnost údaj, které v da ovém

4 p iznání uvede. Tuto zásadu nelze vykládat tak, že správce dan má prokazovat, že údaje uvád né da ovým subjektem jsou správné. Podle názoru m stského soudu je z od vodn ní napadeného rozhodnutí z ejmé, že se správní orgány konkrétním jednáním st žovatele podrobn zabývaly a toto jednání vyhodnotily z pohledu zákonem stanovených podmínek. Proti tomuto rozsudku podal st žovatel v zákonné lh t kasa ní stížnost z d vod uvedených v ust. 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s.. s. V kasa ní stížnosti uvedl, že m stský soud se v napadaném rozsudku nevypo ádal s názorem Nejvyššího správního soudu, který byl uveden v jeho rozsudku ze dne ,. j. 5 Afs 74/ , že je povinností správce dan "aby prokázal, hodlal-li vylou it výdaje žalobcem uplatn né, že skutkový stav tvrzený žalobcem byl jiný, než tvrdil." To se v dané v ci nestalo. M stský soud se spokojil pouze s argumentem finan ního editelství, že z p edm tných da ových doklad vystavených spole nostmi EUManagement, s. r. o., Progranit, s. r. o. a U niol Invest s. r. o. není z podpisu patrno, která osoba tyto da ové doklady m la vystavit, "...ani jména osob, které m ly zboží vydat i p ijmout...", resp. že provedená reklama není zcela jasn zprost edkována spole ností EU- Management, s. r. o. aniž by finan ní editelství, správce dan a zejména m stský soud se snažily obesláním shora uvedených spole ností zajistit sv decké výpov di osob pracujících v t chto spole nostech i jejich statutárních orgán. M stský soud tedy v napadeném rozsudku zprostil jak správní orgány, tak ostatn i sebe, povinnosti bezpe n zjistit stav v rozhodované v ci. M stský soud také nijak nevypo ádal se názorem uvedeným v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, který v p ípad velmi obdobném st žovatelovu uvedl, že "Záv r o neuznání výdaje uskute n ného žalobcem nelze dovozovat, jak bylo nazna eno již výše, nadto ani ze skute nosti, že dodavatel, pop. jiná osoba je nekontaktní, nepodává da ová p iznání nebo p edm tné p íjmy nezdanila. Záv ry správce dan o nespln ní podmínek pro uznání výdaj dle 24 odst. 1 zákona o daních mohou mít opodstatn ní pouze tehdy, nebyly-li tyto výdaje skute n vynaloženy (nap. osoba, které byly pen žní ástky vyplaceny, nebyla ve skute nosti p. K.), anebo, jak již bylo uvedeno, práce byly provedeny samotným žalobcem." Jak vyplývá ze správního spisu, na jehož základ byl vydán platební vým r na DPH, tak p esn takového jednání se dopustil správce dan a finan ní editelství. M stský soud bez jakéhokoliv odkazu na právní normu vyvracející shora citovaný záv r Nejvyššího správního soudu toto protiprávní jednání potvrdil, aniž by ádn zd vodnil, pro tento p iléhavý názor Nevyššího správního soudu neaplikoval a rozhodl v rozporu s ním. M stský soud dále v napadaném rozsudku na str. 9 uvedl, že "Ú elem dokazování je zjistit skute nosti rozhodné pro správné stanovení da ové povinnosti, p i emž je to da ový subjekt, na n mž je, aby prokázal správnost údaj, které v da ovém ízení uvede. Uvedenou zásadu nelze vykládat tak, že správce dan má prokazovat, že údaje da ovým subjektem jsou správné." Takový záv r je nesprávný, není op en o žádnou konkrétní právní normu a bez p ipušt ní povinnosti finan ního editelství, resp. správce dan, prokázat a od vodnit záv ry o nespln ní podmínek pro neuznání výdaj iní napadený rozsudek nep ezkoumatelným. M stský soud se dále nezabýval návrhem na provedení d kazu výslechem sv dka J. S. a d kazu ohledáním p i místním šet ení tak, jak st žovatel navrhoval již v da ovém ízení. Tyto d kazy nebyly v da ovém ízení provedeny, i když mohly osv tlit, zda st žovatel skute n použil jím koupený materiál pro stavbu FVE. V této skute nosti st žovatel spa uje jasnou vadu da ového ízení, kdy správce dan, resp. finan ní editelství, m l provést tyto

5 d kazy k objasn ní všech rozhodných skute ností, protože sám ze své innosti danou otázku nem že posoudit, protože jeho odbornost zcela jist nezahrnuje znalost posuzování technologických aspekt stavebního inženýrství FVE. St žovatel také vyjád il nesouhlas se záv rem, že m l zajistit, aby z faktur a jiných da ových doklad bylo patrno, která osoba pln ní poskytovala i p ijímala, když správce dan, finan ní editelství ani m stský soud nevyužily svého vrchnostenského postavení, a tedy možnosti obeslat dodavatele, aby jim tito prost ednictvím svých statutárních orgán, resp. i zam stnanc, poskytli informace, zda došlo k pln ní, které svými ú etními doklady tvrdil st žovatel a které bez dalšího správní orgány neuznaly. Z t chto d vod st žovatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a v c byla vrácena m stskému soudu k dalšímu ízení. Odvolací finan ní editelství ve vyjád ení ke kasa ní stížnosti uvedlo, že tvrdí-li nyní st žovatel, že správce dan neunesl v da ovém ízení d kazní b emeno a odvolává-li se p itom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 5 Afs 74/ , a napadá-li skute nost, že m stský soud se s touto argumentací v napadeném rozsudku nevypo ádal, pak je v souladu s ust. 104 odst. 4 s.. s. v rozsahu tohoto stížního d vodu kasa ní stížnost nep ípustná. St žovatel dále tvrdí, že napadený rozsudek je nep ezkoumatelný, což dovozuje z díl ího konstatování uvedeného na str. 9 v druhém odstavci. K nep ezkoumatelnosti soudního rozhodnutí se již Nejvyšší správní soud vyjád il nap. v rozsudku ze dne ,. j. 2 Ads 58/ Odvolací finan ní editelství má za to, že st žovatelem citovaná ást od vodn ní rozsudku nevykazuje vady ve smyslu výše uvedeného rozsudku. Odvolací finan ní editelství se neztotož uje s tvrzením, že citovaný záv r soudu nemá podklad v žádné právní norm, nebo ú el dokazování lze dovodit z ust. 92 odst. 2 zákona. 280/2009 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen "da ový ád"), ve spojení se základním ú elem správy daní vymezeným v ust. 1 odst. 2 da ového ádu. Povinnost da ového subjektu prokazovat svá tvrzení je zakotvena v ust. 93 odst. 3 da ového ádu, rovn ž rozsah skute ností, které v da ovém ízení prokazuje správce dan je vymezen da ovým ádem, a to v ust. 92 odst. 5. St žovatelem citovaná úvaha m stského soudu je s uvedenými ustanoveními da ovému ádu jednozna n v souladu. K namítané vad ízení p ed správním orgánem, která m la spo ívat v neprovedení d kaz, a to st žovatelem navrhovaného místního šet ení a výslechu sv dka J. S., odvolací finan ní editelství uvedlo, že dokazování v da ovém ízení provádí správce dan, který není povinen provést všechny d kazy navržené da ovým subjektem. Správce dan neprovádí zejména ty d kazy, které mají doložit skute nost již prokázanou, a ty, které nemohou osv d it skute nost, o jejíž prokázání se jedná. Vždy se však musí s navrženým d kazním prost edkem vypo ádat, tedy vyložit a od vodnit, pro takto postupoval, což finan ní editelství provedlo na str. 16 a 19 napadeného rozhodnutí. Namítal-li st žovatel, že "správce dan, žalovaný, ani M stský soud v Praze nevyužili svého "vrchnostenského postavení" a tedy možnosti obeslat spole nosti citované v l. II odst. 1 této kasa ní stížnosti, aby jim tyto [...] poskytli informace, zda došlo k pln ní", k tomu odvolací finan ní editelství uvedlo, že ve vztahu ke správci dan bylo spolu s odkazem na p íslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatováno, že da ové ízení není vedeno zásadou vyšet ovací, není to tedy správce dan, kdo v da ovém ízení vyhledává d kazy prokazující tvrzení da ového subjektu. V ízení p ed správcem dan da ový subjekt provedení takového d kazu nenavrhl.

6 Pokud se st žovatel domnívá, že v tomto smyslu m l provád t dokazování m stský soud, pak nesprávn sm šuje ú el da ového ízení a ú el ízení p ed soudem ve správním soudnictví. Ú elem da ového ízení je správné zjišt ní a stanovení dan a zabezpe ení její úhrady, v daném p ípad zjišt ní, zda st žovatelem uplat ovaný nárok na odpo et DPH je oprávn ný, tedy zda p edm tné pln ní bylo skute n poskytnuto. P ed správcem dan by tedy hypoteticky mohlo být pln ní tímto d kazem prokazováno, což by však vyžadovalo, aby st žovatel provedení takového d kazu v da ovém ízení navrhl, což se nestalo. Naproti tomu ú elem soudního ízení je ochrana ve ejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, která mohla být postupem správního orgánu ve správním ízení zkrácena. V soudním ízení tedy neprobíhá dokazování ohledn existence nároku na uplatn ný odpo et, nebo soud nepokra uje v da ovém ízení, nýbrž p ezkoumává zákonnost postupu správce dan v p edcházejícím správním ízení. Námitka st žovatele tedy postrádá logiku, nebo zjišt ní, zda došlo k pln ní, jež zakládá nárok na odpo et DPH, je v tomto smyslu irelevantní. Navíc návrh na provedení dokazování v soudním ízení st žovatel nevznesl. Vzhledem k uvedeným skute nostem odvolací finan ní editelství navrhlo, aby kasa ní stížnost byla jako ned vodná zamítnuta. Nejvyšší správní soud p ezkoumal na základ podané kasa ní stížnosti napadený rozsudek v souladu s ust o dst. 3 a 4 s.. s., vázán rozsahem a d vody, které uplatnil st žovatel v podané kasa ní stížnosti, a p itom sám neshledal vady uvedené v odstavci 4, k nimž by musel p ihlédnout z ú ední povinnosti. St žovatel uvedl, že unesl v da ovém ízení d kazní b emeno, když doložil veškeré zákonem požadované dokumenty, které byly bez formálních vad, a v této souvislosti namítal, že finan ní editelství, správce dan i m stský soud porušily povinnost zjistit co nejúpln ji stav v ci, když se nesnažily obesláním jeho dodavatel zajistit sv decké výpov di osob pracujících v t chto spole nostech i jejich statutárních orgán. Da ové ízení je postaveno na zásad, že da ový subjekt má jednak povinnost da p iznat (b emeno tvrzení) a jednak povinnost toto své tvrzení prokázat (b emeno d kazní). Da ový subjekt podle ust. 31 odst. 9 zákona. 337/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen "zákon o správ daní a poplatk ") prokazuje všechny skute nosti, které je povinen uvád t v p iznání, hlášení a vyú tování nebo k jejichž pr kazu byl správcem dan v pr b hu da ového ízení vyzván. Obdobn je tato povinnost upravena v ust. 92 odst. 3 da ového ádu. Je tedy odpov dný za to, že jím p edložené d kazy budou prokazovat jeho zákonný nárok na odpo et DPH (viz nap. nález Ústavního soudu ze dne , in:. 130/1996 Sb.). Prokazování nároku na odpo et DPH je nejen záležitostí formální (p edložení p íslušných da ových doklad ), ale také záležitostí skutkovou (k uskute n ní zdanitelného pln ní musí fakticky dojít). Nárok na odpo et DPH tedy nem že být uznán, není-li prokázáno, že

7 k uskute n ní zdanitelného pln ní fakticky došlo práv tak, jak je uvedeno v dokladech p edložených da ovým subjektem (viz nap. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 2 Afs 148/ , nebo ze dne ,. j. 2 Afs 6/ , dostupné na Jak vyplývá z výše uvedeného, da ové ízení není založeno na zásad vyšet ovací, nýbrž b emeno d kazní ve smyslu procesní odpov dnosti za prokázání jím tvrzených skute ností spo ívá na st žovateli. Jak vyplývá ze správního spisu, skute nost zda p edm tná pln ní byla pro st žovatele uskute n na spole nostmi EU-Managment, s. r. o., Progranit, s. r. o. a Unioil Invest, s. r. o., a ten je od nich p ijal práv tak, jak je formáln deklarováno fakturami, ov oval správce dan dožádáními ze dne s požadavky na prov ení rozhodných skute ností, zaslanými místn p íslušným správc m dan. Tito v odpov di na dožádání sd lili, že nemohli prov it požadované skute nosti, protože uvedené spole nosti jsou nekontaktní. Správce dan dále nemohl vyslechnout jako sv dky zam stnance t chto spole ností, nebo z da ových doklad (faktury a dodací listy) p edložených st žovatelem v da ovém ízení, nebylo možno identifikovat žádnou osobu, která by se podílela na jejich vystavení i na fyzickém p edání a p evzetí zboží, protože na p edm tných dokladech jsou vždy uvedeny pouze ne itelné podpisy bez uvedení jména podepsané osoby. Ostatn ani st žovatel v pr b hu da ového ízení neuvedl, s jakými konkrétními fyzickými osobami jednal p i objednávání jednotlivých dodávek zboží i služeb, p íp. jaké konkrétní osoby se ú astnily p edání a p evzetí zboží. Tyto skute nosti znemožnily správním orgán m, aby st žovatelova tvrzení, že p ijal p edm tná pln ní od uvedených spole ností, o kterých existovala od vodn ná pochybnost, mohla být ov ena výslechem sv dk. Tato námitka st žovatele je proto ned vodná. St žovatel dále namítal, že se m stský soud se v napadeném rozsudku nevypo ádal s názory Nejvyššího správního soudu vyslovenými v rozsudku ze dne ,. j. 5 Afs 74/ Jak vyplývá ze soudního spisu, st žovatel v podání ze dne uvedl, že p edkládá m stskému soudu na podporu svých žalobních tvrzení pom rn p iléhavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které se týká d kazních prost edk, jejich hodnocení a nekontaktnosti dodavatele, a které podle n j vychází z velmi podobného p ípadu. Pokud Nejvyšší správní soud pomine skute nost, že st žovatel odkázal na uvedený rozsudek zcela obecn a neuvedl, v em podobnost obou p ípad shledává a které konkrétní právní záv ry by m l m stský soud p i svém rozhodování zohlednit, nelze p ehlednout to, že ve v ci vedené pod sp. zn. 5 Afs 74/2009 ešil Nejvyšší správní soud odlišnou problematiku, a to neuznání výdaj u dan z p íjm právnických osob. Proto nelze záv ry, ke kterým Nejvyšší správní soud dosp l, aplikovat v dané v ci, kdy se jedná o posouzení oprávn nosti nároku na odpo et DPH. Tato námitka st žovatele je proto rovn ž ned vodná.

8 St žovatel dále namítal, že záv r m stského soudu uvedený na str. 9 v odst. 2 napadeného rozsudku je nesprávný a není op en o žádnou konkrétní právní normu, což iní napadený rozsudek nep ezkoumatelným. Uvedený právní názor m stského soudu vychází z textu p íslušných ustanovení zákona o správ daní a poplatk ( 31 odst. 2, 8 a 9), p ípadn da ového ádu ( 92 odst. 2, 3 a 5). Z citovaných ustanovení jasn vyplývá, že da ový subjekt je povinen prokázat svá tvrzení, tj. je povinen prokázat jejich správnost. Naopak správce dan je povinen prokázat skute nosti vyvracející v rohodnost, pr kaznost, správnost i úplnost povinných evidencí, ú etních záznam, jakož i jiných záznam, listin a dalších d kazních prost edk uplatn ných da ovým subjektem. Povinností správce dan tedy není prokazovat, že údaje uvedené da ovým subjektem jsou správné. Vzhledem k tomu, že právní názor m stského soudu je v souladu se zákonem, není jeho rozsudek v tomto rozsahu nep ezkoumatelný. Proto je i tato stížní námitka ned vodná. K poslední stížní námitce, že se m stský soud nezabýval návrhem na provedení d kazu výslechem sv dka a ohledáním p i místním šet ení tak, jak je st žovatel navrhoval již v pr b hu da ového ízení, je t eba uvést, že st žovatel v žalob formuloval tuto námitku velmi vágn, takže z ní nebylo jednozna n z ejmé, zda navrhuje, aby tyto d kazy provedl m stský soud nebo zda nesouhlasí s tím, že nebyly provedeny v da ovém ízení. Za této situace nem l m stský soud povinnost zabývat se tím, zda tyto d kazy provede i nikoliv a z jakého d vodu. Pokud se jedná o zp sob, jakým se m stský soud vypo ádal s tvrzením st žovatele, že tyto d kazy nebyly provedeny v da ovém ízení, pak Nejvyšší správní soud uvádí, že p estože je t eba z hlediska ústavních princip d sledn trvat na povinnosti dostate ného od vodn ní rozhodnutí, nem že být tato povinnost chápána dogmaticky. Rozsah této povinnosti se totiž m že m nit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován s ohledem na okolností každého jednotlivého p ípadu. Podstatné podle názoru Nejvyššího správního soudu je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypo ádal se všemi st žejními námitkami ú astníka ízení, což m že v n kterých p ípadech konzumovat i vypo ádání n kterých díl ích a souvisejících námitek. Absence výslovného posouzení díl í žalobní námitky, která souvisela s námitkami st žejními, za situace, kdy m stský soud v od vodn ní napadeného rozsudku dosp l k v cn správnému záv ru, že st žovatel neunesl v da ovém ízení d kazní b emeno, nebo d kazy jím p edložené neprokázaly u sporných obchodních p ípad spln ní podmínek pro uplatn ní nároku na odpo et DPH, nezp sobuje jeho nep ezkoumatelnost. V této souvislosti lze odkázat nap. na nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 67/04, v n mž bylo zd razn no, že z hlediska spln ní náležitostí rozhodnutí není povinností soudu se v jeho od vodn ní speciáln vyjad ovat ke všem jednotlivým argument m ú astníka podporujícím jeho konkrétní a z hlediska sporu pouze díl í tvrzení, pokud stanovisko k nim jednozna n a logicky vyplývá ze soudem u in ných záv r.

9 Pokud se jedná o neprovedení p edm tných d kaz v da ovém ízení, pak je t eba uvést, že správce dan není vázán návrhem d kazních prost edk da ovým subjektem ( 31 odst. 2 v ta první zákona o správ daní a poplatk, shodn i 92 odst. 2 da ového ádu). Finan ní editelství se s návrhem na provedení místních šet ení na FVE, na jejichž stavbu st žovatel dodal p edm tný materiál, vypo ádalo tak, že postrádá vysv tlení, jak by takové šet ení m lo prokázat, že do jejich konstrukce byl zabudovaný práv ten konkrétní materiál, který je uveden na p edm tných p ijatých fakturách a dodacích listech. Provedené místní šet ení na FVE by tak mohlo prokázat pouze to, že na jejich zhotovení FVE byl použit kovový materiál, ale nebylo by jím prokázáno, že st žovatel p ijal p edm tná pln ní práv od spole ností Progranit, s. r. o. a Unioil Invest, s. r. o. Proto finan ní editelství dosp lo k záv ru, že tento d kaz nemá schopnost prokázat p ijetí p edm tných pln ní od uvedených skute ností (viz str. 16 a 17 napadeného rozhodnutí). K návrhu, aby byl vyslechnut jako sv dek J. S., který byl v rozhodné dob technickým editelem st žovatele, finan ní editelství uvedlo, že vzhledem k tomu, že nerozporuje skute nost, že st žovatel dodal zboží na stavby FVE, pokládá navrhované objas ování organizování a zp sobu dodávek materiálu sv deckou výpov dí J. S. za nadbyte né (viz str. 19 napadeného rozhodnutí). Nejvyšší správní soud pokládá uvedené zd vodn ní neprovedení navrhovaných d kaz za zcela správné a logické, a proto p edm tná stížní námitka není d vodná. Z výše uvedených d vod Nejvyšší správní soud neshledal kasa ní stížnost d vodnou, a proto ji podle ust. 110 odst. 1 s.. s. zamítl bez jednání postupem podle ust. 109 odst. 2 s.. s., podle kterého o kasa ní stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Výrok o náhrad náklad ízení se opírá o ust. 60 odst. 1 v ta první ve spojení s 120 s.. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který m l ve v ci plný úsp ch právo na náhradu náklad ízení p ed soudem, které d vodn vynaložil proti ú astníkovi, který ve v ci úsp ch nem l. Nejvyšší správní soud žádnému z ú astník náhradu náklad nep iznal, protože st žovatel v ízení úsp ch nem l a odvolacímu finan nímu editelství žádné náklady s tímto ízením nevznikly. Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prost edky p ípustné.