aneb Pěkná člověk nad zlato

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "aneb Pěkná člověk nad zlato"

Transkript

1 Jiří Neduha U M Ě L Á Ž E N A aneb Pěkná člověk nad zlato (z repertoáru divadélka Jiříkovo vidění Ostrava ) ALBERT - mladší bratr zhýralého Roberta. Je mu kolem dvaceti až pětadvaceti, je zjevně plachý, takřka introvertní a pevně odhodlaný žít jiný život, než jaký žije jeho bratr Robert, který je však jeho jediným měřítkem reality života, zejména toho sexuálního. ROBERT má kolem čtyřiceti let, je tmavovlasý se světáckým knírkem, mohl by pokuřovat viržínko, neustále se upravovat. Ženy miluje nejen fyzicky a nechápe mladšího Alberta, že žádnou ženskou nemá. Nerozumí ani Albertově snaze po vytvoření dokonalé ženy, alespoň do té doby, dokud to vylepšuje jeho jídelníček. MALVÍNA FALKLANDOVÁ naivka, romantická dívka, které ač má již přes dvacet má znalosti života patnáctileté holky. Chodí si zavzdychat, snít a číst do parku, protože neví, kde jinde potkat vysněného prince. V tom setkání jí ruší Albert, který se omylem a náhodou dostane do její těsné blízkosti. Protože je to první reálný chlapec, se kterým se kdy Malvína setkala a vysněný princ nepřijíždí, poddá se možnosti seznámit se s Albertem. Je submisivní, nerozhodná, což nerozhodnému Albertovi vyhovuje natolik, že přehodnotí svůj velice originální plán na ideálního partnera. Je to i proto, že schůzky s Malvínou jsou značně lacinější než realizace původního plánu. UVADĚČKA zřejmě několikrát rozvedená žena kolem třiceti. Má trochu posunuté vztahové hodnoty. Albert se jí zdá jako snadná oběť, protože je mladší, vypadá bezmocně a ona si myslí, že chodí do kina onanovat, což ji jako zralou smyslnou ženu popuzuje. Možná by chtěla pro své dvě až tři nemanželské děti nového tatínka. PANÍ A, PANÍ B a jiné PANÍ, jsou dámy kolem třicet pět a výše, velice si podobné, tudíž hrané jednou herečkou. Tyto dámy obdivují bezohlednost a sobeckost Roberta, obdivují na něm, že je exploatuje, a tak je přitahuje jako můry světlo. Možnost svést mladšího bratra Roberta je fascinuje. Přitahuje je jeho nesmělost a bezmocnost. KOVBOJ, EXHIBICIONISTA (eventuelně i dr.hoznädel postavy z divadla jednoho herce, které vyplňují mezery v ději, při přeměnách scén. Nemají jiný význam, než odlehčovat děj, které se přesunuji mezi třemi scénami. Scéna je rozdělena na tři části. Uprostřed je skromně zařízený pokoj obou bratrů, vysunutý na kraj rampy, závěs na vzdálené scéně, za ní skrýš Roberta. Skoro uprostřed lednice. Na kraji rampy stůl s židlí. Napravo - pohled z hlediště - je kino, věšák, který je koupelna bratrů a zároveň se na něj věší ekran, též je to místo pro přednášku dr.hoznädel, kdyby se konala. Nalevo parčík s lavičkou a stromky, též trochu vysunutou ke kraji rampy. Tam schody na sejití z jeviště cesta Alberta do Kina, tam též nutné schody. Scény nejlépe rozděluje světlo, jak barvou tak intenzitou.

2 JN: UŽ 2. Scéna I. (Albert studuje tlustou knihu) Za stolem sedí Albert, zabrán do četby velice tlusté knihy. V posteli je vidět Robert, který se protahuje a jde k věšáku kde se šlechtí. Jde k zrcadlu. Sice se šlechtí, češe si knír atd., ale po očku znepokojeně sleduje mladšího bratra Alberta. Jde k Albertovi, fascinován objemnou knihou. Začne hovor, Albert dlouho nereaguje). Robert: Alberte! Ty něco čteš? Co čteš? Řekni mi co čteš a já ti řeknu... zapomněl jsem to - (prohlíží se v zrcadle) našel jsem dalších třicet šedivých vlasů... (zpět k bratrovi): To je ale tlustá kniha - A proč tak tlustá? Když už musíš mermomocí číst, proč si nevezmeš nějakou útlou? Tak co to vůbec, ksakru, čteš, Alberte? (Albert pouze ukáže obal knihy). Robert: Autodida... to je něco o autech? Ukaž ještě? Autodidaktická anatomie... Hm, já sám mám spoustu zájmu, ale že bych se zajímal o autonomii... A co to vlastně je? Albert: Věda o člověku. Robert: Kdyby sis raději přečetl Švejka... Věda o člověku? Albert: Vědní obor studující tvar, vnitřní stav stavby těla, polohu ústrojí organismu. Robert: Polohy? Polohy ty jsou důležitý... Albert: Tohle je konkrétně anatomie srovnávací, obecná, pro samouky... Robert: Ale to přece není ta normální četba, Alberte... Albert: Zřejmě není normální kvůli rozměru knihy, že? Dle rozměru to není četba na cesty, ale jinak je to ohromně zajímavý. Robert: Ohromně zajímavý. Auto di...auto didi... Nechceš ty se nakonec stát doktorem? Albert: Ani nápad. Robert: Tak na co to potom studuješ? Albert: Já... ehm... Jen tak. Studuju to jen tak. Robert (rozzlobeně): Jen tak? Ty si klidně řekneš: Jen tak? Jak to se mnou vůbec mluvíš? Jen tak... Ty mně, bratříčku, něco zatajuješ. Albert: Ale já... Robert: Ty! Ty mně přece nemůžeš nic tajit. Od té doby co od nás rodiče odešli jsem ti, matkou, otcem, sestrou, bratrem, strýcem, tetou a někdy i dědečkem... Vůbec se mně v poslední době zdáš nějaký divný. Albert: To jsem se ti zdál vždycky, neustále jsi to tvrdil... Robert: Teď se mně zdáš být ještě divnější než obyčejně. Například to, že jsi začal pracovat. A že jsi zakoupil tak zbytečně prostornou ledničku. Dodnes jsi mně nevysvětlil proč. A teď ještě ta autonomie.(usedá): Nač ti je ta autonomie, když ani nechceš bejt doktorem? Albert: Tak dobrá, když jinak nedáš, povím ti to. Chci si osvojit všechny vědomosti o atano... autono... anatomii ženských. Robert: Ale to jde přece osvojit daleko jinak a příjemněji Albert: Jenže já nechci informace od osahané a okoukané ženské, Roberte. Robert: Neblázni, všechny jsou alespoň trochu okoukané Albert: Chci holku, kterou ještě žádný chlap neviděl nahatou, ba ani v plavkách. Nechci žádnou takovou, která v době, kdy se s ní seznámím má už tisíce vzpomínek na něco, o čem nemám ani potuchy. Ať je to vzpomínka na prázdniny u babičky, na tajnou lásku ze třetí třídy, na pokus souseda dát jí pusu a nebo, hrůza pomyslet, na hru na doktora... Robert: Tebe několikrát načapali, když sis jako šestiletý hrál na kynekologa Albert: Snad gynekologa, ne? Robert: Měl jsi klacíček a... Albert: Klacek... Tady to vidíš, Roberte. Já chci, abych pro tu mou byl pouze a jediná já, její jediná vzpomínka, přítomnost a budoucnost. Robert (vstane): Ale žádná ženská bez minulosti neexistuje.

3 JN: UŽ 3. Albert: No vidíš, právě proto studuju anatomii. Robert: Aha... no jo, no ne... ( je z toho celý vedle, koukne na hodinky a zděsí se: Málem bych zapomněl. Co nevidět přijde paní A. Albert (trochu panikaří): Hned půjdu, jen nevím zda mám tu knihu vzít sebou nebo... Robert: Rozumím, chceš, jak je mezi námi zvykem, peníze. Vždycky když mě přijde návštěva, musím mu dát na biograf. To už bylo něco peněz Albert: To jo, kdyby ty návštěvy nebyly, mohl sis koupit tři vily.. Robert: Dostal jsi už tolik peněz, že jsi ani do práce nemusel chodit a ještě ti zbylo na zakoupení takové nestvůrně velké ledničky. Kdepak, já to s ženskýma umím. Já nemusím nic studovat, já už vím. Třeba taková paní A., která za chvilku přijde. Ta je kus ženský a že je v letech, tak taky už nemusí nic studovat. Ta ví. Ta ví o svým těle víc než ta tvoje anatomania. Tu bys potřeboval a ne nějakou tlustou knihu (nadzvedne knihu, pod ní jsou zvětšené fotky starších hereček i Pamely. Albert nemá šanci je bratrovi sebrat) Robert: Jejda, tuhle já znám. To je Sofie... a tuhle taky, Claudia, Rachela Welšová... Pamela...To jsou asi ilustrace k té tvé knize... Albert: Vrať mi ty fotky! Robert (dělá drahoty): Ale vždyť, kromě Pamely, to jsou holky stejně tak starý jak paní A a B a Cé, prostě ty, který sem chodí a který jsou pro tebe moc starý, jak říkáš. Přitom paní Cé má větší... Albert (zmocní se fotek - krom jedné a vkládá je nazpět do knihy): Takový věci mi už nikdy neříkej! Robert: Vždyť ty tvoje herečky jsou ještě starší než. ty moje trafikantky... Albert: Jsou to opravdu jen ilustrace, Roberte. Ilustrace ze kterých si dělám úsudek... Měl bych raději běžet, než přijde ta paní A. Robert: Vůbec by mně nevadilo, kdybys zůstal. Já nejsem hloupě žárlivý... Albert: Ty ses snad zbláznil? Robert: Ani ona není úzkoprsá... Albert: Nech toho, Roberte! To já vím, že není úzkoprsá, je to vidět už z dálky. Robert: No, ta herečka, ta Ráchela, ta taky není nijak úzkoprsá Albert (vytrhne mu poslední fotku): Nech mě na pokoji... Robert: Paní A. ta chlapovi neublíží, ta má chlapy ráda. (Albert vybíhá z bytu bez knihy. Robert jde k zrcadlu a dává se ještě více do pucu atd. Zkouší postel, zaklepání - paní A. Objetí, pak do postele, on dozadu. Přikrytí, pár pohybů, klid).

4 JN: UŽ 4. Scéna II. (Albert jde do kina, Robertova milenka) (Albert vyjde, šourá se parkem, pod jevištěm, sedne pod kinem, na připravenou židli, zády ke stěně. Uvaděčka čeká, má baterku, posvítí na přicházejícího Alberta. Ten se lekne, snad by i utekl, kdyby ho Uvaděčka nechytila za ruku, vyvleče ho nahoru na jeviště) Uvaděčka: Přece by jste se, takovej velkej, nebál Albert: Já, ne že bych se bál, ale... Uvaděčka: No, ale, ve tmě s uvaděčkou, že? Albert: Ehm. Jdu asi pozdě? Už se hraje? Uvaděčka: Nikdy není pozdě a navíc - ještě se nehraje Albert: A co se dneska ještě nehraje? Uvaděčka: Mluvíte tak vtipně, mladý muži a máte takový příjemný hlas Albert (zamutuje): Já? Příjemný? Uvaděčka: Hlas, moc příjemný... Albert: A co se dneska ještě nehraje? Uvaděčka (upraví se): Tenkrát na západě. Albert: Pravděpodobně jsem to viděl, myslím, že tenkrát byla u Roberta zrovna paní D... Uvaděčka: D? Albert: Asi. Nebo C? Uvaděčka: C? Albert: To je fuk. Říkala jste Tenkrát na západě? Je to pěkný film? Uvaděčka: Co pěkný, je to přímo skvělý. Vám se to bude určitě líbit, hraje tam přece ta paní CC, Claudia Cardinálová (pantomimicky potěžká enormní poprsí). Albert: Ach, jistě, to ano Uvaděčka: Co to ano? Albert: No, že se mně to bude líbit (Uvaděčka ho vede pod pódium, rozvine ekran na věšáku, zmizí za ním. Scénická hudba z filmu, vyjde kovboj a pak se zjeví Uvaděčka, drží před sebou Claudie. Hraní na film, než Uvaděčka odejde, pak kovboj.uvaděčka bez masky svine ekran a vede Alberta na jeviště) Uvaděčka: Líbilo? Albert: Přenádherné Uvaděčka: Co se vám líbilo... krom... (pantomimicky opět potěžká enormní poprsí). Albert: Claudie. Úžasná herečka. Sice jsem vlastně ten film už několikrát viděl, ale příště půjdu zase. Uvaděčka: Přijďte, třeba vám někdy dám... Albert (zděšeně): Prosím? Uvaděčka (hloupě se chichotá): Přijďte, třeba vám někdy dám - slevu. (Albert odejde, zasněně a uvaděčka se za ním zasněně dívá a odejde)

5 JN: UŽ 5. Scéna III. (Albertův předčasný návrat domů) (Pohyby deky. Vchází Albert, usedá za stůl, učí se. Z postele vylézá paní A a zahlédne Alberta. Blíží se k němu. Bafne na něj. Ten se lekne. Honička kolem stolu. Zadýchaně, každý na jedné straně stolu) Albert: Dobrý den. Paní A: Dobrý... Co tady děláš, mladíčku? Albert: Já tu, s dovolením, bydlím (utíká) Paní A: Tak ty musíš bejt Robertův mladší bratr. Norbert? Albert: Ne Paní A: Adalbert? Albert: Ne Paní A: Engelbert? Albert: Ne. Paní A: Hubert? Albert: Ne Paní A: Ne-bert? Albert: Ani Pobert. Já se přece jmenuji se Albert. Paní A: Řekl mi toho o sobě hodně, ten můj Robertek. Takového Robertka v Elektru nekoupíš! Kdepak Robertek. Vím jaké má vzdělání, jaké má sociální postavení, politické přesvědčení, jakého je náboženství, pohlaví, ale o roztomilém mladším bratrovi Albertovi mi neřekl ani slovo. (Opět honička. Je patrné, že Roberthoničku tajně sleduje. Nakonec paní A. nemůže, opře se o stůl a oddychuje). Paní A: No tak, přece by ses mě nebál, chlapečku Albert: Ne, ale... Paní A: Já bych ti přece nemohla ublížit Albert: Já ale... Paní A: Já přece chlapy ráda. Albert: Ano, ale... Paní A: Třeba ode mne něco chceš a stydíš se o to říct. Albert: Ne, ale... Paní A: Říkám ti předem, ty si můžeš říct o cokoli, zlatíčko, nic ti neodmítnu. (Nic se neděje, paní A. se snaží opět Alberta uštvat). Albert (rázně ji z bezpečné vzdálenosti zastaví): Říkala jste, že cokoli? Že se mohu optat na cokoli? Paní A: Ano, cokoliv. Albert: Dobrá. Přece jen je něco, co bych si přál. Paní A: No, konečně (zklidní se, posadí se na kraj stolu, oddychuje): Už jsem se lekla, že nejsi normální Albert: Jen bych chtěl něco vědět Paní A.: Žertuješ? Jenom to? Pouze něco vědět? Albert: Vážně bych chtěl jen něco vědět paní A: Něco vědět? Aha, asi něco o mě, že? Albert: Říkala jste přece, že... Paní A: Dobrá. Tak co chceš vědět? Albert: Chtěl bych vědět, kolik kyslíku spotřebuje vaše srdce v centimetrech krychlových na 1OO gramů za jednu minutu. Paní A: Cože? Albert: Kolik kyslíku spotřebuje vaše srdce v centimetrech krychlových na 1OO gramů za jednu minutu. Paní A: Tak tohle to chceš vědět? Po takové honičce takovou kravinu? Albert: Je to důležité, žádná kravina. A vědět to chci, hrozně moc. 1OO gramů za jednu minutu. Paní A: Za minutu nebo hned, náhodou to vím. Chceš to vědět kolik gramů kyslíku ve chvíli, kdy mně srdce bije vzrušením a nebo když je v klidu, chlapečku?

6 JN: UŽ 6. Albert (lekne se jejího tónu): Raději, když je v klidu Paní A.: V klidu? Bohužel, v klidu, moulo, to jsem si mohla myslet. No, co s tebou mám dělat, když jsi takový - nekňuba. V klidu je ta spotřeba kyslíku asi tak 8, 1 centimetrů krychlových za minutu. Albert: No to je skvělé. Paní A: Ale možná je to 8, 2, nejsem si zcela jista. Albert: To je v pořádku. Je to velmi blízko údajům, které jsem vyčetl v této knize (bere tlustou knihu) Paní A. (upravuje se): V této knize? Hm, to jsem si mohla myslet, že z knihy. (odchází): Teď už vím proč mně tvůj starší bratr nepředstavil. On věděl, že bych nerada ztrácela čas s takovým nanicovatým nekňubou, kterej zná ženský jen z nějaký tlustý knihy. Hňup! (odejde, práskne vztekle dveřmi) Robert (vyleze z postele): To je temperament... Albert: Div nám nerozbila dveře Robert: Ta má oheň v těle Albert: Aby ses nespálil Robert: To je ženská jako řemen. Měl ses zeptat, kolik má v srdci lásky a ne kyslíku. Albert: Nepotřebuji lásku ale kyslík. Robert: Předstíral jsem, že jsem zcela vyčerpaný, to ona má děsně ráda, úplně vyřídit chlapa, ale při tom předstírání vyčerpanosti jsem vás bedlivě naslouchal. Odpověděla ti, co? Albert: To jo, má fakt dobrý odhad, 8.1 centimetrů krychlových... Robert: No takto vidíš. Mladá holka by to nevěděla, protože mladý holky o svých srdcích nic neví. Ale tyhle starší, ty zralý, nad kterýma ty ohrnuješ nos, ty vědí. Ty vědí nejenom o srdcích. Ty mají přehled i o tělech... A ten temperament... (Albert začne číst, Robert se opět šlechtí před zrcadlem. Albert se učí). Albert: Virilis, varisinalis, sterilis, levis, fortis, gravitis, fascia, dectoralis, defloralis, clitoris... Robert: Co blbneš? Albert: Abdomenum, tristi, coitus, post omni, erectus, exitus, sapiens, apendix... Robert: Kricifix, proč si raději nenabalíš nějakou holku? V kinech a parcích jsou jich davy. Albert: Už jsem ti přece vysvětloval, že já nechci... Robert: Když se ti nelíbí paní A., můžu ti dohodit paní B. Albert: Nikdy. Robert: Vždyť takový ženský jsou jako víno, čím starší tím lepší Albert: Víno? Víno já přece vůbec nepiji... alea, anus, iacta, rectum, hymen, scrotum, veritas... Robert: Bez skutečný ženský skončíš na psychologii. Albert: Na psychiatrii a ne na psychologii. Robert: To je jedno... Potřebuješ pomoc, a co paní K.? Albert: Nechci takovou pomoc. Robert: A co paní M.? Albert: Netřeba. Já na tenhle problém jdu vědecky. Já začal u antropologie, abych věděl všechno, musel jsem nejprve vědecky dokázat co je muž a co žena Robert: Proboha! Co chceš dokazovat? Albert: Psychologicky a fyziologicky jsou mezi mužem a ženou značné rozdíly Robert: To bych řekl, že jsou... Albert: Chci říct, že nemůžu mít takovou tu ženskou, která navštěvuje tebe, ať je to paní A, B, C, D... Ani nemůžu a nechci mít takovou, s jakýma chodí jiní chlapi. Robert: Pak už žádný jiný ženský neexistují, ale ty co existují, ty jsou přece většinou skvělý, úžasný a... Albert: Chválíte je, ale nakonec si ně stejně všichni stěžujete. (Ozve se zaklepání, Robert jde otevřít, za dveřmi paní podobná paní A. Je to paní B.) Robert: A, to jsou k nám hosti, paní B... Paní B.: Jdu jen náhodou kolem a chtěla jsem se zeptat, jestli mě čekáš dneska nebo zítra. Robert: Zítra, miláčku

7 JN: UŽ 7. Paní B.(cpe se dovnitř, Robert ji brání): No když už jsem tady, ty můj Robertku... Robert: Zítra, miláčku, přece máš přijít až zítra Paní B. (spatří Alberta, svůdně se zavlní): Jejda, kdopak je to? To je tvůj mladší bratr? Vím o tobě skoro všechno, ale že máš mladšího bratra... Jak se jmenuje? Adalbert? Engelbert? Norbert? Robert (vezme ji a tančí, hraje hudba, postupně ji vytančí ven a volá na ní skrz dveře): Máš přijít až zítra, miláčku, řešíme cosi, nějaké rodinné záležitosti...(vrací se a tváří se pyšně): Utahaly by mě k smrti, mršky. Krásná smrt... Albert: Ty tvrdíš, že si na ty svoje ženský nestěžuješ. Ale manželku žádnou nechceš. Robert: Nežiji s nimi jen proto, že se musím starat o tebe. Vždyť já se kvůli tobě ani neoženil. Albert: To určitě. Ty sneseš ženskou tak akorát na dobu jednoho filmu, na který mě posíláš. Já je studuji, například studuji rozdíl mezi ženou a mužem. I jejich složení. Stejně jako ty, také žena obsahuje 63 % vody a 2O.2 karbonu. Všechno to co se chemie týká je totožné u muže a ženy. I přítomnost jódu v těle, pouhých O.OOO5 %. Robert (zívá): Opravdu? Albert: Filologická a systematická klasifikace v přírodě plně souhlasí s mužskou. Robert: To je dobře? Albert: Žena má stejně velkou kapacitu mozku.. Robert: A víc a častěji brečí Albert: Jenže ženský jsou ve vztazích k mužům problematické, což už začíná v jejich útlém věku a kazí to později úžasné možnosti harmonických vztahů mezi ženami a muži. Když žena neprožije žádné dětství a dospívání, teprve potom je možné, že s ní její partner prožije absolutně harmonický vztah. A to je můj cíl, Roberte. Robert: Cože? Ona jako neprožije žádné dětství? To se jako rovnou narodí jako dospělá? Albert: Tak nějak. Proto studuji tuto tlustou knihu, proto jsem koupil tuhle lednici a proto šetřím na japonský počítač Robert: Proboha, Albíku, vykašli na počítač! Co takhle paní D? Albert: Paní D? Robert: Paní D, přece! Neznáš ji? Albert: Paní D? Není jí kolem čtyřiceti? Robert: No jasně, že je jí přesně kolem čtyřiceti Albert: A nenosí brýle? Robert: No jasně, že nosí brýle Albert: A nemá obarvené vlasy na blond? Robert: Jasně že je má obarvené... Albert: Tak tu neznám. A ani jí znát nechci. Já si totiž svou vyvolenou vytvořím. Má vyvolená se narodí - dospělá. Proto pilně studuji biologii, anatomii, proto chodím na sochařské kurzy. Robert: Proboha, Alberte! Albert: Pak nakoupím maso, umělé srdce, umělé ledviny, to vše je na trhu. Dokonce i umělý mozek. Jen za 50 tisíc. Japonský. Reaguje na hlas. Robert: Nahlas? Albert: Ne nahlas. Potichu, ale na hlas. Robert: Tak je to pravda - jsi normální blázen. Je tolik úchylek: homosexualita, masochizmus, pedofilie, sodomie, gomorie a teď tohle. Jak se ta tvá úchylka vůbec jmenuje?. Albert: Má deviace? Robert: Ano, je to! Deviace. Tvoje úchylka.. Albert: Úchylný je pouze ten, kdo to jako deviaci bere. (Albert uraženě odchází, bere tlustou knihu s sebou, Robert lehá na postel)

8 JN: UŽ 8. Scéna IV. (Albert v kině) (Na scéně je netrpělivá uvaděčka, která rozvine ekran a čeká. Netrpělivě kouká na hodinky, upravuje si výstřih, češe se. Ale Albert nejde, svine tedy ekran a jde mu naproti, i s baterkou, mezi lidmi, občas si na chlapy posvítí. Albert je v tu dobu v parku a čte tlustou knihu, uvaděčka jej málem mine. Upravuje se, ukazuje stehno, ale Albert nevidí a neslyší, bifluje se. Uvaděčka na něj vybafne, Albertovi vypadne kniha jak se lehne až mu vypadnou fotky, ale rychle je stačí skrýt) Uvaděčka: Copak to dneska čtete pěkného? Albert: Já? Aha, nikdo jiný tu není koho by jste se ptala. Já čtu anatomii pro auto... samouky Uvaděčka: No jo, vy chlapi jen ten auta a fotbal. Albert: Fotbal? Co to je? Uvaděčka: To já hrozně ráda čtu detektivky, ani nemusí mít ilustrace. Albert: Detektivky? Uvaděčka: Co vás na tom překvapuje. Jsem holt přecitlivělá ženská. Večer čtu detektivku, od osmi potom v televizi koukám na americký vraždy, pak si dám horor no a pak brečím někdy i půl hodiny. Albert: Brečíte? Uvaděčka: Strachy a hrůzou Albert (vstane a jako by chtěl odejít): A co dneska dáváte? Uvaděčka (nakrucuje se před ním): Co dávám? Ptáte se mě jako chlap nebo jako divák? Albert: Já... já... myslím v kině Uvaděčka: I v kině Albert: Film... Uvaděčka: Já vím, já už vás znám. Vím po čem pasete. Albert: Nepasu... Uvaděčka: Dnes dáváme americkou detektivku. Tři vteřiny je vidět zcela nahé tělo první zavražděné a šest vteřin je vidět obnažené poprsí velikosti tři sedmnácté zavražděné, ale pozor, potom je tam celých dvacet vteřin vidět... (Dopoví to do prázdna, Albert zmizí, je naštvaná, rozcuchá se, dopne si výstřih: Asi nějaký deviant. Úchyl bez baloňáku. Viděla jsem tu jednoho a ten rozvíral kabát, kdykoliv kolem prošla nějaká ženská. Sama jsem ho viděla osmnáctkrát to vám povím, žádná velká sláva (ukáže velikost, asi deset cm). Ale tenhle? Pro toho jako bych ani nebyla ženská. Motám se kolem něj víc než vyzývavě, výstřih až k pupíku, že mně div prsa nenastydnou a on nic. On nic. Jako by ani nebyl devadesáti pěti procentní (naštvaně projde kinem ze scény).

9 JN: UŽ 9. Scéna V. (V parku, setkání s Malvínou) (Albert se objeví v parku, kde na lavičce sedí dívka v rozprostřené skládané sukni. K dívce se blíží EXHIBICIONISTA již je skoro připraven na obnažení, spatří ovšem Alberta, který jej ani nevidí. Exhibicionista prchá a z dálky mu hrozí. Ten nevidí neslyší, je ponořen do studia, sedá vedle dívky, ovšemže jí na sukni. Dívka to zjistí a se snaží sukni zpoza něho vytáhnout. Nejde to. Neví co má dělat. Chce Alberta na situaci upozornit). Malvína: Promiňte, ale... (Albert zmateně vzhlédne, sklapne knihu a přiblble na dívku civí). Malvína: Dobrý den, ale... Albert: Dívka! Malvína (ukazuje na sukni): Ale vy mně... Albert: Skutečná... Malvína: Promiňte, ale přisedl jste mi mou skládanou sukni Albert: Přico? Malvína: Přisedl jste mi mou pracně skládanou sukni Albert: Já... Malvína: Pracně vyžehlenou... Albert: Já ale... (Albert je naprosto zmaten. Dívka se snaží z pod něj sukni vytáhnout. Tahá s větším a větším zaujetím, snaží se sukni z pod Alberta osvobodit, ovšemže marně). Malvína (plačtivě): Připadám si jako vězeň Albert: Já... Malvína: Já tady nebudu... Albert: Ale já... Malvína: Nevydržím to! (Malvína prudce vstane, sukně je pod zadkem Alberta. Malvína je jen v kalhotkách, nejprve stojí v šoku, centimetry od očí šokovaného Alberta. Ten jen zírá pomalu vstává a ukazuje na její kalhotky. Malvína se konečně vzpamatuje využije toho, že se nadzvedl. Zmocní se sukně a zamotává se do ní, sukně jí ale nedrží). Albert (náměsíčně): Zelené... Malvína: Sprosťáku Albert: Opravdu jsou zelené... Malvína: Nechte toho! Co by řekli lidi (ukáže na diváky). Albert: Zelené Malvína: Prosím vás! Tiše! Albert (zašeptá): Zelené Malvína: Je přece pondělí Albert (stejný tón) : Pondělí... Malvína: Ach, mám pomačkané sklady Albert: Sklady... Malvína: Sklady tady na skládané sukni (Malvína uteče pryč a vrazí do exhibicionisty, který na ní číhá. Muž upadne a Albert, který konečně odchází o něj div nezakopne. Muž vstává a upravuje se. Albert se stále nemůže vzpamatovat) Albert: Zelené... (Exhibicionista se podívá pod kabát a nevěřícně vrtí hlavou) Albert: Zelené kalhotky (Exhibicionista se opět podívá pod kabát a nevěřícně vrtí hlavou, pak se naštve a ukáže Albertovi, lepší bude, když zády k divákům, že pod baloňákem opravdu nic nemá, Albert nereaguje, je stále zasněný. Muž naštvaně odejde a Albert je také na odchodu, ještě jednou se otočí než zcela zmizí) Albert: Je přece pondělí

10 JN: UŽ 10. Scéna VI. (Albertova tvorba - první) (Doznívá ústřední hudba, pak zazní klasika. Albert se obléká do doktorského, chirurgického. Gumové rukavice, respirátor, plášť. Pak hledí do knihy. Z lednice vytáhne ženskou, podobnou paní A a paní B. Něco s ní provádí, jako by ji tvořil, chodí ke knize a něco na ni ženské opravuje. Kouká na fotografie, sochaří, pak jde a kouká do hlediště na ženské a pak sáhne do mísy a hněte nějakou kouli, opět pohled na ženské, jako by se inspiroval a kouli zmenšuje, jde k ženské a něco kutí na její hrudi. Má silikonové těsnění v tubě i s pistolí. Pak ji otáčí, prohlíží si jí. Ještě jí líčí, pudruje atd. Nakonec neodolá a políbí jí, jenže si s odporem utře ústa- přehnal to s rtěnkou. Nakonec ženu opět zasune do ledničky, nevšimne si, že do dveří ženě skřípl ruku. Odchází, utírá si zasněně ústa, ale usmívá se skoro blaženě. Vrací se k lednici a zaklepe na ni. Uvědomí si po chvilce, že žena ještě neumí mluvit. Přinese krabičku, diktafon, mikrofon atd. Hlas partnerky namlouvá fistulí) Albert (normálním hlasem): Jsi tak krásná. To abych se ti lí... (není s hlasem spokojen, odkašle a přejde na fistuli): To abych se ti líbila, moc tě miluji, Albertíčku, slunce mého žití Albert (zvědav přetočí na začátek a řekne do walkmana- diktafonu): Jsi tak krásná Fistule (Albert pustí diktafon, je slyšet): To abych se ti líbila, moc tě miluji, Albertíčku, slunce mého žití Albert (poslouchá co nahrál pak pokračuje): Jak ses tady měla, lásko moje? Jak se mohu mít... (není s hlasem spokojen, odkašle a přejde na fistuli): Jak se mohu mít, když jsi pryč. Můj život končí a začíná... Albert (přetáčí) Blbost, přece jsem chtěl (ptá se):. Jak ses tady měla, lásko moje? (fistulí): Jak se mohu mít, když mne tady necháš samotnou, Albertíčku. Můj život začíná a končí s tvým příchodem a s tvým odchodem... (Albert si to celé přehraje, je poměrně spokojen. do lednice, kouká jí ruka, nemůže lednici dovřít, je zjevně zaskočen, pofouká ruku jako by ji to bolelo) Albert: Promiň! (uvědomí si svou pošetilost) Hm, ještě tě to nebolelo. Už je stvořená, ale teď ještě vědět co taková holka potřebuje na sebe - podprsenku, kalhotky - zelené, no jo, ale dneska není pondělí. Vždyť já ani nevím jaké kalhotky se nosí ve středu. Hm, ženský taky nosí prsteny. ty koupím hned dva, jeden pro mne a jeden pro ní, snubní, hm, a taky bych měl promyslet jak se bude jmenovat (Má napsaný seznam, hledí na něj odchází, vrátí se k ledničce a zakřičí do ní: AHOJ, BRZY SE VRÁTÍM, MILÁČKU)

11 JN: UŽ 11. Scéna VII. (Opět Albert a Malvína) (Park. Exhibicionista v parku. Kouká netrpělivě na hodinky, jako by měl rande, může mít i kytičku. Robertovi mezitím přijde návštěva - přijde paní X. objetí a šup pod deku, vždycky stejně, dva pohyby a klid, aby se pozornost soustředila jen na Malvínu v parku. Tam exhibicionista. Odhodí květinu a odhalí se. nějak originálně, třeba tak, že řekne moment a najde lupu, chlap naštvaně odejde. Malvína skryje lupu, usedá na lavičku a čte si. Ptáčci cvrlikají atd. Ovšemže má skládanou sukni rozprostřenou na lavičce. Albert jde zamyšleně, málem do Malvíny vrazí, ale ta nic. Nakonec, jak jinak, přisedne a opět na skládanou sukni) Malvína (marně se snaží z pod Alberta sukni vyprostit): Jejda, vždyť jste mně opět přisedl mou krásnou skládanou sukénku Albert: Já ale... Malvína: Nejde pouze o to, že je to spousta práce takovou skládanou sukni poskládat Albert: Opět vy... Malvína: Poskládat a opět ji pěkně vyžehlit, ale také... Albert: Jistě, to rozhodně... Malvína: Prosím? Albert: Že to rozhodně. Malvína: Vždyť ani nevíte o čem jsem to chtěla mluvit. Sama si teď už ani nevzpomínám co jsem to to vlastně chtěla říci... Albert: Já si také nevzpomínám Malvína: Prosím? Albert: Že si také nevzpomínám, co jste vlastně chtěla říci. Malvína: No, vidíte jaký jste Albert: Doufám, že vám to nevadí? Malvína: Co mi má vadit? Albert: Jak jste řekla: No, vidíte jaký jste Malvína: Já ještě nevím... Albert: Když jsme u toho vadí nevadí, vadilo by vám, kdybych se vás něco optal? Malvína: To vadilo. Albert: Škoda. Malvína (nastalé ticho ji nevyhovuje): No, dobrá, můžete se optat, ale až vstanete z mé skládané sukně. Jsem na té lavičce jako uvězněná. Albert: Uvězněná? Tak to já raději už začnu. Jak se jmenujete? Malvína: Vstaňte z té sukně! A potom, nemusím každému na potkání prozrazovat mé jméno. Albert: Nemusíte, tak je to správné Malvína: Maminka to taky říká. Albert: A to jméno? Malvína: No dobrá, ale pak vstanete! Albert: Ale já... Malvína: Tak dobře. Jmenuji se Malvína Falklandová Albert: Já se jmenuji Albert Malvína: Tak už mě pusťte! Albert: Bojím se vstát. Když vstanu, tak mně opět utečete. Malvína: A divíte se - Alberte? Albert: Nedivím se - Malvíno. Ale mohla by mně ještě říci, než utečete, Malvíno, kolik kyslíku za minutu spotřebuje vaše srdce? V centimetrech krychlových na 100 gramů... Malvína: Kolik kyslíku za minutu spotřebuje moje srdíčko? V centimetrech krychlových na 100 gramů? Albert: Ano, na sto gramů. Malvína (chvilku marně přemýšlí): Ale to já přece nevím. Albert (zklamaně): Nevíte? Vy to opravdu nevíte?

12 JN: UŽ 12. Malvína: Je to neobvyklá otázka. Albert: Ale je to přece vaše srdce. Malvína: Ale to s tím kyslíkem jsme ještě ve škole nebrali. O srdci jsem se učila z literatury, poezie a také z písniček. Albert: Já ale myslím výhradně srdce pumpu. Malvína: Srdce pumpu? Srdce pumpu ani neznám. Albert: Tak mně, Malvíno, řekněte něco, co o sobě víte. Malvína: Vím například, kolik měřím a vážím. Albert: Kolik? Malvína: Máte hodně neobvyklé otázky. Je to vůbec slušné ptát se dívky na první schůzce na to kolik měří a váží? Musím se zeptat doma. Albert: Určitě se to může Malvína: Nač chlap potřebuje vědět kolik žena váží? Třeba mě chcete unést a chcete vědět mou váhu... Albert: Kdepak já a unášet.ženy. Ani kdybych mohl tak bych to neudělal. Malvína: Dobrá, tak jsem se rozhodla, že vám budu věřit, Alberte. Měřím 170 cm a vážím 56 kg. Albert: A kolik máte přes prsa? Malvína: Sprosťáku! (počítá na prstech nejprve a pak rezolutně): To se nikdy nedozvíte! (Albert vstává, ale sukně se o něco zachytila a praská, Malvína k sobě sukni přitahuje, ale ta praská dál a dál. Albert ohromeně usedá, zírá na dívku. Ta konečně drží v ruce sukni a snaží se do ni zahalit) Albert: Dnes modré! Malvína: Sprosťáku! Albert: Modré Malvína: Prosím vás! Tiše! Co by tomu řekli lidé (ukáže na diváky). Albert (zašeptá): Modré Malvína: Je přece středa Albert (stejný tón): Středa Malvína: Ach, mám opět pomačkané sklady Albert: Sklady... Malvína: Sklady tady na skládané sukni (Malvína se zabalí do sukně a utíká. Utíká a vběhne exhibicionista, vrazí do Malvíny.Té spadne sukně jemu baloňák. Pod ním má modré trenýrky. Albert (zasněně): Modré ( Exhibicionista se zarazí, poklepe si na čelo a odběhne Albert zasněně vstane a odchází)

13 JN: UŽ 13. Scéna VIII. (První nezdařená umělá žena) (Domů přichází Robert. Nikdo nikde, jen tlustá kniha na stole. Kontroluje svůj zjev u zrcadla. Robert slyší kručení hlad. Jde k ledničce. Otevře a odskočí. Prudce dveře zavře a opět váhavě otevře. Ukazuje někomu v ledničce ať jde k němu. Pochopí a z lednice vyndá polonahou figurínu, kterou hraje asi paní A. Postaví ji, ale žena se takřka překotí, protože má příliš velké poprsí. Zkoumá jí detailně. Zatáhne ji za lednici, leze po kolenou atd. Přijde zkroušený Albert. Robert povstane. Albert mu odřízne cestu od umělé ženy, kterou si prohlíží) Albert (hystericky): Nekoukej na ni, sprosťáku! Robert: Je podobná paní A. Albert: To není možné! Robert: Zklidni se a buď hodně rád, že jsem se na ni podíval... Albert: Proč se na ní vůbec díváš? To je neslušné, je přece moje... Robert: Měl jsem hlad, proto se na ni dívám. Chachacha... To byl vtip. Šel jsem se podívat do ledničky, jestli je tam nějaké jídlo.. Jenže místo šunky tam byla tahle kreatura... Albert: Jak to o ní mluvíš? Robert: Klid, bratře! Já jen, že jsem tím nejspíš zabránil hrozné tragédii, Alberte. Albert: Jaký tragédii? Robert: Má moc velký prsa, přepadává ti. Padlou ženskou by jsi asi nechtěl, že ne, chachacha. Albert: To jsou ale blbý fóry Robert: No, že nemá pupík, to bych ještě pochopil Albert: Takže sis ji opravdu podrobně prohlížel Robert: Naštěstí pro tebe. Albert: Nemůže mít pupík, když jsem ji stvořil já. Robert: Ne, nemůže mít pupík, ale měla by být funkční. A ta tvoje krasavice funkční není. Albert: Jak to že není? Robert: Vím proč sis ji udělal, jenže ona je naprosto k nepotřebě, nejenom proto, že se zvrhává. Albert: Tak už se konečně vyjádři, Roberte. Robert: Říkal jsem ti, aby sis nechal všechno o autonomii žen nechal vysvětlit třeba od paní A. Albert: Dej mi už pokoj s těmi tvými trafikantkami. Robert: Kdyby sis nechal poradit, tak bys pak neměl takovýhle problém. A už vůbec by sis nemusel hňácát u ženskou z hovězího... Albert: Jaký problém myslíš? Robert: No ten s tou činností, kvůli které sis tuhle paskvil uplácal. Albert: Myslíš tu činnost co já? Robert: No jasně. Albert: Ty myslíš, že bych s ní nemohl...? Robert: Naprosto ne. Všechno je jinak, bratře. Albert: Snad bych si mohl koupit nějakou specializovanou literaturu o těchto věcech. Robert: Paní B. ti to vysvětlí a zcela zadarmo. Albert: Jo, koupím si příručku pro gynekology. Robert: A co s touhle...? Albert: To nevím. Viděl jsi ji a tím jsi ji znehodnotil. A navíc není k potřebě... Robert: Tak ji předělej, určitě to dalo spoustu práce... Albert:. Hm, předělat to nejde.ještě klika, že jsem na ni nevyplýtval všechno maso a krev... Robert: Takže...? Albert: Takovou vlastně ani nemohu potřebovat. Nevím co s ní... Robert: No, tak já ji porazím Albert: Jak můžeš tak mluvit, surovče? Porážíme prase, ale ne člověka. Robert: Je to vepřové, nic jiného. Nakonec, stejně není co k večeři. V lednici jsem zahlédl jen jedno vajíčko a kousek okoralého sýra.

14 JN: UŽ 14. Albert: Jsou tam dvě vajíčka Robert: Dvě vajíčka, ty jsi přece použít nemohl, když jsi tvořil ženskou a ne chlapa, haha. Albert (nevnímá hloupý vtip): Porazí mi mou vysněnou... Robert: Tak já ji porazím a basta, a ty běž raději do kina, když ti to tak vadí Albert: Vrah jeden. Robert: Tak si ji poraž sám. Albert: Ne, u toho já být opravdu nemusím. (odejde spěšně) (Pochod Toreadorů, Robert přijde, brousí si nůž, popiskuje si melodii, bere si zástěru).

15 JN: UŽ 15. Scéna IX. Uvaděčka hledá Alberta (Zaklepání na dveře, ze zákulisí volá Robert v zástěře a se sekerou) Robert: No, už můžeš, už je po ní (další zaklepání) Robert: No tak, nebuď tak cimprlich a pojď (Vejde uvaděčka, bojácně, tak jak je vždycky v kině, i s baterkou, Robert o ni neví a ona ho nevidí, protože někam zmizel, jen řve) Robert: No tak, neboj, už je po ní! Uvaděčka: Už je po ní? Po kom? Robert (ze zákulisí, vejde, se sekerou a uvaděčka se lekne a skryje za lednici než ji Robert zahlédne): No přece po ní, po to tvé ženský. Rozčtvrtím ji a pak ji pověsím. Uvaděčka (vykoukne zděšeně): On ji pověsí! Robert: Nakonec, můžeme pár kusů, třeba stehna, vyudit. Uvaděčka: Vyudit? (Robert ji konečně zahlédne, lekne se a napřáhne sekeru směrem k uvaděčce. Ta ztuhne strachy, hotové štronzo) Robert: Dobrý den... Dobrý den... Nemluví, nehýbe se. Uvaděčka: Na sekeře má kousky masa. Robert: Aha, asi další kreatura, další umělotina. Uvaděčka: Asi to je masový vrah. Robert: Ale tahle vypadá podstatně lépe (Robert položí sekeru a jde k uvaděčce,když ji ale chce ohmatat ta obživne, vykvikne a honička kolem stolu) Uvaděčka: Odložte zbraň! Robert (zadýchaně k divákům): Dobře ji stvořil, že? Pěkně běhá. Ale moc poroučí. To by neměla. Přeci když si stvořím ženu tak alespoň tak mírnou jak trafikantku (Běhají další kolo) Uvaděčka: Přestaňte za mnou běhat! Robert (zaraženě): Opravdu moc poroučí. Jsem zvyklý za ženskýma běhat, ale za normálníma Uvaděčka: A já jsem snad nenormální (Je naštvaná, bere baterku a honí Roberta) Robert: Safra, ta je ostrá. Ten temperament. Ta má oheň v těle Uvaděčka: Nevím co si o mě myslíte, ale já jsem uvaděčka a jsem slušná ženská a... Robert: Uvaděčka? Vy nejste umělá? (uvaděčka ukáže pupík, že není umělá) Asi nejste umělá. A že jste slušná? Pochybuji. Vlezete k cizímu chlapovi do bytu a pak se divíte, že vás honí Uvaděčka: Já nepřišla k cizímu. Robert: Že vás neznám? Na trafiku mladá. Uvaděčka: Hledám Alberta. Vystopovala jsem ho. Robert: Co provedl? Uvaděčka: Přestal chodit do kina Pošlete ho, hrají nádherný film pěknou herečkou Robert: Vy jste také moc pěkná... (Opět jedno kolečko kolem stolu, zase honí on jí, ona má sekeru, ale bojí se) Uvaděčka: Vyřiďte mu, že v kině bude Pamela (ukáže prsa) A má umělé, silikonové... Robert: Umělé? To by ho mohlo zajímat... Jaká Pamela? Uvaděčka: Film se jmenuje Pohřební hlídka, nebo tak nějak (Uvaděčka odběhne, venku se upraví a jde na své stanoviště.robert si popiskuje, vezme sekeru a odejde do zákulisí. Mezitím se uvaděčka setká s exhibicionistou. Ten se obnaží a ona se mu směje. Muž zhnuseně odejde, otáčí se za ní, vyhrožuje ji, mizí. Uvaděčka pomalu odchází, tváří se zamilovaně)

16 JN: UŽ 16. Scéna X. (Albert v parku) (Ozve se zaklepání, Robert jde otevřít, za dveřmi paní podobná paní A. Je to paní B.) Robert: A, to jsou k nám hosti, paní B... Paní B.: Jdu jen náhodou kolem a chtěla jsem se zeptat, jestli mě čekáš dneska nebo zítra. Robert: Hned, miláčku. Napřed zábava a potom práce, haha Paní B.: Neodolatelně vtipný jako vždycky (Jde dovnitř, líbání s Robertem a jako vždycky do postele, ale paní B. zmizí do zákulisí, aby mohla sklouznout ke stolu, trochu změní vizáž. Předtím se ale Robert vrátí ke stolu a dává na něj peníze, pak přikrytí, dva pohyby, paní B. zmizí v zákulisí. Přichází nešťastný Albert jde opatrně domů, a když je doma, opět zaregistruje pohyby v posteli a hlas zadýchaného Roberta) Robert: Peníze na biograf máš na stole Albert: Jaké peníze? Robert: Mám přece dámskou návštěvu takže peníze... Albert: Už jsi porazil tu mou ženskou...? Robert: Skoro (chichotání) Paní B.: Ty je ale divoch, miláčku Robert: Jestli nechceš jít do kina, klidně se pojď podívat na naše představení. (Albert se zděsí, nechá peníze na stole a prchá pryč. Běží do biografu, tam pantomimicky uvaděčka vtahuje opět Alberta na jeviště, pantomimicky mu vysvětluje něco o velikosti prsou, usazuje ho, hudba a nějaký film, může mu z hecu dát bryndáček a popřát mu dobrou chuť ale nemusí - vše jen na minutu, masky, vše ve zkratce jako při Tenkrát na západě. Je vidět scéna, kdy do baru vchází kovboj a vidí tančící dívku. Wayne: Oh, my sečet beautifull sister! You won t dance here. Eloise: I make a dollar for a table dance Wayne: Really? But I came for you to také you back home. Eloise: Oh, my brother Wayne, I always hoped you would come for me. Wayne: You much better than when you were my lover Eloise: Where were you for those last ten crazy years? Wayne: Oh, Eloise, I have been kiling our enemies, darling and I still will (melodie Elvise Love Me Tender) Sourozenci Wayne and Eloise se obejmou, líbají a přes rameno statečný Wayne někoho zastřelí, do toho hudba z filmu. Oba se cestou svlékají když odchází, ona odhazuje několik podprsenek atd. trochu recese. Albert je takovou scénou zcela unesen) Uvaděčka: Líbilo? Albert: Přenádherné Uvaděčka: Co se vám líbilo... krom Claudie? Albert: Její velké... (Uvaděčka se nakloní před Alberta aby viděl její poprsí a svítí si tam baterkou) Albert: To je herečka. Sice jsem to už několikrát viděl, ale příště na takový film půjdu zase. Uvaděčka: Přijďte, třeba vám někdy dám Albert: Prosím? Uvaděčka (smyslně se chichotá): Přijďte, třeba vám někdy dám - slevu. (Albert prchá, uvaděčka se za ním zasněně dívá, odejde. Albert jde do parku, hledá Malvínu. Sedá na lavičku, místo které se objeví se paní A.,obíhaná kolem lavičky. Po chvilce jsou oba znaveni a zjevně nerozhodní). Paní A.: Ach, mladší bratříček Roberta. Stále dobrý běžec. Albert: Taky dobře běháte Paní A.: Beru to jako kompliment, vidíš jak se lepšíš, ještě to chce být víc osobní Albert: Proboha! Paní A.: No dobře. Tak mi pověz jak se ti daří? Ještě zkoumáš ženský? Albert: Já, platonicky ano, podrobně... Paní A.: A co Robertek, je ten můj kanec doma? Albert: Je doma. Paní A.: A copak dělá?

17 JN: UŽ 17. Albert: Poráží tam jednu ženskou. Paní A.: Co to povídáš? Albert: Poráží jednu ženskou. Paní A: Slyším dobře? Albert: To já nevím, prostě ten váš kanec je doma a poráží tam jednu ženskou, která se příliš nepovedla. Paní A (ječí a vystartuje tryskem pryč): Poráží ženskou moc se nepovedla... Albert: Jo, sekerou (Paní A ječí a prchá pryč. K lavičce se blíží exhibicionista, tváří se zklamaně, vyndá papír a tužku, něco napíše a podá to Albertovi, ten nahlas čte) Albert: Někdy tady sedává taková cudná dívenka... (krčí rameny, ukazuje, že nerozumí) (Exhibicionista opět něco napíše, podá to Albertovi) Albert: Kde je? Ta dívka? To nevím. Možná, že si doma žehlí tu skládanou sukni, ale adresu neznám. (Albert odchází a exhibicionista za ním kouká. Váhá, zda se ukázat lidem, vadí mu však chlapi, snaží se je přimět, aby se otočili, prostě po chvilce štráchů otevře baloňák jasně, že je pod ním oblečený)

18 JN: UŽ 18. Scéna XI. Další umělá... (Na střední scéně je přítmí. Světlo. Přichází unavený Robert. Upravuje se) Robert: Za tmy do práce, za tmy z práce. Práce šlechtí... (nedopoví, chytne se za bok a tváří se bolestně): A kde je Albert? Od posledního incidentu jsem ho neviděl. Nešetří na ženských. Joj, to byly hotové hody, až jsem přibral, ale on si ani nezobl, že prý není kanibal (Robert zkoumá stůl, kde vždycky Albert studuje): Tlustá kniha, o tom autu je pryč - a jsou tady skvrny od krve, ne, ano.. že by Albert opět tvořil... to není možné. Proč ne, je pilný a roztoužený... (Robert jde rázně k ledničce, prudce ji otevře a ještě prudčeji ji zavře. Otře si čelo. Musí ukázat, že je tam, umělotina, jak přece říkal. Znovu jukne do ledničky. Zdrceně usedá na židli a divákům vysvětluje) Robert: Už jsem říkal paní C. o problémech mého mladšího bratra. Také jsem se o tom zmínil paní F., ale ta se stala členkou Svazu nezávislých žen, hraje rugby, nosí pánské košile a slipy. V posteli už nikdy nechce být vespod, že ženy už byly vespod dost dlouho. Paní F. prý Albertovi přiveze vnučku z venkova, která je vespod docela ráda. Hm, Albert ji určitě nebude chtít a raději bude dělat ty (ukáže velké prsy) silikonové herečky. Kdyby si alespoň koupil tu příručku o té kynekologii... (Robert jde k ledničce. Vytáhne z ní ženskou s blond parukou, velkým poprsím - uvaděčku?. Robert se bojí, že se žena převáží. Srovnává jí ztuhlé paže a prohlíží si ji) Robert: Je podstatně hezčí než ta minulá a lépe drží balanc. Možná je i lepší než ta s tou baterkou jak tady byla za Albertem (po chvilce ji bodře poklepe po rameni): Jsi pěkná holka, ale... Umělá žena 2 (Albertovou fistulí): Děkuji Robert (je v šoku): Co je? No, mluvíš? Nemluvíš... Co jsem to říkal, aha. Jsi pěkná žena. Umělá žena 2: Děkuji Robert: Kde je Albert? Umělá žena 2: Abych se ti líbila Robert: Cože? Umělá žena 2: Abych se ti líbila, Albertíčku. Robert: Nejsem Albertíček, jsem Robertíček, tedy: jsem Robert... Umělá žena 2: Můj život končí tvým odchodem a začíná tvým příchodem, miláčku můj sladký... Robert (zasněně): Miláčku můj sladký, to mně ještě žádná neřekla Umělá žena 2: Moc tě miluji, vždycky jsem tě milovala a vždycky tě milovat budu Robert: Začínám k tomu bráchovi chovat něco jako respekt. Umělá žena 2: Moje la la la... (hlas skomírá, jako když docházejí baterie) Robert: Tak ona není živá... došla jí baterie... Teď to už chápu i já. (Zatáhne ji za ledničku prohlíží si ji a pak vyleze v ruce baterku uvaděčky a prohlíží si diktafon) Robert: Japonský, no to jsem si mohl myslet (obchází ženu): Začíná tě být škoda. Už se to blíží opravdické ženské. Ale ani tahle nemůže mít děti, ba ani tu první fázi toho Mít děti. Věřím, že ta už bude perfektní, ovšem, když si dá poradit od paní Cé. (Robert si zamne ruce, zatáhne ženskou dozadu, píská si: Toreadore smělý, brousí nože, bere si zástěru atd. Jako v případě scény 9)

19 JN: UŽ 19. Scéna 12. (Opět v parku) (K lavičce v parku přijde Malvín. Má kalhoty. Hledá Alberta, koukne i pod lavičku. Exhibicionista? Malvína má kvítko a knihu. Usedá, čte knihu, co chvíli koukne na hodinky. Pak odejde a přijde Albert. Otírá si oči, jako by plakal. Usedne. Přibíhá Malvína, ale on ji nevnímá, protože má svěšenou hlavu. A tak Malvína upustí knihu, ale Albert nic. Když vidí, že Albert je mimo, jde rovnou k lavičce). Malvína: S dovolením, je tu volno? (Albert si uvědomí, že je s ním Malvína a vyskočí, ona se posadí. On na ni čučí) Malvína: Klidně se posaďte. Albert: Proč? Malvína: Protože dneska nemám skládanou sukni, takže se klidně posaďte. Albert (váhavě usedá): Děkuji, proč... Malvína: Že zrovna vy se ptáte, proč dneska nemám skládanou sukni? Vy si nepamatujete? Už se před vámi nechci producírovat polonahatá jako to dělám vždycky, když mám skládanou sukni a potkám vás a víte sám jak to vždycky dopadne. Albert: Ale mně to nevadí, že... Malvína: Mně to vadí. Polonahá před chlapem se kterým nejsem oddána? Albert: To je správné, tak to má být - Malvíno. To je úžasné... Malvína: Mám ovšem pro svou polonahotu polehčující okolnost, a to sice tu, že vy mně sukni vždycky neomaleně přisednete. Albert: To je mě líto, ale... Malvína: To věřím, to se vám asi líbilo okukovat mne. (Albert dá hlavu do dlaní a pak se narovná, tváří se nešťastně a nervózně) Malvína: Co je vám? Vám se víc líbím v sukni? Tak jo, příště si ji zase vezmu, když jinak nedáte. Co se vám stalo? Někdo vám umřel? Albert (lekne se a vyskočí, opět si sedne): Jak to víte? Malvína: Takže umřel. Albert: Ano. Jak jste to poznala, Malvíno? Malvína: Nevím, jen tak jsem to odhadla. Snad z výrazu tváře. Máte zasmušilý výraz Albert (těžko se mu to říká): Nedivte se, bratr mně porazil... Malvína: V čem? Albert: Jak v čem? Snad co a ne v čem. Co mně bratr porazil. Malvína: Ještě se ani neznáme a už vám nerozumím. Albert: Jsem na to zvyklý Malvína: V čem vás porazil? V šachu? Albert: Kdepak... Malvína: Tak co hrajete? Dámu? Porazil vás v dámě? Albert (neví jak jí to řící): Já... Malvína: Dalo to práci, než jsem to z vás dostala. Albert: Já tu škodu za tu sukni uhradím Malvína (mávne rukou): Pamatujete na co jste se ptal minule, na naší poslední schůzce? Albert: Řekla jste: Schůzka? Takže já chodím na schůzku, na rande... Malvína: Já si také říkám, že s vámi vlastně chodím na rande. Albert: Jste si tím jista, že je to schůzka, rande? Malvína: To už asi není jenom náhoda, že my dva se stále potkáváme a že mně rvete sukně. Albert: Ne, to asi není. Malvína: Všechno si od našeho prvního setkání pečlivě zapisuji do deníčku, jestli vám to nevadí. Albert: Kdepak, nevadí, Malvíno. Taky bych si všechno o našich setkání zapisoval do deníčku, kdybych nějaký měl. Malvína: Dokonce se na naše náhodné schůzky připravuji. Albert: Věděla jste, že přijdu, že?

20 JN: UŽ 20. Malvína: Jak to víte? Albert: Nevzala jste si přece skládanou sukni Malvína: Ano, to je pravda. Ovšem na naší dnešní schůzku jsem se připravila. Minule jste se mě ptal kyslík, že Alberte? Albert: Jistě. Vzpomínám si na to jako dneska. Ptal jsem se, kolik kyslíku spotřebuje vaše srdce Malvína: Na centimetr krychlový Albert: V minutě Malvína: Tak já už to vím. Je to 8.1 gramu. Albert (zděšeně): Správně (sklesle):to víte z praxe? Malvína (ukáže knihu): Tady v té knížce to všechno je. Šla jsem kvůli tomu do knihovny. Albert: Kvůli mě do knihovny? Ale to znamená... Malvína: Ano. Znamená. Albert: To bych nikdy nevěřil... Malvína: A taky - bylo mi vás líto, že když je to pro vás tak důležité, že to nevíte. Albert: Teď se mně zdá, že kyslík v plících žen není v ženách to nejdůležitější Malvína: Ale tady v knize píší, že bez kyslíku by... Albert: Všude je kyslíku dost. Kyslíku je habaděj (skoro tančí kolem lavičky): Nechcete jít raději do kina? Malvína (skrývá knihu do kabelky, trochu zmatená): A co hrají? Albert: Já nevím, myslím, že na tom nezáleží, co myslíš, Malvíno? Malvína: Nezáleží? Asi nezáleží, ty Alberte. My si tykáme? Albert: Ano, protože si nejsme cizí Malvína: Ne, zřejmě nejsme (Chytnou se za ruce a odcházejí. Jdou do kina a uvaděčka žárlí, vzteká se, je na ně hrubá a pak unuděně pouští film. Opět Tenkrát na západě, tentokrát značně zrychleně. Konec) Albert: Ale měli jste dávat Poklad na stříbrném jezeře Uvaděčka: Jenže tam nehraje paní CC. Albert: Jenže... Uvaděčka: Ano, měli jsme hrát Tenkrát na západě, ale to není nic pro vás (neurvale je vyhání) Albert: A pro koho to je? Uvaděčko (začne plakat): Ještě se ptejte, vy nevděčníku Albert: Nevím o čem mluvíte, pojď, Malvíno Uvaděčka (k divákům zhnuseně): Ani to jméno nemá hezké, Malvína. A já myslela, že ten naivka má vkus. Malvína. Je to vůbec jméno? (odejde naštvaná)

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Televizní expert. Michael Sodomka

Televizní expert. Michael Sodomka Televizní expert Michael Sodomka AKT I Scéna 1 Prázdná hospoda, pouze hospodský stojí za barem, vchází druhý muž, Karlík, míří za hospodským. Nazdar! Čau, Karliku. Moc plno tu teda nemáš. No nemám. Co

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Ježibaba: Čert: Vodník: Princ Král. Kašpárek: Princezna. les, smrk komnata podhradí, smrk. Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert

Ježibaba: Čert: Vodník: Princ Král. Kašpárek: Princezna. les, smrk komnata podhradí, smrk. Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert Ježibaba Čert Vodník Princ Král Kašpárek Princezna les, smrk komnata podhradí, smrk Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert Děti! Taky jste si všimly, že většina pohádek je o krásných princeznách

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

JE TO V RODINĚ. Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno. je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje.

JE TO V RODINĚ. Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno. je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje. ARCHISS WESTERGARLD JE TO V RODINĚ Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje. Zrovna když mám Novillu trénovat, tak si ji musí nechat

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně.

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně. Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně. 18.1 Struktury Co bude k obědu/k večeři? Dejte mi míň masa. Můžu dostat víc knedlíků? Proč nechceš jíst vepřové? Nesmím jíst vepřové, protože jsem muslim. Olga se seznámila

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

Nehoří, ale za chvíli asi bude! Kde jsou děti? Chtěly se mnou jít do lesa a nikde nikdo! Maminka:

Nehoří, ale za chvíli asi bude! Kde jsou děti? Chtěly se mnou jít do lesa a nikde nikdo! Maminka: Pro děti, které se rády usmívají Jeníček a Mařenka Krátká jednoaktovka děti hrají dětem Jeníček Ježibaba a Maminka Tatínek 1. (Vyjde na scénu, sekera v ruce, chodí kolem, netrpělivý) Mordyjé, hromy a blesky,

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Den kdy se vrátí láska k nám

Den kdy se vrátí láska k nám Den kdy se vrátí láska k nám obsazení: Tereza Petra Göbelová Petra Tereza Agelová 1. scéna pohoda Proslov DJ karaoke party hard repertoár Podvod, Holky z naší školky, Pohoda, Den kdy se vrátí láska k nám

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest? Rozhovor s... Zajímá nás i to, co se děje na prvním stupni. Proto jsme vyzpovídali paní učitelku Janásovou a paní učitelku Drštičkovou. Chtěli jsme hlavně vědět, jak se daří jim a jejich prvňáčkům. PANÍ

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění

Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění B a r b o r a L í p o v á Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění 1999 2009 Barbora Lípová,

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO

MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO K Výtvarné soutěži s Novo Nordiskem Postřehy dětí z různých věkových kategorií na téma jídlo v rámci letního tábora Štědronín 2015 Dívka, 10 let Mám hlad, mám chuť

Více

ABBA Honey, honey Už jsme tady

ABBA Honey, honey Už jsme tady ABBA Honey, honey Už jsme tady Kluci, kluci, už jsme tady Kluci, kluci Pojďte všichni dohromady Kluci, kluci My písničku zpíváme vám Já vás už odněkud znám Mě do ouška můžete říct: Sluší ti to móóóc. A

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová

Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová Sexuální fantasie Workshop JkbBi Klá Bá á J k Jakub Binter, Klára Bártová, Jarka Valentová a Kateřina Klapilová Zaměření Průběh vytváření dotazníku (a jejich jj chyby) y) Vytváření výroků Vytváření otázek

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková. Festival 2015 Autoři Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU Příloha č. 1 20 proseb dětí MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU 1) Nikdy nezapomeňte: jsem dítětem vás obou. Mám teď sice jen jednoho rodiče, u kterého převážně bydlím, a který se o mě většinu času stará. Ale

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Babička je už upravená, lehce nasnídaná a modlí se pod křížem a obrazem Panny Marie. Dobrý den, zdraví Mirka. Copak se stalo? diví se babička, že k

Babička je už upravená, lehce nasnídaná a modlí se pod křížem a obrazem Panny Marie. Dobrý den, zdraví Mirka. Copak se stalo? diví se babička, že k Záměna a změna Jsou dny, ve kterých je v nemocnici pohoda. Primář se usmívá, je samý vtip, srší průpovídkami. Dnešek však k takovým dnům ani zdaleka nepatří. Primář je hned od rána se vším nespokojený.

Více

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D Bodláky ve vlasech Emi Ami D 1. Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, Emi C F D za tuhle kytku pak všechno chtěl mít, D Ami H7 svatební menuet mi na stýblo hrával, C D D7(-) že prej se musíme vzít.

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 1 M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-100-4 (epub) 978-80-7512-101-1 (mobipocket) 978-80-7512-102-8 (pdf) 3 Seděli

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad!

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad! Chór modlitby Libor se vrací ze školy domů kvůli fotografickému kroužku později než obvykle. A k tomu ještě pomaleji než včera, kdy měl v žákovské knížce poznámku. Dnes ho tíží třídní důtka. Rodiče se

Více

MONIKA PETRÁKOVÁ & FILIP ČENŽÁK

MONIKA PETRÁKOVÁ & FILIP ČENŽÁK MONIKA PETRÁKOVÁ & FILIP ČENŽÁK Heslo: Jazz Dock Pan Nakladatel, 2013 Monika Petráková, 2013 Filip Čenžák, 2013 ISBN 978-80-260-4878-7 JULIE 1. ledna 2013 Ano, opravdu jsem vzhůru, ale oči nechávám pro

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Deník,,správnýho psa

Deník,,správnýho psa Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.

Více

Loutkové divadlo BUBENÍČEK, TJ Sokol Královské Vinohrady. Ludmila Tesařová. Perníková Chaloupka

Loutkové divadlo BUBENÍČEK, TJ Sokol Královské Vinohrady. Ludmila Tesařová. Perníková Chaloupka Loutkové divadlo BUBENÍČEK, TJ Sokol Královské Vinohrady Ludmila Tesařová Perníková Chaloupka loutkovou hru o 6 jednáních upravili Jiří Müller a Jaroslav Haltuf Duben 2008 verze pro Tajtrlíka Osoby: Jeníček

Více

VII. Vonásek k tabuli. Milan Kocmánek & Leopold Králík. Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog!

VII. Vonásek k tabuli. Milan Kocmánek & Leopold Králík. Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog! 16 ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ PROSINEC 2006 Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog! No vidíš, Vonásku, a takhle pěkně jsi mě kdysi vytáčel v každé vyučovací hodině! Vonásek

Více

Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1. Jak si mám konečně najít kluka? 13

Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1. Jak si mám konečně najít kluka? 13 OBSAH PŘEDMLUVA 7 1. KRÁSNÉ BLÁZNOVSTVÍ ZAMILOVANOSTI 11 Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1 Jak si mám konečně najít kluka? 13 Co mám dělat, když jsem do něj zamilovaná,

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným. Kapitola první Už jste si někdy všimli, jak si všímáte věcí ko - lem sebe? Někdy si všímám toho, jak si všímám, tak moc, že mě to všímání si všímání dočista pohltí. Ráda si všímám všeho možného. Třeba

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Lotr šibeničník budižkničema. Postava otroka v římské komedii

Lotr šibeničník budižkničema. Postava otroka v římské komedii Lotr šibeničník budižkničema Postava otroka v římské komedii 2. pol. 3. stol. př. n. l. 21 dochovaných komedií masky hráli jen muži typizované postavy: mladík, otrok, otec, kuplíř, voják, dívka, stařec,

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba)

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) Čekám svůj den 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) 4. Čekám svůj den (P. Krejča / P. Vrba) 5. Nic víc (P. Janda / P. Vrba) 6. Na háku (M.

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U

Více