Kalové hospodářství Libereckého kraje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kalové hospodářství Libereckého kraje"

Transkript

1 Kalové hospodářství Libereckého kraje Realizační program Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje říjen 2005 Zpracovatel: spol. s r.o. / G.m.b.H

2 Objednatel Název : Liberecký kraj Adresa: : U Jezu 642/2a, Liberec Statutární zástupce : Petr Skokan, hejtman Sídlo : U Jezu 642/2a, Liberec IČ : DIČ : Garant : Ing. Jaroslava Janečková, vedoucí Odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje Zhotovitel Název firmy : Adresa : Modřínová 10/1770, Praha 8 Statutární zástupce : Prof. Ing. Jaroslav Hyžík IČ : DIČ : CZ Osoby oprávněné jednat za zhotovitele ve věcech technických: Ing. Rudolf Tomani, jednatel Spolupráce: Envifinance s.r.o. Strana 2

3 OBSAH 0. SOUHRN 6 1. ANALÝZA SWOT PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA TABULKA HODNOCENÍ PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY SOULAD S PLÁNEM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE NÁVAZNOST NA PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ SOUČASNÝ STAV KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V LIBERECKÉM KRAJI ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ MNOŽSTVÍ KALŮ VZNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Analýza dotazníkového šetření MNOŽSTVÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRODUKCE KALŮ DLE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE STÁVAJÍCÍ ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S KALY Z ČIŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Vybrané ČOV a způsob nakládání s kaly Evidence Krajského úřadu Libereckého kraje Používání kalů v zemědělství, resp. k rekultivaci ÚDAJE O KVALITĚ KALŮ Z ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE TRENDY ŘEŠENÍ KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V EVROPĚ LEGISLATIVNÍ STAV V EVROPĚ Srovnání národní legislativy s legislativou EU LEGISLATIVNÍ STAV V ČESKÉ REPUBLICE PRAXE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH EVROPY MNOŽSTVÍ A VÝVOJ PRODUKCE KALŮ V EVROPĚ PŘEHLED TRENDŮ NAKLÁDÁNÍ S KALY V EVROPĚ SHRNUTÍ A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ČESKÁ REPUBLIKA STÁVAJÍCÍ TECHNOLOGIE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V KOMUNÁLNÍCH ČOV Čistírna odpadních vod Liberec Čistírny odpadních vod v oblasti Českolipska SKLÁDKOVÁNÍ VYUŽÍVÁNÍ KALŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ Přímá aplikace 89 Zemědělská půda Kompostování kalů Shrnutí k problematice používání kalů v zemědělství VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO ŘEŠENÍ KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SPOLUPRÁCE SE SOUSEDNÍMI KRAJI VYBRANÉ TECHNOLOGIE KE ZPRACOVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ SUŠENÍ 100 Princip a popis technologie 100 Bubnové sušárny 103 Pásové sušárny 104 Šnekové sušárny 106 Strana 3

4 Fluidní sušárny 108 Tenkovrstvé sušárny 109 Diskové sušárny 109 Solární sušárny 111 Solární sušárna s vytápěním 113 Energetická náročnost 114 Produkty procesu a zbytkové látky 114 Nároky na zavedení technologie 114 Referenční zařízení 115 Závěr SPOLUSPALOVÁNÍ V ELEKTRÁRNÁCH 117 Princip a popis technologie 117 Energetická náročnost 118 Produkty procesu a zbytkové látky 118 Nároky na zavedení technologie 120 Referenční zařízení 121 Závěr SPOLUSPALOVÁNÍ V CEMENTÁŘSKÝCH PECÍCH 124 Princip a popis technologie 124 Energetická náročnost 125 Produkty procesu a zbytkové látky 125 Nároky na zavedení technologie 127 Referenční zařízení 127 Závěr SPOLUSPALOVÁNÍ VE SPALOVNÁCH ODPADŮ 129 Princip a popis technologie 129 Energetická náročnost 130 Produkty procesu a zbytkové látky 131 Nároky na zavedení technologie 131 Referenční zařízení 132 Závěr SPALOVÁNÍ VE FLUIDNÍ VRSTVĚ 135 Princip a popis technologie 135 Energetická náročnost 136 Produkty procesu a zbytkové látky 136 Nároky na zavedení technologie 136 Referenční zařízení 137 Závěr SPALOVÁNÍ V ETÁŽOVÝCH PECÍCH 139 Princip a popis technologie 139 Energetická náročnost 139 Produkty procesu a zbytkové látky 139 Nároky na zavedení technologie 140 Referenční zařízení 140 Závěr SPALOVÁNÍ V KOMBINOVANÉM ZAŘÍZENÍ 144 Princip a popis technologie 144 Energetická náročnost 144 Produkty procesu a zbytkové látky 144 Nároky na zavedení technologie 145 Referenční zařízení 145 Závěr ZPLYŇOVÁNÍ VE FLUIDNÍ VRSTVĚ 147 Princip a popis technologie 147 Energetická náročnost 148 Produkty procesu a zbytkové látky 148 Nároky na zavedení technologie 148 Referenční zařízení 149 Strana 4

5 Závěr VÝVOJOVÉ TECHNOLOGIE Výroba biopaliva na bázi čistírenského kalu Mokrá oxidace Kombinovaný systém CISCO NÁVRH ŘEŠENÍ KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VYMEZENÉHO ÚZEMÍ VÝCHODISKA MNOŽSTVÍ KALŮ POTŘEBNÝ VÝVOJ KAPACIT NA ZPRACOVÁNÍ KALŮ VARIANTNÍ TECHNICKÁ ŘEŠENÍ Lokální - varianta č Kombinace - varianta č Cementářská pec - varianta č Spalovna kalů - varianta č Zplyňování kalů- varianta č NÁROKY NA SOUVISEJÍCÍ INFRASTRUKTURU, DOPRAVA VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY 182 Posouzení technologií OČEKÁVANÉ VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 187 Ovzduší 189 Pachová zátěž ovzduší 190 Odpadní vody 191 Pevné zbytky 192 Hluk ÚDAJE EKONOMICKÉHO CHARAKTERU LOKÁLNÍ - VARIANTA Č KOMBINACE - VARIANTA Č CEMENTÁŘSKÁ PEC - VARIANTA Č SPALOVNA KALŮ - VARIANTA Č ZPLYŇOVÁNÍ - VARIANTA Č SOUHRN EKONOMICKÝCH ÚDAJŮ VYBRANÉ PARAMETRY MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ NAVRŽENÝCH INVESTIC APROXIMATIVNÍ HARMONOGRAM REALIZAČNÍHO PROGRAMU DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, DOPORUČENÉ NÁSTROJE, HLAVNÍ RIZIKA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM VYBRANÝCH POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ ZDROJE KARTODIAGRAMY PŘÍLOHY 235 Strana 5

6 0. Souhrn Analýza SWOT (Kapitola 1) Jednotlivé varianty jsou založeny na rozdílné aplikaci technologií nakládání s kaly (výroba substrátu, spoluspalování, monospalování, zplyňování). Hodnocení je provedeno podle následujících faktorů: Politické. Legislativní. Ekonomické. Technologické. Ekologické. Organizační. Jiné. Další kritéria výběru navržených variant jsou pak: Příležitosti a rizika. Silné a slabé stránky. Z hodnocení vyplývá nejvyšší hodnocení varianty č. 4 Spalovna a varianty č. 5 Zplyňování. S ohledem na stupeň obecnosti, resp. míru chyby v těchto hodnoceních, je nutno považovat obě tyto varianty za prakticky rovnocenné. K tomu, aby obě tato řešení mohla být dále rozlišena, je nutné zpracovat podrobnější analýzy. Soulad s Plánem odpadového hospodářství (Kapitola 2) Realizační program kalového hospodářství Libereckého kraje podrobněji rozpracovává problematiku kalů z ČOV, která je v plánu odpadového hospodářství zmíněna v rámci obecné Strana 6

7 problematiky biologicky rozložitelných odpadů. S ohledem na současné evropské trendy se však předkládaný realizační program na rozdíl od POH Libereckého kraje a POH ČR více zaměřuje na energetické využívání kalů a možnosti tepelných procesů při nakládání s kaly. Tento postup je podrobně zdůvodněn v kapitole č. 5 Trendy řešení kalového hospodářství v Evropě. Předkládaný realizační program kalového hospodářství bezprostředně naplňuje opatření č D návrhové části POH Libereckého kraje Stanovit program energetického využívání kalů. Návaznost na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (Kapitola 3) Realizační program kalového hospodářství vychází bezprostředně z údajů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, (zpracovatel Hydroprojekt CZ a.s., 2004), a to zejména při stanovení množství kalů nutných ke zpracování. Jsou zohledněny údaje o rozšiřování kanalizační sítě, o vývoji počtu obyvatel napojených na ČOV v jednotlivých částech Libereckého kraje v horizontu roku 2015 a o disponibilní infrastruktuře. V souladu s požadavky EU se předpokládá postupný útlum v množství skládkovaných kalů. Po zamezení skládkování kalů zůstanou k dispozici v podstatě pouze 2 možnosti: Aplikace kalů na půdu recyklace (přímé hnojení kalem, výroba průmyslových kompostů, rekultivace). Tepelná destrukce kalů (spalování, spoluspalování, zplyňování, sušení kalů a spalování v cementárně apod.). V závislosti na legislativě, znečištění kalů, poměru produkce kalů a zemědělsky využívané půdy v dané oblasti se bude pohybovat podíl recyklovaného kalu okolo % z celkové produkce kalů. V některých zemích se zcela zakazuje aplikace kalů do půdy se zdůvodněním nutnosti přerušit potravní řetězec. V zemích EU jsou zřejmé 2 hlavní směry, a to recyklace kalů a tepelná destrukce kalů v závislosti na velikosti produkce a znečištění kalů. Realizační program kalového hospodářství Libereckého kraje bezprostředně navazuje na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, je v souladu s kapitolou č a dále rozpracovává problematiku kalů z ČOV. Současný stav kalového hospodářství na území Libereckého kraje (Kapitola 4) Tato problematika nebyla dosud v žádném dokumentu na úrovni Libereckého kraje podrobněji zpracována, přestože svým charakterem spadá do problematiky odpadů a tvoří logickou Strana 7

8 součást Plánu odpadového hospodářství kraje. Dosud neexistovaly podrobněji zpracované, zhodnocené a ověřené údaje o produkci kalů, zejména pak nejsou k dispozici směrodatné informace o způsobu nakládání s nimi, tj. o způsobu jejich využití nebo odstranění. Produkce kalů z čištění komunálních vod v Libereckém kraji se pohybuje kolem tun sušiny surového kalu ročně. Hlavní druhy odpadů vznikající v komunálních ČOV: Kat.č Shrabky z česlí. Kat.č Odpady z lapáků písku. Kat.č Kaly z čištění komunálních odpadních vod. Při zjišťování konkrétního množství kalů v Libereckém kraji bylo konstatováno, že disponibilní údaje jsou v mnoha případech nekonzistentní, že jsou v některých případech společně zahrnuty údaje o množství neodvodněného kalu, jindy odvodněného s různým obsahem sušiny, což zkresluje výsledný údaj o celkovém množství kalů. Z tohoto důvodu byl proveden kontrolní propočet množství sušiny surového kalu na základě počtu obyvatel. Vychází se ze statistického předpokladu, že průměrný člověk (průměr: váha, věk, funkce metabolizmu) produkuje 30 kg sušiny kalu ročně. Tento údaj je velmi spolehlivý a je ověřen zahraniční praxí. Důležitou skutečností je i fakt, že nepodléhá žádnému mylnému tvrzení o množství produkovaného kalu původci. Produkce kalů v jednotlivých oblastech Libereckého kraje je závislá na hustotě obyvatelstva a velikosti spádové oblasti jednotlivých ČOV. V Libereckém kraji má jednoznačně dominantní postavení ČOV Liberec s produkcí přes 4000 tun sušiny za rok, tj. 44 % z celokrajové produkce. Spádová oblast ČOV Liberec je největší a kromě jiného zahrnuje město Jablonec nad Nisou. Druhým největším producentem je ČOV Česká Lípa s množstvím ca 1300 tun sušiny, tj. 13 % z celokrajové produkce. Blízko hranice 500 tun ročně se nacházejí ČOV Turnov a Nový Bor s podílem 5 % na celkové produkci kraje. V současné době je 70 % kalů používáno v zemědělství, 30 % je ukládáno do skládky. Současný stav nakládání s kaly z ČOV v Libereckém kraji, podobně jako v ČR, je možno charakterizovat jako stav víceméně nekoncepčního nakládání s kaly povolenými způsoby, bez znatelného zájmu producentů nebo veřejnosti o to, jak je s kaly konečným způsobem nakládáno a jakou mají kvalitu. Kaly jsou předávány tzv. oprávněným osobám především podle ekonomické výhodnosti nabídky. Částečně se objevuje náznak hledání vhodných způsobů, které by mohly postupně nahradit skládkování, včetně snahy o využívání kalů. Většinou jde o návrhy nebo pokusy. Aplikace kalů na zemědělskou půdu na území Libereckého kraje není souhrnně sledována. Určujícím faktorem pro způsob nakládání s kaly jsou s tím spojené celkové náklady. Jsou uplatňovány tyto způsoby: Strana 8

9 Stabilizované odvodněné kaly z ČOV jsou dále zpracovány a používány v zemědělství nebo na rekultivace. Stabilizované odvodněné kaly z ČOV jsou odváženy na skládku S-OO. Upravené kaly ze septiků a jímek nebo malých ČOV jsou vyváženy na pozemky nebo jsou odváženy k dalšímu zpracování na ústřední ČOV. Energetické využívání ani spalování kalů není praktikováno. Ze spádové oblasti ČOV Liberec bylo v roce 2004 z celkové produkce 2376,7 tun (údaje v sušině odvodněného kalu) předáno k využití v zemědělství 1930 tun, tj. 81 %. Zpracovatelem kalů je firma Bio-Ferm s.r.o. Březina ve Středočeském kraji. 1 Z oblasti České Lípy se podle údajů SČVK jedná o 100 % produkce kalů tj tun v roce Zpracovatelem je firma P-EKO s.r.o. Ústí nad Labem. Trendy řešení kalového hospodářství v Evropě (Kapitola 5) Implementací Směrnice Rady 91/271/EEC o nakládání s komunálními odpadními vodami ve všech členských státech Evropské unie dochází ke zvyšování množství kalů z čistíren odpadních vod, které je nutno odstranit. Oproti roku 1992, kdy byla produkce 5,5 mil. tun sušiny, se předpokládá nárůst v roce 2005 na téměř 9 mil. tun. Tento nárůst je způsoben uplatňováním Směrnice v praxi, tj. vzrůstajícím počtem domácností napojených na čistírny odpadních vod a zvyšováním úrovně nakládání s kaly. Směrnice 1999/31/EEC o skládkách odpadů významně omezuje ukládání biologicky rozložitelných odpadů, tedy i kalů z čistíren odpadních vod, do skládek. Cílem je úplný zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů v EU jako celku v navrhovaném termínu V řadě členských států dosud více nebo méně rozšířený způsob odstranění kalů skládkováním je rychle omezován a jsou uplatňovány jiné postupy. V průměru se v 15 původních státech Evropské unie dosud skládkuje 51 % kalů, 23 % se používá na zemědělské půdě a 21 % se spaluje. Ve Švýcarsku se v současné době používá v zemědělství ca 20 % kalů s tím, že od roku 2006 je platný zákaz používání kalů jako hnojiva a veškeré kaly budou spalovány. Hlavními způsoby zpracování kalů z čistíren odpadních vod jsou: Používání v zemědělství (tekuté, polosuché, suché, kompostované kaly). Spalování (přímé spalování nebo spoluspalování). Skládkování (na jednodruhových skládkách nebo s jinými odpady). 1 Propojená společnost s Integra Liberec a.s. Strana 9

10 Ostatní (použití na lesní půdu a porosty, rekultivace a zúrodňování). Ve všech západoevropských státech přibližně v posledních letech proběhla nebo ještě v současné době probíhá diskuse k problematice kalů z čistíren odpadních vod. Hlavními účastníky diskuse jsou zemědělci, vlastníci půdy, potravinářský průmysl a navazující obchodní řetězce, státní správa, regionální a místní samosprávné orgány, provozovatelé čistíren odpadních vod, zpracovatelé odpadů, obyvatelstvo, případně další subjekty, jako např. spotřebitelské svazy a ekologické organizace. Klíčovou otázkou je, zda používat kaly v zemědělství, případně za jakých podmínek, nebo používání kalů v zemědělství zcela zakázat a upřednostnit jejich spalování. Otázka používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství byla vyvolána obavou o kvalitu potravin vyráběných z plodin pěstovaných na půdách ošetřených kaly, obavou z možnosti působení geneticky modifikovaných organismů, dioxinů a šířením BSE (nemoci šílených krav). Praxe ukázala, že pochybnosti o dodržování kvality kalů aplikovaných v zemědělství jsou oprávněné. V Holandsku, Belgii a Švýcarsku byla diskuse o používání kalů v zemědělství uzavřena. V Holandsku byla od roku 1991 stanovena taková omezení, která prakticky vylučují veškeré používání kalů v zemědělství, v Belgii od roku Ve Švýcarsku je zákaz používání veškerých kalů jako hnojiva platný od roku Ve Švédsku byla uzavřena dohoda mezi zemědělci, provozovateli čistíren a agenturou pro životní prostředí o používání kalů v zemědělství, avšak následně zemědělci vyzvali k zákazu používání kalů z důvodu nedodržování jejich kvality. V Německu je diskuse aktuální, některé spolkové země usilují o zákaz používání kalů v zemědělství. Ve Finsku a Lucembursku jsou zemědělci proti používání kalů v zemědělství. Finská unie výrobců v zemědělství požadovala zákaz používání kalů již v roce 1990 a toto stanovisko znovu aktualizovala v roce V Rakousku a Francii diskuse probíhá, je projednávána dohoda mezi jednotlivými sektory. Původně příznivý postoj zemědělců ve Francii se v poslední době změnil. Svaz francouzských zemědělců požaduje úplný zákaz používání kalů v zemědělství, neboť současné metody nejsou dostatečné, aby eliminovaly možná související rizika. Ve státech jižní Evropy zvláštní veřejná diskuse k tomuto problému neprobíhá, národní legislativa většinou kopíruje legislativu EU. Na základě vývoje v jednotlivých zemích, zejména v severských zemích Evropy, dále Francii, Německu, Rakousku, je nutné konstatovat, že legislativní stanovení přísnějších limitů pro používání kalů v zemědělství, případně uzavření dobrovolných dohod mezi zemědělci a provozovateli čistíren odpadních vod, nemusí znamenat ukončení diskuse o používání kalů v zemědělství a přijetí tohoto způsobu nakládání jako dostatečného a definitivního řešení ka- Strana 10

11 lového hospodářství země nebo regionu. Je předpoklad, že používání kalů v zemědělství z hlediska kvality kompostu v České republice znevýhodní české zemědělce oproti ostatním zemím EU. Postupný odklon od používání kalů v zemědělství k energetickému využívání je zřejmý eliminovat rizika vznikající vnášením kalů do půdy (zemědělské i lesní) a tedy následně vyloučit škodliviny z potravinového řetězce. Lze očekávat, že produkce a nakládání s kaly z ČOV v České republice budou víceméně kopírovat vývoj v Evropě: Bude narůstat množství kalů. Bude nastolena širší veřejná diskuse ke způsobu nakládání s kaly. Budou zpřísňovány limity pro použití kalů v zemědělství. Vzroste význam energetického využívání kalů. Bude uplatněn zákaz skládkování kalů. Strana 11

12 Stávající technologie kalového hospodářství Libereckého kraje (Kapitola 6) Problematika nakládání s kaly z ČOV je na obecné úrovni podrobně zpracována v Realizačním programu ČR pro kaly z čistíren odpadních vod, zpracovatel M. Dohányos. Kapitola č.6. - Charakteristika kalové problematiky se zabývá kromě jiného vlastnostmi kalů a jejich úpravou. V kapitole č. 8. jsou rozpracovány doporučené způsoby a technologie nakládání s kaly. Kromě toho existuje řada odborných prací a je možno konstatovat, že postupně dochází k veřejné odborné diskusi o možnostech různých způsobů konečného nakládání s kaly v ČR. Návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje uvádí varianty řešení systému čištění odpadních vod v návaznosti na řešení kanalizačních systémů. Varianta centrálního řešení návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Čištění odpadních vod z více měst a obcí na jediné centrální čistírně je způsobem, který je využíván zejména v ekologicky i ekonomicky vyspělých zemích. V tomto případě je centrální ČOV vybavena moderními, vysoce účinnými technologiemi, které zajistí vysokou účinnost čištění. Součástí systému kalového hospodářství je strojní odvodňování kalů, které umožňuje následné nakládání s kaly všemi zákonnými způsoby (aplikace v zemědělství, kompostování, energetické využívání). V nejmenších velikostních kategoriích ČOV jsou navrhovány mechanicko-biologické čistírny odpadních vod aktivační čistírny, čistírny s biokontaktory či biodisky, zemní filtry, vegetační čistírny aj. V obcích s produkcí odpadních vod přesahující populační ekvivalent 2000 EO jsou navrhovány technologie čištění odpadních vod charakterizovatelné jako nízko zatěžovaný aktivační proces s aerobní stabilizací kalu (v dokumentaci popisovaný jako aktivační s nitrifikací eventuálně doplněnou o denitrifikaci). Ve větších městech s počtem obyvatel přesahujícím obyvatel je tento systém doplněn o eliminaci nutrientů s použitím jednoduchého D - N systému s možným simultánním srážením fosforu. Z evidence SČVK vyplývá, že je ročně používáno v zemědělství nebo k rekultivaci cca 70 % kalů produkovaných v ČOV společnosti SČVK. Pro oba způsoby platí, že jsou kaly kompostovány a ve své podstatě jsou používány obdobným způsobem, tj. jsou používány na půdě. Konkrétní použití se řídí tržními podmínkami. 2 Způsob nakládání s kaly se zpravidla řídí prioritně ekonomickou výhodností nabídek 2 V evropských státech (např. Německo, Švýcarsko), bylo do roku 2000 používáno v zemědělství max. 40 % roční produkce kalů. Tento podíl rapidně klesá. V České republice bylo v zemědělství a při rekultivacích použito v roce 2001 celkem 66,7 % vznikajících kalů. Strana 12

13 jednotlivých oprávněných firem, nikoliv konkrétní kvalitou kalů a obsahem znečišťujících látek. Jak je uvedeno v kapitole , je většina kalů, které byly dle evidence použity v zemědělství, předávána k dalšímu zpracování mimo Liberecký kraj. Částečně se však následně vrací ve formě půdního substrátu používaného rovněž na pozemcích v Libereckém kraji. Toto používání kalů jako součásti kompostů není sledováno a řídí se možnostmi odbytu a podmínkami na trhu s komposty. V Libereckém kraji nebyla dosud veřejně vyslovena obava z možnosti poškozování životního prostředí a zdraví člověka rozsáhlým používáním kalů v zemědělství. Realizační program pro kalové hospodářství Libereckého kraje neuvádí obecně známé informace, ale zaměřuje se na konkrétní podmínky Libereckého kraje a na informace, které nejsou v Realizačním programu ČR pro kaly z ČOV obsaženy. Dokument pro Liberecký kraj se svým obsahem snaží přímo navázat na současnou praxi ekologicky nejvyspělejších zemí Evropy, jakými jsou např. Švýcarsko, Německo a severské státy Evropy. Jednotlivé technologie jsou z pohledu praxe západoevropských hospodářsky rozvinutých zemí blíže zmíněny v kapitole č. 8 tohoto dokumentu v rámci zdůvodnění navrhovaných variant řešení. Vymezení území pro řešení kalového hospodářství (Kapitola 7) Zpracovaný dokument řeší oblast vymezenou správním územím Libereckého kraje, tj. okresy Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily. Kaly z ČOV umístěných mimo Liberecký kraj nejsou řešeny. Strana 13

14 (Zdroj: vlastní) Obr. č. 1 Vymezení území pro řešení kalového hospodářství Vybrané technologie ke zpracování čistírenských kalů (Kapitola 8) V této kapitole jsou popsány vybrané způsoby zpracování kalů z čistíren odpadních vod, které umožňují jejich konečné zpracování tzv. kalovou koncovku. Tyto postupy jsou veskrze založeny na termických procesech. Společným, základním technologickým krokem při zpracování kalů je proces jejich sušení. Výjimkami jsou spoluspalování čistírenských kalů v podmínkách elektrárenských provozů, kdy je obsah vody v kalu v porovnání s výkonem energetické jednotky nevýznamný, a spalování dostatečně odvodněného surového kalu ve fluidních ohništích. Fluidní ohniště umožňují za určitých podmínek autarkní průběh termicko oxidačního procesu (spalování). Popisy jednotlivých technologií jsou uvedeny v následujícím pořadí: Sušení kalů. (Základní krok dalšího zpracování). Strana 14

15 Spoluspalování v elektrárnách. Spoluspalování v cementářských pecích. Spoluspalování ve spalovnách odpadů. Spalování ve fluidní vrstvě. Spalování v etážových pecích. Spalování v kombinovaném zařízení. Zplyňování ve fluidní vrstvě. Vývojové technologie (Kromě ověřených technologií jsou v současné době vyvíjeny další postupy pro zpracování kalů (např. výroba biopaliva, mokrá oxidace, CISCO - modifikovaný paroplynový cyklus). Sušení kalů Proces sušení představuje základní technologický krok při zpracování kalů z ČOV a umožňuje variantní použití získaného granulátu pro následné procesní postupy (spoluspalování, spalování, zplyňování). Běžně používanými odvodňovacími procesy (odstřeďování, filtrace na sítopásových lisech, na kalolisech a vakuová filtrace) lze snížit obsah vody v čistírenském kalu na cca 70 až 75 % (30 25 % TS). Dalšího snížení obsahu vody lze dosáhnout pouze zařazením vhodné technologie sušení čistírenských kalů. Potřeba energie na odpaření jedné tuny vody je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 1 Specifická spotřeba energie pro odpaření 1 tuny vody (Zdroj: Fischli O.: Messkampagne für eine solare Klärschlammtrocknungsanlage in Bilten GL, Studie im Rahmen des Forschungsprogramms Energie und Umwelt des Bundesamts für Energie (BFE), Näfels, 2004) Proces Množství energie (kwh/t H 2 O odpařené) Výparné teplo 627 Ohřátí vody (z 20 na 100 C) 93 Ohřátí pevných látek 14 Ztráty při sušení a přeměně energie 100 Celkem 834 Z uvedené tabulky je patrné, že sušení (odpaření vody) je energeticky náročné a tedy ekonomicky únosné pouze tehdy, jsou-li k dispozici zdroje levného tepla (např. odpadní teplo nebo lze výhodně využít přírodních dosud nedostatečně využitých zdrojů sluneční energie, suchý vzduch). Strana 15

16 V praxi nacházejí uplatnění tři základní fyzikální principy sušení, a to: Konvekční sušení (přímé sušení). Kontaktní sušení (nepřímé sušení). Sálavé sušení. Při konvekčním sušení se vysoušecí médium (vzduch, inertní plyn, spaliny, výfukové plyny nebo přehřátá vodní pára) přivádějí přímo do kontaktu s čistírenským kalem určeným k sušení. Konvekční způsob sušení je založen na schopnosti topného média odnímat vodu (silná závislost na teplotě). Vodní pára (brýdy) opouští společně s topným médiem sušící zařízení. Odtahové plyny nasycené vodní párou obsahují nečistoty, musí být proto čištěny ve speciálním zařízení a voda musí zkondenzovat. Brýdový kondenzát je znečištěn organickými látkami a vykazuje relativně vysoký obsah čpavku; musí být tudíž přiveden k dalšímu zpracování (případně zpracování ve vyhnívací nádrži). Na principu konvekčního sušení čistírenských kalů pracují následující zařízení: Bubnové sušárny. Pásové sušárny. Šnekové sušárny. Fluidní sušárny. Solární sušárny (konvekční a sálavý princip). Při kontaktním sušení se přenáší teplo do vysoušeného kalu přes vyhřívané plochy. Tepelné médium tudíž nepřichází do styku s vyhřívacím médiem, nýbrž je vedeno zvláštním uzavřeným okruhem topného systému. Brýdy zpravidla kondenzují v patřičně dimenzovaném výměníku, čímž se získává zpět část tepla. Protože brýdy nejsou smíchány s topným médiem, může být jejich kondenzace jednodušší než u konvekčních způsobů sušení. Na principu kontaktního sušení čistírenských kalů pracují následující zařízení: Tenkovrstvé sušárny. Diskové sušárny. Solární sušárny (částečně kontaktní princip při použití přídavného topení). U sálavého sušení je část emitované solární energie (elektromagnetické záření) absorbována ve vlhkém materiálu. Absorbovaná energie slouží k ohřátí vlhkého materiálu a k odpaření vlhkosti. Výsledkem sušení kalů je zpravidla biologicky stabilní, skladovatelný a pachově neutrální suchý granulát s různou zrnitostí. Granulát je vhodný zejména pro přímé spalování ve všech druzích spalovacích zařízeních (mono i spoluspalování), omezené je jeho spalování v cementárnách (obsah Hg). Může být rovněž použit v zemědělství nebo při rekultivacích. Spoluspalování v elektrárnách. Tato metoda spoluspalování kalů je legislativně upravena Nařízením vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. Zde jsou rovněž Strana 16

17 specifikovány podmínky pro spoluspalování odpadů v zařízeních na spalování paliv. Součástí těchto podmínek jsou i limitní hodnoty koncentrací znečišťujících látek pro vody vypouštěné ze zařízení na čištění odpadních plynů. Skutečnost, že výroba elektrické energie a tepla je v České republice zajišťována převážně v elektrárnách a teplárnách spalujících uhlí, nabízí teoreticky možnost spoluspalování kalů z ČOV v těchto zařízeních. Tuhá paliva tvoří 52 % primárních energetických zdrojů v ČR. Spoluspalování kalů z čistíren odpadních vod v elektrárnách spalujících hnědé nebo černé uhlí lze celkem jednoduše technicky realizovat vzhledem k tomu, že hnědé uhlí o obsahu až 50 % vody a čistírenský kal s obsahem 70 až 80 % vody mohou využívat stejná nebo podobná zařízení pro sušení a úpravu paliva (uhlí, kal). Pro spoluspalování čistírenských kalů v elektrárnách či teplárnách není rozhodující konstrukce spalovacího zařízení (spalování na roštu, granulační kotel, fluidní kotel), protože množství přidávaných kalů bývá mezi 3 % až 4 % z váhového množství dávkovaného uhlí. Technicky se tedy jedná o doplnění stávajícího technologického řetězce kotelní jednotky spalující uhlí o zásobník kalů, dopravní a dávkovací cesty, zařízení pro eliminaci pachů, bezpečnostní zařízení a doplnění stávajícího provozního souboru měření a regulace. Jedná se o proces, kdy těžké kovy v tuhé fázi obsažené v kalech z čistíren odpadních vod přecházejí vlivem teploty ohniště v plynný stav a po vypuštění do ovzduší se opět v přírodě do tohoto tuhého stavu rozptýleny vracejí. Je zřejmé, že bez komplexního ekologického zajištění by se z ovzduší postupně stala skládka" škodlivin časově a prostorově neomezená. Spoluspalování v cementářských pecích. V zásadě jsou v cementářském průmyslu používány dva typy pecí, a to rotační pece s cyklónovým předehřevem (několika variant) a dále tzv. Lepolovy pece. Jako primární zdroj energie pro technologický řetězec výroby cementu jsou využívána fosilní paliva (plyn, topné oleje, černé uhlí, hnědé uhlí). Tato mohou být částečně nahrazena odpadem definovaného složení. Cementářský průmysl deklaruje snahu nahradit část fosilních paliv vhodnými spalitelnými odpady definovaných kvalitativních znaků. Takovými odpady mohou být i odvodněné a vysušené vyhnilé kaly z čistíren odpadních vod, jejichž výhřevnost se po vysušení na cca 90 % TS pohybuje v rozmezí kj/kg. Cementářský průmysl vyžaduje pro spoluspalování čistírenských kalů min. 90 %TS. Cementářská pec je systém, který má mimo jiné vždy následně uvedené vlastnosti: Hlavní hořák má teplotu plamene cca C. Teplota spalin dosahuje po dobu 5-7 sec C. Schopnost rozsáhlé neutralizace kyselých spalin protiproudem vstupní basické suroviny. Sintraci procházejících pevných látek při teplotě C. Strana 17

18 Ochlazení spalin na teplotu C, tedy kondenzaci a zachycení velkého podílu těžkých kovů obsažených ve spalinách (s výjimkou rtuti). Chemickou vazbu anorganických látek. Při výrobě cementu jsou základní suroviny - vápenec, jíl, slín a korekční přísady nutné pro správnou recepturu smíchány a tvoří kmenový vstup pro vypálení cementu - moučku. Připravená směs se kontinuálně přivádí přes předehřívací stupeň do rotační pece, kde dochází po dobu přibližně minut k přímému styku vsázky se spalinami a teplota vsázky se pohybuje v rozmezí C. Při tomto procesu je z vápence vypuzen CO 2 a dochází ke slinování sintraci. Sloučeniny kalcia, hliníku, železa obsažené ve vsázkovém materiálu pak po vypálení a zchlazení vytvoří cementářský slínek. Po vychlazení je slínek spolu se sádrovcem a mlecími přísadami namlet do výsledného produktu cementu, v České republice obvykle Portlandského typu. Při spoluspalování čistírenských kalů v cementářských pecích dochází po exotermní oxidaci organických substancí k přímému přechodu minerálních složek kalů do slínku. Uvolněná energie slouží k udržení procesní teploty. Spoluspalování ve spalovnách odpadů. Ve spalovnách odpadů se čistírenské kaly mohou spalovat spolu s odpadem. V zásadě jsou aplikovány dvě metody, které se odlišují fyzikálním stavem kalu a jeho dopravou do spalovenského kotle. Metoda spalování odvodněného kalu (do cca 25 %TS). Metoda spalování vysušeného kalu (na cca 75 % TS). Komunální odpad je skladován v bunkrech hrubého a drobného odpadu. Hrubý odpad se před vlastním vkladem do ohniště drtí. Manipulace s odpadem se provádí pomocí mostových jeřábů s drapáky, které odpad do roštového ohniště nejen dávkují, ale také homogenizují. Míchání (homogenizace) zajišťuje optimální průběh spalovacího procesu. Spalovací prostor tvoří vlastní ohniště a dohořívací komora, ve které je teplota vyšší než 850 C (po dobu 2 s po přívodu sekundárního vzduchu). Jsou zde rovněž zapalovací a podpůrné hořáky na zemní plyn. V prvém případě bude kal do spalovny přivážen nákladními auty, kde bude skladován ve speciálním zařízení - v silu odvodněného kalu. Odtud bude kal dopravován k dávkovacímu zařízení umístěnému ve stěně spalovenského kotle (pohazovač). Dávkovací zařízení pohazuje kal rovnoměrně přes šířku roštu, kde nastane jeho vysušení zplynění a spálení. Dávkovací zařízení může být umístěno rovněž tak, že je vyhnilý odvodněný kal přidáván ke komunálnímu odpadu nacházejícímu se v násypce spalovenského kotle. V druhém případě může být předsušený kal (cca 75 % TS) vysypán do bunkru odpadu, kde Strana 18

19 bude pomocí jeřábu spolu s odpadem dávkován do násypky spalovenského kotle. Pro spoluspalování vyhnilých čistírenských kalů z Libereckého kraje ve spalovnách odpadu přichází v úvahu pouze spalovna Termizo Liberec. Před odvodem do atmosféry jsou spaliny podrobeny komplexnímu procesu jejich čištění. Spalování ve fluidní vrstvě Systémy fluidního spalování jsou jedním z typů vhodných technologií spalování. Základem je dávkování paliva (kalu) do předehřáté, ve vznosu udržované fluidní vrstvy fluidního lože. Fluidní vrstva je tvořena vrstvou křemičitého písku, která je primárním spalovacím vzduchem fluidizována. Kontrolovaným přísunem paliva či směsi materiálů, jeho bezprostředním a rovnoměrným rozptýlením ve žhavém prostoru fluidního lože dochází k vypaření vody a k zážehu sušiny. Díky intenzivnímu promíchání vsázky ve zvířeném fluidním loži spalovacího prostoru dochází k dokonalému výpalu vsázkového paliva. Nízká teplota hoření (zpravidla do 925 C) - ve srovnání s teplotami klasických spalovacích systémů - významně snižuje tvorbu oxidů dusíku a také redukuje spékání a zanášení ohniště struskou. Ventilátorem nasávaný okolní vzduch je tepelným výměníkem spaliny/vzduch předehříván na teplotu cca 350 C. Tento vzduch je dále veden do prostoru pod fluidní lože a přes tryskové dno vháněn do vlastní fluidní vrstvy jako primární spalovací vzduch. Do horního prostoru fluidního lože je dále vháněn tzv. sekundární vzduch, který slouží k dokončení procesu termicko-oxidační reakce. Sekundární vzduch sestává ze směsi různých výduchů a odvětrání technologických agregátů, jakož i okolního vzduchu z prostoru kotelny. V systému je dle platných předpisů, instalován tzv. najížděcí a podpůrný hořák. Tento hořák je uzpůsoben ke spalování topného oleje, zemního plynu nebo alternativně i bioplynu. Hořák zajišťuje funkci kontrolovaného najíždění a odstavení jednotky. Pro případy neočekávaného poklesu předepsané spalovací teploty pod hodnotu 850 C slouží tento hořák jako automatický podpůrný zdroj spalování. Při odstavování spalovací jednotky zůstává hořák tak dlouho v provozu, dokud není veškeré vsázkové palivo spáleno. Po opuštění prostoru fluidního ohniště procházejí spaliny parním kotlem, ve kterém může být instalován tepelný výměník pro ohřev primárního spalovacího vzduchu. Před odvodem do atmosféry jsou spaliny podrobeny komplexnímu procesu jejich čištění. Spalování v etážových pecích Pec má tvar válce, který je po výšce rozdělený na etáže. Osou válce probíhá masivní hřídel v každé etáži opatřený rameny, na němž jsou umístěny lopatky ze žáruvzdorné slitiny. V etáži jsou střídavě otvory na obvodu a ve středu. Lopatky jsou nasměrovány tak, že při otáčení hří- Strana 19

20 dele postupují odpady ke středu, kde propadnou na níže ležící etáž, na níž jsou opět hrnuty od středu k obvodu. Postupují ve spirálách, takže doba průchodu pecí je dostatečně dlouhá. Proti směru postupu kalů jde v protiproudu část spalin. Spalovací teplota se pohybuje nad hodnotou 850 C. Do prostoru etážového stupně spalování je zaústěno dávkování přídavného paliva pro uvedení zařízení do provozu, odstavování zařízení a případnou stabilizaci procesu spalování (vyrovnání energetické bilance). Z horního prostoru pece (ohniště) je směs spalin a brýd z procesu sušení dopravována recirkulačním ventilátorem zpět do ohniště. Po opuštění prostoru etážového ohniště procházejí spaliny parním kotlem. Před odvodem do atmosféry jsou spaliny podrobeny komplexnímu procesu čištění spalin. Spalování v kombinovaném zařízení Výše popsané fluidní a etážové ohniště pro spalování kalů se s výhodou kombinuje a vzniká tak kombinované zařízení nazývané etážový fluid (Etagenwirbler). Odvodněný, nepředsušený kal je dávkován do horní části zařízení, kde je umístěno několik etážových stupňů, kterými kal postupně prochází a je tak předsušen na např. 50 % TS a gravitačně dopravován do fluidní vrstvy fluidního ohniště umístěného ve spodní části zařízení. Jako sušící médium je použita část spalin z fluidního spalování, která je po průchodu etážovými stupni dopravována recirkulačním ventilátorem zpět do fluidního ohniště. Energetická bilance procesu je v případě potřeby doplňována přídavným palivem, které je dávkováno přímo do fluidní vrstvy. V případě potřeby může být automaticky zprovozněn najížděcí hořák, který je součástí tzv. najížděcího zařízení umístěného v dolní části zařízení. Jako přídavné palivo lze použít topné oleje, zemní plyn nebo bioplyn. Ohřev vlastního spalovacího vzduch je zpravidla realizován tepelným výměníkem spaliny/spalovací vzduch. Před odvodem do atmosféry jsou spaliny rovněž podrobeny komplexnímu procesu jejich čištění. Zplyňování ve fluidní vrstvě Základním principem tohoto energetického způsobu využití kalů je zplyňování ve fluidní vrstvě. K zajištění procesu je přiváděn do fluidní vrstvy předehřátý vzduch v množství, jež odpovídá zhruba jedné třetině množství vzduchu potřebné pro spalovací proces. Při podstechiometrických poměrech nedochází přednostně k oxidaci hořlavých prvků sušiny kalů, nýbrž k tvorbě hořlavé směsi plynů, především oxidu uhelnatého a vodíku (surový plyn). Strana 20

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení

Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení Karel Hartig 1) a Josef Kutil 2) 1) HYDROPROJEKT CZ a. s., Táborská 31, 140 16 Praha 4 2) CENTRIVIT spol. sto., agency of ANDRITZ S.A.S.

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 V souladu s vyhláškou MŽP č.356/2002 Sb. uveřejňujeme požadované provozní údaje za rok 2002. Tak jak je zvykem v naší firmě podáváme informace

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Moderní kotelní zařízení

Moderní kotelní zařízení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Moderní kotelní zařízení Text byl vypracován s podporou projektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání

Více

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Použit ití nejlepší ších dostupných technologií při i povolování vypouštění městských odpadních vod Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Asociace pro vodu ČR Zákon 254/2001 Sb. o vodách

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman Energetické využití odpadů Ing. Michal Jirman KOGENERAČNÍ BLOKY A SPALOVÁNÍ ODPADŮ Propojení problematiky odpadů, ekologie a energetiky Pozitivní dopady na zlepšení životního prostředí Efektivní výroba

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 využívání R1 Energetické využívání odpadů podle zákona o odpadech

Více

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn Manažerský souhrn Nakládání s komunálním odpadem není v současné době ve Zlínském kraji nijak výrazně odlišné od situace v ostatních krajích České republiky. Výjimkou jsou kraj Liberecký a Jihomoravský

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství SMYSLUPLNÉ MOŽNOSTI ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ V PODMÍNKÁCH ČR Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Již 17 let sdružuje podnikatelské

Více

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S KALY Z MALÝCH ČOV A PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S KALY Z MALÝCH ČOV A PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S KALY Z MALÝCH ČOV A PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA Abstrakt Věra Jelínková 19, Martina Beránková 20, Dagmar Vološinová 21 Nedílnou součástí čištění odpadních vod je vznik čistírenských kalů.

Více

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT

ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT Ing. Ladislav Damašek Českomoravský cement, a.s. Stránka 2 - dd.mm.rrrr Údolí cementárny

Více

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! Od koncepčního řešení pro investiční záměry až po technologie a zařízení šité na míru Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického

Více

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR Výhled pro nakládání s BRO v ČR Kamila Součková MŽP Odbor odpadů Nový zákon o odpadech Platná legislativa OH ČR Rozšířené teze rozvoje OH v ČR (schváleny vládou 25. srpna 2010) Věcné záměry zákon o odpadech

Více

Databáze technologií úprav odpadů a nejlepší dostupné techniky (BAT) řešitel: Mgr. Jana Seyfriedová

Databáze technologií úprav odpadů a nejlepší dostupné techniky (BAT) řešitel: Mgr. Jana Seyfriedová Databáze technologií úprav odpadů a nejlepší dostupné techniky (BAT) řešitel: Mgr. Jana Seyfriedová Cíle subprojektu v roce 2009 Vytvořit aktuální databázi technologií zpracování odpadů dále jen databáze

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji konaný dne 11.9.2014, v hotelu Imperial v Ostravě Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří:

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 6 NÁZEV OPATŘENÍ Drobní znečišťovatelé DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU V České republice v roce 2004 bydlelo cca 79 % obyvatel v domech připojených na kanalizaci

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

21.4.2015. Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách

21.4.2015. Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách 21.4.2015 Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách 2 SÍDLA SPOLEČNOSTÍ 3 SCHÉMA KOTELNY NA UHELNÝ PRACH sklad paliva a dávkování parní

Více

ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR

ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR František Strmiska Asociace Energetických Manažerů - sekce Energetická zařízení a technologie

Více

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR Ing. Kateřina Sobková Praha, 17.9.2013 Produkce odpadů 2008 2009 2010 2011 2012 * Celková produkce odpadů tis. t 30 782 32 267 31 811 30 672 31 007 Celková

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 14. května 2010 Č. j.: KULK 31995/2010 Sp. zn.: OŽPZ 203/2010 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Město Sedlčany 1) Vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby rekonstrukce ČOV 2) Realizace díla na klíč

Více

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno. Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května Možnosti úprav stávaj vajících ch uhelných kotlů na spalování biomasy EKOL, spol. s r.o., Brno divize kotlů Ing. Jiří Jelínek OBSAH: obecné možnosti

Více

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety Kotle na biopaliva dřevní štěpka, pelety, brikety KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw Plně automatické kotle na štěpku, dřevěné a slaměné pelety a brikety s výkonem 350 1000 kw Kotle značky KSM-Stoker vyrábí

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce STUDIE PROVEDITELNOSTI Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce BŘEZEN 2013 1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel Název organizace Obec Věžná Adresa Věžná 1 Statutární zástupce

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

ČOV Modřice - Technický popis

ČOV Modřice - Technický popis ČOV Modřice - Technický popis SITUACE PRIMÁRNÍ KAL 100-300 kg NL/hod. Mechanický stupeň: Hlavní nátokový objekt Hlavní stavidlová komora regulující přítok do ČOV, do dešťové zdrže a odlehčovací komora

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu ČOV-AF s dávkováním flokulantu ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF 3 ČOV-AF 50 S DÁVKOVÁNÍM FLOKULANTU POUŽITÍ Domovní čistírny odpadních vod ČOV-AF s dávkováním flokulantu slouží pro čištění komunálních vod

Více

Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP

Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP Úvod Státní fond životního prostředí vyhlásil 29.6.2007 Operační program životní prostředí, ze kterého bude poskytována

Více

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Možnosti výroby elektřiny z biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU LCA onsulting 31.ledna 2008, VÚV T.G.M., Praha Obsah Základní informace k projektu VaV Možnosti

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Energetický regulační

Energetický regulační Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 14 V JIHLAVĚ 12. 11. 2014 ČÁSTKA 4/2014 OBSAH: str. 1. Cenové rozhnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2014 ze dne 12. listopadu 2014, kterým

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Hradec Králové 2015 DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc Ing. Jiří Moskalík, Ph.D. Obsah Vznik a členění produkovaných odpadů

Více

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí odpady

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí odpady Definice odpadu dle zákona č. 185 / 2001 Sb.: Odpad - je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadu uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14.

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. května 2009 Obsah Co je charakteristické pro moderní způsob vytápění

Více

Kotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem

Kotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem Kotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem Kotel na zplynování dřeva ORLIGNO 200 (18, 25, 40, 60, 80 k. Čisté řešení Dřevo je obnovitelné palivo, jako slunce, voda, nebo vítr. Je zdrojem energie,které

Více

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP Nové kotlíkové dotace z OPŽP Současný stav Emise z malých spalovacích zdrojů v domácnostech mají velký podíl na celkových emisích PM10 (cca 40%) a benzo(a)pyrenu (až 90 %) a velký dopad na kvalitu ovzduší.

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství STUDIE ČAOH POROVNÁNÍ VARIANT ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ A TAP V ČR DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2015 22.4.2015 Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH ČESKÁ ASOCIACE

Více

Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu. Irena Kojanová

Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu. Irena Kojanová Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu Irena Kojanová OBSAH Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu Žádosti o povolení provozu pro

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí Recyklace energie z odpadní vody v procesu čištění odpadních vod Jan Bartáček Ústav technologie vody a prostředí Zdroj Energie Zdroj Nutrientů Zdroj Vody Použitá voda (Used Water) Odpadní voda jako zdroj

Více

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání.

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání. Návaznost na RVP: Všechny hlavní cíle a navazující dílčí cíle se týkají průřezového tématu Člověk a životní prostředí a vzdělávací oblasti Biologické a ekologické vzdělávání. Průřezové téma má návaznost

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Obsah Základní informace o projektu Příprava projektu Realizační fáze Rady a doporučení Konečný

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU Generel byl zpracován na objednávku Severočeské vodárenské společnosti a.s. Teplice a na zpracování se podílely Severočeské vodovody a kanalizace

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Osvědčily se požadavky 30. BImSchV. v praxi?

Osvědčily se požadavky 30. BImSchV. v praxi? Osvědčily se požadavky 30. BImSchV (spolkové nařízení o ochraně před imisemi) v praxi? Prof. Dr.-Ing. Rainer Wallmann HAWK Vysoká škola užité vědy a umění Vysoká odborná škola Hildesheim/Holzminden/Göttingen

Více

Vývoj topidel spalování dřeva

Vývoj topidel spalování dřeva Vývoj topidel spalování dřeva Podmínky spalování 1. Hořlavý materiál 2. Zápalná teplota 3. Přístup vzduchu kyslík ( 0₂ ) 1. Hořlavý materiál Je palivo, které při hoření uvolňuje teplo Pro klasická topidla

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 1. RODINNÉ DOMY Oblast podpory A: SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI STÁVAJÍCÍCH RODINNÝCH DOMŮ Oblast podpory B: VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ S VELMI NÍZKOU ENERGETICKOU NÁROČNOSTÍ Oblast

Více

Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům

Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům V současné době, kdy se staví domy s čím dál lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, těsnými stavebními výplněmi (okna, dveře) a vnějším pláštěm,

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 9. třída (pro 3. 9.

Více

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky 1 SWOT analýza Jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení byly navrženy členy pracovní skupiny Realizačního programu BRO. Navrženým bodům pak byla přiřazována váha od 0 do 10, kde 0 znamená

Více

Odstraňování Absorption minoritních nečistot z bioplynu

Odstraňování Absorption minoritních nečistot z bioplynu www.vscht.cz Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Laboruntersuchungen der Karel Ciahotný Gastrocknung e-mail:karel.ciahotny@vscht.cz mit Hilfe von Adsorption und Odstraňování Absorption minoritních

Více

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Strana 4772 Sbírka zákonů č.349 / 2010 349 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

Miroslav Kyncl Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Miroslav Kyncl Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Miroslav Kyncl Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Současný stav v zásobování vodou a odkanalizování Výrazné kvalitativní i kvantitativní změny Počet obyvatel napojených na veřejné vodovody

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Možnosti využití TEPLA z BPS

Možnosti využití TEPLA z BPS Možnosti využití TEPLA z BPS Proč využívat TEPLO z bioplynové stanice Zlepšení ekonomické bilance BPS Výkupní ceny, dotace Tlak na max. využití TEPLA Možnosti využití TEPLA Vytápění objektů, příprava teplé

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ PODLE ZÁKONA Č. 185/2001 SB., O ODPADECH Příručka pro oblast životního prostředí Příručka pro oblast životního prostředí Obsah: 1.0 Úvod 1.1 Stručný

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Seminář Okresní agrární Blansko Ing. Marcela Pokorná a Institutu pro regionální spolupráci Téma: Alternativní zdroje energie 17.3.2011

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více