Transkript

1 VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V BOLATICÍCH Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. Blanka Krejčí

2 Lokalita CZ I - Bolatice Měření Bolatice - škola, " s. š., " v. d., 258 m n. mořem (Podkladové mapy převzaty z

3 Měření Měření znečišťujících látek v ovzduší probíhalo měřidly umístěnými v mobilním měřícím voze ČHMÚ. Měřicí vůz je vybaven obdobně jako stacionární automatizované stanice ČHMÚ analyzátory s kontinuálním měřením koncentrací oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO- NO 2 -NO X ), suspendovanými částicemi PM 1, oxidu uhelnatého (CO), přízemního ozonu (O 3 ) a benzenu a toluenu. Měření škodlivin je doplněno sledováním doprovodných meteorologických veličin, tj. směru a rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu, atmosférického tlaku a globálního slunečního záření na 1 m vysokém stožáru. Měřicí vůz

4 Umístění měření v Bolaticích (pohled z místa měření)

5 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] Průměrné hodinové hodnoty v Bolaticích, SO2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru

6 Porovnání denních průměrných koncentrací znečišťujících látek v Bolaticích s lokalitami stacionárního imisního monitoringu ČHMÚ v České republice a WIOŚ v Polské republice, Bolatice Ostrava- Fifejdy Ostrava- Zábřeh Ostrava- Přívoz Bohumín Věřňovice Studénka Opava- Kateřinky Rybnik Wodzislav SO 2 Průměr Maximum Minimum N > NO 2 Průměr Maximum Minimum PM 1 Průměr Maximum Minimum N > CO Průměr Maximum Minimum O 3 Průměr Maximum Minimum Benzen Průměr Maximum Minimum Vysvětlivky: - Koncentrace jsou uvedeny v µg.m -3 - N > 125, N >5... počet denních hodnot vyšších než denní imisní limit pro příslušnou znečišťující látku dle Nařízení vlády č. 42 ze dne , kterým se mění nařízení vlády č. 597/26 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší - Údaje z polských stanic jsou převzaty z (neverifikovaná data) Průměrná koncentrace oxidu siřičitého SO 2 v Bolaticích byla v sledovaném období vyšší než na lokalitách v Ostravě, Opavě a ve Studénce, srovnatelná s Bohumínem, ale přibližně poloviční ve srovnání s městskými lokalitami v Polsku. Minimální denní koncentrace byla v Bolaticích vyšší než na Ostravsku, obdobná jako v oblasti Bohumína a Věřňovic a nižší než v Polsku. Maximální denní koncentrace byly srovnatelné s nejbližšími českými lokalitami, maximální koncentrace v Polsku byly několikanásobně vyšší. K překročení denního imisního

7 limitu (125 µg.m -3 ) na lokalitě v Bolaticích nedošlo; limit byl 1 x překročen pouze v polském Rybniku. Průměrné i maximální denní koncentrace oxidu dusičitého NO 2 byly v Bolaticích srovnatelné s ostatními českými porovnávanými pozaďovými lokalitami (Věřňovice, Studénka) a nižší než na českých i polských městských lokalitách. Na žádné lokalitě nedošlo k překročení krátkodobého (hodinového) imisního limitu 2 µg.m -3. Denní imisní limit není pro tuto veličinu stanoven. Průměrná koncentrace suspendovaných částic PM 1 byla v Bolaticích vyšší než na Ostravsku, srovnatelná s Bohumínem a Věřňovicemi. Maximální krátkodobá denní koncentrace byla nižší než 1 µg.m -3 (obdobná jako např. v Ostravě-Fifejdách), ale výrazně nižší než v Bohumíně a Věřňovicích a několikanásobně nižší než na lokalitách v Polsku. Naproti tomu minimální denní koncentrace byla v Bolaticích obdobná jako ve Věřňovicích. Vyšší minimální koncentraci byly naměřeny pouze na polských lokalitách. V Bolaticích 1 x došlo k překročení denního imisního limitu 5 µg.m -3, což tvoří 22 % všech průměrných denních hodnot ve sledovaném období. Na ostatních lokalitách v oblasti Ostravska byl počet dnů s překročením zhruba poloviční, v Bohumíně a Věřňovicích se blížil hodnotě z Bolatic. Ještě vyšší počet dnů s nadlimitní koncentrací byl naměřen v Rybniku a Wodzislawi. Průměrná koncentrace oxidu uhelnatého CO byla v Bolaticích mírně vyšší než na jediné další české dostupné lokalitě v oblasti s měřením této veličiny, Ostravě-Přívozu. Maximální i minimální denní hodnoty byly srovnatelné. Vyšší maximální denní hodnoty byly naměřeny na lokalitách v Polsku. Koncentrace přízemního ozonu O 3 byly na všech lokalitách srovnatelné (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima vzhledem k sekundárnímu vzniku této škodliviny, spojenému s působením slunečního záření). Průměrné denní koncentrace benzenu byly v Bolaticích překvapivě obdobné jako na ostravských lokalitách s tímto měřením. Na tyto naměřené výsledky z Bolatic by proto bylo vhodné v budoucnu navázat dalším měřením, spojeným s místním šetřením. V polském Rybniku byla průměrná koncentrace benzenu zhruba dvojnásobná. Maximální denní koncentrace byla srovnatelná s Ostravou-Fifejdami, nižší než v Ostravě-Přívozu. Maximální hodnota naměřená v Polsku byla mnohonásobně vyšší. V grafech na následujících listech je znázorněn průběh průměrných denních koncentrací základních měřených škodlivin během celého monitorovaného období pro všechny porovnávané lokality.

8 Oxid siřičitý Koncentrace [µg.m -3 ] Bolatice Ostrava-Fifejdy Ostrava-Zábřeh Bohumín Věřňovice Studénka Opava-Kateř. Ostrava-Přívoz Rybnik Wodzislav Oxid dusičitý Koncentrace [µg.m -3 ] Bolatice Ostrava-Fifejdy Ostrava-Zábřeh Bohumín Věřňovice Studénka Opava-Kateř. Ostrava-Přívoz Rybnik Wodzislav

9 Koncentrace [µg.m -3 ] Koncentrace [µg.m -3 ] Suspendované částice PM Bolatice Ostrava-Fifejdy Ostrava-Zábřeh Bohumín Věřňovice Studénka Opava-Kateř. Ostrava-Přívoz Rybnik Wodzislav Oxid uhelnatý Bolatice Ostrava-Přívoz Rybnik Wodzislav 2

10 Ozon Koncentrace [µg.m -3 ] Bolatice Ostrava-Fifejdy Studénka Opava-Kateř. Rybnik Wodzislav Benzen Koncentrace [µg.m -3 ] Bolatice Ostrava-Fifejdy Ostrava-Přívoz Rybnik

11 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ] Teplota [ C] Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu v Bolaticích, SO2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota Časové údaje jsou uvedeny v UTC, t. j. o hodinu méně než je "občanského" času středoevropského. Měřené škodliviny vykazují denní chod obvyklý pro zájmovou oblast a zimní období - topnou sezónu. U PM 1 (nejvýrazněji), SO 2, NO 2, CO i benzenu jsou viditelná dvě denní maxima - ranní a večerní špičky krátkodobých koncentrací. U PM 1, CO a SO 2 nastává dopolední maximum v 1 hodin UTC, večerní špička je plošší, mezi hodinou UTC. Ranní špička NO 2 nastává už v 7 hodin UTC, večerní maxima se časově shodují s PM 1, CO a SO 2. U benzenu je výrazné ranní maximum mezi hodinou UTC, odpolední plošší špička pak v obdobném čase jako u ostatních škodlivin. U CO a méně výrazně u SO 2 a benzenu jsou večerní maximální koncentrace vyšší než v ranní špičce, u ostatních škodlivin jsou hodnoty obou maxim srovnatelné. Opačný chod (korespondující s denním chodem venkovní teploty vzduchu) s denním maximem kolem poledne a ranním a večerním minimem je typický pro koncentrace přízemního ozonu.

12 Závislost znečištění na směru proudění - větrné a škodlivostní růžice Bolatice, Pro hodnocení vztahu mezi znečištěním ovzduší a směrem proudění byly vypočteny z průměrných naměřených 1hodinových hodnot znečišťujících látek a měření směru a rychlosti větru větrné růžice, růžice imisního zatížení lokality a růžice průměrných a maximálních koncentrací. Větrné růžice (relativní četnosti výskytu proudění z daného směru). Do kategorie bezvětří byly zahrnuty všechny průměrné 1hodinové údaje naměřené při rychlosti větru menší než.5 m.s -1, směr proudění byl rozdělen do 16 tříd (šestnáctisměrná růžice). V lokalitě Bolatice je vyhodnocení směru proudění poněkud limitováno blízkostí budov (hlavně v severním sektoru), které mohly ovlivnit výsledky měření. Zatímco podíl bezvětří tvořil na lokalitě 17 % všech hodinových měření, podíl imisního zatížení lokality při bezvětří tvoří u většiny škodlivin 25 % (s výjimkou SO 2, kde se jedná o 18 % a odpovídá tak větrné růžici). Škodlivostní (koncentrační) růžice ukazují, při kterých směrech větru jsou hodnoty koncentrací v dané lokalitě nejvyšší, bez ohledu na jejich četnost: růžice průměrných koncentrací (průměrné koncentrace v závislosti na směru proudění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech platných 1hodinových koncentrací dané škodliviny naměřených v hodnoceném období při proudění z příslušného směru) a růžice maximálních koncentrací (maximální 1hodinová koncentrace z daného směru). Nejvyšší průměrná koncentrace SO 2 byla naměřena ve směru VSV, maximální koncentrace shodně přicházejí ze SV směrů. Růžice maximálních koncentrací NO 2 je poměrně vyrovnaná, v průměrných koncentracích opět převažují SV směry.obdobný tvar má růžice průměrných koncentrací PM 1, ale maximální hodnoty znečištění byly u této škodliviny naměřeny v JZ a SSV směru (předpoklad lokálního vlivu blízkých zdrojů). U CO má růžice průměrných koncentrací opět podobný tvar jako u předchozích škodlivin s nejvyššími hodnotami z SSV a VJV směru, maximální koncentrace byla ale naměřena v JZ a JJZ směrech (podobně jako u PM 1 ). Velmi podobný tvar jako u PM 1 má růžice maximálních koncentrací benzenu; růžici průměrných koncentrací dominuje nejvyšší hodnota ve směru SSV. Růžice imisního zatížení lokality (součet koncentrací při proudění z daného směru vyjádřený v procentu celkového součtu koncentrací na dané lokalitě v hodnoceném období) ukazují, ze kterých směrů je lokalita nejvíce zatížena znečištěním ovzduší. Lokalita může být např. nejvíce zatížena ze směru s nízkými hodnotami koncentrací, ale s vysokou četností směru větru a naopak. Při plošně homogenně rozložených koncentracích škodlivin v ovzduší by vzhledem ke způsobu výpočtu růžice imisního zatížení odpovídaly větrným růžicím. Z jejich odlišnosti je možno usuzovat na významnější zdroje ve směru, ze kterého je transportováno relativně více škodlivin než odpovídá větrné růžici. U všech škodlivin se projevilo nižší imisní zatížení než odpovídá větrné růžici ze směrů JZ- JJZ a ZSZ-SZ. U SO 2 se v růžici imisního zatížení projevil proti větrné růžici větší podíl znečištění ze severních směrů. U PM 1 vyšší hodnoty přicházejí ze S-SV směrů. To ukazuje

13 na roli dálkového přenosu znečištění od severu-východu (z Polska, Ostravsko-Karvinska) v kombinaci s vlivem místních zdrojů (lokální topeniště) - jak ukazuje růžice maximálních koncentrací. U NO 2 vyšší imisní zatížení než podle větrné růžice přináší JV směr. Růžice imisního zatížení CO se nejvíce ze všech škodlivin shoduje s větrnou růžicí. Pouze u benzenu se projevilo vyšší imisní zatížení pocházející z JJZ směru (kromě S-SV směru jako u ostatních škodlivin). Lze zde předpokládat vliv lokálních zdrojů vytápění v obci. Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 18 %) SSZ 3 S SSV SZ 25 2 SV ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Větrná růžice v % průměrná konc. SO2 v µg.m-3 /2 imisní zatížení SO2 v % maximální konc. SO2 v µg.m-3 /2

14 Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 26 %) SZ SSZ S SSV SV 2 ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Větrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 /2 Suspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 25 %) SSZ 28 S SSV SZ SV ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Větrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 /5 imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /8

15 Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 24 %) SSZ 3 S SSV SZ 25 2 SV ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Větrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /1 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 /1 Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 25 %) SSZ S SSV SZ 2 SV 16 ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Větrná růžice v % průměrná konc. BZN v µg.m-3 *2 imisní zatížení BZN v % maximální konc. BZN v µg.m-3

16 Doporučení Vzhledem k výše popsaným výsledkům měření provedených v období by bylo vhodné provést v lokalitě Bolatice obdobné měření v netopné (letní) sezóně a prověřit předpoklad výrazného vlivu lokálních topenišť na koncentrace škodlivin naměřené v Bolaticích v zimním (topném) období.