ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PRŮBĚHU PRACÍ NA DÍLČÍM CÍLI 07 Navrhnout opatření pro prevenci a zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje

Transkript

1 SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: OMEZENÍ NEGATIVNÍCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evidenční číslo projektu: SP/4i5/212/07 Doba řešení: ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PRŮBĚHU PRACÍ NA DÍLČÍM CÍLI 07 Navrhnout opatření pro prevenci a zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje Resortní program výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí Podprogram SP4: Pozorování Země a nástroje pro posuzování Oblast výzkumu SP4i: Metody a nástroje pro předvídání a pro hodnocení včetně modelování ekonomických a sociálních souvislostí udržitelného rozvoje Cíl SP4i5: Vytvořit systém environmentálních indikátorů ve vazbě na mezinárodní závazky ČR a aplikace na specifické problémy ČR (např. monitoring v ČR nově vznikajícího závažného ekologického problému suburbanizace (urban sprawl), tedy nekontrolovaného rozšiřování zastavěného území měst do okolní krajiny). AUTORSKÝ TÝM: Mgr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Marie Feřtrová, Ph.D. Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Jakub Novák, Ph.D. Mgr. Josef Mareš, RNDr. Lucie Kupková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř Praha, prosinec 2011

2 1. ÚVOD: DOPORUČENÍ PRO ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE Název dílčího cíle: Navrhnout opatření pro prevenci a zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje Datum zahájení a dosažení dílčího cíle: Závěrečná zpráva o řešení dílčího cíle DC07 je jedním z výsledků projektu Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí. Výsledkem dílčího cíle DC07 je navržení konkrétních opatření (nástrojů) pro prevenci a zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje. Návrh nástrojů byl vytvořen na základě dlouhodobé práce na předcházejících dílčích cílech projektu a je ovlivněn zkušenostmi z průběhu řešení projektu, studia literatury, empirických terénních šetření i rozhovory a diskuzemi s aktéry suburbánního rozvoje. Hlavní snahou autorů bylo navrhnout opatření, která by splňovala především kritéria reálné proveditelnosti v podmínkách současné České republiky a která by měla prokazatelné dopady na prevenci nebo zmírnění negativních dopadů suburbánního rozvoje. Doporučení jsou proto cílena na konkrétní aktéry/instituce, které mohou k navrženým opatřením zaujmout určité stanovisko, opatření odmítnout, vylepšit nebo doplnit a v ideálním případě v kooperaci s výzkumným týmem i realizovat. Výzkumný tým na druhé straně nezohledňoval aktuální politické tendence a preference jednotlivých samospráv na různých úrovních, které jsou ve srovnání s navrhovanými opatřeními relativně proměnlivé a nemusí představovat zásadní usnadnění/bariéry k postupné implementaci navrhovaných změn. 2

3 2. DOPORUČENÍ A OPATŘENÍ Stěžejní část zprávy obsahuje návrhy doporučení, které podle našeho názoru mohou přispět ke zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje či přímo těmto důsledkům předcházet. Souhrn si neklade za cíl být vyčerpávajícím seznamem možných zásahů do nastavení legislativních předpisů a fungování veřejné správy, ale je koncipován jako zásobník možných (a z našeho pohledu nejdůležitějších) doporučení a opatření, jež lze v této oblasti realizovat. Doporučení jsou strukturována do následujících pěti tematických okruhů: 1. Vzdělávání, osvěta, výměna zkušeností, metodická podpora 2. Monitoring na národní úrovni 3. Výklad legislativy a kontrola v procesu plánování a realizace výstavby 4. Rozhodování a plánovaní na nadlokální úrovni 5. Rozhodování na lokální úrovni a život po výstavbě Jednotlivá doporučení vždy obsahují stručný popis, specifikaci instituce, která může dané doporučení realizovat (resp. měla by být za jeho realizaci zodpovědná), možné bariéry a rizika, která by bránila uskutečnění doporučení, stanovení obtížnosti jejich provedení a potenciálu pro zmírnění negativních důsledků suburbanizace. CELKOVÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH DOPORUČENÍ OKRUH 1 VZDĚLÁVÁNÍ, OSVĚTA, VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, METODICKÁ PODPORA Doporučení 1.1 Posílení role celoživotního vzdělávání odborníků ve veřejné správě Doporučení 1.2 Metodická podpora odborníků ve veřejné správě (vznik metodických dokumentů) Doporučení 1.3 Přenos metodické podpory do každodenní praxe Doporučení1.4 Metodická podpora a judikáty Nejvyššího správního soudu Doporučení 1.5 Podpora informační a konzultační činnosti Ústavu územního rozvoje Doporučení 1.6 Vzdělávání starostů a zastupitelů obcí, přenos zkušeností Doporučení 1.7 Upozornění na příklady dobré a špatné praxe v nakládání s územím Doporučení 1.8 Vysokoškolské vzdělávání odborníků Doporučení 1.9 Vzdělávání na základních a středních školách Doporučení 1.10 Osvěta veřejnosti a podpora občanské společnosti OKRUH 2 MONITORING SUBURBANIZACE A VÝSTAVBY Doporučení 2.1 Využití ÚHDP (úhrnných hodnot druhů pozemků) pro monitoring procesu suburbanizace Doporučení 2.2 Konstrukce a zpřístupnění změnové databáze druhů pozemků Doporučení 2.3 Specifické dotazy nad ISKN (Informační systém katastru nemovitostí) Doporučení 2.4 Monitoring konzumace půd v I. a II. třídě ochrany Doporučení 2.5 Zpracování studie monitorující zábor ploch spojený s procesem suburbanizace na území celé České republiky Doporučení 2.6 Pravidelně sledovat rozsah a dopady suburbanizace v České republice v podrobném měřítku 3

4 Doporučení 2.7 Pro monitoring změn ve vybraných zónách extrémního rozvoje suburbanizace využívat časové řady leteckých snímků/ortofot Doporučení 2.8 Centrální evidence skrývky ornice a kontrola nakládání se skrytou ornicí Doporučení 2.9 Legislativně zakotvená centrální evidence a expertní kontrola záměrů záboru zemědělské půdy I. třídy ochrany v územních plánech (a jejich změnách a doplňcích) před jejich schválením Doporučení 2.10 Sjednocení evidence půdy vyjímané ze ZPF vyjímat ze ZPF jednotně nejen půdu, na které stojí dům, ale i zahrady (nadále neplní zemědělskou funkci) OKRUH 3 VÝKLAD LEGISLATIVY A KONTROLA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ A REALIZACE VÝSTAVBY Doporučení 3.1 Zavedení služebního zákona a posílení nezávislosti odborníků ve veřejné správě Doporučení 3.2 Revize sítě stavebních úřadů Doporučení 3.3 Revize kvalifikačních požadavků na pracovníky stavebních úřadů Doporučení 3.4 Personální obsazení některých úřadů veřejné správy Doporučení 3.5 Složení týmů zpracovatelů územně plánovací dokumentace Doporučení 3.6 Obsahová kontrola činnosti veřejné správy a dalších aktérů Doporučení 3.7 Fungování profesních komor Doporučení 3.8 Důsledné vyžadování naplňování obecných ustanovení Stavebního zákona Doporučení 3.9 Posuzování územně plánovací dokumentace z pohledu všech tří pilířů udržitelného rozvoje Doporučení 3.10 Zavedení systému technicko hospodářských a sociálních ukazatelů v územním plánování Doporučení 3.11 Vyjadřování dotčených orgánů k různým fázím zpracování územního plánu Doporučení 3.12 Změna územního plánu obce Doporučení 3.13 Zavést možnost redukovat rozlohu zastavitelných území Doporučení 3.14 Objektivizace SEA/EIA OKRUH 4 ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ NA NADLOKÁLNÍ ÚROVNI Doporučení 4.1 Vymezení velkých rozvojových ploch v krajských zásadách územního rozvoje Doporučení 4.2 Tvorba územně plánovacích dokumentací pro celou metropolitní oblast (jádrové město i zázemí) Doporučení 4.3 Veřejná akvizice půdy za účelem ochrany nezastavitelného území Doporučení 4.4 Zanést problematiku suburbanizace do ÚAP krajů a ORP OKRUH 5 ROZHODOVÁNÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI A ŽIVOT PO VÝSTAVBĚ Doporučení 5.1 Stanovení strategické vize rozvoje obce Doporučení 5.2 Vyjednávání s developerem o podobě nové výstavby a jejím přínosu pro obec Doporučení 5.3 Důraz na budování veřejných prostor Doporučení 5.4 Hlášení obyvatel k trvalému pobytu Doporučení 5.5 Podpora komunitního života a vzniku míst k setkávání Doporučení 5.6 Komunikace s (novými) občany 4

5 Seznam zkratek používaných v textu: BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka CENIA Česká informační agentura životního prostředí ČÚZK Český úřad zeměměřicský a katastrální EIA Environmental Impact Assessment (dokument posuzující vliv na životní prostředí) GIS geografický informační systém ISKN Informační systém katastru nemovitostí MAS místní akční skupina programu LEADER ORP obec s rozšířenou působností RD rodinný dům SEA Strategic Environmental Assessment (dokument posuzující vliv na životní prostředí) ÚAP územně analytické podklady ÚHDP databáze Úhrnných hodnot druhů pozemků ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ZPF zemědělský půdní fonf ZÚR Zásady územního rozvoje 5

6 OKRUH 1 VZDĚLÁVÁNÍ, OSVĚTA, VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, METODICKÁ PODPORA K nejdůležitějším okruhům, které mohou zajistit speciálně vysoké školy, patří vzdělávání v nejširším slova smyslu. Role vzdělávání na všech typech škol, profesního vzdělávání odborníků rozhodujících o krajině a osídlení, osvěty laické veřejnosti a kvalitní metodická podpora jednoznačně slouží především jako prevence vzniku negativních projevů suburbánního rozvoje a suburbanizace. Okruh obsahuje deset zásadních opatření s různým potenciálem i diferencovanými bariérami a náročností jejich zavedení. Je zřejmé, že se jedná především o relativně dlouhodobý proces, jehož výsledky se nebudou projevovat okamžitě. Na druhé straně znamená právě výchova nejefektivnější investici z nabízených okruhů opatření. DOPORUČENÍ 1.1 Posílení role celoživotního vzdělávání odborníků ve veřejné správě Popis: Z našeho výzkumu vyplývá, že je nutné posílit roli celoživotního vzdělávání odborníků ve veřejné správě zaměstnanců krajských úřadů (odbory územního plánování, ochrany životního prostředí), úřadů ORP (pořizovatelé ÚPD), stavebních úřadů, dalších institucí (relevantní dotčené orgány v procesu ÚPD apod.). Systém cíleného vzdělávání musí být zaměřen na praktické využití nových legislativních i nelegislativních dokumentů, jakož i obecnému pochopení základních principů fungování území (např. správné pojetí širších územních vazeb) a procesů, které území ovlivňují a přetvářejí (rezidenční a komerční suburbanizace, ale i např. depopulace v jiných typech území). Navrhujeme proto, aby forma, rozsah i obsah vzdělávacích kurzů a seminářů reflektovaly regionální diferenciaci území spravovaných jednotlivými odborníky. Tuto diferenciaci by mohly částečně odrážet zkoušky odborné způsobilosti, ale zejména pak intenzivní průběžné vzdělávání odborníků probíhající na téže instituci (Institut pro veřejnou správu Praha). Zodpovědná/iniciující instituce: Institut pro veřejnou správu Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí Bariéry a rizika: nedostatečná politická vůle, nezájem ze strany odborníků se dále vzdělávat, nesprávně zvolená forma a rozsah vzdělávání Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 1.2 Metodická podpora odborníků ve veřejné správě (vznik metodických dokumentů) Popis: Pro rozhodování úředníků se jako klíčová jeví neexistence stabilizované legislativy a jejího výkladu a nejednoznačné formulování některých pasáží stavebního zákona (termíny ráz krajiny, udržitelný rozvoj, vyváženost pilířů, sociální soudržnost apod.), pro něž schází vyhlášky a metodické pokyny, které by znění zákona zpřesňovaly a poskytovaly závaznou legislativní oporu pro rozhodování úředníků. Metodické pokyny musejí být připraveny na centrální úrovni a musejí obsahovat detailní argumentaci s provazbou na konkrétní paragrafy Stavebního zákona a dalších relevantních právně závazných předpisů, tak aby je mohli úředníci v praxi jednoduše využít. Příkladem může být scházející metodický návod pro naplňování 55 odst. 3 stavebního zákona, jak dokazovat nemožnost využití dosavadních rozvojových území, absence výkladu termínu udržitelný rozvoj nebo problematická definice ochranného pásma a os nadregionálních biokoridorů. 6

7 Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ústav územního rozvoje Bariéry a rizika: nedostatečná administrativní a odborná kapacita pro zpracování metodických pokynů Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 1.3 Přenos metodické podpory do každodenní praxe Popis: Pro správné využívání zpracovaných metodických pokynů je zásadní výkonné úředníky proškolit, jak pokyny aplikovat v praxi (vštípit úředníkům přístup, že je nutné využít argumentaci uvedenou v metodikách na obhajobu názoru úředníka a nikoliv na metodiku odkazovat tak, jak se to dělá u zákonných norem). Za nejvhodnější formu považujeme: uspořádat školící semináře na krajských úřadech a úřadech obcí s rozšířenou působností; zpřístupnit přímočaré metodické návody a příklady úspěšných zdůvodnění / argumentace v konfliktních situacích (např. zamítnutí vyjmutí ze ZPF, negativního posouzení ÚPD s cíli územního plánování) na specializovaných webových portálech věnovaných územnímu plánování a suburbanizaci (například a též Tato forma přenosu informací by měla doplňovat celoživotní vzdělávání odborníků ve veřejné správě. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ústav územního rozvoje, Institut pro veřejnou správu Praha, neziskové a vzdělávací instituce Bariéry a rizika: zvolení nevhodné formy a rozsahu školení, nezájem ze strany úředníků se vzdělávat Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 1.4 Metodická podpora a judikáty Nejvyššího správního soudu Popis: Jako dílčí část poskytované metodické podpory úředníkům je nutné zefektivnit přenos informací z judikátů Nejvyššího správního soudu. Každodenní praxi by prospělo zavedení centrálního registru judikátů v oblasti územního plánování a stavebního řízení, obsahujícího zejména stručné výtahy, který by byl dostupný pro všechny stupně správy (krajské úřady, pořizovatele, stavební úřady, dotčené orgány apod.) a poskytoval rychlý a systematický přehled o nových rozhodnutích soudu. V současnosti zpracovává informace každý krajský úřad samostatně, což je neefektivní a v konečném důsledku vede k další regionální diferenciaci výkonu státní správy. Registr by mohl být dostupný na specializovaných webových portálech věnovaných územnímu plánování (například a doplněný možností zasílání pravidelného newsletteru. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje Bariéry a rizika: nedostatečná administrativní a odborná kapacita pro zpracování metodických pokynů Obtížnost provedení: snadné 7

8 DOPORUČENÍ 1.5 Podpora informační a konzultační činnosti Ústavu územního rozvoje Popis: Řada úředníků ve své praxi postrádá možnost obrátit se v určitých částech své agendy na odborné konzultační centrum nebo zkušenějšího kolegu. Oficiální stanoviska některých nadřízených orgánů totiž neposkytují konkrétní odpovědi, pouze obecné formulace, a pro rozhodování úředníků nejsou v této formě dostatečná. Navrhujeme proto posílit informační a konzultační činnost Ústavu územního rozvoje, tak aby pomohl řešit konkrétní případy a mj. mohl odkazovat úředníky na zkušenější kolegy z jiných regionů. Navrhujeme spolupráci ÚÚR a vysokých škol například využitím webového portálu Zodpovědná/iniciující instituce: Ústav územního rozvoje, Ministerstvo pro místní rozvoj, vysoké školy Bariéry a rizika: nedostatečná kapacita pracovníků ÚÚR Obtížnost provedení: snadné DOPORUČENÍ 1.6 Vzdělávání starostů a zastupitelů obcí, přenos zkušeností Popis: Ačkoliv obec, respektive zastupitelstva, mají nejsilnější pravomoci při rozhodování o směřování vývoje svého území (např. o nastavení územního plánu), mezi zastupiteli zejména malých obcí obvykle nejsou odborníci, kteří by byli schopni kvalifikovaně posoudit dlouhodobé důsledky (ne)plánovaného rozvoje obce a zodpovědně rozhodovat o nakládání se svým územím. Zásadní je proto zavedení systematického proškolování, přenosu informací a sdílení zkušeností se suburbánním rozvojem a například: Pravidelně proškolovat zastupitelstva obcí nebo zavést menší dotační program na zvýšení gramotnosti obcí směřující ke kompetentní obecní politice rozvoje, nakládání obce s vlastními pozemky a správou nad územím. Nutné je zaměřit se na masivní informační podporu a vzdělávání, které by byly vhodně časované a pravidelně se opakující s ohledem na volební cyklus (v každých komunálních volbách se obvykle část zastupitelů obměňuje). Zlepšit informovanost a komunikaci územně nadřazených orgánů (ORP a krajů) s obcemi (nejen) v oblasti územního řízení a územního plánování. Posílit networking pro předávání zkušeností mezi starosty (ale i úředníky veřejné správy) formou seminářů a konferencí, popřípadě webových stránek. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady, úřady obcí s rozšířenou působností Bariéry a rizika: nedostatečná kapacita a ochota ze strany krajů a ORP se osvětě věnovat, nutnost soustavného vzdělávání s ohledem na volební cyklus Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 1.7 Upozornění na příklady dobré a špatné praxe v nakládání s územím Popis: Nezbytný doplněk k předešlým doporučením je šíření dobrých a špatných příkladů praxe při rozhodování o nakládání s územím. Mělo by být zaměřeno nejen postupy v konkrétních úkonech úředníků, starostů a dalších aktérů (např. developerů), ale také v jejich postojích a názorech. Formou přenosu informací může být publikace příkladů na specializovaných webových stránkách ( v profesních časopisech a při různých školeních. Výzkumný tým projektu Suburbanizace Urbánní a regionální laboratoře vydal v roce 2008 publikaci Suburbanizace.czů, která takové příklady obsahuje. Bylo by vhodné 8

9 najít finanční zdroje je na její doplnění, dotisk a distribuci především pro potřeby lokální a regionální správy. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, Ministerstvo životního prostředí, výzkumné organizace a vysoké školy Bariéry a rizika: nedostatečné finanční zdroje Obtížnost provedení: snadné DOPORUČENÍ 1.8 Vysokoškolské vzdělávání odborníků Popis: Základem pro kvalitní rozhodování v území je výchova odborníků na vysokých školách různého zaměření, kontrola studijních programů a diskuse mezi obory připravující studenty v bakalářském, magisterském i doktorském stupni. V současné době jsou velké rozdíly v kvalitě i obsahové náplni oborů na vysokých školách. K jejich přibližování požadavkům praxe mohou sloužit například pravidelné schůzky zástupců vysokých škol s odborníky z Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí a Ústavu územního rozvoje (proběhly již v roce 2010 a 2011). Zároveň je nutné rozšířit seznam profesí, které jsou oprávněny k funkci zpracovatele územního plánu o geografické obory. V řadě praktických činností souvisejících s územním plánováním je nutné začlenit názory specialistů z výzkumných institucí a vysokých škol. Příkladem může být spolupráce na tvorbě metodik územně analytických podkladů, v případě monitoringu suburbanizace nebo osvětové činnosti. Za vhodné považujeme zavedení specializovaného magisterského studijního oboru zaměřeného na prostorové plánování a rozhodování v území v kooperaci s dotčenými ministerstvy, které by zároveň umožňovalo získat oprávnění pro zpracovatele územních plánů. Zodpovědná/iniciující instituce: vysoké školy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Bariéry a rizika: relativně dlouhá oříprava akreditace oboru, domluva meziuniverzitní spolupráce Obtížnost provedení: vysoká Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: velmi vysoká DOPORUČENÍ 1.9 Vzdělávání na základních a středních školách Popis: Podstatou doporučení je zahrnutí tématu osvěty postavené na všech pilířích udržitelného rozvoje (environmentální, sociální, ekonomický) a možnostech občanské participace při rozhodování v území do vzdělávacích programů základních a středních škol. Jako účelné považujeme zahrnutí speciálních kapitol o územním plánování a rozhodování v území do učebnic pro základní a střední školy. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, neziskové organizace, základní, střední a vysoké školy, autoři učebnic Bariéry a rizika: ochota zúčastněných aktérů Obtížnost provedení: snadné Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký v dlouhodobém horizontu 9

10 DOPORUČENÍ 1.10 Osvěta veřejnosti a podpora občanské společnosti Popis: Přestože současná legislativa je nastavena tak, že veřejnost má poměrně dost možností se vyjádřit (nejen) k různým fázím územně plánovacího a stavebního procesu, využívá této možnosti poměrně málo. Důvodem je pouze pozvolna se rozvíjející občanská společnost a nízké povědomí o možnostech občanů zasahovat do rozhodování o dění v území. Klíčová je proto podpora budování (lokální) občanské společnosti jakožto hlídače rozhodování úřadů a samospráv (důraz na spoluzodpovědnost a spolurozhodování o územním rozvoji území). Na druhé straně je potřeba vyvažovat efekty NIMBYismu ze strany jednostranně zaměřených organizací a sdružení. Významné postavení s vysokými možnostmi ovlivňovat lokální veřejné mínění a participaci mají zejména školy. Zodpovědná/iniciující instituce: neziskové organizace, školy, veřejná správa, spolky Bariéry a rizika: nezájem ze strany občanů Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký v dlouhodobém horizontu 10

11 OKRUH 2 MONITORING SUBURBANIZACE A VÝSTAVBY Nezbytnou podmínkou pro efektivní rozhodování v území i při zpracování strategických dokumentů na národní až lokální úrovni je dostatek kvalitních a aktuálních informací o vývoji urbanizačních procesů, suburbanizace, proměnách land use a dopadech těchto procesů na krajinu, osídlení a společnost. Druhý okruh doporučení obsahuje deset návrhů na monitoring a evidenci suburbánního rozvoje s využitím variantních možností sledování. Doporučení jsou konstruována specificky pro český kontext, s ohledem na dostupnost datových zdrojů a charakter suburbanizace v České republice. DOPORUČENÍ 2.1 Využití ÚHDP (úhrnných hodnot druhů pozemků) pro monitoring procesu suburbanizace Popis: Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) v rámci své činnosti spravuje a aktualizuje údaje o pozemcích a budovách a s nimi související prostorová data. ČÚZK každoročně k generuje databázi Úhrnných hodnot druhů pozemků (ÚHDP) v jednotlivých katastrálních územích České republiky, která vychází z kategorizace pozemků podle jejich druhu obsažené v katastru nemovitostí. Pozemky jsou podle druhu evidovány v následujících hlavních kategoriích: zastavěné plochy, vodní plochy, lesní půda, orná půda, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty. Databáze ÚHDP je možné za minimálních finančních nákladů na pořízení dat využít pro konstrukce základních ukazatelů zachycujících vývoj využití ploch v uplynulých 15 letech. Hrubé členění druhů pozemků neumožňuje podrobnější hodnocení procesu suburbanizace, na druhou stranu dostupnost dat a jejich pravidelná aktualizace z ÚHDP tvoří základní stavební kámen systému monitoringu procesu suburbanizace v České republice. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (instituce zodpovědná za monitoring procesu suburbanizace), Český úřad zeměměřický a katastrální Bariéry a rizika: odbornost příjemce datového výstupu, zpracování dat do formy indikátorů a jejich interpretace, uplatnění výsledků v praxi Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 2.2 Konstrukce a zpřístupnění změnové databáze druhů pozemků Popis: Publikované informace o ÚHDP (viz doporučení 2.1) je žádoucí doplnit o změnovou databázi za jednotlivé roky obsahující sumární informace o změnách druhů pozemků a rozsahu změn ve formě: původní druh pozemku nový druh pozemku; rozloha území na kterém k dané změně došlo (v období od 1.1. do daného roku). Databáze prohlubuje informace vycházející z ÚHDP a umožňuje identifikovat přímé vazby mezi původním a novým druhem pozemku (například umožňuje identifikovat, na úkor jakých ploch došlo k nárůstu zastavěných ploch). Změnové databáze nakladou žádné specifické nároky na existující datovou infrastrukturu ČÚZK. Její konstrukce představuje relativně nenáročný krok ze strany správce souhrnných databázových výstupů. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (instituce zodpovědná za monitoring procesu suburbanizace), Český úřad zeměměřický a katastrální Bariéry a rizika: otevřenost ze strany ČÚZK, odbornost příjemce datového výstupu, zpracování dat do formy indikátorů, uplatnění výsledků indikátorů v praxi 11

12 Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 2.3 Specifické dotazy nad ISKN (Informační systém katastru nemovitostí) Popis: Kategorizace druhů pozemků, ze které vycházejí datové výstupy (ÚHDP) je velmi obecná a neposkytuje dostatečné informace pro preciznější hodnocení rozvoje procesu suburbanizace (odlišení komerčních a rezidenčních staveb, evidence záboru půd, které mají nějaký stupeň ochrany apod.). Na druhou stranu ČÚZK disponuje řadou doplňkových informací o jednotlivých stavbách a pozemcích v dalších atributových položkách. Nastavení specifických dotazů nad existující databází Informačního systém katastru nemovitostí (ISKN) by umožnilo konstruovat přesnější a obsahově správnější ukazatele zachycující změny spojené s procesem suburbanizace. Výsledky mohou být v podobě stavových hodnost struktury ploch (zpřesnění doporučení 2.1) nebo v podobě změnových databází (konkretizace položek původní plocha nová plocha v doporučení 2.2). Dotazy mohou kombinovat kategorie druhu pozemku i další atributové položky např. způsob využití budovy nebo způsob ochrany pozemku či stavby Samotná konstrukce specifických dotazů a poskytnutí odpovídajících datových výstupů nepředstavuje finančně ani z hlediska lidských kapacit nepřiměřeně náročný úkol. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (instituce zodpovědná za monitoring procesu suburbanizace), Český úřad zeměměřický a katastrální Bariéry a rizika: otevřenost ze strany ČÚZK, odbornost příjemce datového výstupu, zpracování dat do formy indikátorů, uplatnění výsledků indikátorů v praxi Obtížnost provedení: středně obtížná Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: velmi vysoký DOPORUČENÍ 2.4 Monitoring konzumace půd v I. a II. třídě ochrany Popis: Významný podíl nové výstavby se realizuje na kvalitních zemědělských půdách, které mohou být touto činností nevratně degradovány. Zábor kvalitních půd představuje jeden z významných negativních důsledků nové výstavby spojené s procesem suburbanizace, který má celospolečenskou relevanci. Půdy 1. a 2. třídy ochrany ZPF jsou definovány vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb. na základě jejich bonitních ukazatelů (BPEJ). ČÚZK disponuje informacemi o bonitách půdy pro všechny pozemky v kategoriích orná půda a trvalé travní porosty. V souladu s doporučením 2.3 je žádoucí generovat nad databází ISKN specifickou změnovou databázi (doporučení 2.2), která by evidovala všechny změny využití pozemků s vysokými hodnotami bonity půdy. V obsahové rovině toto doporučení tedy představuje dílčí konkretizaci doporučení 2.3. S ohledem na závažnost problému konzumace vysoce bonitních půd suburbánní výstavbou se však jedná o jednu z klíčových priorit monitoringu procesu suburbanizace. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (instituce zodpovědná za monitoring procesu suburbanizace), Český úřad zeměměřický a katastrální Bariéry a rizika: otevřenost ze strany ČÚZK, odbornost příjemce datového výstupu, zpracování dat do formy indikátorů a správná jejich interpretace, uplatnění výsledků indikátorů v praxi Obtížnost provedení: středně obtížná Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: velmi vysoký DOPORUČENÍ 2.5 Zpracování studie monitorující zábor ploch spojený s procesem suburbanizace na území celé České republiky Popis: V současné době v České republice neexistuje souborná studie, která by podrobně monitorovala rozsah záboru ploch suburbánní výstavbou,.popřípadě specificky rozsah záboru půd v 1. a 2. třídě ochrany. Vyčíslení rozsahu záboru půd a identifikace oblastí, kde k záboru 12

13 dochází s největší intenzitou, představuje velmi důležité vstupní informace pro formulaci politik a opatření, které by měly přispět ke zmírnění negativních důsledků procesu suburbanizace. Vedle hodnocení současného stavu je nutné studii doplnit analýzou dynamiky procesu i s ohledem na územní diferenciaci této dynamiky tak, aby bylo možné na základě relevantních informací odhadovat možné trajektorie budoucího vývoje. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (instituce zodpovědná za monitoring procesu suburbanizace) Bariéry a rizika: odbornost zpracovatele, dostupnost potřebných dat, uplatnění výsledků studie v praxi Obtížnost provedení: střední Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 2.6 Pravidelně sledovat rozsah a dopady suburbanizace v České republice v podrobném měřítku Popis: V současné době neexistuje komplexní informace o rozsahu a vývoji rezidenční a komerční suburbanizace v České republice. Jedinými dokumenty, které sledují počet a rozsah českých suburbií a dopady na společnost i krajinu, jsou Metodiky vymezení zón rezidenční a komerční suburbanizace, které vznikly jako výstup projektu Suburbanizace. Je zcela nezbytné rozsah, vývoj a dopady suburbanizace sledovat alespoň v pětileté periodě (například s využitím daných metodik). Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (CENIA), vysoké školy, Ministerstvo pro místní rozvoj, nezávislá agentura Bariéry a rizika: dostatečná odbornost, GIS kompetence, datová základna Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: velmi vysoký DOPORUČENÍ 2.7 Pro monitoring změn ve vybraných zónách extrémního rozvoje suburbanizace využívat časové řady leteckých snímků/ortofot Popis: V některých suburbanizačních oblastech (např. v rámci projektu vymezená zóna rezidenční suburbanizace č. 1 nebo zóny významné komerční suburbanizace) dochází k velmi rychlým a rozsáhlým změnám území, které není možné efektivně monitorovat a kontrolovat na základě běžné katastrální evidence, případně aktualizace základních mapových děl. Zejména, pokud se jedná o oblasti s kvalitní zemědělskou půdou, bylo by žádoucí monitorovat každoročně (případně i vícekrát za rok) jejich rozvoj s využitím leteckých snímků/ortofot. Jejich interpretace by umožnila účinnou a velmi rychlou kontrolu rozvoje suburbanizačních aktivit v území, která by mohla vést například také k odhalení nepovolené výstavby. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí Bariéry a rizika: finanční náročnost Obtížnost provedení: střední Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký 13

14 DOPORUČENÍ 2.8 Centrální evidence skrývky ornice a kontrola nakládání se skrytou ornicí Popis: Orgány ochrany ZPF ukládají v závazném stanovisku při povolování výstavby, jak má být naloženo se skrytou ornicí po dokončení stavby (např. navézt do okolí nových domů, rozprostřít na pole, aby dál sloužila produkci). Zejména v případě velkoplošných skrývek je takovéto následné hospodaření se skrytou ornicí velmi obtížně kontrolovatelné (domy se stavějí v různých časových horizontech), takže leckdy dochází k situaci, že nikdo nekontroluje, co se s ornicí skutečně stalo. Tento cenný přírodní zdroj je často nevratně ztracen, případně se stává zdrojem obchodu stavebních firem nebo vytváří nové artefakty v krajině. Kontrolu nakládání se skrytou ornicí by mohla umožnit centrální evidence, v níž by bylo uvedeno, jaké množství půdy bylo skryto a jak s ornicí bylo naloženo po ukončení výstavby. Skutečnost v terénu (splnění závazného stanoviska, které ukládá, jak má být s ornicí naloženo) by k určitému datu potvrdil odpovědný orgán ochrany ZPF. Jeho potvrzení by mohlo být podkladem/podmínkou pro kolaudaci stavby. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí za zprovoznění centrální evidence skryté ornice a legislativní zakotvení povinnosti evidovat ornici, odpovědný orgán ochrany ZPF potvrzení splnění závazného stanoviska Bariéry a rizika: prodloužení procesu kolaudace, určitá finanční náročnost zavedení a správy centrální evidence Obtížnost provedení: střední Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 2.9 Legislativně zakotvená centrální evidence a expertní kontrola záměrů záboru zemědělské půdy I. třídy ochrany v územních plánech (a jejich změnách a doplňcích) před jejich schválením Popis: Zemědělská půda nejvyšší bonity (I. třídy ochrany) by měla být podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 vyjímána ze ZPF jen pro účely ekologicko stabilizační a jinak ochranné. Vyjímání pro účely zástavby (nevratná ztráta půdy) by mělo být výjimečné a měly by pro něj být závažné důvody (například veřejně prospěšné stavby). V praxi jsou však zábory ZPF I. třídy ochrany schvalovány prakticky v každém územním plánu. Orgány schvalující územní plány nežádají po autorech zpracování variant, které by těmto záborům zabránily, nejedná se o speciální případy veřejně prospěšných staveb, ale o běžnou praxi. K těmto záborům dochází například i při výstavbě rozsáhlých objektů komerční suburbanizace. Ke zpřehlednění a možné kontrole tohoto jevu by mohlo dojít zavedením centrální evidence a povinnosti (zákonné) zanést do evidence veškeré záměry na zábory ZPF I. třídy ochrany v připravovaných územních plánech a v plánovaných změnách a doplňcích územních plánů. Evidence by byla podkladem pro nezávislou expertní kontrolu (skupina odborníků s oprávněním) na ministerské úrovni a zhodnocení záměru vedoucí k jeho povolení (skutečně pouze ve výjimečných případech) či zamítnutí. Tato evidence a kontrola by měla být legislativně zakotvena (např. v zákoně o ochraně ZPF). Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí (vytvořená expertní skupina) Bariéry a rizika: zatím chybějící legislativa, možný odpor orgánů schvalujících územně plánovací dokumenty, možný odpor zpracovatelů územních plánů a obcí Obtížnost provedení: střední Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký 14

15 DOPORUČENÍ 2.10 Sjednocení evidence půdy vyjímané ze ZPF vyjímat ze ZPF jednotně nejen půdu, na které stojí dům, ale i zahrady (nadále neplní zemědělskou funkci) Popis: Ze zkušeností některých referentů ochrany ZPF vyplývá, že se liší praxe vyjímání ze ZPF v případě výstavby rodinných domů se zahradou. V důsledku toho dochází k nepřesnostem v evidenci v rámci celostátních přehledů, protože např. na některých pracovištích vyjímají při stavbě domu pouze plochu pod samotným domem, jinde i zahradu kolem domu. Vhodné by bylo zahrnovat do evidence záborů ZPF celé plochy pozemků určených pro RD i zahrady (jiné využití), protože zbylá tzv. zemědělská půda v okolí RD je ve skutečnosti maximálně ostatní zelení. Toto zařazení zbylé plochy okolo RD by mělo následovat ve stavebním řízení v rámci rozhodnutí o využití pozemku. Evidence by měla být v každém případě jednotná a závazná. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí vydání závazného pokynu, co vše vyjímat a jak tyto plochy evidovat Bariéry a rizika: neochota ke změně dosavadní praxe na některých pracovištích ochrany ZPF Obtížnost provedení: snadné Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký, vedoucí k přesnější evidenci na celorepublikové úrovni 15

16 OKRUH 3 VÝKLAD LEGISLATIVY A KONTROLA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ A REALIZACE VÝSTAVBY Návrhy opatření ve sféře legislativy a fungování veřejné správy patří k jedněm z nejhůře prosaditelných. Zevrubná analýza fungování institucí a aktérů suburbánního rozvoje (výsledky DC06) dokumentuje, že bez těchto změn nelze dlouhodobě s problémy suburbanizace bojovat. Většina z navrhovaných čtrnácti doporučení má vysoký potenciál pro zmírnění nebo prevenci negativních projevů suburbanizace v České republice. DOPORUČENÍ 3.1 Zavedení služebního zákona a posílení nezávislosti odborníků ve veřejné správě Popis: Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že v některých případech dochází k ovlivňování úředníků ve výkonu státní správy (stavebního úřadu, odborů životního prostředí, pořizovatele ÚP aj.) místní politickou reprezentací. Starosta může pod hrozbou propuštění ze zaměstnání donutit pracovníky úřadu vyhovět požadavkům investora/zájemců o rozvoj v dané lokalitě (týká se především komerční výstavby a velkých projektů). Je proto zásadní posílit nezávislost odborníků na lokální i regionální samosprávě. Zcela nezbytné je zavedení služebního zákona a zvážit možnosti reformy organizace veřejné správy v území tak, aby bylo odděleno rozhodování úřadů ve výkonu státního správy od výkonu samosprávy. Zodpovědná/iniciující instituce: Vláda ČR, Parlament ČR Bariéry a rizika: nedostatečná politická podpora Obtížnost provedení: velmi obtížné Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 3.2 Revize sítě stavebních úřadů Popis: Česká republika disponuje velmi hustou sítí stavebních úřadů, která nebyla podle předpokladu novely stavebního zákona transformována a redukována podle logiky reformy veřejné správy. Výhody dobré dostupnosti služeb stavebního úřadu však nevyvažují nedostatky plynoucí z problémů zajistit dostatečně kompetentní pracovníky (všech specializací) na všechny z 625 stavebních úřadů. V praxi se nedostatek vhodných pracovníků projevuje v profesní a odborné kvalitě práce zejména malých stavebních úřadů. Revidovaná síť stavebních úřadů společně s doporučením 3.1 pomůže omezit tlak na rozhodování v rámci výkonu státní správy ze strany samosprávy. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády, Svaz měst a obcí Bariéry a rizika: neochota obcí vzdát se svého stavebního úřadu, nedostatečná politická podpora prosadit revizi Obtížnost provedení: velmi obtížné (týká se zejména urbanistické a architektonické kvality nových lokalit) DOPORUČENÍ 3.3 Revize kvalifikačních požadavků na pracovníky stavebních úřadů 16

17 Popis: Z výzkumu vyplývá, že je v návaznosti na předešlé doporučení rovněž nutné revidovat (ve smyslu zvýšení kvality rozhodování) a každodenní praxi vyžadovat kvalifikační požadavky pro pracovníky stavebních úřadů. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj Bariéry a rizika: nedostatek vhodných zaměstnanců v některých regionech (podpořený nedostatečným finančním ohodnocením) Obtížnost provedení: velmi obtížné (týká se zejména urbanistické a architektonické kvality nových lokalit) DOPORUČENÍ 3.4 Personální obsazení některých úřadů veřejné správy Popis: Z výzkumu vyplynuly dva vzájemně provázané problémy s kvalitou lidského kapitálu ve veřejné správě. Na jedné straně pozorujeme problémy s personálním obsazením úřadů týkající se jak absolutního počtu zaměstnanců, tak jejich někdy nedostatečné vzdělanosti a odbornosti (týmy úřadů územního plánování, krajských úřadů, stavebních úřadů aj.). V případě některých institucí a regionů je velmi obtížné najít kvalifikované zaměstnance a například v případě stavebních úřadů je problematické sehnat nejen schopné referenty, ale i vedoucí stavebních úřadů s odpovídajícím vzděláním (což však nepochybně souvisí s vysokým počtem stavebních úřadů; viz doporučení 3.2). Zvláště komplikované je pak pro obsazení některých pozic: například některým úřadům územního plánování chybí specialisté na různé obory (GIS, životní prostředí, památková péče, právo a další). Řešení spatřujeme v navýšení rozpočtů jednotlivých úřadů, nebo sdílení specialistů více úřady v regionu. Některé kompetence by bylo vhodnější zajišťovat třeba až na úrovni krajů (viz například pořizování územně analytických podkladů, monitoring, datové a GIS služby aj.). Zodpovědná/iniciující instituce: dotčené úřady, krajské úřady Bariéry a rizika: nedostatek finančních prostředků na platy specialistů a vzdělávání úředníků DOPORUČENÍ 3.5 Složení týmů zpracovatelů územně plánovací dokumentace Popis: V porevolučním období došlo k rozpadu větších projekčních ateliérů, které navrhovaly rozvoj území. V současné praxi se ukazuje, že schází při zpracování ÚPD interdisciplinární spolupráce urbanistů s jinými profesemi (právníci, geografové, demografové apod.). Navrhujeme proto specifikovat požadavky (např. při výběrovém řízení) na profesní složení týmu zpracovatelů územních plánů a rozšířit okruh možných zpracovatelů ÚP i mimo technické obory, například i vzhledem k charakteru území. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, obce, zpracovatelé územních plánů Bariéry a rizika: zvýšení ceny za zpracování ÚPD Obtížnost provedení: snadné Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 3.6 Obsahová kontrola činnosti veřejné správy a dalších aktérů Popis: Klíčovým aspektem fungování státní správy a samosprávy je selhávající obsahová kontrola činnosti jednotlivých aktérů (v procesu tvorby územně plánovací dokumentace i 17

18 samotné výstavby). V řadě případů evidentně dochází k nedodržování legislativy a výstavba je umožňována v rozporu se zákonem nebo s udržitelným rozvojem společnosti i krajiny. Prováděné kontroly se koncentrují zejména na formální a procedurální náležitosti, nikoliv však na věcnou stránku rozhodnutí. Navrhujeme proto zpřísnit a výrazně zintenzívnit obsahovou kontrolu činnosti veřejné správy a dalších aktérů (např. architektů, územních plánovačů, létajících pořizovatelů ; naplňování doporučení ve stanoviscích dotčených orgánů) a upozorňovat na časté chyby v jejich rozhodování. Jsme si vědomi, že není jednoduché označit nebo postihovat (např. odebráním licence) negativní příklady, avšak relativně snadnou možností by mohlo být naopak deklarování příkladné práce. Sledovány a nějakým způsobem hodnoceny (finančně, morálně, certifikací) by tak mohly být příklady dobré práce aktérů suburbánního rozvoje. Certifikace nebo ocenění nezávislou porotou například pro zpracovatele územních plánů by mohlo být následně vodítkem pro obce, které mají snahu vybrat kvalitního projektanta/zpracovatele ÚPD. Tento white list by měl být zveřejněn například na internetu. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo vnitra ve spolupráci s odbornými institucemi (Česká komora architektů, Ministerstvo pro místní rozvoj apod.), neziskové organizace Bariéry a rizika: nedostatečná kapacita a neochota označit řešení za nesprávné (týká se zejména činnosti územních plánovačů) Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: velmi vysoký DOPORUČENÍ 3.7 Fungování profesních komor Popis: V praxi se ukazuje, že v případě zpracovatelů územně plánovací dokumentace otázka profesní cti existuje, ale jen v omezené míře (např. Česká komora architektů je v tomto směru velmi pasivní). Z části je to patrně kvůli neuchopitelnosti některých odborných termínů (např. udržitelný rozvoj, krajinný ráz apod.) a obtížně nastavitelných parametrů, kterých by měl kvalitní územní plán dosahovat. Zjevně neexistuje žádná efektivní kontrola kvality, odbornosti a udržitelnosti mnoha územních plánů obcí nebo tato kontrola systematicky selhává. Předpoklad některých architektů, že trh vytřídí nekvalitní plánovače, se nenaplnil a efekt liberalizace trhu byl přesně opačný. Řešení proto vidíme v důrazu profesních komor na větší kontrolu, certifikaci, ocenění dobrých pracovníků a možné postihy špatné práce. Zodpovědná/iniciující instituce: Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování Bariéry a rizika: ochota, problematické nastavení parametrů dobrého územního plánu DOPORUČENÍ 3.8 Důsledné vyžadování naplňování obecných ustanovení Stavebního zákona Popis: V praxi je nutné důsledně vyžadovat naplňování obecných ustanovení Stavebního zákona: Ve fázi kontroly návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování (např. požadavky na ochranu nezastavěného území). V současnosti dochází pouze k rámcové kontrole, která mj. vyplývá z nedostatečné metodické podpory ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a krajských úřadů a schopnosti pořizovatelů tento soulad posuzovat. Realizaci tohoto Doporučení je nutné navázat na metodickou podporu (viz doporučení 1.2). 18

19 V prosazování obecných záměrů Politiky územního rozvoje a Zásad územního rozvoje při zpracování územních plánů obcí. Zodpovědná/iniciující instituce: úřady územního plánování Bariéry a rizika: dostupná metodická podpora Obtížnost provedení: snadné DOPORUČENÍ 3.9 Posuzování územně plánovací dokumentace z pohledu všech tří pilířů udržitelného rozvoje Popis: Z výzkumu vyplývá, že posuzování nové výstavby (ať již v návrhu ÚP, či v územní řízení) není prováděno z pohledu všech tří pilířů územního plánování (tj. environmentálního, ekonomického a sociálního). Posouzení je zpravidla prováděno pouze z hlediska vlivu na životní prostředí, chybí však ekonomický pohled (dopady na technickou, sociální a dopravní infrastrukturu jsou většinou podceňovány nebo účelově bagatelizovány) a zejména posouzení sociálních dopadů (např. zda přírůstek určitého počtu obyvatel nenaruší život v obci a jejím okolí). Je zřejmé, že řada zpracovatelů a pořizovatelů z důvodu přetíženosti nebo nedostatečné kvalifikace nedokáže posoudit širší vztahy v území nebo některé dimenze komplexního vlivu výstavby na krajinu, společnost a ekonomiku nejen v úzkých hranicích řešeného území v ÚP, ale zejména s ohledem na dopady plánovaných změn v širším kontextu metropolitních regionů. Mělo by proto mj. dojít ke zkvalitnění týmů, které posuzování územních plánů provádějí. Určitým řešením může být taktéž vytvoření metodické pomůcky check listu podmínek, které musí splňovat územní plán. Check list by měl být vytvořen odborníky na národní úrovni ve spolupráci s vysokými školami, vlastní kontrolu by prováděl pořizovatel konkrétního územního plánu. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj Bariéry a rizika: nedostatečná kvalifikace pořizovatelů územně plánovací dokumentace, resp. složení pracovních týmů na úřadech územního plánování Obtížnost provedení: obtížné Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: vysoký DOPORUČENÍ 3.10 Zavedení systému technicko hospodářských a sociálních ukazatelů v územním plánování Popis: Pro plánování nové bytové výstavby a to zejména ve fázi zpracování územního plánu navrhujeme zavést systém technicko hospodářských a sociálních ukazatelů, které by předpověděly demografické, dopravní, sociální a ekonomické důsledky výstavby a kvantifikovaly budoucí potřeby nových obyvatel a požadavků v území (technická, sociální infrastruktura apod.; například stanovení potřebné kapacity ve školských zařízeních při určitém počtu a struktuře obyvatel). Systém by mohl mít charakter metodického pokynu/vyhlášky, který musí být při zpracování ÚP zohledněn. Cílem by mělo být nejen zajištění infrastruktury v konkrétní obci, ale rovněž koordinace širších vztahů v území (potřeb nadmístního charakteru). Systém by mohl být do značné míry automatizován ve formě kalkulačky dopadů výstavby rezidenčního nebo komerčního charakteru především na ekonomické a socio demografické podmínky v území. Podobným způsobem se dnes předvídá impakt na přírodní složky krajiny v rámci EIA. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje Bariéry a rizika: rigidní aplikace systému ukazatelů 19

20 Obtížnost provedení: snadné DOPORUČENÍ 3.11 Vyjadřování dotčených orgánů k různým fázím zpracování územního plánu Popis: Při zpracování územního plánu obce je kladen obecně poměrně malý důraz na míru detailu zadání územního plánu (např. v dostatečné podrobnosti, se všemi uvažovanými variantami, v grafické podobě). Některé dotčené orgány se však vyjadřují k územnímu plánu pouze ve fázi zadání a v současné době nejsou kvalifikovaně schopny na základě neúplných informací posoudit dopady zpracovávaného územního plánu v oblasti jejich působnosti. Bylo proto vhodné zvážit dát možnost vyjádření těmto orgánům i v další fázi zpracování územního plánu. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj Bariéry a rizika: nejsou známy Obtížnost provedení: snadné DOPORUČENÍ 3.12 Změna územního plánu obce Popis: Praktické zkušenosti dokládají, že při změnách územních plánů se již prakticky nesleduje vyváženost koncepce územního plánu jako celku a posuzování změn se zaměřuje pouze na konkrétní řešené území. Řešení spatřujeme v kladení většího důrazu na správné projednání a posouzení změn územního plánu ze strany pořizovatelů ÚPD. Za účelné považujeme i stabilizaci územních plánů alespoň na několik let, bez možnosti provádět jeho změny každým rokem. To by výrazně přispělo účelnějšímu a průhlednějšímu nakládání s územím i větší pozornosti veřejnosti a developerů při pravidelné aktualizaci ÚPD. Zároveň by se výrazně omezila průběžná agenda pořizovatelů a zpracovatelů ÚPD. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ústav územního rozvoje, Institut pro veřejnou správu Praha Bariéry a rizika: přetíženost a neochota pořizovatelů DOPORUČENÍ 3.13 Zavést možnost redukovat rozlohu zastavitelných území Popis: Z výzkumu vyplývá, že řada aktérů by uvítala, kdyby kromě již využitelné etapizace rozvoje nových ploch (např. k bydlení) byla zavedena možnost stanovit časovou lhůtu, po jejímž uplynutí by bylo možné vyjmout pozemek (pozemky) ze zastavitelného území v případě nezájmu o výstavbu. Rozmezí lhůty by mělo být závazně stanoveno v zákoně a konkrétně vymezena v územním plánu obce na základě znalosti lokálních podmínek. Tato možnost zredukovat rozsah zastavitelných území by měla omezit spekulaci s půdou v suburbánních zónách velkých měst; zároveň by dávala možnost obci v určité míře revidovat dosavadní postoj ke svému rozvoji. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo pro místní rozvoj Bariéry a rizika: nedostatečná politická vůle Obtížnost provedení: velmi obtížné 20

21 Potenciál pro zmírnění negativních důsledků: střední DOPORUČENÍ 3.14 Objektivizace SEA/EIA Popis: Hodnocení SEA/EIA neplní v současnosti funkci objektivního posouzení vlivu navrhovaného záměru na životní prostředí, jen malý počet hodnocení je výsledně negativní a přinese tak výrazné přepracování návrhu záměru (např. územního plánu). To nepochybně souvisí se skutečností, že zpracovatele SEA/EIA si vybírá navrhovatel záměru (obec, příp. pořizovatel) a rovněž posudek platí. Řešením by měla být přísnější a intenzivnější obsahová kontrola dokumentace ze strany nadřízených orgánů, které by v případě negativního výsledku mohlo vést k odebrání autorizace ke zpracovávání tohoto typu dokumentace. Zodpovědná/iniciující instituce: Ministerstvo životního prostředí Bariéry a rizika: nedůslednost kontroly Obtížnost provedení: obtížné 21