ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ

Transkript

1 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ a vytvoření v 3D objektů v systému s CAD INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁNÍ

2 OBSAH ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ 1 ÚVOD ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Novodobá historie tvorby cen stavební produkce Náklady spojené s výstavbovým projektem Oce ovací metody pro stanovení ceny stavebního díla ZÁKLADNÍ POPIS PROGRAMŮ PRO ROZPOČTOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ ZÁVĚR ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD 1 ÚVOD POPIS SYSTÉMŮ CAD A JEJICH ROZDĚLENÍ CAD objektový CAD parametrický TVORBA ZÁKLADNÍCH 2D A 3D OBJEKTŮ D entity D entity Spojování entit v celky TECHNIKA TVORBY 3D OBJEKTŮ 4.1 Tvorba 3D t les a skladba objekt pomocí Booleovských operací Tvorba 3D objekt e Pracovní roviny MODIFIKACE VYTVOŘENÝCH OBJEKTŮ TVORBA SESTAV 3D TĚLES VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE VIZUALIZACE PŘENOS SOUBORŮ MEZI CAD SYSTÉMY

3 Interaktivní seminář Ing. Marek JAŠEK, Ph.D. I Ing. Pavel VL EK ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ 1 ÚVOD P i plánování stavebních d l se vychází z n meckého pravidla p ti w: was?, wie?, wer?, wann?, a wieviel?, eštin znamená co?, jak?, kdo?, kdy?, a za kolik? [1]. Otázkou co? se de nuje p edstava investora o stavebním díle, jak? nám dává p ehled o všech stavebních inností, které je pot eba provést pro zhotovení stavebního díla. Otázka kdo? nám poskytuje odpov na zhotovitele stavebního díla. Kdy? ukazuje dobu trvání stavebního díla a otázka za kolik? pak nan ní náklady na zhotovení stavebního díla. V posledních létech, v dob ekonomické stagnace, se do pop edí dostává otázka za kolik?, a to nejen ve stavebnictví, ale ve všech oblastech lidské innosti. V další ásti p ísp vku jsou p edstaveny postupy pro ur ení nan ních náklad stavebních d l (d l pozemního, pr nebo díl ích stavebních d 2 ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ 2.1 NOVODOBÁ HISTORIE TVORBY CEN STAVEBNÍ PRODUKCE V první polovin (nap. stavebního objektu nebo jeho ucelené ásti, jednotlivé stavební práce nebo konstrukce, asové jednotky práce d ovaly bu na základ nákladov orientovaného p ístupu (vycházelo se ze struktury kalkula n orientovaného p ístupu tvorby cen. Od roku 1949 byla zrušena autonomní tvorba ceny a p úst ední orgán. Vytvá ejí se centráln jednotné a závazné ceny, které jsou vydávány v ú edních vyhláškách a velkoobchodních cenících. Do roku 1966 se velkoobchodní ceníky m 1955, 1960 a 1965 [2]. K datu dochází ke komplexní p estavb velkoobchodních cen a k postupné individualizaci cen, od roku 1971 jsou ceny estavby velkoobchodních cen ve stavebnictví se uskute nily k , , a Dne vznikl jako národní podnik Ústav racionalizace ve stavebnictví. Hlavní náplni podniku byla tvorba cen stavebních prací, normování stavebních inností, oce ování, stavební t íd ní a klasi kace. Ústav vydával velkoobchodní ceníky cen stavebních prací, metodiku oce ování stavebních prací, vytvá el výkonové normy stavebních prací a databáze technickohospodá ských ukazatel ve stavebnictví. Po sametové revoluci se Ústav racionalizace ve stavebnictví p etransformoval na soukromou spole nost. V roce 1992 se nástupnickou organizaci stala spole nost ÚRS PRAHA, a.s. D i tvorb cen se stal rok 1991, nebo dnem byla zrušena regulace cen stavebních prací (vyhláškou. 22/1990 Sb., o tvorb asné dob se stavební produkce nej ast ji ohodnocuje pomocí sm rných (orienta eb stano- len ní podle kalkula ního vzorce. 2

4 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ 2.2 NÁKLADY SPOJENÉ S VÝSTAVBOVÝM PROJEKTEM Výstavbový projekt stavebního díla zahrnuje r zné náklady od náklad na realizaci samotného stavebního díla Na základ dlouhodobých zkušeností se asem vyvinuly t i úrovn struktury náklad a to [3]: I. úrove náklady na provedení stavební innosti, náklady vycházejí z kalkula ního vzorce. II. úrove náklady na ucelený stavební celek, nap. stavební objekt, III. úrove celkové náklady výstavbového projektu. Za kalkula. vyšší úrove nap. stavební objekt nebo jeho ucelená ást. Jednotka ur ité konstrukce nebo stavební ní práce. Nej ast dacími podmínkami atd. [3]. ního vzorce (kalkula V nákladech II. úrovn ešíme náklady vyšších stavebních celk a to ve form stavebních objekt, resp. jeho ucelených ástí. Náklady z I. úrovn se pak nej ast ji nacházejí v ásti A. Základní rozpo tové náklady (viz. ípad znamená samostatn zahrnují nejen náklady p ímo související se samotnou realizací stavebního díla, ale i náklady spojené s umíst íve známé jako vedlejší rozpo tové b h výstavby. A. Základní rozpo dodávka (speci 2. P dodávka (speci dodávka (speci nosný materiál 4. Hodinové zú B. Náklady spojené s umíst 1. Za ízení staveništ 2. Mimostaveništní doprava 3. Územní vlivy 4. Provozní vlivy 5. Ostatní 3

5 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ C. Náklady na p ípravu, realizaci a organizaci stavby kompleta innost D. Dopl kové náklady práce p es as, bez pevné podlahy a jiné Náklady III. úrovn (jsou sou ásti tzv. souhrnného rozpo s výstavbovým projektem. Struktura náklad III. úrovn vychází z vyhlášky. 163/1973 Sb., o dokumentaci ( len ní celkových náklad Struktura náklad výstavbového projektu, resp. zp sob len ní rozpo tu nebo rozpo tových náklad, se nacházela i v následných vyhláškách (vyhláška. 5/1987 Sb. a zrušena dne ešen zp sob len ní rozpo tu nebo rozpo tových náklad. Ve stavebnictví se stále tato struktura náklad zachovala a dále se v hojné mí A. Projektové a pr zkumné práce: projektové práce pr zkumné práce B. Provozní soubory: dodávka C. Stavební objekty: základní rozpo tové náklady HZS a dopl kové náklady D. Stroje, za ízení, inventá. E. Um lecká díla. F. Vedlejší náklady spojené s umíst G. Ostatní náklady. H. Rezerva. I. Ostatní investice. J. Nehmotný investi ní majetek. K. Provozní náklady na p ípravu a realizaci stavby. L. Kompleta ní innost. 2.3 OCEŇOVACÍ METODY PRO STANOVENÍ CENY STAVEBNÍHO DÍLA zné metody pro stanovení celkové ceny stavebního díla, resp. jen pro ocen ní samotné stavební ásti stavebního objektu. Zpracovatel rozpo i stanovení ceny byly zahrnuty všechny vznikající náklady odpovídající zadání stavební zakázky. Výb r vhodné metody pro stanovení celkové ceny stavebního díla, resp. ocen ní stavební ásti, vychází z prvotního zadání, na základ kterého si m d t na tyto otázky: Co je p edm tem stanovení ceny? (De Pro koho se zpracovává? (Pro investora, dodavatele, projektanta, Jaké podklady máme k dispozici a v jaké podrobnosti? edprojektové nebo projektové dokumentace stavby a to p edevším: p ního ešení, projektová dokumentace pro územní ízení. 4

6 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ projektová dokumentace pro stavební povolení, projektová dokumentace pro provedení stavby. P i ím podrobn jší metodu pro stanovení ceny si zvolíme, tím podrobn jší by m la být i projektová dokumentace. Ve stavební praxi ale asto tomu tak není. Pro stanovení celkové ceny stavebního díla se nej ast ji setkáme s t mito 3 oce ovacími metodami [3]: 1. Propo et první orienta edprojektová dokumentace stavby na úrovni studie nebo projektová dokumentace pro územní ízení 2. Souhrnný rozpo et esn jší stanovení náklad stavebního díla a vychází z náklad III. úrovn viz kapitola 2.2. ní ceny stavebního díla a to zejména na základ p edprojektové dokumentace stavby na úrovni studie. Pro ocen ní samotné stavební ovací metody [3]: A. Metoda ukazatel : kubíková cena po et m rných jednotek MJ (nap ú elové ukazatele po et ú elových jednotek UJ (nap B. Metoda porovnávací: výb rem porovnatelného stavebního objektu nebo t (THU ukazatel. C. Metoda skladebná: et na r zném stupni agregace: výrobní kalkulace, individuální kalkulace, HZS ( tzv. limitky. Rozpo tové ukazatele jsou sou ásti technickohospodá ských ukazatel tové ukazatele vycházejí ní stavební jší metodou pro ocen ní stavební ásti je metoda skladebná. P i rozpo tování zde platí na stavební ást zaujímá jen 20 % stavebních inností. Práv pro t chto 20 % stavebních inností, které tvo í nejv tší ást náklad, se provádí individuální rné ceny. Na výb ru metody ocen ní také závisí vhodn zvolená kalkula ní jednice. P i zvolení kalkula ní jednice na úrovni stavebních objekt p ní rozpo tové ukazatele, pro úrove stavebního dílu rných cen a popis. Pro ocen ní náklad spojených s umíst ízení staveništ, výpo et: - p individuální kalkulace, koe cienty, dohodnutý paušál, jinak (ceny energií, pronájmy, leasingy, nájemné pozemk 5

7 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ jší zp sob pro stanovení náklad spojených s umíst ním stavby je pomocí procentuální p Základnu pro výpo et náklad tvo í základní rozpo pohybuje v rozmezí od 2 do 5 %. Z d ní skute ných vlastních náklad souvisejících s umíst ním stavby je vhodn ji stanovit náklady na základ individuální kalkulace. K sestavení rozpo ovací podklady zpracované odbornými organizacemi. Jedná se nap. o: katalogy popis a sm rných cen stavebních prací, rozpo sborník pot eb a náklad, sborník po izovacích cen materiál sborník sazeb strojohodin, indexy cen stavebních prací, sazebník UNIKA, Výkonový a honorá ový ád atd. 3 ZÁKLADNÍ POPIS PROGRAMŮ PRO ROZPOČTOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ V sou asné dob existuje na stavebním trhu ada program pro rozpo tování a oce ování stavebních prací jší systémy pro rozpo tování a oce ování stavebních prací v eské republice jsou nap. systém ASPE fy Valbek, spol. s r.o., BUILDpower fy RTS, a. s., eurocalc fy Callida, s. r. o., KROS plus ÚRS PRAHA, a. s. a WinKaRoK fy Porings spol. s r. o. a další. Programy pro rozpo tování a oce ování stavebních prací (rozpo ly obsahovat alespo následující základní funkce [4]: a. Databázi cen prací a materiál. b. Úpravu cen prací a materiál. c. Tvorbu výkazu vým r. d. Sestavení rozpo tu. e. Úpravu rozpo tu. f. Tvorbu tiskových sestav. Ad a. Databáze cen prací a materiál Nejd jší sou ásti rozpo tových program vodu m datovou základnu rozd lit na vlastní a p evzatou. Vlastní datovou základnu si rozpo tá i kalkulant vytvá í sám pomocí individuální kalkulace náklad, která se vypracovává podle kalkula ního vzorce. Výhodou vlastní databáze je struktura a len ní vytvo ené podle pot eb rozpo tá e. Nevýhodou je pak velká pracnost p i tvorb malý rozsah. 6

8 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Obr. 1: Schéma kalkula ního vzorce P evzatá datová základna je vytvo ena organizacemi, které se zabývají oce ováním stavebních prací (nap. ehlednost se datová základna lení na menší díly, na tzv. katalogy (nap ást, kde jsou uvedeny všeobecné informace o jednotlivých stavebních procesech ( zp sobu m V programech pro rozpo tování se m ast jsou [5]: Speci kace samostatn které neobsahuji základní materiál. P ující manipulaci s materiálem na stavb. (Práce HSV 1 p esun hmot za HSV. Práce PSV p P esun suti zohled uje manipulaci s vybouranou sutí na stavb. tu zadává náklady na provoz stavebních stroj. HZS ocen ní stavebních prací pomocí hodinových sazeb. Ad b. Úprava cen prací a materiál Rozpo ují zadání vlastních variant cen prací a materiál tové základny. Provádí se bu úpravou sm ením vlastních cen prací a materiál. B, agregované ceny, technickohospodá Ad c. Tvorba výkazu vým r Výkaz vým r je soupis všech konstruk ních prvk 7

9 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ (vým rnou jednotku rných jednotek je pot eba itý ád, který nám zaru uje p ehlednost výkazu vým r. Pro zápis vým ry platí pravidlo [3] k zapisování sledu jednotlivých údaj a to: vým ra = délka x ší ka x výška x po et kus resp. rozm et kus Pro rozlišení výraz m rných, hmotnostních jednotek a po tu kus lze pro p rných jednotek a hmotnostních jednotek, se zapisují s desetinnou árkou a po et kus jen jako celé íslo. Jednotlivé údaje pro ur ení vým ry se získávají z projektové dokumentace. Dále je vhodné pro p ehlednost a kontrolu doplnit výpo et slovním popisem. Výkaz vým r obsahuje p edevším [3]: díl í nam m rnou jednotku. Obr. 2: Ukázka výkazu vým r 8

10 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Ad d. Sestavení rozpo tu et je úplný soubor nan n, stavebnímu objektu. Sestavení rozpo tu se skládá z prvotního vytvo stavebních objekt a k nim p i azených rozpo t spo p i azení výkazu vým daného rozpo tu. Zjednodušen tu stanovit jako: tu, resp. prostorové struktury zakázky. Sestavení výkazu vým r se slovním doprovodem. Výpo - cena (K Výpo et hmotností pro p esun hmot: - Práce HSV 1 p esun hmot za HSV. Práce PSV p emeslný obor PSV. Základní rozpo Výpo et náklad spojených s umíst ním stavby. tu sou et základních rozpo tových náklad a náklad spojených s umíst ním stavby. P tu se zadávají základní údaje o rozpo tu a to zejména: íslo rozpo tu, název rozpo tu, za azení rozpo tu, zat íd ní stavby dle JKSO a p ípadn tu zakázky je mito 3 zp soby: 1. Dle datové hierarchie procházením struktury jednotlivých katalog íselného ozna i rných jednotek, které je uvedeno ve vytvo eném výkazu vým r. tu Rozpo íjem ují a usnad ují práci prost ednictvím globálního p ednastavení, které. zp sob zobrazení, struktura kalkula ního vzorce, cenová úrovn ují vytvá ení vlastní struktury rozpo tu a to bu pomocí automatického, nebo ru ního tu, respektive kombinací t eného rozpo tn upravovat. Jedná se zejména o zm nu údaj ímé nebo indexace apod. D ásti rozpo tových program je kone ný výstup. Jedná se o p ímé tiskové nebo elektronické výstupy. Pro p ímé tiskové výstupy jsou k dispozici p ednastavené šablony, které m vytvá jší elektronické výstupy pat í export do tabulkového excelovského souboru.xls nebo do formátu.pdf. Vzájemná komunikace mezi rozpo tovými programy je zajiš ována pomocí vhodných elektronických formát : nap. formát typu.orf (obecný rozpo nebo formát.evv (elektronický výkaz vým 9

11 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Kone tu se nej ast ji skládá z t chto 3 ástí: 1. Krycí listu. 2. Rekapitulace rozpo tu. 3. et. tu 10

12 ZÁKLADY ROZPOČTOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ 4 ZÁVĚR V p ísp vku jsme jeho tená e ve stru nosti seznámili s teorií v rozpo tování, s novodobou tvorbou cen a oce ovacími metodami pro stanovení ceny stavebního díla nebo stavební ásti stavebního objektu. Je t eba si uv tu jsou kladeny vysoké nároky. Musí mít znalosti z r zných obor ve stavebnictví, zejména znalost technologií pot ebných na realizaci stavby. Dále se musí orientovat v projektové dokumentaci, legislativ, technických normách a programovém vybavení rozpo tových program atd. Tyto znalosti získá zpracovatel rozpo t POD KOVÁNÍ Práce byla realizována za nan ního p isp ní Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti stavebnictví a architektury,. projektu: CZ.1.07/2.4.00/ LITERATURA TOMÁNKOVÁ, Jaroslava, Dana ÁPOVÁ a Dana M Š ANOVÁ. P íprava a ízení staveb. Praha: eská technika - nakladatelství VUT Praha, ISBN NOVÝ, Martin. Cenová statistika ve stavebnictví. Statistika. 2002,. 3, s ÚRS PRAHA a.s. Rozpo tování a oce ování stavebních prací. Praha: ÚRS PRAHA, a.s., s. ISBN JAŠEK, Marek, et al. P íprava a provád ní staveb. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební Software pro p ípravu a ízení výrobního procesu výstavby, 2009, s ISBN íru ka k systému BUILDpower. Brno : BUILDpower s., Ph.D, Katedra pozemního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ludvíka Podéšt 1875/17, Ostrava - Poruba, tel.:, ., Katedra pozemního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ludvíka Podéšt 1875/17, Ostrava - Poruba, tel.:, . 11

13 Interaktivní seminář Doc. Ing. Josef CHLADIL, CSc. I Ing. Eva ŠEBELOVÁ ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD 1 ÚVOD Sou edevším na 2D kreslení. Ovšem tato innost má své výhody i nevýhody. Nelze jednozna n ur i tvorb dokumentace, které p i praxi mohou vzniknout.. Proto se v sou asnosti stále více projektant a architekt ešení, které v krátké dob uje ve vizuální form odhalit veškeré nepat i tšího a p echod na práci ve 3D. Pomocí r zných nadstaveb CAD systém se ve stavební projekci a architektu e urychlila práce navrhovaného projektu. Díky p edde novaným prvk m se tvo í 2D dokumentaci rychleji a efektivn problémy spojené s výškovým pro lem tvo eného projektu.. Toto tak m obsahovat chyby a nep b hu realizace. ešení v podob esn namodelovat navrhovaný objekt, sice práci na projektu obecných 3D modelá, je pro projektanta nepraktické p evést do projektové dokumentace. Z tohoto d vodu je projektování ve 3D stále neoblíbené a vnímané jako výsada vizualiza ních studií. Technologie 3D CAD však pokra uje od doby vydaní prvního 3D CADu mílovými kroky a v dnešní dob je lze rozd lit 3D aplikace na dv základní skupiny, CADy objektové a CADy parametrické [1]. 2 POPIS SYSTÉMŮ CAD A JEJICH ROZDĚLENÍ Prvotní rozd lení CAD pomocí drátového modelá e, obr. 1. Obr.1: Drátový model Hranolu a Válce 12

14 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Následovn se za pomocí plošného modelá e pop ípad objemového modelá ují vytvá et objekty, kterým lze p i adit povrchové barvy nebo struktury obr. 2, it objekt s reálnou p edstavou. Vizualizace takovýchto objekt je pro v tšinu projektant významnou podporou jejich innosti. Obr. 2. Objekty t les s aplikací plošného modelá e Objemový modelá je zpravidla sou ástí systém ují výpo tové aplikace, ve kterých lze objem m p i ešených objekt. 2.1 CAD OBJEKTOVÝ Starší technologie v podob. AutoCAD Architecture [4], v sob snoubí oba zmi ované principy, tj. automatizaci rutinních proces a 3D aplikace. Práce v tomto softwaru ené postupy, které jste se nau ili p i práci ve 2D. Práce je velice podobná, stále projektujete ve 2D pohledu, jen místo v podob st n, oken, schodiš a dalších. Automatizace spo. vytvá ená st na se automaticky šrafuje a p n objeví jeho známá zna ka a šrafa se v tomto míst p eruší. Vytvo ená geometrie tak p esn odpovídá tomu, co by bylo nutné pracn nakreslit pomocí ar a šraf ve 2D CADu, ovšem doba vytvo ení je nepom rn ená st na má p edde novanou výšku a t ve všech relevantních pohledech, ezech a vizualizacích. Práv vytvá ení ez a pohled urychlí práci velmi významn. Oproti klasickému 2D vykreslování pohled i ez z p dorysu se zde pouze nade nuje ezová rovina a p íslušný ez i pohled se vygeneruje automaticky ze zadaných 3D dat. Ten samý princip je pak uplatn n i u perspektivních zobrazení a vizualizací bez kterých je v dnešní dob projekt tém neprodejný. Další nespornou výhodou projektování ve 3D je nutnost vy ešení problematických prostorových míst projektu kterých je, vzhledem ke lenitosti moderních staveb, ne- ešit s velkou investicí na stavb a chyba je tém isouzena projektantovi. 2.2 CAD PARAMETRICKÝ Velmi podobnou technologií, jako jsou objektové CAD aplikace, jsou parametrické CADy, tedy vhodn jší je VIT od spole nosti Autodesk [4]. K bene t m, které p ináší objektové CADy, p idává navíc logické vazby konstrukcí, parametrické zadávání a zm nu konstrukcí ímého p evodu do aplikací, které jsou zam eny nap. na výpo ty tepelných ztrát budov. Logické vazby zabezpe. posun nosné st nou a í ka do okna i dve í, bude projektant na to ihned upozorn n. Takových vazeb je v modelu REVITu celá ada a ocení se p edevším p i zm nách b hem projektu, 13

15 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD vhodnou dobu. Vzhledem k tomu, jak je REVIT postavený, m na provést i t sn p vytvo CAD aplikacích (nap. v ezu posunutí dvou ar symbolizující hrany p í ky, zarovnání ar ke stropu a podlaze, p átelsky, ovšem skrývá se pod ním velký pomocník. Nejvíce se lze setkat s parametrizací rozm ny íselné hodnoty se m ní i délky a vzdálenosti jednotlivých prvk. V ma vytvo enými st nami a pokud se rozm r nap nelíbí a m nit na 4500 a p íslušn vybraná st na se posune p esn tak, jak je pot eba. Podobný efekt se vidí nap íklad u schodišt automaticky upraví dle pot eby. Další parametry, které v Revitu existují, jsou nap. informace o materiálech, hmotnosti i jiných fyzikálních vlastnostech. Parametry lze voln p idávat podle vlastních pot eb a tak v tabulkách výrobk lze nap. vykázat výrobní ísla i p íkony elektrických spot ebi. 3 TVORBA ZÁKLADNÍCH 2D A 3D OBJEKTŮ Základem tvorby modelu je ve v tšin p ípad tvorba základních geometrických tvar entit, které jsou edevším v prostoru 2D. Jedná se o konstruování v pracovní rovin, které se asto ozna uje v CAD systémech jako skicá D ENTITY ára, která je p i konstruování de nována po áte ním a koncovým bodem. Jedná se o jednorozm áry tvo eny podle vybraných voleb viz obr. 3. ení áry ve 2D Druhou nej ast rné, vzhledem k tomu, ují 2D prostor rovinu. Nabídka volby pro výb r tvorby t chto entit je uvedena na obr. 4. P i konstruování tvarových objekt ivky vyšších ád 14

16 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Obr. 4. Volby pro vytvo ve 2D Obr. 5. Volby pro vytvo ení k ivek ve 2D 3.2 3D ENTITY Samostatnou ástí jsou 3D geometrické tvary, které jsou rovn ípad se jedná o entity trojrozm rné. Nejb Jejich tvorba je potom dána výb rem podle obr. 6. ení 3D entit 3.3 SPOJOVÁNÍ ENTIT V CELKY Ze základních 2D entit jsou vytvá eny objekty ve 2D. K jejich tvorb je v tšinou t eba provád t navazování entit vytvá no bu s automatickým p izp 15

17 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD ípad uchopení jsou zobrazeny na obr. 7. Nej ast edové body. Pro v tšinu úchop Obr. 7. Menu pro uchopování vyvá ených entit 4 TECHNIKA TVORBY 3D OBJEKTŮ Develope i CAD systém p edde novaných t les primitiv, které jsou pomocí booleovských operací sestavována do nových objekt. Takto vytvo ená t lesa mohou být dále modi V sou asnosti je b ve 2D skicá i a následn pomocí vektorových operací s t mito tvary vytvá eny 3D objekty. V p ípad uzav ených 2D tvar jsou následn tvo ena 3D t ené tvary povedou k tvorb 3D ploch. 4.1 TVORBA 3D TĚLES A SKLADBA OBJEKTŮ POMOCÍ BOOLEOVSKÝCH OPERACÍ ena pomocí p ímého nástroje CAD systému, bez vazby na jiné objekty. Pomocí booleovských operací je lze modi kovat nebo vytvá et zcela nové objekty. Jednotlivá t ítat, vytvá et pr niky a ezy. Sjednocení ve 3D slu uje dva objekty v jeden, kdy jakékoli p esahy jsou odstran ny. Je d adí nový objekt p ejímá vlastnosti prvního výb ru, viz obr

18 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Obr. 7. Sjednocení 3D t les Rozdíl ve 3D ode ítá jeden objekt od druhého. I v tomto p ípad je d adí nejprve musí být vybrán objekt, od n ítá, a teprve poté druhý, který má být ode ten podle obr. 8. N které CAD systémy ují zachování i ode teného objektu. Obr. 8. Rozdíl 3D t les Pr nik ve 3D vytvá í nový objekt pr nikem t les. U dvou objekt s p esahy z stane zachována ást, která je spole ná pro ob t lesa. Obr. 9. Pr nik 3D t les ez ve 3Dod ízne nebo rozd lí objekty podle speci kované roviny ezu, viz obr.10. Obr. 10. ez 3D t les 17

19 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD 4.2 TVORBA 3D OBJEKTŮ S VYUŽITÍM SKICÁŘE Základem tvorby 3D objekt e je vytvo ení 2D skici. Skicování znamená proces vytvá ení 2D pro lu vytvo eného z drátové geometrie za pomocí ar, p íp. obdélník, oblouk tšina CAD systém ru návrhu. Tato funkce je zjiš ována bu automaticky, nebo ru n ivky do prostoru modelu. P i vytvá ení 2D pro lu je d ený 2D pro í plochu, uzav ený pro l vytvo í t leso. Obr. 11. Jednoduché vysunutí 2D pro lu ve 3D t leso Dalšími nástroji tvorby 3D objekt t 2D k ivka, která tvo í tvar výsledného t lesa. P íklady tvorby takových t les jsou znázorn o lu po trase ve 3D t leso Obr. 13. Rotace 2D pro lu ve 3D t leso 18

20 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Obr. 14. Lofting 2D pro lu ve 3D t leso 4.3 PRACOVNÍ ROVINY novat pracovní prostor. Vzhledem k podstat práce ve 3D prostoru je zm Volba pracovní roviny je provád rem bu z kontextového menu anebo volbou pracovní plochy na vytvo eném t lese. P íklad výb ru je uveden na obr. 15. Obr. 15. Kontextové menu pro výb r pracovní roviny Zm na pracovní roviny výb rem plochy na 3D t lese je znázorn na na obr. 16, kde p vodní pracovní rovina je znázorn na erven vodorovná rovina a nová pracovní rovina je v barv zelené, kde se sou asn zobrazuje adnicový systém. Obr. 16. P íklad postupu zm ny pracovní roviny 19

21 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD 5 MODIFIKACE VYTVOŘENÝCH OBJEKTŮ Úpravy vytvo ených 3D objekt jsou provád ny pomocí p ede novaných funkcí v systémech CAD. Mezi nej ast dostupné ve všech b dostupných CAD systémech. Postup provád ní této operace s výb rem modi kovaných hran a po p edvolb velikosti a druhu zaoblení a n na obr. 17. Obr. 17. Postup p n na obr. 18. Obr. 18. Kone ný stav upraveného 3D objektu 20

22 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD 6 TVORBA SESTAV 3D TĚLES Vytvo pot eby reálné p edstavy je t eba tyto objekty sestavit do celku nábytková sk í ka, stavba, atd. K sestavování jednotlivých objekt zobrazen na Obr. 19. Menu pro srovnání vybraných objekt Obr. 20. Sestavení objekt vektorovým p enosem mezi dv ma body Obr. 21. Sestavení objekt vektorovým p enosem v prostoru pomocí t í bod 7 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE Výkresová dokumentace se v systémech CAD vytvá í pom rn snadno z vytvo ených 3D objekt. Funkce tvorby výkresu je pak postavena na aplikaci jednotlivých pohled vytvo eného modelu do prostoru papíru podle obr

23 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Obr. 22. Výb rové menu na zpracování pohled do výkresu Výsledný výkres je pak podle úrovn systému CAD dopln n kótami bu výb rem prvk kresby obr. 23, nebo jsou p edde nované kóty vygenerované automaticky. V n kterých systémech CAD jsou jednotlivé pohledy a jejich rozmíst ní p edde enos dat z modelu do výkresové dokumentace je otázkou n kolika jednoduchých úkon. Obr. 23. Vytvo ení výkresové dokumentace 8 VIZUALIZACE ených objekt. V tšinou se jedná o jednoduchou technickou vizualizaci s aplikací barev a stín / sv ují nastavování kamer, sv tel, zm ny povrchových struktur, luminaci, atd. Výsledek takovýchto vizualizací potom lze na internetu, reklamu, letáky, nabídky zákazník m. P íkladem takovéto vizualizace je interiér bytu vytvo ený z objekt v CAD a ve stejném programu i provedena vizualizace podle obr

24 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD Obr. 24. Vizualizace interiéru [3] 9 PŘENOS SOUBORŮ MEZI CAD SYSTÉMY Veškeré soubory vytvo enášet do p íbuzných systém. Pokud systémy pracují na stejném jád e, jsou transformace pom rn jednoduché a bezproblémové. Nejb enosové formáty soubor enosu soubor na úrovni drátových model. S formáty soubor *.sat nebo *.igs se b p enáší soubory, které obsahují údaje o plochách a k ivkách. P enos soubor do odlišných systém m inést adu problém, které se v tšinou dají ešit, ale ke ztrát ur itých dat p ípadn atribut zde dochází. V tšinou je standard p enosových soubor postaven na rozší eném systému CAD AutoCAD. 23

25 ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PŘI VYTVÁŘENÍ 3D OBJEKTŮ V SYSTÉMU CAD POD KOVÁNÍ Tato práce byla realizována za nan ního p isp ní Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti stavebnictví a architektury,. projektu: CZ.1.07/2.4.00/ LITERATURA 1. Ji ínský, M. & Chladil, J. Konstrukce v systémech CAD v etn parametrické aplikace. In NÁBYTOK 2004 [CD-ROM]. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, vyd. Zvolen: TU vo Zvolene a Drevársky kongres ZSVTS Zvolen, 2004, s ISBN Chladil, J. & Bedna ík, J. & Pláteník, J. Prost edí CAD a CAM integrované v jediném systému. MM pr myslové spektrum , s. 53. ISSN PAPUGA, M. Konstrukce a technologie nábytkových objekt v prost edí CAD systému, Bakalá ská práce, Brno: Mendelova universita, 2012, p Ústav nábytku, designu a bydlení, Lesnická a d eva ská fakulta, Mendlova universita v Brn, Zem d lská 1, Brno, tel.:, ., Ústav nábytku, designu a bydlení, Lesnická a d eva ská fakulta, Mendlova universita v Brn, Zem d lská 1, Brno, tel.:, . 24

26 Part Moravs Vysoká škola báļskámendelova unive,6%1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁNÍ