Až navěky. Rivel Arosis
|
|
- Julie Blažková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Až navěky Rivel Arosis Láska je ze všech našich emocí ta úplně nejkomplikovanější. Umí být sladká a hořká zároveň. A přesto po ní všichni tolik toužíme. Tohle je příběh o jedné takové lásce. O lásce mezi princeznou Cadance a Shining Armorem. Až navěky Proč? je otázka, která mi stále dokola víří hlavou, když se tu teď nad tebou skláním, můj krásný princi v zářivém brnění. Proč se to muselo stát? Proč to muselo zajít až tak daleko? Proč dokáže život být tak nesmírně krutý? Ty ale namísto jakékoliv odpovědi jen tiše ležíš a jen drobounký úsměv na tvé tváři prozrazuje, že poslední jiskřička tvého života ještě zcela nevyhasla. Já však vím, že to již nebude mít dlouhého trvání. Ano, samozřejmě jsem věděla, že k tomu zákonitě musí jednoho dne dojít, ale může být vůbec kdokoliv z nás připraven na to, že ztratí toho jediného poníka, který mu byl v životě nejdražší? Teď po tolika krásných letech, která jsme strávili věrně po boku, znám odpověď na tuto otázku. Nemůže. Nikdo z nás, ať jsme jakkoliv silní, se na takovou chvíli nedokáže připravit. Všichni společně tam v koutku své duše doufáme, že k tomu nakonec nikdy nedojde, že čas na nás nějakým způsobem zapomene. On ale bohužel nikdy nezapomíná. A teprve až ta chvíle nadejde, si uvědomíme, jak strašlivě krutá dokáže pravda být. Byly to ale nádherné časy, které jsme strávili společně. Je to tomu dnes přesně sedmdesát tři let, devět měsíců a pětadvacet dní od chvíle kdy jsme se setkali poprvé a ani jednou jedinkrát jsem za všechna ta léta svého rozhodnutí nelitovala. Pořád tu chvíli, kdy jsem tě spatřila poprvé, vidím ve svých vzpomínkách stejně barevně, jakoby tomu bylo včera. Tehdy jsem samozřejmě ještě nemohla tušit, že to budeš ty, se kterým nakonec spojím svůj život, i když mám občas pocit, že mé srdce to již vědělo od samého počátku. Princezna Cadance ještě naposledy nahlédla do papírku s instrukcemi, který
2 se před ní vznášel v namodralé záři její magie, a ujistila se, že se nachází na správném místě. Bim bam, zazvonil zvonek kdesi v útrobách malého domku na předměstí Canterlotu a Cadance položila své pravé přední kopýtko zpátky na zem a vyčkávala, zatímco se rozhlížela po okolí. Bíle omítnutý domek, před kterým stála, byl sice malý, ale zato nádherně zdobený. Podobných staveb tady v okolí moc nebylo. Zahrádka kolem něj byla sice docela maličká, ale plná nádherně barevných a sladce vodících květin. Ti, kdo v domku bydleli, museli mít květiny velice rádi. Hned naproti přes ulici byl vstup do jednoho z místních parků, plného cestiček, malých jezírek a skrytých zákoutí. Krásnější místo pro výchovu svých hříbat si obyvatelé onoho domku snad ani už vybrat nemohli. Zanedlouho cvakl zámek ve dveřích, které se ihned vzápětí s tichoučkým zavrzáním otevřely a odhalily tak modrookou sametově bílou kobylku s fialovou hřívou protkanou stříbrnými pruhy a Znaménkem v podobě tří malých hvězdiček. Dobrý den, paní Velvet, pozdravila Cadance zdvořile. Jmenuji se princezna Mi Amore Cadenza a posílá mě za Vámi moje teta, Princezna Celestia. Tvář bílé kobylky se rozzářila přátelským, ale trochu nervózním úsměvem. Ach, vítejte u nás doma, Princezno Jen Cadance, prosím, usmála se Cadance mile a nenápadně seslala drobné kouzlo, které kobylku zbavilo nervozity. Těší mě, Cadance, rozzářila se tvář bílé kobylky ještě víc. Já se jmenuji Twilight. Twilight? podivila se princezna Cadance. Ale tak se jmenuje i Vaše dcera, kvůli které jsem přišla, pokud se nepletu? Ach ano, zaradovala se Twilight Velvet, zcela evidentně potěšena faktem, že i samotná princezna zná jméno jejich milované dcery. Má jméno po mně. To víte, manžel si to tak přál. Pak se Twilight Velvet zarazila a trochu zčervenala ve tvářích. Ach, já tady vykládám hloupé historky, zatímco Vy tu stojíte venku. Jsem to ale špatná hostitelka. Pojďte prosím dále a ještě jednou se omlouvám. Princezna Cadance se usmála a vešla dovnitř. Není zač se omlouvat. Velice ráda se o Vaší dceři dozvím, co nejvíce, když se mám stát její chůvou. A kdepak ji vůbec máte? zeptala se Cadance. Ještě spí. To víte, nečekali jsme Vás tak brzy, a tak jsme ji zatím nebudili. Spí? podivila se Cadance. Vždyť už bude skoro poledne. To spí takhle dlouho pokaždé? No, usmála se znovu Twilight Velvet, která se zrovna pustila do přípravy čaje pro sebe a svého hosta, jen když si čte až někdy do tří do rána. Už jsem jí mnohokrát vysvětlovala, že jí ty knížky neutečou, ale ona si zkrátka nedá říct. A obzvláště teď, když jsme ji zapsali do Celestiiny Školy Pro Nadané Jednorožce. Přijímací zkoušky jsou sice až za půl roku, ale je z nich tak nervózní, že se učí už teď. Cadance se zachichotala a elegantně si zakryla pusu kopýtkem. A přesně v tuhle chvíli do kuchyně vstoupil Shining Armor. Ahoj mami, nevíš
3 kde a pak se zarazil, protože si všiml, že mají návštěvu. Ještě nikdy ve svém životě nespatřil krásnější bytost, než byla ona. Nádherná lehce narůžovělá srst, která doslova jiskřila v paprscích slunce. Tmavě fialová hříva, skrz niž se proplétal jeden růžový a jeden zlatý pramen. Překrásné purpurové oči, které ho pobaveně sledovaly. To vše ho na ní uhranulo, ale zdaleka nejkrásnější byl její smích, který právě dozníval. Nikdy neslyšel nic krásnějšího. Takový hlas mohl patřit pouze nějakému andělu. Shining Armor tam stál zcela ohromen s pusou dokořán neschopen slova či alespoň pohybu. Až teprve, když na něj promluvila jeho maminka, se trochu vzpamatoval. No tak, Shiningu, nebuď tak nezdvořilý a pozdrav tady slečnu, vyhubovala mu tak trošičku, zatímco stále k němu otočená zády dokončovala přípravu čaje. D-dobrý v-večer, vykoktal ze sebe Shining Armor zmateně. Dobrý den, opravila ho s milým úsměvem Cadance. Já jsem Cadance, a ty musíš být Shining Armor. Slyšela jsem, že ses nedávno přihlásil do Královské Vojenské Akademie a že jsi mezi nimi jedním z nejlepších. Shining Armor se zmohl jen na mírné přikývnutí. Zcela ochromen tou úžasnou bytostí, která na něj právě promluvila. Znovu se na něj Cadance usmála a seslala další drobné kouzlo, které zahnalo Shining Armorovo omámení. Ten překvapeně zamrkal. Neviditelné provazy svazující jeho jazyk a svaly byly náhle pryč. Nebyl si tím úplně jistý, ale měl takový pocit, že za to nějakým způsobem může ona a byl jí za to nesmírně vděčný. Rád tě poznávám Cadance, přivítal ji znovu a tentokráte o poznání sebejistěji. Ty musíš být ta nová chůva pro Twilight, že? Nečekal jsem, že to bude jedna z princezen. Docela jí teď závidím, usmál se a přisedl si naproti ní ke stolu. Cadance se opět zasmála, tím svým nádherně zvonivým hlasem, ale neřekla nic. Shining Armor mírně zrudnul, když si uvědomil, že jí právě zalichotil. Srdce mu divoce bušilo a hrdlo se mu náhle stáhlo studem, a tak raději sklopil pohled někam k podlaze, aby se trochu uklidnil. Opět však náhle ucítil, jak jeho nervozita zmizela jak mávnutím kouzelného proutku. Podíval se zpátky na Cadance, ale ta se jen na něj nevinně usmála. Přesto měl Shining Armor pocit, že v jejích očích spatřil drobnou pobavenou jiskřičku. V těch krásných purpurových očích, které zcela nečekaně vtáhly jeho duši do svých nádherných hlubin. Shining Armore, neměl bys už raději vyrazit? Za chvíli ti na akademii začíná hodina, řekla maminka a vytrhla ho ze snění. Teprve teď si uvědomil, že jeho maminka sedí u stolu spolu s nimi a je zabraná do rozhovoru s Cadance. Před ním na stole stál pozvolna chladnoucí čaj. Na jak dlouho se ztratil v těch jejích očích? Jasně, mami. Už běžím, vyhrkl ze sebe, když se podíval na hodiny. Rychle vypil svůj již skoro studený čaj a zamířil ke dveřím. V nich se ale zarazil, otočil se a ještě jednou se na Cadance podíval. Moc rád jsem tě poznal, Cadance. Já tebe také, Shining Armore. A teď už běž nebo zmeškáš hodinu. Určitě se
4 brzy zase uvidíme, usmálo se na něj to úžasné stvoření a lehce zamávalo kopýtkem. Ještě chvilku se na ni napůl omámeně díval, ale pak nakonec přeci jen vyrazil na akademii. V jeho myšlenkách však šla Cadance s ním. Zanedlouho se dveře do kuchyně znovu otevřely a dovnitř vklouzla malá purpurová kobylka zatím stále ještě bez Znaménka. Hlasitě zazívala a zamžourala očima. Dobré ráno, Twilight, přivítala ji maminka mile. Ráda bych ti někoho představila. Jmenuje se Cadance a ode dneška to bude tvá chůva Ano, již od samého začátku jsem věděla, že ses do mě zamiloval na první pohled. A ta chvíle, kdy ses mi poprvé zadíval do očí, měla v sobě něco magického. Něco, co jsem ještě s nikým za celou svou existenci nezažila. Z mé strany to zatím ještě láska nebyla, spíš pocit neuvěřitelného souznění, ale již brzy to přerostlo v něco mnohem a mnohem víc. Sama jsem tím byla tak ochromená, že jsem se vzpamatovala, až když na mě tvoje maminka promluvila. Ty jsi, ale zůstal okouzlen o něco déle, a já neměla to srdce, tu pro tebe jistě velmi krásnou chvíli přetrhnout. Když ses pak k večeru vracel z akademie, já jsem zrovna odcházela. Setkali jsme se na schodech před vchodem k vám domů a ty jsi mi daroval kytičku. Byl to svazek několika drobných nebeský modrých kvítků pomněnek. Cítila jsem z tvé mysli, jak moc jsi z dnešního výcviku na akademii unavený. Vždyť jsi sotva stál na nohou. A přesto sis našel čas a cestou mi natrhal tuhle krásnou kytičku. A to jsi tehdy ani nevěděl, že pomněnky jsou mé nejoblíbenější, i když tvé srdce to již nejspíš tušilo. Měla jsem z nich takovou radost. Nikdo mi tak hrozně dlouho už žádnou kytičku nedal. Poděkovala jsem ti drobným polibkem na tvář a ty jsi celý zrudnul rozpaky. Ani nevím, co mě k tomu tehdy vedlo, ale jednu z těch pomněnek jsem si schovala. Podívej, mám ji tady s sebou, řeknu tiše, i když ty mě již nejspíš ani neslyšíš, a vytáhnu ze své malé dřevěné krabičky, kde mám uschovány své nejcennější poklady drobný již dávno suchý kvítek. Je tak křehký, že pokud bych ho nedržela pomocí své magie, tak by se nejspíš rozpadl v prach. Ne, to není možné. Ty jsi mě nakonec přeci jen slyšel. Na tvé staré a zdánlivě spící tváři se objevil malý úsměv. Ach, Shining Armore, stále tě pořád nesmírně miluji, zašeptám ti do ouška a pohladím po dávno již stříbrné hřívě. Teprve pak se znovu ponořím do proudu vzpomínek. Od onoho dne, jsem každý den, kdy jsme se setkali, od tebe dostala novou kytičku. I v zimě, kdy jsi mi je kupoval. Pokaždé ses snažil, aby byla jiná, i když je pravda, že po těch letech se nakonec přeci jen začaly některé opakovat, ale na tom vůbec nezáleželo. To nejdůležitější jsi mi dával najevo tím samotným gestem. Přesto ti trvalo téměř celý rok, než jsi našel dost odvahy a požádal mě
5 o schůzku. Souhlasila jsem a měla jsem co dělat, abych udržela své emoce na uzdě, jinak bych totiž nejspíš skákala radostí. Už jsem se pomalu začínala bát, že se nikdy nezeptáš. Pozval jsi mě tehdy na večeři do nedaleké restaurace. Byla sice malá, ale zato velmi útulná. Byl nádherný letní večer. Celestiino slunce se již sklánělo k obzoru a barvilo oblohu prvními červánky. Vzduch byl prosycen rozkošně sladkou vůní květin a plný veselého ptačího zpěvu. Přesto malá restaurace, skrytá pod mohutnými stromy okolního parku, zela téměř prázdnotou, když do ní Cadance v doprovodu Shining Armora dorazila. Jen pár dalších poníků tam v ten okamžik večeřelo. Shining Armor jim vybral stůl skrytý pod korunou jednoho ze stromů. Stolek byl ozářen svící stojící v jeho středu. Cadance se tohle místo moc líbilo a byla Shining Armorovi velice vděčná, že ji sem zavedl. Shining Armor samozřejmě nejprve pomohl Cadance usadit se na její podušku. Něžně při tom uchopil Cadance za kopýtko, jako by byla ten nejkřehčí květ. Trochu při tom zrudnul ve tvářích a cítil jako mu srdce divoce buší. Nervozitou i vzrušením zároveň. I Cadance pocítila mírné horko ve tvářích a i ona se lehce zčervenala. Bylo to vlastně úplně poprvé, kdy se jí takto dotknul. Tak něžně a s takovým citem. Shining Armor tam ještě chvilku stál a držel Cadance za kopýtko. Teprve pak ji pustil a usadil se naproti ní. Cadance se na něj mile usmála přes plamen svíčky a promluvila. Tak jakýpak jsi měl dnes den na akademii? zeptala se a oči jí zvědavě jiskřily. Ale znáš to, opětoval Shining Armor její úsměv. Od rána až do oběda jsme trávili na cvičišti a zdokonalovali se v boji, dokud jsme téměř nepadali únavou. No a pak jsme pokračovali v tréninku obranné magie, tak dlouho až jsem už měl pocit, že mi nejspíš praskne hlava. Nakonec se ukázalo, že jsem byl jediný, kdo vydržel až do konce. Seržant, který nás v obranné magii cvičí, mi udělil pochvalu a navrhl mi, abych zkusil chodit i na hodiny pokročilejší obrany, dokončil Shining Armor tak trochu unaveným hlasem popis svého dne. To je ovšem skvělá zpráva, usmála se na něj povzbudivě Cadance. Jsem moc ráda, že se ti tam tak skvěle daří, a v duchu obdivovala, jak se Shining Armor za ten jeden rok, kdy navštěvoval akademii, změnil. Z toho hubeného a trochu stydlivého téměř hříběte byl teď statný a zkušený hřebec. Jen jeho srdce zůstalo i navzdory tvrdému výcviku stále stejně krásné a plné lásky vůči ní, která jen čekala na ten den, kdy bude vyřčena. Cadance ji samozřejmě díky svému vrozenému talentu cítila, ale nechtěla do vztahu mezi nimi nijak zasahovat svou magií. Nebylo by to správné. Ano, to je, povzdechl si tak trochu smutně Shining Armor. Akorát mě mrzí, že už netrávím skoro žádný čas s Twily. Dřív jsme si spolu hrávali skoro každý den,
6 zatímco teď, když jsem na akademii a ona se stala chráněnkou samotné Celestie na Škole Pro Nadané Jednorožce, jsem rád, když ji alespoň stihnu pozdravit. Jsem hrozně vděčný, že má alespoň tebe, kdo se jí věnuje, když jsem pryč. Tohle přiznání Cadance tak trochu překvapilo. Věděla, že Shining Armor má Twilight skutečně rád, ale že až tolik, to netušila. To mě opravdu moc mrzí, usmála se na něj Cadance soucitně a aniž by si tak úplně uvědomovala, co dělá, natáhla své kopýtko přes stůl a povzbudivě ho položila na to Shining Armorovo. Shining Armor sebou sice nejprve lehce škubl, ale neuhnul. Místo toho mírně zrudnul ve tvářích a zadíval se do těch nádherných purpurových očí, které se na něj dívaly s tak nádherným výrazem. Chtěl něco říct, ale jeho ústa odmítala promluvit. I princezna Cadance v ten okamžik ztuhla, zcela okouzlená tím jeho nádherně nebesky modrým pohledem. Sama se pokusila vyslovit pár slov, ale ani ona nedokázala přetnout tuto magickou chvíli. Ehm ozvalo se za nimi lehké zakašlání a oba dva sebou vylekaně cukli a podívali se na šedivého jednorožce oblečeného do tmavě modrého obleku, který zde dnes večer dělal číšníka. Budete si něco přát? Ach, samozřejmě, chopil se řeči Shining Armor. Ale dejte nám, prosím, ještě chvilku. Pořád jsme se ještě nerozhodli. Žádný problém, usmál se číšník a v jeho očích se zableskla drobná jiskřička poznání. A stejně tak jak se tiše objevil, tak zase zmizel. Cadance pustila Shining Armorovo kopýtko a oba dva se zadívali do jídelního lístku. I dnes si stále ještě pamatuji, co jsme si tam tehdy objednali. Vzala jsem si totiž tehdy ten jídelní lístek s sebou. Natáhnu se do krabičky pro další ze svých pokladů a vytáhnu ho svou magií ven. Je to starý již zežloutlý a sotva čitelný papír. Navíc ho někdo později pomaloval srdíčky, kytičkami a dalšími zamilovanými symboly. Obzvláště kolem dvou řádků. Opět se na tvé zestárlé tváři objevil malý úsměv a tvé kopýtko se o kousíček pohnulo a dotklo se toho mého. Mám, co dělat, abych v tu chvíli zastavila příval slz. Sklopím hlavu a uchopím tě za to kopýtko, které mi již tolikrát přineslo útěchu. Jenže tentokrát žádná nepřichází. Již od samého začátku, kdy jsem si uvědomila, jak moc tě mám ráda, jsem se bála, že přijde tahle chvíle. A bylo to právě tehdy, když jsi mě poprvé políbil, kdy jsem poznala, jak moc po tobě mé srdce touží. Shining Armor zaplatil jejich společnou útratu a společně s Cadance se vydali na procházku okolním parkem.
7 Shining Armor si nějak nebyl jistý tím jídlem, které právě jedl. Tedy ne že by mu nechutnalo. Spíš si vůbec neuvědomoval, co vlastně jí a jakou to má chuť. Všechny jeho smysly se totiž plně soustředily na Cadance. Byla tak krásná a tak nádherně voněla po růžích. A její hlas byl ze všech ten nejhezčí. Když se smála, měl Shining Armor pocit, že se rozezvonil snad celý svět. Pořád ale nemohl uvěřit, že s ním vůbec tahle úžasná bytost někam šla. Vždyť to byla princezna a on jen obyčejný hřebec z předměstí. V ten okamžik se na něj Cadance, která mu šla po boku, usmála, jako by snad věděla, co se mu honí hlavou a chtěla ho povzbudit. A pak se o něj svým bokem lehce opřela. Srdce mu vyskočilo až někam do krku a divoce tam bušilo. Ztěžka polkl a cítil, jak ho zalila nervozita. Rád by něco řekl, ale nemohl. Ani Cadance však nic neříkala, a tak se Shining Armor brzy trochu uklidnil a společně s Cadance si vychutnával tu přenádhernou chvíli. Byla již tma a vlády nad Equestrií se ujal měsíc a jeho hvězdy. Cadance s Shining Armorem se bok po boku procházeli parkem ozářeným jen jejich svitem a několika málo plynovými lampami. Vzduch byl stále ještě příjemně teplý a plný vůně usínajících květin. Stále ani jeden z nich nepromluvil, ale již to ani nebylo třeba, protože vše, co by si ti dva chtěli v tuto chvíli říct, si již dávno řekla jejich zamilovaná srdce svým tlukotem. Posadili se na nedalekou lavičku čelem k sobě a dívali se navzájem do očí. Dívali se dlouho, zcela ztraceni v očích toho poníka, kterého tak milovali. Dívali se, dokud se jejich rty nakonec pomalinku a něžně nespojily do prvního polibku plného lásky. Bylo to nepopsatelně nádherné. Cadance cítila, jak se v jejím srdci vzedmula ohromná vlna lásky, která zaplavila celou její mysl a zahnala pryč všechny pochybnosti i starosti. Shining Armorovo srdce odpovědělo stejným způsobem. Miluji tě, Cadance, zašeptal Shining Armor, když polibek skončil. A já tebe, Shining Armore, usmála se Cadance a spokojeně si položila hlavu na jeho rameno. Ještě nikdy v životě se necítila šťastnější. A právě onoho dne v našich srdcích zahořel plamen lásky ze všech nejjasnější. A ani jednou, navzdory všem ranám osudu, nevyhasl. A hoří v nich i teď, když je tvůj život téměř u konce. Vím, že ti zbývá již jen několik posledních úderů tvého srdce, které mě vždy nadevše milovalo a které mi zůstalo vždy věrné. A to i tehdy, když se tě zmocnila Královna Chrysalis. Vzala ti tvou duši, zmocnila se tvé mysli, ale tvé srdce nikdy nezískala. Zůstalo mi stále věrné, i když umlčené jejími iluzemi. Ale právě díky lásce, která v něm hořela, jsem byla schopna zlomit ta kouzla, kterými tě opředla. A když bylo tvé srdce konečně volné a znovu se spojilo s tím mým, tak naší lásce nedokázala odolat ani Chrysalis a její měňavci.
8 Tehdy, když mě Chrysalis uvěznila v jeskyních pod Canterlotem, jsem se hrozně bála. Bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím, ale pak, když se objevila Twilight, jsem věděla, že tě musíme zachránit za každou cenu. Nakonec to přeci jen dobře dopadlo a my se stali svoji. Byl to jeden z nejúžasnějších dnů v mém životě. Tím nejkrásnějším ze všech však byl jiný a to ten, kdy jsi mě požádal o mé kopýtko. Bylo to půl roku před naší svatbou a pokaždé, když je mi smutno nebo mě něco trápí, si na tu chvíli vzpomenu a všechno se hned zdá lepší. Cadance toho večera dorazila na místo jejich další schůzky jako první. Překvapilo ji to, protože to byl právě Shining Armor, kdo pokaždé dorazil o trochu dřív, ale nijak jí to nevadilo. Moc ráda na něj chvilku počká. Jenže pak hodiny začaly odbíjet osmou hodinu, čas jejich schůzky, a Shining Armor stále nebyl nikde v dohledu. Cadance začala mít tak trochu strach, že se mu něco stalo, ale naštěstí neměl dlouhého trvání, neboť se přesně po osmém zavonění zvonu za jejími zády ozval něčí hlas. Slečna Cadance? zeptal se nějaký cizí poník. Cadance, ale měla pocit, že už ho někdy viděla. No jasně, byl to jeden z Shining Armorových dobrých kamarádů. Dřív spolu chodili na akademii a teď, když se Shining Armor stal kapitánem královské stráže, byl tenhle poník jedním z jeho poručíků. Ano to jsem já začala Cadance a už se chtěla zeptat, co je s Shining Armorem, když ji ten poník přerušil. Shining Armor mě poprosil, aby Vám doručil tento dopis řekl a předal jí psaní zabalené v překrásně zdobené obálce s červenou pečetí kapitána stráží. Pak poník zasalutoval a odklusal pryč. Cadance dopis nedočkavě otevřela. Byl v něm malý kus papíru popsaný Armorovým písmem. Stálo tam: Jdi za svým srdcem. Nejprve nepochopila, co tím chtěl Shining Armor říct, ale téměř vzápětí si všimla, že v obálce je ještě něco. Lístek růže vystřižený do tvaru malého srdce. To musí být ono! blesklo Cadance hlavou a chystala se ho vzít do kopýtek, ale sotva se ho dotkla, vznesl se lístek vzhůru a ačkoli nefoukal žádný vítr, zamířil si to pomalu po cestě pryč. Cadance neváhala a vydala se za ním. Lístek ji pomalu vedl městem a pokaždé, když hrozilo, že by ho Cadance mohla ztratit z dohledu, se zastavil a chvilku na ni počkal. Nakonec ji zavedl do jednoho z parků, kterých byl Canterlot plný. Byl již večer, takže tu nikdo další nebyl. Jen ona a ten růžový lístek. Tedy alespoň si to myslela. Vystoupala po schůdcích do jednoho z altánků skrytých ve tmě, kde lístek před chvilkou zmizel a přesně v ten okamžik, kdy na jeho podlahu položila i své poslední kopýtko, se náhle kolem ní rozžhnula stovka nádherných svíček, které svým světlem zahnaly tmu a ozářily okolí. Všude kolem ní po celém altánku tančily v podivných spirálách tisíce a tisíce dalších růžových lístků. A každý z nich od prvního až do posledního měl tvar malého
9 srdce. V samém středu toho všeho stál on. Shining Armor. Oblečený byl do své slavnostní uniformy a jeho roh lehce narůžověle zářil, jak udržoval v chodu magii, která držela lístky ve vzduchu. Cadance snad ještě nikdy nezažila něco tak kouzelného. Jen tam tak stála s výrazem neskonalého úžasu. Nic říkat ale ani nemusela, protože to byl Shining Armor, kdo promluvil jako první. Drahá Cadance, od první chvíle, kdy jsme se setkali, jsem věděl, že jsi výjimečná, a byl jsem tebou zcela okouzlen. Stále ještě nemohu uvěřit tomu, že někdo tak krásný jako ty, mi opětoval mou lásku a ukázal mi jaké to je, když se dvě srdce milují. S nikým jiným už si ani svůj život nedokáži představit. A proto se ptám: Vezmeš si mě? Ano! zaznělo z Cadanciných úst téměř vzápětí, jakoby snad její srdce už na tuhle chvíli dlouho čekalo. Ano, ano, ano, opakovala ještě několikrát, přičemž se k němu rozeběhla a objala ho, jak nejtěsněji dovedla. Z očí jí tekly slzy. Slzy neskonalého štěstí. Krátce po svatbě jsme se společnými silami ujali vlády nad Křišťálovým Královstvím. Začátky byly pro nás dva opravdu velmi těžké a hrozilo nám mnoho nebezpečí, ale stále tu byla Twilight, tvá sestra, která spolu se svými přáteli přišla vždy, když bylo nejhůř a pomohla nám. Nikdy jsem o Twilight neuvažovala jen jako o své švagrové. Vždy to pro mě byla hlavně ta nejlepší kamarádka. A proto když se nám o dva roky později narodilo první hříbátko a shodou okolností zrovna klisnička jednorožce, tak jsme jí dali její jméno: Twilight. Chtěli jsme, aby se z ní stala také tak mocná čarodějka jako z tvé sestry, ale osud si pro ni vybral jinou cestu. Již od mládí ji spíše zajímalo kreslení a malování než studium knih a svitků, a tak jsme ji nakonec přihlásili na uměleckou konzervatoř, kde se z ní nakonec stala malířka známá po celé Equestrii. Tři roky po jejím narození nás příroda požehnala dalším hříbátkem. Tentokrát to byl hřebeček pegase. Dostal jméno Crystal Shield a po vzoru svého táty se i on stal kapitánem královských stráží. A jako poslední se nám narodila Rose. Byla to zemská kobylka a nikdy neměla moc ráda život v královské rodině. Odešla za svým snem hned, jak dosáhla dospělosti a založila si svou vlastní farmu. Nikdy však na nás, své rodiče, nezapomněla. Často nás navštěvovala i se svou rodinou a my jí. Dny strávené u ní na farmě patřili k těm nejklidnějším v mém životě a právě tohle místo skryté daleko od všech starostí sis vybral pro své poslední spočinutí. Jsme tu i právě teď. V pokoji pro hosty, kde jsme strávili tolik krásných chvil, když jsme potřebovali na chvíli utéct před královskými povinnostmi. A nejsme tu jen my dva. Je tu i celá naše rodina. Jsou tu všechny naše tři děti
10 i se svými rodinami a hlavně vnoučaty. A je tu i Twilight, tvá sestra. Všichni se sem přijeli s tebou rozloučit. Divím se, jak se vůbec Rose dokáže postarat o tolik poníků. Má toho sice teď tolik na práci, ale je na ní vidět, jak moc je šťastná, že nás tu všechny má. Náhle jsi otevřel oči a podíval ses na mě a já pochopila, že je to tu. Že přišla ta poslední chvíle. Tvé rty se pohnuly, ale tvé tělo bylo již příliš slabé, aby ze sebe vydalo alespoň hlásku. Přesto jsem poznala, co jsi mi chtěl říct. Byla to dvě slůvka: Miluji tě. Já tebe také miluji Shining Armore, zašeptám ti do ouška a objemu tě. Cítím jak je tep tvého srdce s každým jeho úderem pomalejší a pomalejší, až se náhle zastaví docela. Teprve pak se rozpláču. Pláči dlouho, snad celé hodiny, a teprve když je polštář pod tvou hlavou celý promáčený a v mém těle již nejsou slzy, které bych mohla vyplakat, tak přestanu a pustím tě ze svého objetí. Teprve tehdy si všimnu, že tvou tvář zdobí nádherný úsměv. Snad nejkrásnější jaký jsem kdy viděla a v mém bolavém srdci zaplane plamének naděje. Najednou vím, že až přijde i můj čas, budeš to právě ty, kdo na mě bude na druhé straně čekat. Pak budeme zase spolu. A do té doby tě budu věrně nosit v srdci a vzpomínkách. A nejen já, ale i celá naše rodina a všichni tví přátelé. Ještě jednou tě pohladím po tváři, kopýtkem zavřu tvé nehybné oči, naposledy tě jemně políbím a zašeptám: Dobrou noc, miláčku, a sladké sny. Konec
Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.
Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem
VíceJAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)
JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když
VíceBinky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího
VíceNeměl by vůbec nic. že jsme našli partnera
Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,
VíceSamuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
Více2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"
2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je
Víceto byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.
1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím
VíceŽába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09
Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí
VíceTohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.
Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že
VíceKlasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
VíceSam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam
FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala
VíceZuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,
Více14 16 KH-57-03-297 -CS-C
14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k
Více1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.
1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,
VíceTrpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.
1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad
VíceAlison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.
Vícena jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
VíceUž je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.
KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.
VíceAhoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
VícePetra Soukupová. K moři
Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda
VíceO Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně
O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná
VíceMŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza
MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo
VíceMůj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.
Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo
VícePastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv
Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:
VícePříběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko
Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.
VíceNOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí
NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na
VícePutování krále Baltazara
Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned
VíceWendy čekala před domovními dveřmi své učitelky
2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená
VíceJsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu...
1. Hrajeme spolu tu partii podivnou zase, bez figurek na šachovnici žlutohnědé, bez vnímání prostoru v prázdném čase, červenají při ní tváře pře tím tak bledé... Nehrajeme na remízu, ale na vyhrání, jen
Více... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,
... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,
VíceZákladní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace
Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník
VíceKdyž jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,
Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.
VíceJindřiška Šindlerová Projdi se mnou
Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška
VíceMé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji.
Mé vysněné závody Anička Polnická Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Všechno postupně vyhrávám, poslední zápas před sebou mám. Velmi
VícePRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ
PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena
Více3. Kousky veršů (Poupata)
1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.
VícePRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu
PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní
VíceCopyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být
VíceČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM
ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.
VícePravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel
Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00
VíceVernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,
Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013
VíceMARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR
Vícewww.robotikmechacek.cz
ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy
VícePotrestat nebo nepotrestat
3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího
VícePohádkové povídání. - pro děti i dospělé -
Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti
VíceLegenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
VíceJMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.
To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc
VíceProč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
VíceMgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky
Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)
VíceRadomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ
Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2
VíceJakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15
Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe
VíceGIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE
1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého
Vícenoční motýl prosím tě otevři
když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když
VíceCo mi vyprávìl mimozemš an
Claude Vorilhon Co mi vyprávìl mimozemš an Jsou již mezi námi? Eko konzult Mimozemš an 3 1. Setkání Pozn.: Pøeklady výrokù z bible nebyly ovìøeny podle nìkterého z oficiálních církevních pøekladù bible.
VíceNejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem
VíceVítám Tě na Červené Lhotě!
Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího
VíceJan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani. Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1
Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1 Ilustrace Ladislava Pechová Odpovědná redaktorka Magdalena
Víceněco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím
Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné
VíceKapitola první D A 9 B
Kapitola první D U lice před výlohou pekařství byla klidná a tichá a v půlhodině těsně před východem slunce, když se tenké prstíky svítání tak tak kradly nad obzor, bych téměř věřila, že jsem jediný člověk
VíceKráska v Růžovém. Rivel Arosis
Kráska v Růžovém Rivel Arosis Z Ponyville náhle zmizela všechna radost. Dokáže se s tím Twilight Sparkle smířit anebo se bude i nadále utápět v zoufalství nad tou strašlivou ztrátou? Autor: Olivia Aurora
Více35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé
VíceO BOTĚ, KTERÁ SI ŠLAPALA NA JAZYK
O BOTĚ, KTERÁ SI ŠLAPALA NA JAZYK Tak fem fafe febou fkofo fekla, zavzdychala nešťastně levá semišová bota. Uf fážně nefím, fo f tím mám děfat. Co říká, my jí nerozumíme! ozvaly se z rohu trochu zablácené
VíceFotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.
Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,
VíceA jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.
Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,
VíceTitul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?
Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.
VíceČasopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník
Časopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník Vychází s finanční podporou Sdružení rodičů a přátel žáků Základní školy Kostelec u Holešova Zahájení nového školního roku Akce ve škole Školní
VíceAhoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!
Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově
VíceOtrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.
Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela
Vícem.cajthaml Na odstřel
m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny
VíceAno, které otevírá dveře
ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla
Vícerukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.
KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,
VíceFiguriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.
Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou
VíceKapitola IV. Mezizemí
Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem
VíceVÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni
VícePORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková
PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6
VíceUž kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.
Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké
VíceDne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.
Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě
VíceSEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ
SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:
VíceBásničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.
Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády
VíceNávštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH
VÁNOČNÍ PŘÍBĚH Návštěva anděla Kdysi dávno žila v Nazaretu dívka. Byla jemná a skromná a jmenovala se Marie. Zasnoubila se s tesařem jménem Josef. Jednou, když si vyšla na procházku, přihodilo se jí něco
Více"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.
"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,
VíceÚVODNÍK. Filip Melichar, 9.A
ÚVODNÍK Milí čtenáři, do rukou se vám dostává letošní poslední vydání časopisu Ať se ví. V tomto květnovém vydání se dozvíte o úspěších našich žáků v recitačních, výtvarných i sportovních soutěžích například
VíceMotto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život
SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4
Více1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.
1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.
Víceodrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!
odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale
VíceJak ho oblékli -12- -13-
Protože něco takovýho jsi ještě neviděl čert, kterýho sem poslali z pekla za trest, že prej když je dobrák, tak že mezi ně nepatří, že je pro peklo nepoužitelnej, směje se Melichárek, celý v černém starodávném
VíceBertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve
VíceTim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva
10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když
VíceOSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007
OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od
VíceDeník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
VíceBlanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika
1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k
VíceErik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.
DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti
VíceLenka Rožnovská ilustrovala Katarína Ilkovičová PANENKA BÁRA. čte pro ňáč. prv ky VHODNÉ TAKÉ PRO GENETICKOU METODU ČTENÍ
Lenka Rožnovská ilustrovala Katarína Ilkovičová PANENKA BÁRA prv ky ní čte pro ňáč VHODNÉ TAKÉ PRO GENETICKOU METODU ČTENÍ prv čte pro ky ní ňáč Lenka Rožnovská ilustrovala Katarína Ilkovičová PANENKA
VíceKdo by si v obchodě vybral shnilý pomeranč nebo banán namísto zdravého? Kdo by si koupil nakřáplé vajíčko nebo prasklý hrnek? Vždycky raději sáhnu vedle a vezmu si to lepší. A je to tak správně, je to
VíceDagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE
Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:
VíceLekce 18 Na návštěvě. V jídelně.
Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně. 18.1 Struktury Co bude k obědu/k večeři? Dejte mi míň masa. Můžu dostat víc knedlíků? Proč nechceš jíst vepřové? Nesmím jíst vepřové, protože jsem muslim. Olga se seznámila
VíceFantastický Svět Pana Kaňky
Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala
VíceHROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let
HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny
VíceJEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým
Více