ČSAKI. Česká společnost alergologie a klinické imunologie dnes

Transkript

1 ČSAKI Česká společnost alergologie a klinické imunologie dnes Když byla v roce 1957 založena Alergologická společnost, nestalo se to jakoby pádem z čistého nebe. Už v roce 1949 založili otorinolaryngolog V. Hlaváček, internista B. Hodek a dermatolog F. Konopík spolu s J. Liškou alergologickou komisi při Československé dermatovenerologické společnosti (ta byla jednou ze sekcí Spolku československých lékařů J. E. Purkyně). Když potom 9. května 1951 vznikla Československá lékařská společnost JEP, netrvalo dlouho a hned v roce 1952 na sjezdu dermatovenerologů v Mariánských Lázních byla ustanovena její alergologická sekce a za 5 let nato i samostatná společnost. V letošním roce tedy oslavujeme 50 let institucionální existence české alergologie. Prvním předsedou Alergologické společnosti se v roce 1957 stal již výše zmíněný Vladimír Hlaváček. Na tomto vedoucím místě se potom vystřídali Bohuslav Hodek, Vladimír Zavázal, Jiří Strejček, opět Vladimír Zavázal, Václav Špičák a Vít Petrů. Činnost odborné společnosti se od začátku své existence opírala o teoretické základy imunologie, z nich vycházela a uplatňovala je v praxi. Její odborný záběr diagnostický, léčebně-preventivní i výzkumný se postupně rozšířil i na další imunopatologické stavy. Logickým vyústěním byla i změna názvu na současný a mezinárodně užívaný, lépe vyjadřující náplň našeho oboru se svou složkou klinickou (odbornost 207) a laboratorní (813): Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI). V roce 1957 vyšla ve Státním zdravotnickém nakladatelství v Praze první česká učebnice alergologie (Kolektiv autorů: Alergie). V jejím úvodu Vladimír Hlaváček mimo jiné píše to, co platí i nyní po několika desetiletích: Dnes je jasné, že alergie není jen záležitostí antigenu a antilátky a otázkou výlučně sérologickou, ale týká se celého organismu a zvláště nervového systému Pro tuto širokou bázi vyžaduje bádání v alergologii průpravu ve více lékařských oborech a mnohé výtky jí činěné vyplývají jen z neznalostí pestré problematiky alergie. Od té doby následovalo mnoho publikací až do současnosti, z nichž nutno jmenovat alespoň poslední učebnici z roku 2004 (V. Špičák, P. Panzner a kol.: Alergologie, Galén, Praha). Když se v květnu 1969 konal ustavující národní sjezd České lékařské společnosti JEP, měla tehdejší naše společnost 210 členů. V současnosti je toto číslo více než pětinásobné a je tvořeno nejenom lékaři a dalšími odbornými pracovníky s vysokoškolským titulem, ale také sestrami a laboranty. V rámci společnosti úspěšně pracuje Sekce laboratorní imunologie a Sekce sester a laborantů. Výbor ČSAKI se schází každý měsíc a na svých zasedáních řeší aktuální odborné problémy a vyjadřuje se k mnohým otázkám, souvisejícím s naší každodenní prací (jednání s MZ ČR, pojišťovnami apod.). ČSAKI organizuje pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci s výjimkou prázdnin odborné pracovní schůze a kromě toho se podílí na kontinuálním vzdělávání svých členů i množství regionálních akcí, konaných po celé České republice (více na Již 9. rokem vydává časopis pro kontinuální vzdělávání ALER- GIE a podílí se na obsahové náplni pacientského časopisu ALERGIE, ASTMA, BRONCHITIDA. Úzce spolupracujeme s některými dalšími odbornými společnostmi při ČLS JEP (především s pneumology, otorinolaryngology a dermatology) a s Českou imunologickou společností. Spolu se Slovenskou společností alergologie a klinické imunologie konáme každoročně sjezdy s mezinárodní účastí, střídavě v České republice a na Slovensku (letos v Trnavě). Na organizaci některých sjezdů se s námi podílí i Česká a Slovenská imunologická společnost. Společně s Českou pneumoftizelogickou společností se rozvíjí těsná spolupráce v České iniciativě pro astma (ČIPA o.p.s.), zde je také sídlo Pylové informační služby. Se Subkatedrou alergologie a klinické imunologie IPVZ jsou vypracovávány náplně postgraduální přípravy a je uskutečňována práce v akreditačních komisích při MZ ČR. Na návrh výboru ČSAKI jsou každoročně udělovány prestižní ceny (Cena Josefa Lišky a Cena Vladimíra Zavázala) špičkovým pracovníkům a je jimi oceňován jejich odborný přínos rozvoji našeho oboru. Dva naši členové, Josef Liška a Václav Špičák byli oceněni za svou celoživotní vědeckou práci nejvyšší cenou udělovanou předsednictvem ČLS JEP, cenou J. E. Purkyně. Mnoho našich i zahraničních odborníků dostalo čestné členství ČSAKI a medaili ČLS JEP. ČSAKI aktivně spolupracuje i na mezinárodní úrovni, je členem Světové alergologické organizace (WAO) a Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI), máme svého zástupce v její exekutivě (nyní Petr Panzner, dříve Václav Špičák). V České republice pracuje v současnosti kolem 500 lékařů a 590 sester v oboru alergologie a klinické imunologie, závažnější případy jsou řešeny v centrech (Praha, Brno, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Ústí n. L, Ostrava). Alergická onemocnění představují celosvětově velký problém. Ten lze spatřit především v jejich neustále se zvyšující prevalenci. Z toho pak vyplývá stále narůstající potřeba vyššího objemu finančních prostředků na zkvalitnění diagnostiky, léčby a prevence. Včasné a kvalitní rozpoznání choroby a racionální terapeutická opatření by měla přispět k úspěšnému řešení, jak v globálním pohledu, tak pro každého jednotlivce-alergika. Jsme přesvědčeni, že k tomu významným podílem přispívá i dnešní jubilant, Česká společnost alergologie a klinické imunologie. doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP 13

2 Sekce laboratorní imunologie ČSAKI Alergologie a klinická imunologie je jedním z medicínských oborů, které bývají označovány jako klinické obory s laboratorní složkou. Vznik sekce laboratorní imunologie (SLI) byl vyvolán potřebou koordinovat činnost pracovníků oboru, kteří dle svého nejlepšího svědomí pracovali v různých a často měněných či paralelně vznikajících pracovních skupinách pro řešení řady problémů ve zdravotnictví čí přímo v oborech laboratorního komplementu, které přinesla doba počátku 90 let. Bez nároku na úplnost výčtu lze uvést: fenomén tzv. konsolidace snahy po racionalizaci a větší efektivitě využití především přístrojové techniky v laboratořích, standardizaci laboratorních vyšetření, ustavení oborové referenční laboratoře, zavádění systému jakosti do práce v laboratořích, postgraduální vzdělávání, externí kontrolu kvality a samozřejmě Sazebník (Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami). Aktivita těchto jedinců (vzpomenout lze např. I. Lochmana, O. Kryštůfkovou a I. Janatkovou) byla důležitá pro zachování povědomí o existenci imunologické laboratorní diagnostiky jako nedílné součásti oboru alergologie a klinická imunologie. Avšak výrazně chyběla koordinace těchto aktivit, propojení na výbor odborné společnosti, a tím i možnost efektivního vyústění této činnosti. Výbor ČSAKI byl v době počátku 90. let zaměřen téměř výlučně na klinickou (a to především alergologickou) problematiku oboru. O náročnou (občas jistě i nevděčnou) úlohu koordinátora se pokusil V. Král, v té době již člen výboru ČSA- KI, který byl po řadu let předsedou sekce. Několik setkání uznávaných a aktivních pracovníků z prostředí klinické a laboratorní imunologie nakonec vedlo k tomu, že byla na počátku února v roce 1994 na jednání výboru odborné společnosti ustavena samostatná Sekce laboratorní imunologie Společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Byla to první sekce v organizační struktuře společnosti a teprve později vznikaly Sekce sester a Sekce imunologických laborantů. Historické setkání laboratorních imunologů jakási ustavující valná hromada SLI v Lékařském domě v Praze v r mělo mimořádný průběh. Proti očekávání nabitý sál do pozdního odpoledne hlučel diskusí, formulováním problémů a úkolů: postoj ke konsolidaci, zdravotním pojišťovnám, standardizace výsledků, kontrola kvality, postgraduální růst, privatizace, udělování certifikátů a licencí atd. První krůčky neměla SLI snadné ani na půdě mateřské společnosti. Problematika laboratoří byla přeci jen většině Vlastimil Král členů výboru společnosti vzdálená. Navíc iniciativa SLI nebyla zprvu vnímána jednoznačně kladně. Nejlépe to dokládá upřímné vyznání pana profesora Špičáka, který jednou, po několika letech, řekl V. Královi: Vlastíku, musím se Vám přiznat, já Vám zpočátku nevěřil. Myslel jsem, že Vaší snahou bude laboratoř oddělit od oboru. Proto dnes členy SLI velmi těší, že v přednáškách pana profesora o historii našeho oboru má SLI pevné místo a její činnost je hodnocena velmi pěkně. V průběhu let se SLI rozrostla a v současné době má více než 100 členů (podmínkou členství v sekci je členství v ČSAKI). Členové SLI (stejně jako členové ČSAKI) volí každé čtyři roky sedmičlenný výbor. Na závěr tohoto připomenutí historie SLI lze napsat, že SLI vznikla především proto, aby pomohla obhajovat dvojjedinečnost oboru alergologie a klinické imunologie jako oboru se specifickou klinickou a laboratorní složkou. Současné složení výboru SLI ČSAKI: MUDr. Helena Marečková, CSc., předsedkyně Místopředsedové: RNDr. Vlastimil Král, CSc., RNDr. Ivo Lochman CSc., Členové: MUDr. Otta Kopecký, CSc., RNDr. Ctirad Andrýs, PhD, RNDr. Veronika Vlčková, MUDr. Venuše Skokanová CSc. RNDr. Vlastimil Král, CSc., MUDr. Dalibor Jílek, CSc. 14

3 Sekce imunologických laborantů Z historie vznik 1999 v prvním výboru pracovaly: Ivana Procházková, Olga Jůzová, Vlasta Havlíčková, Eva Slavíková, Hana Štěříková Základní cíle Vytvořit podmínky pro vzdělávání imunologických laborantů Najít prostor pro výměnu zkušeností v oboru Poskytovat informace o teorii a praxi v oboru Seznamovat se s novými poznatky, zajistit nabídku doškolování Činnost říjen celostátní konference v Lošticích u Olomouce sjezd ČSAKI v Liberci odborný program imunologických laborantů celostátní konference imunologických laborantů v Praze 2002 sjezd ČSAKI a SSAKI v Karlových Varech konference imunologických laborantů v Ostravě 2004 sjezd ČSAKI a SSAKI v Brně konference imunologických laborantů v Olomouci jednodenní konference imunologických laborantů sjezd ČSAKI a SSAKI v Hradci Králové jednodenní konference imunologických laborantů ( Pardubice) 5. konference imunologických laborantů v Brně (v přípravě na června) VZDĚLÁVÁNÍ Přihlášky ke specializačnímu studiu pro náš obor - současný název studia Lékařská imunologie je nutno zaslat na studijní oddělení NCO NZO, Vinařská 6, Brno. Všechny informace o organizaci a průběhu jednotlivých forem vzdělávání, vstupních podmínkách pro zařazení do specializačního vzdělávání, podmínky průběhu specializačního vzdělávání, informace o celkové délce spec. vzdělávání, počtu kreditů aj. jsou dostupné na www. nconzo.cz, kde je k dispozici také tematický plán Katedry podpory zdraví, diagnostiky a laboratorních technologií: Subkatedra ochrany veřejného zdraví. Najdete tam informace o certifikovaných, akreditovaných kvalifikačních kurzech a dalších formách celoživotního vzdělávání. Současný výbor sekce imunologických laborantů - kontakty Předsedkyně Renáta Cimburková, zdravotní laborantka IP IKEM pavilon Z4, Vídeňská 1958/9, Praha 4 Krč tel.: , fax: , reci@centrum.cz, mobil: Místopředsedkyně Hana Štěříková, vedoucí laborantka OIA, ZÚ se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. č. 7, Ostrava, tel.: , fax: , hana.sterikova@zuova.cz mobil: Jednatelka Olga Jůzová, zdravotní laborantka, lab. odd. alergol. a klin. imunologie, FN Královské Vinohrady, Šrobárova 50, Praha 10, o.juzova@volny.cz, mobil: Členky Lea Makovičková, zdravotní laborantka, ÚKBLD KIA Praha; Eva Slavíková, zdravotní laborantka Ústavu imunologie a alergologie, FN Olomouc Renáta Cimburková, Hana Štěříková 15

4 Sekce sester Z historie Sekce alergologických sester byla založena v listopadu roku Podnětem pro vznik této sekce byla iniciativa sester vytvořit v oboru alergologie a klinické imunologie jednotnou organizaci sester pracujících v tomto oboru. Prvním úkolem pro první iniciátorky bylo zmapování zájmu o členství v této sekci a vytvoření programu sekce. Ve výboru pracovaly sestry: Alena Voříšková FNKV, Praha Jaroslava Šimoníčková - Nemocnice Na Homolce, Praha Lenka Brožová OAKI Šumperk Jana Zelenková FN Motol, Praha Eva Ostrová FN Olomouc Rychlým rozvojem oboru alergologie a klinické imunologie a stale větší potřebou péče o narůstající počet alergicky nemocných, zvyšuje se i nutnost kontinuálního vzdělávání zdravotních sester pracujících v ordinacích alergologů. Činnost Sekce sester se zaměřila: na vytvoření podmínek pro možnost postgraduálního studia v oboru alergologie a klinické imunologie, zvyšování vědomostí formou odborných seminářů a krátkodobých kurzů pořádaných ILF Praha a Sekcí alergologických sester. Odborné, jednodenní semináře se pořádaly z pracovních důvodů v sobotu, aby se mohla zúčastnit většina sester pracujících převážně v ambulantních provozech. Uspořádání těchto seminářů bylo uskutečnitelné díky sponzorské pomoci farmaceutických firem. Těchto seminářů pořádaných v hotelu Olšanka a Kongresovém sále Nemocnice Na Homolce se sestry zúčastnily ve velkém počtu a aktivně se vždy zajímaly o problematiku léčby a diagnostiky v oboru alergologie a klinické imunologie. Prvními, nesmělými krůčky v prezentaci alergologických sester na veřejném fóru byla prezentace na 13. sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů v Hradci Králové v roce Zde byla poprvé věnována část odborného programu i sestrám a jejich ošetřovatelské péči o pacienta. Tato první iniciativa se stala základem pro aktivní účast sester i na následujících sjezdech českých a slovenských alergologů a klinických imunologů pořádaných v českých zemích. (15. sjezd ČSAKI v Třinci 1998, 17. sjezd.čsa- KI Liberec 2000, 19. sjezd ČSAKI v Karlových Varech, 21. sjezd ČSAKI v Brně, 23. sjezd ČSAKI v Hradci Králové) V roce 1996 byla zaslána žádost Sekce alergologických sester a odborné lékařské společnosti ČSAKI na MZ ČR o uznání statutu postgraduálního studia v oboru Ošetřovatelská péče v alergologii a klinické imunologii. Tato žádost byla kladně vyřízena a v roce 1996 byl zahá- První kurz sester specialistek 16

5 jen první rok studia. Studium probíhalo v IDVPZ, Brno a odborným garantem se stala ČSAKI. První sestry specialistky v oboru alergologie a klinické imunologie ukončily studium v dubnu roku 1997 (viz foto). Do současné doby proběhly tři ročníky studia a celkově ukončilo studium 56 sester s titulem specialistka v oboru alergologie a klinické imunologie. V květnu roku 2001 vznikla spolupráce mezi sestrami z alergologické sekce a sestrami pracujícími v pneumologických pracovištích a Českou iniciativou pro astma. Vznikl vzdělávací edukační projekt pro sestry, jehož cílem je rozšíření vědomostí v prevenci, diagnostice a léčbě astmatu. Zájem sester o tuto problematiku byl a stále je veliký. Na programu a přednáškách se aktivně podílí i sestry samotné a úroveň konferencí je účastnicemi hodnocena velice kladně, což dokazuje široká účast a stálý zájem o pořádání těchto konferencí. Vývoj profese zdravotních sester je od roku 2004 legislativně upraven zákonem č. 96/2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Nový směr vývoje je zaměřen na rozšíření kompetencí, na kompatibilnost s evropským a celosvětových ošetřovatelstvím.vyhláškou č.434/2004 je v této nové legislativní úpravě v 53, odst. d) i vymezena specializace Sestra pro pacienty ve vybraných klinických oborech sestra se zaměřením na ošetřovatelkou péči o pacienty s alergickým a imunodeficitním onemocněním. Tímto zviditelněním sester pracujících v oboru alergologie a klinické imunologie je zdůrazněno ocenění a potřebnost této specializace pro ošetřovatelství v novém, moderním pojetí. Sekce alergologických sester má ve svém programu za cíl pokračovat ve zvyšování profesního kreditu alergologických sester a podílet se na celoživotním vzdělávání sester. Spolupráce Sekce alergologických sester Práce sester v ambulanci alergologů a klinických imunologů je zaměřena nejen na práci typicky ošetřovatelskou v podobě sesterských výkonů, ale i na edukační činnost se zaměřením na prevenci alergických onemocnění. V této části naší práce je před námi ještě velký kus práce, kterou musíme vylepšit a na kterou v trysku dnešního pracovního dne málo zbývá času.v naší lékařské odbornosti jsou diagnózy chronických onemocnění, které si zaslouží velkou pozornost ošetřujícího personálu, zejména sester. Jednou z diag. je asthma bronchiale. Toto onemocnění se stalo již celosvětovým problémem a soustředilo na sebe pozornost odborníků z celého světa včetně mezinárodních společností. Pacient astmatik se vyskytuje i v odborných ordinacích alergologů, a tedy je i naším společným problémem spolu s lékaři a sestrami jiných odborností. Uvítaly jsme tedy, že v květnu tohoto roku při příležitosti mezinárodního Dne astmatu nám byla spolu ve spolupráci s pneumologickými sestrami nabídnuta spolupráce s ČIPA. Cílem této spolupráce je uspořádání odborných seminářů pro sestry pracující v alergologických, pneumologických pracovištích, ale i sestry pediatrických a praktických ordinací. Zejména pediatrické sestry by mohly svojí aktivitou přispět ke snížení výskytu neodhalených a i vlivem špatného aplikování inhalačních léků nedostatečně léčených dětských astmatiků. Současné složení výboru sekce sester ČSAKI: Alena Voříšková, předsedkyně Mgr. Jana Zelenková, místopředsedkyně Jaroslava Šimoníčková, Věra Ondráčková Alena Voříšková 17

6 Zahraniční činnost a kontakty kolektivní a individuální členství v Evropské akademii alergologie a klinické imunologie (EAACI) individuální členství Interasma, American Academy of Allergy and Clinical Immunology (AAACI) EAACI WHO INTERASMA prof. dr V. Špičák vicepresident EAACI člen rozšířené exekutivy INTERASMA člen exp er tní skupiny WHO pro Globální strategii p éče o astma ( ) doc. dr. P. Panzner člen Exekutivy EAACI (od r. 2005) MEZINÁRODNÍ KONGRESY, KONFERENCE: 1961 Small Meeting of EAACI, Praha 1967 Small Meeting of EAACI, Praha 1974 Konference alergologů a klinických imunologů (bývalých socialistických zemí), Praha 1977 European Congress of EAACI, Praha 1989 Světová konference INTERASMA Dětské astma, Praha 2001 International Paediatric Allergy and Respiratory Congress (IPRAC), Praha 2005 EAACI Summer School, Praha 2006 EFA-ČIPA Konference ve spolupráci s ČSAKI a ČPFS, Praha 2006 Paediatric Joint Meeting EAACI/ERS, Praha Vědecká a publikační činnost (výtah) 1975 Hodek B.: Asthma bronchiale. Avicenum 1981 Volejník J.: Průduškové astma u dětí. Avicenum 1984 Zavázal Vl.: Atopie a imunita. Univerzita Karlova 1985 Beneš J.: Alergologie. Avicenum 1988 Špičák V., Vondra Vl.: Asthma bronchiale v dětství a dospělosti. Avicenum 1994 Petrů V.: Alergie u dětí Pelikán Zd.: The late nasal response. Vrije Universiteit 1997 Barnes P., Godfrey S., Špičák V.: Astma 1976 Nouza K., John Ct.: Imunologie a medicína. Avicenum 1985 Strejček J., Lokaj J.: Imunologie v klinické praxi. Avicenum 1986 Nouza K., John Ct.: Imunologie zdraví a nemoci. Avicenum 1993 Šterzl J.:Imunitní systém a jeho fyziologické funkce. ČIS Praha 1994 Fučíková T., Bartůňková J., Litzman J., Panzner P.: Základy klinické imunologie. RD Press 1995 Fučíková T.: Klinická imunologie v praxi. Galén 1997 Čapková Št., Špičák V., Vosmík Fr.: Atopický ekzém., Makropulos 1997 Bystroň J.: Alergie. Moravo 1997 Bartůňková J., Šedivá A.: Imunologie, Minimum pro praxi. Triton 1998 Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. Triton 1999 Šedivá A.: Imunitní systém u dětí, Triton 2003 Kopřiva F.: Eozinofilní zánět. Jessenius Maxdorf 2003 Kašák V., Pohunek P., Seberová E.: Překonejte své astma. Jessenius Maxdorf 2003 Špičák V.: Bydlení pro alergiky. ERA 2004 Krejzek J., Kopecký O.: Klinická imunologie, Nukleus HK 2004 Špičák V., Panzner P. a kolektiv: Alergologie. Galén Čapková Š., Špičák V., Vosmík Fr.: Atopický ekzém. Galén 2005 Kopřiva F.: Leukotrieny. Jessenius Maxdorf Fuchs M.: Alergie číhá v jídle a pití. Adéla-grafické studio Plzeň Bartůňková J., Paulík M. et al.: Vyšetřovací metody v imunologii. Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. Triton Šterzl I. a spol.: Základy Imunologie, Karolinum UK Praha Čapková Š., Špičák V., Vosmík Fr.: Atopický ekzém., Galén 2006 Teřl M., Rybníček O.: Asthma bronchiale. Geum Bartůňková J.: Imunodeficience. Grada Publ. Petrů V., Krčmová I.: Anafylaktická reakce. Jessenius Maxdorf Seberová E.: Alergická rýma. Jessenius Maxdorf 2007 Bartůňková J., Šedivá A., Janda A.: Imunodeficience. Grada ČASOPISY ALERGIE časopis pro kontinuální vzdělávání v alergologii a klinické imunologii, Tigis (od r. 1999) Alergie-Astma-Bronchitida otázky, odpovědi, rady pro laiky, Tigis (od r. 1998) Klinická imunológia a alergologia (spolupráce se SSAKI), vyd. v Bratislavě 18

7 ČSAKI a svět Quarles van Ufford, P. Rohan, V. Špičák A. de Weck, R. Weck, S. Kraepelien, G. Serafini, S. G. O. Johansson, 1969 R. Seropian, V. Špičák, G. Serafini, J. Jamar, F. Sclafard, 1977 A. Oehling, J. Strejček, J. Kleinhamplová, 1974 A. Gilissen, V. Špičák J. Švejcar, J. Belanti,

8 Fotogalerie ze života ČSAKI Učili jsme se od táty Lišky Výbor ČSAKI Na návštěvě v Léčivech, nyní Zentiva a. s. 20

9 Subkatedra alergologie a klinické imunologie IPVZ v roce 2007 (historie a současnost) Subkatredra alergologie a klinické imunologie (SAKI) se podílí na postgraduálním i kontinuálním vzdělávání lékařů a dalších odborníků v oboru alergologie a klinická imunologie a v oborech ostatních Její historie je poměrně mladá. Do 80. let dvacátého století neexistoval v ILF speciální útvar pro výuku alergologie a imunologie, a protože nebyl v ILF pro tento obor žádný habilitovaný pedagog, musela být výuka zařazována podle okamžité potřeby jen do školících akcí ostatních pedagogických celků. První kvalifikační zkoušky z alergologie proběhly v r. 1973, předsedou zkušební komise byl prof. MUDr. Josef Švejcar, DrSc. Situace se změnila v roce 1981, kdy se pro obor imunologie habilitoval dlouholetý asistent ILF MUDr. I. Hána, CSc., který získal velké zkušenosti v imunologii při jednoročním pobytu na univerzitě v USA a který se spolupracovníky zajišťoval výuku i před habilitací. V roce 1984 projednal doc. Hána s ředitelem ILF prof. P. Macúchem potřebu posílit v ILF stále rostoucí význam imunologie a ten v témže roce zřídil Kabinet lékařské imunologie. Jeho vedoucím se stal doc. Hána. Zavedl do kvalifikační atestace lékařů praktickou část zkoušky u lůžka nemocného, profiloval obor jako obor klinický a začal vyžadovat na uchazečích písemnou práci na schválené téma. V roce 1990 byl doc. Hána jmenován jako první v naší republice profesorem imunologie a alergologie, kabinet byl rozhodnutím ministra zdravotnictví prof. Klenera přeměněn na Katedru lékařské imunologie a prof. Hána se stal jejím vedoucím. I po přeměně ILF na IPVZ pracoval prof. Hána jako vedoucí katedry až do roku 1995, kdy byl vystřídán doc. MUDr. V. Petrů, CSc. Doc. Petrů rozšířil činnost katedry na více výukových pracovišť i mimo Prahu a zvýšil počet vysokoškolských pracovníků na současných 15 členů. V roce 1966 byla katedra přejmenována na Katedru alergologie a klinické imunologie a při reorganizaci útvarů IPVZ v následujícím roce se z ní stala subkatedra. Subkatedra je velmi aktivní v doškolovacích činnostech, pořádá pravidelně kurzy a odborné stáže, dvakrát ročně probíhají atestační zkoušky. Do současnosti (XII/2006) úspěšně složilo kvalifikační zkoušku 444 lékařů a 79 nelékařů. Má své učitele v mnoha regionech republiky ( Brno, Olomouc, Plzeň, Ústí n. L., Praha) a kromě doškolovacích akcí pro lékaře, ostatní vysokoškoláky i zdravotní sestry vydává již 11. rokem pravidelně třikrát ročně publikaci Výběr atestačních prací z alergologie a klinické imunologie. Úzce spolupracuje s Českou společností alergologie a klinické imunologie ČLS JEP, s Českou imunologickou společností, s univerzitami, výzkumnými ústavy, s Akademií věd ČR a s Českou iniciativou pro astma. Významná je i mezioborová spolupráce v rámci IPVZ. Pedagogičtí pracovníci se podílejí na práci vědecké a publikační, jsou řešiteli a spoluřešiteli grantů a dalších výzkumných úkolů. Jsou členy mnoha našich odborných společností a světových odborných asociací (EAACI, AAAAI, EFIS, IUIS, ETM, EFA a další). V rámci svých pracovišť navazují a udržují kooperaci v oboru i na mezinárodní úrovni. Do výčtu významných osobností, které se v minulosti podílely na výuce, je nutno jmenovat mezi jinými prof. MUDr. C. Johna, DrSc., prof. MUDr. V. Zavázala, DrSc., doc. MUDr. R. Urbánka, CSc. Mezi současnými učiteli jsou nositelé takových zvučných jmen, jako např. prof. MUDr. I. Hána, CSc., prof. MUDr. V. Špičák, CSc., prof. MUDr. T. Fučíková, DrSc. a prof. MUDr. J. Lokaj, CSc. Výuku v současnosti zajišťují jako řádní členové Subkatedry alergologie a klinické imunologie IPVZ: doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. (vedoucí lékař), prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc.(zástupce vedoucího lékaře), prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc., doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc., doc. MUDr. Petr Kučera, PhD., doc. MUDr. Petr Panzner, CSc., doc. MUDr. Ilja Stříž, CSc., doc. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., MUDr. Petr Čáp, PhD., MUDr. Martin Fuchs, MUDr. Dalibor Jílek, CSc., MUDr. Kateřina Kopecká, RNDr. Vlastimil Král, CSc. a MUDr. Miroslav Průcha, PhD. Akreditaci pro postgraduální výuku již obdrželo 14 pracovišť v České republice. Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. 21