KOBOZ 1 / V tomto čísle: království. Úvodní slovo. 1. Workshop BOZP. Vazba mezi koordinátorem. při realizaci staveb

Transkript

1 V současné době se už na většině nově budovaných objektů setkáváme s kotvícími zařízeními využívanými zejména pro bezpečnou údržbu plochých střech. Taková zařízení je ale možné používat také v průběhu vlastní výstavby v těch případech, kdy není účelné použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce resp. počet dotčených zaměstnanců. Realizace záchytných systémů pak přináší značné úspory také při výstavbě v těch případech, kdy není nutné kolektivní prostředky ochrany proti pádu z výšek uplatňovat KOBOZ ČESKÁ SPOLEČNOST STAVEBNÍCH KOORDINÁTORŮ ČSSI Čtvrtletník pro odborníky v oblasti KOordinace BOZP ve stavebnictví 1 / 2014 V tomto čísle: Úvodní slovo 1. Workshop BOZP Vazba mezi koordinátorem BOZP a TDS při realizaci staveb Jak (ne)snadno lze získat Osvědčení koordinátora BOZP ve Španělském království Kongres a výstava BOZP v Düsseldorfu Jak (ne)snadno lze získat Osvědčení koordinátora BOZP ve Španělském království Způsob získání Osvědčení koordinátora BOZP na staveništi je v zemích EU různý, někde však přeci jen obtížnější, než v České republice. Příkladem může být Španělské království, kde je možné získat Osvědčení koordinátora pouze na Polytechnické univerzitě v Madridu, a to formou poloreferenčního studia v délce trvání 20 týdnů a rozsahu 250 hodin. Během studia je nutno složit formou testu 8 zkoušek, vypracovat dvě studie o ochraně a bezpečnosti práce a na závěr obhájit Plán BOZP na staveništi, zpracovaný na zadaný typ stavby. Cena studia je 1.630,- EUR a může být uhrazena ve čtyřech splátkách. Z hlediska českých zkušebních osnov je studium pojato daleko šířeji, obsahuje mimo jiné kapitoly o organizaci prevence BOZP ve Španělsku, preventivní techniky BOZP bezpečnost, hygiena práce, ergonomie, sociální psychologie, pracovní lékařství, metody komunikace a informace, organizace prevence BOZP v podniku, trestní a občanská odpovědnost při spáchání trestných činů a související náhrada škod. Poměrně velká pozornost je věnována pracovní průmyslové hygieně hluk, vibrace, osvětlení pracoviště, teplota a záření, vliv chemických a biologických činitelů. Více na straně 5 Záchytné systémy proti pádu osob z výšek na plochých střechách Připravované články a akce 9 13 Záchytné systémy proti pádu osob z výšek na plochých střechách Ing. Eduard Schilhart, CSc., technický ředitel společnosti TOPWET V současné době se už na většině nově budovaných objektů setkáváme s kotvícími zařízeními využívanými zejména pro bezpečnou údržbu plochých střech. Taková zařízení je ale možné používat také v průběhu vlastní výstavby v těch případech, kdy není účelné použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce resp. počet dotčených zaměstnanců. Realizace záchytných systémů pak přináší značné úspory také při výstavbě v těch případech, kdy není nutné kolektivní prostředky ochrany proti pádu z výšek uplatňovat. Více na straně 9

2 Úvodní slovo předsedy Zprávy z roku 2013 Vážené čtenářky, čtenáři a členové ČSSK. Jsem rád, že Vás mohu oslovit v rámci vydání prvního čísla našeho elektronického č tvrtletníku KOBOZ. Název časopisu měl svůj vývoj. O vzniku č asopisu zaměřeného na BOZP ve stavebnictví byla řeč již za mého předchůdce Ing. Vladimíra Havleny. Ale číslo se podařilo uvést na světlo našich stránek až v roce Jedním z návrhů, když se uvažovalo nad názvem tohoto časopisu byly tzv. Sklenářoviny. Tedy noviny o BOZP ve stavebnictví, které by byly svázány s jeho prvním předsedou a průkopníkem výkonu koordinátora BOZP ve stavebnictví v ČR doktora Vladimíra Sklenáře. Ale nakonec se současný výbor shodl na zkráceném názvu KOBOZ (pozn.: návrh spoluzakladatelky ČSSK Marie Vilímové), který je zkráceným převzetím slov k o o r d i n á t o r B O Z P v e stavebnictví. Doufám, že tento jedinečně zaměřený elektronický časopis myšlený jak pro celou veřejnost, tak tedy především pro koordinátory BOZP a pracovníky, kteří se problematikou BOZP ve stavebnictví zaobírají. Ale i právě pro laiky, tedy především staveb- níky, podle zákona č. 309 / 2006 Sb., tedy přesně zadavatele. Budu rád, když se tento zatím čtvrtletník stane diskusním prostředkem o výkonu koordinátora BOZP, tak v současnosti opomíjené nebo lépe nerespektované a též neoceňované práce koordinátora BOZP na staveništi. Přitom by měl být koordinátor BOZP jedním z potřebných a uznávaných účastníků výstavbového procesu. Tato role je v západní části EU uznávanou a váženou rolí účastníka výstavbového procesu včetně právní odpovědnosti, ale v Č R je to stále tzv. problémový faktor výstavby. Podle mého názoru koordinátor BOZP, který vykonává svoji funkci v intencích zákona a je znalý výstavbových procesů, je pro stavbu a její výkonnou složku řízení stavby naopak pomocníkem. To jsou naše zkušenosti. Znalý koordinátor BOZP není žádný paparazzi, jakými někteří z koordinátorů BOZP jsou. Pak se dostávají do role inkasistů pokut, místo aby koordinovali bezpečnou stavbu. Koordinátor BOZP je, resp. měl by být, právě stavbyvedoucímu významně ku pomoci k dosažení bezpečné stavby respektive pracoviště, a tím dosahovat snížení úrazovosti. Doufám, že novela zákona č. 309/2006 Sb. pomůže napravit některé chyby způsobené novelou vyhlášky č. 499/2006 Sb., kdy z projektové dokumentace vypadla povinnost zpracování plánu BOZP. Domnívám se, že pokud bude plán BOZP obsahovat potřebná opatření pro zajištění bezpečného pracoviště a ve výsledku celého staveni š tě, tak opatření BOZP budou lépe vymahatelná, neboť při oceňování stavební dodávky budou muset ocenění zajištění BOZP provést všichni uchazeči o zakázku. Doufám, že se časem časopis KOBOZ stane vyhledávaným pro s v é i n f o r m a c e k v ý k o n u KOORDINÁTORA BOZP. Též očekávám Vaše připomínky, náměty či příspěvky ke zveřejnění. Budu rád za celý výbor ČSSK, když budete rozšiřovat informaci o tom, že na našich webových stránkách je tento časopis volně ke stažení i k další distribuci. S pozdravem doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. předseda ČSSK ČSSI 1. Workshop o výkonu koordinátora BOZP ve stavebnictví pořádaný Fakultou stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s ČSSK ČSSI a SUIP Praha pro studenty a stavební praxi Ve čtvrtek proběhl 1. Workshop o výkonu koordinátora BOZP ve stavebnictví. Tuto schůzku zahájil zástupce organizačního týmu doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. (předseda ČSSK ČSSI, vedoucí Katedry technologie Fakulty stavební ČVUT v Praze), který celé setkání vedl podle předem rozeslaného programu. Mezi prvními přednášejícími byl Ing. František Šorf, inspektor z Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu, následně převzal slovo Ing. Josef Kubín ze společnosti Nosta-Hertz spol.s r.o. Se svými poznatky se do probíraných témat připojovali odborníci z praxe, zejména koordinátoři BOZP, spoluautoři koordinačních a bezpečnostních předpisů při plnění BOZP, studenti z Fakulty stavební, ČVUT v Praze. Na programu Workshopu se objevily témata, jako například Způsob kontroly koordinátorů, Poznatky z kontrol, Úrazovost a dopady na kontroly koordinátorů, Vývoj kontrol koordinátorů v roce 2014 dle stávajících předpisů, Plánované změny v zákoně č. 309/2006 Sb. - tendence změn a dopady na koordinátora, Informace ze ČKAIT, Plán BOZP - poznatky z praktického používání, Změny v NV č. 591/2006 Sb. 2

3 Vazba mezi koordinátorem BOZP a technickým dozorem při realizaci staveb 1. Díl - Úvod do problematiky autor: Ing. Petr Sviták; grafické podklady: autor Článek na pokračování Tématem článku je vazba m e z i k o o r d i n á t o r e m bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor BOZP) a technickým dozorem stavebníka (TDS). Článek svým prvním dílem p o u k á ž e n a v z á j e m n o u spolupráci těchto účastníků výstavby. Cílem bude zobrazení skutečnosti, kdy lze sloučit funkci koordinátora BOZP s funkcí technického dozoru stavebníka při realizaci staveb a kdy naopak oddělit. Článek s tímto tématem je rozsahově naplánován do několika čísel tohoto pravidelného zpravodaje, kde Vás autor seznámí se stále více diskutovanou vazbou koordinátora BOZP a TDS. Článek se snaží nasměrovat a zdůraznit nový pohled pro výkon obou řídících funkcí na staveništi a podílet se svými poznatky na v y t v o ř e n í n o v e l y z á k o n a č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Otázka bezpeč- nosti a koordinace procesů se postupem času stane stále diskutovanějším tématem nejen v podnikatelské sféře. Měli bychom se zaměřit na tvorbu bezpečných pracovišť ve vztahu k finančně výhodnějším a perspektivnějším projektům, kde se budeme snažit o bližší spolupráci a prolnutí spolupráce všech účastníků výstavby. Z důvodu přiblížení a uvedení do vzájemných souvislostí funkce koordinátora BOZP a funkce TDS byly autorem článku posouzeny obě výkonné profese Pohled na staveniště výrobní haly Na praktických příkladech průmyslových staveb pro skladování, logistiku, výrobu a montá ž. Pro určení obou funkcí byly zvoleny různé typy průmyslových staveb. Stavby se lišily svojí technologickou složitostí a náročností na provádění. Z technologické složitosti a rizikovosti práce vyplývají jednotlivé nároky na dozorovou činnost, a to nejen z hlediska výkonu TDS, ale i důležitosti koordinátora BOZP na staveništi. Stavební projekt se co do náročnosti na výrobu může rozčlenit do tří hlavních složek, které se postupně řadí pod sebe a analyzují. Jedná se o etapu výstavby, její příslušnou technologii a práce se zvýšeným ohrožením života. Po provedení rozboru individuální technologické etapy můžeme stanovit potřeby na pracnost, provedení, kvalitu a obzvláště stanovit vyplývající požadavky na práce se zvýšeným rizikem ohrožení života. Nenalezneme stavbu, která by byla ve všech parametrech stejná. I když bude stavba opakovaným projektem, nelze určit obecně přesné měřítko a vždy musíme brát v úvahu konkrétní stavbu a místní podmínky pro realizaci. Z toho vyplývá, že základními předpoklady pro obě profese je zvládnutí přehledu technologických postupů procesů a časového plánování navržené stavby. Koordinátor BOZP na staveništi a technický dozor stavebníka patří mezi hlavní členy řídícího týmu stavby. Při vzájemné diskusi s několika odborníky pohybujícími se 3

4 Článek na pokračování Zařízení staveniště bytového projektu v koordinaci bezpečnosti a výkonu technického dozoru zaznívá velice podobný názor: velice dobrou zkušenost máme ve spojení funkce koordinátora BOZP s technickým dozorem stavby. Tato varianta nejenže ušetří stavebníkovi peníze, ale také spojení s technickým dozorem stavby zaručuje určitou kvalitu a odbornost provádění dozoru koordinátorem, který je zároveň technický dozor investora BOZP a technického dozoru stavebníka, které říkají, že při jejich sjednocení může dojít k zakrývání chyb při kontrolách, nejsou v mnoha případech opodstatněné. Nejen u těchto účastníků výstavby, ale i u ostatních vyplývá bezchybnost práce v rozhodování a konání z jejich funkce, kde podstatnou roli hraje bezpečnost práce. U rozsáhlých a technologicky složitých staveb by si měl stavebník hledat odbornou s p o l e č n o s t, k t e r á m u d á odpovídající záruku za provedené dílo. Stavební společnost bude realizovat dílo tak, aby bylo dokončeno v požadované kvalitě, t e r m í n u, r o z p o č t u, a t o za účasti osob, které dané problematice rozumí. U takto fundovaných stavebních společ- ností není problém v bezpečném vedení realizace díla. Naopak u menších staveb jsou zadavateli najímány menší zhotovitelské stavební společnosti a jiné fyzické osoby, které nejsou znalé v otázkách technických a bezpeč- n o s t n í c h. M e n š í s t a v e b n í společnosti a jiné fyzické osoby, které získaly zakázku za minimální cenu, se snaží při minimálním zisku nedodržovat bezpečnostní předpisy s my š lenkou u š etření nákladů. Neuvědomují si v š ak, ž e při jakémkoliv poranění, či smrtelném úrazu svého zaměstnance, mohou přijít o mnohem více. Pro stavebníka je v tomto případě důležité si najmout odborníka znalého nejen po stránce technické, technologické, finanční, ale zejména i bezpečnostní. Proto v těchto případech je důležité a vhodné spojení dozorové činnosti koordinátora BOZP a technického dozoru. Technický dozor je schopen ze své kompetence donutit zhotovitele k plnění bezpečného a kvalitního díla, protože mimo jiné provádí finanční kontrolu provedených prací. Jedním z cílů provázanosti koordinátora BOZP s technickým dozorem stavebníka by měla být skutečnost, že autorem článku prosazovanou novelu zákona č. 309/2006 Sb. by si vzalo do povědomí co nejvíce zadavatelů, projektantů a zhotovitelů, kteří by s výkonem obou funkcí byli srozuměni a sloučení funkcí by upřednostňovali. Naopak cílem není zakazování oprávněným osobám vykonávat činnost, která vede ke zlepšení organizace práce, k dodržování technologických postupů a z toho plynoucí nižší rizikovosti prací na staveništi, ale nabídnutí uplatnění jejich odborných znalostí s důrazem na postižitelnost za jejich rozhodnutí. Nesouhlasné důvody odborné veřejnosti o sloučení koordinátora Čtyřrozměrná cesta k dosažení plánovaného cíle efektivní práce technického dozoru stavebníka a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při realizaci jedná se o jejich společný cíl 4

5 Ze zahraničí Jak (ne)snadno lze získat Osvědčení koordinátora BOZP ve Španělském království autor: Ing. Ivan Černý; grafické podklady: internet Pokračování ze strany 1 Poměrně velká pozornost je věnována pracovní průmyslové hygieně hluk, vibrace, osvětlení pracoviště, teplota a záření, vliv chemických a biologických činitelů. Z oblasti pracovního lékařství jsou školeny mimo jiné kapitoly: pracovní nemoci a úrazy, pracovní patologie, příčiny onemocnění, nejčastější nemoci z povolání ve stavebnictví, záchranné práce a první pomoc. Studijní plán obsahuje i poměrně podrobné Systémy řízení prevence pracovních rizik včetně metodiky vyšetřování úrazů. Další studijní oblast se zabývá Požární prevencí teorie hořlavosti, třídy požárů, druhy hořlavin, protipožární prevence a ochrana, prevence požárů na stavbách, evakuace stavby při požáru, nouzový požární plán stavby, hašení požárů, pevné a přenosné hasicí přístroje. Chrá m Sagrada Familia, Barcelona, architekt Antonio Gaudí [ Jedna ze samostatných studijních částí obsahuje Rizika práce s elektřinou na stavbě mimo jiné uzemnění a zařízení pro případ zkratu, elektrická zařízení s vysokým a nízkým napětím a jejich údržba, provizorní elektrická zařízení na stavbě. V poslední části teoretické přípravy se studující seznámí s Riziky při používání a skladování stavebních materiálů skladování hořlavin, preventivní a kontrolní opatření, skladování pevných látek, toxický a nebezpečný odpad, normy týkající se skladování, označo- vání a dopravy odpadu. Závěrem se ještě probírají Osobní ochranné pomůcky a Bezpeč- nostní zařízení na stavbách včetně výběru, umístění, kontroly a údržby signalizace. Další část studia se již zabývá problematikou koordinace BOZP na staveništi. Na rozdíl od našich studijních a zkušebních systémů je více prakticky zaměřená. V kapitole Rizika fází stavby jsou poměrně podrobně probírány možnosti pracovních rizik při jednotlivých fázích stavby použití výbušnin, zemní práce, tradiční a speciální zakládání, betonové a ocelové konstrukce, stavební stroje a malá mechanizace, fasády, tesařské a pokrývačské práce atd. Obdobně probíhá studium kapitoly Specifická rizika podle typologie stavby rizika při rekonstrukcích, zástavba proluk, velké stavby, průmyslové stavby, opravy památek. Rovněž v kapitole Rizika při realizaci inženýrských staveb se probírají Španělská vlajka [ w ww.statnivlajky.cz] příklady ze stavby mostů, přístavů, přehrad, tunelů, železnic a silnic. Všechny předchozí studijní kapitoly mají za cíl seznámit studující se známými riziky a jejich problematikou a většinou jsou zpracovány ve spolupráci s největšími španěl- skými stavebními firmami a shrnují jejich zkušenosti. Teprve v této fázi se studující seznámí s metodikou sestavení Plánu BOZP včetně používání počíta- aplikací a po zadání typu čových stavby připravuje závěrečnou práci Plán BOZP jak ve fázi přípravy, tak ve fázi realizace, Plán kontroly na staveništi a Plán bezpečnosti při údržbě. Studující musí obhájit zpracované Plány BOZP před zkušební komisí a prokázat schopnost samostatné práce v oblasti Koordinace BOZP na staveništi. Z výše uvedeného je vidět rozdíl mezi studijními a zkušeb- ními plány v České republice a Španělském království, zvláště v oblasti praktických příkladů BOZP na různých typech staveb a větším záběru studijních předmětů. Možná by stálo za úvahu zavést některé z těchto poznatků do českých akreditačních programů. 5

6 Ze zahraničí 33. Mezinárodní kongres o bezpečnosti práce a pracovní medicíně A + A Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin listopadu 2013 autor: Marie Vilímová, místopředsedkyně ČSSK ČSSI; grafické podklady: archiv Pavla Svobody Účast členů výboru ČSSK ČSSI Praha na této největší evropské výstavě, spojené s kongresem v oblasti BOZP a pracovní medicíny byla daná i potřebou zúčastnit se zasedání ISHCCO (International Safety and Health Construction Co-ordinators Organization - Mezinárodní organizace stavebních koordinátorů), kde ČSSK zastupuje Českou republiku. Pracovní výbor ISHCCO se prozíravě rozhodl zviditelnit ISHCCO a u příležitosti této akce uspořádat dvoudenní konferenci v kongresovém centru výstaviště Düsseldorf, kde jeden večer věnoval aktivitám a přípravě Generálního zasedání ISHCCO v roce Hlavní město Severního Porýní- Vestfálska leží na řece Rýn a po celou svou historii bylo významnou metropolí regionu sídlili zde vévodové, město přitahovalo svou pověstí hudebníky, spisovatele i malíře. I dnes nabízí krásné procházky po nábřežní promenádě, nádheru široké rychle proudící řeky Rýn lze shlédnout i z vyhlídkové plošiny Rýnské věže. Průmyslově je Düsseldorf městem evropského významu, je srdcem řízení mnoha podniků, které mají své výrobní závody v Porýní. Výstavištní areál Düsseldorf odpovídá rozlohou, vybavením i službami své pověsti: největší a velice elegantní v řešení prostoru, preciznost v provedení, příjemný servis. Toto jsme měli možnost posoudit i v nejvyšším patře objektu, běžným účastníkům nepřístupném řídícím centru. Zásluhou osobního kontaktu předsedy ČSSK, doc. Ing. Pavla Svobody, CSc., jsme byli přijati ředitelem areálu výstaviště za účasti ředitelky této akce. Stručně shrnuto: profesionalita, pozornost, pochopení pro naše zvídavé dotazy. Vlastní vystavovací prostory zabíraly celou plochu přízemí a zaměřením mnohých vystavovatelů bylo uzavřít smlouvu o prodeji. Také proto byla součástí stánků i prezentace výrobků: prostředky kolektivní i osobní ochrany byly nejčastější. V daných časech se spustí nabídka užívání, např. hašení ohně jednou osobou, pád osoby z výšky v nejnovějším záchytném systému, pomoc vyproštění osoby z hořícího prostoru, odolnost hořlavosti materiálů, první pomoc člověku v nouzi. Akce mívají doprovodné promítání situace na obrazovce, vše je velice konkrétní a zajímavé pro návštěvníky, kteří se zabývají těmito oblastmi. Ani nás nepřekvapuje, že převažuje východ, střed Evropy, konkrétně POZVÁNKA: Další ročník kongresu A+A v Düsseldorfu se koná října

7 Ze zahraničí šířením směrnice 92/57/EHS Koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi s cílem bezpečnost plánovat a organizovat. S různými lhůtami a úpravami se stávala směrnice v členských zemích EU závaznou. Navzdory dílčím úspěchům musí být konstatováno, že práce ve stavební branži je stále ještě riziková, a především, že doposud neexistuje žádný jednotný standard pro převedení do evropského hospodářství. Samotné požadavky na bezpečnost práce ve stavebnictví a způsob kvalifikace v jednotlivých zemích jsou velice rozdílné, což vyvolává nedůvěru v institut koordinátora. Téměř každý zná větu Na stavbě je to něco jiného - čímž je myšleno riziko pracovních úrazů. Na tomto fóru má být diskutováno o situaci a existujících rozdílech především odborného konceptu ISHCCO pro určení jednotné kvality činnosti koordinátora. Není překvapením, že ČR nepatří k těm lepším a že dokonce Slovensko si stojí nyní lépe než my. Důvodem je délka vzdělávání i vzdělání související. Velký vliv má legislativa a různost názorů. ISHCCO důrazně klade váhu na lepší a jednotnou práci koordinátorů v Evropě. V průběhu přepracovávání stávající Směrnice EU musí být dán impuls pro zajištění více bezpečnosti při práci na stavbě, méně byrokracie, bezpodmínečně musí být zdůrazněna orientace na osvětu. Představa ISHCCO spočívá v tom, že každý investor i projektant musí pochopit a přijmout rozhodnutí, že nesou odpovědnost za bezpečnou práci na stavbě, a to již v návrhu projektové dokumentace. Každý, kdo přijde na stavbu pracovat, má též právo ze stavby ve zdraví odejít. Z pozorování a vyhodnocování v Německu jednoznačně vyplývá, že musí být včas objednán koordinátor BOZP, jeho statut však musí být povýšen, musí být kladen důraz na spolupráci s projektantem a zejména zapracování do dokumentace prací následných, ISHCCO (International Safety and Health Construction Co-ordinators Organization), tedy do údržby. Je třeba sjednotit linie, nastolit kulturu bezpečnosti práce s cílem ochrany zdraví. Každá třetí nehoda se projevuje v návaznosti na nedodržování bezpečné práce a jako důsledek nedodržovaní sledů prací. ISHCCO ustavilo skupiny pracovníků z řádných členů ISHCCO, kteří sestavují podklady pro nové vzdělávání koordinátorů, což musí být považováno za základ předcházení vážným úrazům a smrtelným nehodám. Země, které jsou členy ISHCCO, jsou rozdělené do tří pracovních skupin: německá, anglická a francouzská. Každá vytváří názor na sjednocení institutu koordin á t o r a v o b l a s t i B O Z P. Koordinátorem je vicepresident ISHCCO. Tuto tézi podporují i výsledky s t u d i e z P o r t u g a l s k a, zpracovávané po dobu 3,5 roku. Garantem byla vysoká škola stavební Madrid, která zadala téma vyhodnotit smrtelných případů (z celkem cca 2500 úrazů včetně těžkých) na stavbách v 7 různých zemích světa: Afrika, Brazílie, Kanada, USA, Anglie, Indie, Portugalsko. Bylo porovnáno s protokoly a projektovou dokumentací. Po prostudování byl podán návrh řešení bezpečného způsobu provedení stejné stavby. Při takovémto způsobu realizace stavby v projektu lze zabránit až 46% smrtelných případů, jiné překvalifikovat do těžkých úrazů či úrazů. Jednoznačně vyšlo, že nepřítomnost koordinátora ve fázi přípravy stavby je hrubou chybou, která stojí životy! Je také nutné vzít v úvahu nemoci, které se objevují po 25 až 30 letech právě z nedodržování ochrany zdraví a její bezpečnosti: zničená záda, krk, klouby nohou, oči, rakovina kůže, astma atd. Výstava i posluchárny se v pátek po obědě uzavřely a my jsme se v r a c e l i d o Č R s n á m ě t y k přemýšlení i podklady pro další práci v oblasti zlepšení a sjednocení práce koordinátorů. Velice málo času zbylo na prohlídku tak zajímavého města, jakým Düsseldorf je. Chtěli bychom se se všemi podělit o dojmy z pár chvilek prohlídky centra města, zejména jeho novostaveb - v příštím článku. 8

8 Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště Záchytné systémy proti pádu osob z výšek na plochých střechách Autor: Ing. Eduard Schilhart, CSc., technický ředitel společnosti TOPWET; grafické podklady: autor Pokračování ze strany 1 Bezpečná plochá střecha z pohledu její údržby je taková střecha, která je buď trvale osazena zábradlím (toto opatření se vyskytuje ale jen na pochozích, zejména veřejně přístupných střechách a terasách), nebo jinou dostatečně vysokou konstrukcí po celém jejím obvodě, nebo jinými vhodnými technickými prostředky. A právě takovými technickými prostředky jsou různá kotvící zařízení, která musí splňovat požadavky ČSN EN 795, která byla v roce 2013 novelizována. Pro střechy, kde se předpokládá častý pohyb údržby, a to zejména bez ohledu na povětrnostní podmínky, se navrhují záchytné systémy s trvale osazenými nerezovými lany. Kompromisním řešením, které je často v praxi využíváno, může být použití tzv. montážního lana, které se mezi jednotlivé lanové úchyty napne pouze v případě práce na střeše. Toto řešení využívající dle terminologie zmíněné normy poddajné kotvící vedení z textilního lana umožní také plynulý pohyb podél okraje střechy, vždy ale jen v rozsahu několika málo polí, kde se pracovníci zrovna vyskytují, a v případě práce u ostatních okrajů střechy je nutné montážní lano vždy přemístit a upevnit na jiné vhodné místo. Při navrhování záchytných systémů je nutné si uvědomit, že každá plochá střecha se stává za určitých situací pracovištěm, kde hrozí pád z výšky nejen po jejím obvodu označovaném v dalším textu jako volný okraj, ale i do světlíků nebo do technologických a jiných otvorů. Zde je na místě ještě uvést, jak lze charakterizovat plochou střechu. Základní vymezení totiž vyplývá z ČSN Navrhování střech Základní ustanovení. Citovaná ČSN termínem plochá střecha rozumí střechu se sklonem vnějšího povrchu do 5 včetně, šikmá střecha je pak vymezena rozmezím od 5 do 45 včetně, a nad 45 se dle této normy už jedná o střechu strmou. Tento příspěvek se bude nadále zabývat navrhováním záchytných systémů pouze na plochých střechách, protože při sklonech nad 5 je třeba počítat v určitých případech i s rizikem uklouznutí, od sklonu 10 resp. 25 je pak dle různých předpisů nutné uvažovat s tímto rizikem téměř vždy. Problematika navrhování ochrany proti pádu na těchto střechách by ale přesáhla rozsah tohoto příspěvku. Každý projektant by si měl před návrhem zabezpečovacího systému nejdříve uvědomit, jaká rizika se mohou při provádění údržby střechy vyskytnout, kde hrozí pád z výšky z ploché střechy, co a jak může případný pád ovlivnit, a veškerá rizika nejdříve komplexně vyhodnotit. Z tohoto hlediska je nutné posoudit nejdříve sklon střechy, všechny její volné okraje, jejich vzájemnou polohu, jejich výšku nad terénem nebo nad jinými konstrukcemi, které je nutné brát v úvahu z pohledu případného pádu. U světlíků je nutné vyjít ze skutečnosti, zda jsou zabezpe- proti propadnutí nebo čeny ne. Cílem každého projektanta by měl být návrh individuálního řešení záchytného systému pro každý konkrétní objekt a pro každou střechu, která je výše než 1,5 metru nad okolními konstrukcemi nebo terénem, a pro kterou není uvažováno s jiným způsobem ochrany proti pádu z výšky v době její údržby nebo kontroly. Zohlednit by se měl také rozsah a charakter předpokládaných prací. Každé navržené řešení by mělo 9

9 Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště stavebního zákona č.183/2006 Sb.), tudíž k projektování těchto zařízení autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb. není potřeba. A tak téměř jediným vodítkem pro výběr vhodné osoby může být zplnomocnění k této činnosti konkrétním výrobcem navrhovaného zařízení. Svoji roli hraje samozřejmě i velikost a důvěryhodnost společnosti, která takové služby nabízí, případně i výše jejího pojištění. Snahou každého projektanta by mělo být navrhnout systém ochrany proti pádům z výšky tak, aby bylo riziko pádu vždy omezeno na nejmenší možnou míru, a aby systém fungoval zejména jako zádržný. To znamená, že při pohybu a práci pracovníků podél volných okrajů střechy by neměl být vůbec jejich pád umožněn. Taková situace ale není v praxi z různých důvodů možná, a tak zejména na rozích objektů vzniká riziko pádu z výšky. Je to dáno tím, že si v obdobných případech musí pracovník upravit délku spojovacího lana tak, aby se dostal až k nejvzdálenějšímu místu střechy. Kdyby pak došlo v takové pracovní pozici k pádu osoby, tak musí zabezpečovací systém spolehlivě zafungovat jako systém záchytný, to znamená, že v případě pádu systém osobu včas zachytí. Také proto jsou často takové systémy ochrany proti pádu osob z výšek označovány jako záchytné. Návrh těchto systémů musí být zpracován vždy tak, aby v případě pádu došlo k zachycení osoby na laně, které by mělo vykazovat maximální délku pod hranou pádu 150 cm. Jen při dodržení tohoto limitu lze předpokládat, že nedojde ke zranění osoby díky nepřijatelnému zpomalení pádu a s ním souvisejícím nárazem o fasádu. Samozřejmě je nutné zohlednit veškeré pod hranou pádu se nacházející konstrukce a počítat s tím, že při zachycení pádu dojde k dalším jevům, jako natažení tlumiče pádu na spojovacím laně a k deformaci sloupku na střeše, čímž se úchyt spojovacího lana na celotělovém postroji dostane podstatně níže než je teoreticky navržená vzdálenost 150 cm od hrany pádu. K tomu je samozřejmě nutné připočítat výšku postavy padající osoby. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že není-li pod hranou pádu volný prostor minimálně 5 m, tak že je nutné navrhovat záchytný systém velice obezřetně. Hloubku možného pádu ovlivňuje nejvíce poloha a vzdálenost kotvících bodů od okraje střechy a celkové pojetí návrhu záchytného systému. Proto musí polohu jednotlivých kotvících bodů na střeše vždy určit projektant. V praxi se lze ale často setkat s nedostatky projektů, na které potom v lepším případě upozorní realizační firma, která systém dodává, nebo závady objeví až revizor zabezpečovacích systémů, což bývá spojeno s velkými komplikacemi. Nejhorší situace může ale vzniknout v případě, že se na chyby projektu nepřijde, a až v případě neštěstí dojde k hledání příčin pracovního úrazu. V některých případech může ale dojít také k tomu, že je projekční řešení sice správné, ale dojde k nevhodnému využití systému a z toho vyplývajícího nebezpečného pádu. Proto je tedy nesmírně důležité, aby byl projekt vždy zpracován uživatelsky příznivě a aby byl součástí návodu k použití také půdorys střechy, který vymezí způsob použití a stanoví také doporučené délky spojovacích lan. Proto musí realizační firma předat uživateli vždy dokumentaci skutečného provedení se všemi náležitostmi umožňující bezpečné používání zrealizovaného systému. Aby mohl celý nastíněný proces proběhnout bez závad, je vhodné v první řadě vždy prověřit projekční řešení a posoudit, zda nevykazuje některé z níže uvedených častých chyb: 11

10 Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště V projektech bývají navržené nevhodné typy lanových úchytů Navržené kotvící body nezohledňují často nosnou konstrukci střechy, což vede k fatálním chybám při kalkulaci nabídek podle takového projektu nebo jen dle výkazu výměr a záchytný systém je pak nerealizovatelný V projektech bývají navržené nevhodné výšky lanových úchytů Naprojektované kotvící body mívají univerzální výšku 500 mm, což u střech s vyššími tloušťkami souvrství neumožňuje buď spolehlivě opracovat prostupy, nebo dokonce ani realizovat takto navržený systém V projektech bývají navržené nevhodné vzdálenosti lanových úchytů mezi sebou Vzdálenosti kotvících bodů se v projektech vyskytují větší než 7,5 m u samostatných resp. 10 m u bodů spojených nerezovým lanem, což bývá v rozporu se zásadami stanovenými jednotlivými výrobci a dodavateli V projektech bývají navržené nevhodné vzdálenosti lanových úchytů od hran pádu Vzdálenosti kotvících bodů od hran pádu a jejich nevhodně navržené polohy umožňují často větší hloubku pádu, než je stanoveno, a to zejména u rohů objektů, kde hrozí pád do hloubky větší než 150 cm V projektech bývají navržené nevhodné polohy lanových úchytů na střechách Projekční řešení často nezohledňují technologie a stavební konstrukce, které někdy nejsou ve výkresech zakreslené, a proto jsou pak realizace podle projektu neproveditelné a musí být přizpůsobovány realitě Daleko častějším jevem jsou ale změny prováděné v průběhu výstavby, a proto se musí tak jak tak často konkrétní řešení přizpůsobovat novým podmínkám přímo na stavbě. Z tohoto důvodu je vhodné, aby pro dodávky zabezpečovacích systémů byly vybírány firmy, které jsou současně schopné zpracovat vlastní projekt. To je pak tou nejlepší zárukou pro zadavatele stavby že bude mít na své střeše optimálně navržený a zejména dokonale funkční systém respektující veškerá specifika konkrétního objektu. Právě takovým dodavatelem je společnost TOPWET s.r.o., která se na zabezpečovací systémy specializuje řadu let a jako výrobce a dodavatel i ostatních střešních prvků je zejména pro oblast plochých střech tím optimálním partnerem. Společnost TOPWET s.r.o. navíc ve většině případů kompletuje dodávky lanových úchytů s tvarovkami vlastní výroby, což je pro zákazníky zvlášť výhodné. Topwet s.r.o. Náměstí Viléma Mrštíka Ostrovačice Telefon: Mobil: Fax: poptavky@topwet.cz 12

11 PŘIPRAVUJEME Düsseldorf - novostavba obchodního domu Vazba mezi koordinátorem BOZP a TDS při realizaci staveb - 2. Díl Liniové stavby a BOZP Novelizace zákona č. 309/2006 Sb. a NV 591/2006 Sb. Je koordinátor účastníkem výstavbového procesu? Zkušenosti s výkonem koordinátora BOZP AKCE: 2. Workshop o výkonu koordinátora BOZP ve stavebnictví bude v květnu a bude se týkat minimálních požadavků na plán a bude řeč o zkušenostech s výkonem KOO BOZP Připravujeme setkání akreditovaných institucí pod hlavičkou MPSV v otázce koordinace BOZP v zahraničí NAPIŠTE NÁM Posílejte nám náměty a otázky, které Vás zajímají! Pro další informace navštivte náš nový web KOBOZ 1 / 2014 Redakce: ČESKÁ SPOLEČNOST STAVEBNÍCH KOORDINÁTORŮ Odborná společnost Českého svazu stavebních inženýrů s právní subjektivitou Sokolská 15, Praha 2 Bc. Hana Trkalová, tel: trkalova@cssk.cz Redakční rada: Výbor ČSSK ČSSI doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. (Předseda ČSSK) Petr Slavík ( Člen revizní komise) Marie Vilímová (Místopředsedkyně ČSSK) Ing. Ivan Černý (Hospodář ČSSK) Ing. Eva Štoudková ( Členka výboru ČSSK) Ing. Josef Štoudek ( Člen výboru ČSSK) Ing. Soňa Sušanková ( Členka výboru ČSSK) Ing. Petr Sviták (Navrhovaný člen do výboru) 13

12 ČESKÁ SPOLEČNOST STAVEBNÍCH KOORDINÁTORŮ ČSSI KOBOZ