Úmluva Rady Evropy o prevenci a po rání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva)

Transkript

1 (Úmluva CETS č. 210 přijatá výborem ministrů členských států Rady Evropy 7. dubna 2011 v Istanbulu) vstoupila v platnost 1. srpna 2014 poté, co ji ra fikovalo 13 států a 25 států ji podepsalo. Z Preambule: S vědomím, že uplatnění rovnoprávnos mezi muži a ženami de jure i de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám; S vědomím, že násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřízenos mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; S vědomím, že násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; Uvědomujíce si s hlubokým znepokojením, že ženy a dívky jsou často vystaveny závažným formám násilí, jako je domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucený sňatek, zločiny páchané ve jménu takzvané c a mrzačení genitálií, jež představují závažné porušení lidských práv žen a dívek a obrovskou překážku dosažení rovnoprávnos mezi ženami a muži; S vědomím pokračujícího porušování lidských práv v průběhu ozbrojených konfliktů, jež pos huje civilní obyvatelstvo, obzvláště ženy, formou masového či systema ckého znásilňování a sexuálního násilí a nese potenciál dalšího zvyšování genderového násilí jak během tak i po skončení těchto konfliktů; S vědomím, že ženy a dívky jsou riziku genderového násilí vystaveny ve větší míře než muži; S vědomím, že domácí násilí pos huje neúměrně více žen, ačkoli jeho obě mohou být i muži; S vědomím, že obě a také svědkem násilí v rodině jsou také dě ; Vedeni snahou vytvořit Evropu prostou násilí vůči ženám a domácího násilí Dohodli se na následujícím. Cíle úmluvy: a) chránit ženy před veškerými formami násilí a dosáhnout prevence, s hání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí; b) přispět k eliminaci veškerých forem diskriminace žen a podpořit skutečné zrovnoprávnění žen s muži také posílením pravomocí žen; c) navrhnout zevrubný rámec, strategie a opatření pro ochranu a pomoc veškerým obětem násilí vůči ženám a domácího násilí; d) podpořit mezinárodní spolupráci ve snaze o eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí; e) poskytnout podporu a pomoc organizacím a složkám účastným na prosazování zákonnos, aby mohly efek vně spolupracovat a dohodnout se na integrovaném postupu při eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí. Ra fikace a uplatňování Istanbulské úmluvy není otázkou udělení zvláštních práv ženám. Jedná se o nápravu existujících nespravedlnos a prevenci dalšího porušování práv žen Michael Bochenek, Amnesty Interna onal Další informace a plné znění Úmluvy naleznete na adrese: onviolence

2 Zjednodušený přehled podpisů a ra fikací ke dni Země Rady Evropy Podpis Ra fikace Platnost od Země Rady Evropy Podpis Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kypr 19/12/ /2/2013 4/2/ /4/ /9/2012 8/3/2013 7/11/ /11/2012 7/7/ /12/ /6/ /4/ /10/2013 2/12/ /6/ /1/ /4/2014 4/7/2014 1/11/2014 Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Slovensko Slovinsko Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Velká Británie Nečlenské země RE Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie (BJRM) Malta Moldávie Monako 27/9/ /9/2013 7/6/2013 Platnost od 5/2/ /11/ /4/2014 8/9/2011 4/4/ /9/2013 7/11/2011 8/6/ /11/ /4/2014 1/7/2014 1/11/ /3/2012 Podpis Ra fikace Platnost od Podpis Ra fikace Platnost od Japonsko Kanada Mexiko Svatý stolec USA 14/3/2014 8/7/ /5/2012 Ra fikace 29/7/2014 1/11/2014 Mezinárodní org. Evropská unie 20/9/2012 7/10/2014 1/2/ ons.coe.int Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

3 Úvodem Násilí páchané na ženách je vážným porušením lidských práv a je příčinou i důsledkem nerovnos žen a mužů. Tato forma násilí je rozšířená ve všech členských státech Rady Evropy i za jejich hranicemi. Rada Evropy se snaží řešit tento jev prostřednictvím různých projektů spolupráce, akčních plánů a doporučení. Zmíněné ak vity vyvrcholily přije m Úmluvy o prevenci a po rání násilí vůči ženám a domácího násilí, která byla v květnu 2011 otevřena k podpisu. V dubnu 2014 byla dokončena ra fikace Úmluvy ve 3 členských státech Rady Evropy a byla k tomu i splněna podmínka ra fikace Úmluvy 10 státy. Úmluva tak vstoupila v platnost Ke dni Úmluvu ra fikovalo 15 států a dále ji podepsalo 22 států. Česká republika mezi nimi ale není. Rada Evropy a násilí na ženách Jako přední evropská organizace pro lidská práva realizuje Rada Evropy řadu opatření zaměřených na podporu ochrany žen před násilím. Prvním takovým krokem k celoevropskému opatření v oblas prevence a boje pro násilí páchanému na ženách bylo doporučení Rady Evropy Rec (2002)5. Kampaň, která si kladla za cíl na toto téma otevřít diskusi na národních úrovních, probíhala ve všech členských státech Rady Evropy v rozmezí let 2006 až Pomohla získat hlubší vhled do situace a ukázala, že je nutné vytvořit komplexní soubor mezinárodních právně závazných norem, které by pomohly zavést potřebná opatření zaměřená na prevenci násilí, ochranu obě a důsledné s hání pachatelů na vnitrostátní úrovni. Kampaň měla tři úrovně: mezivládní, parlamentní, místní a regionální; realizovaná byla Radou Evropy ve spolupráci s mezivládními a nevládními organizacemi zapojenými do ochrany žen před násilím. Kampaň se zaměřovala na zvyšování informovanos, získávání poli cké podpory a na podporu provádění účinných opatření k prevenci a boji pro násilí páchanému na ženách, a to prostřednictvím právních předpisů a národních akčních plánů. Na vnitrostátní úrovni kampaň zahájilo 26 členských států a dalších 13 členských států, které dlouhodobé kampaně realizovaly již dříve, dalo k dispozici zprávu o výsledcích. Zpětná vazba z členských států ukázala, že kampaň Rady Evropy měla zásadní význam pro vytvoření potřebného rámce vedoucího ke změnám poli k a postupů pro prevenci a boj pro násilí páchanému na ženách. Dále bylo zjištěno, že k celé řadě podstatných zlepšení na úrovni národních poli k (včetně právních předpisů) došlo právě v průběhu kampaně. V oblas násilí na ženách a domácího násilí je Istanbulská úmluva prvním právně závazným nástrojem v Evropě, přičemž co do oblas působnos se jedná o vůbec nejrozsáhlejší mezinárodní úmluvu zaměřenou na řešení tohoto závažného porušování lidských práv. Jejím cílem je nulová tolerance k takovému násilí a představuje významný krok k budování (nejen) Evropy jako bezpečnějšího místa k životu. Istanbulská úmluva klade velký důraz na úlohu národních ins tucí pro lidská práva a organizací občanské společnos : státy mají za povinnost reagovat na násilí páchané na ženách komplexně a musejí například do svých poli k a informačních kampaní zahrnout všechny příslušné aktéry, včetně národních a regionálních parlamentů, národních ins tucí pracujících v oblas lidských práv, nevládních organizací a organizací občanské společnos. Přije m Istanbulské úmluvy se vlády zavazují změnit své zákony, zavést prak cká opatření a alokovat zdroje pro efek vní prevenci a po rání násilí na ženách a domácího násilí. Poprvé v historii úmluva jednoznačně říká, že násilí páchané na ženách a domácí násilí již nelze považovat za soukromou záležitost, ale že státy mají povinnost předcházet takovému násilí, chránit obě a trestat pachatele.

4 Násilí páchané na ženách je příčinou i důsledkem nerovných mocenských vztahů mezi ženami a muži. Znásilnění, domácí násilí, stalking, nucené manželství, mrzačení ženských pohlavních orgánů, sexuální obtěžování, nucené potraty a nucená sterilizace jsou projevy mužské nadvlády nad ženami. Je to násilí namířené pro ženám, právě proto, že jsou ženy a musí být proto považováno za strukturální násilí, neboť je nedílnou součás společenského systému, jenž se projevuje nerovnováhou moci a nerovnými příležitostmi pro ženy a muže. Nízké socio-ekonomické postavení žen ve společnos, patriarchální postoje a zvyklos zaměřené na kontrolu ženské sexuality napomáhají přetrvávání násilí na ženách. Rozsáhlá míra beztrestnosti a významné rozdíly v reakcích států na takové násilí ponechává mnoho žen bez ochrany a bez možnos domoci se spravedlnos. V důsledku toho je významné množství žen vyloučeno z možnos plně užívat svých lidských práv, rozvíjet naplno svůj potenciál a vést samostatný život. Násilí páchané na ženách je tedy hlavní překážkou plného rozvoje žen. PREMS95013 GBR 2025 FactSheet Equality Rozsah Úmluvy Jak již bylo uvedeno, Úmluva zahrnuje všechny formy násilí (tedy fyzické, psychické, sexuální obtěžování a násilí, nucené sňatky, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sterilizace či potraty), a to nezávisle na věku, etnickém původu či státní příslušnos, náboženskému vyznání, sociálnímu původu, migračnímu statusu či sexuální orientaci obě. a její genderová perspektiva Násilí páchané na ženách a domácí násilí nelze ale řešit bez zohlednění problema ky rovnos pohlaví. Ženy to ž bývají vystaveny násilí právě z toho důvodu, že jsou ženy, tedy z důvodu svého pohlaví. Některé typy násilí, zejména domácí násilí, pos hují ženy to ž nepoměrně častěji. Proto dává Istanbulská úmluva do přímé souvislos vymýcení násilí páchaného na ženách a domácího násilí s dosažením genderové rovnos de iure i de facto. Ve své preambuli Úmluvy uznává strukturální charakter takového násilí, jež je příčinou i důsledkem nerovných mocenských vztahů mezi muži a ženami a jež omezuje plnohodnotný rozvoj žen. K překonání této nerovnos Úmluva požaduje, aby státy prováděly poli ky v oblas rovnos žen a mužů a posilovaly postavení žen. Nejde o to, aby s ženami zacházely jako s bezmocnými oběťmi, ale aby zajis ly, že budou mít možnost znovu své životy vybudovat. I když se Úmluva zaměřuje na všechny formy násilí páchaného na ženách, včetně domácího násilí páchaného na ženách, uznává zároveň, že existují i jiné obě domácího násilí, jako jsou chlapci a muži. Ti mohou zahrnovat homosexuály, transgender muže, nebo muže, kteří nesplňují představy společnos o vhodném chování. Státy se mohou rozhodnout, zda Úmluvu použijí i pro tyto obě domácího násilí. Aplikování genderové perspek vy i na tyto skupiny obě je nicméně stejně důležité. Různé formy diskriminace, škodlivých prak k a genderové stereotypy představují výchozí bod násilného chování. Z tohoto důvodu se Úmluva výslovně zabývá genderovými stereotypy v oblas osvěty, vzdělávání, médií a školení odborníků. Vytváří také povinnost zajis t, aby jak ochranná tak podpůrná opatření, jakož i vyšetřování a soudní řízení byla založena na genderovém chápání násilí. Pojem gender je tak v Úmluvě pevně zakotven. Další informace naleznete na adrese: onviolence nebo kontaktujte: convetnionviolence@coe.int Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

5 Nová je nejobšírnější mezinárodní smlouvou, usilující o vyřešení tohoto závažného problému porušování lidských práv. Jejím cílem je nulová tolerance k tomuto násilí a představuje významný krok k tomu, aby se Evropa, ale i svět mimo ni, stal bezpečnějším. Prevence násilí, ochrana jeho obě a s hání pachatelů jsou úhelnými kameny této úmluvy. Ta se ovšem také snaží ovlivnit smýšlení i cítění jednotlivce a obrací se tudíž na všechny členy společnos, obzvláště pak na muže a chlapce, s výzvou ke změně postojů. V zásadě je to obnovené volání po větší rovnos mezi ženami a muži, jelikož násilí pro ženám má své nejhlubší kořeny v nerovnos mezi pohlavími ve společnos a kultura tolerance a popírání ji nadále přiživuje. Průlomové aspekty úmluvy Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Znamená to, že státy se budou muset zodpovídat, pokud nebudou na toto násilí adekvátně reagovat. Je to první mezinárodní smlouva obsahující definici pohlaví. Znamená to, že pro ženy a muže pla nejen biologické rozlišení mužského a ženského pohlaví, ale existuje rovněž společensky konstruovaná kategorie pohlaví, jež ženám a mužům určuje specifickou roli a chování. Výzkum prokázal, že určité role a modely chování mohou vést k tomu, že násilí vůči ženám je považováno za přijatelné. Úmluva zavádí soubor průlomových definic trestných činů, například mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. To znamená, že státy budou povinny do svých právních systémů zabudovat závažné přečiny, jež tam před m neexistovaly. Úmluva vyzývá veškeré relevantní státní orgány a služby, aby se zapojily do řešení problému násilí pro ženám a domácího násilí koordinovaně. Znamená to, že by úřady a nevládní organizace neměly jednat na svou pěst, ale vypracovat protokoly umožňující spolupráci. Co úmluva od států vyžaduje? Prevenci změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné; proškolení odborníků, kteří pracují s obětmi; zvyšování povědomí o různých formách násilí a jejich trauma zující povaze; zahrnu učebních materiálů týkajících se problema ky rovnos do učebních osnov na všech stupních vzdělávání; spolupráci s nevládními organizacemi, médii a se soukromým sektorem ve snaze oslovit nejširší veřejnost. Rada Evropy sdružuje 47 členských států, což jsou prak cky veškeré státy evropského kon nentu. Usiluje o rozvíjení společných demokra ckých a právních principů vycházejících z Evropské úmluvy o lidských právech a z dalších referenčních textů, týkajících se ochrany jednotlivce, včetně žen a dívek. Rada Evropy už od devadesátých let dvacátého stole ak vně prosazuje ochranu žen a dívek před násilím na základě pohlaví, konkrétně přije m Doporučení (2002)5 pro ochranu žen před násilím a také celoevropskou kampaní pro násilí vůči ženám a domácímu násilí v letech

6 Ochranu zajis t, aby smyslem veškerých opatření byly potřeby a bezpečnost obě ; vytvořit specializované podpůrné služby, jež budou obětem a jejich dětem poskytovat lékařskou pomoc a psychologické či právní poradenství; zajis t dostatečné množství dočasných útulků a zavést bezplatné nepřetržité telefonní linky důvěry. S hání zajis t, aby násilí vůči ženám bylo považováno za trestný čin a náležitě trestáno; zajis t, aby pro žádný násilný čin nemohly být přijatelné výmluvy na kulturu, tradiční zvyky, náboženství nebo takzvanou čest ; zajis t, aby v průběhu vyšetřování a soudního řízení měly obě možnost využít speciálních ochranných opatření; zajis t, aby orgány zajišťující dodržování zákona reagovaly na žádos o pomoc bez prodlení a nebezpečné situace dokázaly adekvátně zvládnout. Monitorování V zájmu důsledného naplňování úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s úmluvou, a zajis tak její dlouhodobou efek vitu. Koho se úmluva týká? Úmluva se vztahuje na ženy a dívky ze všech společenských vrstev, bez ohledu například na jejich věk, rasu, náboženství, sociální původ, migrační status či sexuální orientaci. Úmluva uznává, že existují skupiny žen a dívek, jež bývají často vystaveny většímu riziku násilí, a státy musí zajis t zohlednění jejich specifických potřeb. Úmluva rovněž apeluje na státy, aby stejná opatření vztáhly i na jiné možné obě domácího násilí, například muže, dě či starší osoby. Jakých skutků se úmluva týká? Úmluva uvádí přehled závažných trestných činů. Trestní a jiný právní pos h by měl být zajištěn u následujících skutků: Fyzické týrání; Psychické týrání; Nebezpečné pronásledování (stalking); Sexuální násilí, včetně znásilnění; Sexuální obtěžování; Vynucený sňatek; Mrzačení ženského genitálu; Vynucený potrat a vynucená sterilizace. Tímto se dává jednoznačně najevo, že násilí vůči ženám a domácí násilí nejsou soukromou záležitos. Naopak, pro zdůraznění obzvláště trauma zujícího dopadu trestných činů páchaných v rámci rodiny je možno pachateli uložit přísnější trest, jestliže je obě manžel(ka), partner(ka) nebo jiný člen rodiny. Další informace naleznete na adrese: onviolence nebo kontaktujte: convetnionviolence@coe.int Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

7 Ochrana před strachem Ochrana před násilím 12 kroků, které je potřeba splnit 1. Odsoudit diskriminaci žen a uznat, že násilí páchané na ženách je porušením lidských práv a projevem historicky nerovných mocenských vztahů mezi ženami a muži. 2. Investovat do preven vních opatření změnou postojů, genderových rolí a stereotypů prostřednictvím vzdělávání, výchovou a zvyšováním povědomí, posilováním postavení žen, zapojením mužů a chlapců a vytvářením nových partnerství s médii a soukromým sektorem. 3. Pomoci obětem získat podporu spuštěním bezplatné národní telefonní linky, nabídkou azylového ubytování, zdravotnickým, psychologickým a právním poradenstvím, pomocí s bydlením a finančními problémy a při hledání zaměstnání. 4. Chránit obě před rizikem pomocí zvláštních ochranných příkazů, omezujících a ochranných nařízení, vyhodnocením rizik a zvládnu m rizik. 5. Změnit legisla vu tak, aby obsahovala zvláštní trestné činy pro psychické násilí, pronásledování, fyzické násilí, sexuální násilí, včetně znásilnění, nucené manželství, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené potraty a nucenou sterilizaci, a která bude zakazovat sexuální obtěžování. 6. Zvýšit výkonnost policie, trestního s hání a jus ce při řešení těchto případů. 7. Podpořit obě v soudním řízení ujištěním, že jsou podporovány a chráněny po celou dobu řízení, že budou informovány o obecném vývoji případu, o jejich roli v něm a umožněním obětem být slyšeny a poskytnout důkazy, aniž by musely být konfrontovány s pachatelem. 8. Navrhnout komplexní poli ku pro všechna vládní odvětví k zajištění toho, že odborníci spojí své síly k lepší ochraně a pomoci obětem, aby se zabránilo dalšímu násilí, a aby byla ukončena beztrestnost násilí na ženách a domácího násilí. 9. Uznat genderově podmíněné násilí jako formu perzekuce, která určuje uprchlický status pro ženy, které hledají azyl a respektovat princip non-refoulement (zákaz vyhoštění nebo vrácení). 10. Reagovat na zvláštní potřeby dě jako obě a svědků domácího násilí ve všech opatřeních ochrany a pomoci. 11. Uznat a podpořit úlohu nevládních organizací a občanské společnos v boji pro násilí na ženách a domácímu násilí vyčleněním dostatečných finančních a lidských zdrojů a vytvořením efek vní spolupráce s těmito organizacemi. 12. Sběr národních dat a podpora výzkumu, aby se základní vědomos o násilí na ženách a o domácím násilí rozšiřovaly. Další informace naleznete na adrese: onviolence nebo kontaktujte: convetnionviolence@coe.int Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

8 Co se přijetím Úmluvy tedy mění? Úmluva zavádí nulovou toleranci vůči násilí na ženách a domácímu násilí. Ra fikací Úmluvy se státy zavazují ke změně zákonů (všude tam, kde je změna nutná v jednotlivých státech může být situace co do legisla vy a praxe samozřejmě odlišná), k zavádění velmi prak ckých opatření a co je důležité státy se zároveň zavazují vyčlenit na tato opatření ve svých rozpočtech dostatečné zdroje. Ve stručnos Úmluva na státech mimo jiné konkrétně požaduje: Zajis t obětem násilí bezpečnost a pomoc při zotavení a návratu k normálnímu životu¹ : bezplatné telefonní linky důvěry azylové ubytování v dostatečném množství lékařské, psychologické a právní poradenství finanční výpomoc, ubytování vzdělání, získání kvalifikace pomoc při hledání zaměstnání Ochranu násilím ohrožených osob zavedením opatření jakými jsou např.: ins tut vykázání omezující nebo ochranné příkazy vyhodnocení závažnos situace a zvládání rizika Investovat do preven vních opatření tak, aby: vedla k řešení příčin násilí na ženách nerovnos a diskriminaci vedla ke změně postojů, genderových rolí a stereotypů, a to i prostřednictvím / v partnerství s médii a soukromým sektorem vedla k posílení postavení žen vedla k zapojení mužů a chlapců vedla k podpoře nevládních organizací a jejich práce při poskytování služeb obětem násilí Investovat do osvěty i vzdělávání, a tedy: podporovat a pravidelně organizovat osvětové kampaně a programy spolupracovat s organizacemi a ins tucemi činnými v oblas lidských práv a rovnos práv, s nevládními organizacemi a občanskou společnos, obzvláště s organizacemi žen, aby tam, kde to bude vhodné, zvyšovaly povědomí široké veřejnos o různých projevech všech forem násilí, jež spadají do působnos této úmluvy a pochopení toho, jaké mohou být následky na dě a jak důležité je takovému násilí bránit zajis t, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role, vzájemný respekt, apod. V souladu se směrnicí EU týkající se obě trestných činů a Istanbulskou úmluvou je v celé EU naléhavě zapotřebí posílit zdroje pro specializované služby podpory obětem, které mohou na tyto potřeby žen, které se stanou oběťmi násilí, reagovat. Násilí na ženách: průzkum napříč EU; vyd. Agentura Evropské unie pro základní práva, Článek 20 Článek Téma prevence se táhne napříč úmluvou jako nit, samostatně je jí věnována Kapitola III 4 Články

9 Kolik nás vlastně stojí násilí páchané na ženách Může vzniknout pocit, že jsou Úmluvou navrhovaná opatření pro jednotlivé státy potenciálně velmi drahá. V takovém případě je dobré se podívat na několik namátkových čísel naznačujících, kolik společnost nedostatečné řešení násilí na ženách stojí. Rada Evropy: odhadované roční náklady související s násilím na ženách v jednotlivých členských státech Rady Evropy mohou dosahovat až 34 miliard eur (na jeden stát). Evropská unie: v roce 2006 se vyšplhaly náklady související s domácím násilím v 25 členských zemích EU na 16 miliard eur, což je 33 eur na 1 obyvatele nebo 1 milion eur za každou půlhodinu. Velká Británie: v roce 2004 se odhadované náklady domácího násilí vyšplhaly na 34 miliard eur. Dánsko: násilí páchané na ženách, včetně domácího násilí, stojí dánskou společnost 70 milionů eur ročně. Švýcarsko: v roce 1999 se odhadované náklady spojené s domácím násilím pohybovaly kolem 260 milionů eur. Nizozemsko: za rok 1997 se celkové náklady domácího násilí páchaného na ženách odhadovaly na 151 milionů eur. Francie: náklady partnerského násilí se v roce 2009 odhadovaly na 2,5 miliard eur. Finsko: náklady spojené s násilím na ženách se zaměřením na partnerské násilí se v roce 1998 odhadovaly na 101 milionů eur. Švédsko: odhadované náklady spojené s násilím páchaným na ženách se v roce 2004 pohybovaly mezi 302 miliony až 370 miliony eur. USA: odhadované náklady partnerského násilí, znásilnění, fyzického napadení a pronásledování ročně přesahují 5,8 miliardy dolarů, z toho téměř 4,1 miliardy dolarů jdou na lékařskou péči vč. péče psychologické. Česká republika: celková výše ekonomických dopadů domácího násilí byla u nás v roce 2010 odhadnuta na 1 328,2 milionu Kč. Co se všechno do souvisejících nákladů počítá? Náklady policie, státních zastupitelství, soudů, přestupkových řízení, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotní péče (vč. psychologické), dále náklady na vyplacené nemocenské a podpory v nezaměstnanos. Lidské a emocionální náklady byly odhadnuty na základě finanční částky, kterou uvedly respondentky v průzkumu jako přiměřenou kompenzaci za následky, ob že, nesnáze, rozrušení, zranění, které utrpěly při posledním případu domácího násilí. Odhad dosahuje částky milionů Kč. (Zdroj: Ekonomické dopady domácího násilí, Mgr. Kamil Kunc a kolek v, profem, září 2012) ¹ Zdroj: Rada Evropy info karta The Cost Of Violence Against Women - onviolence a studie profem z roku 2012 (Česká republika) Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

10 Z jiného úhlu pohledu: Světová zdravotnická organizace Zprávu o stavu prevence násilí ve světě 2014 Světová zdravotnická organizace vydala 10. prosince 2014 dlouho očekávanou Zprávu o stavu prevence (interpersonálního) násilí ve světě Jedná se o první dokument svého druhu, jenž posuzuje úsilí jednotlivých států v oblas interpersonálního násilí. Dokument se zaměřuje na všechny formy násilí týrání dě, násilí mezi mládeží, násilí mezi blízkými partnery / sexuální násilí a zneužívání starších osob. Zpráva hodno, do jaké míry jednotlivé země realizovaly doporučení obsažená ve Světové zprávě o násilí a zdraví předložené Světovou zdravotnickou organizací dne 3. října 2002 v Bruselu (zpráva doporučuje podporovat primární prevenci a posilovat opatření na pomoc obětem násilí a zlepšovat spolupráci a výměnu informací o předcházení násilí; tuto zprávu je možné stáhnout zde v několika jazykových mutacích). Klíčová zjištění: jedno ze čtyř dě je fyzicky zneužíváno; jedna z pě dívek je sexuálně zneužívána; jedna ze tří žen je v určitém okamžiku svého života obě fyzického a / nebo sexuálního partnerského násilí jedna ze sedmnác osob seniorského věku zažila v nedávné době zneužívání násilí má vážné a celoživotní následky, mezi něž patří: o zranění a invalidita o nepřenosné nemoci (např. rakovina, kardiovaskulární nemoci) o psychické problémy, závislost na drogách (deprese, úzkost, závislost na alkoholu a drogách) o sexuální a zdravotní reprodukční problémy (nechtěné těhotenství, HIV a jiné sexuálně přenosné infekce) přičemž jen jedna tře na ze 133 zkoumaných zemí provádí rozsáhlejší opatření tak, aby se násilí zabránilo; jen něco přes polovinu zemí plně prosazuje doporučený soubor 12 právních předpisů, které jsou pro prevenci násilí důležité, i když je přijalo 80% ze zkoumaných zemí; pouze polovina zemí má k dispozici služby na ochranu a pomoc obětem násilí. Zpráva také hodno 18 doporučovaných programů prevence násilí a říká, že zhruba: polovina zemí realizuje školské programy, které dě a dospívající učí životním dovednostem, jako je nenásilné řešení konfliktů; polovina zemí podporuje úsilí o změnu genderových stereotypů/norem, které podporují násilí páchané na ženách; jedna tře na zemí zavádí programy na zlepšení dovednos v oblas rodičovství v těch rodinách, které jsou ohroženy násilím; Celá zpráva včetně přehledů za jednotlivé země a dalších příloh je k dispozici v 8 jazycích na webu WHO: případně přes rubrika Násilí na ženách. Celá zpráva včetně přehledů za jednotlivé země a dalších příloh je k dispozici v 8 jazycích na webu WHO: případně přes rubrika Násilí na ženách.

11 Istanbulská úmluva a Evropská unie V roce 2014 představila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) výsledky historicky největšího průzkumu týkajícího se násilí na ženách napříč EU. Ten přesvědčivě odhalil rozsah zneužívání, jímž ženy trpí doma, v práci, na veřejnos i na internetu. Zpráva, která dokládá širokou prevalenci násilí na dospělých ženách, se také podrobně zabývá incidenty fyzického a sexuálního násilí, jež zažily ženy v dětství. Výsledky průzkumu FRA vycházejí z osobních rozhovorů se ženami ve 28 členských státech Evropské Unie, s průměrně rozhovory na jeden členský stát. Výsledky průzkumu poskytují členským státům EU dostatečnou podporu, aby ra fikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a po rání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulskou úmluvu), a EU, aby zvážila možnost přistoupení k této úmluvě. Možná budoucí opatření Zjištění průzkumu FRA ukazují, že násilí na ženách představuje rozsáhlé, avšak velmi nedostatečně oznamované porušování lidských práv v celé EU. FRA formulovala řadu stanovisek, která jsou podrobně uvedena v příslušných kapitolách zprávy vydané pod názvem Násilí na ženách: průzkum napříč EU (2014). Cílem stanovisek je přimět tvůrce poli ky EU i jednotlivých států v příslušných případech zavést a provádět komplexní opatření, která zabrání a budou reagovat na genderově podmíněné násilí na ženách. Obecné úvahy můžeme shrnout následovně (kráceno): Budoucí strategie EU týkající se rovnos mezi ženami a muži by při řešení klíčových oblas v souvislos se zkušenostmi žen s násilím mohly vycházet ze zjištění průzkumu. Sem by bylo možné například zahrnout nové nebo nově uznané formy násilí na ženách, jako je nebezpečné pronásledování nebo zneužívání prostřednictvím nových technologií, stejně jako aspekty násilí, které ženy nedostatečně oznamují policii a organizacím na podporu obě. Vzhledem ke škále násilí na ženách uváděné v průzkumu by poli ky EU v oblas spravedlnos a vnitřních věcí měly zajis t, aby násilí na ženách bylo kvalifikováno a řešeno jako porušení základních práv v rámci reakcí EU na trestné činy a vik mizaci. EU by měla posoudit možnost přistoupení k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a po rání násilí vůči ženám a domácího násilí. V současné době jde o nejkomplexnější regionální nástroj, který se zabývá násilím na ženách. Výsledky průzkumu prováděného FRA mohou rovněž podpořit členské státy EU v ra fikaci úmluvy. Členské státy jsou vybízeny, aby vypracovaly specifické národní akční plány týkající se násilí na ženách, které by v případě neexistence údajů na vnitrostátní úrovni měly použít výsledky uvedeného průzkumu. Do tvorby akčních plánů by bylo užitečné zapojit subjekty občanské společnos, které pracují se ženami oběťmi násilí... Poli ka E U v oblas zaměstnanos, vzdělávání, zdraví a informačních a komunikačních technologií by se měla zabývat dopadem násilí na ženách na jejich příslušnou oblast. To by se mělo odrazit na úrovni členských států ve specifických poli ckých intervencích a vnitrostátních akčních plánech, které se zabývají uvedenými oblastmi. EU by měla zajis t, aby finanční mechanismy, díky nimž pokračuje činnost programu DAPHNE ad., mohly být používány na další podporu výzkumu a práce organizací občanské společnos zabývajících se násilím na ženách. Financování je zejména nutné pro práci služeb podpory obětem v oblas násilí na ženách. Istanbulská úmluva - info listy vydáno v rámci projektu Rovné příležitos žen a mužů: osvětové ak vity zacílené do regionů ČR Český svaz žen z.s

12 Istanbulská úmluva a Evropská unie Na úrovni EU a jejích členských států je třeba posílit přístup k ženám jakožto obětem násilí zacílený na oběť a její práva. V posledních letech se v řadě členských států objevily pozi vní případy, které považují domácí nebo partnerské násilí za věc státního zásahu spíše než za soukromou záležitost. EU a členské státy by měly signalizovat svůj závazek pravidelného sběru údajů o různých formách násilí na ženách. To by mělo poskytnout podklady pro tvorbu poli ckých reakcí a činnos v terénu. Tento proces by mohl být podporován Eurostatem a jeho příslušnými skupinami odborníků a mohl by se využít k poskytování údajů zvláštním monitorovacím orgánům OS N a Rady Evropy, stejně jako Evropského ins tutu pro rovnost žen a mužů (EIGE). Na základě důkazů, které čerpají přímo ze zkušenos žen s násilím, je třeba vytvořit poli ky a národní akční plány EU a členských států pro boj pro násilí na ženách. Kromě administra vních údajů a údajů o trestné činnos, které nezachycují většinu neoznámených případů vik mizace, by měly být shromažďovány údaje o zkušenostech žen s násilím. E U a členské státy by měly podporovat a financovat průzkumy v soustředěném úsilí odhalit informace o rozsahu a povaze násilí, které ženy zažívají. Tyto průzkumy lze opakovat po několika letech, aby se změřil vývoj v čase. Co průzkum také ukázal Fyzické násilí: Odhaduje se, že během 12 měsíců předcházejících rozhovorům v rámci průzkumu zažilo fyzické násilí 13 milionů žen v EU. To odpovídá 7 % žen ve věku let v EU. Sexuální násilí: Odhaduje se, že během 12 měsíců předcházejících rozhovorům v rámci průzkumu zažilo sexuální násilí 3,7 milionu žen v EU. Psychické násilí: Každá tře žena (32 %) zažila psychické zneužívání ze strany sexuálního partnera, buď současného, nebo bývalého. Mezi takové chování patří znevažování nebo ponižování respondentky na veřejnos nebo v soukromí, zakazování jí opus t dům a zamykání jí; nucení, aby se dívala na pornografický materiál pro své vůli; snaha naschvál ji vyděsit nebo zastrašit a vyhrožování násilím nebo vyhrožování, že pachatel ublíží někomu jinému, na kom respondentce záleží. Nebezpečné pronásledování: V EU-28 se 18 % žen po 15. roce věku setkalo s nebezpečným pronásledováním (graf 3 a) a 5 % žen mělo zkušenos s pronásledováním během 12 měsíců před zahájením průzkumu. Z toho vyplývá, že za 12 měsíců zažilo v EU-28 nebezpečné pronásledování přibližně 9 milionů žen. Sexuální obtěžování: V závislos na řadě různých forem sexuálního obtěžování, na něž se průzkum dotazoval, odhadem 83 milionů až 102 milionů žen (45 % až 55 % žen) v EU-28 zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování. Zkušenos s násilím v dětství: Celkově co se týče fyzického, sexuálního a psychického násilí, 35 % žen uvádí, že do svých 15 let zažily alespoň jednu z těchto tří forem násilí ze strany dospělého pachatele. Celá zpráva je k dispozici v několika jazycích, včetně zkrácené verze v češ ně na webu FRA: h p://fra.europa.eu případně přes rubrika Násilí na ženách.