KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
|
|
- Monika Veselá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
2 OBSAH A KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE - ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU... 4 A.1 ZÁKLADNÍ CÍLE PROGRAMU... 4 A.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU... 4 A.3 ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI PROGRAMU... 4 B VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE... 5 B.1 MAKROEMISNÍ ANALÝZA... 5 B.1.1 Emisní situace v České republice... 5 B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji... 6 B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší... 7 B.2 MIKROEMISNÍ ANALÝZA B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2) B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) B.3 PODÍL ZDROJŮ NA IMISNÍCH KONCENTRACÍCH B.4 POZNÁMKY K EMISNÍ ANALÝZE C VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČESKÉ REPUBLIKY D VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI E VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM F VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ G VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ H OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU I VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ I.1 VÝVOJ IMISNÍ SITUACE I.2 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ J POŽADAVKY ÚMLUVY EHKOSN A PROTOKOLU K L HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH KRAJI V ROCE ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE M PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE N ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ N.1 PŘEHLED NÁSTROJŮ PROGRAMU N.1.1 Normativní nástroje N.1.2 Ekonomické nástroje N.1.3 Organizační nástroje N.1.4 Institucionální nástroje N.1.5 Informační nástroje N.1.6 Dobrovolné nástroje N.2 ZÁSADY APLIKACE NÁSTROJŮ PROGRAMU O FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU P MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘESHRANIČNÍ Q SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU strana 2
3 R TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU S ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU T NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ U JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 54 Seznam použitých zkratek Program Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje TZL tuhé znečišťující látky SO 2 oxid siřičitý NO x (NO 2 ) oxidy dusíku CO oxid uhelnatý VOC těkavé organické látky NH 3 amoniak O 3 ozón Ni nikl As arsen Pb olovo Cd kadmium PAH polycyklické aromatické uhlovodíky B(a)P benzo(a)pyren PM 10 (2,5) suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 (2,5) µm C6H6 benzen REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 2 střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 3 malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 mobilní zdroje znečišťování ovzduší IČP identifikační číslo provozovny ZÚ Zdravotní ústav ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav MŽP Ministerstvo životního prostředí ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika MSK Moravskoslezský kraj ŘSD Ředitelství silnic a dálnic CZT centrální zásobování teplem SFŽP Státní fond životního prostředí BAT nejlepší dostupné techniky EIA posuzování vlivů na životní prostředí OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší strana 3
4 A Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - základní cíle a souvislosti Programu Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (dále též Program ) je koncepcí zpracovanou krajským úřadem na základě 6 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a obsahově odpovídá struktuře dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. A.1 Základní cíle Programu plnit doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro SO 2, NO x, VOC a NH 3 stanovené pro Moravskoslezský kraj nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Tabulka č. 1: Doporučené emisní stropy pro SO 2, NO x, VOC a NH 3 pro Moravskoslezský kraj Rok SO 2 NO X VOC NH ,7 kt / rok 33,9 kt / rok 22,7 kt / rok 6,0 kt / rok omezování emisí těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. V období 2001 až 2008 bylo na území Moravskoslezského kraje zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM 10, NO x a benzen a cílových imisních limitů pro PAH vyjádřené jako benzo(a)pyren, As, troposférický ozón, výjimečně pak cílových imisních limitů pro Ni a Cd. Pro SO 2, CO a Pb nebylo během sledovaného období na území Moravskoslezského kraje nedodržování imisních limitů zjištěno. Základní cíle Programu lze tedy zobecnit takto: omezování emisí TZL a jejich prekurzorů (SO 2, NO x, NH 3, VOC); omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu); A.2 Vedlejší cíle Programu přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů); přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; přispět k omezování vzniku odpadů; A.3 Základní souvislosti Programu Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, případně další koncepce na regionální úrovni. strana 4
5 B Výchozí situace obraz emisní situace Následující kapitoly analyzují emisní situaci v makroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni kraje) a mikroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni zdrojů). Výchozím rokem pro emisní analýzu jsou data za rok 2008, pro který byla v době zpracování Programu k dispozici definitivní emisní data, doplněná místy o předběžná emisní data za rok Zdrojem emisních dat je ČHMÚ. B.1 Makroemisní analýza B.1.1 Emisní situace v České republice Tabulka č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka * Strop 2010 TZL 60,7 62,9 61,8 64,1 60,7 62,3 63,2 66,8 64,9 59,9 - Oxid siřičitý 224,4 227,1 228,2 222,4 219,2 217,4 210,8 216,5 177,0 175,7 265,0 Oxidy dusíku 292,8 301,9 288,0 290,3 288,7 291,0 280,1 283,2 264,7 254,2 286,0 Oxid uhelnatý 539,4 538,7 516,7 528,8 509,2 491,2 481,3 508,3 444,7 421,0 - VOC 205,0 201,5 190,1 187,1 177,5 175,1 178,8 173,9 165,5 163,9 220,0 Amoniak 77,8 77,9 76,0 76,8 69,8 66,2 63,4 59,9 57,2-80,0 * předběžná data Graf č. 1: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR v letech 2000 až Emise (kt/rok) TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Z výše uvedeného je v období patrný celkový klesající trend národních emisí základních znečišťujících látek, což potvrzují i předběžná data za rok Výjimkou jsou emise TZL vykazující meziroční výkyvy oběma směry. strana 5
6 B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 3: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka * Strop 2010 TZL 8,4 8,2 8,0 8,6 8,4 7,6 7,8 9,1 8,4 6,5 - Oxid siřičitý 27,2 28,3 28,8 29,6 29,1 29,6 29,6 30,4 23,1 22,3 29,7 Oxidy dusíku 36,0 35,2 33,0 33,8 33,0 34,1 32,0 32,4 29,0 27,0 33,9 Oxid uhelnatý 162,7 158,4 152,6 164,0 167,4 150,7 156, ,4 126,5 - VOC 22,4 21,7 21,1 20,4 18,8 18,6 18,7 18,1 17,5 17,0 22,7 Amoniak 4,6 4,5 3,2 4,4 4,0 3,9 3,7 3,7 3,5-6,0 * předběžná data 200 Graf č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK v letech 2000 až Emise (kt/rok) TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Z výše uvedeného je patrné, že v průběhu let vykazují emise NO x, VOC a NH 3 klesající trend. Emise TZL a CO mají stabilní až klesající průběh s jistými odchylkami v letech 2003, 2004 a Předběžná data za rok 2009 potvrzují celkový klesající trend emisí všech hodnocených znečišťujících látek. Graf č. 3: Podíl emisí základních znečišťujících látek MSK na celkových emisích ČR v roce % 90% 80% 70% 60% 50% ČR ČR ČR ČR ČR ČR 40% 30% 20% 10% 0% MSK MSK MSK MSK MSK MSK TZL SO2 NOx CO VOC NH3 strana 6
7 Z údajů za rok 2008 vyplývá, že zdroje znečišťování ovzduší na území MSK emitují v porovnání s ostatními kraji: největší množství CO (31 % národních emisí); druhé nejvyšší množství emisí SO 2 (13 % národních emisí), TZL (13 % národních emisí) a VOC (11 % národních emisí); třetí největší množství NO x (11 % národních emisí). Na základě předběžných dat za rok 2009 však lze očekávat snížení podílu emisí MSK na celkových emisích v ČR. B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší Tuhé znečišťující látky (TZL) Graf č. 4: Zdrojová struktura emisí TZL v MSK a v ČR, % 44% ČR 23% MSK 42% 9% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 27% 8% 32% Analýza struktury zdrojů emisí TZL v MSK v roce 2008 ukazuje na místní specifikum v zastoupení zdrojů. Zatímco na republikové úrovni mají v emisích největší zastoupení mobilní zdroje (44 %), v MSK jsou to zvláště velké a velké zdroje (42 %), následované malými zdroji (27 %) a mobilními zdroji znečišťování ovzduší (23 % emisí TZL). Podíl středních zdrojů na republikové i krajské úrovni na celkových emisích je méně významný. Z meziročního srovnání struktury zdrojů však lze vysledovat pokles podílu zvláště velkých a velkých zdrojů na emisí TZL v MSK a nárůst podílu mobilních zdrojů. Tabulka č. 4: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) TZL * REZZO1 4,2 5 4,8 3,9 3,8 4,3 3,4 2,6 REZZO2 0,5 0,4 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,4 REZZO3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 2 2,3 1,5 REZZO ,9 2 2,1 2,2 2 2 CELKEM 8 8,6 8,4 7,6 7,8 9,2 8,4 6,5 * předběžná data strana 7
8 Graf č. 5: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, Emise TZL (kt/rok) REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM Nejvýraznější změny v množství emisí jsou v případě velkých a zvláště velkých zdrojů. Meziroční výkyvy množství emisí TZL nastávají oběma směry, celkově však je trend emisí TZL v MSK klesající, přičemž emise TZL dle předběžných dat dosáhly v roce 2009 nejnižší hodnoty ve sledovaném období celkový pokles oproti roku 2002 o 1,6 kt. V případě středních a mobilních zdrojů lze v průběhu let vysledovat relativně stabilní množství vykazovaných emisí TZL. TZL a zejména jejich velikostní frakce PM 10, představují největší imisní problém MSK. Z výsledků měření kvality ovzduší navíc vyplývá, že na území MSK nebudou s vysokou pravděpodobností dodrženy ani imisní limity pro suspendované částice PM 2.5. Specifikem MSK je jednak velmi vysoký (a v rámci ČR nejvyšší) podíl velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (kategorie REZZO1, viz výše) na celkových emisích TZL, jednak to, že většina emisí TZL v kategorii REZZO1 pochází z ostatních (technologických) zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Oxid siřičitý (SO 2 ) Graf č. 6: Zdrojová struktura emisí SO 2 v MSK a v ČR, % 0% 2% 2% 7%0% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 91% MSK 84% ČR strana 8
9 Struktura zdrojů emisí SO 2 je v MSK odlišná od struktury zdrojů v ČR. Emise SO 2 pocházejí převážně z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích SO 2 v MSK podílejí z 91 %, což je o 7 % více než při celorepublikovém porovnání. Na druhou stranu je podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší v MSK o 7 % nižší než u stejné kategorie zdrojů na národní úrovni. Jejich emisní význam se však z pohledu lokální kvality ovzduší může projevovat daleko významněji (zejména v zimním období) než vliv velkých a zvláště velkých zdrojů, protože malé zdroje emitují znečišťující látky do přízemní ( dýchací ) vrstvy atmosféry v sídelních uskupeních. Podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích SO 2 má v MSK marginální charakter (přibližně 2 %) a je obdobný podílu středních zdrojů na národní úrovni. Zcela zanedbatelný je pak podíl mobilních zdrojů na emisích SO 2 blížící se 0 %. Tabulka č. 5: Vývoj emisí SO 2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) SO * REZZO1 26,7 27,4 26,8 27,3 27,4 28, ,9 REZZO2 0,5 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 REZZO3 1,4 1,4 1,4 1,7 1,5 1,5 1,5 1,8 REZZO4 0,2 0,2 0, ,05 CELKEM 28,8 29, ,6 29,5 30,6 23,1 22,3 * předběžná data Graf č. 7: Vývoj emisí SO 2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, Emise SO2 (kt/rok) REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních, malých a mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí SO 2 mezi lety 2007 a 2009 o 8,7 kt. SO 2 není imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. strana 9
10 Oxidy dusíku (NO x ) Graf č. 8: Zdrojová struktura emisí NO x v MSK a v ČR, % 47% 2% 2% 67% MSK 50% ČR REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 2%1% Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí NO x vyplývá, že na emisích oxidů dusíku v MSK se rozhodujícím způsobem podílejí zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, a to z 67 %, zatím co na národní úrovni je podíl zdrojů REZZO 1 jen 50 %. Dalším významným zdrojem emisí NO x jsou mobilní zdroje, které se na krajských emisích podílí 29 % a na celorepublikových 47 %. Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovní téměř marginální a představuje 1 až 2 % celkových emisí NO x Tabulka č. 6: Vývoj emisí NO x dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) NO x * REZZO1 21,9 22,8 22,6 23,6 22,4 22,6 19,4 17,6 REZZO2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,5 0,6 REZZO3 0,9 0,8 0,8 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 REZZO4 9,9 9,7 9,2 9,2 8,5 8,2 8,5 8,3 CELKEM 33,1 33, ,1 32, * předběžná data Graf č. 9: Vývoj emisí NO x dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, Emise NOx (kt/rok) REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM strana 10
11 Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá relativně stabilní úroveň emisí ze středních, malých i mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí NO x mezi lety 2007 a 2009 o 5 kt. NO x nejsou závažným imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů na jeho území dochází jen velmi zřídka. Problémem však je, stejně jako na úrovni ČR, skutečnost, že celkové krajské emise oxidů dusíku se pohybují v blízkosti doporučené hodnoty krajského emisního stropu. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Oxid uhelnatý (CO) Graf č. 10: Zdrojová struktura emisí CO v MSK a v ČR, % 0% 4% 12% 32% ČR REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 84% MSK 1% 17% V krajské struktuře emisí CO mají největší podíl zdroje kategorie REZZO 1. V porovnání s údaji za ČR jsou emise CO ze zdrojů REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobně vyšší. Podíl emisí zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší představuje v MSK přibližně 84 % krajských emisí. Naproti tomu mobilní zdroje znečišťování ovzduší mají ve zdrojové struktuře emisí CO MSK významně nižší podíl (12 %) než zdroje obdobné kategorie na národní úrovni (50 %). Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je zanedbatelný. Tabulka č. 7: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) CO REZZO1 122,3 135,1 141,6 125,8 131,7 158,1 116,2 REZZO2 0,8 0,9 0,8 0,7 0,5 0,5 0,4 REZZO3 6 5,5 5,3 5,9 5,3 5,3 5,7 REZZO4 23,6 22,6 19,8 18,4 18, CELKEM 152,7 164,1 167,5 150, ,9 139,4 strana 11
12 Graf č. 11: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, Emise CO (kt/rok) REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2008 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních a malých zdrojů a mírně klesající trend emisí u mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů jsou zjevné meziroční výkyvy množství emisí CO oběma směry. CO není imisním problémem Moravskoslezského kraje, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Těkavé organické látky (VOC) Graf č. 12: Zdrojová struktura emisí VOC v MSK a v ČR, % ČR 29% 22% 11% MSK 3% 2% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 64% 58% Krajská struktura zdrojů emisí VOC je obdobná národní struktuře. Podíl zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování je prakticky shodný na krajské i národní úrovni. Významná část emisí VOC pochází z malých zdrojů znečišťování ovzduší (64 %), které nepodléhají centrální evidenci (lakovny, atp.). Emise VOC z použití organických rozpouštědel a nátěrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO 2, jsou od roku 2000 dopočítávány jako součást emisí VOC z malých zdrojů. Na základě odborného odhadu se tyto emise rozpočítávají do jednotlivých krajů. Významný je rovněž podíl mobilních zdrojů. strana 12
13 Tabulka č. 8: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) VOC * REZZO1 3 3,1 2,2 2,5 2, ,5 REZZO2 0,3 0,3 0,4 0,4 0,3 0,4 0,6 0,6 REZZO3 13,2 12,5 12,3 12,1 11,5 11,9 10,9 11,1 REZZO4 4,6 4,4 3,9 3,6 4,3 4,2 3,9 3,8 CELKEM 21,1 20,3 18,8 18,6 18,7 18,5 17,5 17 * předběžná data Graf č. 13: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, Emise VOC (kt/rok) REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývají meziroční výkyvy množství emisí VOC u všech kategorií zdrojů, a to oběma směry. Celkový trend emisí VOC v MSK však je mírně klesající. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. Amoniak (NH 3 ) Graf č. 14: Zdrojová struktura emisí NH 3 v MSK a v ČR, % 50% 44% 6% 26% MSK 24% 27% ČR 19% REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 Krajská struktura zdrojů emisí amoniaku je obdobná národní struktuře. V porovnání s ČR je však na emisích NH 3 v MSK nižší podíl malých zdrojů. strana 13
14 Tabulka č. 9: Vývoj emisí NH 3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, (kt/rok) NH * REZZO1 0,4 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 0,9 0,9 REZZO2 0,6 0,9 0,9 0,9 0,9 0,5 0,8 0,5 REZZO3 2 1,9 1,7 1,6 1,5 1,4 1,5 2,6 REZZO4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 CELKEM 3,2 4,3 4 3,9 3,7 3,2 3,5 4,2 * předběžná data Graf č. 15: Vývoj emisí NH 3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, ,5 4 3,5 Emise NH3 (kt/rok) 3 2,5 2 1,5 1 REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 0, Naprostá většina emisí amoniaku ze stacionárních zdrojů pochází z chovů zemědělských zvířat, které zřejmě v horizontu příštích pěti let nedoznají výraznějších změn. Část emisí NH 3 je navíc modelově dopočítávána (střední a malé zdroje). Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1. B.2 Mikroemisní analýza Výchozím rokem pro mikroemisní analýzu je rok 2008, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 2009 byla v době zpracování Programu pouze předběžná data). B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2) Mikroemisní analýza je provedena na úroveň jednotlivých provozoven. V tabulkách jsou provozovny seřazeny dle vykazovaných emisí sestupně. Podíl jednotlivých provozoven na emisích je vyjádřen jednak procentem z celkové emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3), jednak procentem celkové emise v MSK (tj. včetně mobilních zdrojů REZZO 4). Uvedeny jsou provozovny, které se na celkových emisích příslušných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů podílejí min. z 0,5 %. Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí TZL Mezi nejvýznamnější původce emisí TZL na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu, podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, provozy související s těžební činností a výrobou buničiny. strana 14
15 Tabulka č. 10: Výčet provozoven podílejících se na emisích TZL ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec TZL (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 945,24 14,8 11,3 2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa Třinec 511,82 8,0 6,1 3 BÖGL a KRÝSL-SILNICE MORAVA s.r.o. - Kamenolom Tisová Vítkov 286,36 4,5 3,4 4 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 244,89 3,8 2,9 5 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 210,35 3,3 2,5 6 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba Třinec 209,32 3,3 2,5 7 EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. - Jakubčovice nad Odrou, Jakubčovice nad Odrou 145,80 2,3 1,7 8 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 124,69 1,9 1,5 9 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 120,20 1,9 1,4 10 OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda Ostrava 81,69 1,3 1,0 11 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 81,05 1,3 1,0 12 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 75,25 1,2 0,9 13 Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov - Kamenolom Valšov II Valšov 73,66 1,1 0,9 14 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 72,20 1,1 0,9 15 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 68,65 1,1 0,8 16 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 61,87 1,0 0,7 17 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 58,61 0,9 0,7 18 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 48,34 0,8 0,6 19 OKD, a.s., Důl Paskov - Výdušná jáma Staříč Staříč 43,83 0,7 0,5 20 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 36,33 0,6 0,4 Celkem 3500,1 54,6 41,8 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí SO 2 Mezi nejvýznamnější původce emisí SO 2 na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli, koksu a buničiny. Tabulka č. 11: Výčet provozoven podílejících se na emisích SO 2 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec SO 2 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 4056,64 17,6 17,6 2 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 3782,57 16,4 16,4 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 1686,77 7,3 7,3 4 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 1501,33 6,5 6,5 5 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 1444,19 6,3 6,3 6 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 1412,25 6,1 6,1 7 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa Třinec 1292,78 5,6 5,6 8 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Karviná Karviná 1207,47 5,2 5,2 9 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády Karviná 608,62 2,6 2,6 10 NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Stonava 413,16 1,8 1,8 11 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 390,56 1,7 1,7 12 Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Ostrava 343,63 1,5 1,5 13 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Frýdek-Místek Sviadnov 337,17 1,5 1,5 14 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov Krnov 314,63 1,4 1,4 15 KOMTERM,a s. - závod Morava Kopřivnice 228,07 1,0 1,0 16 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 218,08 0,9 0,9 17 ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. - teplárna Frýdek- Místek 194,71 0,8 0,8 18 ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 168,60 0,7 0,7 19 Moravskoslezské cukrovary, a.s. - odštěpný závod Opava Opava 148,77 0,6 0,6 20 TEPLO BRUNTÁL a.s. - Centrální výtopna - Dolní Bruntál 148,55 0,6 0,6 21 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 130,04 0,6 0,6 22 SELIKO trading a.s. - Opava Opava 123,44 0,5 0,5 Celkem 20152,0 87,4 87,2 strana 15
16 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NO x Mezi nejvýznamnější původce emisí NO x na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli a koksu, výroby buničiny a chemické výroby. Tabulka č. 12: Výčet provozoven podílejících se na emisích NO x ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec NO x (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 3376,86 16,5 11,7 2 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 3138,19 15,3 10,8 3 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 2692,56 13,2 9,3 4 ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Ostrava 1054,87 5,2 3,6 5 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 1054,33 5,2 3,6 6 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 876,38 4,3 3,0 7 Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Paskov 849,92 4,2 2,9 8 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 744,84 3,6 2,6 9 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa Třinec 706,19 3,4 2,4 10 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 697,29 3,4 2,4 11 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 406,18 2,0 1,4 12 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 384,95 1,9 1,3 13 Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Ostrava 316,49 1,5 1,1 14 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády Karviná 310,01 1,5 1,1 15 NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Stonava 238,71 1,2 0,8 16 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 208,66 1,0 0,7 17 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Frýdek-Místek Sviadnov 195,27 1,0 0,7 18 Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Krnov Krnov 171,15 0,8 0,6 19 OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda Ostrava 160,07 0,8 0,6 20 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 Ostrava 156,13 0,8 0,5 21 KOMTERM,a s. - závod Morava Kopřivnice 146,38 0,7 0,5 22 Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. - Staříč Staříč 116,85 0,6 0,4 23 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 103,04 0,5 0,4 24 BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava 100,04 0,5 0,3 Celkem 18205,7 88,9 62,9 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí CO Mezi nejvýznamnější původce emisí CO na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu a výroby vápna. Tabulka č. 13: Výčet provozoven podílejících se na emisích CO ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec CO (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece Ostrava 38660,3 31,6 27,7 2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Výroba surového železa Třinec 35802,5 29,3 25,7 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Ostrava 18746,8 15,3 13,4 4 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba Třinec 11217,6 9,2 8,0 5 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 3275,2 2,7 2,3 6 KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. - výroba vápna Ženklava 2258,1 1,8 1,6 7 ŽDB GROUP a.s. - Bohumín - závod Viadrus Bohumín 1377,8 1,1 1,0 8 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 936,8 0,8 0,7 9 OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Ostrava 581,6 0,5 0,4 Celkem ,3 81,0 strana 16
17 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí VOC Mezi nejvýznamnější původce emisí VOC na území MSK náleží sektor užívání organických rozpouštědel (zařízení farmaceutické výroby, výroba polystyrenu, polygrafie, lakování), provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby koksu a buničiny. Tabulka č. 14: Výčet provozoven podílejících se na emisích VOC ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec VOC (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 Teva Czech Industries s.r.o. Opava 338,46 2,5 1,9 2 STYROTRADE a.s. - Rýmařov Rýmařov 252,18 1,9 1,4 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Ostrava 140,69 1,0 0,8 4 AL INVEST Břidličná, a.s. Břidličná 137,42 1,0 0,8 5 ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice 137,08 1,0 0,8 6 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna Ostrava 117,98 0,9 0,7 7 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec 89,70 0,7 0,5 8 TATRA, a.s. - technologický provoz Kopřivnice 88,81 0,7 0,5 9 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Třinec 81,28 0,6 0,5 10 Biocel Paskov a.s. Paskov 75,55 0,6 0,4 11 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Ostrava 74,80 0,6 0,4 Celkem 1599,76 11,8 9,2 Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NH 3 Nejvýznamnějším původcem emisí NH 3 na území MSK je až na výjimky živočišná výroba. Tabulka č. 15: Výčet provozoven podílejících se na emisích NH 3 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna Obec NH 3 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 1 TOZOS spol. s r.o. - velkovýkrmna prasat, Lesní Dvůr, Dolní Dolní Tošanovice Tošanovice 58,90 1,8 1,7 2 Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - Chov nosnic středisko Kunín Kunín 53,86 1,6 1,5 3 NAVOS AGRO, s.r.o. - farma Bílov Bílov 43,28 1,3 1,2 4 SUGAL spol. s r.o. - plemenná farma prasat, Velké Velké Albrechtice Albrechtice 42,29 1,3 1,2 5 BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava 40,93 1,2 1,2 6 ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 36,34 1,1 1,0 7 SUGAL spol. s r.o. - výkrmna prasat, Velké Albrechtice Velké Albrechtice 32,59 1,0 0,9 8 NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Dolní Lutyně Dolní Lutyně 31,40 1,0 0,9 9 Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - odchov kuřic středisko Vražné Vražné 29,40 0,9 0,8 10 Beskyd Agro a.s. Palkovice - chov prasat Kunčičky u Bašky Baška 28,83 0,9 0,8 11 Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice - chov, Klimkovice Klimkovice 27,92 0,8 0,8 12 Starojicko, a.s. - středisko Jičina Starý Jičín 26,65 0,8 0,8 13 Zemědělské družstvo Hraničář Loděnice - středisko Loděnice Holasovice 26,13 0,8 0,7 14 Družstvo vlastníků Pol.n.O. - vepřín, Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 26,08 0,8 0,7 15 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly I., Velké Albrechtice Velké Albrechtice 25,86 0,8 0,7 16 Zemědělské a obchodní družstvo - Hlavnice Hlavnice 25,54 0,8 0,7 17 Genoservis, a.s. - farma Kujavy Kujavy 24,93 0,8 0,7 18 NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Návsí Návsí 22,78 0,7 0,7 19 ZP Otice, a.s. - středisko Uhlířov Uhlířov 21,40 0,6 0,6 20 Zemědělský podnik a.s. Město Albrechtice - OMD Hynčice Město Albrechtice 18,87 0,6 0,5 22 Zemědělské družstvo Fryčovice - Fryčovice Fryčovice 18,66 0,6 0,5 23 Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁ DUBINA - Větřkovice Větřkovice 18,63 0,6 0,5 24 FRANČÁK s.r.o. - Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou 18,51 0,6 0,5 strana 17
18 Provozovna Obec NH 3 (t/rok) Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%) Podíl na celkových emisích MSK (%) 25 NAVOS, a.s. - farma Březová Březová 18,27 0,6 0,5 VFU Brno ŠZP Nový Jičín - Provoz živočišné výroby Nový 26 Nový Jičín 17,70 0,5 0,5 Jičín - Žilina 27 VFU Brno - středisko živočišné výroby Šenov u Nového Jičína 28 AGROPRŮMYSLOVÝ KOMBINÁT a.s. SEDLNICE - ŽV Sedlnice Šenov u Nového Jičína 17,03 0,5 0,5 Sedlnice 16,79 0,5 0,5 29 ZP Otice, a.s. - středisko Slavkov Slavkov u Opavy 16,23 0,5 0,5 30 Frýdlantská zemědělská a.s. - VKK Lubno Frýdlant nad Ostravicí 15,93 0,5 0,5 31 OPAVICE a.s. - VKK Bolatice Bolatice 15,47 0,5 0,4 32 Družstvo vlastníků P.n.O. - kravín, Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 15,42 0,5 0,4 33 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly II., Velké Albrechtice Velké Albrechtice 14,88 0,5 0,4 Celkem 866,35 26,3 24,8 B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) Malé zdroje znečišťování vzduší jsou významné z hlediska emisí TZL (lokální topeniště), VOC (používání organických rozpouštědel) a NH 3 (živočišná výroba), částečně významné pak z hlediska SO 2 a NO x (lokální topeniště). Následující tabulka uvádí emise znečišťujících látek v jednotlivých obcích MSK, řazených po okresech. Emise jsou stanoveny modelovým výpočtem z údajů o vytápění domácností, plošného používání rozpouštědel a o chovu hospodářských zvířat. strana 18
19 Tabulka č. 16: Emise znečišťujících látek z malých zdrojů dle obcí, 2008 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Bruntál Andělská Hora 2,1 1,3 0,5 4,8 1,0 Bruntál Bílčice 3,1 2,2 0,4 8,1 1,7 Bruntál Bohušov 3,7 2,3 0,5 8,2 1,8 Bruntál Brantice 7,5 4,6 1,3 16,1 3,5 Bruntál Bruntál 12,1 9,0 4,2 33,2 6,8 Bruntál Břidličná 10,0 7,2 1,5 26,0 5,4 Bruntál Býkov-Láryšov 1,7 1,1 0,2 4,1 0,9 Bruntál Čaková 2,4 1,7 0,4 6,2 1,3 Bruntál Dětřichov nad Bystřicí 4,0 1,9 0,5 6,1 1,5 Bruntál Dívčí Hrad 1,5 1,0 0,2 3,4 0,7 Bruntál Dlouhá Stráň 0,7 0,4 0,1 1,2 0,3 Bruntál Dolní Moravice 2,1 1,5 0,4 5,5 1,1 Bruntál Dvorce 13,0 10,0 1,8 37,0 7,5 Bruntál Heřmanovice 4,2 2,5 0,6 8,7 1,9 Bruntál Hlinka 2,1 1,6 0,3 6,1 1,2 Bruntál Holčovice 5,0 2,7 0,8 8,9 2,1 Bruntál Horní Benešov 15,3 11,8 2,6 43,9 8,9 Bruntál Horní Město 9,8 7,4 1,4 27,2 5,5 Bruntál Horní Životice 1,3 0,9 0,3 3,4 0,7 Bruntál Hošťálkovy 5,5 3,4 0,8 11,7 2,6 Bruntál Janov 4,0 2,5 0,6 8,7 1,9 Bruntál Jindřichov 12,2 8,2 1,8 29,1 6,2 Bruntál Jiříkov 2,3 1,1 0,3 3,5 0,9 Bruntál Karlova Studánka 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 Bruntál Karlovice 11,5 7,7 1,6 27,5 5,8 Bruntál Krasov 2,9 1,5 0,4 4,7 1,1 Bruntál Krnov 25,1 18,1 9,9 67,6 13,9 Bruntál Křišťanovice 2,8 1,9 0,4 6,7 1,4 Bruntál Leskovec nad Moravicí 4,8 3,6 0,7 13,1 2,7 Bruntál Lichnov 5,0 3,2 1,0 11,2 2,4 Bruntál Liptaň 4,8 3,3 0,7 11,8 2,5 Bruntál Lomnice 5,7 3,7 0,8 13,0 2,8 Bruntál Ludvíkov 4,2 2,8 0,6 9,7 2,1 Bruntál Malá Morávka 3,8 2,2 0,7 7,0 1,6 Bruntál Malá Štáhle 1,1 0,8 0,2 3,0 0,6 Bruntál Město Albrechtice 13,5 8,4 2,9 29,5 6,4 Bruntál Mezina 2,4 1,2 0,3 4,1 1,0 Bruntál Milotice nad Opavou 4,9 3,5 0,7 12,6 2,6 Bruntál Moravskoslezský Kočov 4,4 3,0 0,7 10,6 2,2 Bruntál Nová Pláň 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Bruntál Nové Heřminovy 2,4 1,4 0,3 4,3 1,0 Bruntál Oborná 3,3 1,9 0,5 6,4 1,4 Bruntál Osoblaha 5,1 4,1 0,7 15,1 3,0 Bruntál Petrovice 1,8 1,1 0,3 3,7 0,8 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Bruntál Razová 6,1 4,4 0,9 15,8 3,3 Bruntál Roudno 2,3 1,6 0,3 5,6 1,2 Bruntál Rudná pod Pradědem 3,4 2,2 0,5 7,6 1,6 Bruntál Rusín 1,6 1,1 0,2 3,7 0,8 Bruntál Rýmařov 24,9 17,7 5,4 64,4 13,4 Bruntál Ryžoviště 3,3 2,3 0,6 8,5 1,8 Bruntál Slezské Pavlovice 1,6 1,3 0,2 4,7 0,9 Bruntál Slezské Rudoltice 4,3 2,5 0,6 8,4 1,9 Bruntál Stará Ves 6,2 3,9 0,9 13,8 3,0 Bruntál Staré Heřminovy 2,8 1,9 0,4 6,9 1,4 Bruntál Staré Město 5,4 4,0 0,9 14,8 3,0 Bruntál Světlá Hora 5,1 2,9 1,1 9,8 2,2 Bruntál Svobodné Heřmanice 1,7 1,3 0,4 4,5 0,9 Bruntál Široká Niva 5,8 3,6 0,8 12,6 2,7 Bruntál Třemešná 5,4 3,2 1,0 11,1 2,5 Bruntál Tvrdkov 2,8 1,8 0,4 6,3 1,4 Bruntál Úvalno 2,0 1,3 0,7 4,9 1,0 Bruntál Václavov u Bruntálu 3,6 2,6 0,6 9,5 2,0 Bruntál Valšov 2,3 1,2 0,3 4,0 0,9 Bruntál Velká Štáhle 2,3 1,6 0,4 5,6 1,2 Bruntál Vrbno pod Pradědem 15,3 10,0 3,3 35,5 7,6 Bruntál Vysoká 2,8 1,8 0,4 6,3 1,4 Bruntál Zátor 11,6 8,5 1,8 30,8 6,4 Frýdek-Místek Baška 6,9 5,0 2,5 18,3 3,8 Frýdek-Místek Bílá 2,5 1,0 0,3 2,8 0,8 Frýdek-Místek Bocanovice 1,6 1,2 0,4 4,4 0,9 Frýdek-Místek Brušperk 3,1 2,3 2,5 8,9 1,8 Frýdek-Místek Bruzovice 3,4 2,3 0,7 8,5 1,8 Frýdek-Místek Bukovec 13,5 10,8 2,0 40,1 8,0 Frýdek-Místek Bystřice 15,0 11,7 4,2 43,9 8,8 Frýdek-Místek Čeladná 12,8 8,7 2,4 31,4 6,6 Frýdek-Místek Dobrá 7,1 5,2 2,4 19,2 3,9 Frýdek-Místek Dobratice 4,4 3,3 1,1 12,4 2,5 Frýdek-Místek Dolní Domaslavice 3,9 2,9 1,0 10,6 2,2 Frýdek-Místek Dolní Lomná 3,7 2,0 0,8 6,7 1,6 Frýdek-Místek Dolní Tošanovice 2,0 1,5 0,3 5,7 1,2 Frýdek-Místek Fryčovice 5,7 4,0 1,8 14,6 3,1 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 52,1 40,2 13,0 149,2 30,2 Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí 27,0 20,4 5,6 75,5 15,4 Frýdek-Místek Hnojník 3,0 2,4 1,1 9,0 1,8 Frýdek-Místek Horní Domaslavice 4,8 3,6 0,8 13,0 2,7 Frýdek-Místek Horní Lomná 3,5 2,2 0,5 7,6 1,7 Frýdek-Místek Horní Tošanovice 3,1 2,4 0,5 8,9 1,8 Frýdek-Místek Hrádek 4,2 3,1 1,3 11,7 2,4 Frýdek-Místek Hrčava 3,5 2,8 0,5 10,3 2,1 strana 19
20 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Frýdek-Místek Hukvaldy 3,0 2,0 1,4 7,2 1,5 Frýdek-Místek Jablunkov 21,8 17,1 4,2 63,5 12,8 Frýdek-Místek Janovice 8,4 6,6 1,8 24,5 4,9 Frýdek-Místek Kaňovice 1,1 0,8 0,3 3,1 0,6 Frýdek-Místek Komorní Lhotka 2,5 1,6 0,8 5,6 1,2 Frýdek-Místek Košařiska 2,5 1,5 0,4 5,2 1,1 Frýdek-Místek Kozlovice 14,3 10,4 2,7 38,0 7,8 Frýdek-Místek Krásná 5,6 3,4 0,9 11,6 2,6 Frýdek-Místek Krmelín 5,1 4,0 1,4 15,0 3,0 Frýdek-Místek Kunčice pod Ondřejníkem 11,4 8,4 2,2 30,7 6,3 Frýdek-Místek Lhotka 4,7 3,6 0,7 13,5 2,7 Frýdek-Místek Lučina 4,4 3,4 1,1 12,7 2,6 Frýdek-Místek Malenovice 2,6 2,0 0,5 7,2 1,5 Frýdek-Místek Metylovice 9,6 7,4 1,6 27,3 5,5 Frýdek-Místek Milíkov 8,0 6,3 1,4 23,4 4,7 Frýdek-Místek Morávka 6,8 3,6 1,1 12,0 2,8 Frýdek-Místek Mosty u Jablunkova 32,6 26,3 5,4 98,3 19,6 Frýdek-Místek Návsí 15,1 11,3 3,3 41,9 8,6 Frýdek-Místek Nižní Lhoty 0,9 0,6 0,2 2,2 0,5 Frýdek-Místek Nošovice 2,8 1,9 0,7 7,0 1,5 Frýdek-Místek Nýdek 10,2 7,8 1,9 28,9 5,9 Frýdek-Místek Ostravice 9,8 6,2 2,0 22,0 4,8 Frýdek-Místek Palkovice 8,3 5,9 2,2 21,7 4,5 Frýdek-Místek Paskov 6,7 5,2 2,1 19,4 3,9 Frýdek-Místek Pazderna 1,2 0,8 0,3 3,0 0,6 Frýdek-Místek Písečná 8,5 6,9 1,2 25,8 5,2 Frýdek-Místek Písek 12,7 9,6 2,1 35,1 7,2 Frýdek-Místek Pražmo 6,4 4,5 1,0 16,2 3,4 Frýdek-Místek Pržno 1,3 0,8 0,5 2,8 0,6 Frýdek-Místek Pstruží 3,3 2,4 0,8 8,6 1,8 Frýdek-Místek Raškovice 9,8 6,7 1,8 24,1 5,1 Frýdek-Místek Ropice 5,7 4,6 1,3 17,2 3,4 Frýdek-Místek Řeka 2,7 2,1 0,5 7,8 1,6 Frýdek-Místek Řepiště 5,1 4,0 1,4 14,8 3,0 Frýdek-Místek Sedliště 5,3 4,1 1,2 15,1 3,1 Frýdek-Místek Smilovice 4,9 3,8 0,8 14,2 2,9 Frýdek-Místek Soběšovice 0,8 0,5 0,6 2,0 0,4 Frýdek-Místek Staré Hamry 5,5 2,7 0,8 8,7 2,1 Frýdek-Místek Staré Město 2,1 1,4 0,9 5,3 1,1 Frýdek-Místek Staříč 5,7 4,6 1,6 17,1 3,4 Frýdek-Místek Střítež 3,6 2,8 0,9 10,3 2,1 Frýdek-Místek Sviadnov 2,1 1,6 0,9 6,2 1,2 Frýdek-Místek Třanovice 2,2 1,7 0,8 6,1 1,2 Frýdek-Místek Třinec 71,1 56,3 16,3 211,0 42,4 Frýdek-Místek Vělopolí 2,8 2,2 0,4 8,3 1,7 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Frýdek-Místek Vendryně 12,7 10,0 3,4 37,6 7,6 Frýdek-Místek Vojkovice 1,4 1,0 0,4 3,7 0,8 Frýdek-Místek Vyšní Lhoty 3,2 2,0 0,7 7,1 1,5 Frýdek-Místek Žabeň 2,6 1,8 0,5 6,7 1,4 Frýdek-Místek Žermanice 1,1 0,8 0,2 3,0 0,6 Karviná Albrechtice 7,0 5,6 2,5 21,2 4,3 Karviná Bohumín 24,7 19,9 8,4 75,4 15,1 Karviná Český Těšín 24,0 18,9 9,6 71,5 14,4 Karviná Dětmarovice 13,8 11,3 3,5 42,6 8,5 Karviná Dolní Lutyně 11,8 9,4 3,9 35,7 7,1 Karviná Doubrava 16,6 13,5 2,4 50,6 10,1 Karviná Havířov 26,4 21,1 10,0 80,1 16,0 Karviná Horní Bludovice 8,3 6,6 1,8 24,8 5,0 Karviná Horní Suchá 15,8 12,9 3,4 48,6 9,7 Karviná Chotěbuz 3,4 2,7 1,0 10,2 2,0 Karviná Karviná 36,5 29,7 9,6 112,1 22,3 Karviná Orlová 62,7 51,1 11,1 191,8 38,2 Karviná Petrovice u Karviné 11,0 8,8 3,4 33,4 6,7 Karviná Petřvald 42,2 34,3 7,2 128,8 25,7 Karviná Rychvald 32,1 26,1 6,5 98,0 19,5 Karviná Stonava 7,3 5,6 1,1 20,8 4,2 Karviná Těrlicko 12,2 9,6 3,6 36,1 7,3 Nový Jičín Albrechtičky 1,6 1,3 0,5 4,8 1,0 Nový Jičín Bartošovice 10,2 7,8 1,7 28,8 5,8 Nový Jičín Bernartice nad Odrou 1,1 0,8 0,6 3,0 0,6 Nový Jičín Bílov 0,9 0,6 0,3 2,4 0,5 Nový Jičín Bílovec 19,9 15,0 5,1 55,8 11,4 Nový Jičín Bítov 1,8 1,4 0,4 5,0 1,0 Nový Jičín Bordovice 1,3 0,9 0,4 3,3 0,7 Nový Jičín Bravantice 2,3 1,8 0,5 6,6 1,3 Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm 13,3 9,6 4,8 35,7 7,4 Nový Jičín Fulnek 17,7 11,4 4,2 40,5 8,7 Nový Jičín Heřmanice u Oder 2,8 1,8 0,4 6,4 1,4 Nový Jičín Heřmánky 1,5 0,9 0,2 3,1 0,7 Nový Jičín Hladké Životice 3,7 2,7 0,8 9,8 2,0 Nový Jičín Hodslavice 7,1 5,0 1,5 18,2 3,8 Nový Jičín Hostašovice 0,8 0,5 0,5 1,7 0,4 Nový Jičín Jakubčovice nad Odrou 2,8 1,7 0,6 6,0 1,3 Nový Jičín Jeseník nad Odrou 7,1 5,0 1,6 18,4 3,8 Nový Jičín Jistebník 5,5 4,4 1,3 16,4 3,3 Nový Jičín Kateřinice 0,8 0,4 0,4 1,6 0,3 Nový Jičín Kopřivnice 6,7 4,5 4,4 17,1 3,6 Nový Jičín Kujavy 3,3 2,4 0,6 8,9 1,8 Nový Jičín Kunín 2,3 1,5 1,1 5,4 1,2 Nový Jičín Lichnov 2,5 1,6 1,0 5,7 1,2 strana 20
21 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Nový Jičín Luboměř 4,8 3,5 0,7 12,5 2,6 Nový Jičín Mankovice 2,1 1,5 0,5 5,5 1,1 Nový Jičín Mořkov 3,9 2,4 1,7 8,6 1,9 Nový Jičín Mošnov 1,7 1,3 0,6 4,8 1,0 Nový Jičín Nový Jičín 16,4 12,1 8,1 45,5 9,3 Nový Jičín Odry 20,4 12,7 4,3 44,7 9,7 Nový Jičín Petřvald 4,8 3,5 1,4 13,0 2,7 Nový Jičín Příbor 6,8 5,1 3,7 19,3 3,9 Nový Jičín Pustějov 1,0 0,8 0,7 3,1 0,6 Nový Jičín Rybí 0,9 0,6 0,7 2,1 0,4 Nový Jičín Sedlnice 2,3 1,5 1,0 5,7 1,2 Nový Jičín Skotnice 1,9 1,4 0,6 5,1 1,1 Nový Jičín Slatina 3,2 2,4 0,7 8,8 1,8 Nový Jičín Spálov 9,8 7,2 1,4 26,2 5,4 Nový Jičín Starý Jičín 7,5 5,3 2,1 19,3 4,0 Nový Jičín Studénka 8,3 6,5 3,9 24,9 5,0 Nový Jičín Suchdol nad Odrou 6,1 4,5 1,8 16,6 3,4 Nový Jičín Šenov u Nového Jičína 1,9 1,4 1,2 5,3 1,1 Nový Jičín Štramberk 1,6 1,1 1,8 4,2 0,9 Nový Jičín Tichá 6,5 4,3 1,3 15,5 3,3 Nový Jičín Tísek 2,4 1,7 0,8 6,1 1,3 Nový Jičín Trnávka 2,9 2,1 0,7 8,0 1,6 Nový Jičín Trojanovice 4,2 3,1 1,5 11,5 2,4 Nový Jičín Velké Albrechtice 1,1 0,8 0,6 3,0 0,6 Nový Jičín Veřovice 2,7 1,5 1,4 5,3 1,2 Nový Jičín Vražné 6,8 5,1 1,1 18,6 3,8 Nový Jičín Vrchy 2,5 1,9 0,4 6,8 1,4 Nový Jičín Závišice 1,9 1,4 0,6 5,1 1,0 Nový Jičín Ženklava 1,1 0,5 0,5 1,9 0,4 Nový Jičín Životice u Nového Jičína 0,8 0,4 0,4 1,3 0,3 Opava Bělá 0,7 0,4 0,4 1,4 0,3 Opava Bohuslavice 2,6 2,0 1,2 7,6 1,5 Opava Bolatice 1,7 1,2 2,7 4,9 1,0 Opava Branka u Opavy 1,4 0,8 0,8 3,0 0,7 Opava Bratříkovice 1,5 1,2 0,2 4,4 0,9 Opava Brumovice 3,2 2,4 1,1 8,9 1,8 Opava Březová 8,3 5,3 1,4 18,6 4,0 Opava Budišov nad Budišovkou 16,5 11,0 2,6 39,0 8,3 Opava Budišovice 0,9 0,5 0,4 1,6 0,4 Opava Čermná ve Slezsku 1,6 1,0 0,3 3,5 0,8 Opava Darkovice 2,3 1,7 0,9 6,6 1,3 Opava Děhylov 0,9 0,6 0,5 2,4 0,5 Opava Dobroslavice 0,6 0,5 0,5 1,9 0,4 Opava Dolní Benešov 2,3 1,7 2,1 6,6 1,3 Opava Dolní Životice 3,7 2,5 0,8 9,1 1,9 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Opava Háj ve Slezsku 3,9 2,5 2,2 9,4 2,0 Opava Hať 4,1 3,0 1,9 11,4 2,3 Opava Hlavnice 1,7 1,1 0,5 4,1 0,9 Opava Hlubočec 5,5 4,2 0,9 15,7 3,2 Opava Hlučín 12,7 10,0 6,9 38,2 7,7 Opava Hněvošice 1,1 0,9 0,7 3,3 0,7 Opava Holasovice 4,4 3,3 1,2 12,1 2,5 Opava Hrabyně 2,3 1,5 0,7 5,4 1,1 Opava Hradec nad Moravicí 19,0 13,3 4,4 48,2 10,1 Opava Chlebičov 0,3 0,1 0,7 0,6 0,1 Opava Chuchelná 1,1 0,7 0,8 2,4 0,5 Opava Chvalíkovice 2,1 1,3 0,6 4,8 1,0 Opava Jakartovice 7,4 5,3 1,2 19,3 4,0 Opava Jezdkovice 0,9 0,7 0,2 2,5 0,5 Opava Kobeřice 1,9 1,2 2,0 4,7 1,0 Opava Kozmice 1,8 1,3 1,3 5,0 1,0 Opava Kravaře 6,0 4,5 4,5 17,4 3,5 Opava Kružberk 2,4 1,6 0,3 5,3 1,1 Opava Kyjovice 2,4 1,8 0,7 6,2 1,3 Opava Lhotka u Litultovic 2,2 1,6 0,3 5,6 1,2 Opava Litultovice 2,7 1,9 0,7 7,1 1,5 Opava Ludgeřovice 4,1 3,0 3,2 11,7 2,4 Opava Markvartovice 3,5 2,8 1,4 10,7 2,1 Opava Melč 5,3 3,7 0,8 13,0 2,7 Opava Mikolajice 3,2 2,5 0,5 9,2 1,9 Opava Mladecko 0,9 0,6 0,2 2,2 0,5 Opava Mokré Lazce 1,2 0,7 0,7 2,5 0,6 Opava Moravice 2,3 1,8 0,4 6,6 1,3 Opava Neplachovice 2,0 1,3 0,7 4,7 1,0 Opava Nové Lublice 3,1 2,3 0,4 8,5 1,7 Opava Nové Sedlice 0,5 0,3 0,3 1,1 0,2 Opava Oldřišov 2,1 1,6 1,0 5,8 1,2 Opava Komárov 0,9 0,6 0,8 2,1 0,5 Opava Malé Hoštice 1,3 1,0 1,2 3,5 0,7 Opava Milostovice 2,0 1,5 0,3 5,3 1,1 Opava Opava (nečleněná část města) 17,6 13,2 17,0 51,6 10,5 Opava Podvihov 4,2 3,1 0,8 11,4 2,3 Opava Suché Lazce 1,0 0,7 0,7 2,7 0,6 Opava Vávrovice 3,3 2,6 0,9 9,5 1,9 Opava Vlaštovičky 1,3 1,0 0,3 3,5 0,7 Opava Zlatníky 1,3 1,0 0,3 3,5 0,7 Opava Otice 0,9 0,5 0,8 2,0 0,4 Opava Píšť 3,5 2,7 1,5 10,0 2,0 Opava Pustá Polom 5,3 4,2 1,4 15,5 3,1 Opava Radkov 4,5 3,3 0,7 12,1 2,5 strana 21
22 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Opava Raduň 3,5 2,5 0,8 9,3 1,9 Opava Rohov 1,0 0,8 0,5 2,9 0,6 Opava Skřipov 12,6 9,2 1,8 33,4 6,9 Opava Slavkov 3,4 2,3 1,3 8,5 1,8 Opava Služovice 1,2 0,8 0,6 3,0 0,6 Opava Sosnová 2,5 1,7 0,4 6,0 1,3 Opava Staré Těchanovice 1,4 0,9 0,2 3,3 0,7 Opava Stěbořice 6,2 4,6 1,3 16,6 3,4 Opava Strahovice 1,2 0,9 0,6 3,3 0,7 Opava Sudice 1,2 0,9 0,5 3,6 0,7 Opava Svatoňovice 2,7 2,2 0,4 8,0 1,6 Opava Šilheřovice 3,5 2,5 1,2 9,4 1,9 Opava Štáblovice 2,4 1,6 0,5 5,6 1,2 Opava Štěpánkovice 2,5 1,9 1,9 7,4 1,5 Opava Štítina 1,0 0,8 0,8 2,9 0,6 Opava Těškovice 3,4 2,3 0,9 8,3 1,8 Opava Třebom 2,2 1,7 0,3 6,0 1,2 Opava Uhlířov 0,4 0,3 0,2 0,9 0,2 Opava Velké Heraltice 8,6 6,5 1,7 23,8 4,9 Opava Velké Hoštice 0,7 0,5 1,1 2,1 0,4 Opava Větřkovice 1,7 0,7 0,6 2,2 0,6 Opava Vítkov 17,5 12,9 3,9 47,6 9,8 Opava Vršovice 2,6 1,8 0,5 6,5 1,4 Opava Vřesina 1,5 1,1 0,9 4,1 0,8 Opava Závada 0,2 0,1 0,4 0,4 0,1 Ostrava Čavisov 0,6 0,4 0,3 1,3 0,3 Ostrava Dolní Lhota 1,6 1,1 1,0 4,0 0,9 Ostrava Horní Lhota 2,0 1,4 0,6 5,4 1,1 Ostrava Klimkovice 15,1 12,1 3,5 45,4 9,1 Ostrava Olbramice 1,5 1,1 0,5 4,1 0,8 Ostrava Hošťálkovice 0,8 0,5 1,0 2,2 0,4 Ostrava Hrabová 1,4 1,1 1,5 4,3 0,9 Ostrava Krásné Pole 1,4 1,0 1,6 3,9 0,8 Ostrava Lhotka 1,2 0,9 0,8 3,6 0,7 Ostrava Mariánské Hory a Hulváky 7,7 6,3 2,8 24,1 4,8 Ostrava Martinov 0,3 0,2 0,5 0,8 0,2 Ostrava Michálkovice 9,3 7,3 2,3 27,6 5,5 Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz 12,1 9,7 5,8 37,2 7,4 Ostrava Nová Bělá 9,5 7,7 1,8 28,7 5,7 Ostrava Nová Ves 0,6 0,5 0,2 1,9 0,4 Ostrava Ostrava - Jih 11,9 9,4 7,9 36,6 7,3 Ostrava Petřkovice 2,4 1,8 1,9 7,0 1,4 Ostrava Plesná 1,8 1,3 0,9 4,7 1,0 Ostrava Polanka nad Odrou 12,2 10,0 3,6 37,6 7,5 Ostrava Poruba 1,5 1,2 1,5 4,8 1,0 Okres Obec/Městská část TZL SO2 NOx CO VOC Ostrava Proskovice 0,8 0,6 0,8 2,4 0,5 Ostrava Pustkovec 0,6 0,4 0,8 1,8 0,4 Ostrava Radvanice a Bartovice 16,7 13,2 4,8 49,7 10,0 Ostrava Slezská Ostrava 49,0 38,8 12,6 145,6 29,2 Ostrava Stará Bělá 4,8 3,7 2,6 14,0 2,8 Ostrava Svinov 4,0 3,2 2,3 12,3 2,4 Ostrava Třebovice 1,3 1,0 1,4 3,9 0,8 Ostrava Vítkovice 13,5 10,4 3,6 38,8 7,9 Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí 6,7 5,2 2,0 19,3 3,9 Ostrava Šenov 19,8 15,7 5,0 58,9 11,8 Ostrava Václavovice 5,3 4,1 1,5 15,6 3,1 Ostrava Velká Polom 1,6 1,0 1,3 3,9 0,8 Ostrava Vratimov 23,4 18,6 4,9 69,7 14,0 Ostrava Vřesina 3,0 2,3 1,8 8,9 1,8 Ostrava Zbyslavice 1,6 1,2 0,5 4,7 0,9 strana 22
23 B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) V posledních letech lze sledovat narůstající počet motorových vozidel a s tím spojenou vzrůstající intenzitu silniční dopravy. Ve struktuře motorových vozidel zřetelně převládá počet osobních automobilů, tvoří tak cca 78 % celkového počtu evidovaných dopravních prostředků. Vývoj emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů (dopravy) do roku 2008 na úrovni kraje je uveden v předcházejících kapitolách. Následující analýza emisí z dopravy byla provedena na základě údajů o sčítání dopravy v roce 2005 a jejich přepočtu na údaje platné pro rok 2006 (zdroj dat: ŘSD, v době zpracování Programu nebyla aktuálnější data k dispozici). Tabulka č. 17: Emise základních znečišťujících látek podle druhů silničních vozidel (%) Znečišťující Osobní Lehké nákladní Těžké nákladní látka automobily automobily automobily Autobusy TZL 11,5 13,7 53,6 21,2 PM 10 11,7 13,9 53,3 21,1 SO 2 51,5 13,6 23,1 11,8 NO X 41,5 7,3 41,5 9,7 Uhlovodíky 77,5 3,2 14,4 4,9 Benzen 91,1 1,1 5,7 2,1 Z výsledků výpočtů vyplývá, že: Tabulka č. 18: Rozdělení emisí z dopravy podle tříd komunikací (%) Kategorie TZL SO 2 NO x Uhlovodíky Benzen Dálnice a silnice I. třídy Silnice II. třídy Ostatní komunikace emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě SO 2 a více než 40 % podíl v případě NO x; emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí TZL a více než 40 % podíl v případě NO x ; dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek. Dle výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení silničních komunikací, provedeného v roce 2005 ŘSD, bylo identifikováno 14 nejvýznamnějších liniových zdrojů MSK s průměrnou celoroční intenzitou dopravy nad 30 tis. vozidel/24 hod. Tabulka č. 19: Nejzatíženější úseky silničních komunikací MSK Č. silnice Úsek Začátek úseku Konec úseku Celoroční průměrná intenzita, počet vozidel / 24 hod TNA OA M Celkem hr. okr. Frýdek-Mistek - Karviná Havířov - z. z Havířov - z. z. vyús MÚK se ul. Bílovecká x s58 -Mariánskohorská, Plzeňská MÚK se 11 MÚK s MK - ul. Dr. Martínka MÚK se 56 - ul. Místecká MÚK se ul. Frýdecká zaús. MK - ul. 8. pěšího pluku zaús. 477 = Frýdek-Místek - k. z MÚK se ul. Výškovická MÚK se 58 - ul. Plzeňská MÚK s MK - ul. Dr. Martínka MÚK MÚK se ul. Polanecká MÚK se ul. Výškovická x se ul. 28.října MÚK s 0581 a MK - ul. Švermova vyús ul. Martinovská MÚK s ul. Bílovecká podjezd pod MK - ul. Halasova MÚK se MÚK se 58 - ul.plzeňská MÚK se 56 - ul. Místecká vyús. MK - ul. Horní MÚK se TNA - těžké nákladní automobily; OA - osobní automobily; M - jednostopá motorová vozidla, z. z. - začátek zástavby, k. z. - konec zástavby, x křižovatka, vyús. vyústění, zaús. zaústění, hr. okr. hranice okresů, MÚK mimoúrovňová křižovatka. strana 23
H. POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ
H. POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ H.I. UPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 113. ZÚR MSK stanovují požadavky na koordinaci
VíceKotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji konzultační č dny - Vítkov 12.11.2015. Zpracoval(a): Datum: 17. 6. 2015
Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji konzultační č dny - Vítkov 12.11.2015 Zpracoval(a): Datum: 17. 6. 2015 Předmět podpory Výměna zdroje tepla na pevná paliva v rodinném domě za: kotel na pevná paliva
VíceStanovení dojezdového kritéria pro účely přiznání ubytovacího stipendia studentům prezenční formy studia na VŠB-TUO od 1. 9. 2010
Garant dokumentu: 9110 prorektor pro rozvoj a sociální vztahy TUO_LEG_05_004 verze:c Účinnost dokumentu od: 1. 9. 2010 Stanovení dojezdového kritéria pro účely přiznání ubytovacího stipendia studentům
VíceD1. Datové podklady v tabulkách
D6.2 - elektřiny z ČEZ Distribuce, a. s. Moravskoslezský kraj, součet za obce, ORP stav 2011 Zdroj dat: ČEZ Distribuce, a. s., 2013 Celkem Albrechtičky 1,037 0,08 0,154 0,02 0,040 0,00 1,231 0,02 Bílov
VícePořadí soutěž obcí Moravskoslezský kraj rok 2017 (vyhl
Pořadí soutěž obcí Moravskoslezský kraj rok 2017 (vyhl Obce do 2 500 obyvatel Obce a města 2 501 15 000 obyvatel 1 Obec Nová Pláň 1 Obec Trojanovice 2 Obec Býkov-Láryšov 2 Město Hradec nad Moravicí 3 Obec
VíceEnergetické bilance v tabulkách - současný stav
S1.1 - Bilance roční spotřeby primárních paliv v území Moravskoslezský kraj, členěno dle ORP, obce a skupenství paliv stav 2011, přepočteno na průměrné klimatické podmínky [GJ/r] Bílovec 4 804 75 506 1
VíceEnergetické bilance v tabulkách - současný stav. ostatní průmysl. zemědělství (budovy)
S1.2 - Bilance roční spotřeby primárních paliv v území Moravskoslezský kraj, členěno dle ORP, obce a sektoru spotřeby stav 2011, přepočteno na průměrné klimatické podmínky [GJ/r] [GJ/r] Bílovec 98 499
VíceF. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY
F. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY 79. ZÚR MSK vymezují jednak základní oblasti krajinného rázu (krajinné oblasti) a jednak typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti ohrožení.
VíceTab. 2 - Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj 2017
volných 598925 Albrechtice 3948 5188 7,0 26 158 4 4 1 568741 Albrechtičky 683 5033 3,4 6 197 3 4 1 551929 Andělská Hora 377 240 14,4 40 202 3 1 0 599212 Bartošovice 1693 5282 5,9 13 197 3 3 1 598011 Baška
VíceTab. P1 Potřeba bytů v Moravskoslezském kraji -obce a SO ORP Varianta I. (Optimistická)
Tab. P1 bytů v Moravskoslezském kraji -obce a SO ORP Varianta I. (Optimistická) s r. - bytů z bytů v r. Albrechtičky 684 680 289 248 2,74 2,56 634,1 45,9 15 9 24-13 0,6-8 -3 21 260 Bílov 575 565 213 183
VíceTab. P2 Potřeba bytů v Moravskoslezském kraji -obce a SO ORP Variata II. (Reálná)
Tab. P2 bytů v Moravskoslezském kraji -obce a SO ORP Variata II. (Reálná) s r. - bytů z bytů v r. Albrechtičky 684 680 289 248 2,74 2,56 634,1 45,9 15 9 24-13 1,2-16 -5 19 258 Bílov 575 565 213 183 3,09
VíceTab. 3 - Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel 2017
Tab. 3 - Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství 2017 bydliště obce s 598925 Albrechtice 38,8 250 15,6 4,8 8,7 1 12 0 4 568741 Albrechtičky 60,7 225 19,3-16,1 10,2 4 0 0 4 551929 Andělská
VíceG. VEŘEJNĚ PROPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ
G. VEŘEJNĚ PROPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ G.I. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 100. ZÚR MSK vymezují níže uvedené plochy a koridory veřejně prospěšných staveb, pro které lze práva k pozemkům a stavbám
VícePříprava 3. výzvy v MSK. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu
Příprava 3. výzvy v MSK Dotační program MSK: Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji 3. výzva otevřená a uzavřená výzva (pro zásobník 2. výzvy) Vyhlášení: Duben 2019 (10. 4. 2019) Příjem žádostí: Květen
Víceaktualizace týden
aktualizace 4.3.2019 4. týden 21. 1. - 25. 1. 2019 Časový plán závěrečných a jednorázových přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od 23. 1. do 31. 5. 2019
Více4. týden
4. týden 21. 1. - 25. 1. 2019 Časový plán závěrečných a jednorázových přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od 23. 1. do 31. 5. 2019 Darkovice 23.1. Frydrychová
VíceMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OKRES BRUNTÁL. Správní obvod obce s rozšířenou působností. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
OKRES BRUNTÁL 1. Andělská Hora Mě 1 590 362 Bruntál Bruntál Bruntál Světlá Hora Bruntál 2. Bílčice 2 433 247 Bruntál Bruntál Bruntál Dvorce Bruntál 3. Bohušov 2 070 381 Krnov Osoblaha Krnov Osoblaha Osoblaha
Více*KUMSX01YLWIR* KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy a chytrého regionu 28. října 117, Ostrava
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy a chytrého regionu 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01YLWIR* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 86050/2018 Sp. zn.: DSH/515/2018/JaM 276.11 S5 Vyřizuje: Ing.
Víceaktualizace k týden název ÚSC (DSO)
aktualizace k 15.3.2018 4. týden 22. 1. - 26. 1. 2018 Časový plán závěrečných a jednorázových přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2017 prováděných krajským úřadem v období od 22. 1. do 31. 5.
Víceaktualizováno dne týden název ÚSC (DSO)
Časový plán závěrečných a jednorázových přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2015 prováděných krajským úřadem v období od 11. 1. do 20. 5. 2016 aktualizováno dne 5.2.2016 2. týden 11. - 15. 1.
VíceOdbor dopravy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Vám předkládá návrh jízdních řádů drážní dopravy na období platnosti jízdního řádu 2014/2015.
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01D7UYW* Váš dopis zn.: - podle rozdělovníku - Ze dne: Čj: MSK 80914/2014 Sp. zn.: DSH/1109/2014/Moš 276.2 S10 Vyřizuje:
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, 702 18 Ostrava
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01IQ5ZE* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 85933/2015 Sp. zn.: ÚPS/17385/2015/Vin
VíceInformace k dalšímu kolu kotlíkových dotací
Informace k dalšímu kolu kotlíkových dotací Zpracoval(a): Mgr. Petra Brodová, MPA Datum: 4. 4. 2017 Úvodní informace Operační program: Prioritní osa: Specifický cíl: Celková alokace: Řídící orgán: Zprostředkující
VíceOdbor dopravy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Vám předkládá Návrh jízdních řádů drážní dopravy na období 2017/2018.
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy a chytrého regionu 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01SWCGS* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 79185/2017 Sp. zn.: DSH/16722/2017/JaM 276.11 S5 Vyřizuje:
VíceČasový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od do
Časový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od 6. 8. do 14. 12. 2018 aktualizace 12.11.2018 32. týden 6. 8. - 10. 8. 2018 Služovice 7.8.
Víceaktualizace týden název ÚSC (DSO)
aktualizace 28.2.2017 4. týden 23. - 27. 1. 2017 Časový plán závěrečných a jednorázových přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2016 prováděných krajským úřadem v období od 23. 1. do 26. 5. 2017
VíceČasový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od do
Časový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od 6. 8. do 14. 12. 2018 32. týden 6. 8. - 10. 8. 2018 název ÚSC (DSO) termín kontrolní skupina
VíceSEZNAM OBCÍ ITI OSTRAVSKÁ AGLOMERACE
SEZNAM OBCÍ ITI OSTRAVSKÁ AGLOMERACE Kód územní jednotky Název územní jednotky Úroveň Spadá pod 598925 Albrechtice Obec Karviná 568741 Albrechtičky Obec Nový Jičín 599212 Bartošovice Obec Nový Jičín 598011
VíceČasový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od do
Časový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2018 prováděných krajským úřadem v období od 6. 8. do 14. 12. 2018 32. týden 6. 8. - 10. 8. 2018 název ÚSC (DSO) termín kontrolní skupina
VíceMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy a silničního hospodářství 28. října 117, Ostrava
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor dopravy a silničního hospodářství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX00Q453J* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 102243/2010 Sp. zn.: DSH/6240/2010/Vu 276.2 S5 Vyřizuje:
VíceMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Veřejná vyhláška O VYDÁNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE FORMOU OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZASTUPITELSTVO KRAJE 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX00T8Z3U* Čj: MSK 210741/2010 Sp. zn.: ÚPS/48286/2010/Doh 326.1 A10 Vyřizuje: Ing. Anna Dohnalová Odbor: Odbor územního plánování,
VíceČasový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2017 prováděných krajským úřadem v období od do
Časový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2017 prováděných krajským úřadem v období od 7. 8. do 15. 12. 2017 32. týden 7. - 11. 8. 2017 název ÚSC (DSO) termín kontrolní skupina
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, 702 18 Ostrava.
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01IGRX0* Čj: MSK 78209/2015 Sp. zn.: ÚPS/15723/2015/Vin 326.1 A10 Vyřizuje: Ing.
VíceČasový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2016 prováděných krajským úřadem v období od do
Časový plán dílčích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2016 prováděných krajským úřadem v období od 8. 8. do 16. 12. 2016 aktualizováno 4.11.2016 32. týden 8. - 12. 8. 2016 Strahovice 8.8. Samková
Více*KUMSX021FZY6* MSK /2018. odst. 1. j. MSK /2018 dne , takto: oblastech s. DSp. zn.: A10
*KUMSX021FZY6* MSK 172888/2018 DSp. zn.: 326.1 A10 Odbor: Telefon: 595 622 552 Fax: 595 622 263 E-mail: posta@msk.cz Datum: 12. 12. 2018 :, odst. 1 j. MSK 153468/2018 dne 21. 11. 2018, takto: V V 1. V.:
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, Ostrava. Veřejná vyhláška
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX020TI9D* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 155221/2018 Sp. zn.: ÚPS/31447/2018/Vin 326.1 A10
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, Ostrava
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01TW3ZF* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 109315/2017 Sp. zn.: ÚPS/24102/2017/Vin 326.1 A10
VíceNávrh usnesení Zastupitelstvo města Karviné dle ustanovení 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů,
STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/9236/2015 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení strategií a plánování Kostroun Miroslav Ing. Materiál pro 9. zasedání
VíceInformace k 3. kolu kotlíkových dotací
Informace k 3. kolu kotlíkových dotací Zpracoval(a): Mgr. Lucie Rašková Mgr. Lucie Hochmanová Datum: 18. 1. 2019 Úvodní informace Operační program: Prioritní osa: Specifický cíl: Celková alokace: Řídící
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu. Veřejná vyhláška
Elektronický podpis - 29.8.2017 Certifikát autora podpisu : KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu *KUMSX01TW904* Jméno : JUDr. Marta Wroblowská Vydal : PostSignum
VíceSeznam jednotek podle jejich zásahů
Období od : 1.1.2006 do: 31.12.2006 712304 - JSDHO Moravský Beroun 4 0 0 0 712600 - HZSP ČD Olomouc 18 0 0 0 811010 - stanice Bruntál 674 286 0 0 811011 - stanice Krnov 604 208 0 0 811012 - stanice Rýmařov
VíceKotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji
Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Datum: 17. 6. 2015 Předmět podpory Výměna zdroje tepla na pevná paliva v rodinném domě za: kotel na pevná paliva emisní třídy 5+, plynový kondenzační
VíceIII.1.1b - Profily monitoringu kvantitativních složek
- Profily monitoringu kvantitativních složek 5 MSK Luha ST_003 Jeseník nad Odrou A A A 1.6 94.4 6 MSK Odra ST_005 Odry A A A 82.0 413.2 6 MSK Kletenský potok ST_007 Kletné A* N N 5.1 6.9 * jen monitoring
Vícepovodí Odry kód dílčího povodí (DP) plocha obce v DP (km²) plocha obce v DP (%) název obce ICOB ORP NUTS 3
název obce ICOB ORP NUTS 3 kód dílčího povodí (DP) plocha obce v DP (km²) plocha obce v DP (%) Adršpach 547786 5201 CZ0520 6300 0,016 0,1 Albrechtice 598925 8108 CZ0800 6200 12,717 100,0 Albrechtičky 568741
VíceKvantitativní bilance povodněmi ohrožených ploch podle správních obvodů obcí
Kvantitativní bilance povodněmi ohrožených ploch podle správních obvodů obcí Zasažená plocha ů (budov) [m 2 ] Bělá 0,000-30,700 94 523917 Bělá pod Pradědem 5 399 4 744 112 544 0 0 0 0 0 0 0 0 0 569356
VíceKÚ obec Název obec obce Kód ORP Název ORP
% plochy Kód % plochy Kód KÚ Název KÚ KÚ obec Název obec obce Kód ORP Název ORP okres Název okres Kód kraj Název kraj 729795 Liboc 6,97 554782 Praha 1,11 40924 Praha 3018 Hlavní město Praha 729876 Nebušice
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Veřejná vyhláška
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX025Y7QZ* Čj.: MSK 138403/2019 Sp. zn.: ŽPZ/25616/2019/Pei 246.2 V5 N Vyřizuje: Ing. Lenka Peichlová
VíceKRAJSKÝ PŘEBOR MUŽŮ SR
KRAJSKÝ PŘEBOR MUŽŮ 1. Slávia Orlová - Lutyně SO-ÚZM tráva (UT) 2. Šenov SO- ÚZM tráva 3. Dětmarovice SO-ÚZM tráva 4. Frenštát NE-ÚZM tráva (tráva) 5. Bohumín NE-ÚZM tráva 6. Krnov NE-ÚZM tráva (UT) 7.
VíceZápasy hrané od do
Krajský přebor [muži] 30.kolo Frenštát p. R. - Český Těšín 0:2 Polanka - Frýdlant n. O. 2:0 MFK Vítkovice - Krnov 3:4 Petřkovice - Heřmanice 0:1 Slavkov - Hradec n. M. 0:4 Dětmarovice - Bohumín 2:3 Dolní
VícePŘEHLED STUDIÍ A KONCEPČNÍCH PODKLADŮ
Ochrana před povodněmi na horní Opavě Příloha 1 Přehled studií a koncepčních podkladů Příloha 1 PŘEHLED STDIÍ A KONCEPČNÍCH PODKLADŮ S1 Vodohospodářská studie ochranných nádrží Nové Heřminovy na Opavě
VíceKód KÚ Název KÚ Kód obce Název obce Kód okresu Okres Kód kraje Kraj 18.10.2013 13:14
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde imisní limit pro suspendované částice PM10 byl ve sledovaném období 2007 2011 překročen ve 4 a 5-ti letech Kód KÚ Název KÚ Kód obce Název obce Kód okresu
VíceINTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, Ostrava. Veřejná vyhláška
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX021FZY6* Čj: MSK 172888/2018 DSp. zn.: ÚPS/34538/2018/Vin 326.1 A10 Vyřizuje: Ing. arch.
VíceHistorie udělených ocenění v soutěži Vesnice roku v Moravskoslezském kraji
Historie udělených ocenění v soutěži Vesnice roku v Moravskoslezském kraji 1995 2017 1995 Bystřice nad Olší - Zlatá stuha - 3. místo v celostátním kole Hodslavice Zlatá stuha - Samostatné ocenění v celostátním
VíceCyklotrasy (2012) 4) 23.3. 2012 (staré kolo)
Cyklotrasy (2012) 1) 16.3. 2012 (staré kolo) Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Petřvald Mošnov Skotnice Příbor Kopřivnice (Vlčovice) Měrkovice Kozlovice Palkovice Frýdek-Místek (46 km, průměr
VíceOBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (Zdroj: ČHMÚ, )
OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ 1/38 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (Zdroj: ČHMÚ, 6.11.2014) Vymezení KÚ, na jejichž území byl překročen 24hod. imisní limit pro suspendované částice PM 10
VíceSystémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Analýza činnosti dobrovolných svazků obcí v území správního obvodu ORP 1 1 Obecné informace
VíceKP mužů. Pozn.: Červeně zvýrazněné kluby sestupují. Rk. Družstvo Záp Skóre Body. 1 Pustá Polom :32 66
KP mužů 1 Pustá Polom 30 20 6 4 67:32 66 2 Dětmarovice 30 18 5 7 59:31 59 3 Slavia Orlová 30 17 6 7 51:31 57 4 Bohumín 30 13 8 9 64:43 47 5 Heřmanice 30 13 7 10 56:50 46 6 Markvartovice 30 13 4 13 57:60
Více30.5.2014 Ostrava-Poruba OV 30.5.2014 Mošnov NJ 31.5.2014 08:00 Mniší NJ 31.5.2014 09:00 Hovězí VS 31.5.2014 13:00 Pražmo FM 31.5.2014 13:00 Závišice
30.5.2014 Ostrava-Poruba OV 30.5.2014 Mošnov NJ 31.5.2014 08:00 Mniší NJ 31.5.2014 09:00 Hovězí VS 31.5.2014 13:00 Pražmo FM 31.5.2014 13:00 Závišice NJ 31.5.2014 13:00 Orlová-Poruba KI 31.5.2014 14:00
Vícečas odjezdu z výchozí zastávky ARRIVA MORAVA a. s. - provozovna Bruntál
850818 Krnov - Brumovice, Úblo 850823 Krnov - Heřmanovice - Zlaté Hory 850873 Bruntál - Václavov - Rýmařov 850877 Rýmařov - Břidličná - Bruntál 850881 Rýmařov - Tvrdkov, Ruda - Uničov 850885 Karlova Studánka
Více7 Polanka : Krnov : Hlubina : Bolatice :
A1A Poháry BAUER Krajský přebor mužů 1 Dětmarovice 30 22 2 6 74:33 68 0 0 2 SO Bruntál 30 20 7 3 70:34 67 0 0 3 Heřmanice 30 21 3 6 87:33 66 0 0 4 Háj ve Slezsku 30 18 3 9 72:48 57 0 0 5 Pustá Polom 30
Více4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 15. 6. 2007. Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín)
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 15. 6. 2007 Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) hodnocení podle množství papíru v přepočtu na jednoho žáka Pořadí Název Adresa Průměr na
VíceMinisterstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 tel NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel. 221 811 111 Spisová zn. 14VH5399/2015-15120 Čj. Vyřizuje: Telefon: E-mail: V Praze dne NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo zemědělství jako
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Veřejná vyhláška
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX023I7SF* Čj: MSK 55914/2019 Sp. zn.: ŽPZ/9901/2019/Pei 246.2 V5 N Vyřizuje: Ing. Lenka Peichlová
VíceSTATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI Likvidace obtížného hmyzu
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Odbor operačního řízení Pracoviště technického zabezpečení a statistiky Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ
Více21) 25.5. 2008 (s Janou) Ostrava Stará Bělá Paskov Oprechtice Krmelín Stará Bělá Ostrava
Cyklotrasy (2008) 1) 25.2. 2008 Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Brušperk Krmelín Oprechtice Nová Bělá Stará Bělá Ostrava (30 km, průměr 26,4 km/h) 2) 26.2. 2008 Hukvaldy Fryčovice Staříč Oprechtice
VíceCyklotrasy (2013) 1) (kolo od Jany) Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Brušperk Krmelín Stará Bělá Ostrava (27 km)
Cyklotrasy (2013) 1) 6.3. 2013 (kolo od Jany) Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Brušperk Krmelín Stará Bělá Ostrava (27 km) 2) 16.4. 2013 Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Brušperk
VíceDo 12 tun (MAN TGS 6x4) Do 9 tun (MAN TGM 4x2)
Vyberte ve filtru vaše PSČ PSČ Pošta Obec Část obce Do 5 tun (MAN TGL 4x2) Do 9 tun (MAN TGM 4x2) Do 12 tun (MAN TGS 6x4) Do 17 tun (MAN TGX 8x4) Do 24 tun (MAN TGS s přívěsem) Do 28 tun přívěsem) Do 28
VíceMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 080 MSK Příloha č. 1
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 080 MSK Příloha č. 1 Okres Bruntál BR TJ Slavoj Bruntál 44741766 Tělovýchovná jednota Slavoj SKP Bruntál 47656964 Sportovní klub policie TJ Kovohutě Břidličná 00560529 TJ Kovohutě
VíceCyklotrasy (2010) 5) 28.3. 2010 (staré kolo) Ostrava Stará Bělá Nová Bělá Paskov Ostrava-Hrabová Ostrava (21 km, průměr 27,3 km/h)
Cyklotrasy (2010) 1) 19.3. 2010 (staré kolo) Ostrava Proskovice Stará Ves nad Ondřejnicí Brušperk Fryčovice Staříč Oprechtice Nová Bělá Stará Bělá Ostrava (36 km, průměr 25,4 km/h) 2) 20.3. 2010 (staré
VíceKRAJSKÝ PŘEBOR MUŽŮ SR
KRAJSKÝ PŘEBOR MUŽŮ 1. Slávia Orlová červenobílá červenobílá - červenobílá 2. Šenov bílá bílá - bílá 3. Dětmarovice bílá modrá - bílomodrá 4. Frenštát bílá bílá - bílá 5. Bohumín žlutá modrá - žlutá 6.
VíceZměny jízdních řádů k
Změny jízdních řádů k 10. 6. 2018 č. linky název linky spoj ARRIVA MORAVA a.s. - provozovna Bruntál 850 811 Krnov - Horní Benešov oprava inv. zn. 42, vypuštěno jede také 6. 7. 18 850 814 Krnov - Zátor
VíceNárodní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě dny pro veřejnost na území obcí s rozšířenou působností Obec s rozšířenou působností Bílovec První středa v měsíci MěÚ Bílovec Slezské náměstí,
Vícečas odjezdu z výchozí zast.
850 129 Krnov - Karlova Studánka - Bruntál - Olomouc - Prostějov - Brno 850 818 Krnov - Brumovice, Úblo ARRIVA MORAVA a.s. - provozovna Bruntál 41 05:15 uspíšen 10ʹ 347 05:40 zrušen 43 07:45 opožděn 76ʹ
VíceSeznam obcí a předurčených JPO v 1. stupni poplachu
Seznam obcí a předurčených JPO v 1. stupni poplachu Příl. 1 OPIS Kód Název obce Ev. č. Kat. Dislokace Ev. č. Kat. Dislokace Ev. č. Kat. Dislokace Ev. č. Kat. Dislokace JPO HZS obce JPO JPO JPO JPO JPO
Vícečas odjezdu z výchozí zastávky Číslo linky název linky změna
Číslo linky název linky 850129 Krnov Karlova Studánka Bruntál Olomouc Prostějov Brno spoj čas odjezdu z výchozí zastávky změna ARRIVA MORAVA a. s. provozovna Bruntál 1 5:05 opožděn o 10 min 3 9:01 opožděn
VíceSR 2017/2018 PŘEBOR MUŽI
PŘEBOR MUŽI 1. Otice SO ÚZM tráva 2. Kobeřice B SO ÚZM tráva 3. Vřesina SO ÚZM tráva 4. Dolní Životice NE 10:00 tráva 5. Stěbořice SO ÚZM tráva 6. Březová SO ÚZM tráva 7. Litultovice NE ÚZM tráva 8. Slavia
VíceUsnesení č. 26/ Příloha č. 2 Počet stran přílohy: 11. Strana 1
Strana 1 Poskytnutí neinvestičních dotací příspěvkovým organizacím v odvětví školství zřízeným obcemi s účelovým určením na realizaci SIPVZ - zajištění ICT Standardu služeb v roce 2005 1 45234612 Mateřská
VíceSR 2016/2017 PŘEBOR MUŽI
PŘEBOR MUŽI 1. Malé Hoštice NE ÚZM tráva 2. Litultovice NE ÚZM tráva 3. Kobeřice B SO ÚZM tráva 4. Hlavnice SO ÚZM tráva 5. Hněvošice NE ÚZM tráva, tráva B 6. Bělá NE 15:00 tráva 7. Pustá Polom B SO ÚZM
VíceRekonstrukce a modernizace silnic v letech
Rekonstrukce a modernizace silnic v letech 2017-2021 Zpracoval: Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a chytrého regionu Datum: 4. 4. 2017 Pozemní komunikace, kompetence, financování Kompetence Stát -
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ Letiště Ruzyně 160 08 PRAHA 6
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ Letiště Ruzyně 160 08 PRAHA 6 Č.j.: 6700-11-701 Spis.zn.: 11/730/0072/LKMT/01/11 V Praze dne 15. listopadu 2011 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA N Á V R H O P A TŘENÍ OBECNÉ POVAHY Úřad pro civilní
VíceZÁMĚRY PŘEVZATÉ DO ZÚR MSK BEZ VĚCNÉ ZMĚNY ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC DLE 187 ODST. 2 ZÁK. č. 183/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Tabulka 5: ZÁMĚRY PŘEVZATÉ DO ZÚR MSK BEZ VĚCNÉ ZMĚNY ZE SCHVÁLENÝCH DLE 187 ODST. 2 ZÁK. č. 183/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 1. Veřejné prospěšné stavby 1.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční
VíceEinteilung bei familysearch, Stand 12/2014 Okres Obec enthält folgende Schulorte: Bruntál Bílčice Bílčice Bruntál Brantice Brantice Bruntál Břidličná
Einteilung bei familysearch, Stand 12/2014 Okres Obec enthält folgende Schulorte: Bruntál Bílčice Bílčice Bruntál Brantice Brantice Bruntál Břidličná Břidličná Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Dvorce Dvorce
Víceskoslezského ystém Moravs Ústí nad Labem 2011 ý dopravní sy Integrovaný Koordinátor ODIS s.r.o.
kraje ODIS skoslezského ystém Moravs ý dopravní sy Integrovaný Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS ODIS a železnice Ústí nad Labem 21. 9. 2011 Koordinátor ODIS s.r.o. Železniční doprava
VíceMarketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko Zpracovatel: EVS Consulting, s. r.o. Obsah 1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ TURISTICKÉ OBLASTI JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU... 6
VíceUsnesení č. 27/2062 Příloha č. 1 1 Počet stran přílohy: 23. Specifikace zřízení budoucích věcných břemen k nemovitostem ve vlastnictví kraje
1 Specifikace zřízení budoucích věcných břemen k nemovitostem ve vlastnictví kraje Středisko Bruntál 1) Zřízení budoucího věcného břemene BR/53/d/2013/JJ III/4451 3 1958/2 Horní Václavov Sjezd ze silnice.
VíceB. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY
B. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY 17. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a regionálního významu existují zvýšené
VíceSR 2013/2014 PŘEBOR MUŽI
PŘEBOR MUŽI 1. TJ Hradec n/m NE 15:00 tráva 2. TJ Sokol Kobeřice B SO ÚZM tráva 3. TJ Suché Lazce SO ÚZM tráva 4. TJ Slavia Malé Hoštice NE ÚZM tráva 5. TJ Sokol Hněvošice NE ÚZM tráva, tráva 6. TJ Papírny
VíceZÁMĚRY AKTUALIZACE ÚAP MSK 2017
ZÁMĚRY AKTUALIZACE ÚAP 2017 1. ZÁMĚRY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ GRAFIKY (VÝKRESU ZÁMĚRŮ) Níže uvedený přehled představuje záměry na provedení změn v území (tzn. neobsažené v platných ZÚR
Vícecelkem bodové na Žadatel (obec, hodnocení kritérium I.1, I.2 a I.3 I.2
Strana 1 Poskytnutí investičních a neinvestičních dotací - náhradníci - dotační titul 1 Pořadí Pořadí Podíl Podíl žadatele Podíl dotace Pořadí dle Celkové Pořadové celkem bodové žadatele na na na Žadatel
VíceKonečné tabulky soutěží schválené STK OFS Opava
ČESKOMORAVSKÝ FOTBALOVÝ SVAZ Zámecký okruh 6 746 01 Opava Konečné tabulky soutěží schválené STK OFS Opava A1A Okresní přebor - muži 1 Strahovice 26 16 5 5 56 : 26 53 ( 14) 2 Budišov n/b 26 15 6 5 67 :
VíceMoravskoslezský kraj Obec s rozšířenou působností Bílovec
Albrechtičky všechna k.ú. ÚPO Městský Bílovec Bílov Bílovec Bílovec Bílovec Bítov Bílovec Bravantice Bílovec Jistebník Bílovec Kujavy Bílovec Pustějov všechna k.ú. ÚPO Obecní Pustějov Slatina všechna k.ú.
VíceUsnesení č. 81/ Příloha č. 3 Počet stran přílohy: 7. Strana 1
Strana 1 Poskytnutí a přidělení neinvestičních dotací příspěvkovým organizacím v odvětví školství zřízeným obcemi s účelovým určením na rozvojový program "Hustota a Specifika" na rok 2011 1 45234604 Základní
VíceMoravskoslezský kraj Obec s rozšířenou působností Bílovec
s rozšířenou působností Bílovec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice ÚPO Městský úřad Bílovec Ing.arch. Ludmila Konečná - URBANISTICKÁ
VíceVýsledky utkání soutěží OFS Opava
ČESKOMORAVSKÝ FOTBALOVÝ SVAZ Zámecký okruh 6 746 01 Opava Výsledky utkání soutěží OFS Opava A1A Okresní přebor - muži 1. Hradec n/m 26 21 3 2 79 : 29 66 ( 27) 2. Žimrovice 26 16 5 5 69 : 43 53 ( 14) 3.
VíceČESKOMORAVSKÝ FOTBALOVÝ SVAZ. A1A BULY Aréna přebor muži
ČESKOMORAVSKÝ FOTBALOVÝ SVAZ OKRESNÍ FOTBALOVÝ SVAZ OPAVA Zámecký okruh 6 746 01 Opava A1A BULY Aréna přebor muži 1. Jakartovice 26 17 3 6 73 : 34 54 ( 15) 2. Malé Hoštice 26 16 4 6 54 : 34 52 ( 13) 3.
VíceSpecifikace zřízení budoucích věcných břemen k nemovitostem ve vlastnictví kraje. Katastrální území
Strana 1 Specifikace zřízení budoucích věcných břemen k nemovitostem ve vlastnictví kraje Středisko Bruntál Smlouva číslo Silnice Parcelní číslo Katastrální území Způsob a rozsah dotčení pozemku Základní
VíceTelefonní seznam volebních místností ve Volebním obvodu č. 64 Sídlo: Bruntál
Telefonní seznam volebních místností ve Volebním obvodu č. 6 Sídlo: Bruntál obec s poveřeným obecním úřadem Město Albrechtice obec Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice Město Albrechtice
VíceSR 2010/2011 PŘEBOR MUŢI
PŘEBOR MUŢI 1. FC MSA Dolní Benešov B NE ÚZM Zábřeh tráva 2. TJ Sokol Litultovice NE ÚZM tráva 3. TJ Slavia Malé Hoštice NE ÚZM tráva 4. TJ Sokol Slavkov B SO ÚZM tráva 5. TJ Sokol Sluţovice NE ÚZM tráva
VíceRozlosování soutěží. Moravskoslezský KFS. podzim 2014/2015
Rozlosování soutěží Moravskoslezský KFS podzim 2014/2015 Krajský přebor [muži] Los.č. Mužstvo Den Hřiště (náhr.hř.) barva dr.,tr.,st. 1 SK Dětmarovice so ÚZM bílá,modrá,bílá 2 SPORT - CLUB Pustá Polom
Více