Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Transkript

1

2 SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce, stah Srdce je VÝKONNÁ PUMPA, ČERPADLO udržuje dostatečný TLAK v cévách zajišťuje stálou CIRKULACI krve v těle

3 Uzavřené cévní soustavy obratlovců KOMORA KOMORA Levá PŘEDSÍŇ PŘEDSÍŇ PŘEDSÍNĚ Pravá PŘEDSÍŇ KOMORA Pravá PŘEDSÍŇ Levá PŘEDSÍŇ KOMORY Pravá PŘEDSÍŇ Levá PŘEDSÍŇ KOMORY

4 Tuková tkáň Plicnice Aorta Předsíň Svalovina komor

5 Koronární věnčité tepny zajišťují výživu srdečního svalu Oddělují se od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi levá koronární arterie Pravá koronární arterie

6

7 Trámčitá struktura vnitřního povrchu předsíně

8 HORNÍ DUTÁ ŽÍLA OBLOUK AORTY PLICNÍ TEPNA PLICNÍ ŽÍLY PP LP PLICNÍ ŽÍLY LK PK DOLNÍ DUTÁ ŽÍLA

9 1 okysličení v plicích Spotřebování kyslíku tělem PK PP LP LK přívod okysličené krve do těla svaly, orgány přívod odkysličené krve do plic

10 LEVÁ KOMORA Zajišťuje velký tělní oběh PRAVÁ KOMORA Zajišťuje malý plicní oběh

11 = blanité struktury v srdci, které brání zpětnému toku krve nežádoucím směrem PP LP LK Mezi předsíněmi a komorami PK U výstupu aorty a plicnice ze srdce

12 šlašinky šlašinky

13

14

15 OTEVŘENENÁ chlopeň (při systole)

16 UZAVŘENÁ chlopeň (při diastole) OTEVŘENENÁ chlopeň (při systole)

17

18 SRDEČNÍ AUTOMACIE

19 Srdce = čerpadlo, u kterého se rytmicky střídá: Diastola, tj. období klidu, ochabnutí Systola, tj. kontrakce, stah Neurogenní srdce je řízeno vnější inervací, odpovídá na nervové dráždění (korýši, pavoukovci, některý hmyz, lymfatická srdce ryb a obojživelníků) Myogenní srdce má tzv. pacemaker (udavač rytmu), tj. část vlastní tkáně specializované na periodickou tvorbu elektrických membránových změn. (pláštěnci, obratlovci, plži a některý hmyz)

20 Srdeční svalovina myogenního srdce (na rozdíl od kosterního svalstva) NEPOTŘEBUJE vnější nervovou stimulaci Elektrický impuls vyvolávající srdeční kontrakce vzniká SPONTÁNNĚ v SAMOTNÉM SRDCI místo v srdci, kde automaticky vznikají elektrické impulsy = UDAVAČ srdečního RYTMU (skupina specializovaných buněk v srdci)

21 Rytmicky se opakující podněty si srdce vytváří samo. Vzruchy vznikají v sinoatriálním uzlu, (tzv. pacemaker) Pacemaker leží ve stěně pravé předsíně u ústí horní duté žíly SA - Sinoatriální uzel PRAVÁ PŘEDSÍŇ LEVÁ PŘEDSÍŇ AV - atrioventrikulární uzel LEVÁ KOMORA PRAVÁ KOMORA Hisův svazek Purkyňova vlákna

22 +30 mv 1. Pacemaker potenciál Funny Na+ otevřeny T-typ Ca++ otevřeny (-50mV) -40 mv -60 mv Na + Na + Na + Na Na + + FUNNY Na+ kanály OTEVŘENY K + K K+ K+ +

23 +30 mv -40 mv 1. Pacemaker potenciál Funny Na+ otevřeny T-typ Ca++ otevřeny (-50mV) 2. Depolazizace (AP) Funny Na+ uzavře T-typ Ca++ uzavřen(-40 mv) L-typ Ca++ otevřen (-40 mv) -60 mv FUNNY Na+ kanály UZAVŘENY Na + Na + Na + K + K K+ K+ +

24 +30 mv -40 mv -60 mv 1. Pacemaker potenciál Funny Na+ otevřeny T-typ Ca++ otevřeny (-50mV) 2. Depolazizace (AP) Funny Na+ uzavře T-typ Ca++ uzavřen(-40 mv) L-typ Ca++ otevřen (-40 mv) 3. Repolarizace Funny Na+ uzavřen T-typ Ca++ uzavřen L-typ Ca++ uzavřen K+ otevřen K + FUNNY Na+ kanály UZAVŘENY Na + Na + Na + Na + Ca2+ Ca2+ 2+ Ca

25 +30 mv 0 mv 1. Klidový potenciál K+ otevřeny Na+ zavřeny L-typ Ca++ zavřeny 2. Depolazizace (AP) Na+ se otevírají (-70 mv) Ca++ uzavřeny K+ uzavřeny -90 mv K + Na + K + K K+ K+ +

26 +30 mv 0 mv -90 mv 1. Klidový potenciál K+ otevřeny Na+ zavřeny L-typ Ca++ zavřeny 2. Depolazizace (AP) Na+ se otevírají (-70 mv) Ca++ uzavřeny K+ uzavřeny 3. Plato Na+ uzavřen Ca++ otevřeny K+ některé otevřeny Na + K + K +

27 +30 mv 0 mv -90 mv 1. Klidový potenciál K+ otevřeny Na+ zavřeny L-typ Ca++ zavřeny 2. Depolazizace (AP) Na+ se otevírají (-70 mv) Ca++ uzavřeny K+ uzavřeny 3. Plato Na+ uzavřen Ca++ otevřeny K+ některé otevřeny 4. Repolarizace Na + K + K +

28 1. a 2. srdeční ozva

29

30 Kontrakce srdce vnikají spontáně, jejich frekvence a intenzita je však řízena nervově přes CNS: stres, emoce KARDIOVASKULÁRNÍ CENTRUM skupina neuronů v prodloužené míše ZDROJE INFORMACÍ pro KARDIOVASKULÁRNÍ CENTRUM: A. Centrální nervová soustava B. Periferní receptory Baroreceptory aorty a karotidy Chemoreceptory aorty a prodloužené míchy KARDIOVASKULÁRNÍ centrum řídí oběhový systém nervovými drahami autonomního (vegetativního) nervového systému: Sympatikus Parasympatikus Baro receptory v arteriích Kardiovaskulární centrum v prodloužené míše Řízení činnosti srdce prostřednictvím autonomního nervového systému Chemo receptory v aortě krční tepně a míše

31 SYMPATIKUS BOJ ÚTĚK STRES PARASYMPATIKUS ODPOČINEK TRÁVENÍ ZVÝŠENÍ: Minutového srdečního Objemu Tepové frekvence Krevního tlaku SNÍŽENÍ: Minutového srdečního Objemu Tepové frekvence Krevního tlaku VAZOKONSTRIKCE: hladké svaloviny cév VAZODILATACE: hladké svaloviny cév

32 sympatikus ADRENERGNÍ receptory parasympatikus CHOLIGENNÍ receptory Membránový receptor spřažený s G - proteinem Je aktivován KATECHOLAMINY Noradrenalin adrenalin dopamin Integrální membránový receptor - spřažený s G-proteinem - chemicky regulovaný iontový kanál Je aktivován neurotransmiterem ACELYLCHOLINEM com/matthews/neurotrans.html

33 ADRENERGNÍ receptory α α β β Hl. svalstvo cév Kůže Trávicí trakt Pregangliová nervová synapse SRDEČNÍ svalovina Hl. svalstvo cév Kosterní svalstvo průdušky vazokonstrikce zrychlení srdeční činnosti vazodilatace

34 KREVNÍ TLAK

35 Měření krevního tlaku SYSTOLICKÝ tlak 120 /... DIASTOLICKÝ tlak... / 70

36

37 Sklerotizace (kornatění) cév = usazování tukových plátů na stěnách cév. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi způsobená faktory: Nadměrná konzumace tuků Nedostatek pohybu, stres Genetické dispozice Tukové pláty Ve stěně cév MÍSTO POŠKOZENÍ ztráta pružnosti cév zvýšení krevního tlaku zúžení popř. ucpání cév infark, mozková mrtvice Pravá Koronární arterie Krevní sraženina Levá koronární arterie za místem poškození

38 ENDOTEL HLADKÁ SVALOVINA ELASTICKÁ TKÁŇ PřF Astra UP Olomouc Zeneca Ivana FELLNEROV

39 Jedinná vrstva buněk tvořící rozhraní mezi protékající krví a cévní stěnou perivaskulární tkáně Ovlivňuje řadu významných procesů: Regulace cévního tonu ( vazodilatátor NO = EDRF) Cévní permeabilitu Adhezi leukocytů a destiček Hemostáru Hojení ran Angiogenezu (tvorba a prorůstání nových cév)

40 ( z řeckého athero = kaše ) DYSFUNKCE ENDOTELU USAZOVÁNÍ LIPIDŮ ZÁNĚTLIVÁ REAKCE

41 A: Funkční poškození endotelu způsobené cukrovkou, nadbytkem LDL, hypertenzí, zplodinami kouření Zvýšená propustnost pro LDL ( NO, PDGF, AG-II, endothelin) Produkce adhezních molekul ( selektiny ) stimulující migraci makrofágů a T lymfocytů Oxidace LDL reaktivním kyslíkem produkovaným makrofágy Snížená produkce NO

42 B: Poškození struktury stěny cév: vytvoření stabilního plaku (usazeniny) Makrofágy pohlcují LDL a mění se v pěnové buňky Migrace svalových buněk a následná deformace stěny cévy Aktivace makrofágů a T lymfocytů vyvolává zánětlivé procesy vč. tvorby protilátek proti modifikovaným LDL Agregace trombocytů

43 Migrace a proliferace cévních svalových vláken směrem k lumenu cévy Stimulovaná svalová vlákna produkují extracelulární kolagen a vytváří vazivovou strukturu, která překrývá lipidy a leukocyty. Vzhledem ke zvýšené koncentraci proteolytických enzymů produkovaných makrofágy a vysoké koncentraci lipidů dochází k apoptóze a nekróze a formování nekrotické vrstvy.

44 Postupné ztenčování vazivového plátu pokračujícím pronikáním makrofágů a jejich sekrecí proteolytických enzymů. Nakonec dochází k protržení aterosklerotického plátu a krvácení Protržení vazivového plátu stimuluje vytvoření krevní sraženiny.

45 Atherosklerotický plát

46 Atherosklerotický plát Krevní sraženina

47 Zúžení průsvitu cévy atherosklerotickým plátem

48 Angioplastika Koronární bypas Aorta Kyčelní tepna místo zavedení katetru (dutá plastová trubička) bypas bypas Stehenní tepna Lýtková tepna venózní bypas místo poškození Tuková usazenina Výztuž cévy KATETR Katetr s částečně Nafouknutým balónkem video 36B7C7%2DA2C5%2D4D7C%2D9E8FDE AF7B&RETURNTOLINK=1