Oni v Bulharsku opravdu makali
|
|
- Gabriela Krausová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 18 Vladimír Penčev: Oni v Bulharsku opravdu makali Po osvobození Bulharska od téměř pětisetleté osmanské nadvlády tam přišly celé zástupy Čechů, proto se zde také někdy mluví o české invazi v Bulharsku. O důvodech jejich odchodu do svobodného slovanského státu, jejich činnosti a zásluhách pro nový stát nebo také o tom, že o některých se v Bulharsku učí na základní škole a u nás přitom nejsou téměř známí, jsem hovořil s bulharským etnologem a bohemistou Vladimírem Penčevem. Vladimír Penčev vystudoval bohemistiku na Sofijské univerzitě. Specializoval se na oblast folkloristiky, etnologie a českých reálií. Téměř celý život působí na Ústavu pro folklor (v současné době Ústav pro etnologii a folkloristiku s Etnografickým muzeem) Bulharské akademie věd. Přednáší na univerzitách v Blagoevgradu a Plovdivu, působil také na Nové bulharské univerzitě a na již neexistující Slovanské univerzitě v Sofii. Jeho vědecké zájmy jsou hlavně v oblasti bulharsko-českých folkloristických vztahů, české a slovenské přítomnosti v Bulharsku, výzkumu bulharských komunit ve střední Evropě, dějin bulharské folkloristiky a slovanské etnologie. Je autorem více než 150 vědeckých studií a několika monografií. Také překládá z češtiny. Je zakladatelem a dlouholetým předsedou Bohemia klubu v Sofii. Aktuálně spolu s Janem Rychlíkem v bulharštině vydal obsáhlou История на Чехия (Dějiny Česka). Velmi dobře hovoří česky, takže celý probíhal v češtině. Na úvod našeho u se Vás zeptám, co Vás přivedlo ke studiu češtiny a problematice české přítomnosti v Bulharsku? Já jsem vystudovaný bohemista, takže vždycky přicházelo v úvahu, že se budu zabývat nějakým bohemistickým tématem. A na začátku jsem se začal zabývat etnologií a folkloristikou. Je to oblast, o které nebylo moc napsáno, nebylo prozkoumáno mnoho o bulharsko-českých vztazích, takže z toho to nějak pramenilo. Navíc jsem byl v době studia na specializaci v Praze a byl jsem tehdy na přednáškách u Antonína Robka, tehdejšího ředitele etnografického ústavu, který přednášel i na univerzitě, a on se právě zabýval působením Čechů v Bulharsku. On měl o to zájem a já jako Bulhar jsem mu přišel vhod, takže se mě vyptával na hodně věcí a nějak tak to začalo. Navíc jsem si uvědomil, že v té době se o Češích v bulharské obci Vojvodovo prakticky nevědělo nebo spíš bylo zapomenuto a já jsem to vzal prostě jako možnost se prosadit, protože touto problematikou se prakticky nikdo nezabýval. A tak jak příchod, nebo spíš příjezd po Dunaji, těchto Čechů vyžadoval samozřejmě širší pohled na celou tu situaci. Postupně jsem se tak začal zabývat právě přítomností Čechů v Bulharsku a zkoumat ji. Takže Váš celkový zájem přišel přes výzkum Vojvodova? Byl to podnět, ale neřekl bych, že to přišlo jen tímto způsobem. Vždycky jsem měl zájem o historické události a fakt, že Češi v Bulharsku jsou dodnes velmi vážení a je výjimkou, aby tolik cizinců působilo v bulharské správě, ve školství, vědě, kultuře, tohle tuším existuje málokde. Takže to pak byl podnět k tomu, abych se do toho ponořil i z toho etnologického hlediska, protože prakticky až do té doby se tím zabývali jedině historici. Právě po osvobození Bulharska v roce 1878 sem přišlo velké množství Čechů, jak jste řekl. Dokonce se někdy mluví o české invazi v Bulharsku... To je mimochodem to pravé slovo. Vy sám jste napsal, že Češi zde měli po osvobození větší zásluhy než Rusové, což je trochu paradoxní. Čím to bylo dáno? Jaké byly motivy jejich příchodu? Nejdřív musím podotknout, že se Češi dostávali do Bulharska i před osvobozením. Byly to především inženýři, kteří pracovali na rakouských projektech. A za druhé existovala vlna příchodu
2 českých učitelů v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století. A ono to souvisí s tím, co je podle mě hlavní podstatou příjezdu Čechů do Bulharska. Mám na mysli to, že právě v těchto šedesátých a sedmdesátých letech se do českých zemí dostalo hromadně hodně mladých Bulharů. Opravdu skoro hromadně. Byly to stovky lidí, kteří studovali na českých středních a vysokých školách. A ono to zase souvisí s tím, že to byla vrcholná doba bulharského osvobození, kdy z ekonomického hlediska Bulhaři už měli na to, aby se mohli vzdělávat. Takže tisíce Bulharů v těchto desetiletích odjížděly do Ruska, do střední a do západní Evropy, aby vystudovali a vrátili se zpátky a pomáhali svému národu. Ono je to takové vzedmutí patriotismu, které opravdu v té době existovalo. Na konci padesátých let, i když se o tom málo ví, na gymnáziu v Šumenu působil jeden Čech pod srbským jménem, jmenoval se Josef Maisner. Je to opravdu zajímavá osobnost, kterou se málokdo zabýval. Ale tento Maisner, jmenoval se tuším Milanović, dokázal nadchnout svoje žáky a asi sedm, osm z nich odcestovalo na začátku šedesátých let do českých zemí studovat. Financovali to částečně jejich rodiče a další část platila obec. Takže tito bulharští studenti, první v českých zemích, přilákali další a opravdu v té době působily v Praze, Táboře, Písku, Hradci Králové na středních a vysokých školách stovky Bulharů. A někteří z nich se prosadili takovým způsobem, že měli blízké vztahy s tehdejší českou inteligencí. Jmenujme třeba Vasila Stojanova, Teodosije Ikonomova a Atanase Ilieva v sedmdesátých letech a hodně dalších, kteří se znali osobně například s Němcovou, Hálkem, s Purkyňovou rodinou a s dalšími četnými příslušníky české inteligence. Takže tyto kontakty způsobily, že česká veřejnost byla informována o Bulharsku, prostřednictvím novin, besed třeba ve Slávii, v Umělecké besedě. Řada významných českých osobností se pustila do překládání bulharského folkloru, především písní, ale i pohádek. Mimochodem hodně z nich překládal také Erben. Zmiňovaný Vasil Stojanov inicioval příjezd českých učitelů do Bulharska v šedesátých a sedmdesátých letech. A mimochodem zase v těch šedesátých letech v Praze založili Bulhaři a Češi takový spolek, která se jmenovala Pobratim a která měla za úkol šířit poznání o Bulharsku v řadách české veřejnosti a připravit Čechy i Bulhary k boji proti Turkům. Souvisí to samozřejmě s ideou slovanské vzájemnosti, která byla v té době významnou součástí českého myšlení. Takže ty kontakty podle Vás podnítily Čechy k cestě? Josef Meisner ( ) byl za účast v povstání roku 1848 je odsouzen na 20 let a proto volí útěk do Srbska, kde se poznává s Františkem Alexandrem Zachem. Zřejmě roku 1856 odchází do Bulharska, kde působil jako učitel v Šumenu a Plovdivu. 119 Tyto kontakty způsobily, že Češi začali přicházet do Bulharska po osvobození, protože to byl nový svobodný slovanský stát. V té době inteligence v Bulharsku prakticky neexistovala. Ruští důstojníci nebyli až tak prakticky orientovaní, protože byli připravováni především na to, že povedou správu nového státu. A tato úzká spolupráce mezi Bulharskem a Ruskem nebyla z politického hlediska příliš vhodná. Proto bylo přijatelnější pro nový bulharský stát, aby zde působili další cizinci, nejen Rusové. A jak víte, Rakousko-Uhersko mělo vlastní zájmy na Balkánském poloostrově a tím, že Češi byli občany Rakouska-Uherska, šlo všechno bez problémů. Třeba Konstantin Jireček, u vás není skoro znám, ale u nás je to osobnost, se kterou se setkáte v nejedné knize, na každém kroku, ulice a školy nesou jeho jméno. A za Jirečkem kráčeli další. Takže je to jedna věc. Další je ta, že slovanská idea měla v té době v české společnosti velkou váhu a možnost pomáhat a spolupracovat s Bulharskem Konstantin Jireček ( ) byl český historik se zájmem o Balkán. V Bulharsku působil na pozvání místní vlády v letech jako tajemník ministra školství, v letech jako ministr osvěty. Položil základy bulharského škoství. Již v roce 1876 vydal Dějiny bulharského národa. Později působil jako profesof v Praze a ve Vídni.
3 20 byla pro českou inteligenci důležitá. A třetí věc je ta, že když se člověk nemohl prosadit ve vlastním prostředí, zkusil nějakou jinou možnost. A Bulharsko takovou možnost růstu a prosazení nabízelo. A poslední věc podle mě je ta, že Bulharsko bylo blízko Orientu, což lákalo dobrodruhy. Takže i takováto motivace zřejmě existovala. Poznat novou zem, poznat nové prostředí, úplně jiné než to co známe. A ještě jedna věc, rakouský kapitál, spíše český v tomto případě, sháněl možnosti se prosadit na nových trzích. A Bulharsko takový trh nabízelo. Tím pádem, shodou všech těchto okolností, se do Bulharska v těch osmdesátých a devadesátých letech dostaly stovky Čechů. Mohl byste tuto českou migrační vlnu do Bulharska typologizovat? Na prvním místě je to opravdu inteligence, tedy učitelé, malíři jako Mrkvička a Věšín, kteří jsou u vás jen málo známí. Dále právníci, protože ve státní správě bylo zapotřebí právníků a těch u nás bylo málo. I ve Východní Rumélii v osmdesátých letech v Plovdivu, Pazardžiku, Smoljanu, Staré Zagoře působili Češi, právníci působili v Bulharském knížectví i ve Varně. Takže to je první skupina. Další skupinu tvořili podnikatelé, kteří zakládali jedny z prvních bulharských cukrovarů a pivovarů, to se dalo očekávat. A následně, když založili nějaký podnik, tak si zvali i české dělníky. Takže v Gorné Orjachovici se u cukrovaru zformovala česká kolonie. Taková kolonie existovala i v oblasti Burgasu, ve městě, které se dnes jmenuje Kameno. A tam také existovala česká dělnická kolonie. Takže třetí skupinou jsou dělníci. Čtvrtou skupinou jsou řemeslníci. Byli to lidé, kteří zase našli v Bulharsku možnost se prosadit, protože řemesla jako fotograf, opravář hudebních nástrojů zde prakticky neexistovala. Tito lidé tak opravdu nacházeli v Bulharsku možnost se prosadit. A poslední skupinu tvořili zemědělci, týkalo se to právě Vojvodova. Je to už v pozdější době, na přelomu 19. a 20. století a o Vojvodovu se už v posledních letech píše relativně hodně. Podnětem k této migraci byl zákon o osídlení neobydlených území v Bulharsku. Češi, kteří se později přestěhovali do Bulharska, žili v okolí Banátu, ve Svaté Heleně. V tomto regionu bylo také hodně bulharských vesnic, takže Bulhaři z Banátu se začali stěhovat do Bulharska, vracet se zpátky, byli to potomci emigrantů, kteří do habsburské říše odešli v 17. století. Češi se o tom dozvěděli, a protože byli Slované, nebyl problém, aby se usadili v Bulharsku. Vláda jim to dovolila. On to byl samozřejmě postupný proces. O tom se už psalo mnoho v posledních letech, takže od roku 1900 existuje česká vesnice, která se jmenuje Vojvodovo, v severozápadním Bulharsku blízko Dunaje. A to je poslední skupina českých vystěhovalců do Bulharska. Kdybychom se vrátili těm osmdesátým letům, v jakých oblastech tedy nejvíce působili Češi, abychom to shrnuli. Nebo v jakých mají největší zásluhy? Ve školství na prvním místě, ve vědě, protože mimochodem v bulharské terminologii řady vědních oborů funguje díky Čechům hodně slov českého původu. Dále třeba v chemii, v zemědělství, v historických vědách taky, protože bratři Škorpilové byli prakticky jedni ze zakladatelů archeologie v Bulharsku. Takže věda, státní správa a kultura. Takže ve všech významných oblastech. Slovo invaze tady je namístě. Já se opravdu domnívám, že slovo invaze je namístě. Skutečností je, že valná část těchto Čechů se v následujících desetiletích vracela zpátky, ale hodně jich také zůstalo v Bulharsku. Mimochodem když se podíváte do telefonních seznamů současných bulharských velkých měst, narazíte na česká příjmení. Existují nějaké statistiky, kolik zde bylo Čechů na sklonku devatenáctého století? Žádné. Víte, ono to spočívá v organizaci osmanské říše. Statistické údaje samozřejmě začaly fungovat, v osmdesátých či devadesátých letech 19. století jsou již k dispozici, ale ty vůbec nejsou přesné. Ono to souvisí s tím, že Češi byly občany Rakousko-Uherského státu a položka etnická příslušnost neexistovala. Takže sem tam se něco zachytilo, ale nedá se to spočítat přesně. Jediné přesnější údaje se týkají reemigrace vojvodovských Čechů na konci čtyřicátých a padesátých let dvacátého století do tehdejšího Československa, kdy to probíhalo podle vzájemných mezistátních dohod, takže je to tam uvedeno přesně. Ale víte, část těchto vojvodovských Čechů emigrovala do Jižní Ameriky ve třicátých letech, část z nich se usídlila v další bulharské vesnici v severovýchodním Bulharsku, která se jmenuje Belinci a žili tam spolu s tureckým obyvatelstvem, což byla taková, z etnologického hlediska,
4 121 Češi z Vojvodova zvláštní situace. Tím se zabývá mladý český kolega z Plzně, Michal Svoboda, který napsal o Belincích diplomku a v tomto tématu tuším pokračuje. Teď je doktorandem v Holandsku, v Amsterodamu. Nedá se alespoň odhadnout, kolik zde bylo Čechů? Nedá. Oni přijížděli a zase odjížděli. Víte hodně lidí, i těch vojvodovských, i těch dalších, kteří se nedokázali prosadit, se prostě vrátilo zpátky. Přesto vznikaly české kolonie, hlavně ve velkých městech. Víte, jaká byla jejich činnost? Jedině v Sofii jako sdružení organizovaného typu. A samozřejmě ve Vojvodovu, je to ale úplně jiná věc, protože to byla prakticky česká vesnice. I když tam žili i Bulhaři a další, třeba Slováci. Ale jedině v Sofii byl založen spolek Čech, který fungoval dlouhá léta a díky tomuto spolku vznikla i spolek, který se jmenoval Slovanská beseda/slavjanska beseda. A mimochodem ta existuje i dodnes, její budova ale funguje jako čitalište1. Po druhé světové válce v době socialismu už neexistuje jako spolek. Takže česká komunita v Sofii samozřejmě měla vědomí sounáležitosti a na základě spolku Čech později, po založení Československa, vznikl Československý národní dům Tomáše Garriguea Masaryka, který také existuje a dodnes funguje jako československý klub. A tuším, že je jediný československý, který zůstal po rozdělení. Taky v té době, tedy na konci 19. století, existovala slovenská expanze nebo 1 Čitalište je pro Bulharsko typická společenská instituce, která má kulturní a vzdělávací funkci. Nejčastěji je tvořeno knihovnou, divadlem a zájmovými kroužky. invaze do Bulharska. Byli to ale výhradně rolníci. Ti založili tři slovenské vesnice, taky v severním Bulharsku, ale na Plevensku. Ti také reemigrovali po druhé světové válce. Byli usazeni podobně jako Češi v pohraničí, na Moravě. Valná část z nich se ale dostala na Slovensko. Mimochodem od 90. let existuje na Slovensku sdružení, které se jmenuje Spolek Slováků z Bulharska na Slovensku. Zvláštní název, ale oni mají takové dvojité vědomí. Já jsem se opravdu divil. Ono to možná nějakým způsobem existuje u Čechů z Bulharska usazených na Moravě. Oni se cítí víc bulharskými vlastenci než sami Bulhaři, kteří žijí na Slovensku nebo v Česku. Právě na jižní Moravě, v okolí Mikulova, žije poměrně početná skupina reemigrantů z Bulharska. Ona je to zvláštní komunita, víte, ono to možná tkví v tom, že byli evangelíci. A toto náboženství nějakým způsobem bylo nejpodstatnějším elementem pro zachování jejich identity. V pravoslavném prostředí to fungovalo perfektně, když se vrátili zpátky v době socialismu. Víme, jak to vypadalo tehdy s náboženstvím. Oni si nějakým způsobem dokázali uchovat náboženské prvky ve své kultuře a vztah k Bulharsku si uchovali taky. Založili rovněž spolek a pořádají výlety do Vojvodova. Opravdu jsou to už postarší lidé, kolem sedmdesátky. Ale ten vztah k Bulharsku opravdu existuje, je to zvláštní. Dá se nějak charakterizovat, jak dlouho zůstávali Češi v Bulharsku v oněch osmdesátých a devadesátých letech 19. století? Byla to pro ně
5 22 jen dočasná štace, nebo zde zůstávali delší dobu či celý život? Část z nich, bavili jsme se o tom, se vrátila, nedokázali se prosadit. Další jako třeba známý profesor Václav Dobruský, který vlastně taky není příliš znám, se vrátil zpátky teprve ve dvacátých letech 20. století. Jireček se vrátil do Prahy v devadesátých letech (Jireček působil v Bulharsku pouze do roku 1884, pozn. autora). Ono je to různé, já si myslím, že nějaký obecný princip neexistuje, ale já si myslím, že to záleží spíš na konkrétní osobnosti, na rodině a podobně. Protože ti, kteří se oženili za Bulharky, samozřejmě zůstali. Ale i další, proto jsem vám říkal, že v telefonních seznamech je hodně česky znějících jmen. Nelze spočítat, kolik Čechů zůstalo a kolik se vrátilo. I přes očividný přínos Čechů v mnoha oblastech docházelo k neshodám. Jak byli Češi obecně vnímání? Jako ti, kteří chtějí pomoci tomu druhému slovanskému národu, nebo jako cizí element? Víte, neshody existovaly vždycky, to je samozřejmé, protože je to jiná kultura, jiná mentalita, jiné prostředí. Musíte brát v potaz, že ten systém osmanské říše, o tom jsem se zmínil, který nemá nic společného s uspořádaným systémem habsburské říše, vadil mnoha Čechům. Ale z druhé bulharské strany byli Češi tehdy přijímání vesměs velmi pozitivně. Samozřejmě nějaké problémy sem tam byly, ale obecně ne. Takže vztah byl v zásadě velmi pozitivní. Češi byli chápáni jako představitelé kulturnějšího, vyspělejšího národa. A oni navíc v Bulharsku opravdu makali. To znamená, že pracovali, jak mohli. Zmínil jsem se o tom, že i dnes existuje velmi kladný obraz o českém přínosu. Fakt, že se zachoval tolik desetiletí, znamená, že vztah k Čechům byl opravdu kladný. I přes zájem především bulharských vědců, ale i Čechů, o toto téma existuje řada bílých míst. Existuje z řad vědců i veřejnosti stále zájem o toto téma? Já bych to komentoval takto: o těch opravdu významných osobnostech ví i každé malé dítě. Je to část školní výuky. O osobnostech jako Jireček, bratři Škorpilové, Dobruský, Mrkvička, Věšín a dalších je u nás známo skoro všechno. V době po osvobození se tím zabývalo hodně vědců. O Vojvodovu bylo napsáno také hodně, především u vás. Já jsem jediný, kdo se tím zabýval u nás. Ale řekl bych, že existuje hodně bílých míst, ty se týkají především Čechů mimo Sofii, v různých menších městech. O nich, na příklad různých řemeslnících, se prakticky nepsalo vůbec. Jen v osmdesátých letech vyšel román Viktora Paskova Balada o Georgu Henychovi, který byl přeložen i do češtiny. Tento román tehdy vzbudil velkou pozornost bulharské veřejnosti, ale nevyprovokoval vědecký zájem, výzkumy, právě těchto řemeslnických mistrů, fotografů a dalších. O nich se neví. Nebyly vůbec zkoumány dělnické kolonie. O nich se píše, že existovaly, ale jinak prakticky nic. Na tomto poli začali pracovat Marek Jakoubek a Lenka Budilová z plzeňské univerzity a snad z toho něco bude. Jinak o českých právnících vznikla kniha, která je již v tisku. A to zásluhou Javora Miluševa, známého bulharského herce, který se stal poslancem a má české kořeny. Ten během svého působení v politice udělal aspoň to, že napsal o svých předcích. Samozřejmě z odborného hlediska nejde o vědecký text, ale je přesto velmi zajímavý, protože Milušev se dokázal dostat k různým rodinným dokumentům. Jsou kromě těchto známých osobností v podvědomí lidí i další? Víte, ono je třeba porozhlédnout se po regionálních muzeích ve Staré Zagoře, v Šumenu, vždycky se o nich ví. Objevují se v tamních výstavách, v expozicích. Nebo v Sadovu v zemědělské škole je Stříbrný na každém kroku. Ta úcta prostě existuje, je pojímána jako část vlastní ideologie. Myslím, že si to Češi ani neuvědomují. A navíc bulharská bohemistika je skvělá. Ono to taky spolu nějakým způsobem souvisí. Ještě bych se zeptal na závěr, jestli v této oblasti teď něco plánujete. Javor Milušev byl před několika lety náměstkem ministra kultury a tehdy byla situace, kdy o to měl zájem bulharský stát. Měli jsme záměr zpracovat encyklopedii české přítomnosti v Bulharsku. A to je opravdu velmi náročná práce. Je zapotřebí hodně lidí a dobré financování. Nevím, jestli je to možné uskutečnit i v současné době. Jinak je to dobrý nápad. Kdyby se dal tento projekt uskutečnit, bylo by to vynikající.
ANTROPOWEBZIN 1/2012 33 INVAZE. Katedra antropologie, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni; strohsova@gmail.com
ANTROPOWEBZIN 1/2012 33 MIGRACE ČECHŮ DO BULHARSKA - TZV. ČESKÁ INVAZE Klára Strohsová Katedra antropologie, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni; strohsova@gmail.com Migration of Czechs
VíceVÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ
VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ Obsahový cíl: - Žák si používá slovní zásobu k tématu Vývoj českých zemí. - Žák prokazuje znalost tématu doplňováním vhodných slovních spojení do vět. Jazykový cíl: - Žák
VíceNárodní hrdost (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VíceJak se Japonka dostane ke studiu češtiny a překládání českých autorů?
Díky finanční podpoře programu AKTION Česká republika - Rakousko pořádá Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už víc jak čtvrt století Letní jazykovou školu češtiny a němčiny.
VíceDějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008
Č. Jméno.. Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Název školy: Petra Junková Základní škola, Radiměř, okres Svitavy Číslo projektu : CZ. 1.07/1.4.00/21.0081 Název šablony klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací
Více5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012
5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o
VíceTabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho
1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky
VíceÚstavou je Chorvatsko zřízeno jako nacionální stát chorvatského národa a stát příslušníků národnostních menšin.
Zdenka Čuchnilová: Odraz chorvatské menšinové legislativy Bohatá kulturní činnost českých besed v Chorvatsku, která je prezentovaná v předchozím referátů, vychází z úsilí mnohých entuziastů udržet identitu
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VíceJAK PODVÁDĚT PŘI VOLBÁCH ČESTNĚ!
JAK PODVÁDĚT PŘI VOLBÁCH ČESTNĚ! Doc. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D. Ústav aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT Na Florenci 25 110 00 Praha 1 e-mail: becvamar@fd.cvut.cz I. Politická situace v Bulharsku
VíceObrázek č. 1 Konstantin Jireček, český bulharista. Obrázek č. 2 Ukázka z tvorby Jana Václava (Ivana) Mrkvičky.
Přílohy Obrázek č. 1 Konstantin Jireček, český bulharista. Zdroj: RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Obrázek č. 2 Ukázka z tvorby Jana Václava (Ivana) Mrkvičky. Zdroj: Иван Мърквичка [online]. Dostupné z
VíceČeši za 1. světové války
Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové
VícePrvní republika.notebook. January 23, 2014
VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,
VícePRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku
VíceZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list
ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně
VíceŽivot za. První republiky
Život za První republiky Československá republika se skládala z těchto zemí: Čechy Morava Slovensko Podkarpatská Rus Jednotlivé země však nebyly stejně hospodářsky vyspělé. Nejvyspělejší byly Čechy a Morava,
VíceMigrace Českých bratří do Dolního Slezska
Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý
VíceMateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, Želešice. Žáci 9. ročníku praktické školy
Název školy Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, 664 43 Želešice Autor Mgr. Miroslava Šotová Název Téma Číslo projektu Vy_32_INOVACE_606 Národnostní menšiny CZ.1.07/1.4.00/21.1555 Cílová
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceVY_32_ZAZNAM_D5_20. Záznamový arch - doklad k počtu MI
Záznamový arch - doklad k počtu MI VY_32_ZAZNAM_D5_20 název školy číslo projektu název projektu číslo a název šablon klíčové aktivity formát přílohy na CD/DVD číslo v digitálním archivu školy celkový počet
VíceVzdělávací oblast : Člověk a společnost. Předmět : Dějepis. Téma : Novověk. Ročník: 9
Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Předmět : Dějepis Téma : Novověk Ročník: 9 Popis: Test obsahuje látku 1. pololetí 9. ročníku. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Ověřuje historické znalosti
VíceSTOLETÍ PÁRY. 19. století nazýváme také stoletím páry mnoho vynálezů znamenalo rychlý hospodářský růst tím nastaly prudké změny ve společnosti
STOLETÍ PÁRY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s průmyslovým a kulturním rozvojem českých zemí. Učebnice: Obrazy z novějších Českých dějin. STOLETÍ PÁRY 19.
VícePoražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.
Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který
VíceNÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.
NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů EVROPA Obyvatelstvo obr. 1 obr. 1 OBYVATELSTVO A SÍDLA V Evropě žije přes 700 milionů obyvatel. Podle
VíceOkruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY
Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která
VíceOtázky pokládala BARBORA MACHOVÁ
ČESKÝ LID 99, 2012, Barbora 1 Machová: Rozhovor s Lozankou Pejčevou, ředitelkou Ústavu ROZHOVOR etnologie / INTERVIEW a folkloristiky ROZHOVOR S LOZANKOU PEJČEVOU, ŘEDITELKOU ÚSTAVU ETNOLOGIE A FOLKLORISTIKY
VíceTEMATICKÝ PLÁN 6. ročník
TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 UČIVO: 1. Úvod do dějepisu seznámení s učebnicí -
VícePřesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin
si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin 11. 12. listopadu 2014 Vila Lanna, Praha Historický ústav Akademie věd ČR, v. v.
VícePaměťnároda. Helena Medková
Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických
VíceOSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
OSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Osobnosti EU V této kapitole se dozvíte: Kdo je evropským komisařem. Kdo je členem soudního a účetního dvora. Čím je zabezpečována činnost Evropské komise.
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Vícekonec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula
Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Novák Ladislav, Ing.
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Novák Ladislav, Ing. (1899-1942) Prozatímní inventární seznam NAD č. 439 evidenční pomůcka č. 159 Čakrtová Eva Praha 1954 Ing. Ladislav Novák
VíceVolný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice
Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí
VíceInteraktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro
Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií 2015 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských
VíceSlováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia
17. 06. 2016 10:43 1/8 Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia Obrázek 1: Vlajka Srbska 1), Obrázek 2: Vlajka Chorvatska
VíceVY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:
VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VíceII. internacionála a vznik sociálně demokratických stran v Rakousku Uhersku. Sociálně demokratická strana v Rakousku - Uhersku
II. internacionála a vznik sociálně demokratických stran v Rakousku Uhersku Po rozpadu I. internacionály (Londýn 1864) byla v Paříži v roce 1889 v den 100. výročí dobytí Bastily (14. července 1789) založena
VíceTEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017
Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 1. Úvod do dějepisu - seznámení s učebnicí - historické prameny UČIVO: - čas,
VíceSlované na českém území a Sámova říše
Slované na českém území a Sámova říše Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0115 Slovanské kmeny, původně žijící v oblastech mezi Dunajem a Dněprem (dnešní Ukrajina a východní Polsko), během stěhování národů
VíceRevoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.
Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek
VíceSAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO
SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších
VíceCZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život
Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena
VícePrvní světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko
Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceŽidé jako menšina. Židovské identity
Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes
VíceHospodářský rozvoj v českých zemích
Hospodářský rozvoj v českých zemích Rozvoj vědy a technické vynálezy způsobily v průběhu 19. století mnoho změn v životě celé společnosti. Největší změny nastaly ve výrobě v průmyslu. Byly tak bouřlivé,
VíceZdroj: KUPKA, František a Dana MIKULEJSKÁ. František Frank Frantík François Kupka. Praha: Národní galerie, 2013.
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871 1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
VíceHABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.
HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství
VícePrvní světová válka, vznik Československého státu
První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát
VíceMIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU
MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU I N G. Š Á R K A P R Á T R N D R. J A N A K O U Ř I L O V Á, P H. D. ÚVOD Migrace je pokládána za jednu z nejvýznamnějších globálních
VíceMUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU
MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho
VíceROČNÍK 18 ČÍSLO 1 ČERVEN 2019
ROČNÍK 18 ČÍSLO 1 ČERVEN 2019 Před 60 lety, přesně 1. září 1959, byla slavnostně otevřena nová školní budova základní devítileté školy ve Větřní. Škola navázala na tradici předcházejících školských zařízení
VíceFRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A. I. Dvě vlasti
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
VíceNárodní obrození - literární období
Jméno: Národní obrození Přidal(a): Bessek Národní obrození asi v letech 1770-1850 1627/8 - Obnovené zřízení zemské - jediná povolená víra je katolictví odešlo mnoho vzdělaných lidí, do Čech přichází německá
VíceVlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925
Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy
VíceDokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceRENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04
RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_23_Tomáš Baťa Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje
VíceCizinci a cizinky ze třetích zemí na trhu práce v ČR
Cizinci a cizinky ze třetích zemí na trhu práce v ČR 27/05/2009 Yana Leontiyeva a Michaela Vojtková SOÚ AV ČR, v.v.i Osa prezentace: I. Migranti a migrantky na trhu práce v ČR ve statistikách II. Výzkum
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- revoluční rok 1848, technický a kulturní rozvoj, vznik Rakouska- Uherska.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.26.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceJMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH
JMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH JINDŘICHOHRADECKÝCH OBČANŮ ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je
VíceREVOLUCE Revoluce ve FRANCII
REVOLUCE 1848 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy - cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo) - různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost
VíceHÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ
HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec
VíceCESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav
VíceOkruhy témat disertačních prací DSP Etnologie
Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací navrhuje oborová rada, která je předkládá ke schválení vědecké radě fakulty. Navrţeny a vědeckou radou schváleny byly tyto
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských
VícePana školníka se ptali Martin Kubík a Jakub Gregor.
Pana školníka se ptali Martin Kubík a Jakub Gregor. 1. Máte rád svoje povolání? Proč? - pro svoji pestrost a i určitou volnost volby pořadí této práce - možnosti tvůrčí práce - a pod. 2. Jak dlouho děláte
VícePoj Pojďte dál, projděte branami poznání. Každá z nich otevírá další kousek cesty Masarykovým životem.
Poj Pojďte dál, projděte branami poznání. Každá z nich otevírá další kousek cesty Masarykovým životem. P KOVÁRNA Kovárna narození a dětství Tomáše Masaryka Místnost symbolizuje chudé prostředí a dětství
VíceNázev: Osídlení Evropy
Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího
VíceObdobí před vznikem česky psané literatury I
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Období
VíceAleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)
Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní
VícePod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause
Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Popis projektu Projekt Češi ve světě oslavy Dne české státnosti 2012 proběhne na různých místech v Praze v týdnu od 24. do 30. září 2012 pod záštitou
VíceVY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ
VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
VícePLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence
PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island) 56 Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56 06.02.18 16:21 Lilli Hornig
VíceEMMA SARGENTOVÁ TIM FEARON. Jak sebejistě. mluvit. s kýmkoli v každé situaci
EMMA SARGENTOVÁ TIM FEARON Jak sebejistě mluvit s kýmkoli v každé situaci Jak sebejistě mluvit s kýmkoli v každé situaci EMMA SARGENTOVÁ, TIM FEARON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
VíceNabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol
Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk
VícePříběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
Více1 3 OBSAH. Život karpatských Němců za socialismu až po současnost
1 3 OBSAH Předmluva 1 Uvod 1.1. Nèmci jako národ 1.2 Němci jako národnostní mensina 1.3. Pocty Němců 2. Němci v^eské republice 2.2 Uvod 2.3. Literární rešerse 2.4. Prováděný výzkum 2.5. Historie Němců
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.22.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
VíceUniverzity zahájí akademický rok Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Pardubický
Univerzity zahájí akademický rok 30.9.2013 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Pardubický (ČTK) Univerzita Pardubice PARDUBICE Dnes v 10 hodin proběhne na Univerzitě Pardubice v Aule Arnošta z Pardubic slavnostní
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- Československá republika. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.32.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VícePracující důchodci v Česku
Pracující důchodci v Česku 22. 9. 2015 ČT 1 19:00 Události Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Skoro devadesát procent českých seniorů nepracuje a spoléhá jenom na podporu státu. Důvodem není podle nové
VíceObsah. Politický a společenský vývoj Plzně 31. Politický a společenský vývoj Tomáš Bernhardt 33
Úvod 16 Politický a společenský vývoj Plzně 31 Politický a společenský vývoj 1788-1848 Tomáš Bernhardt 33 Tvář m ěsta 38 Obyvatelstvo 51 Národnostní pom ěry 63 S polečnost 68 Významné úřady se sídlem v
Více2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání
2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání KOMBINOVANÝ KURZ PRO UČITELE NĚMČINY HORIZONTE INSTITUT FÜR SPRACHE, KOMMUNIKATION
VíceNávod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.
1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla
VíceVyšel II. svazek 25. dílu Monografie
Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie,
VíceAntonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )
ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské
Více