SITUAČNÍ ZPRÁVA 2012

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY SITUAČNÍ ZPRÁVA 2012 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA ZADAVATEL: MĚSTO ŠUMPERK ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: PROSINEC 2012 EKOTOXA s.r.o. Mgr. Pavla Škarková Gabriela Hřivnáčová EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Brno, Černá Pole, Fišova 403/7, Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, Opava tel ; fax ; emc@ekotoxa.cz

2

3 OBSAH 1. ÚVOD STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ V SO ORP ŠUMPERK DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ČÁST MONITORING SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC FRAKCE PM MONITORING NO MONITORING SO MONITORING O PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ČÁST ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE IPPC ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE KATEGORIE REZZO Intenzita dopravy v roce Výhledové intenzity dopravy Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku Resuspendované částice z dopravy EMISNÍ SITUACE V ŠUMPERKU VYHODNOCENÍ SITUACE IMISE EMISE ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČR ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI Čištění komunikací a použití posypového materiálu Protierozní opatření NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

4 SEZNAM TABULEK TABULKA 1: VYMEZENÍ OZKO (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ TABULKA 2: PŘEKROČENÍ HODNOTY CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO BENZO(A)PYREN (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ TABULKA 3: KARTA STANICE MSMUA ŠUMPERK MÚ TABULKA 4: KONCENTRACE PM 10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2011 (µg/m 3 ) TABULKA 5: IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 6: POČTY PŘEKROČENÍ 24HOD LIMITU KONCENTRACEMI PM 10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ TABULKA 7: KONCENTRACE NO 2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2011 (µg/m 3 ) TABULKA 8: IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 9: KONCENTRACE SO 2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2011 (µg/m 3 ) TABULKA 10: IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 11: IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE TABULKA 12: KONCENTRACE SO 2 NA STANICI MSMUA V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH (µg/m 3 ) TABULKA 13: KONCENTRACE O 3 NA STANICI MSMUA V ROCE 2007 AŽ 2011 (µg/m 3 ) TABULKA 14: IMISNÍ LIMITY PRO TROPOSFÉRICKÝ OZON TABULKA 15: VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2010 (T/ROK) ( 23 TABULKA 16: EMISE VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE V ROCE 2010, REZZO 1-3 (T/ROK) ( 25 TABULKA 17: EMISE VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (REZZO 1-4, ROK 2010) (T/ROK) TABULKA 18: ZDROJE KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2010) TABULKA 19: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 20: EMISE TZL ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 21: EMISE OXIDŮ DUSÍKU ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 22: EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 23: EMISE OXIDU UHELNATÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 24: EMISE ORGANICKÝCH LÁTEK ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 25: EMISE TETRACHLORETHYLENU ZA ROKY 2003 AŽ 2010, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 26: PROVOZOVATELÉ ZDROJŮ KATEGORIE REZZO 2 V ŠUMPERKU (2010) TABULKA 27: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2010 (T/ROK) TABULKA 28: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 29: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO 2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 30: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NO X V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 31: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) 42 TABULKA 32: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK A TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 33: VÝVOJ SPOTŘEBY JEDNOTLIVÝCH PALIV V ŠUMPERKU V LETECH (T/ROK, PRO ZEMNÍ PLYN V TIS.M 3 /ROK) (ČHMÚ) TABULKA 34: PRŮMĚRNÁ VÝHŘEVNOST PALIVA (KOEFICIENTY VÝHŘEVNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ KRAJE) (GJ/T) TABULKA 35: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH (GJ/ROK, %) TABULKA 36: VÝVOJ EMISÍ ZE ZDROJŮ REZZO 3 VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH (T/ROK) (ČHMÚ) TABULKA 37: SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V LETECH 2000, 2005 A 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA VŠECH VOZIDEL - POČET VOZIDEL / 24 HODIN) (ŘSD) TABULKA 38: KOEFICIENTY VÝVOJE INTENZIT DOPRAVY (DLE TP 225) TABULKA 39: VÝHLEDOVÉ INTENZITY DOPRAVY (POČET VOZIDEL / 24 HODIN) TABULKA 40: EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE TABULKA 41: RESUSPENZE TUHÝCH ČÁSTIC VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (T/ROK) TABULKA 42: SEZNAM TOP 10 PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ TZL V ŠUMPERKU V ROCE 2010 (T/ROK, %) TABULKA 43: SEZNAM TOP 10 PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ NO X V ŠUMPERKU V ROCE 2010 (T/ROK, %) TABULKA 44: POROVNÁNÍ EMISÍ TZL A NO X U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ REZZO V LETECH 2003 AŽ 2010, MĚSTO ŠUMPERK.. 60 TABULKA 45: EMISE ZÁKLADNÍCH SLEDOVANÝCH LÁTEK VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2003 AŽ 2010 V T/ROK, SOUHRNNĚ REZZO 1 AŽ

5 SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ PLOCHY OZKO V OBVODU STAVEBNÍHO ÚŘADU ŠUMPERK (V % ÚZEMÍ) GRAF 2: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM 10 V LETECH 2007 AŽ 2011 V ŠUMPERKU GRAF 3: PRŮBĚH DENNÍCH KONCENTRACÍ PM 10 V LETECH 2009 AŽ 2011 V ŠUMPERKU GRAF 4: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO 2 V LETECH 2007 AŽ 2011 V ŠUMPERKU GRAF 5: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO 2 V ROCE 2007 AŽ 2011 V ŠUMPERKU GRAF 6: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO 2 V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH V ŠUMPERKU GRAF 7: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O 3 V ROCE 2007 AŽ 2011 V ŠUMPERKU GRAF 8: VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2010 (T/ROK) ( 24 GRAF 9: POMĚR EMISÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ REZZO 1-4 V OLOMOUCKÉM KRAJI V ROCE 2010 ( 24 GRAF 10: POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2010 (T/ROK) GRAF 11: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V LETECH 2003 AŽ 2010 (T/ROK) GRAF 12: HLAVNÍ PRODUCENTI TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2010 (%) GRAF 13: HLAVNÍ PRODUCENTI OXIDŮ DUSÍKU V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2010 (%) GRAF 14: POROVNÁNÍ EMISÍ ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2010 (T/ROK) GRAF 15: PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VYTÁPĚNÍ V DOMÁCNOSTECH V ŠUMPERKU V ROCE GRAF 16: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2005 AŽ 2010 (PROCENTUÁLNÍ PODÍL) GRAF 17: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001 AŽ GRAF 18: EMISE ZE ZDROJŮ REZZO 3, V LETECH GRAF 19: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH TZL V ŠUMPERKU, ROK 2010 (%) GRAF 20: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ TZL V ŠUMPERKU, ROK 2010 (%) GRAF 21: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH NO X V ŠUMPERKU, ROK 2010 (%) GRAF 22: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ NO X V ŠUMPERKU, ROK 2010 (%) GRAF 23: VÝVOJ EMISÍ VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: VYMEZENÍ OBLASTÍ OZKO, ZÓNA OLOMOUCKÝ KRAJ... 8 OBRÁZEK 2: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2006, GRID 1KM OBRÁZEK 3: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ, SO ORP ŠUMPERK, 2007, GRID 1KM OBRÁZEK 4: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2008, GRID 1KM OBRÁZEK 5: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2009, GRID 1KM OBRÁZEK 6: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2010, GRID 1KM OBRÁZEK 7: ZDROJE EMISÍ REZZO 1 A VYBRANÉ ZDROJE REZZO 2 V ŠUMPERKU V ROCE OBRÁZEK 8: ÚSEKY PRO SČÍTÁNÍ DOPRAVY VE MĚSTĚ ŠUMPERK (ŘSD)

6 SEZNAM ZKRATEK AOT40 BRO CUTR CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČSÚ d IL DREV EIA EMS HUTR IČ, IČO IHd IHr IL/LV IPPC KÚ LTO M MT MÚ MŽP NV OL OZKO OZV PB PZKO REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 r IL ŘSD SO ORP SPE TV VÚZT ZP Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Biologicky rozložitelný odpad Černé uhlí tříděné Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad 24hodinový imisní limit Dřevo Environmental Impact Assesment (Posuzování vlivu na životní prostředí) Environmentální systém řízení Hnědé uhlí tříděné Identifikační číslo organizace Imisní limit, doba průměrování- 24 hod Imisní limit, doba průměrování 1rok Limitní hodnota / limit value Integrovaná prevence a omezování znečištění Krajský úřad Lehký topný olej Motocykly Mez tolerance / margin of tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Olomoucký Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně závazná vyhláška Propan butan Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Zvláště velké a velké zdroje emisí Střední zdroje emisí Malé zdroje emisí Mobilní zdroje Roční imisní limit Ředitelství silnic a dálnic Správní obvod obce s rozšířenou působností Souhrnná provozní evidence Cílový imisní limit Výzkumný ústav zemědělské techniky Zemní plyn SEZNAM LÁTEK B(a)P, B_A_P B_B_F B_K_F CO HCB I_123CD_P NH 3 NO x NO 2 O 3 OL (OC) benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten oxid uhelnatý hexachlorbeznzen indeno(1,2,3-cd)pyren amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý ozon organické látky PAU PCB PCDD/F PM 10 SO 2 TK TZL VOC polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 m oxid siřičitý těžké kovy tuhé znečišťující látky těkavé organické látky 6

7 1. ÚVOD Tato zpráva představuje sedmou aktualizaci Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka (Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a Integrovaný program snižování emisí města Šumperka analytická i návrhová část), který byl zpracován v roce Obdobně jako v předcházejících letech je i letos uvedený Program aktualizován o nejnovější dostupné informace: 1. Zhodnocení emisních dat za rok 2010 (zejména tuhých znečišťujících látek a dalších sledovaných látek), jejich porovnání s předchozími roky apod. 2. Zhodnocení imisních dat za rok 2011 ze stanice Šumperk MÚ, a to zejména imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 a dále změny ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro tuto látku. 3. Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ORP Šumperk (rok 2010). 4. Zhodnocení provedení navržených opatření u nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 a 2, významné nově vybudované zdroje emisí. 5. Výhledové intenzity dopravy dle aktuálních koeficientů. Jako hlavní datové podklady byly použity: Data imisního monitoringu v Šumperku v letech 2005 až 2011 (ČHMÚ); Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2010 (ČHMÚ); Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, 2005 a jeho aktualizace. 7

8 2. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou OZKO vymezeny, byla zvolena území působnosti stavebních úřadů. Obrázek 1: Vymezení oblastí OZKO, zóna Olomoucký kraj na základě dat 2004 na základě dat 2005 území s překročením LV 6,5% území s překročením LV 49,1% území s překročením LV+MT 3,4% území s překročením LV+MT 0% na základě dat 2006 na základě dat 2007 území s překročením LV 48,3% území s překročením LV 14,7% území s překročením LV+MT 0% území s překročením LV+MT 0% 8

9 na základě dat 2008 na základě dat 2009 na základě dat 2010 území s překročením LV (překročení imisního limitu alespoň jedné látky SO 2, CO, PM 10, NO 2, benzen, Pb) území s překročením TV (cílového imisního limitu alespoň jedné látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) V případě Šumperka došlo v roce 2010 k překročení LV pro PM 10 a TV pro benzo(a)pyren. 9

10 plocha OZKO (%) Z následující tabulky je patrné, jak velká je plocha (v %), na které bylo zjištěno překračování 24hod. imisního limitu pro PM 10 (d IL), popř. ročního imisního limitu (r IL) v jednotlivých letech. Tabulka 1: Vymezení OZKO (v % území) za roky 2004 až 2010 (Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012) Stavební úřad Šumperk PM 10 PM 10 (r IL) (d IL) , ,2 0, , , , ,8 - V roce 2010 došlo k překročení 24hod. imisního limitu pro PM 10 na 47,8% území v působnosti Stavebního úřadu Šumperk. Graf 1: Meziroční srovnání plochy OZKO v obvodu Stavebního úřadu Šumperk (v % území) Tabulka 2: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) za roky 2004 až 2010 (Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012) Stavební úřad Šumperk BaP , , , ,7 10

11 2.1 Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk V následujících mapách jsou znázorněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk v letech 2006 až Jedná se o území, kde došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Mapy jsou konstruovány ve čtvercové síti 1x1 km. Obrázek 2: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2006, grid 1km 2 Zdroj dat: ČHMÚ 11

12 Obrázek 3: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, SO ORP Šumperk, 2007, grid 1km 2 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 4: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2008, grid 1km 2 Zdroj dat: ČHMÚ 12

13 Obrázek 5: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2009, grid 1km 2 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 6: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2010, grid 1km 2 Zdroj dat: ČHMÚ 13

14

15 3. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ČÁST Od roku 2005 měří na území Šumperka jedna stanice s automatizovaným měřícím programem, MSMUA Šumperk MÚ. Výsledky měření této stanice jsou obsahem následujících podkapitol. V této zprávě jsou použita data za rok 2007 až 2011 (validovaná data ČHMÚ). Data jsou hodnocena dle platných imisních limitů (od ) dle přílohy č.1 k zákonu o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. V období před nabytím jeho účinnosti byly imisní limity stanoveny dle nařízení vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hodnoty imisních limitů pro PM 10, NO 2 a SO 2 nemění. Tabulka 3: Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Karta stanice MSMUA Šumperk MÚ EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: - EOI - zkratka: B/U/R Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Základní údaje MSMU Šumperk MÚ Česká republika Město Šumperk Olomoucký Šumperk Šumperk Klasifikace pozaďová městská obytná Adresa lokality Jesenická Šumperk Správce lokality, adresa Ekovia Ing. Jiří Zavázal Všerubská Praha 5 Lokalizace Tel: Fax: ekovia@seznam.cz 49 57' 48.00" sš ; 16 58' 6.96" vd 335 m Doplňující údaje dno otevřeného, provětrávaného údolí vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) Terén: Krajina: Reprezentativnost: střední měřítko ( m) Umístění Na dvoře MÚ. Seznam měřicích programů: Kód MSMUK Datum vzniku: B-kontejner (klimatizovaný) Typ Kombinované měření Vznik a zánik měřicího místa Datum zániku: Měřicí zařízení umístěno v (kryt) 15

16 Měření A = autorizace, R = data dostupná v reálném čase, Par = paralelní měření, Ak = akreditováno Veličina Metoda Jednotka A R Par Ak Interval Datum Datum ukončení zahájení SO2 [oxid UVFL [UVfluorescence] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min siřičitý] NO2 [oxid CHLM µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min dusičitý] [chemiluminiscence] O3 [ozon] UVABS [UVabsorpce] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min PM 10 [Suspendované částice frakce PM 10 ] RADIO [radiometrie - absorpce beta záření] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 1d PM 10 [Suspendované částice frakce PM 10 ] RADIO [radiometrie - absorpce beta záření] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min Upozornění v listopadu 2011 Krajský úřad Olomouckého kraje upozorňoval v období od 14.listopadu do 21.listopadu 2011 na výskyt smogové situace. Toto upozornění se týkalo oblastí měst Přerov a Prostějov, kde byla ve volném ovzduší naměřena zvýšená koncentrace tuhých znečišťujících láteksuspendovaných částic (PM 10 ) a oblastí měst Olomouc, Hranice, Lipník nad Bečvou, Zábřeh, Mohelnice, Uničov, Litovel a Šternberk. Na výskyt smogové situace bylo upozorňováno v případě, že došlo k překročení 24 hodinového průměru koncentrace suspendovaných částic PM µg.m -3 (tzv. zvláštní imisní limit), trend hodinových koncentrací byl za posledních 6 hodin rostoucí a imisní situace trvala nejméně 8 následujících hodin. Hodnoty 24.hod. průměru koncentrace suspendovaných částic PM 10 dle monitorovací stanice Šumperk- MÚ ( ul. Jesenická) v období od do byly následující: ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m ,0 µg.m -3 Na základě těchto hodnot lze konstatovat, že dle monitorovací stanice Šumperk- MÚ ( ul. Jesenická) k překročení tzv. zvláštního imisního limitu suspendovaných částic PM 10 v období od do nedocházelo, s výjimkou dne Pro upozornění na výskyt smogové situace však ani tohoto dne nebyly splněny všechny předpoklady, zejména rostoucí trend hodinových koncentrací předmětné znečišťující látky. 16

17 3.1 Monitoring suspendovaných částic frakce PM 10 Naměřené hodnoty frakce PM 10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2011 jsou uvedeny v následující tabulce (roční průměr - RP a průměrné měsíční koncentrace). Tabulka 4: Koncentrace PM 10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2011 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,4 49,0 34,8 33,1 31,6 34,9 34,2 35,4 36,3 27,8 34,7 37,7 36, ,7 40,4 40,2 29,2 28,4 34,7 27,2 19,2 36,1 38,8 54,7 58,6 33, ,6 55,7 44,5 35,4 43,7 25,6 25,0 24,6 18,5 58,3 31,7 36, ,9 62,2 45,1 36,6 26,4 24,6 26,3 26,0 22,9 22,3 28,1 29,3 52, ,4 50,3 42,3 34,1 30,1 30,8 24,6 22,2 19,2 23,7 31,0 54,4 37,6 Tabulka 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok PM hodin 50 µg.m PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 0 Tabulka 6: Počty překročení 24hod limitu koncentracemi PM 10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2011 rok Počet překročení 24hod limitu Ze srovnání v předchozí tabulce vyplývá častější výskyt vysokých hodnot průměrných denních koncentrací v letech 2008 a V roce 2011 je stále počet překročení vyšší než povoluje zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. Především v období od září do prosince 2008 je zřejmý rozdíl oproti rokům 2005 až 2007, jak ukazují následující grafy. V roce 2011 se vyskytují nejvyšší koncentrace v lednu a únoru a pak v listopadu. 17

18 Graf 2: Průběh měsíčních koncentrací PM 10 v letech 2007 až 2011 v Šumperku µg/m měsíce IHr (PM10) IHd (PM10) Graf 3: Průběh denních koncentrací PM 10 v letech 2009 až 2011 v Šumperku Koncentrace PM 10 jsou nejvyšší v zimním období, během kterého jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší. Do ovzduší je emitováno více škodlivin než během období letního. Během zimních období lze tedy očekávat i překročení imisních limitů. 18

19 3.2 Monitoring NO 2 Výše naměřených koncentrací NO 2 v roce 2007 až 2011 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 7: Koncentrace NO 2 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2011 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,6 35,6 43,6 42,0 31,6 23,8 19,4 19,1 18,4 21,8 32,5 41,9 37, ,6 47,3 44,1 34,6 27,0 12,5 10,6 10,4 11,7 23,1 27,3 25, ,5 35,3 23,3 18,8 20,2 13,9 12,2 12,1 14,6 20,1 21,9 24,9 26, ,9 34,7 32,0 21,8 16,0 12,8 10,3 10,4 13,3 14,4 18,8 19,4 32, ,1 33,7 31,1 28,8 22,8 22,0 19,0 13,1 13,9 14,0 16,7 19,8 17,9 Tabulka 8: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 0 Obdobně jako v předchozích letech, tak i v roce 2011, nedošlo u oxidu dusičitého na stanici MSMUA k překročení imisních limitů. Maximální 1hod koncentrace v roce 2011 byla 95 µg/m 3. V průběhu sledovaných let 2007 až 2010 průměrná roční koncentrace NO 2 stále klesá, v roce 2011 mírně stoupla. Jak je vidět také z následujícího grafu, jsou hodnoty za rok 2011 nízké v průběhu celého roku. Naměřené imisní koncentrace NO 2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO 2 pravděpodobně vyšší. Graf 4: Průběh měsíčních koncentrací NO 2 v letech 2007 až 2011 v Šumperku 19

20 3.3 Monitoring SO 2 Roční průměr a měsíční průměrné hodnoty koncentrací SO 2 za rok 2007 až 2011 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9: Koncentrace SO 2 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2011 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,6 10,8 12,1 12,0 10,1 9,1 8,6 9,0 8,1 9,3 10,9 14,0 12, ,1 16,4 14,1 11,6 9,9 11,4 11,7 12,2 13,1 13,5 15,1 17, ,3 26,9 19,1 15,4 11,6 4,3 5,1 4,4 2,8 4,2 7,3 9,7 11, ,2 19,9 17,7 10,9 5,5 8,6 8,2 5,5 4,3 5,1 9,2 9,2 15, ,1 14,8 17,3 12,4 8,1 4,3 2,2 1,9 2,6 3,0 3,6 8,0 7,1 Tabulka 10: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Tabulka 11: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října března) 20 µg.m -3 U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. Maximální 1hod koncentrace v roce 2011 byla 50,5 µg/m 3 a maximální 24hod koncentrace byla 24,0 µg/m 3. V roce 2011 je dosaženo nejnižší průměrné roční koncentrace ve srovnání všech hodnocených let. Ani imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v posledních 5 letech překročeny. Graf 5: Průběh měsíčních koncentrací SO 2 v roce 2007 až 2011 v Šumperku 20

21 Tabulka 12: Koncentrace SO 2 na stanici MSMUA v zimních měsících (µg/m 3 ) Zima říjen listopad prosinec leden únor březen zimní průměr 2007/ , ,8 16,4 14,1 11,6 13,3 2008/ ,5 15,1 17,2 26,9 19,1 15,4 17,9 2009/2010 7,3 9,7 11,4 19,9 17,7 10,9 12,8 2010/2011 9,2 9,2 15,8 14,8 17,3 12,4 13,1 Graf 6: Průběh měsíčních koncentrací SO 2 v zimních měsících v Šumperku µg/m říjen listopad prosinec leden únor březen měsíce 2007/ / / /2011 Ihzo 3.4 Monitoring O 3 V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční koncentrace ozonu a roční průměr za roky 2007 až Tabulka 13: Koncentrace O 3 na stanici MSMUA v roce 2007 až 2011 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,1 18,2 17,5 26,0 32,6 34,9 33,7 34,8 33,8 22,7 16,7 15,3 12, ,6 13,1 12,6 17,0 30,4 57,7 50,5 34,1 19,6 19, ,2 16,4 25,1 31,8 42,9 63,9 62,0 60,2 68,5 56,8 31,8 27, ,4 1) 32,9 43,8 54,1 49,1 56,8 60,5 46,4 39,0 29,6 24,5 22, ,9 23,6 29,5 32,4 41,3 45,0 48,9 45,1 46,3 41,4 28,4 24,9 24,0 1) Pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr. 21

22 Tabulka 14: Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Ochrana zdraví lidí 1) max. denní 8h průměr 2) 120 µg.m Ochrana vegetace 3) AOT40 4) µg.m -3.h 0 Ochrana vegetace AOT µg.m -3.h - 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky, 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin, 3) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let, 4) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (=40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května 31. července). Za rok 2011 je uvedeno překročení 8hod imisního limitu ( dle nař. vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů cílového imisního limitu) pro ochranu zdraví lidí 1x (hodnota 120 µg.m -3 byla překročena v roce x a v následujících letech už ne - počítán byl průměr za tři roky). Hodnota AOT40 dosáhla hodnoty 1712,4 µg/m 3 /h (zdroj: ČHMÚ). Průběh průměrných měsíčních koncentrací O 3 v jednotlivých letech ukazuje následující graf. V porovnání všech hodnocených let patří dosažené imisní koncentrace O 3 v průběhu let 2009 a 2010 mezi ty nejvyšší. Koncentrace v roce 2011 proti zmiňovaným dvěma letům opět mírně klesly. Graf 7: Průběh měsíčních koncentrací O 3 v roce 2007 až 2011 v Šumperku 22

23 4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ČÁST V rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou zdroje emisí členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie REZZO 2 REZZO 3 střední zdroje, spalování s výkonem 0,2 5 MW a významné technologie malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie (V rámci REZZO 3 jsou modelově vypočítávány emise z vytápění domácností, emise VOC z plošného použití rozpouštědel) Mobilní zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 doprava Od roku 2010 dochází k některým změnám v evidenci emisí ( Od roku 2010 již nejsou emise NH 3 z chovů hospodářských zvířat u zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 sledovány prostřednictvím Souhrnné provozní evidence (SPE). Tyto emise, vypočítávané modelově dle metodiky VÚZT Praha, budou od roku 2010 prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Další součástí bilance je odhad emisí specifických skupin zdrojů, prováděný zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů a emisních faktorů. Jedná se o emise TZL z chovů hospodářských zvířat, tj. emise ze steliva, krmiva a exkrementů zejména u stájových chovů (emise uváděné poprvé v bilanci za rok 2006) a od roku 2009 také odhad emisí TZL ze stavebních činností a emisí NH 3 z použití minerálních hnojiv. Všechny tyto emise jsou součástí kategorie REZZO 3 a s využitím statistických údajů jsou rozpočteny do úrovně jednotlivých krajů. Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně, apod.). Nově jsou do bilance dopravy doplněny emise VOC z odparů palivového systému benzínových vozidel (cca 6600 t/rok). Z podkladů energetické bilance zajišťované ČSÚ je pro výpočet emisí nesilničních zdrojů prováděn odhad spotřeby nafty zemědělských a lesních strojů a spotřeby nafty a benzínu pro další specifické skupiny mobilních zdrojů. V návaznosti na zvyšující se rozdíly cen pohonných hmot v ČR a sousedících zemích byl proveden rovněž odhad dovozu benzínu a nafty přímo vozidly projíždějícími přes hranice ČR (u dálkové dopravy a příhraničního čerpání pohonných hmot v sousedních zemích). Z důvodu nedostatku vstupních dat však nebylo možné provést rozdělení takto dopočtené spotřeby pohonných hmot a emisí do jednotlivých krajů. Pro bilancování emisí v této Zprávě byla brána jako základní informace data z databáze REZZO 1-3 za rok 2010, a v případě emisí REZZO 4 byly použity informace ze sčítání dopravy, které proběhlo v roce 2010 (ŘSD). Tabulka 15: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2010 (t/rok) ( Rok TZL SO 2 NO x CO VOC , ,3 6765, , , ,4 4510, , ,6 6277,3 4132,7 6855, ,8 7150,2 4049,4 7191,0 7919, ,4 7121,4 4001,0 5972,9 1744, ,3 5917,3 3722,9 6316,9 6952, ,9 5079,5 3499,9 6078,2 6789, ,2 4316,1 3508,9 5848,2 6519, ,6 4539,4 3014,7 5477,7 6375, ,7 4406,6 3379,8 6250,7 6251,7 23

24 (%) Výše emisí (t/rok) Graf 8: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2010 (t/rok) ( Emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 (OL kraj , 1998, 2003 až 2010) TZL SO2 NOx CO VOC Znečišťující látka Situaci v rozložení podílů emisí z jednotlivých zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2010 ilustruje graf č. 7. Zastoupení jednotlivých zdrojů REZZO na znečištění ovzduší emisemi tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého zůstává v doposud hodnocených letech 2003 až 2010 stejné, tzn. na emisích TZL, NO x a CO se nejvíce podílí mobilní zdroje REZZO 4, na emisích SO 2 zdroje kategorie REZZO 1. Graf 9: Poměr emisí jednotlivých typů zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2010 ( Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (OL kraj 2010) 100% 80% 60% REZZO IV REZZO III REZZO II REZZO I 40% 20% 0% TZL SO2 NOx CO VOC Znečišťující látka Jednotlivé okresy se na celkových emisích znečišťujících látek Olomouckého kraje v roce 2010 podílejí obdobnou měrou jako v letech předchozích. Největším producentem TZL je v posledních dvou letech okres Olomouc, na rozdíl od předchozích roků, kdy vedl okres Šumperk. V produkci CO je okres Šumperk druhým největším (po okrese Přerov). Také v produkci VOC zaujímá druhé místo. Co se týká emisí SO 2 a NO x nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. 24

25 (%) Tabulka 16: Emise vybraných znečišťujících látek u jednotlivých okresů Olomouckého kraje v roce 2010, REZZO 1-3 (t/rok) ( Okres TZL SO 2 NO x CO VOC Jeseník 142,2 158,5 64,6 403,9 117,6 Olomouc 409, ,1 776, ,6 579,1 Prostějov 187,5 317,7 190,0 516,8 172,8 Přerov 267, , , ,2 322,6 Šumperk 368,2 623,4 332, ,2 412,2 Srovnání množství emitovaných látek ve městě Šumperku v rámci jednotlivých kategorií REZZO je provedeno v následující tabulce. Hodnoty emisí v kategorii REZZO 4 jsou použity podle výpočtu dle sčítání dopravy v roce 2010 (viz. kapitola 4.5 Zdroje kategorie REZZO 4). Tabulka 17: Emise ve městě Šumperku pro vybrané znečišťující látky (REZZO 1-4, rok 2010) (t/rok) TZL SO 2 NO x CO OL REZZO 1 0,9 0,1 8,2 0,5 42,1 REZZO 2 1,6 2,4 18,2 10,8 12,7 REZZO 3 8,4 15,1 9,1 49,6 10,0 REZZO 4 3,0 0,8 70,2 celkem 13,9 18,4 105,7 60,9 64,8 Pozn. údaje o emisích CO a OL z REZZO4 nejsou k dispozici Graf 10: Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2010 (t/rok) Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (Šumperk 2010) 100% 80% 60% REZZO 4 REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1 40% 20% 0% TZL SO2 NOx Znečišťující látka Ve Zprávě z loňského roku 2011 je uvedeno přepočtení emisí z dopravy na základě sčítání z roku 2010 (viz. kap. 4.5), čímž došlo ke změně v procentuálním zastoupení jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích ve městě. V předchozích letech platilo, že největším emitentem TZL je doprava (REZZO 4). Nyní prvenství zaujímají zdroje kategorie REZZO 3. Co se týká emisí SO 2, tady jsou stále největšími emitenty malé zdroje (REZZO 3). Nejvyšší emise NO x produkují jako v předchozích letech mobilní zdroje (REZZO 4), ale jejich podíl klesl ze 79,5 % na 66,5%. 25

26 Obrázek 7: 2010 Zdroje emisí REZZO 1 a vybrané zdroje REZZO 2 v Šumperku v roce 26

27 4.1 Zdroje kategorie REZZO 1 Aktuální seznam zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1 je uveden v následující tabulce. Tabulka 18: Zdroje kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2010) ICO ICZ OKEC NAZEV ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným - kotelna,lakovna Cembrit CZ, a.s. provozovna Šumperk kotelna, lakovna ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Irma Šopíková - chemická čistírna Pars nova a.s. kotelna, lakovna SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K První bioplynová Šumperk, s.r.o. technologie výroby bioplynu V této studii jsou zpracovávána data o znečištění ovzduší, která poskytuje ČHMÚ. Ze srovnání s údaji evidovanými na Krajském úřadě v Olomouci vyplývá, že výše emisí je v obou evidencích shodná, avšak liší se v zařazení zdrojů do kategorií REZZO 1 a REZZO 2 v případě, že daná společnost provozuje více zdrojů. Jedná se o zdroje společností Pars nova a.s., Cembrit CZ, a.s. a ENIGEN, s.r.o. Zde je uvedeno zařazení zdrojů dle Krajského úřadu v Olomouci, které je použito i v následujícím vyhodnocení: Pars nova a.s. REZZO 1: Kotelna, Lakovna REZZO 2: Tryskací box Cembrit CZ, a.s. REZZO 1: Kotelna, Lakovna REZZO 2: Vytápění výrobní haly, Ruční stříkací kabina, ČS PHM, Technologický ohřev GOGAS ENIGEN, s.r.o. REZZO 1: BK 4 parní kotel, BK 6 parní kotel, KDVE 250 teplovodní kotel, KDVE 160 teplovodní kotel, KDVE 250 teplovodní kotel Od 7/2010 nahrazen BK 6 novým parním kotlem LOOS INTERNATIONAL. REZZO 2: 2 kogenerační jednotky - TEDOM CENTO T 160 od v trvalém provozu První bioplynová Šumperk, s.r.o. REZZO 1: Technologie výroby bioplynu REZZO 2: Kogenerační jednotka Porovnání emisní situace v kategorii REZZO 1 v roce 2010 s předcházejícími roky V následující tabulce jsou u jednotlivých zdrojů REZZO 1 uvedena množství emisí znečišťujících látek v roce Tabulka 19: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2010 (t/rok) NAZEV TZL SO 2 NO x CO OL Pars nova a.s. 0,266 0,022 2,763 0,482 27,386 Cembrit CZ, a.s. 0,470 0,010 1,122 0,014 6,759 ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným 0,040 0,001 0,333 0,026 7,712 ENIGEN s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice 0,025 0,013 1,082 0,015 0,083 SATEZA a.s. - kotelna K12 0,014 0,007 0,457 0,005 0,044 SATEZA a.s. - kotelna K8 0,018 0,009 1,114 0,001 0,057 SATEZA a.s. - kotelna K9 0,016 0,008 0,832 0,003 0,051 SATEZA a.s. - kotelna K2 0,010 0,005 0,491 0,002 0,033 Celkem 0,859 0,074 8,194 0,549 42,125 27

28 Výše emisí (t/rok) Hlavní změny, které je možno zjistit při porovnání údajů za roky 2003 až 2010: Od ledna 2010 je v plném provozu bioplynová stanice ( REZZO 1-technologie výroby bioplynu). Množství emisí NO x a CO oproti předchozímu roku kleslo, u ostatních látek stouplo. Vyšší emise TZL jsou způsobeny především emisemi z lakovny společnosti CEMBRIT CZ, a.s. Rozhodující podíl u emisí SO 2 tvoří emise z kotelny společnosti Pars nova a.s., zatímco vysoké emise z lakovny způsobují meziroční kolísání u emisí organických látek. Naopak emise NO x klesly u kotelny společnosti ENIGEN, s.r.o. Zásadní změny v měřených hodnotách emisí tohoto zdroje došlo v roce 2009 zařazením dvou nových kogeneračních jednotek mezi zdroje kategorie REZZO 2. Meziročně došlo v roce 2010 k dalšímu poklesu nejen emisí NO x, ale také CO, a to díky nižším emisím z kotelny společnosti CEMBRIT CZ, a.s. Rozdíly vyjádřené v absolutních číslech jsou zřejmé z následujícího grafu. Graf 11: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v letech 2003 až 2010 (t/rok) Emise REZZO 1 v Šumperku, porovnání let 2003 až TZL SO2 NOx CO OL Znečišťující látka Emise tuhých znečišťujících látek Tabulka 20: Emise TZL za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Cembrit CZ, a.s. 0,470 54,7 0,340 43,8 0,427 0,244 0,131 0,046 0,022 0,023 Pars nova a.s. 0,266 31,0 0,321 41,3 0,513 0,460 0,386 0,801 0,900 0,757 ABA ŠUMPERK 0,040 4,7 0,027 3,5 0,050 0,095 0,035 0,002 0,002 0,002 ENIGEN s.r.o. 0,025 2,9 0,029 3,7 0,023 0,026 0,029 0,028 0,027 0,031 SATEZA a.s. - K8 0,018 2,1 0,019 2,4 0,021 0,020 0,023 0,024 0,025 0,026 SATEZA a.s. - K9 0,016 1,9 0,016 2,1 0,017 0,017 0,019 0,020 0,021 0,023 SATEZA a.s. - K12 0,014 1,6 0,014 1,8 0,013 0,014 0,015 0,017 0,017 0,017 SATEZA a.s. - K2 0,010 1,2 0,011 1,4 0,011 0,014 0,015 0,016 0,017 0,019 Celkem 0, ,0 0, ,0 1,075 0,890 0,659 0,968 1,049 0,911 28

29 V roce 2010 stejně jako v minulém hodnoceném roce 2009 je již největším emitentem TZL na rozdíl od předchozích let, kdy byly na prvním místě zdroje společnosti Pars nova a.s., společnost Cembrit CZ, a.s. Tyto dva zdroje představují dohromady 86% z celkových emisí TZL v této kategorii. Emise z ostatních zdrojů se pohybují v hodnotách o řád nižších. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých hlavních emitentů REZZO 1 pro tuhé znečišťující látky. Graf 12: 2010 (%) Hlavní producenti tuhých znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v roce Tuhé znečišťující látky, 2010 Pars nova a.s. 31,0% Cembrit CZ, a.s. 54,7% SATEZA a.s. (K8, K9, K12, K2) 6,8% ENIGEN s.r.o. 2,9% ABA ŠUMPERK 4,7% Emise oxidů dusíku Tabulka 21: Emise oxidů dusíku za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 2,763 33,7 2,738 30,0 3,969 3,963 4,200 4,66 4,48 6,06 Cembrit CZ, a.s. 1,122 13,7 1,189 13,0 1,419 1,550 1,711 3,012 1,692 1,743 SATEZA a.s. - K8 1,114 13,6 1,159 12,7 1,644 1,690 2,010 2,16 1,98 1,96 ENIGEN, s.r.o. 1,082 13,2 1,905 20,9 5,437 4,360 4,700 4,637 2,636 4,897 SATEZA a.s. - K9 0,832 10,2 0,866 9,5 1,805 1,820 2,340 2,19 1,96 1,75 SATEZA a.s. - K2 0,491 6,0 0,483 5,3 1,063 2,090 1,440 1,18 1,05 1,05 SATEZA a.s. - K12 0,457 5,6 0,484 5,3 1,001 0,950 1,890 1,52 1,6 1,45 ABA ŠUMPERK 0,333 4,1 0,292 3,2 0,343 0,307 0,330 0,223 0,381 0,389 Celkem 8, ,0 9, ,0 16,681 16,730 20,012 21,302 17,919 21,25 Celkové emise NO x ze zdrojů této kategorie ve městě Šumperku za rok 2010 obdobně jako v minulém hodnoceném roce 2009 jsou mnohem nižší než v předchozích letech. Pokles zaznamenáváme u všech zdrojů, nejmarkantnější je však u zdrojů společnosti ENIGEN, s.r.o. V lednu 2009 byly v kotelně ENIGEN, s.r.o. uvedeny do trvalého provozu dvě kogenerační jednotky, které jsou zařazeny do emisní kategorie REZZO 2. Nejvýznamnějším emitentem NO x je Pars nova a.s. Dále pak zdroje společností Cembrit CZ, a.s., SATEZA a.s. (kotelna 29

30 K8) a ENIGEN, s.r.o., jejichž emise oproti roku 2009 opět klesly. Dále uvedený graf zobrazuje podíly jednotlivých zdrojů REZZO 1 na emisích NO x. Graf 13: Hlavní producenti oxidů dusíku v kategorii REZZO 1 v roce 2010 (%) Oxidy dusíku, 2010 Pars nova a.s. 33,7% SATEZA a.s. K9 10,2% ENIGEN s.r.o. 13,2% ABA ŠUMPERK 4,1% SATEZA a.s.k12 5,6% SATEZA a.s. K2 6,0% Cembrit CZ, a.s. 13,7% SATEZA a.s. K8 13,6% Emise ostatních znečišťujících látek Tabulka 22: Emise oxidu siřičitého za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 0,022 29,9 0,021 18,8 0,020 0,020 0,021 0,023 0,022 0,030 ENIGEN, s.r.o. 0,013 17,6 0,014 12,5 0,011 0,012 0,014 0,013 0,013 0,015 Cembrit CZ, a.s. 0,010 13,6 0,010 8,9 0,010 0,011 0,011 0,017 0,011 0,011 SATEZA a.s. - K8 0,009 11,6 0,010 8,9 0,010 0,010 0,012 0,011 0,012 0,013 SATEZA a.s. - K9 0,008 10,2 0,008 7,1 0,008 0,008 0,009 0,010 0,010 0,011 SATEZA a.s. - K12 0,007 9,0 0,006 5,4 0,007 0,007 0,007 0,008 0,008 0,008 SATEZA a.s. - K2 0,005 6,7 0,042 37,5 0,006 0,007 0,008 0,008 0,008 0,009 ABA ŠUMPERK 0,001 1,4 0,001 0,9 0,001 0,001 0,001 0,001 0,001 0,001 Celkem 0, ,0 0, ,0 0,073 0,076 0,128 0,355 0,404 0,575 Množství emisí SO 2 za rok 2010 je na úrovni let 2008 a Hodnoty emisí z největšího zdroje, a to zdroje společnosti Pars nova a.s., se ve sledovaných letech drží prakticky na stejné úrovni. O něco vyšší celkové emise v roce 2009 byly způsobeny přechodně vyšší hodnotou na zdroji SATEZA a.s. K2. Podíl emisí z REZZO 1 na celkových emisích SO 2 ze všech zdrojů je však zanedbatelný. 30

31 Tabulka 23: Emise oxidu uhelnatého za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 0,482 87,9 0,358 47,2 0,662 0,661 0,700 0,777 0,746 0,999 ABA ŠUMPERK 0,026 4,7 0,024 3,2 0,028 0,025 0,027 0,037 0,031 0,003 ENIGEN, s.r.o. 0,015 2,7 0,007 0,9 2,063 0,347 0,394 0,379 0,439 0,417 Cembrit CZ, a.s. 0,014 2,6 0,269 35,4 0,053 0,056 0,057 0,263 0,070 0,068 SATEZA a.s. -K12 0,005 1,0 0,005 0,7 0,077 0,060 0,422 0,046 0,003 0,045 SATEZA a.s. - K9 0,003 0,6 0,084 11,1 0,001 0,002 0,005 0,015 0,014 0,024 SATEZA a.s. - K2 0,002 0,3 0,011 1,4 0,010 0,014 0,030 0,027 0,002 0,054 SATEZA a.s. - K8 0,001 0,2 0,001 0,1 0,001 0,009 0,030 0,027 0,049 0,026 Celkem 0, ,0 0, ,0 2,895 1,173 1,740 1,636 1,406 1,699 Obdobně jako pro emise SO 2, také pro emise CO platí, že podíl ze zdrojů REZZO 1 je na souhrnné hodnotě emisí ze všech kategorií REZZO nepatrný. Emise společnosti ENIGEN, s.r.o. po uvedení dvou kogeneračních jednotek do trvalého provozu již nedosahují úrovně z let 2008 a dříve. Největší podíl na emisích ze zdrojů v kategorii REZZO 1 má zdroj společnosti Pars nova a.s., který produkuje 88% z celkového množství emisí v této kategorii. Emise z kotelen společnosti Cembrit CZ, a.s. jsou za rok 2010 nejnižší za sledované období. Emise CO z ostatních zdrojů této skupiny jsou mnohem nižší. Tabulka 24: Emise organických látek za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 27,386 65,0 16,373 57,0 25,284 34,406 25,110 19,855 19,949 18,199 ABA ŠUMPERK 7,712 18,3 7,803 27,2 12,189 14,552 8,392 0,007 0,003 0,003 Cembrit CZ, a.s. 6,759 16,0 4,276 14,9 7,112 4,758 2,953 5,146 0,072 0,074 ENIGEN, s.r.o. 0,083 0,2 0,095 0,3 0,094 # 0,031 0,034 0,034 0,088 0,040 SATEZA a.s. - K8 0,057 0,1 0,062 0,2 0,063 0,064 0,073 0,076 0,079 0,085 SATEZA a.s. - K9 0,051 0,1 0,052 0,2 0,053 0,054 0,061 0,065 0,067 0,074 SATEZA a.s.-k12 0,044 0,1 0,044 0,2 0,043 0,044 0,049 0,053 0,054 0,055 SATEZA a.s. - K2 0,033 0,1 0,034 0,1 0,038 0,044 0,049 0,053 0,055 0,059 Celkem 42, ,0 28, ,0 44,876 53,953 36,802 25,388 20,467 18,704 # Informace z KÚ. V databázi ČHMÚ za rok 2008 se jako zdroj organických látek společnost ENIGEN, s.r.o. nevyskytuje. Emise organických látek z kategorie REZZO 1 představují nejvýznamnější část na emisích ze zdrojů REZZO 1-3. Podstatnou část těchto emisí (těkavé organické látky) produkují lakovny, především zdroj společnosti Pars nova a.s. a dále pak zdroje společností ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným a Cembrit CZ, a.s. Vyšší emise z lakovny společnosti Pars nova a.s. v roce 2010 způsobily nárůst celkových emisí na úroveň roku 2008, takže se nízká hodnota z roku 2009 jeví jako přechodná v souvislosti s rekonstrukcí lakovny společnosti Pars nova a.s. a objemem výroby v daném roce. 31

32 Tabulka 25: Emise tetrachlorethylenu za roky 2003 až 2010, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Irma Šopíkováchemická čistírna 0, ,0 0, ,0 0,300 0,315 0,225 0,183 0,188 2,278 Pars nova a.s. * 0,004 0,001 # 0,022 0,015 Celkem 0, ,0 0, ,0 0,300 0,319 0,226 0,183 0,21 2,293 # V daném roce nebyly emise tetrachlorethylenu v REZZO uvedeny. * Zdroj Odmašťování v PCE provozovatele Pars nova a.s. byl ke dni zrušen. V rámci REZZO 1 je od roku 2008 v Šumperku evidován pouze jeden zdroj tetrachlorethylenu, a to provozovna Irma Šopíková - chemická čistírna, kde poslední dva roky je výše emisí srovnatelná, mírně nižší než v letech předchozích. 4.2 Zdroje IPPC V říjnu 2012 nebyl za ohlašovací rok 2011 v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí, který spravuje MŽP, evidován žádný zdroj ze Šumperka. ( 32

33 4.3 Zdroje kategorie REZZO 2 V Šumperku v roce 2010 bylo 70 provozovatelů zdrojů emisí kategorie REZZO 2, z nichž každý může provozovat více zdrojů současně (přehled provozovatelů zdrojů viz. následující tabulka). Tabulka 26: Provozovatelé zdrojů kategorie REZZO 2 v Šumperku (2010) IČO NÁZEV AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o AHOLD Czech Republic, a.s ANODUS CZ, s.r.o Auto Kubíček s.r.o AZ-CAR, a.s BASALTEX a.s BENZINA, s.r.o Cembrit CZ, a.s CeramTec Czech Republic, s.r.o ČEPRO, a.s České dráhy, a.s ČR-Úřad pro zastup.státu ve věcech majetkových ČSAD Ostrava a.s Divadlo Šumperk, s.r.o DOLS-výroba dveří, oken, listovních schránek a.s Domov důchodců Šumperk, p.o EKOZIS spol. s r.o Energ, spol. s r.o ENIGEN, s.r.o EPCOS s.r.o EVJÁK, s.r.o FORTEX - AGS, a.s G - Lotus, spol. s r.o Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje HEDVA, a.s IMMOTELL a.s Ing. Andrea Nekulová INTER-SPRÁVA BUDOV s.r.o ISS Facility Services s.r.o JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Jiří Komárek - ČS PHM Temenice Jiří Urbánek KOVEX tech. s.r.o Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Lékařský dům Šumperk s.r.o LUKOIL Czech Republic s.r.o Metra Šumperk s.r.o Ministerstvo zemědělství ČR, Agentura pro zemědělství a venkov Šumperk Moravské krematorium s.r.o Nikey s.r.o Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Šumperk Okresní soud v Šumperku OMV Česká republika, s.r.o OSAPO v.o.s PalivaEnergo s.r.o. 33

34 IČO NÁZEV Pars nova a.s PENAM a.s Podniky města Šumperka a.s Pramet Tools, s.r.o PRO LEN s.r.o První bioplynová Šumperk, s.r.o RWE Interní služby, s.r.o SATEZA a.s Shell Czech Republic a.s SHM, s.r.o SOŠ železniční, stavební a památkové péče a SOU Šumperk STRABAG a.s. o.z. Ostrava Střední odborná škola a SOU Šumperk Střední odborná škola Šumperk Střední zdravotnická škola Šumperk SUMTEX CZ s.r.o Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s Šumperské sportovní areály s.r.o Urdiamant, s.r.o Úřad práce v Šumperku VENA TRADE s.r.o VOŠ a SPŠ Šumperk Základní škola Šumperk, Dr. E. Beneše ZAPA beton a.s ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení a MŠ Šumperk Tabulka 27: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2010 (t/rok) Šumperk TZL SO 2 NO x CO OL ,980 7,727 22,268 31,808 17, ,384 6,776 20,484 23,341 16, ,184 6,971 19,331 17,764 16, ,938 6,299 17,902 14,679 7, ,284 3,694 18,450 8,172 5, ,068 3,064 18,356 6,009 7, ,960 1,214 14,889 5,775 7, ,640 2,390 18,154 10,833 12,748 Pozn. Změna ve výši emisí organických látek od roku 2006 je dána tím, že zdroj lakovna provozovatele ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným je zařazen v REZZO 1, zatímco v předcházejících letech byl uváděn v REZZO 2. Klesající trend v hodnotách emisí REZZO 2, byl v roce 2010 změněn uvedením kogenerační jednotky společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. v lednu 2010 do trvalého provozu.výše emisí v rámci REZZO 2 jsou tak až na emise TZL vyšší než v předchozím roce. 34

35 Výše emisí (t/rok) Graf 14: Porovnání emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2010 (t/rok) Emise zdrojů REZZO 2 v Šumperku, porovnání let 2003 až TZL SO2 NOx CO OL Znečišťující látka Následně je uvedena pro každou základní látku v kategorii REZZO 2 za hodnocený rok 2010 tabulka největších znečišťovatelů. V souvislosti se změnou ohlašování a podkladových dat za aktuální rok 2010 jsou uváděna data za provozovatele (v předchozích letech byla uváděna data za jednotlivé zdroje znečišťování). 35

36 Tabulka 28: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství TZL v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel Emise celkem % (s uvedením jednotlivých zdrojů) (t) Pars nova a.s. 0,415 25,3 (Tryskací box) Moravské krematorium s.r.o. 0,286 17,4 (Krematorium) Pramet Tools, s.r.o. 0,269 16,4 (Řezárna, Pískování VBD,Broušení VBD, SK nářadí a nástrojárna, Centrální plynová kotelna, Pískovač PVD) CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,232 14,1 (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Mokré broušení-sk.strojů č.1, Mokré broušení-sk.strojů č.2, Odsavač prachu-sk.strojů č.1, Odsavač prachu-sk.strojů č.2, Odsavač prachu-sk.strojů č.3, Odsavač prachu-sk.strojů č.4,odsavače olej.mlhy,přípravna směsi, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH, Odsavač prachu od pece GCA) EPCOS s.r.o. 0,144 8,8 (Pískování, Plynová kotelna, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26, Filtrax F4-stávající, Filtrax F4-nový, Odprášení LINDOR a navažování KALIBRA,Nanášení práškových plastů L1+L2, Nanášení práškových plastů L3) První bioplynová Šumperk,s.r.o. 0,080 4,9 (Kogenerační jednotka) SATEZA a.s. 0,076 4,6 (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května) FORTEX - AGS, a.s. 0,018 1,1 (Kotelna-administrativní budova, Sušící a stříkací kabina) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. 0,016 1,0 (Kotelna, Tryskač, Předúprava, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) Cembrit CZ,a.s. 0,016 1,0 (Ruční stříkací kabina,vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) Celkem TOP 10 - provozovatelé 1,552 94,6 Celkem REZZO2 1, ,0 Srovnání s TOP 10 z minulých let: Provozovna Název zdroje Pars nova a.s. Tryskací box 0,495 0,417 0,399 0,358 0* 0* 0* Moravské Krematorium Šumperk krematorium s.r.o. 0,335 0,290 0,366 0,321 0,394 0,418 0,447 Pramet Tools, s.r.o. Broušení VBD 0,193 0,107 0,102 0,058 0,042 0,042 0,006 CeramTec Czech Mokré broušení - sk.strojů č.2 Republic, s.r.o. 0,149 0,071 0,072 0,072 0,029* 0,029* 0,029* CeramTec Czech Mokré broušení - sk.strojů č.1 Republic, s.r.o. 0,116 0,085 0,086 0,086 0,029 0,029* 0,029* JEDNOTA, spotřební Kotelna Obchodní dům, Šumperk družstvo Zábřeh 0,097 0,158 0,074 0,048* 0,102 0,103 0,111 P&L, spol. s r.o. Kotelna Uničovská 0,088 0,425 0,327 0,445 0,458 0,361 1,528 EPCOS s.r.o. Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 0,086 0,133 0,145 0,146 0,146 0,045 0,044 CeramTec Czech Odsavače olej. mlhy Republic, s.r.o. 0,065 0,065 0,072* 0,014* 0,020* 0,006* 0,007* CeramTec Czech Republic, s.r.o. Zařízení na výrobu keramických výrobků 0,025 0,025 0,027* 0,008* 0,008* + + Celkem TOP 10 1,649 1,776 1,823 2,346 1,764 1,907 2,526 Celkem zdroje REZZO 2 1,960 2,068 2,284 2,938 2,184 2,384 2,980 Pozn. Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován 36

37 Nejvýznamnějšími emitenty v rámci kategorie REZZO 2 byly v roce 2010 stejně jako v předchozích letech zdroje společností Pars nova a.s., Moravské krematorium s.r.o. a Pramet Tools, s.r.o.. V roce 2009 ukončila provoz kotelna společnosti P&L, spol. s r.o. Od září 2009 je plynofikována kotelna Obchodního domu, kterou provozuje JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh. Celkově množství emisí TZL v REZZO 2 v posledních letech mírně klesá. Podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 tvoří 95%. 37

38 Tabulka 29: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství SO 2 v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) Emise celkem % (t) 2,010 84,1 První bioplynová Šumperk,s.r.o. (Kogenerační jednotka) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. 0,191 8,0 (Kotelna-vodárenský dispečink, Kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Moravské krematorium s.r.o. 0,091 3,8 (Krematorium) SATEZA a.s. 0,035 1,5 (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května) CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,013 0,5 (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH) Cembrit CZ,a.s. 0,007 0,3 (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk 0,007 0,3 (Kotelna, Pekařské pece) EPCOS s.r.o. 0,006 0,3 (Plynová kotelna) Pramet Tools, s.r.o. 0,005 0,2 (Centrální plynová kotelna) Vyšší odborná a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen.Krátkého 1 0,002 0,1 (Kotelna školy, Kotelna Domova mládeže) Celkem TOP 10 - provozovatelé 2,367 99,0 Celkem REZZO2 2, ,0 Srovnání s TOP 10 z minulých let: Provozovna Název zdroje P&L, spol. s r.o. Kotelna Uničovská 0,445 2,138 1,646 2,239 2,305 1,442 1,898 JEDNOTA, Kotelna Obchodní dům, Šumperk spotřební družstvo Zábřeh 0,356 0,571 0,76 0,895 1,138 1,117 1,097 Šumperská provozní Kotelna ČOV Šumperk vodohospodářská společnost a.s. 0,205 0,176 0,153 0,093 0,07 0,072 0,09 Moravské Krematorium Šumperk krematorium s.r.o. 0,107 0,093 0,117 0,166 0,244 0,259 0,277 CeramTec Czech Republic, s.r.o. Zařízení na výrobu keramických výrobků 0,008 0,012 0,016 0,119 0,115 0,115* 0,052* SATEZA a.s. Kotelna K3 Anglická 0,007 0,008 0,008 0,002* 0,008 0,009* 0,009 Cembrit CZ, a.s. Technologický ohřev GOGAS 0,005 0,007 0,007 0, SATEZA a.s. Kotelna K13 Hybešova 0,005 0,005 0,005* 0,003* 0,005* 0,005* 0,006* EPCOS s.r.o. Plynová kotelna centrální 0,004 0,003* 0,006* 0,006 0,006 0,006* 0,005* PENAM a.s. Pekařské pece + 0,004 0,003* 0,004* 0,003* 0,006 0,005* Pramet Tools, s.r.o. Centrální plynová kotelna 0,004 0,004 0,003* 0,004* 0,004* 0,004* 0,005* SATEZA a.s. Kotelna K10 Evaldova 0,004 0,004 0,005* 0,004* 0,005* 0,004* 0,005* SATEZA a.s. Kotelna K11 Vrchlického 0,004 0,003* 0,004* 0,003* 0,006 0,006* 0,006* SATEZA a.s. Kotelna K4 Finská 0,004 0,005 0,005* 0,004* 0,005* 0,005* 0,007* Celkem TOP 10 1,146 3,027 3,625 6,223 6,896 6,665 7,6 Celkem zdroje REZZO 2 1,214 3,064 3,694 6,299 6,971 6,776 7,727 Pozn. Šest zdrojů na 9 až 10. místě se stejnou hodnotou počítáno do TOP10 jen 2krát Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován 38

39 Uvedením bioplynové stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. do trvalého provozu v lednu 2010 se množství emisí oproti roku 2009 navýšilo dvojnásobně. Emise z tohoto zdroje představují 84% veškerých emisí v kategorii REZZO 2. Emise z ostatních zdrojů klesají, v roce 2009 byla plynofikována kotelna společnosti P&L, spol. s r.o. a kotelna Obchodního domu společnosti JEDNOTA s.d. Zábřeh, jejichž emise byly v minulých letech nejvýznamnějšími v této kategorii. Podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 tvoří dlouhodobě téměř veškeré emise REZZO 2, a to 99%. 39

40 Tabulka 30: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství NO x v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel Emise celkem % (s uvedením jednotlivých zdrojů) SATEZA a.s. (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května.) První bioplynová Šumperk,s.r.o. (Kogenerační jednotka) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) (t) 3,564 19,6 3,230 17,8 1,548 8,5 1,039 5,7 0,957 5,3 EPCOS s.r.o. 0,765 4,2 (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,641 3,5 (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH) Moravské krematorium s.r.o. 0,597 3,3 (Krematorium) Metra Šumperk s.r.o. 0,577 3,2 (Plynová kotelna) Pramet Tools, s.r.o. 0,474 2,6 (Centrální plynová kotelna) Celkem TOP 10 - provozovatelé 13,393 73,8 Celkem REZZO2 18, ,0 Srovnání s TOP 10 z minulých let: Provozovna Název zdroje ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) 0,768 Moravské Krematorium Šumperk krematorium s.r.o. 0,697 0,603 0,762 0,768 1,006 1,067 1,141 Cembrit CZ, a.s. Technologický ohřev GOGAS 0,670 1,456 1,399 1, ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) 0,670 SATEZA a.s. Kotelna K3 Anglická 0,607 1,084 1,163 0,352* 0,910 0,931 0,988 PENAM a.s. Pekařské pece 0,586 0,612 0,610 0,575 o 0,692 0,679 0,691 Metra Šumperk s.r.o. Plynová kotelna 0,581 0,640 0,238 0,314* 0,527* 0,368* 0,423* Pramet Tools s.r.o. Šumperk Centrální plynová kotelna 0,543 0,526* 0,493 0,496* SATEZA a.s. Kotelna K10 Evaldova 0,496 0,852 0,758 0,685 o 0,709 0,689 0,753 SATEZA a.s. Kotelna K13 Hybešova 0,468 0,521* 0,520 0,717 o 0,706 0,702 0,772 Celkem TOP 10 6,086 7,987 7,807 7,312 7,095 7,654 8,382 Celkem zdroje REZZO 2 14,889 18,356 18,450 17,902 19,331 20,484 22,268 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ 40

41 Obdobně jako u emisí SO 2 také ve výši emisí NO x za rok 2010 se významně projevil nový zdroj, a to bioplynová stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. Celkové emise NO x za kategorii REZZO 2 tak stouply oproti roku 2009 o více než 3 t/rok. Podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 tvoří 74%. Nejvíce emisí NO x je produkováno z dopravy, tzn. REZZO 4. REZZO 1 až 3 tvoří dohromady 33,5% celkových emisí ve městě. 41

42 Tabulka 31: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství CO v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel % (s uvedením jednotlivých zdrojů) Emise celkem (t) První bioplynová Šumperk,s.r.o. 5,350 49,4 (Kogenerační jednotka) ENIGEN,s.r.o. 1,707 15,8 (Kogenerační jednotky) EPCOS s.r.o. 1,601 14,8 ( Plynová kotelna,technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) Moravské krematorium s.r.o. 0,482 4,4 (Krematorium) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. 0,447 4,1 (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-čov Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Cembrit CZ,a.s. 0,256 2,4 (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) SATEZA a.s. 0,171 1,6 (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května.) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk 0,168 1,6 (Kotelna, Pekařské pece) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. 0,115 1,1 (Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) Střední odborná škola a SOU Šumperk, Gen.Krátkého 30 0,091 0,8 (Kotelna Gen.Krátkého, Kotelna Uničovská) Celkem TOP 10 - provozovatelé 10,388 95,9 Celkem REZZO2 10, ,0 Srovnání s TOP 10 z minulých let: Provozovna Název zdroje EPCOS s.r.o. Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů 1,313 2,539 x 2,394 3,613 o 3,318 5,406 4,813 ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) 0,880 ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) 0,708 Moravské krematorium Krematorium Šumperk s.r.o. 0,562 0,487 0,615 0,246 0,121 0,128 0,137 Šumperská provozní Kotelna ČOV Šumperk vodohospodářská společnost a.s. 0,482 0,412 0,361 0,201 0,847 0,876 1,054 JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Kotelna Obchodní dům, Šumperk 0,381 0,489 0,441 0,524 0,666 0,650 0,643 EPCOS s.r.o. Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 0,285 0,078 0,085* 0,086* 0,086 0,027* + Cembrit CZ, a.s. Technologický ohřev GOGAS 0,165 0,243 0,233 0, SATEZA a.s. Kotelna K7 Šumavská 0,093 0,200 0,219 0,081* 0,002* 0,002* 0,201* SOŠ a SOU Šumperk - Kotelna gen. Krátkého učiliště 0,090 0,032* 0,067* 0,022* 0,084 0,036* 0,0288* Celkem TOP 10 4,959 5,066 7,094 13,139 16,395 21,992 30,276 Celkem zdroje REZZO 2 5,775 6,009 8,172 14,679 17,764 23,341 31,808 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 o hodnota podle informace MÚ + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován x podle evidence MÚ: 2,542 t/rok 42

43 Uvedením bioplynové stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. do provozu došlo v roce 2010 k dvojnásobnému nárůstu hodnot emisí CO ze zdrojů REZZO 2 oproti předchozímu roku. Z nich podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 je 96%. Nejvýznamnějším emitentem je tedy bioplynová stanice a představuje 49% veškerých emisí CO v rámci této kategorie. Složení ostatních zdrojů v TOP10 zůstává prakticky stejné, v roce 2010 se v této skupině již nevyskytuje kotelna Obchodního domu, která byla v roce 2009 plynofikována. Emise z kategorií REZZO 1 až 3 v roce 2010 byly 60,9 t/rok, přičemž 49,6 t/rok produkují zdroje REZZO 3. 43

44 Tabulka 32: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství organických látek a těkavých organických látek v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Organické látky (OC) Emise celkem % Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) (t) EPCOS s.r.o. 7,162 74,6 (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26, Pece Aichelin D15,D12, D13, D16, D8, D18,D17,D14,D10,D11, Ekra,Isimat,Mikrotronik, Vysoušecí pece, Čištění sít, Pece EISENMANN D21, D24, D25, D23, D20,D19, Nanášení práškových plastů L1+L2, Nanášení práškových plastů L3) První bioplynová Šumperk,s.r.o. 1,800 18,7 (Kogenerační jednotka) SATEZA a.s. 0,244 2,5 (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května.) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. 0,056 0,6 (Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk 0,045 0,5 (Kotelna, Pekařské pece) Pramet Tools, s.r.o. 0,029 0,3 (Centrální plynová kotelna) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. 0,025 0,3 (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-čov Šumperk, Kotelna-ul.Luční) CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,019 0,2 (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Plynová kotelna NH) ENIGEN,s.r.o. 0,017 0,2 (Kogenerační jednotky) Moravské krematorium s.r.o. 0,016 0,2 (Krematorium) Celkem TOP 10 - provozovatelé 9,413 98,0 Celkem REZZO2 9, ,0 Těkavé organické látky (VOC) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) Emise celkem % (t) FORTEX - AGS, a.s. 0,832 26,5 (Stříkací a sušící kabina) EPCOS s.r.o. 0,548 17,4 (Povlakování toroidních jader) LUKOIL Czech Republic s.r.o.-čs LUKOIL Šumperk 0,444 14,1 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, LPG ) Shell Czech Republic a.s. - ČS Šumperk 0,382 12,2 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) VENA - TRADE, s.r.o., ČS PHM Šumperk 0,305 9,7 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) Ing. Andrea Nekulová Šumperk 0,200 6,4 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, Čerpací stanice- LPG) ČEPRO, a.s. - ČS PHM Šumperk 0,153 4,9 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. 0,070 2,2 (Předúprava) OMV Česká republika, s.r.o. - Avanti Šumperk 0,059 1,9 (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) Cembrit 0,044 1,4 ( ČS PHM) Celkem TOP 10 - provozovatelé 3,037 96,7 Celkem REZZO2 3, ,0 44

45 Srovnání s TOP 10 z minulých let: Provozovna Název zdroje FORTEX - AGS, a.s. Stříkací a sušící kabina nová lakovna 1,133 1,467 0,508 1, VENA TRADE Čerpací stanice - benzín s.r.o. 0,575 0,207 0,339 0, JEDNOTA, spotřební Kotelna Obchodní dům, Šumperk družstvo Zábřeh 0,456 0,728 0,768 0,918 1,169 1,133 1,138 EPCOS s.r.o. výroba pozistorů - pec EISENMANN D 26 0,429 0,071* 0,075* 0,075* 0,069* + + LUKOIL Czech Republic s.r.o. Čerpací stanice JET Šumperk-benzin 0,355 0,409 x 0,000* EPCOS s.r.o. Povlakování toroidních jader 0,325 0,998 x 0,568 0,649 0,331 o 0,024* + EPCOS s.r.o. Ekra,Isimat,Mikrotronik 0,302 0,364 0,438 0,450 0, EPCOS s.r.o. pec EISENMANN D 19 0, EPCOS s.r.o. Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů 0,258 0,397 0,312 0,371* 0,396 0,831 0,871 EPCOS s.r.o. pec EISENMANN D 23 0, EPCOS s.r.o. Aichelin D 14 0, Celkem TOP 10 4,352 5,208 3,844 5,876 14,366 11,544 Celkem zdroje REZZO 2 7,698 7,324 5,511 7,938 16,33 13,997 pozn. dva zdroje na 10. místě se stejnou hodnotou počítáno do TOP10 jen 1krát * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ x podle evidence MÚ: EPCOS s.r.o. - Povlakování toroidních jader 0,875 t/rok, LUKOIL Czech Republic s.r.o. - Čerpací stanice JET Šumperk-benzin 0,418 t/rok Tabulka za rok 2010 je rozdělena do dvou částí, a to na organické látky a těkavé organické látky dle podkladových dat z ČHMÚ. Nejvýznamnějšími zdroji emisí organických látek jsou zdroje společnosti EPCOS s.r.o. a První bioplynová Šumperk, s.r.o. Největším emitentem těkavých organických látek je zdroj společnosti FORTEX - AGS, a.s. Celkové emise za obě skupiny za rok 2010 jsou 12,748 t/rok. Emise z kategorií REZZO 1 až 3 v roce 2010 byly 64,8 t/rok, přičemž 42,1 t/rok vyprodukovaly zdroje REZZO 1. 45

46 4.4 Zdroje kategorie REZZO 3 Tato kapitola obsahuje tabulky a grafy k REZZO 3, aktualizované o data za rok V průběhu doposud hodnocených let 2001 až 2010 se v rámci města Šumperka procentuální zastoupení počtu domácností využívajících určitý typ vytápění nezměnilo, jak ukazuje následující graf. Graf 15: Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech v Šumperku v roce 2010 Vytápění domácností v Šumperku v roce 2010 Zemní plyn 38,09% CZT 52,38% Propan butan 0,03% Dřevo 0,48% Uhlí 3,34% Elektrické vytápění 5,68% Tabulka 33: Vývoj spotřeby jednotlivých paliv v Šumperku v letech (t/rok, pro zemní plyn v tis.m 3 /rok) (ČHMÚ) Rok HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB ZP Pro porovnání jednotlivých paliv je spotřeba přepočítána na tepelný obsah použitého paliva. K přepočtu jsou používány koeficienty výhřevnosti, které byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem. Podle aktualizované metodiky provádění emisní bilance malých zdrojů byla průměrná výhřevnost dřeva zvýšena na hodnotu 14,6 MJ/kg. Tabulka 34: Průměrná výhřevnost paliva (koeficienty výhřevnosti pro jednotlivé kraje) (GJ/t) Oblast HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB ZP Hl.m. Praha 19,02 23,35 27,81 14,6 42, ,06 Středočeský 18,3 23,87 27,83 14,6 42, ,06 Jihočeský 18,34 25,96 27,79 14,6 42, ,06 Plzeňský+Karlovarský 17,48 28,28 27,82 14,6 42, ,06 Ústecký+Liberecký 18,41 29,91 27,81 14,6 42, ,06 Královéhradecký+Pardubický 18,18 29,02 27,8 14,6 42, ,06 Vysočina+Jihomoravský+Zlínský 18,79 30,4 27,83 14,6 42, ,06 Olomoucký+Moravskoslezský 17,84 30,3 27,71 14,6 42, ,06 46

47 Tabulka 35: Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech (GJ/rok, %) Jednotka Rok HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB ZP (GJ/rok) (%) ,4 3,3 4,1 1,7 0,0 0,1 88, ,7 1,4 5,7 1,7 0,0 0,1 88, ,7 1,6 4,6 1,7 0,0 0,1 88, ,5 1,0 1,2 1,6 0,0 0,1 88, ,9 0,8 1,1 1,4 0,0 0,1 88, ,0 0,9 0,8 1,4 0,0 0,1 88, ,0 0,7 0,9 1,4 0,0 0,1 88, ,7 0,6 0,6 1,4 0,0 0,1 88, ,5 0,6 0,5 1,6 0,0 0,1 88, ,5 0,8 0,6 1,6 0,0 0,1 88,5 47

48 Graf 16: podíl) Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2005 až 2010 (procentuální Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2005 ZP 88,7% Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2006 ZP 88,9% PB 0,1% DREV 1,4% KOKS 1,1% CUTR 0,8% HUTR 7,9% PB 0,1% DREV 1,4% KOKS 0,8% CUTR 0,9% HUTR 8,0% Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2007 ZP 88,9% Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2008 ZP 88,7% PB 0,1% DREV 1,4% KOKS 0,9% CUTR 0,7% HUTR 8,0% PB 0,1% DREV 1,4% KOKS 0,6% CUTR 0,6% HUTR 8,7% Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2009 ZP 88,8% Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2010 ZP 88,5% PB 0,1% DREV 1,6% KOKS 0,5% CUTR 0,6% HUTR 8,5% PB 0,1% DREV 1,6% KOKS 0,6% CUTR 0,8% HUTR 8,5% 48

49 Graf 17: Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001 až 2010 GJ/rok rok HUTR KOKS DREV CUTR PB GJ/rok zemní plyn rok Tabulka 36: Vývoj emisí ze zdrojů REZZO 3 ve městě Šumperku v letech (t/rok) (ČHMÚ) Rok TZL SO 2 NO x CO VOC ,4 8,5 11,0 38,2 9, ,9 9,8 11,7 41,6 9, ,0 10,8 13,4 49,1 11, ,4 16,8 13,3 52,0 12, ,9 15,0 11,9 47,8 9, ,5 13,8 10,8 43,0 8, ,0 12,7 10,4 41,3 8, ,3 13,2 7,9 43,0 8, ,2 14,0 8,0 42,7 8, ,4 15,1 9,1 49,6 10,0 49

50 Výše emisí (t/rok) Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek v kategorii REZZO 3 ve městě Šumperku ve sledovaných letech 2001 až 2010 je znázorněn v následujícím grafu. Z grafu vidíme, že pokles emisí hodnocených látek se zastavil a v posledních letech emise některých látek narůstají, což odpovídá vývoji ve spotřebě paliva. Graf 18: Emise ze zdrojů REZZO 3, v letech Výše emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 3 v Šumperku v letech TZL SO2 NOx CO OL Znečišťující látka

51 4.5 Zdroje kategorie REZZO 4 Kategorie REZZO 4 zahrnuje mobilní zdroje. V roce 2010 proběhlo celostátní sčítání dopravy ( na základě kterého byly provedeny i detailní výpočty emisí ze silniční dopravy v Šumperku. Tyto byly uvedeny v situační zprávě za rok 2011 a operuje se s nimi v emisní bilanci i v letošním roce. Nově jsou v této kapitole uvedeny přepočty odhadovaného vývoje intenzit dopravy pro roky 2020, 2030, 2040, 2050 (dle TP 225, EDIP, 2010) Intenzita dopravy v roce 2010 Výsledky celostátního sčítání jsou předmětem loňské situační zprávy, zde uvádíme pro přehled pouze základní parametry. Obrázek 8: Úseky pro sčítání dopravy ve městě Šumperk (ŘSD) 51

52 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 Tabulka 37: Sčítání vozidel v Šumperku v letech 2000, 2005 a 2010 (celoroční průměrná intenzita všech vozidel - počet vozidel / 24 hodin) (ŘSD) Číslo silnice Sčítací úsek Výhledové intenzity dopravy Tabulka 38: Koeficienty vývoje intenzit dopravy (dle TP 225) rok komunikace výhledové koeficienty lehká těžká celkem 2010 dálnice, rychlostní silnice 1,00 1,00 1,00 silnice I. třídy - ostatní 1,00 1,00 1,00 silnice II. + III. třídy 1,00 1,00 1, dálnice, rychlostní silnice 1,11 1,03 1,09 silnice I. třídy - ostatní 1,10 1,03 1,08 silnice II. + III. třídy 1,09 1,02 1, dálnice, rychlostní silnice 1,22 1,06 1,17 silnice I. třídy - ostatní 1,21 1,05 1,17 silnice II. + III. třídy 1,18 1,03 1, dálnice, rychlostní silnice 1,33 1,09 1,25 silnice I. třídy - ostatní 1,31 1,06 1,25 silnice II. + III. třídy 1,28 1,04 1, dálnice, rychlostní silnice 1,44 1,11 1,34 silnice I. třídy - ostatní 1,41 1,08 1,34 silnice II. + III. třídy 1,37 1,05 1, dálnice, rychlostní silnice 1,54 1,13 1,41 silnice I. třídy - ostatní 1,50 1,10 1,42 silnice II. + III. třídy 1,46 1,07 1, dálnice, rychlostní silnice 1,63 1,15 1,47 silnice I. třídy - ostatní 1,59 1,11 1,48 silnice II. + III. třídy 1,53 1,07 1, dálnice, rychlostní silnice 1,70 1,17 1,53 silnice I. třídy - ostatní 1,66 1,13 1,54 silnice II. + III. třídy 1,60 1,08 1, dálnice, rychlostní silnice 1,77 1,18 1,57 silnice I. třídy - ostatní 1,71 1,14 1,59 silnice II. + III. třídy 1,65 1,08 1,58 52

53 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 V následující tabulce jsou uvedeny přepočty intenzity dopravy v jednotlivých letech pro úseky evidované a sčítané ŘSD. Pro přepočet bylo použito výhledových koeficientů dle požadavků platného technického předpisu TP 225. Rozlišeny byly úseky silnice I/11, kde platí koeficienty pro silnice I. třídy a další úseky silnic nižších kategorií. Ve výpočtech figuruje jako výchozí rok 2010, kdy bylo provedeno poslední sčítání dopravy. Tabulka 39: Výhledové intenzity dopravy (počet vozidel / 24 hodin) Číslo silnice Sčítací úsek naměřeno vypočítáno Předpokládaný nárůst intenzity vychází z koeficientů vývoje intenzit dopravy, v roce 2020 se jedná o nárůst o 17 %, v roce 2030 o 34 %, v roce 2040 o 48 % a v roce 2050 o 59 % oproti referenčnímu roku Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku Pro emisní bilanci pro letošní situační zprávu byla použita stejná data jako v loňském roce, protože nejsou k dispozici aktuální podklady. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA verze 02 ( Zohledněn byl i průběh jednotlivých věkových kategorií vozidel (novější automobily s účinnějšími katalyzátory jezdí častěji a urazí velkově větší vzdálenosti než nejstarší evidovaná vozidla bez katalyzátoru). Dále bylo pro výpočet emisí využito sčítání vozidel v roce 2010 (ŘSD). Pro prachové částice byl proveden výpočet jak pro celkovou prašnost PM, tak i pro částice o velikostní frakci menší než 10 m PM 10. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce. 53

54 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 Tabulka 40: Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku v roce 2010 (g/rok) (t/rok) B(a)P NO X PM PM 10 SO 2 os_benzín 1,64 37,30 0,02 0,02 0,30 os_diesel 0,25 4,94 0,54 0,52 0,11 N_l 0,07 4,17 0,34 0,33 0,06 N_t 0,68 23,80 2,11 1,98 0,32 Celkem 2,64 70,22 3,01 2,85 0,79 os = osobní, N_l = nákladní lehké (užitečná hmotnost do 3,5t),, N_t = nákladní těžké (užitečná hmotnost nad 3,5t) Resuspendované částice z dopravy Hodnocení resuspenze v roce 2005 bylo provedeno na základě metodiky US EPA AP-42 (EPA 2003). V roce 2010 byl použit pro možnost porovnání jak výpočet podle této metodiky, tak výpočet podle Metodiky výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy (SFŽP, 2011). Tabulka 41: Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Šumperku (t/rok) (EPA) 2010 (SFŽP) PM 102,0 101,3 209,58 PM 10 15,0 15,2 - Výpočet resuspenze je pouze orientační, jak je patrné z rozdílu hodnot vypočítaných pro rok 2010 různými metodami (101,1 t/rok a 209,58 t/rok), velmi záleží na zvolených vstupních datech a na koeficientech, které jsou danou metodikou pro výpočet doporučeny. Nicméně při srovnání výše uvedených hodnot s množstvím tuhých částic emitovaných přímo z výfuků vozidel 3,01 t/rok (kapitola Emise vybraných látek z dopravy Šumperka) je zřejmé, že podíl resuspenze se pohybuje o dva řády výše než samotná emise z výfuků. 54

55 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok Emisní situace v Šumperku Tuhé znečišťující látky Hlavním emitentem TZL v roce 2010 jsou zdroje kategorie REZZO 3, které představují 60%ní podíl na celkových emisích TZL ve městě, což je o 5% více než předcházející rok. V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí TZL v Šumperku v roce Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka 42: Seznam TOP 10 provozovatelů hlavních zdrojů emisí TZL v Šumperku v roce 2010 (t/rok, %) název zdroj t/rok % REZZO REZZO 3 8,430 60,5 3 REZZO 4 (stav 2010) 3,007 21,6 4 Cembrit a.s. Kotelna, lakovna 0,470 3,4 1 Pars nova a.s. Tryskací box 0,415 3,0 2 Moravské krematorium s.r.o. Krematorium 0,286 2,1 2 Pramet Tools, s.r.o. Řezárna, Pískování VBD,Broušení VBD, 0,269 1,9 2 SK nářadí a nástrojárna, Centrální plynová kotelna, Pískovač PVD Pars nova a.s. Kotelna, lakovna 0,266 1,9 1 CeramTec Czech Republic, s.r.o. Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, 0,232 1,7 2 Mokré broušení-sk.strojů č.1, Mokré broušení-sk.strojů č.2, Odsavač prachusk.strojů č.1, Odsavač prachu-sk.strojů č.2, Odsavač prachu-sk.strojů č.3, Odsavač prachu-sk.strojů č.4,odsavače olej.mlhy,přípravna směsi, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH, Odsavač prachu od pece GCA EPCOS s.r.o. Pískování, Plynová kotelna, Výroba 0,144 1,0 2 pozistorů-pec EISENMANN D26, Filtrax F4-stávající, Filtrax F4-nový, Odprášení LINDOR a navažování KALIBRA,Nanášení práškových plastů L1+L2, Nanášení práškových plastů L3 První bioplynová Šumperk, s.r.o. Kogenerační jednotka 0,080 0,6 2 Celkem TOP10 13,599 97,6 Ostatní zdroje z REZZO 1 0,123 0,9 Ostatní zdroje z REZZO 2 0,214 1,5 Celkem všechny zdroje 13, ,0 55

56 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 Graf 19: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích TZL v Šumperku, rok 2010 (%) TZL 2010 REZZO 4 21,6% REZZO 1 6,2% REZZO 2 11,8% REZZO 3 60,5% Graf 20: Podíl největších emitentů TZL v Šumperku, rok 2010 (%) TZL 2010 Pars nova a.s. (R2) 3,0% Cembrit a.s. (R1) 3,4% Moravské krematorium s.r.o. (R2) 2,1% Pramet Tools, s.r.o. (R2) 1,9% Pars nova a.s. (R1) 1,9% Ostatní zdroje 5,7% REZZO 4 21,6% REZZO 3 60,5% Emise oxidů dusíku Doprava je největším emitentem NO x, její podíl představuje 66%. V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí oxidů dusíku v Šumperku v roce Situace je znázorněna také v grafech. 56

57 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 Tabulka 43: Seznam TOP 10 provozovatelů hlavních zdrojů emisí NO x v Šumperku v roce 2010 (t/rok, %) název zdroj t/rok % REZZO REZZO 4 (stav 2010) 70,224 66,5 4 REZZO 3 9,098 8,6 3 SATEZA a.s. Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna 3,564 3,4 2 K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11- Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34- Jeremenkova, Kotelna K MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května První bioplynová Šumperk,s.r.o. Kogenerační jednotka 3,230 3,1 2 Pars nova a.s. Kotelna, lakovna 2,763 2,6 1 ENIGEN,s.r.o. Kogenerační jednotky 1,548 1,5 2 Cembrit CZ, a.s. Kotelna, lakovna 1,122 1,1 1 SATEZA a.s. - K8 Kotelna K8 1,114 1,1 1 ENIGEN, s.r.o. Kotelna v areálu Šumperské nemocnice 1,082 1,0 1 Cembrit CZ,a.s. Vytápění výrobní haly, Technologický 1,039 1,0 2 ohřev GOGAS celkem TOP10 94,784 89,7 Ostatní zdroje z REZZO 1 2,113 2,0 Ostatní zdroje z REZZO 2 8,773 8,3 Celkem všechny zdroje 105, ,0 Graf 21: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích NO x v Šumperku, rok 2010 (%) NO x 2010 REZZO 1 7,8% REZZO 2 17,2% REZZO 4 66,5% REZZO 3 8,6% 57

58 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 Graf 22: Podíl největších emitentů NO x v Šumperku, rok 2010 (%) NO x 2010 Cembrit CZ, a.s. (R1) 1,1% SATEZA a.s. - K8 (R1) 1,1% ENIGEN,s.r.o. (R2) 1,5% Ostatní zdroje 12,3% Pars nova a.s. (R1) 2,6% První bioplynová Šumperk,s.r.o. (R2) 3,1% SATEZA a.s. (R2) 3,4% REZZO 3 8,6% REZZO 4 66,5% 58

59 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok VYHODNOCENÍ SITUACE 5.1 Imise Imisní koncentrace na území města Šumperka jsou sledovány automatizovaným měřícím programem na stanici MSMUA Šumperk MÚ. Měření bylo zahájeno v roce 2005, tzn. k dispozici jsou data za roky 2005 až V této zprávě byla zpracována pětiletá řada za rok 2007 až 2011 (validovaná data ČHMÚ). K překračování imisních limitů pro NO 2 v posledních letech nedochází. Roční průměrná imisní koncentrace NO 2 v posledních pěti letech stále klesá, v roce 2011 mírně stoupla. Naměřené imisní koncentrace NO 2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO 2 pravděpodobně vyšší. Roční průměrné imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 dosahují v posledních pěti letech přibližně stejné výše kolem 35 µg/m 3. K výkyvům dochází v zimních měsících, kdy četnější nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu způsobují překračování imisních limitů. Vyšší výskyt vysokých hodnot průměrných denních koncentrací zaznamenáváme v letech 2008 a V roce 2011 je stále počet překročení vyšší, než v tomto roce povolovalo nařízení vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a než je od povoleno dle přílohy č. 1 zákonu 201/2012 Sb. Především v období od září do prosince 2008 je zřejmý rozdíl oproti rokům 2005 až V roce 2011 se vyskytují nejvyšší koncentrace v lednu a únoru a pak v listopadu. Dlouhodobým cílem je snižování koncentrací polétavého prachu. Vývoj je obtížně předvídatelný, bude jej ovlivňovat rychlost realizace jednotlivých opatření, ceny paliv apod. 5.2 Emise Emisní situace v Šumperku byla hodnocena pro rok 2010, a to na základě těchto podkladů: Pro zdroje REZZO 1-3 byly použity údaje ČHMÚ z databáze REZZO pro rok Pro mobilní zdroje REZZO 4 jsou použita aktuální data zjištěná na podkladě výsledků sčítání dopravy v roce Z provedené analýzy lze učinit následující závěry: V Šumperku bylo v roce 2010 evidováno 10 provozovatelů v kategorii zdrojů REZZO 1, 70 provozovatelů středních zdrojů REZZO 2 (z nichž každý může provozovat více zdrojů současně) a souhrnně emise z malých zdrojů REZZO 3. Na celkových emisích TZL se z 60,5% podílí zdroje kategorie REZZO 3. Podíl mobilních zdrojů je 21,6%. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 13,9 t/rok. V případě produkce emisí NO x jsou mobilní zdroje (REZZO 4) se svým podílem 66,5% největším emitentem. Celkové emise NO x dosahují hodnoty 105,7 t/rok. Emise ze zdrojů 59

60 EKOTOXA s.r.o. Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 kategorií REZZO 1 a 2 jsou za rok 2010 dohromady 26,3 t. Z celkové bilance roku 2010 představují tyto dvě kategorie 25% podíl. Uvedení bioplynové stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. v lednu 2010 do trvalého provozu ovlivnilo významně hodnoty emisí REZZO 2. Výše emisí v rámci této kategorie jsou tak, až na emise TZL, vyšší než v předchozím roce. Tento zdroj se stal nejvýznamnějším v rámci kategorie REZZO 2 pro skupiny emisí SO 2 a CO. Graf 23: Vývoj emisí vybraných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 MĚSTO ŠUMPERK OLOMOUCKÝ KRAJ t/rok TZL SO2 NOx OL CO t/rok TZL NOx SO2 CO VOC CO OL NOx SO2 TZL VOC CO SO2 NOx TZL Tabulka 44: Porovnání emisí TZL a NO x u jednotlivých kategorií REZZO v letech 2003 až 2010, město Šumperk TZL (PM 10 ) t/rok REZZO 1 0,9 1,0 1,0 0,7 0,9 1,1 0,8 0,9 REZZO 2 3,0 2,4 2,2 2,9 2,3 2,1 2,0 1,6 REZZO 3 12,0 11,4 7,9 7,5 7,0 7,3 7,2 8,4 REZZO 4* 6,4 10,6 10,6 10,6 10,6 10,6 3,0 3,0 Celkem 22,3 25,4 21,7 21,7 20,8 21,1 12,9 13,9 NO x t/rok REZZO 1 21,3 17,9 21, ,7 16,7 9,1 8,2 REZZO 2 22,3 20,5 19,3 17,9 18,5 18,4 14,9 18,2 REZZO 3 13,4 13,3 11,9 10,8 10,4 7,9 8,0 9,1 REZZO 4* 114,4 166,8 166,8 166,8 166,8 166,8 70,2 70,2 Celkem 171,3 218,7 219,4 215,6 212,4 209,7 102,2 105,7 *Pozn.: Emise z dopravy jsou za roky 2000, 2005 a