SEMINÁŘ O MOZKU 28. března 2009

Transkript

1 EURAG EUROPEAN FEDERATION OF OLDER PERSONS EURAG Centrum pro trénování paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a Kulturní dům Vltavská, Bubenská 1, Praha 7 pořádají SEMINÁŘ O MOZKU 28. března 2009 Jak pracuje, když funguje normálně, když fungovat přestává a co udělat pro to, aby fungoval dobře co nejdéle h Gísli Páll Pálsson,prezident EURAG: Slavnostní zahájení h Robert Venne, OSN: International Plan of Action on Ageing h Rastislav Druga: Mozek a paměť h František Koukolík: Úspěšné stárnutí mozku h František Koukolík: Ženský a mužský mozek h Aleš Bartoš: Mírné kognitivní zhoršení h Martin Bojar: Prevence demence h Dana Steinová: Jak si budovat rezervní mozkovou kapacitu ČSTPMJ je vzdělávací institucí akreditovanou MPSV. Seminář representuje formu kontinuálního vzdělávání trenérů paměti a je rovněž přístupný veřejnosti. V rámci interního kreditního systému se jedná o seminář oceněný nejvyšším počtem kreditů, který je součástí povinného vzdělávání členské základny. Cílem semináře je seznámit členy s rychle se rozvíjejícím pokrokem v oblasti neurověd. Registrační poplatek Kč 500,- pro členy ČSPTMJ je splatný v hotovosti v sobotu 28. března 2009 mezi 8.00 a 9.00 hodinou ve velkém sále KD Vltavská, Bubenská 1, Praha 7 (metro C- stanice Vltavská), kde se seminář koná od 9 do 16 hodin. Předběžná rezervace je doporučena. Přihlášku lze zaslat em či poštou na adresu předsedkyně ČSTPMJ: Ing.Dana Steinová, Lečkova 1520, Praha 4 dana_stein@volny.cz Více informací o ČSTPMJ najdete na Závazná přihláška na Seminář o MOZKU v KD Vltavská, Praha 7 Jméno, titul.

2 Adresa, PSČ (domů) Člen ČSTPMJ od Prof. MUDr. Rastislav Druga, DrSc. Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. V letech pracoval jako odborný asistent a docent na Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze. Od r docent a od r profesor na Anatomickém ústavu 2. lékařské fakulty UK v Praze. Autor a spoluautor 90 vědeckých prací a odborných článků a autor a spoluautor učebních textů a učebnic anatomie a neuroanatomie pro posluchače lékařství. V současné době přednáší anatomii na 1. a 2. lékařské fakultě UK v Praze. Je vědeckým pracovníkem výzkumných ústavů AV ČR. Mozek a paměť Paměť je schopnost organizmu zaznamenat, uchovat a později vybavit určitou informaci. Paměť není jednotná funkce a dělí se podle několika hledisek jako jsou analyzátory (např. zraková, sluchová, čichová, hmatová paměť), délka uchování paměťového záznamu (krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá paměť). Další členění paměti respektuje pamatování konkrétních událostí a vědomostí. I když je paměť funkcí celého mozku, některé části mozku mají k paměti blíže. Jde zejména o šedou hmotu spánkového laloku. Spánkový lalok obsahuje nejdůležitější struktury limbického systému, jako je čichová kůra, hippokampus a amygdala. Zatímco čichová kůra se podílí na paměti na předměty, hippokampus na prostorové a orientační paměti a amygdala na emoční paměti. Na některých formách paměti se podílí i mozková kůra, bazální ganglia a mozeček. Při poškození spánkového laloku se setkáváme s poruchami paměti. Poruchy paměti se označují jako amnésie. Amnézie se dělí na retrográdní a anterográdní. Retrográdní amnézie se týká události, které proběhly před vznikem poruchy. Anterográdní se týká událostí, které se odehrávají po vzniku amnéze. Některá degenerativní onemocnění mozku významně postihují paměť. Nejzávažnější je Alzheimerova choroba, kdy odumírají nervové buňky a postupně dochází k zapomínání nedávných událostí, později i k zapomínání naučených a dobře známých fakt.

3 MUDr. František Koukolík, DrSc Absolvent fakulty všeobecného lékařství UK, atestace z patologické anatomie a neuropatologie. Od roku 1983 primář odd.patologie Thomayerovy nemocnice,vyučuje na 3.LF UK, člen vědecké rady 3.LF UK. V roce 1992 získal cenu ČSAV za popularizaci vědy, 2006 cenu Vojty Náprstka České akademie věd za popularizaci věd o mozku. Věnuje se vědecké esejistice zaměřené na vztah mozku a chování se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Autor mnoha vědeckých publikací. Úspěšné stárnutí mozku 1, Stárnutí jako projev 2. termodynamického zákona 2, Mechanismus stárnutí 3, Normální, patologické, úspěšné stárnutí nálezy v mozku 4, Co je paradox stárnutí? 5, Preskriptivní a deskriptivní vědění 6, Jaké jsou typy moudrosti? 7, Talent-genialita, kompetence-moudrost 8, Kognitivní rezerva podklad úspěšného stárnutí Esej o mozku ženském a mužském 1, Proč existují dvě pohlaví? 2, Jaké jsou anatomické a funkční rozdíly ženského a mužského mozku? 3, Jak se tyto rozdíly projevují v chování? 4, Co znamená pojem typologie lásky? 5, Jaké jsou rozdíly v sexuálním chování žen a mužů? 6, Jaké jsou jejich pravděpodobné evoluční důvody? as., MUDr., Aleš Bartoš, Ph.D. Absolvent 1.LF UK, atestace I. a II. stupně z neurologie, postgraduální doktorské studium v oboru neurověd. V současné době působí jako ambulantní specialista a jako vedoucí lékař klinické časti AD Centra v Poradně pro poruchy paměti na Neurologické klinice 3.LF UK ve FN Královské Vinohrady a souběžně jako vědecko-výzkumný pracovník Psychiatrického

4 centra Praha klinické základny 3.LF UK. Je zakládajícím členem Sekce kognitivní neurologie České neurologické společnosti ČLS JEP a autorem a spoluautorem mnoha vědeckých článků a publikací. Mírné kognitivní zhoršení Během normálního stárnutí pozvolna ubývá fyzických a psychických schopností. U některých seniorů bývá zapomnětlivost větší než odpovídá obvyklému výkonu v populaci. Pokud dosahují poruchy paměti takové tíže, že vážněji narušují každodenní, sociální a pracovní činnosti, hovoříme o demenci. Pokud je zapomínání lehkého stupně neovlivňující běžný život, razí se pro tento stav nový termín mírné kognitivní zhoršení. Subjektivní stížnosti osoby na paměť musí být potvrzeny standardizovanými neuropsychologickými zkouškami. Nejedná se již o přirozený projev stárnutí a ještě ne o demenci. Mírná kognitivní porucha nemá ustálenou a obecně přijímanou definici. Osud osob s mírnou kognitivní poruchou je rozmanitý. U některých se porucha časem upraví (jednalo se tedy o nepravou mírnou kognitivní poruchu způsobenou např. úzkostí či depresí v zátěžové životní situaci). U jiných zůstává po léta stacionární. Poslední možností je progrese do některé z forem demencí, nejčastěji Alzheimerovy nemoci. Proto má správné a časné určení mírné kognitivní poruchy důležitý praktický význam, jelikož může ohlašovat nastupující nemoc. V tomto stadiu jsou také relativně ještě rezervy k ovlivnění paměťových schopností trénováním nebo některými léky (např. výtažky ginkgo biloba). Doc. MUDr. Martin Bojar, CSc. Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK. V letech ministr zdravotnictví, děkan 2.LF UK, v současné době přednosta Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol. Člen mnoha vědeckých společností a autor a spoluautor mnoha vědeckých článků a publikací. Člen Rady Konta Bariéry. Prevence demence Kognitivní poruchy ( poruchy myšlení, paměti a chování ) postihují početnou skupinu pacientů. Vyskytují se u různorodých onemocnění nervového systému a dalších orgánů. Často přecházejí do demence, což je nově se rozvinuvší, postupující, dlouhodobá a zpravidla nezvratná kognitivní porucha. V popředí je porucha paměti, která je provázena nejméně jednou poruchou kognitivních funkcí : řeči, dovedností, porozumění, k nimž se přidávají i emoční poruchy.

5 Dochází ke změnám osobnosti, chování, jednání. Narušeny jsou běžné denní aktivity, zhoršují se kvalita života nemocného i rodiny, psychosociální a ekonomické situaci. Jedná se o závažný společenský zdravotně-sociální a ekonomický problém. Přístup k diagnostice kognitivních poruch a demencí se díky zobrazovacím metodám (CT, MRI) a novým diagnostickým laboratorním metodám velice změnil. Lze rozlišit Alzheimerovu chorobu, nejčastější primární demenci, frontotemporální demence, demence s Lewyho tělísky, demenci cévního či smíšeného původu. Pro diagnostiku minimální kognitivní poruchy i demence je důležitá spolupráce praktických lékařů s odbornými lékaři. Léčba kognitivních poruch a demencí je převážně symptomatická a zatím nepříliš účinná. Podávány jsou inhibitory acetylcholinesterázy, ovlivňující metabolismus acetylcholinu nebo memantin působící na glutamátové receptory. Příslibem jsou léčebné postupy využívající poznatky neuroimunologie a neuropatologie o tvorbě senilních plak, zejména vakcinace proti beta amyloidu, která může zlepšit výsledky léčby a prevence Alzheimerovy choroby. Prevence poruch kognitivních funkcí a komplexní rehabilitace byly donedávna opomíjeny. Dnes je jim věnována značná pozornost, protože byl prokázán jejich význam. Důležité jsou programy podporující prevenci kognitivních poruch, kognitivní tréning a časnou léčbu u rizikových skupin, zejména seniorů, na nichž se účastní i obce, města, občanská sdružení, zdravotní pojišťovny a orgány místní a státní správy. Ing. Dana Steinová Absolventka VŠE a postraduálního rekvalifikačního studia na Filozofické fakultě UK, oboru Vzdělávání dospělých. Celý svůj profesní život zasvětila tvorbě a realizaci nových aktivizačních a vzdělávacích programů. V roce 1983 založila Klub aktivního stáří, v letech iniciovala vznik oborů U3V na fakultách pražských VŠ a podílela se organizačně na jejich chodu. V roce1993 založila první českou mezigenerační Univerzitu volného času a v roce 1994 pořádala první český seminář pro trenéry paměti pod patronací ČGGS JEP. V současné době vede Centrum celoživotního vzdělávání při KD Vltavská v Praze 7, zastává funkci předsedkyně ČSTPMJ, vede EURAG Memory Training Center a je vícepresidentkou EURAG /European Federation of Older Persons/

6 . Jak si budovat rezervní mozkovou kapacitu V současné době neumíme ještě vyléčit Alzheimerovu demenci, ale už víme jak oddálit její devastující účinky. Na některých pacientech trpících touto chorobou se překvapivě neprojevují symptomy, které jsou jinak pro tuto zákeřnou chorobu typické. Tito lidé skórují v mezích normy v kognitivních testech a teprve po tom, co zemřou, se prostřednictvím pitvy přijde na to, že trpěli Alzheimerovou demencí. Vědecké vysvětlení této záhady odhaluje, že tito lidé těží z tzv. rezervní mozkové kapacity, kterou si během života vybudovali a ta jim umožňuje normální myšlení navzdory postupující chorobě. Dnes ještě není vědecky zcela vysvětleno, zda tato rezervní mozková kapacita je postavena na větším množství neuronů, hustší síti synapsí či na jiném, dosud neznámém faktoru. Všichni vědci však jednoznačně souhlasí s tím, že je skvělé mít tuto rezervní mozkovou kapacitu k dispozici v případě potřeby. Určitou roli hraje naše genetická dispozice, ale zbytek záleží jen na nás samých. Jak stimulovat neurony, zlepšit krevní oběh a zvýšit produkci neurotrofinů ovlivňujících přežívání a obnovu nervových buněk tím, že se oprostíme od rutinních návyků a začneme věci dělat nově, se bude zabývat tato přednáška.